CHOTĚBOŘ Ú Z E M N Í P L Á N C. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

CHOTĚBOŘ Ú Z E M N Í P L Á N C. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Akce: CHOTĚBOŘ - ÚZEMNÍ PLÁN NÁVRH ODŮVODNĚNÍ Evidenční číslo: 29 002 298 Pořizovatel: Městský úřad Chotěboř oddělení územního plánování a GIS Trčků z Lípy 69, 583 01Chotěboř Jednatelé společnosti: Ing. arch. Vladimír Pacek Ing. Jan Hršel Hlavní projektant: Ing. arch. Alena Palacká Projektanti: urbanismus, architektura: dopravní řešení: vodní hospodářství: energetika, spoje: ekologie, životní prostředí: zemědělství, ochrana ZPF, PUPFL: digitalizace: Ing. arch. Alena Palacká Ing. arch. Martin Vávra Ing. Petr Soldán Ing. Pavel Veselý Ing. Pavel Veselý Mgr. Martin Novotný Mgr. Martin Novotný Helena Brychtová Ing. arch. Martin Vávra Brno, září 2010 Tel.: 545 175 893 Fax: 545 175 892 e-mail: palacka@usbrno.cz vavra@usbrno.cz 2

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI: 1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ VYDANOU KRAJEM 4 1.1.VYHODNOCENÍ NÁVRHU Z HLEDISKA VLIVU NA ÚZEMÍ NAVAZUJÍCÍCH OBCÍ, POŽADAVKY NA KOORDINACI..4 1.2. SOULAD NÁVRHIU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM.5 2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ.6 3. KOMPLEXNÍZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VYRIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMI 7 3.1.KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ.7 3.2.URBANISTICKÁ KONCEPCE.. 10 3.3.KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY..12 3.4.KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY...17 3.5.KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, OCHRANY PŘÍRODY A ÚSES 23 3.6.VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠTOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVO K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT 31 3.7.VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO. 31 3.8.SOULAD NÁVRHU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ. 31 3.9.SOULAD NÁVRHU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ...32 3.10.VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 40 4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ....42 5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZÁBOR PŮDNÍHO FONDU (ZPF, PUPFL)...42 5.1.VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF.42 5.2.VYHODNOCENÍ ZÁBORU PUPFL...53 6. ODŮVODNĚNÍ ÚP ČÁST ZPRACOVANÁ POŘIZOVATELEM..74 3

1.VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ VYDANOU KRAJEM 1.1. VYHODNOCENÍ NÁVRHU Z HLEDISKA VLIVU NA ÚZEMÍ NAVAZUJÍCÍCH OBCÍ, POŽADAVKY NA KOORDINACI ZÁKLADNÍ ÚDAJE: řešené kód obce 568759 počet obyvatel 9870 (sčítání v r. 2001) rozloha řešeného Kraj obec s rozšířenou působností obec s pověřeným obecním úřadem k.ú. Bílek, k.ú. Dobkov, k.ú. Chotěboř, k.ú. Klouzovy, k.ú. Počátky, k.ú. Příjemky, k.ú. Rankov, k.ú. Střížov, k.ú. Svinný 5405 ha Vysočina Chotěboř Chotěboř POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ, ŠIRŠÍ VZTAHY, ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ: Řešené se nachází v severozápadní části kraje Vysočina, v okrese Havlíčkův Brod. Leží mimo hlavní rozvojové oblasti a osy České republiky, dopravně je napojeno na Havlíčkův Brod (cca 14km) a Žďár nad Sázavou (cca 26 km). Dopravní dostupnost krajského města Jihlavy (cca 36 km). Parametry a stav stávajících komunikací II. a III. třídy, kterými je Chotěboř napojena na vyšší komunikační síť jsou nevyhovující. Chotěboř zastává funkci obce s rozšířenou působností (ORP) a obce s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Jako zájmové lze označit přilehlých sídel náležících do správního obvodu ORP a POÚ, s významnými stávajícími i budoucími vzájemnými vazbami jako je dojížďka za prací, školstvím, kulturou a zdravotnickými zařízeními, státní správou apod., dále spád za rekreací, napojení na technickou infrastrukturu, svoz komunálního odpadu, turistický ruch atd. Vazby řešeného na okolí z hlediska hierarchie větších sídel jsou směrovány zejména na Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Jihlavu a Brno. Sousedící obce: k. ú. Obec Poznámka k.ú. Nová Ves u Chotěboře k.ú. Libice nad Doubravou k.ú. Libická Lhotka k.ú. Malochyně k.ú. Hranice u Malče k.ú. Horní Sokolovec k.ú. Sobíňov k.ú. Staré Ransko k.ú. Slavětín u Oudoleně k.ú. Oudoleň k.ú. Jitkov k.ú. Česká Bělá k.ú. Kojetín u Havlíčkova Brodu k.ú. Rozsochatec k.ú. Čachotín k.ú. Jilem u Sedletína k.ú. Nejepín k.ú. Uhelná Příbram Nová Ves u Chotěboře Libice nad Doubravou Libice nad Doubravou Libice nad Doubravou Maleč Dolní Sokolovec Sobíňov Krucemburk Slavětín Oudoleň Jitkov Česká Bělá Kojetín Rozsochatec Čachotín Jilem Nejepín Uhelná Příbram 4

Návrh urbanistické koncepce neovlivní přímo navazující, vazby a požadavky na koordinaci jsou zejména v technické infrastruktuře a v územním systému ekologické stability. VÝVOJ POČTU OBYVATEL: Z přehledu vývoje počtu obyvatel v Chotěboři je patrné, že počet obyvatel v řešeném roste (2001 9870 obyvatel, 2008 9907 obyvatel). Rostoucí vzdělanostní úroveň a vysoké procento ekonomicky aktivních obyvatel patří k silným stránkám v oblasti sociodemografických podmínek rozvoje města, ale současně za podmínky vysoké pracovní vyjížďky a trvalého odlivu vzdělaných obyvatel do větších středisek osídlení. Současně se začíná projevovat nepříznivě trend stárnutí obyvatel - věkový index je v současnosti 1,00 což je na hranicí (mírně převažuje počet obyvatel skupiny předproduktivního obyvatelstva). Návrh územního plánu vytváří podmínky pro stabilizaci počtu obyvatel, zlepšení věkové struktury obyvatelstva a udržení obyvatel ve městě a jeho částech vymezením nových ploch pro bydlení, výrobu a sport. 1.2. SOULAD NÁVRHU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE: Řešené nenáleží do žádné z rozvojových oblastí řešených politikou územního rozvoje, řešeným m neprochází žádná rozvojová osa. SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM: Chotěboř je součástí řešeného ZÚR KRAJE VYSOČINA. Řešením ÚP jsou respektovány a zpřesňovány tyto požadavky: Doprava: o koridory pro dopravní infrastrukturu, umožňující trasování obchvatu silnice II/345 a tzv. západní obchvat, za účelem odstranění závadného průběhu centrem města o koridory pro dopravní infrastrukturu, umožňující úpravy silnic II třídy, řešící zlepšení směrových i výškových poměrů na hlavních dopravních radiálách Jižní části řešeného se dotýká dopravní záměr, zařazený jako čtvrtá nejdůležitější veřejně prospěšná stavba v rámci kraje Vysočina, DK04 homogenizace trasy silnice I/34 České Budějovice Svitavy. DK04 (I/34) koridor pro homogenizaci stávajícího tahu v š. 150m DK12 (II/344) koridor pro homogenizaci stávajícího tahu v š. 80m DK13 (II/345) koridor pro homogenizaci stávajícího tahu v š. 80m Technická infrastruktura: ÚSES : o E05 koridor pro umístění stavby nadzemního vedení VVN 110 kv Mírovka Hlinsko je respektován regionální a nadregionální územní systém ekologické stability (ÚSES) vymezený v Zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina. U003 NRBC Údolí Doubravy, NKOD 58 U013 NRBK Chraňbožský les Údolí Doubravy, NKOD 77 U019 NRBK Údolí Doubravy K125, NKOD 126 U172 RBC Stavenov, NKOD B03 U177 RBC, NKOD B09 U206 RBK Volský vrch K77, NKOD 442 U219 RBK Údolí Doubravy, Štíří důl, NKOD 442 U222 RBK RK442, NKOD 445 5

