STANDARD DÍL 23 BUDOVÁNÍ A REKONSTRUKCE ZÁKLADŮ TOČIVÝCH STROJŮ ZÁKLADOVÉ DESKY

STANDARD DÍL 23 BUDOVÁNÍ A REKONSTRUKCE ZÁKLADŮ TOČIVÝCH STROJŮ ZÁKLADOVÉ DESKY

STANDARD 23 Strana: 1/15 STANDARD DÍL 23 BUDOVÁNÍ A REKONSTRUKCE ZÁKLADŮ TOČIVÝCH STROJŮ ZÁKLADOVÉ DESKY PROVÁDĚNÍ, PODÍNKY, KVALITA, PŘEDPISY, NORY, DODÁVKY, USTANOVENÍ Zpracoval: Ověřil: Schválil: jméno: Jindřich Baroch jméno: Ing. P. Dvořák jméno: Ing. Tomáš Kala funkce: hlavní mechanik funkce: koordinátor ISO funkce: vedoucí údržby podpis: Jindřich Baroch, v. r. podpis: Ing. P. Dvořák, v. r. podpis: Ing. Tomáš Kala, v. r. Platnost od: dnem schválení

STANDARD 23 Strana: 2/15 OBSAH strana 1. Základní pojmy, třídění základů strojů 2 2. Přípustné úrovně vibrací základu a jeho stroje 3 3. Požadavky na dokumentaci a kontrolní měření vibrací stroje a jeho základu 4 4. Rekonstrukce základů 6 5. Navrhování nových základů 7 6. Betonáž nových základů 8 7. Rekonstrukce stávajících základů 9 8. Odstředivá čerpadla s axiálním vstupem základové desky 11 9. Citované normy a předpisy 14 Přehled změn Tento díl Standardu byl zpracován za významné spolupráce pracovníků Kloknerova ústavu ČVUT doc. ing. J. Dohnálka, Csc. a doc. Ing. D. akovičky, DrSc.

STANDARD 23 Strana: 3/15 1. Základní pojmy, třídění základů strojů. Buzení stavebních konstrukcí od účinků točivých (rotačních) strojů má charakter periodického buzení, případně neperiodického rázového buzení. Periodické buzení je funkcí rotujícího vektoru síly, způsobeného nevyvážeností rotorů stroje a projevující se na stavební konstrukci periodicky působící budicí silou (v rovině rotace stroje) a budicím momentem. Neperiodické buzení je zpravidla považováno u těchto typů strojů za zatížení mimořádné, které vzniká při zkratu v motoru, při zadření nebo dotyku rotoru o statorovou část a nebo při utržení části rotujících hmot (u drtičů). Podle ČSN 73 1020, ČSN 73 0032 a ČSN 73 0035 je velikost budicích sil a momentů povinen udávat jejich výrobce, nebo dodavatel v případě zahraničních dodávek. 1.1 Velikost amplitudy budicích sil (sil a momentů) strojů je klasifikována podle ČSN 73 0032 v tab.4, čl. 34 hodnotou: a) malou (0,1 kn příp. 0,01 knm), b) střední (0,1 1 kn, příp. 0,01 0,1 knm), c) velkou (1 10 kn, příp. 0,1 1 knm) d) velmi velkou (nad 10 kn, příp. nad 1 knm). 1.2 U rotačních strojů, pokud není k dispozici údaj výrobce o velikosti budicí síly lze velikost této síly orientačně stanovit z velikosti nevývažku podle ČSN 01 1410. V důsledku opotřebení stroje, případně jeho nekvalitního vyvážení může velikost budicí síly takto stanovené v průběhu životnosti stroje dosáhnout až 6,5 násobku výpočtové hodnoty budicí síly (příklad použití viz akovička, D. a kol.: Komentář k ČSN 73 0032) 1.3 Základy rotačních strojů a jejich pohonů jsou zpravidla uloženy na jediném základu. V případě, že tomu tak není, je potřebí prokázat, že oddělené základy vlastního stroje a jeho pohonné jednotky nejsou závadou pro bezpečný provoz soustrojí (zejména z hlediska namáhání převodovek, nejrůznějších náhonů pásových, řetězových ap.). 1.4 Doporučuje se základy strojů navrhovat v půdoryse pokud možno jednoduchého tvaru, blízké čtverci a nebo obdélníku s poměrem stran nejvýše 1 : 2. V případě členitých základů musí být prokázáno podle norem pro navrhování konstrukcí, že základ i při dynamickém zatížení si zachová svoji celistvost a je dostatečně tuhý, aby tvořil bezpečnou oporu soustrojí: stroji a jeho pohonným jednotkám. 1.5 Z hlediska omezování vibrací šířících se od strojních jednotek do okolí a zvýšení provozní spolehlivosti vlastního soustrojí se doporučuje navrhovat základy strojů jako pružně uložené.

