Co stálo za vznikem Vaší

10 ROZHOVOR Když v roce 1994 Vojtěch Pastorčák, zakladatel i majitel v jedné osobě, společnost zakládal, znal dobře své řemeslo, ale podnikatelských zkušeností měl, no pomálu. Dnes má společnost za sebou 20tiletou historii, kterou si společně s ním připomeneme. Příběh začal v roce 1994 Co stálo za vznikem Vaší společnosti a jaké byly začátky podnikání? Šlo v podstatě o náhodu nebo dá se říci příležitost. Začal jsem pracovat v obchodním podniku Barum Zlín s tím, že mým zaměřením byla výroba a prodej pneumatik. Vzhledem k tomu, že v tehdejší době zde nebyl možný kariérní růst, jaký bych si přál, a chtěl jsem zabezpečit rodinu, nechal jsem se rekvalifikovat na obor Podlahář pro Pozemní stavby Olomouc. V tu dobu to bylo velmi zajímavé řemeslo, neboť umožňovalo vyšší výdělek a zejména také možnosti pracovat v zahraničí. Absolvoval jsem tak například roční montáž v Kazachstánu, která byla velice přínosná. Podnikat v oboru podlahářství jsem začal v roce 1989. Obchodní kontakty mě dovedly do společnosti Plastservice, která se zabývala především prodejem lepidel. Ta v té době investovala do zakoupení stroje na výrobu PVC podlahoviny. Dostal jsem tehdy od nich nabídku, abych otestoval jejich nové produkty, připravil pro prodej na trhu a také zajistil jeho distribuci. Samozřejmě jsem této příležitosti využil, byla to výzva. A vzhledem k tomu, že jsem chtěl zkusit obchodní činnost a v podstatě i něco nového, neotálel jsem. Díky úspěšné implementaci na trhu se podařilo rozjet spolupráci také s dalšími firmami. Na českém trhu to byla v oblasti PVC společnost Fatra Napajedla a na zahraničním trhu společnost Forbo Novilon z Holandska, se kterou jsme na Moravě vytvořili distribuční síť. Postupně jsme produktové portfolio rozšiřovali o stavební chemii od společnosti Henkel značky Thomsit. Od roku 1994 jsme na trhu již působili jako velkoobchod, avšak stále jako fyzická osoba. V rámci potřeb trhu a možnostem, které se nabízely, jsem v roce 1997 založil společnost V-PLAST Vsetín s.r.o. Díky vysoké nabídce a poptávce se nám podařilo vybudovat vlastní distribuční síť. První prodejní sklad se vybudoval ve Vsetíně v roce 1994. Následně se nám v roce 1995 společně s Dominikem Surovčákem podařilo otevřít druhé prodejní místo, a to v Ostravě. Dominik Surovčák pracoval jako podlahář ve Vsetíně. Díky jeho znalostem Ostravského trhu se nám dařilo uspokojit místní trh a nabídnout zákazníkům pohodlnější servis a služby. Od roku 2000 se naše společnost zaměřuje pouze na velkoobchodní činnost v oboru podlahářství. Sl VInterv

ROZHOVOR 11 avíme 20 let -PODLAH iew s Vojtěchem Pastorčákem Vojtěch Pastorčák, majitel a jednatel společnosti V-PODLAHY, s.r.o.