Pro zlepšení stavu technické infrastruktury je respektován Plán rozvoje vodovodu a kanalizací kraje Vysočina Řešení ÚP Chotěboř je v souladu s Programem rozvoje kraje Vysočina a Strategickým plánem rozvoje města Chotěboř. 2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Návrh ÚP Chotěboř je zpracován na základě Zadání pro vypracování územního plánu Chotěboř, které bylo schváleno Zastupitelstvem města Chotěboř. Požadavky vyplývající ze zadání byly respektovány. 6

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 3.1. KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ Cílem řešení je vytvořit územní předpoklady pro stabilizaci a rozvoj města a jeho části formou komplexního návrhu uspořádání a využití města, při respektování stávajících hodnot. Navržené řešení respektuje zásady udržitelného rozvoje a koordinuje požadavky na ochranu hodnot : navrhuje diferencovaný přístup k ochraně hodnot navrhuje podmínky pro rozvoj, které zajišťují zachování, popř. kultivaci souladu přírodních a civilizačních složek v, respektuje limity využití a podmínky pro ochranu živ. prostředí Na základě syntézy ochranných režimů, kvality a charakteru prostředí je navržena diferenciace z hlediska ochrany a rozvoje hodnot je vymezeno zásadního významu pro charakter města ( s koncentrací hodnot). Urbanistický a architektonický charakter prostředí je dán: o o o o charakterem prostoru, který svým uspořádáním je charakterizován stupněm uzavřenosti a celkovým působením na člověka (určující je forma zástavby volná, kompaktní, měřítko prostoru, koeficient zastavění) strukturou prostoru danou hmotovým uspořádáním zástavby (její výšková gradace, tvary a orientace střech k uličním prostorům) obrazem prostoru vytvářeným stylem, použitými materiály, barevností a urbanistickým mobiliářem pohledovou exponovaností nároží a objekty zakončující průhled ulicí, průhledy na dominanty, pohledově exponované svahy Přírodní charakter prostředí je dán: o charakteristikami krajinného rázu, rozmanitostí ploch využívání, krajinnými formacemi, prostorovou diverzifikací, autochtonními druhy dřevin a jejich diverzifikací OCHRANA KULTURNÍCH, URBANISTICKÝCH A ARCHITEKTONICKÝCH HODNOT: respektovat kulturní hodnoty s legislativní ochranou viz. kap. 3.9.1. Limity stanovené zvláštními právními předpisy respektovat kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty objekty přispívající ke kulturnímu dědictví a identitě sídel, které nepožívají zákonné ochrany památkové péče: Architektonicky cenná stavba, soubor: Chotěboř současná architektura Chotěboř architektura minulého století sportovní hala zimní stadion bowlingová hala Průmyslová architektura ALKA Holding, NATE a.s. ZŠ Buttulova Městská knihovna Městská elektrárna Pošta na náměstí budova gymnázia budova okresního soudu ZŠ Smetanova Sokolovna budova spořitelny dům na rohu Hermannovy a Žižkovy ulice č.p. 614 7

Chotěboř zdařilé modernizace dům v Tyršově ulici č.p. 546 dům č.p. 579 Panský dům Městský úřad ul. Trčů z Lípy Historicky významná stavba: Chotěboř domy v historickém jádru, které nejsou zapsány v seznamu nemovitých kulturních památek středověké uličky (Koželužská, Soukenická, Klášterní, Východní, Hrnčířská apod.) vodárenská věž historická technická památka u silnice mezi Chotěboří a Bílkem Prostory se zachovalou původní urbanistickou strukturou svoji půdorysnou stopou a hmotovým uspořádáním jsou dokladem historického vývoje města a místních částí a zahrnují: historické jádro města jádrová v místních částech Harmonie krajiny se zastavěným m: převažující reliéf ploché vrchoviny s pestrou mozaikou lesních a travnatých ploch, místy vodní plochy prostupující do organismu města, vytváří spolu s převažující nízkopodlažní zástavbou města harmonický celek Hlavní osy městotvorných vazeb: Centrem města prochází ve směru JZ SV hlavní městotvorná osa, spojující hlavní městské dominanty zámek věž kostela sv. Jakuba Staršího věž kaple Povýšení sv. Kříže v parku V. Fialy Vedlejší osa kolmá k hlavní městské ose je směrovaná od kostela sv. Jakuba Staršího do prostoru kaple sv. Anny na vrchu Na Závalech. Městotvorné vztahy z hlediska kompozice : kromě těchto makroměstských vztahů se věže kostela uplatňují i ve vnitroměstských vztazích, řada ulic je orientovaná na věž kostela, což dodává městu jeho výjimečnost a identitu Civilizační dominanty městského významu: věž kostela sv. Jakuba Staršího věž kaple Povýšení sv. Kříže na starém hřbitově kaple sv. Anny komín kotelny a chladící věž v průmyslové zóně U Nádraží jsou novodobými dominantami města, kde působí rušivě ale jsou to důležité orientační body Objekty přispívající k identitě : (kapličky, kříže a boží muka) Zdroj: Pamětní knihy města Chotěboře, rok 2008) Chotěboř 2 Kaplička u silnice ke Svinnému na Bělišti 3 Velký kovový kříž s kamenným podstavcem u kostela 8

