ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E. 2013 Kristýna Fialová

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E 2013 Kristýna Fialová

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu Stresový faktor na pracovišti a jeho eliminace z pohledu manažera Kristýna FIALOVÁ Vedoucí práce: Mgr. Ing. Pavel Král

Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil(a) autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi dne 13. prosince 2013 3

Poděkování Děkuji Mgr. Ing. Pavlu Královi za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a trpělivost. 4

Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů... 6 Úvod... 7 1 Pojem stres a jeho druhy... 8 1.1 Přehled vývoje v oblasti výzkumu stresu... 8 1.2 Kategorizace stresu... 9 1.3 Fáze stresu... 11 2 Vlivy stresorů a projevy stresu... 12 2.1 Podněty neboli stresory... 12 2.2 Reakce na stres a fyziologické chování těla pod vlivem stresorů... 15 3 Typy osobností a jejich chování... 19 3.1 Druhy osobností a systém jejich určování... 19 3.2 Popis chování jednotlivých osobnostních typů... 20 4 Psychologie práce a vhodné pracovní prostředí... 23 4.1 Psychologie práce... 23 4.2 Pracovní prostředí... 23 5 Metodologie... 25 5.1 Cíl práce... 25 5.2 Sběr dat... 25 5.3 Vyhodnocení dat... 25 6 Komu je tato příručka určena... 26 7 Studie: Sestavení fungujícího týmu... 27 7.1 Profily respondentů... 27 7.2 Sestavení týmu... 28 8 Jak byste jako manažer měl předcházet vzniku stresového faktoru ve vašem týmu... 32 8.1 Poskytněte pracovníkům příjemné prostředí... 32 8.2 Pravidelně se starejte o své zaměstnance... 32 8.3 Podporujte zdravé asertivní chování... 33 8.4 Naučte své zaměstnance pracovat s časem... 34 9 Pomoc zaměstnanci ve stádiu pokročilejšího stresu... 36 9.1 Cviky na uvolnění napětí... 36 9.2 Jacobsonova relaxační technika... 41 9.3 Schulzův autogenní trénink... 42 Závěr... 43 Seznam literatury... 44 Seznam obrázků a tabulek... 46 Seznam příloh... 47 5

Seznam použitých zkratek a symbolů MBTI E I N S T F J P EKG EEG Mayers-Briggs Type Indicator Extravert Introvert Osoba s převahou intuice Osoba s převahou smyslů Osoba s převahou myšlení Osoba s převahou cítění Osoba s převahou usuzování Osoba s převahou vnímání Elektrokardiogram Elektroencefalogram 6

Úvod Motto: Luk stále napnutý pozbývá síly. (Neznámý autor) Tato bakalářská práce pojednává o problematice působení stresového faktoru na pracovišti. Smyslem této práce je vytvořit návod či příručku pro manažery, aby byli schopni rozeznat působení stresorů na pracovníky v jejich týmu a aktivně zabránit jejich vlivům. V dnešní době plné spěchu není jednoduché fungovat. Veliké korporace bohužel nevěnují dostatek pozornosti svým pracovníkům, a proto dochází k tak častým stresově náročným situacím, které obvykle končí zdravotní újmou. Přitom existuje pár drobných kroků, které manažera upozorní na vznikající problém v jeho týmu, kterému lze následovně zabránit. Tato bakalářská práce je rozdělena do devíti kapitol. První čtyři kapitoly jsou teoretického rázu a slouží jako rozbor problematiky aplikované v části praktické. Kapitoly šest až devět jsou praktického rázu a slouží jako stěžení část práce. V teoretické části je detailně popsáno, co je to stres, jakým způsobem docházelo k historickému vývoji tohoto pojmu a jeho významu. Stres je dále rozdělen do kategorií a podle fází. V této části jsou také popsány vlivy zapříčiňující vznik stresu a projevy jejich působení. Ve čtvrté kapitole je rozebrána problematika typologie osobnosti. Praktickou částí se zabývají kapitoly pět až devět. V kapitole pět je popsána metodologie sběru dat pro osobní výzkum. Následující čtyři kapitoly radí manažerovi jakým způsobem sestavit tým silný a odolný proti stresu, jak o pracovníky pečovat aby nedocházelo ke vzniku stresových situací a pokud nějaká vznikne, jak zaměstnancům pomoci. 7