12 ROZHOVOR Snažím se vše držet v rovnováze Splnily se Vaše vize a cíle, se kterými jste na trh vstupoval? Když se mě někdo zeptá, jaké mám vize, výzvy, sny a cíle, vždy říkám, že ty již byly splněny, a s nadsázkou mohu říci, že možná již přeplněny. Mezi mé osobní cíle budou vždy patřit rodina, přátelé, koníčky a zábava. V rámci pracovních cílů je to kompletní servis pro naše zákazníky. Chceme být lídři na trhu. Jelikož chceme, aby se k nám vraceli spokojení zákazníci, snažíme se kvalitu ovlivnit především kvalitním výběrem profesionálních dodavatelů a také zaměstnanců. Kromě toho chceme vytvořit vlastní vzdělávací systém, kde si budeme vzdělávat své zaměstnance dle vlastní metodiky a propojit teorii s potřebnou praxí. Chtěl bych, aby naši lidé kariérně rostli a v podstatě pro naši společnost a pro tu danou pozici vyrostli. Mým velkým přáním je, aby celá společnost k tomu přistupovala stejně jako já Síla je v jednotnosti! S každým spokojeným a věrným zákazníkem, upevňujeme své postavení na trhu! Vojtěch Pastorčák s manželkou Ludmilou Pastorčákovou

ROZHOVOR 13 A když se vrátím zpět, určitě jsem neměl představu být dvojka na trhu, protože v tu dobu bylo mnoho silných a stabilních společností a neměl jsem ani ambice se jim přiblížit nebo je předběhnout. Možná, si kdybych tehdy tento cíl dal, nesplnil by se. Tím, že jsem si dal každodenní cíl neustále se zlepšovat, začal jsem se přirozeně posouvat a nyní, když se ohlédnu zpět, vidím ten pokrok a také splněné vize a cíle. A Vaše první reference? Mým prvním zákazníkem byla v roce 1989 nemocnice ve Vsetíně, kde jsem se byl představit a nabídnout své služby. Bylo mi řečeno, abych přišel odpoledne, že se domluví s provozním. Když jsem odpoledne dorazil, seděli tam čtyři lidé, kteří si mě tak nějak divně prohlíželi a ptali se mě, co jim jdu nabídnout. Předali mi zápisy od bezpečáka, že na několika místech mají poškozené PVC. Provozní mi řekla, že je hlavně zajímalo, jak vypadá takový živnostník. V dnešní době je to běžné, tehdy to však bylo nové, znali je pouze z prvorepublikových filmů, a všichni se zajímali o to, jak takový živnostník přijde oblečený, jakým přijede autem, co to bude za člověka (smích). Kdybyste měl porovnat podlahářství před 20 lety a nyní, v čem jsou rozdíly? Rozdíly jsou nyní opravdu ve všem, a to především v použitých materiálech, technologiích či strojích. V tomto oboru je 20 let opravdu velký posun. Stroje byly tehdy velmi drahé a podlaháři si museli vystačit s jednou žabkou a seřezávacím nožem. V dnešní době jsou dostupné stroje, které Vám umožní pracovat rychleji, než to bylo před 20 lety. Dříve byl také velký hlad po informacích a po nových materiálech.to znamenalo, když jsme na trh přišli s něčím novým, úspěch se dal očekávat. Český trh byl totiž zvyklý pouze na několik druhů materiálů. Dnes téměř všechny materiály, které se v zahraničí vyrábějí, mají u nás zastoupení, všechny jsou kvalitní a designově povedené. Nicméně, všichni také začínali od píky jako podnikatelé. Všichni měli omezené finanční zdroje, prostory a možnosti. Jedinou obrovskou výhodou bylo to, že nikdo nevěděl, jak pořádně podnikat, jaké vést účetnictví, kde se musí přihlásit, ať už je to finanční úřad, sociální správa či hygiena. V dnešní době by to bylo mnohem těžší začít podnikat. A abych se přiznal, možná by mě to díky této byrokracii i odradilo. Současná situace se ani s rokem 1990 1994 nedá srovnávat. V-PODLAHY si velmi zakládají na tradici a řemeslu. Proč tomu tak je? Je to v celku jednoduché. Majoritní skupinu zákazníků tvoří podlaháři, kteří dále s našimi produkty pracují. Navíc si velmi zakládáme na tom, že jsme ryze česká společnost, která má pevné zásady a udržuje řemeslo podlahářství. Snažíme se také trhu předávat informace o tomto řemeslu, chceme, aby naši zákazníci nezapomněli na poctivost, která toto řemeslo provází a učili se mu stejně, jako se mu neustále učíme i my. A proč myslíte, že se mladí lidé odvrací od klasického řemesla? Dnešní doba je velice odlišná od té, ve které jsem vyrůstal já. Dříve bylo vzdělání méně dostupné, a proto si lidé vybírali především z řemeslných oborů. Dnešní doba však vybízí k jiným možnostem. Mladí lidé si v současnosti někdy ani nevybírají obory dle uplatitelnosti na trhu a jdou studovat dnes již velmi přeplněné obory, jako jsou informatika, ekonomika, atd. O řemeslné obory tak zájem upadá nebo se ruší kvůli nedostatku učňů. Věřím však v to, že řemeslo bude pokračovat dále, neboť máme zájem, aby bylo dostatek kvalitních a zkušených řemeslníků, kteří se budou učit nejen na školách, ale také u nás. První skladové prostory byly ve Vsetíně, o rok později v Ostravě a v roce 1997 následovalo Brno. Proč jste šel rovnou do větších měst? V čem spočívala Vaše konkurenční výhoda? Ta myšlenka je jednoduchá. Ze zázemí společnosti můžete vyvážet pouze do 50 až 70 km, aby to bylo ekonomicky přijatelné a byli jsme schopni zajistit kvalitní služby a servis. A v rámci potřeb trhu v těchto větších měst a přirozené spádovosti, to byla využitá příležitost, která se zde nabízela. V roce 1997 a 2002 Vaši firmu zasáhly povodně, které měly ničivé následky. Jak Vás zasáhly a jak ovlivnily?