STANDARD 23 Strana: 4/15 2. Přípustné úrovně vibrací základu a jeho stroje 2.1 Provozovatel stroje s ohledem na místní podmínky může podle ČSN 73 0032 stanovit pro projektanta zařízení mezní hodnoty přípustných chvění základů strojů. Pokud tak neučiní, platí pro mezní hodnoty periodického kmitání stroje a jeho základu, hodnoty uvedené v čl. 114 až 121 ČSN 73 0032 a sice jak pro rotační stroje jsou uvedeny v tab.1 Tab.1 - ezní hodnoty vibrací základů strojů z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti stroje i stavební konstrukce, na které je stroj uložen, nebo se nachází v jeho blízkosti. Přípustné mezní hodnoty kmitání stroje z hlediska jeho provozní spolehlivosti Třída citlivosti Charakteristika třídy Zrychlení pro f < 10 Hz [mm/s 2 ] Rychlost pro f > 10 Hz [mm/s] IV necitlivé > 250.0 > 4.0 Přípustné mezní hodnoty kmitání budov a jejich konstrukčních částí, včetně základů strojů Třída odolnosti Zrychlení pro f < 10 Hz [mm/s 2 ] Rychlost pro f > 10 Hz [mm/s] B běžné cihelné stavby 150,0 2,5 C dobře ztužené skeletové konstrukce, základy strojů 380,0 6,0 2.2 Pokud hodnoty vibrací překročí mezní hodnoty (tab.1), je třeba aby výrobce nebo uživatel zařízení potvrdil, že tyto vibrace neohrožují spolehlivost stroje a dále aby projektant uložení stroje ve stavební konstrukci prokázal dynamickým výpočtem nebo měřením, že bezpečnost stavební konstrukce není ohrožena a že vibrace neohrožují ostatní technologické vybavení, citlivé na vibrace, v okolí osazovaného stroje. 2.3 V případě, že na základu soustrojí a nebo v jeho těsné blízkosti je stanoviště obsluhy, je třeba podle hygienických předpisů posoudit úroveň vibrací působících na člověka. Posouzení se provede podle Hygienických předpisů a nebo ČSN-ISO norem (citace viz kap.6).

STANDARD 23 Strana: 5/15 2.4 V pasportizaci soustrojí musí být uvedeny předpokládané vibrace stroje a jeho základu a jejich posouzení podle odstavce 2.2, případně 2.3 a nebo průkaz o velikosti vibrací zjištěných měřením na stanovišti. 2.5 Velikost vibrací se prokazuje měřením nebo výpočtem a sice u strojů s malou nebo střední amplitudou budicí síly (čl. 1.2) v těžišti základu se strojem, nebo v místě ložiskových stojanů, případně v blízkosti frémy stroje na horním povrchu základu stroje u malých strojů. V případě velkých strojů a nebo strojů s velkou a velmi velkou amplitudou budicí síly se volí měřená stanoviště a nebo pro účely výpočtu vybrané body tak, aby z měřených nebo výpočtem stanovených vibrací bylo možné stanovit úroveň kmitání v blízkosti kotevních šroubů na horním povrchu základu, případně na ložiskových stojanech. U rámových základů a nebo půdorysně složitých základových konstrukcí se měřená stanoviště a nebo pro výpočet uvažované body volí tak, aby bylo možné popsat tvar kmitání základu. Takovýmito body jsou např. středy křížení podélníků a příčníků základu, středy rozpětí podélníků a příčníků, pokud jsou dostupná (nezakrytá frémou stroje), středy a vrcholy sloupů, místa nad a pod pružným uložením, pokud jsou dostupná ap. 2.6 Ověřování vibrací základu stroje se střední velkou a velmi velkou amplitudou budicí síly se provádí podrobným měřením na stanovištích podle bodu 2.5: při uvádění stroje do provozu nebo při zásadních výměnách částí stroje např. při generálních opravách ap., při závadách na stroji, vzniku otevřených trhlin na základu, nebo při podezření ze závad na soustrojí (hučení ložisek, zadření, zkrat ap.), při pravidelných periodických kontrolách u strojů s velmi velkou amplitudou budicí síly, nejméně však jedenkráte za 4 roky provozu stroje; Při pravidelných periodických kontrolách soustrojí se střední a velkou amplitudou budicí síly se ověřuje velikost vibrací základu zjednodušeně jen na vybraných stanovištích, zpravidla v blízkosti kotevních šroubů stroje. U strojů s malou amplitudou budicí síly se měření vibrací provádí jen výjimečně při podezření ze závady a nebo u technologického vybavení, pro něž porucha stroje s malou amplitudou budicí síly by mohla vést k odstavení větších výrobních celků. 3. Požadavky na dokumentaci a kontrolní měření vibrací stroje a jeho základu 3.1 U nových strojů a jejich základů se požaduje, aby součástí dokumentace základu se strojem (viz čl. 5.2) byl dynamický výpočet soustavy základ stroj podle zásad ČSN 73 0032, včetně posouzení úrovně kmitání základu z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti stavební konstrukce a strojní technologie.