4 Velký kovový kříž s kamenným podstavcem na starém hřbitově 5 Kovový kříž s kamenným podstavcem Vyskočilův z roku 1856 6 Kovový kříž s kamenným podstavcem Matějkův na Kozinci 7 Kovový kříž s kamenným podstavcem Chládkův z roku 1869 8 Kamenný kříž na novém obecním hřbitově z roku 1912 9 Kamenný kříž u silnice blíže stanice státní dráhy 10 Kamenný kříž na Příjemkách z roku 1895 11 Dřevěný kříž vojenský z doby třicetileté války 12 Dřevěný kříž u silnice k Dobkovu proti hřbitovu 13 Dřevěný kříž Malochovský (Břevnický) u pozemku p.č 2291 14 Boží muka, zděný sloup u silnice ke Klouzovům 15 Kovový kříž s kamenným podstavcem Chládkův z roku 1869 Kulturní hodnoty lokálního významu Objekty přispívající k identitě : Kulturními hodnotami jsou zde historicky hodnotné zemědělské usedlosti tradičního typu, kapličky a drobné sakrální stavby. Bílek Dobkov 16 kříž u potoka 17 boží muka v zahradě soukromého domu 18 kříž na návsi u autobusové zastávky Klouzovy 19 kříž na návsi, proti hasičské zbrojnici Počátky Příjemky Rankov Střížov Svinný 20 kříž u silnice proti truhlářství 21 kříž u polní cesty na východním okraji sídla 22 zvonice na návsi 23 kříž u požární zbrojnice 24 kříž u silnice 25 kaplička na návsi 26 kříž u nového kravína 27 kříž na návsi u vodní nádrže 28 kaplička na návsi po pravé straně silnice do Chotěboře 29 kaplička s křížem na návsi u silnice 30 kříž u silnice 31 kříž v zatáčce před řadovkami Civilizační dominanty lokálního významu: Civilizačními dominantami jsou zde zemědělské areály, haly případně sila, ale i historicky hodnotné zemědělské usedlosti tradičního typu, kapličky a drobné sakrální stavby. OCHRANA PŘÍRODNÍCH A ENVIROMENTÁLNÍCH HODNOT: ekologická stabilita je v průměru relativně vysoká. Ekologicky stabilní plochy jsou tvořeny převážně lesními komplexy a soustavou menších enkláv krajinné zeleně s vodními plochami. Mimořádné postavení v ekologické kostře má CHKO Železné Hory. V jižní a západní části je vyšší zastoupení zemědělské půdy s menšími lesními celky a drobnými krajinnými prvky. Převažuje zemědělský charakter. Tato koncepce je v řešení územního plánu 9

respektována a zachována. Rozvojové aktivity jsou rozšiřovány tak, aby přírodní prostor, zejména údolí Doubravy, byl respektován. Podmínky pro lokality v CHKO ŽH: Rámcové regulativy jsou dány především výrazně obdélníkovým půdorysem (poměr šířky a délky stavby 1:2, min. 1:1,5) přízemního objektu, s možností vestavěného podkroví, krytého sedlovou střechou ve sklonu 40-45 stupňů a dále v souladu se všeobecnými pokyny, vydanými Správou CHKO ŽH. OCHRANA CIVILIZAČNÍCH HODNOT: řešením ÚP Chotěboř jsou respektovány a rozvíjeny civilizační hodnoty (hodnoty, spočívající např. v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou, možností pracovních příležitostí, v dopravní dostupnosti částí obce, v dostupnosti veřejné dopravy, v možnosti využívání krajiny k rekreaci apod.) 3.2. URBANISTICKÁ KONCEPCE Předmětem řešení územního plánu je komplexní a vyvážený rozvoj řešeného v plochách s rozdílným způsobem využití, tak aby nebylo zásadním způsobem dotčeno nezastavěné. Rozvoj města a jeho částí spočívá jednak v intenzivnějším využití zastavěného (vymezení ploch se smíšeným využitím) a dále ve využití ploch navazujících na zastavěné. Hlavní rozvoj urbanistické struktury města je navržen západním směrem (plochy bydlení), severním (plochy smíšené výrobní) a jižním (plochy výrobní). Na východním okraji města převažuje maximální ochrana přírodních a krajinářských hodnot. V místních částech je respektován a doplněn stávající charakter urbanistické struktury. A) PLOCHY SMÍŠENÉ CENTRÁLNÍ Důvodem vymezení ploch smíšených centrálních je zachování pestrosti a mnohostrannosti funkčního využití centra Chotěboře jako jedné z priorit fungování města. Možnosti rozvoje centra jsou v intenzivnějším využití stávajících ploch (např. v zázemí zástavby centra) a v prolukách. B) PLOCHY BYDLENÍ Stabilizované plochy ( čistého ) bydlení jsou vymezeny převážně v okrajových klidových polohách s perspektivou dalšího rozvoje. o rozvojové plochy pro bydlení v rodinných domech a bytových domech jsou situovány na západním okraji města C) PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Vymezením ploch smíšených obytných ve stabilizovaném je podpořena možnost variabilnějšího způsobu využití pro služby, řemesla, cestovní ruch, zemědělství apod. o rozvoj ploch smíšených obytných je vymezen výhradně v místních částech, v Chotěboři jsou hlavní rozvojové plochy situovány podél dopravně zatížených komunikací, plochách přiléhajících k výrobním plochám a na plochách, navazujících na historické jádro, kde převažuje zástavba smíšená s občanskou vybaveností. D) PLOCHY REKREACE Vyčleněné stávající plochy hromadné rekreace, rodinné rekreace a zahrádkářských osad jsou stabilizované. o nové plochy jsou navrženy zejména pro rodinnou rekreaci, kde je možná dostavba stávajících lokalit o Pro stanovení koncepce tzv. SV segmentu města bylo využito zpracované Územní studie Urbanistické limity využití krajiny Chotěboř SV segment (zpracovatel Autorské sdružení Hradec Králové 06/2009). Předpokládá se, že dojde k mírné dostavbě objekty rodinné rekreace 10