1 Pojem stres a jeho druhy Mnoho autorů se pokouší o nespočet výstižných charakteristik tohoto složitého pojmu. Avšak právě složitost problematiky je příčinou množství definic, se kterými se setkáváme v literatuře. Autory jsou odborníci z různých kruhů. Psychologové, zdravotníci, manažerští konzultanti a další. Uvedeme si zde tři definice, které patří mezi nejpoužívanější v oboru ekonomie a managementu. Hans Selye, kanadský lékař a biolog, který je považován za jednoho z hlavních badatelů v oblasti výzkumu moderního stresu, definoval pojem stres takto: Stres je výsledkem interakce (vzájemné činnosti) mezi určitou silou působící na člověka a schopnosti organismu odolat tomuto tlaku. (Image Lab, s. 1). Podobná charakteristika, avšak více zaměřená na psychologii člověka, pochází od českého psychologa Prof. PhDr. Jara Křivohlavého, CSc.: Stresem se obvykle rozumí vnitřní stav člověka, který je něčím buď přímo ohrožován, nebo takové ohrožení očekává a přitom se domnívá, že jeho obrana proti těmto nepříznivým vlivům není dostatečně silná. (Image Lab, [200-?], s. 1). Aaron Antonovsky, israelskoamerický profesor a sociolog, se v charakterizování pojmu stres zaměřil na chování organismu člověka při výskytu problémů: Stres je takový stav organismu, kdy je nadměrné množství energie využíváno na řešení problémů. Tolik energie by nemuselo být použito, kdyby se tyto problémy daly řešit normálně. (Image Lab, [200-?], s. 1). Hlavním problémem přesného výkladu je, že stres ovlivňuje více faktorů: postoj k rodině, práci, zátěž z cestování, problémy působící na člověka každý den, atd. Povaha lidí způsobuje, že různí lidé reagují na různé stresory různým způsobem. 1.1 Přehled vývoje v oblasti výzkumu stresu Pojem stres je v současnosti včleněn do našeho myšlení v takové míře, že jej zná každý, avšak ne každý je schopen definovat, oč se ve skutečnosti jedná. Jde o relativně nový pojem, který se stále vyvíjí a prohlubuje se jeho problematika. Již ve 14. století byl pojem stres znám, avšak jinak, než je tomu v dnešní době. Tehdy se jednalo spíše než o stav psychiky, o postižení (například soužení, utrpení). K posunu ve významu tohoto slova začalo docházet až v 18. a 19. století. 18. a 19. století je spojeno převážně s pokrokem jak průmyslovým, tak i 8

vědeckým. S tímto průlomem bylo zapotřebí přeformulovat názvosloví. Ve fyzikálních vědách se začaly používat pojmy jako tlak, deformace, odolnost, pružnost, napětí,, které sloužily jako popis chování materiálů za určitých podmínek. A právě tyto pojmy byly přeneseny i do oblasti medicíny, jakožto vhodné termíny pro popis stavu psychiky. Přijetí termínu stres v psychologii je často připisováno maďarskému endokrinologovi jménem Hans Selye z roku 1936. Tento údaj je ovšem nepřesný, Selye je spíše autorem třístupňového systému, známého jako Generální adaptační syndrom. Ten pojednává o mobilizaci fyzických sil jako reakci na stresor. Tato mobilizace má za následek vyrovnání se nebo únik před stresem. V druhé fázi se psychika vyrovnává s první fází, alarmovou, a zahrnuje způsoby, jak zvrátit její následky. Tato fáze se nazývá odpor. Poslední fáze, vyčerpání, je fáze postihující jedince, kteří nejsou schopni stresoru uniknout a jsou mu opakovaně vystavováni. Historicky je však často nepřesně uváděno Selyeovo autorství tohoto pojmu. Paradoxně právě Selye se spíše tomuto pojmu vyhýbal, v jeho pojetí se jednalo spíše o nervové napětí. Ve skutečnosti to byl Walter Cannon, který v roce 1932 začal používat termín stres, a to ve spojení s pojmem akutní stresová reakce. (Čakrt, 2001) V dnešní době se termín stres používá běžně. Pokud někdo řekne, že je ve stresu, všichni tuto informaci vnímají jako něco špatného. Avšak vědci zdůrazňují, že se nejedná pouze o negativní formu, proto stres rozlišujeme na eustres a distres. 1.2 Kategorizace stresu Stres v malých dávkách umožňuje člověku zůstat energický a ve střehu. Ve velkých dávkách se naopak začínají projevovat zdravotní poruchy, náladovost a snížená kvalita života. Na začátek je třeba definovat pár užších pojmů a stres rozdělit. Hlavní druhy stresu se nazývaji distres, eustres, hyperstres a hypostres, které jsou mezi sebou vzájemně provázané (viz obr. I). Distres je stres s negativními účinky. Člověk prožívá ohrožení, považuje své síly za nedostatečné. Je to nejen přímé ohrožení člověka, ale i předjímání (anticipace) takového ohrožení a s ním spojený strach, nejistota a tělesná aktivace organismu. Eustres je pozitivní stimulace, příznivě působící stres, aktivace při nárocích, které lze naplnit. 9