STANDARD 23 Strana: 6/15 Tento dynamický výpočet obsahuje: stanovení vlastních frekvencí a jim odpovídajících tvarů kmitání ve frekvenčním intervalu min. od 0,1 Hz do frekvence přesahující o 10 % provozní otáčkovou frekvenci rotorů, výpočet vynuceného kmitání (výchylek nebo rychlosti nebo zrychlení kmitání) na provozní otáčkové frekvenci rotorů a případně i na průchodu otáček rotorů vlastními frekvencemi soustavy při rozběhu nebo doběhu stroje, pokud amplitudy kmitání přesahují přípustné hodnoty chvění základu je třeba provést výpočet a posouzení dynamických vnitřních sil podle zásad ČSN 73 0032. 3.2 Výsledky dynamického výpočtu základu stroje se doporučuje ověřit měřením při uvádění stroje do provozu. Opakované kontrolní měření vibrací v průběhu života stroje a jeho základu je potřebné pro stanovení prognózy dalšího využívání stroje, pro posouzení nárůstu excentricit rotorů v důsledku jejich opotřebení ap. 3.3 Ve zprávě o měření vibrací základu a jeho stroje musí být uvedeno: typové označení základu a jeho stroje podle projektové dokumentace, nebo údajů na štítku stroje, datum provádění měření vibrací, označení firmy provádějící měření a použitá aparatura, včetně údajů o frekvenčním a amplitudovém rozsahu měřících a vyhodnocovacích aparatur a zařízení, provozní režim stroje v době měření (běžný provoz, zkušební, nižší otáčky ap.) a údaje o provozu strojů v blízkém okolí, popis měřených stanovišť včetně jejich schéma u tvarově složitějších základů a nebo pokud by mohly vzniknout pochybnosti o rozmístění měřených stanovišť, popis naměřených veličin a sice jejich amplitudový, případně i frekvenční rozsah. Pro podrobné ověřování charakteristik kmitání základu se strojem se doporučuje provádět spojité záznamy časových průběhů měřené veličiny v čase. Doporučuje se provádění měření vibrací v hodnotách výchylek, nebo zrychlení nebo rychlostí kmitání ve frekvenčním intervalu od cca 1 Hz do 80 Hz, hodnocení naměřených veličin kmitání podle ČSN 73 0032, nebo v porovnání s projektovou dokumentací (pokud je k dispozici) nebo v porovnání se zpřísněnými předpisy uživatele stroje (pokud jsou potřebné např. pro stanoviště v blízkosti velínů, v případě zvláštních požadavků na nízké vibrace okolí ap.), posouzení stavu stroje mezi jednotlivými kontrolními měřeními pro předpověď jeho další životnosti.