dle stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, které upravují prostorové regulativy dosavadního využití a nepředpokládají novou výstavbu nebo přestavbu na trvalé bydlení. E) PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Jsou respektovány stabilizované plochy ve městě a okrajových částech s důrazem na zachování ploch veřejného občanského vybavení. o o o o pro rozvoj veřejného občanského vybavení jsou vymezeny nové plochy pro doplnění veřejné vybavenosti v souvislosti s pokračující obytnou zástavbou a zvyšujícím se podílem stárnoucího obyvatelstva nové plochy komerčního občanského vybavení jsou navrženy rovněž v souvislosti s navrženou bytovou výstavbou v případě potřeby je občanské vybavení umožněno rozvíjet intenzifikací stávajících zařízení, nebo v rámci smíšených ploch obytných plochy sportu jsou v stabilizované, zastoupeny stadionem, sportovní halou, tenisovými kurty, lyžařským svahem a hřišti při základních školách. Hlavní rozvojové plochy jsou navrženy v prostoru jihozápadním, pro velkoplošné sporty a koupaliště. F) PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Veřejná prostranství vytváří urbanistickou kostru, slouží pro obsluhu, krátkodobou rekreaci občanů, situování veřejné zeleně a dětských hřišť. o ÚP navrhuje veřejná prostranství ve formě uličních prostorů pro obsluhu navržených ploch dopravní a technickou infrastrukturou G) PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ S ohledem na specifické požadavky vnitřního prostoru města a místních částí, a také s ohledem na přechod mezi jednotlivými funkčními plochami, případně na přechod jednotlivých zastavitelných ploch do volné krajiny, byly vymezeny plochy sídelní zeleně. Jde tedy o plochy, kde zeleň není pouze přípustným doplňujícím využitím, ale kde jiné využití není žádoucí. Vzhledem k širšímu spektru funkcí, který má systém sídelní zeleně, byly plochy rozděleny do kategorií ZV (veř.zeleň, parky), ZP (historické parky, zahrady), ZZ (zeleň zahrad) a ZO (zeleň ostatní a izolační). Historické parky (ZP) se nově nenavrhují, regulativ slouží pouze k ošetření a údržbě stávajícího stavu. Jsou respektovány stabilizované plochy veřejné zeleně, stabilizované plochy zeleně zahrad a zeleně ostatní, která plní zejména funkci izolační a kompoziční. o nové plochy jsou navrženy převážně ve vazbě na plochy bydlení a plochy smíšené obytné pro odclonění obytné zástavby od případných negativních vlivů z výroby, dopravy H) PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ Převážná část stávajících ploch se nachází podél hlavních silničních tahů a na okrajích průmyslových zón (průmyslová zóna U Nádraží a průmyslová zóna Sever), další areály jsou rozptýleny v rámci zastavěného města o o hlavní rozvoj je směrován na plochy severně od města zařízení podnikatelských aktivit (malé provozovny) se podmíněně připouští v rámci ploch smíšených obytných I) PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Plochy, které vytvářejí riziko narušení životního prostředí nejen samotnou výrobou, ale i jejími druhotnými dopady. Stávající plochy pro průmyslovou výrobu jsou situovány v jižní části Chotěboře v rámci průmyslové zóny U Nádraží a v rámci průmyslové zóny Sever, zemědělská a lesnická výroba je zastoupena zemědělskými areály situovanými v místních částech. 11

3.3. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 3.3.1. POPIS SOUČASNÉHO STAVU Železniční doprava Řešeným m prochází celostátní jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať č.238 Havlíčkův Brod Pardubice Rosice nad Labem, s místní železniční stanicí Chotěboř a zastávkou Bílek, upravená na rychlost 70 km/hod. Tato trať má nezávislou dieselovou trakci. Do železniční stanice je napojena vlečka, která obsluhuje průmyslovou zónu U Nádraží a končí v bývalém vojenském prostoru Bílek dále obsluhuje Chotěbořské strojírny služby (silo). Je uvažováno s dalším zavlečkováním nových průmyslových ploch. Vlečky (ve vlastnictví subjektu) o Chotěbořské strojírny služby, a.s. o Vojenský vlečkový úřad o ZZN Havlíčkův Brod, a.s. Stav tratě je v současné době stabilizovaný, nádraží je situováno jižně od centra města, zastávka Bílek se nachází na východním okraji místní části Bílek. Silniční doprava Řešené není napojeno na dálniční síť. Katastrálním m procházejí v současné době tyto silnice II. třídy: II/344 II/345 II/346 II/351 Havlíčkův Brod Chotěboř Libice nad Doubravou Golčův Jeníkov Chotěboř Ždírec nad Doubravou Habry Chotěboř Chotěboř Přibyslav Silniční síť doplňují silnice III. třídy: III/34526 III/34527 III/34529 III/3469 Chotěboř Bezlejov Chotěboř Štěpánov Chotěboř Marieves Střížov Chotěboř Klouzovy Vepříkov Hlavní komunikační systém města je tvořen stávajícími průtahy silnic II. a III. třídy, jež v zastavěném mají charakter městských sběrných komunikací. Komunikace mají ve městě a jeho místních částech sběrný, ale také obslužný charakter, budou upravovány ve stávajících trasách a navrženém obchvatu v kategorii S 9,5/70 resp. v zastavěném ve funkční skupině B (jako sběrná komunikace s částečně přímou obsluhou) v kategorii MS2p 15/11,5/50, resp.bez podélného parkování MS2 11/7,5/50. Silnice II/344 prochází řešeným m ve směru jihozápad severovýchod. Prochází zástavbou rodinných domků v ulici Havlíčkova. Nejmenší vzdálenost mezi rodinnými domky je zde 12m. větší část trasy vede v širším profilu. Od křižovatky s ulicí Krále Jana vede silnice společným úsekem se silnicí II/345, nad zámkem potom opouští městskou zástavbu a pokračuje v samostatné trase. Dopravní závadou je úrovňové křížení železnice. Silnice II/345 přichází do řešeného z východní strany, prochází místní částí Bílek, průmyslovou zónou Chotěboř a obytným m v dostatečné vzdálenosti. Kolizní úsek přichází od křižovatky ulic Hermannovy a Žižkovy, kde má silnice společný úsek se silnicí II/344 a prochází centrem města resp. Náměstím T.G.M. (nevhodná doprava v centru). Dopravními závadami na této trase jsou úrovňová křížení se železnicí. 12

Silnice II/346 přichází do řešeného ze západu a průjezd městem a průjezd městem je kolizní (nepřehledná křižovatka ul. Západní Hromádky z Jistebnice), končí ulicí Fominova. Silnice II/351 přichází do řešeného z jihu a je nejméně problematickou trasou v průběhu městem. Končí na křižovatce Herrmannova Žižkova. Dopravní závadou je úrovňové křížení železnice. Silnice III. tř. mají pouze místní význam a napojují na nadřazenou silniční síť. Ze silnic je prováděna dopravní obsluha jednotlivých objektů, které navazují na zástavbu, nebudou navrženy žádné podstatné úpravy. V zástavbě budou podle ČSN 73 6110 navrženy komunikace ve funkční skupině C, jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů v kategorii MO2 10/6,5/50, mimo obec - kategorie S 7,5/60. Místní komunikace zpřístupňují téměř všechny objekty, budou podle ČSN 73 6110 navrženy ve funkční skupině C, v kategorii MO2 10/6,5/30 jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů, případně jako zklidněné komunikace v obytné zóně ve funkční skupině D1 s minimálním uličním prostorem 8 m. Ve stávajícím stavu mohou být i užší. Nemotorová doprava Podél průtahů silnic i podél místních komunikací jsou již téměř všude ve městě vybudované oboustranné chodníky, místy jsou od vozovky odděleny zeleným pásem. Křížení pěších cest se silnicemi je často možné na značených přechodech pro pěší, v sídlištích jsou používány zpomalovací prahy a omezení rychlosti. Samostatné pěší cesty v zastavěném propojují místní komunikace. V rámci České republiky jsou právě na Vysočině výborné podmínky pro cykloturistiku. Vysočina je protkaná sítí dálkových i místních značených cyklotras, které propojují přírodou i kulturou odlišné regiony. Blízkým okolím Chotěboře prochází dvě dálkové cyklotrasy: č.1 Pražská trasa vede ze středu Prahy, přes Železné hory a Žďárské vrchy do Brna (250 km). Napojit se na tuto trasu lze 12km severně od Chotěboře, v Křemenici č.19 Posázavská trasa vede z Lísku u Nového Města na Moravě až k ústí Sázavy do Vltavy u Davle, nejvíce se blíží Chotěboři v Havlíčkově Brodě č. 5124 Podoubravská trasa dosáhla velké obliby, obsahuje řadu zajímavých zastavení s informacemi a možnostmi odpočinku, vede z Radostína do Golčova Jeníkova a měří cca 50 km, do těsného sousedství Chotěboře se dostává v Dolním Sokolovci nebo v Libici nad Doubravou Samotnou Chotěboří procházejí tři místní značené cyklotrasy: č.4154 vede ze Světlé nad Sázavou do Barovic (33 km) č.4156 vede z Ledče nad Sázavou do Sázavy u Žďáru (63 km) č.4157 vede z Polné do Rušinova (52 km) Hospodářská doprava Zemědělská a lesní doprava využívá stávající účelové komunikace a silnice II. a III. třídy. V katastrálních ch částí města nejsou zpracované komplexní pozemkové úpravy. Síť účelových komunikací v řešeném napojuje izolované lokality bydlení a rekreace včetně zahrádkářských lokalit. Veřejná doprava Veřejná doprava je zastoupena železniční a autobusovou dopravou. V Chotěboři jako autobusové nádraží slouží zastávky autobusu v centru města před hotelem Vysočina na náměstí T.G.M. Toto řešení je výhledově nevyhovující a náměstí nadměrně zatížené dopravou. Izochrony dostupnosti 500 m pokrývají celé zastavěné. Rozmístění autobusových zastávek je patrné ve výkrese "Dopravní infrastruktura. 13