Zdroj: vlastní tvorba Graf I Eustres a distres Dle síly působení zátěže rozdělujeme stres na hyperstres a hypostres. Hyperstres je stav silného stresu, který se blíží hranici adaptability. Hypostres je stres, který nedosahuje úrovně obvykle zvané stres, slabá zátěž, nebezpečná při dlouhém trvání svou plíživostí. (Image Lab, [200-?], s. 1). Zdroj: Image Lab, s. 2 Obr. I Topografie stresu 10

1.3 Fáze stresu Fáze stresu jsou po sobě následující tělesné reakce, vznikající působením stresorů. Těchto fází je pět: zalarmování, boj, rezistence, rezignace a kapitulace. Alarmová fáze je počáteční fáze, kdy tělo zaznamená nebezpečí a okamžitě se zalarmuje k útěku nebo útoku. Zmobilizuje krátce ale silně veškeré síly. Vyplavuje se adrenalin, zvyšuje se krevní tlak, tep, svalové napětí a pocení. Zlepšuje se zrak, sluch, hmat. Následuje fáze boje, kdy je tělo maximálně zmobilizováno a začíná bojovat se stresem. Dochází k reakci - útok nebo útěk. Spalují se látky, které se v předchozí fázi vyplavily do krve cukry, tuky, atd. Tato fáze je velmi náročná na výdej energie, který je obrovský a vyčerpává rezervy organismu. Pokud je tato fáze krátká, není nebezpečná, avšak musí následovat odpočinek, regenerace a doplnění energie. Pokud nedojde k boji a látky se nespálí, dojde k jejich usazení v těle, transformaci a následnému škodlivému účinku. Tato fáze je klíčová v tématice manažerské psychologie, kde většinou ke zmíněnému boji nedochází a tím se stává pracovní stres zdraví škodlivým. Pokud však fáze boje trvá příliš dlouho, v další fázi, rezistence, dochází k oslabování organismu. Tělo rezignuje, snaží se maximálně ušetřit energii a tím přežít dočkat se záchrany zvenčí. Utlumuje energeticky nejnáročnější proces v těle imunitu. Tím se zvýší riziko vážných onemocnění a celkové zpomalení organismu zvyšuje riziko úrazu. V poslední fázi, rezignace a kapitulace, dochází k totálnímu vyčerpání energetických zdrojů organismu. Dochází k vážným psychosomatickým poruchám a onemocněním, v nejhorším případě až k zániku organismu. (Image Lab, [200-?]). 11