STANDARD 23 Strana: 7/15 4. Rekonstrukce základů (např. v důsledku změny technologie výměny pohonů či vlastního stroje) 4.1 Při změně strojů, umístěných na původních základech je třeba doložit výpočtově pro stroje s amplitudou budicí síly střední, velkou a velmi velkou, že stávající základ je pro nový stroj dostatečně spolehlivou a bezpečnou konstrukcí a to jak rozměrově, tak z hlediska degradace betonu, nebo jeho nedostatečného vyztužení. 4.2 Při osazování nového stroje na původní základ je třeba odstranit zbytky původní zálivky stroje a provést prohlídku základové konstrukce, zejména z hlediska případného výskytu trhlin v základu, velikosti zaolejování ap. Silné zaolejování má vliv na snížení pevnosti betonu základu zejména v místech kotevních šroubů, v místech předpokládaných dobetonávek základu ap. Výsledky prohlídky na konečné řešení základu je třeba zohlednit v projektové dokumentaci osazení nového stroje na základ. 4.3 Při potřebě zvětšit stávající základ půdorysně nebo výškově je třeba odstranit povrchovou zaolejovanou vrstvu, nebo jinak poškozený povrch základu až na zdravý beton. Dobetonávka musí s původním základem být zajištěna spřahovacím trny jejich dostatečnost je potřebí ve výpočtu rekonstrukce prokázat. U větších základů je možnou nové části základu spřáhnout s původními šrouby, předpínacími táhly či lany dobetonávky musí mít prostorovou výztuž ze sítí nebo tyčové měkké výztuže jejich dostatečnost je potřebí v projektu rekonstrukce prokázat. 4.4 Rozšíření železobetonových základů ocelovými konzolami je přípustné pouze v případě dostatečné ohybové tuhosti těchto konzol a jejich kvalitními propojení se stávajícím základem. Současné rozepření těchto ocelových konzol o beton podlah v okolí základu se pro nespolehlivost tohoto konstrukčního řešení nedoporučuje. 4.5 V případech, že pohonná jednotka soustrojí je umístěna na samostatný základ, je potřebí prokázat, že spolehlivost převodového soustrojí není ohrožena lze použít při převodu hnací síly pásy, řetězy ap., toto řešení není vhodné u pevných převodovek.

STANDARD 23 Strana: 8/15 5. Navrhování nových základů 5.1 U strojů, pro něž je požadována dlouholetá spolehlivost a nízké vibrace a nebo minimální ovlivňování vibracemi okolních technologií, nebo vlastního stroje těmito technologiemi v jeho okolí se doporučuje navrhovat základy těchto strojů odpružené. Výpočtem v projektové dokumentaci je třeba prokázat, že tuhost pružných prvků a tlumení tlumících prvků je dostatečné pro provozní otáčky rotorů stroje případně při průchodu otáček rezonančními frekvencemi uložení stroje při jeho rozběhu nebo doběhu. 5.2 Železobetonové základy strojů se doporučuje navrhovat s prostorovou výztuží zejména pro přenesení objemových změn při betonáži a těsně po ní. V blízkosti kotevních šroubů se doporučuje beton vyztužit několika vrstvami sítí. Železobetonové základy se doporučuje betonovat kontinuálně. V případě velkých základů lze přerušit betonáž na 48 hodin. Povrch pracovní spáry však musí být čistý, zajištěný spřahovací výztuží a epoxidovým adhezním můstkem (viz kap. 6). 5.3 Projektová dokumentace nového základu se strojem musí minimálně obsahovat: technickou zprávu s popisem problému a doporučeními pro provádění základu, statický a dynamický výpočet stroje na statické a dynamické účinky od stroje podle zásad ČSN 73 0032, včetně posouzení statických a dynamických veličin podle materiálových norem pro navrhování, vzhledem ke spolehlivosti vlastního stroje a podle hygienických předpisů a norem vzhledem k bezpečnosti obsluhy, pokud tato musí být při provozu stroje v jeho blízkosti, výpočet a posouzení seismických účinků, které se od základu stroje šíří do jeho okolí podle ČSN 73 0040, pokud by tyto účinky mohly ohrožovat konstrukci výrobní haly, jiné stroje nebo obsluhu strojů, výkresovou dokumentaci základu a jeho stroje se zakreslením velikosti a působiště budicích sil (a momentů) stroje na základ, výkresy tvaru a vyztužení základu. 5.4 Součástí projektu nového základu se strojem by mělo být doporučení projektanta na ověření úrovně vibrací kontrolním měřením při uvádění základu se strojem do trvalého provozu, sloužící k ověření správnosti stanovení velikosti budicích sil a dále i správnosti výsledků dynamického výpočtu. Podle složitosti základu a citlivosti jeho technologie na velikost vibrací, rozvážení v důsledku opotřebení rotujících částí (typické pro mlýny a kladivové drtiče) se doporučuje uvést v projektu požadovanou četnost pravidelných periodických prohlídek nebo kontrolního ověřování vibrací (pokud je kratší než jedenkrát za 4 roky), případně včetně stanovišť, na kterých velikost vibrací by měla být měřena.