14 ROZHOVOR Vojtěch Pastorčák Povodně v roce 1997 nás naštěstí moc neovlivnily. Dá se říci, že se voda zastavila přímo u prahu, jak ve Vsetíně, tak v Ostravě. Nejvíce nás to samozřejmě ovlivnilo v dopravě, kdy byly zatopeny některé příjezdové komunikace ke skladovým a prodejním prostorám a také k některým našim zákazníkům. Bylo však na místě nabídnout svou pomoc místním či ostatním v okolních městech či vesnicích. Bylo-li to v našich možnostech, nabízeli jsme převážně náš materiál. A vzhledem k tomu, že v roce 1997 byl stavební boom v útlumu, nastupovala ekonomická krize, neinvestovalo se ve veřejném, ani v soukromém sektoru, povodně tuto situaci dá se říci, že restartovaly. A byť byly ničivé, částečně pomohly. V roce 2002 se povodně týkaly především Prahy, nás naštěstí nijak nezasáhly. A v loňském roce to byly povodně v Praze a v Ústí nad Labem. Povodně v loňském roce nás velmi ovlivnily pouze v Ústí nad Labem. Zasáhly přímo náš sklad. Byli jsme nuceni vše vystěhovat téměř na 3 měsíce, opravit a vybudovat v podstatě od začátku nové prodejní prostory. Díky pracovitosti a trpělivosti všech kolegů se nám podařilo je brzy zprovoznit a ještě pomoci lidem v zasažených oblastech dodávkou materiálu za symbolickou korunu, stejně jako v případě povodní v roce 1997. Pomáhat lidem v nouzi je pro nás přirozená vlastnost a přeci jen, sem tam se musí do holínek. Již druhým rokem pomáháte se vzděláváním podlahářů a pomáháte jim ve zvyšování kvalifikace. Jak byste zhodnotil celkový přínos pro samotné podlaháře a klienty? Celá tato myšlenka vznikla již velmi dávno, kdy jsme pro své zákazníky připravovali dílčí vzdělávání z pohledu nejen představování nových materiálů, ale i její aplikace. Absolvovali jsme i několik zahraničních školení, např. v Německu a v Holandsku. Po čase však zájem o cestování za školením začal klesat, nejen z časových, ale i z finančních důvodů. Začali jsme hledat vhodné prostory, kde bychom mohli tyto vlastní vzdělávací kurzy dělat a to nejen pro naše klienty. Nebyl to však jediný důvod. Chceme-li našim zákazníkům nabízet kvalitní materiály a chceme-li, aby bylo i kvalitně nainstalováno z pohledu záruky k zákazníkům, je naší povinností jim takovou službu vzdělávání nabídnout. Tímto budeme schopni poskytnout ucelený systém garantování kvality a získat zpět reference z trhu.