2 Vlivy stresorů a projevy stresu V případě, že známe vlivy, které způsobují stres, je mnohem snazší mu předcházet. Projevy zase napomáhají k rozpoznání působení stresu na jiné osoby a my jim pak můžeme poskytnout pomocnou ruku. 2.1 Podněty neboli stresory Podněty vyvolávající stres nazýváme stresory. Termín stresor může být chápán též jako podmínky nebo vlivy, které negativně působí na člověka. (Mayerová, 1997, s. 60). V pracovním prostředí není o stresory nouze. Každodenně se s nimi musí potýkat každý pracující člověk. Mezi hlavní stresory na pracovišti patří pracovní přetížení, mimořádná zodpovědnost, konflikty a nejistota, profesní kariéra, organizační změny, interpersonální vztahy v organizaci, konflikt rolí. (Mayerová, 1997, s. 61). Podle Hanse Selyeho lze rozlišovat stresory fyzikální a emocionální. Fyzikální stresory působí na náš vnější korpus, na naše vnitřní orgány a přichází z vnějšího prostředí. Jedná se například o hluk, vibrace, kofein, nízký obsah kyslíku ve vzduchu, změny tlaku vzduchu, změny ročních období, nehody, úrazy, přírodní katastrofy. Emocionální stresory působí na naši psychiku, podněty přichází z vnitřního naladění člověka. Mezi tyto stresory můžeme zařadit: strach, úzkost, nenávist, zlobu, smutek, zármutek. (Mayerová, 1997). Protože je však každý člověk jinak psychicky stavěný, vnímání stresu je pro každého rozdílný. To co jeden vyhodnotí jako stav ohrožení, může jiný hravě zvládnout. Proto je klasifikace stresorů velice obtížná a je potřeba přihlédnout ke stavu psychiky a osobnostním vlastnostem sledovaného subjektu. Podle síly vlivu můžeme stresory dále dělit na ministresory (mikrostresory) a makrostresory. Ministresory (mikrostresory) jsou velmi mírné podněty vyvolávající stres. V pracovním prostředí se jedná například o ruch na pracovišti, časovou tíseň (nemožnost splnění úkolu včas), frustraci, nejistotu. Dlouhodobé působení těchto stresorů má za následek snížení imunitního systému, stavy tísně až deprese nebo zdravotní potíže. Makrostresory jsou velice silné podněty, které působí nárazově a velice krátce. Mají však vážné důsledky, někdy i celoživotní. Jedná se například o ztrátu zaměstnání, úmrtí v okolí jedince, přírodní katastrofu 12

mající přímý vliv na člověka. Toto má za následek vážné a dlouhodobé (až trvalé) poškození psychiky a zdraví, například neurózu, psychické trauma, děsivé sny, anxietu. (Mayerová, 1997). Existuje sedm hlavních situací, které v pracovním prostředí působí nepříznivě na pracovníky a vyvolávají psychickou zátěž. Časová zátěž a termínované úkoly Moderní technologie umožňují zpracovávat informace v mnohem větším množství a rychlosti než kdykoliv předtím. Nejen, že je mnoho informací komunikováno směrem ven ze společnosti, ale také je nutnost mnoho informací přijímat a v adekvátní době zpracovávat. Tyto termínované úkoly však vytvářejí negativní tlak na psychiku zaměstnanců. Stres vzniká v okamžiku, kdy má tělo potřebu uniknout před ohrožením, tedy je-li chování vynuceno. Spěch také narušuje běžné tempo zaměstnanců a dostává je do nestandardní situace. Nejvíce působí na zodpovědné a svědomité pracovníky, kteří mají potřebu vždy odevzdat perfektní práci a dodržet daný termín. Nejvíce působí časová zátěž na pracovníky v oblasti práce tvůrčího charakteru, protože stres zhoršuje koncentraci a snižuje kreativitu, vyvolává napětí, dezorganizaci, narušuje pracovní stereotyp a celkově tak znesnadňuje práci. Mimořádná odpovědnost Tento druh stresoru se vyskytuje v oblastech, kde je potřeba bezchybné jednání a vysoká koncentrace. Jedná se o ta zaměstnání, kde jedna chyba může znamenat obrovský problém. Například zdravotnictví, letecká doprava či top management. V některých vybraných profesích je dokonce povinné pravidelné psychologické vyšetření. Tím se identifikují ti pracovníci, kteří nejsou pro výkon dané činnosti dostatečně psychicky odolní. Konfliktní role a nejistota Pracovník se dostává do konfliktní role vždy, když dostane od nadřízeného či nadřízených rozporuplné příkazy. Nejistota u něj nastává v okamžiku, kdy obdrží nejasné instrukce či si není vědom, kdo má hlavní zodpovědnost. Toto může být pociťováno jak pracovníky, tak i manažery, ale pracovník na rozdíl od manažera 13