STANDARD 23 Strana: 9/15 5.5 Návrh nového základu, schéma osazení stroje na základu, způsob kotvení (např. formou vrtaných HILTI kotev), jakož i dimenzování základu se doporučuje v projekční fázi konzultovat s odborníkem na dynamiku základů strojů a technologem, znalým způsobů betonáže. 6. Betonáž nových základů Betonáž nových základů je třeba provádět v souhlase s ČSN 73 2400 Provádění a kontrola betonových konstrukcí nebo EN 206 Beton - vlastnosti, výroba, ukládání a kritéria hodnocení. Použitá betonová směs musí mít průkazní zkoušky dokládající veškeré projektem zadané fyzikálně mechanické vlastnosti betonu, zejména pak jeho pevnostní třídu. Při výběru betonové směsi se doporučuje zejména u masivnějších základů vybírat receptury s celkově nižším vývojem hydratačního tepla, tj. receptury s použitím vhodných směsných cementů. Betonáž základu by měla být pokud možno kontinuální tak, aby v tělese základů nevznikaly pracovní spáry. V případě, že je to z konstrukčních nebo technologických důvodů nezbytné, musí být pracovní spáry předem naplánovány. Pracovní spára vzniká při jakémkoliv přerušení betonáže na více než 60 min., a to při běžných teplotách na úrovni kolem + 20 C. Jakákoliv pracovní spára musí být zajištěna spřahovací výztuží, a podle situace i adhezním můstkem. Výběr adhezního můstku je třeba provést na základě konkrétní situace, tj. přístupnosti pracovní spáry a stáří podkladního betonu v době pokračování betonáže. U masivnějších základů je třeba provést výpočet teplot betonové směsi související s postupným vývojem hydratačního tepla při reakci cementu se záměsovou vodou. Aby bylo možné eliminovat vznik teplotních trhlin, je třeba na základě výpočtu teplot provést nadimenzování přiměřené výztuže nebo provést taková technologická opatření, která zajistí, že teplota v jádře základu nebude vyšší o více než 15 C než teplota okolního prostředí. Z terénních měření vyplývá, že u masivnějších betonových a železobetonových prvků (např. stěny tloušťky 100 cm) dochází k nárůstu teplot během 48 až 72 hodin, a to do úrovně +65 C. Poté opět 48 až 72 hodin teploty klesají až do vyrovnání teploty základu s teplotou okolního prostředí. V případě, že teplotní diference překročí výše uvedenou úroveň, dojde ke vzniku teplotních trhlin, které mohou výrazně modifikovat dynamické chování základu. V případě velkoobjemových základů je tedy nezbytné, aby součástí projektu byl i projekt technologie betonáže s výpočtem teplotního pole od hydratačního tepla a s popisem všech opatření, kterými bude zajištěno, aby rozdíl teplot mezi povrchem a jádrem prvku nepřesáhl 15 C. V případě, že dojde ke vzniku teplotních trhlin, je třeba provést jejich silovou injektáž postupem popsaným v kapitole 7.