ROZHOVOR 15 Z počátku projektu jsem však očekával, že zájem o školení nebude tak velký. Nicméně byli jsme příjemně překvapeni. Za poslední dva roky jsme uspořádali již 34 seminářů a školení. Byla to různá školení - jednodenní až třídenní, z toho 18 různých typů, které byly dle požadavků a potřeb opakovány. V současné době jsme odpilotovali také rekvalifikační kurzy s názvem Profesní kvalifikace podlahář povlakových podlah a Podlahář bezespárých podlah. Zmínil jste rekvalifikaci. Můžete nám blíže specifikovat, v čem to spočívá? Jedná se v podstatě ještě stále o pilotní projekt. To znamená, že jsme se v prvním pololetí tohoto roku snažili projekt odzkoušet v praxi, zda jsou programy správně napsány a nastaveny. Vše je pod záštitou Střední odborné školy Josefa Sousedíka ve Vsetíně. Po jejich odpilotování pak mohou být nabízeny školami a vzdělávacími institucemi jako klasická rekvalifikace. Celý projekt také spočívá v tom, že veškerá školení probíhají v našich prostorách, ve kterých nabízíme veškerý materiál a někdy také školitele. Cílem nejen rekvalifikací, ale i školení a kurzů je nejen do budoucna zamezit neodborné pokládce, snížit množství reklamací, ale také nabízet kvalitní službu ve prospěch zákazníka. Podlahářskou univerzitou na trhu získáváte určitou konkurenční výhodu. Pracujete s lidmi a nabízíte praxi, kterou by mohli získat pouze ve škole nebo nákladnými kurzy. Jsou školení zaměřena i na jiné obory než podlahářství? Prozatím ne, chtěli bychom nadále rozvíjet obor podlahářství. Můžeme nabídnout ukázku nejmodernějších technologií, které je jistě posunou dále v jejich znalostech a dovednostech. Kromě toho tyto prostory také nabízíme k pronájmu, ať už se to týká jakéhokoliv školení. Máme velmi dobře vybavené prostory. Záleží už jen na požadavcích. Základem každé společnosti jsou lidé, specialisté ve svém oboru, kteří pomáhají společnosti v růstu. Jak podporujete naopak růst svých zaměstnanců? Vzdělávání vlastních lidí je pro nás samozřejmostí. Chceme vlastní zaměstnance vzdělávat, kvalifikovat, ať už v jejich znalostech a odborném růstu (v materiálovém školení), jazykových či obchodních dovednostech. Je to permanentní součást života ve společnosti. Jsme velmi rádi, když obchodní zástupci využívají školení, která probíhají v podlahářské univerzitě, aby znali nejen technickou stránku, ale získali i potřebné znalosti a zkušenosti s pokládkou. Samozřejmostí jsou také zaměstnanecké teambuildingové aktivity,které napomáhají nejen individuálnímu růstu, ale také kolektivní aktivitě stmelující kolektiv. Stavební produkce je stále v červených číslech, ubývá zakázek a firmy propouštějí. Nicméně vaší společnosti se i tak daří a vykazuje růst tržeb. Vás se tedy krize netýká? Vojtěch Pastorčák

16 ROZHOVOR Vojtěch Pastorčák Nenazval bych to ekonomickou krizí, ale běžným přirozeným vývojem. Vždy, když jde něco hodně strmě nahoru, je jen otázkou, kdy to také půjde také strmě dolů. I v době růstu musíte být na toto připraveni a nebýt naivní, že to tak půjde do nekonečna. V roce 2007 a 2008 nebyl problém sehnat zakázku, ale byl problém sehnat řemeslníka. To už jsem si říkal, že je tu něco nezdravého. Nyní je to přesně naopak. Za tímto poklesem stojí zejména developerské projekty. A rok 2013? V roce 2013 došlo v naší společnosti k mnoha změnám a byla přijata opatření, která měla především přispět k posunutí společnosti kupředu. Cílem těchto změn bylo především pružně reagovat na poptávku na trhu, přizpůsobovat se požadavkům zákazníků, sledovat trendy a hledat optimální řešení. I přes snižování marže jsme dokázali udržet produktivitu i efektivitu. Dokázali jsme optimalizovat náklady, aby podnikání bylo snadnější a samotný provoz ekonomičtější. Mezi další hlavní změny patří také centralizace nákupu a logistiky, které se projeví především v budoucnu. Jedná se tedy o investice, které nejsou nutné, ale potřebné pro budoucí vývoj celku. Raději budu investovat nyní, když můžu, než později, kdy již budu muset. I v této těžké době se tedy snažíte pomáhat. Jak? Ano, snažíme se pomáhat v rámci našich možností, zejména handicapovaným, domovům s rodinami a dětmi či důchodci. A co společenská odpovědnost? Také jako společnost chápeme, že integrování environmentální politiky je naší odpovědností a také v zájmu naší firmy. Volíme takové aktivity a přístupy, které odpovídají charakteru podniku a navazují na obchodní strategii a poslání podniku. A nejedná se pouze o udržování dobrého vztahu se zákazníky, ale také zvyšování produktivity práce poskytnutím příznivých pracovních podmínek. Dále také spolupracujeme s dodavateli, kteří jsou aktivní v této oblasti a neustále pomáhají pracovat na zlepšení životního prostředí, ve kterém žijeme.