nemůže s nastalou situací nijak aktivně pracovat. Nemůže se podílet na důležitých rozhodnutích a tím je vystaven ještě větší nejistotě a stresu. (Mayerová, 1997). Rozvoj profesní kariéry Mezi nejzávažnější stresory vztahující se k plánování a rozvoji profesní kariéry lze zahrnout pracovní nejistotu, pracovní jistotu, touhu být povýšen, získat vyšší pozici v organizaci, přeložení na méně atraktivní místo a ztrátu nebo nedostatek možností rozvíjet profesní kariéru. (Mayerová, 1997, s. 65). Stres v těchto situacích nejvíce pociťují lidé ctižádostiví a zodpovědní, a to nejen ve věci přeložení na horší pozici, ale také v případě povýšení. Bojí se, že pro danou pozici nejsou dostatečně kvalifikovaní, nebudou zvládat zadané úkoly a neunesou svěřenou zodpovědnost. Tyto osoby jsou často postiženy psychosomatickými poruchami. Změny v organizaci Jakákoliv změna ve struktuře společnosti je velice stresující pro všechny pracovníky, na které má změna dopad. Pokud nedochází ke změnám rychle a trvají delší časové období, zvyšuje se trvání působení stresorů na psychiku lidí, kteří tak žijí v nejistotě. (Mayerová, 1997). Jedná se převážně o změnu pracovní činnosti, restrukturalizuje se oddělení, pracovní tým nebo organizace, zaměstnanci mohou získat nové profesní vazby, např. nové pracovní prostředí a vztahy, odlišné sociální klima, nový druh práce a pracovních úkolů. (Mayerová, 1997, s. 65). Nejsilněji působí na pracovníka ztráta zaměstnání z důvodu propouštění a snižování stavu zaměstnanců. Člověk tak nečekaně ztrácí finanční jistotu a uspokojení z práce. Dostává se do situace, kdy není schopen sehnat práci, protože většina společností dává přednost mladým a přizpůsobivým lidem. Tento problém pomáhají postiženým osobám řešit psychologové, kteří jim zvyšují sebedůvěru a poskytují oporu. Ne však každý má odvahu pomoc vyhledat. Interpersonální vztahy v organizaci Rozdílnost osobností pracovníků může vést ke konfliktním situacím, které jsou zdrojem stresu. (Mayerová, 1997). Dobré personální vztahy pomáhají dosahovat 14

osobních a organizačních cílů, špatné interpersonální vztahy jsou příčinou stresu v organizaci a negativně ovlivňují výsledky práce jednotlivců, skupiny, oddělení, pracovních týmů a někdy celé organizace. (Mayerová, 1997, s. 66) Proto je tak důležité umět vybrat vhodné členy do týmu, aby se tento faktor eliminoval. Konflikt mezi prací a ostatními rolemi Každý dospělý jedinec má kromě pracovní role několik životních rolí. Tyto role mohou vyžadovat od jedince konfliktní požadavky, které jsou pak zdrojem stresu. (Mayerová, 1997, s. 67) Práce může člověka uspokojovat jen do určité míry, je potřeba uspokojit i ostatní životní role. Jednotlivé role se mohou dostat do konfliktu a to bývá zdrojem stresu a napětí. Nejčastěji toto pociťují ženy, které musejí pečovat o rodinu, zvláště pak o děti. Jsou naplněny pocitem, že se nemohou plně věnovat rodině a zároveň práci. Tato situace nastává i u pracovníků, kteří pracují více, než je oficiální pracovní doba. (Mayerová, 1997). 2.2 Reakce na stres a fyziologické chování těla pod vlivem stresorů Pro lepší pochopení problematiky je třeba si nejdříve vysvětlit základní fyziologické procesy, které stres v těle vyvolává. Stručný přehled těchto procesů by měl znát každý manažer, aby lépe porozuměl problematice. Veškerá data, která nám ukazují stresové reakce uvnitř těla, jsou zjistitelná pomocí EEG, EKG, měření krevního tlaku, elektrického kožního odporu nebo obsahu mastných kyselin v krvi. Stresová reakce probíhá následovným způsobem: když začnou stresory působit na člověka, zablokuje se jeho schopnost myšlení. Tím se sníží i aktivita kůry mozkové aby mohlo dojít k automatické reakci. Následkem toho hypotalamus aktivuje sympatické nervy, které dále stimulují ty orgány v těle, které je potřeba použít k akci. Těmito orgány jsou např.: srdce, krevní oběh, respirační centrum, játra, nadledvinky. Dojde k rozšíření zorniček a do krve je vyplaven hormon adrenalin. Ten je uvolněn dření nadledvin, zatímco další hormon noradrenalin je vyplaven sympatikem. Jedná se o hormony, které ještě více podpoří akceschopnost zalarmovaných orgánů. Kůra nadledvin uvolňuje hormony kortikoidy, které na rozdíl od adrenalinu působí dlouhodobě. Tento obtížný biologický proces má za následek okamžité nastartování organismu. (Kern, 1999). 15