STANDARD 23 Strana: 10/15 Při zalévání kotevních otvorů a podlévání základových frém u nových základů je třeba vždy použít speciální materiály, u nichž je eliminováno smrštění. Jedná se o speciální prefabrikované cementové malty obsahující přísady, které eliminují běžné smršťování betonů a naopak umožňují nastavit jejich mírné rozpínání. Toto rozpínání však v žádném případě nesmí překročit hodnotu 0,5. Při zalévání kotevních otvorů a podlévání základových frém musí být zajištěno dokonalé vyčištění zalévaných prostor, jejich předběžné přiměřené provlhčení a takový technologický postup, který znemožní vytváření vzduchových kapes. To vyžaduje postupovat při podlévání vždy z jedné ze stran, případně instalovat do základů i odvzdušňovací otvory. Při expresním provádění prací je třeba počítat s tím, že při podlití ocelových základových prvků dojde k tepelnému napojení na nově zbudovaný masivní základ, jehož teplota po dvou až třech dnech může dosahovat již uvedených +65 C. V důsledku toho dojde k ohřátí ocelových prvků a k jejich teplotním dilatacím, které mohou vyvolat nežádoucí změny jejich tvaru. Čelit tomuto riziku lze oddálením odlití ocelových prvků do doby, kdy teploty nového základu klesnou na teplotu okolního prostředí. K tomu dojde, jak již bylo uvedeno, cca po šesti dnech. 7. Rekonstrukce stávajících základů Před prováděním rekonstrukce starších základů je třeba nejprve prověřit kvalitu betonu, a to jak z hlediska pevnosti v tlaku, tak pevnosti v tahu. Dále se vizuální prohlídkou přístupných míst zjistí výskyt trhlin, zakreslí jejich poloha a šířka. Pevnost v tlaku se u méně významných prvků stanoví nedestruktivně metodou Schmidtova tvrdoměru podle ČSN 73 1373, u větších základů pak odběrem jádrových vývrtů o průměru 50 až 100 mm. Na těchto vývrtech je možné zároveň posoudit skladbu betonu i výskyt případných strukturních poruch. Tahové vlastnosti se určí odtrhovými zkouškami a to tak, že na mechanicky očištěný povrch se nalepí kovové kruhové nebo čtvercové odtrhové terče (průměr 50 mm nebo průřez 50 x 50 mm). Tyto terče se k povrchu přilepí speciálním dvousložkovým lepidlem a odtrhnou přenosnou hydraulickou odtrhovou aparaturou. Na základě stanovení odtrhové síly lze vypočíst pevnost v tahu povrchových vrstev. Pevnost v tlaku by měla odpovídat požadavkům statického přepočtu, stejně tak jako pevnost v tahu. Pevnost v tahu by neměla v žádném případě být nižší než 1,5 Pa. Po provedeném dynamickém přepočtu základu se v závislosti na požadované změně konfigurace a tvaru provede nejprve odstranění zdegradovaných povrchových vrstev, tj. odbourání povrchových partií. Toto odbourání by podle možností vždy mělo sestávat jednak z mechanického bourání lehkými elektrickými příklepovými kladivy s následným dočištěním bouraných povrchů vysokotlakým vodním paprskem.

STANDARD 23 Strana: 11/15 Tímto postupem se také dokonale odhalí veškeré trhliny v původním betonu. Na základě požadavku projektu nebo obhlídky základů po odbourání povrchových vrstev se rozhodne o způsobu sanace trhlin. Základní možností jak eliminovat trhliny je středně nebo vysokotlaká tzv. silová injektáž pomocí epoxidových pryskyřic. Injektáž je třeba provést podle zvláštních Technických podmínek -TP 88 Opravy trhlin v betonových konstrukcích, které vydalo inisterstvo dopravy a spojů v roce 1996. Po eliminaci trhlin se podle projektu doplní spřahovací výztuž a provede adhezní můstek. Cílem těchto opatření je dosáhnout maximální možnou soudržnost mezi původním podkladním betonem a novým betonem, který slouží k úpravě konfigurace a rozměrů základů. Základním problémem této operace je, že v novém betonu probíhají standardní objemové změny - smrštění, které dosahuje hodnot cca 0,3 až 0,6. Napětí, vyplývající z těchto objemových změn, mohou narušit soudržnost styčné spáry a nastolit tak diskontinuitu, která se nepříznivě projeví na dynamickém chování nově rekonstruovaného základu. Kromě spřahovací výztuže, která by měla vždy být předmětem projektu rekonstrukce, se podle možností zesílí adheze obou betonů tzv. adhezním můstkem. Za nejspolehlivější lze považovat tzv. adhezní můstek epoxidový, který se vytváří tak, že se nejprve suchý povrch staršího podkladního předupraveného betonu napenetruje nízkoviskózní epoxidovou pryskyřicí a následně se na něj nanese vrstva vhodné epoxidové pryskyřice v tloušťce 400 až 800 m. Do této čerstvě nanesené epoxidové vrstvy se vzápětí aplikuje suché monofrakční křemenné kamenivo (sklářský nebo slévárenský písek) frakce 1/2 mm. Po vytvrzení epoxidové pryskyřice, tj. cca po 48 až 72 hodinách lze provést dobetonávku. Pokud je takovýto adhezní můstek proveden kvalitně, je tahová pevnost spoje vždy vyšší než tahová pevnost původního či nového betonu. Účinnost tzv. cementopolymerních adhezních můstků, používaných v současnosti běžně v oblasti sanace železobetonových konstrukcí je výrazně méně účinná než adhezní můstky epoxidové. U cementopolymerních adhezních můstků navíc platí, že musí být vzápětí po jejich aplikaci provedena dobetonávka, tj. musí dojít k betonáži čerstvého do čerstvého. Zvlášť u větších styčných ploch se tato zásada velmi obtížně dodržuje. Pokud dojde k zatvrdnutí cementopolymerního adhezního můstku, může být jeho použití naopak škodlivé, protože vytvoří na styku obou betonů separační vrstvu. Při zalévání kotevních otvorů a podlévání základových frém je třeba se řídit u rekonstruovaných základů stejnými zásadami jako při zhotovování základů nových, tj. zásadami uvedenými v kapitole 6. Při provádění rekonstrukce základů je třeba zajistit průběžný autorský dozor či dozor jiné právnické či fyzické osoby tak, aby byly bezezbytku zajištěny výše uvedené technologické požadavky. Jakékoliv odchylky od kvality se následně projeví v nevhodném dynamickém chování rekonstruovaného základu, což souvisí i s opotřebením navazujícího technologického zařízení.