ROZHOVOR 17 Jaké jsou Vaše další plány pro rok 2014? Nejdůležitějším plánem pro rok 2014 bude pokračovat v zefektivňování procesů, které byly v roce 2013 nastaveny. Cílem bude permanentně se starat, abychom působili jako spolehlivý partner, který umí pružně reagovat, optimalizovat náklady a skladové zásoby a tím se více zaměřit na servis směrem k zákazníkovi nejen podporou produktů, ale i zkvalitněním dodávky materiálu či jiných služeb. A můžete nám prozradit, na co se budeme moci v nejbližší době těšit? V brzké době se budete moci těšit nejen na spoustu novinek, které uvádíme na trh, ale také na nově zrekonstruovaný showroom ve Vsetíně, jehož cílem bude nabídnout zákazníkům pohodlný nákup ve větších prostorech. Více však prozrazovat nebudu, brzy budete o všem informováni. Vojtěch Pastorčák, nar. 20. 10. 1962 Studium: Střední odborná škola se zaměřením na výrobu pryžových a plastových výrobků První povolání před podnikáním: Obchodní technik ve společnosti Barum Zlín 2 dcery: Petra (19) a Jana (23) Zájmy: lyže, běžky, tenis, čtyřkolky, kolo, nordic walking Být úspěšný s sebou nese také určité nevýhody v podobě ztráty volného času. Jistě Vaše pracovní vytížení ovlivňuje rodinu a trávení volného času. Když jsem si vyřizoval živnost, byla jedním z hlavních priorit svoboda. Člověk chtěl svobodu rozhodování, organizace a realizace vlastního života. A jak rád říkám, čím více svobody, tím více zodpovědnosti. Samozřejmě bych chtěl mít více času pro sebe a pro rodinu, ale s rostoucí zodpovědností vůči společnosti se musí dělat kompromisy. Snažím se však vše držet v rovnováze a myslím, že se mi to celkem i daří. Mezi mé koníčky patří sporty, které provozuji především se svou rodinou. Těmi jsou sezónní sporty jako lyže a běžky, dále také tenis. Rád se také projedu na čtyřkolce nebo na kole. V poslední době preferuji také nordic walking se svou dcerou a jejím partnerem. Člověk si zde odpočine a pokochá se přírodou. Máte dvě dcery, Petru (19) a Janu (23). Chcete, aby šly ve Vašich šlépějích? Určitě. Každý rodič je vždy rád, když jejich děti jdou v jejich šlépějích a pomohou jim předat to, co vybudovali. Avšak záleží na nich a jejich zájmu. Navíc, obě stále studují a jakmile získají potřebné teoretické znalosti, rád jim pomůžu v načerpání praktických znalostí právě v naší společnosti. A trošku záludná otázka na závěr. Kdy naposledy jste sám pokládal podlahu? To už bylo hodně dávno. Myslím, že to bylo naposledy u rodičů manželky. A ani si již nevzpomenu, kdy přesně to bylo (smích). A kdyby Vás některá z dcer požádala, zdali byste jim položil podlahu, šel byste do toho? Zřejmě ano (smích), ale nyní bych si k tomu přizval odborníka, jelikož na to již nemám ani nářadí. Navíc, myslím si, že některé postupy bych už asi ani neuměl a musel bych si je osvěžit. Je to přeci jen 20 let a od té doby se toho hodně změnilo. A přeci jen, když už to bude v rodině, chtěl bych, aby byl výsledek perfektní. Děkuji panu Pastorčákovi za rozhovor a přeji mnoho pracovních i osobních úspěchů a také všechno nejlepší k 20tému výročí společnosti. Petra Pustějovská, šéfredaktorka