Statická doprava Odstavení a parkování vozidel v řešené oblasti bylo zjišťováno vlastním průzkumem, pochůzkou v terénu a také převzato z již dříve zpracovaných průzkumů. Vzhledem k charakteru zástavby jsou osobní automobily odstavovány převážně na vlastních pozemcích majitelů rodinných domů v individuálních garážích, pro obyvatele bytových domů na sídlištích a některých rodinných domů v centru města jsou vybudovány řadové garáže. Jako největší nedostatek se jeví nedostatečná kapacita parkování v centru. V současné době na náměstí a v jeho okolí je možné zajistit cca 60 parkovacích míst (33 p.m. náměstí T.G.M.). Tato problematika je řešena v návrhu územního plánu s maximální citlivostí k historickému jádru města, částečně na plochách vymezených pro dopravu v klidu DP, částečně v rámci jiných ploch s rozdílným způsobem využití. Dopravní zařízení V současné době jsou v Chotěboři 4 čerpací stanice pohonných hmot: u zámku, u nádraží, u kynologického cvičiště a v ČSAD. Letecká doprava Mezi Dobkovem a Počátky je situováno Letiště Chotěboř provozovatel Aeroklub Chotěboř statut veřejné vnitrostátní letiště povrch tráva rozměry 1010x150m únosnost 5 700kg/0,7 Mpa. Zakresleny jsou překážkové roviny a ochranné pásmo letiště ve Výkresu stávajícího využití plocha limitů využití. Při východní hraně pozemku je situován hangár se základním vybavením Lokalita je dopravně napojena na silnici II/351 účelovou komunikací. Ochranná pásma Ochranné silniční pásmo je dáno Zákonem č. 13 o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 30, v platném znění, a činí mimo souvisle zastavěné obce 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu u silnic II. a III. třídy. Ochranné pásmo dráhy je dáno Zákonem č. 266 o drahách ze dne 14.12.1994 8, v platném znění, a činí u železniční tratě 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy pro rychlost do 160 km/hod, u vleček 30 m od osy krajní koleje. V ochranném pásmu železnice není doporučována výstavba pro bydlení. Intenzita silniční dopravy Dopravně-inženýrskými podklady pro vlastní řešené jsou aktuální výsledky celostátního sčítání dopravy,které poskytlo ŘSD ČR. Intenzita dopravy je převzata z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v posledním sledovaném roce. Na silnicích III.tř. nebylo většinou sčítání provedeno. Pro stanovení výhledových intenzit je použito výhledových koeficientů stanovených ŘSD ČR pro období 2005 až 2040 (pro těžká vozidla 1,03, osobní 1,15). Hluk z dopravy Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., jež nahrazuje Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. s platností od 1.června 2006. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 db a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 db a v noční době 45 db od silniční resp. 50 db od železniční dopravy, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 db v denní a 55 db v noční době v OPŽ a v případě hlavních komunikací ( I. a II.tř.) představuje 60 db v denní a 50 db v noční době. 14

Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy" vydaných VÚVA, jejichž znění bylo novelizováno. a - Hluk ze železniční dopravy Zdrojem hluku je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať č. 238 Havlíčkův Brod Pardubice, je upravena na rychlost 70 km/hod. Plochy dotčené účinky železniční dopravy: Z62, Z82, Z88, Z89, Z90, Z91, Z101, Z114, Z135, Z137, Z142, Z160, Z192, Z207, P1, R3 Z22 situování obytné zástavby v odsazení, zaručující nepřekročení hlukových limitů ze stávající i výhledové železniční dopravy. Při umisťování návrhových ploch nutné respektovat vyhl. č. 177/1995 Sb., stavební a technický řád drah, v platném znění: b- Hluk od silniční dopravy Intenzita dopravy pro výpočet hluku je převzata z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR. Pro stanovení výhledových intenzit bude použito výhledových koeficientů stanovených ŘSD ČR pro období 2005 až 2040 (pro těžká vozidla 1,03, osobní 1,15). Rozhodující u silnic je posouzení v noční době. Rozhodující izofony pro 50 db podél hlavních průtahů městem tzn silnic II.tř. jsou zakresleny ve výkrese Dopravní řešení. Na silnicích III.třídy v řešeném nebylo většinou prováděno celostátní sčítání nebo jsou intenzity velice nízké, proto nelze ani stanovit hladiny hluku, ty však budou vzhledem k celkové dopravní situaci zanedbatelné. Plochy dotčené účinky silniční dopravy: Z9, Z10, Z11, Z20, Z22, Z28, Z30, Z38, Z39, Z40, Z42, Z50, Z60, Z61, Z62, Z67, Z66, Z71, Z79, Z85, Z86, Z88, Z89, Z90, Z91, Z94, Z101, Z152, Z197, Z204, R1, R2, Intenzita dopravy pro výpočet hluku je převzata z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v r. 2005. Pro stanovení intenzit v roce 2010 bylo použito výhledových koeficientů stanovených ŘSD ČR pro období 2005 až 2040 (pro těžká vozidla 1,03, osobní 1,15). Výpočet je zpracován tabelárně. Viz příloha. Silnice II/345 úsek 5-1902 PZ křižovatka Hermannova, Žižkova 5148 vozidel/24hod. Silnice II/345 úsek 5-1901 křižovatka Hermannova, Žižkova Havlíčkova 8986 vozidel/24hod. Silnice II/351 úsek 5-2971 železnice křižovatka Hermannova, Žižkova 1531 vozidel/24hod. Silnice II/344 úsek 5-2961 ČSPH křižovatka Havlíčkova, Hermannova 2007 vozidel/24hod. Silnice II/344 úsek 5-2962 křižovatka Havlíčkova křižovatka Fominova 8797 vozidel/24hod. Silnice II/346 úsek 5-3002 křižovatka Fominova křižovatka Západní 3987 vozidel/24hod. Silnice II/344 úsek 5 3021 křižovatka Fominova zámek 5639 vozidel/24hod. Číslo úseku Označ. Silnice Sčít. stan. 2005 OS 2005 NAK Výhl. OC Výhl. NAK Limit den (db) Limit noc (db) Pásmo den (m) Pásmo noc (m) Pásmo max. (m) 1 5-1916 3185 921 3670 950 60 50 30 40 40 2 II/345 5-1902 3827 1293 2300 580 60 50 20 30 30 3 0 0 2100 830 60 50 20 40 40 4 800 200 920 200 55 45 20 30 30 15