STANDARD 23 Strana: 12/15 Prováděná kontrola prací se musí zaměřit zejména na: posouzení kvality předúpravy betonu a ověření jeho pevnosti v tlaku a v tahu, kontrolu sanace trhlin, pokud tato operace je vyžadovaná projektem, provedení adhezního můstku a spřahující výztuže, zalévání kotevních otvorů a podlévání základových frém, především s ohledem na plnoplošné vyplnění veškerých dutin a zajištění zálivky z nesmrštivého materiálu. 8. Odstředivá čerpadla s axiálním vstupem základové desky Pro odstředivá čerpadla s axiálním vstupem jsou stanoveny rozměry základových desek a základní montážní rozměry. Variantní počty a pozice otvorů pro základové šrouby umožňují realizaci odlišných montážních instalací. Odstředivá čerpadla popsaná v tomto bodě jsou k elektromotoru, který je opatřen patkami pro usazení na základovou desku připojena spojkou. Tento Standard lze použít i po jiné druhy a typy čerpadel v případě, že je to vhodné. Rozměry základových desek a základní montážní rozměry

STANDARD 23 Strana: 13/15 Tabulka 2 Rozměry a referenční čísla základových desek Referenční číslo základové desky Rozměry v mm 2 3 4 5 6 7 8 9 L1 800 900 1000 1120 1250 1400 1600 1800 L2 130 150 170 190 205 230 270 300 L3 540 600 660 740 840 940 1060 1200 L4 ± 25 35 35 40 40 45 50 55 55 B1 270 300 340 380 430 480 530 600 B2 360 390 450 490 540 610 660 730 B3 320 350 400 440 490 550 600 670 hmax 125 125 125 140 160 180 200 200 d*: díra pro šroub 16 16 20 20 20 24 24 24 * podle ISO 273 (hrubá řada)

STANDARD 23 Strana: 14/15 Tabulka 3 Výběr referenčního čísla základové desky a základních připojovacích rozměrů Vel. kostry elektromotoru** 71 80 90 S 90 L 100 L 112 132 S 132 160 160 L 180 180 L 200 L 225 S 225 250 280 S 280 Zákl. přím. rozměry Velikost čerpadla* Emax A h2 * a* 50 32 125 2 2 2 3 3 3 4 4 260 60 140 80 50 32 160 2 2 2 3 3 3 4 4 260 60 160 80 50 32 200 2 2 2 3 3 3 4 4 5 300 60 180 80 50 32 250 4 4 4 4 4 5 5 6 6 6 6 7 380 75 225 100 65 40 125 2 2 2 3 3 3 4 4 260 60 140 80 65 50 125 2 2 2 3 3 3 4 4 260 60 140 80 65 40 160 2 2 2 3 3 3 4 4 5 5 300 60 160 80 65 50 160 2 2 2 3 3 3 4 4 5 5 300 60 160 80 65 40 200 3 3 3 3 3 4 4 5 5 300 60 180 100 65 40 250 4 4 4 4 4 5 5 6 6 6 6 7 380 75 225 100 65 40 315 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 6 7 7 7 405 75 250 125 80 50 125 2 2 2 3 3 3 4 4 260 60 160 100 80 65 125 2 2 2 3 3 3 4 4 260 60 160 100 80 50 160 3 3 3 3 3 4 4 5 5 5 320 60 180 100 80 65 160 3 3 3 3 3 4 4 5 5 5 320 60 180 100 80 50 200 3 3 3 3 3 4 4 5 5 5 320 60 200 100 80 50 250 4 4 4 4 4 5 5 6 6 6 6 7 7 7 405 75 225 125 80 50 315 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 6 7 7 7 8 9 480 75 280 125 100 65 125 3 3 3 3 3 4 4 5 300 75 180 100 100 80 125 3 3 3 3 3 4 4 5 300 75 180 100 100 65 160 3 4 4 4 4 5 5 6 6 6 6 7 380 75 200 100 100 80 160 3 4 4 4 4 5 5 6 6 6 6 7 380 75 200 100 100 65 200 4 4 4 5 5 5 5 6 6 6 7 7 7 7 405 75 225 100 100 65 250 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 7 7 7 7 8 9 480 90 250 125 100 65 315 6 6 6 6 6 7 7 7 7 7 8 8 9 9 480 90 280 125 125 80 160 4 4 4 5 5 5 5 6 6 6 7 7 380 75 225 125 125 80 200 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 7 7 7 7 8 380 75 250 125 125 80 250 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 8 9 9 480 90 280 125 125 80 315 6 6 6 6 6 7 7 7 7 7 8 8 9 9 480 90 315 125 125 80 400 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 8 8 480 90 355 125 125 100 200 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 7 7 7 7 8 9 480 90 280 125 125 100 250 6 6 6 6 6 7 7 7 7 7 8 8 9 9 480 90 280 140 125 100 315 6 6 6 7 7 7 7 7 8 8 9 9 480 90 315 140 125 100 400 8 8 8 8 8 8 8 8 9 9 480 110 355 140 150 125 250 6 6 6 7 7 7 7 7 8 450 90 355 140 150 125 315 8 8 8 8 8 8 8 8 8 480 110 355 140 150 125 400 8 8 8 8 8 8 9 515 110 400 140 200 150 250 8 8 8 8 8 8 8 8 8 9 480 110 375 160 200 150 315 9 9 9 9 9 9 9 515 110 400 160 200 150 400 9 9 9 9 9 515 110 450 160 * podle ISO 2858 ** podle IEC 72: část 1

STANDARD 23 Strana: 15/15 9. Citované normy a předpisy ČSN 73 0032: Výpočet stavebních konstrukcí zatížených dynamickými účinky strojů ČSN 73 0035: Zatížení stavebních konstrukcí ČSN 73 0040: Zatížení stavebních objektů technickou seismicitou a jejich odezva ČSN 73 1020: Navrhování základů točivých strojů ČSN 01 1410: Přípustné nevývažky tuhých rotujících částí strojů Hygienické předpisy svazek 37/1977, Vyhláška č.13/1977 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ČSN 01 1405 ISO 2631-1: Hodnocení expozice člověka celkovým vibracím. Část 1: Všeobecné požadavky ČSN 01 1405 ISO 2631-2: Hodnocení expozice člověka celkovým vibracím. Část 2: Nepřerušované vibrace a rázy v budovách (1 až 80 Hz) ČSN 01 1405 ISO 2631-3: Hodnocení expozice člověka celkovým vibracím. Část 3: Hodnocení expozice celkovým vertikálním vibracím, osa z, v kmitočtovém rozsahu 0,1 až 0,63 Hz ČSN 01 1430 - ISO 4866 + AD.1 a Amd.2: Vibrace a rázy Vibrace budov Směrnice pro měření vibrací a hodnocení jejich účinků na budovy ČSN 01 1431 - ISO 8569: Vibrace a rázy ěření a hodnocení účinků rázů a vibrací na citlivé přístroje v budovách ČSN 73 2400: Provádění a kontrola betonových konstrukcí EN 206: Beton - Vlastnosti, výroba, ukládání a kritéria hodnocení TP88: Opravy trhlin v betonových konstrukcích, DS 1996 ČSN 73 1373: Tvrdoměrné metody zkoušení betonu ČSN EN 23661: Odstředivá čerpadla s axiálním vstupem - Rozměry základových desek a montážní rozměry. ISO 273: Otvory pro metrické šrouby. ISO 2858: Odstředivá čerpadla s axiálním vstupem (předepsaný tlak 16 bar). Označení, jmenovité výkonové parametry a rozměry. IEC 72-1: Rozměry a výkony točivých elektrických strojů část 1: Velikost koster 56 až 400 a velikosti přírub F 55 až F1080.