5 500 80 570 90 55 45 10 10 10 6 800 200 550 180 55 45 20 30 30 7 0 0 2200 920 60 50 30 40 40 8 II/351 5-2971 1107 407 1280 420 60 50 10 20 20 9 1400 450 1500 260 60 50 10 20 20 10 5500 1400 4100 630 60 50 30 40 40 11 0 0 3000 1030 60 50 30 50 50 12 II/344 5-2961 1663 333 1920 340 60 50 20 20 20 13 1900 380 1500 260 60 50 10 20 20 14 II/345 5-1901 7319 1598 4900 720 60 50 30 40 40 15 0 0 2300 680 60 50 20 30 30 16 5800 1100 4200 550 60 50 20 30 30 17 900 140 800 90 55 45 10 20 20 18 5-3003 718 114 830 120 60 50 10 10 10 19 0 0 1800 660 60 50 20 30 30 20 5-3001 764 155 880 160 55 45 20 30 30 21 II/346 5-3002 3523 429 2300 310 60 50 10 20 20 22 0 0 1500 610 60 50 20 30 30 23 0 0 800 130 55 45 20 30 30 24 II/344 5-3021 4515 1088 2900 530 60 50 20 30 30 25 500 100 570 105 60 50 10 20 20 26 0 0 2100 590 60 50 20 30 30 27 5-1900 1406 1085 1620 1120 60 50 30 50 50 3.3.2. ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ 1. Návrh tzv. západního obchvatu města Chotěboř řeší převedení tranzitní dopravy mimo souvisle zastavěné města, především náměstí a historické jádro. Trasa je vedena po vnějším okruhu v optimální poloze, částečně využívá již vybudované úseky obslužných komunikací, částečně využívá koridory inženýrských sítí a jejich ochranná a bezpečnostní pásma, která nemohou být zastavěna nebo využita pro jinou funkci (bydlení, občanská vybavenost apod.). Na této trase se předpokládají převážně úrovňové kruhové křižovatky, trasa překoná železnici mimoúrovňově, s ohledem na stávající vedení železnice v tomto úseku v násypu. Nové umístění terminálu autobusové dopravy (TAD) mimo hlavní náměstí, je v souladu s novou dopravní koncepcí. 2. Obtížná situace parkování je řešena návrhem samostatně vymezených ploch DP (např. za bývalou rychlírnou, u TAD) nebo v rámci jiných ploch s rozdílným způsobem využití (supermarkety v plochách občanského vybavení, smíšené výroby, bydlení, veřejná prostranství apod.). Zejména v centru je situace složitá, zástavba má sevřený charakter a není zde možné vymezit větší plochy bez nutných asanací, nebo asanačních opatření. 3. Pěší a cyklistická doprava je řešena tak, aby doplnila a propojila stávající cyklotrasy a podchytila turisticky atraktivní lokality. Tyto trasy jsou vedeny po stávajících silnicích II. a III. Třídy a účelových komunikacích, propojení je navrženo formou účelových komunikací. 16

3.4. KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY 3.4.1. POPIS SOUČASNÉHO STAVU A) ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Základní charakteristika Zdroje vody: Město je zásobováno ze skupinového vodovodu Želivka - Podmoklany. Hlavním zdrojem skupinového vodovodu jsou zářezy, štoly a vrty na obcí Studenec a Podmoklany s vydatností 50 150 l/s. Zdroje vody jsou dále posíleny odběrem povrchové vody z Hudečského potoka s úpravnou vody Studenec a ze zdroje Kladruby. Ochranná pásma zdrojů: Do řešeného nezasahují stanovená ochranná pásma vodních zdrojů. Zásobovací systém: Chotěboř Z uvedených zdrojů je voda svedena do akumulační nádrž a odtud čerpána do vodojemu Homole 3 x 900 m 3 a 2 x 1000 m 3. Odtud je voda vedena gravitačně přívodními řady DN 200 (původní) a DN 400 do spotřebiště (Chotěboř). V místní části Bílku je přivaděč DN 400 propojen s přivaděčem DN 350 do Havlíčkova Brodu. Vodovod byl budován postupně po etapách, v současnosti je docíleno úplné pokrytí města. Zásobovací řady veřejného vodovodu pokrývají celé zastavěné je zásobován bytový fond, občanská vybavenost, průmysl. Bílek Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka Podmoklany. Klouzovy Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka Podmoklany. Dobkov Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka Podmoklany. Počátky Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka Podmoklany. Z VDJ Homole je voda přivedena do ČS Dobkov, odtud do VDJ Počátky 2 x 150 m 3 a dále gravitačně do spotřebiště. Marieves Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka Podmoklany. Spotřebiště je zásobováno z VDJ Počátky. Příjemky Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka Podmoklany. Spotřebiště je napojeno na rozvodnou síť Marievsi. Rankov Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka Podmoklany. Spotřebiště je napojeno na rozvodnou síť Svinný. Střížov Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka Podmoklany. Spotřebiště je zásobováno z VDJ Počátky. 17

Svinný Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka Podmoklany. Spotřebiště je napojeno na rozvodnou síť Chotěboře a Rankova. Provozovatelem vodovodního systému jsou Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod a.s. Skladbu vodovodní sítě lze rozdělit podle: profilu potrubí stáří potrubí materiál potrubí schopnost převést požární vodu Z hlediska profilu stávajícího potrubí DN 50 DN 200 jsou vodovodní řady pro zásobování obyvatelstva, občanské vybavenosti i průmyslu vyhovující. Předpokládaná životnost vodovodního potrubí se uvažuje cca 70-80 let podle druhu materiálu. U starších vodovodních potrubí dochází k častějším provozním poruchám. Při výstavbě městské vodovodní sítě bylo použito potrubí z litiny, u novější výstavby pak z plastů (PVC, PE). Z požárního hlediska jsou nevyhovující stávající profily DN 50. Tlakové poměry: Při řešení zásobování vodou města včetně místních částí se předpokládá provozování stávajícího systému. Akumulace: Je zajištěna stávajícími vodojemy a je vyhovující. B) ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Základní charakteristika: Stoková síť Chotěboř V Chotěboři je vybudován jednotný systém kanalizace. Jednotlivé kanalizační sběrače vytváří stokovou síť pokrývající zastavěnou část města. Kanalizační sběrače jsou provedeny kruhové v profilech DN 300 DN 1500 a vejčité, materiál potrubí beton, železobeton, kamenina. Vedení stok je převážně na veřejných pozemcích (chodník, komunikace), částečně i na pozemcích soukromých. Na kanalizaci nejsou vybudovány odlehčovací komory. Provozovatelem kanalizačního systému jsou Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod a.s.. Bílek V místní části je provozován systém kombinované kanalizace (jednotná, oddílná). Odpadní vody jsou čerpány na kanalizaci v Chotěboři. Klouzovy Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně septiky, jímky na vyvážení. Dobkov Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně septiky, jímky na vyvážení. Jsou zde vybudovány domovní čistírny. Počátky Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně septiky, jímky na vyvážení. 18

Marieves Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně septiky, jímky na vyvážení. Příjemky Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně septiky, jímky na vyvážení. Rankov Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně septiky, jímky na vyvážení. Střížov Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně septiky, jímky na vyvážení. Svinný Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně septiky, jímky na vyvážení. Čistírna odpadních vod: Město má vybudovanou ČOV, a to v letech 1988 až 1994. Čistírna je řešena jako mechanicko biologická s anaerobní stabilizací kalu, kapacita ČOV je 8 000 EO.. Pásmo ochrany prostředí kolem městské čistírny odpadních vod je stanoveno. Místní části nemají vybudované čistírny odpadních vod, odpadní vody jsou likvidovány v septicích a jímkách na vyvážení. C) VODNÍ TOKY A NÁDRŽE Seznam toků Název toku Správce toku Doubrava Kamenný potok Červený potok Novoveský potok Břevnický potok Sázava Jitkovský potok Střížovský potok Bělá Bezejmenné vodní toky Povodí Labe s.p. Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy a Dyje, provoz Žďár nad Sázavou Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy a Dyje, provoz Žďár nad Sázavou Lesy ČR, oblastní správa toků Povodí Labe s.p. Lesy ČR, oblastní správa toků Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Labe, provoz Žďár nad Sázavou Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Labe, provoz Žďár nad Sázavou Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Labe, provoz Žďár nad Sázavou Zemědělská vodohospodářská správa, oblasti povodí Moravy a Dyje, provoz Brno Lesy ČR, oblastní správa toků Doubrava Nejvýznamnějším vodním tokem řešeného je Doubrava, která je zaústěna do řeky Labe (levostranný přítok). Jedná se o významný vodní tok protékající řešeným m od jihovýchodu k severozápadu, protéká mimo zastavěné m, číslo hydrologického pořadí 1-03-05. Koryto je v celé délce přirozené. Na vodním toku v řešeném je vyhlášené záplavové včetně aktivní zóny záplavového. Jedná se o významný vodní tok (dle vyhlášky Mze č.267/2005). 19

Vyhlášené záplavové : vodní tok Kým kdy Číslo jednací Doubrava KÚ kraje Vysočina. 18.05.2005 KUJI 6752/2005 OVLHZ Seznam nádrží: Břevnická nádrž Rybník Brigádník Soustava rybníků jihovýchod Křivolaký rybník Panský rybník Rybník za ČOV Spálený rybník Bezejmenné rybníky ochrana přístupu k vodotečím podél vodotečí bude zachován přístupný pruh pozemků v šířce 6-8m od břehové hrany, v němž nebudou přípustné činnosti a stavby (např. oplocení ), které by zamezily volnému přístupu k vodoteči B)1.2.3. Vodní útvary Podle podkladu Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. (HEIS VÚV TGM) jsou v řešeném tyto útvary povrchových a podzemních vod: Název vodního útvaru ID útvaru ID útvaru 10762000 Název vodního útvaru Doubrava po soutok s tokem Běstvinský potok 6520 Krystalinikum v povodí Sázavy 6531 Kutnohorské krystalinikum D) ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Základní charakteristika Nadřazené sítě a zařízení vvn Řešeným m procházejí nadřazené trasy nadzemního vedení vvn 110 kv západní okraj řešeného včetně přípojky pro rozvodnu Chotěboř. Sítě a zařízení vn 35 a 22 kv Území k.ú. Chotěboř je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/35 kv Chotěboř, která je situována severozápadně od města a slouží pro většinu. Místní část Rankov je napájena nadzemním vedením vn 22 kv z rozvodny R 110/22 kv Havlíčkův Brod. Vlastní přívod el. energie do zastavěného je uskutečněn vedeními, a to nadzemním a podzemním (kabelovým) vedením. Vlastní napájecí rozvod ve městě je proveden dvěma rozvodnými systémy: nadzemní vedení 22 kv (okrajové části města a místní části) zemní kabelové vedení 22 kv (vnitřní město) Na řešeném je v provozu cca 38 sloupových a 24 zděných trafostanic 35/0,4 kv (v Rankově 22/0,4) zásobující el. energií distribuci i soukromý sektor. Tato zařízení jsou v dobrém stavu a vyhovují současným požadavkům na zajištění odběrů. 20

Sítě a zařízení nn Síť nízkého napětí nn je různorodá, rozvod je proveden jednak podzemními kabely, jednak nadzemním vedením na železobetonových stožárech, střešnících a závěsnými kabely a kabelovým vedením. Stav nn sítě je vyhovující. E) ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Základní charakteristika Město Chotěboř je zásobované zemním plynem z VVTL a VTL plynovodu přes VVTL a VTL regulační stanici. Vlastní rozvodná síť města je provedena v systému středotlak a nízkotlak. Zvláštní inženýrské sítě: VVTL plynovod, produktovody, ropovod Řešeným m prochází trasa VVTL plynovodu, ostatní trasy zvláštních inženýrských sítí se nevyskytují. Přípojka VVTL plynovodu DN 150 je přivedena od obce Jilem, kde je napojena na VVTL plynovod Olešná Barchov DN 300. VTL plynovody Řešeným prochází trasa VTL plynovodu, který je přiveden od obce Jitkov, kde je napojen na VTL plynovod Havlíčkův Brod Pardubice. STL plynovody STL plynovod přivádí zemní plyn do zastavěného města. NTL plynovody NTL plynovody rozvádí zemní plyn v zastavěném města. Zhodnocení STL a NTL plynovodů Vzhledem ke stáří STL rozvodné sítě lze konstatovat, že rozvody jsou po technické stránce i kapacitně vyhovující. Není uvažováno s rekonstrukcemi, pouze se uvažuje budování dalších STL rozvodů v závislosti na rozvoji obce. Slabinou systému může být kapacita NTL plynovodů. Regulační stanice V řešeném se nachází VVTL, VTL a STL regulační stanice. Rozsah plynofikace V současné době je plně plynofikováno zastavěné města. Z místních částí jsou plynofikované pouze Bílek a Klouzovy. F) ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Základní charakteristika V Chotěboři jsou objekty vytápěny: lokálně zemní plyn, pevná paliva domovní kotelny s využitím zemního plynu blokové, sídlištní a průmyslové kotelny s využitím zemního plynu průmyslová výtopna s využitím zemního plynu (přípojka VTL plynovodu) V místních částech je používáno jako topné medium převážně: 21

pevné palivo elektrická energie topné oleje Obnovitelné zdroje energie jsou využívány minimálně. G) SPOJE, TELEKOMUNIKACE Základní charakteristika Pošta a telekomunikace: Pošta ve městě je vyhovující a nevyžaduje další územní nároky. Telefonní účastníci jsou napojeni na digitální ústřednu s dostatečnou kapacitou. Řešeným m procházejí trasy dálkových optických kabelů. Trasy jsou vedeny podél komunikací, v chodnících. Je proto.třeba veškeré záměry, které by se mohly dálkových kabelů dotknout ve smyslu zákona č. 151/2000 Sb., v platném znění, včas se správou dálkových kabelů projednat. Radiokomunikace: Nad řešeným m Chotěboř procházejí paprsky radioreléových tras ve správě Českých radiokomunikací a.s. - ochrana paprsku přichází v úvahu pouze v případě extrémně vysokých staveb, např. větrných elektráren, situovaných ve vzdálenosti do 200 m od osy paprsku. V těchto případech je nezbytně nutné předkládat záměry takových staveb k posouzení provozovateli. Na se nacházejí zařízení mobilních operátorů. 3.4.2. ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Zásobování vodou je na řešeném stabilizováno, zastavitelné plochy budou napojeny na stávající síť, a to v rámci stávajících a navržených veřejných prostranství a dopravních ploch. Je respektován návrh Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina. Na vodovodní síť místní části Rankov budou napojeny obce Jilem a Sedletín, které tak budou zapojeny do systému SV Želivka Podmoklany. Je navržen koridor pro výhledové napojení Dobkova na vodovodní řad procházející severně od Dobkova. Odkanalizování je stabilizováno pouze v Chotěboři a Bílku, zastavitelné plochy budou napojeny v rámci stávajících a navržených veřejných prostranství a dopravních ploch, a to v maximální možné míře oddílným systémem. Splaškové vody budou napojeny na stávající kanalizaci, dešťové vody budou odvedeny do nejbližšího recipientu. V místních částech je vybudovaná kanalizace nevyhovující pro odvádění splaškových vod, někde veřejná kanalizace není vůbec. Řešení je navržené dle zpracovaného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina.Ve všech místních částech je navržena nová splašková kanalizace odvádějící odpadní vody na ČOV v Chotěboři. Je stanoveno pásmo ochrany prostředí kolem ČOV. Zásobování plynem a teplem je v Chotěboři a v místních částech Bílku a Klouzovy stabilizováno, pro vytápění se v převážné míře využívá zemní plyn. V místních částech Dobkov, Počátky, Marieves, Příjemky, Rankov, Střížov, Svinný bude zachován stávající systém (pevná paliva, topné oleje, el. energie ). V případě zájmu o plynofikaci v místních částech je možno napojit tyto místní části na stávající STL plynovody, pro vedení plynovodů využít navržené koridory pro kanalizaci. Pro Střížov a Příjemky by byla navržena společná VTL regulační stanice a rovněž by bylo využito navržených koridorů pro kanalizaci. 22

Lokálně lze využívat alternativních zdrojů tepelná čerpadla, solární energii, biomasu. Zásobování elektrickou energií řešeného je stabilizováno. Pro zajištění výhledových potřeb dodávky bude využito výkonu stávajících trafostanic, v případě nutnosti je možno stávající trafa vyměnit za výkonnější. U větších ploch bydlení, občanské vybavenosti a ploch výrobních je možno umístit novou trafostanici. Původně navržená přeložka stávajícího nadzemního vedení vn západně od Chotěboři, jejíž trasa kopírovala navrženou plochu pro dopravu byla zamítnuta z ekonomických důvodů. Do územního plánu bylo zahrnuto řešení, kdy stávající vedení bude rekonstruováno a částečně kabelováno (u napojení na rozvodnu) bude zúžena stávající plocha nadzemního vedení vn a tím i zmenšen rozsah ochranných pásem. Podmínky OP a trasa vedení vn, které prochází přes rozvojové plochy, budou respektovány, při podrobnější dokumentaci řešení rozvojových ploch bude trasa včetně OP zahrnuta do veřejných prostranství. U ploch Z85 a Z86 je navržena přeložka pro vyčištění těchto ploch. Rozvojové lokality budou napojeny do stávajícího systému sítě nn. Podle Zásad územního rozvoje kraje Vysočina je navržen koridor pro nadzemní vedení vvn 110 kv Hlinsko Mírovka. respektovat trasy a podmínky ochranných pásem nadzemního vedení vn a vvn Spoje, telekomunikace: Koncepce spojů a telekomunikací je v řešeném stabilizována. respektovat radioreléové trasy a telekomunikační kabely respektovat podmínky ochranných pásem 3.5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, OCHRANY PŘÍRODY A ÚSES Koncepce řešení krajiny vychází z přírodních podmínek a historických vazeb v. Na obce jsou patrné přírodní kontrasty pestrosti krajinných společenstev. Řešené leží v přechodové oblastí mezi kulturní zemědělskou krajinou a kompaktním zalesněným m Železných hor a Žďárských vrchů. Územní plán respektuje přírodní hodnoty, vymezuje podmínky pro jejich ochranu a rozvoj, stanovuje zásady koncepce uspořádání krajiny a podmínky pro ochranu krajinného rázu. S ohledem na jedinečný přírodní potenciál řešeného nejsou v krajině navrhovány žádné plochy a stavby s výjimkou ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu a ploch, které rozšiřují stávající zastavěné. Tento princip je uplatněn a je respektován v celém řešeném. Změny ve využití v krajině jsou navrženy 3.5.1. VYMEZENÍ PLOCH V KRAJINĚ A) PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ V řešeném je harmonický vztah vodních ploch s krajinou, veškeré stávající vodní plochy, toky i svodnice jsou respektovány. V řešeném jsou navrženy nové vodní plochy plochy pro umístění rybníků. B) PLOCHY PŘÍRODNÍ Území je stabilizováno. Územní systém ekologické stability je vymezen na místní úrovni oborovou dokumentací. Jako plochy přírodní jsou vymezeny plochy biocenter. Rozšíření ploch přírodních je navrženo v případě jedné lokality v katastru Svinný. 23