Známky stresu se mohou u různých lidí projevovat rozdílným způsobem. Některé symptomy jsou však stejné a dají se jednoduše rozpoznat. Je potřeba umět najít hranici mezi osobnostním projevem pracovníka a již rozvíjejícím se problémem. Čím více příznaků zaměstnanec vykazuje, tím pravděpodobněji je třeba poskytnout mu pomoc. Tyto příznaky se projevují na různých úrovních: jako myšlenky, tělesné projevy, pocity a chování. Kognitivní symptomy Problémy s pamětí Neschopnost koncentrace Špatný úsudek Negativní pohled na svět Úzkost a negativní myšlenky Neustálé obavy Fyzické symptomy Bolesti Nevolnost a průjmy Závratě Bolesti hrudníku, zrychlený tep Emocionální symptomy Náladovost Podrážděnost nebo vznětlivost Neklid, neschopnost odpočívat Pocit zahlcení Pocit samoty a izolace Deprese a rozlícenost Behaviorální symptomy Přejídání se nebo nechutenství Nespavost nebo chronická únava Izolování se od ostatních Odkládání a zanedbávání povinností Sexuální apatie Požívání alkoholu, cigaret a drog jako prostředku k relaxaci Časté nemoci Zlozvyky (okusování nehtů, přecházení na místě) Zdroj: internet, helpguide.org Tab. I Stresové symptomy Kognitivní symptomy se projevují na úrovni myšlenek pracovníka. Černé a vtíravé myšlenky jsou nebezpečné svou intenzitou a nemožností se jich zbavit. Nelze se kvůli nim soustředit na jiné věci, jako například na práci. Kvůli nim pracovník začíná zapomínat a chybovat. Není schopen se na nic koncentrovat, myslí negativně. Bojí se o svou budoucnost, protože negativní myšlenky jej nutí podceňovat své vlastní schopnosti. Emocionální symptomy neboli pocity, jsou reakcí na negativní a vtíravé myšlení. Projevují se jako strach a úzkost. Strach je reakcí na jeden určitý stresující faktor, který je konkrétní (například pracovník není schopen včas splnit zadaný úkol), zatímco úzkost je iracionální pocit, který nemá 16

konkrétní příčinu. Úzkost vyvolává ze začátku obavy, nejistotu, zmatenost, nervozitu. Na dalším stupni rozvoje se jedná již o závažnější příznaky jako pocity osamělosti, nespokojenosti, těkavost, změny nálady. V nejvyšším stádiu je to pocit naprosté bezmoci a upadání do deprese. Pracovník je vyčerpán, ztrácí veškeré zájmy a stahuje se do svého nitra. Fyzické symptomy jsou tělesné projevy, které se vyskytují po delším působení stresorů na pracovníka. Jsou vyvolány negativními myšlenkami a pocity, které jsou uvedeny v předchozích odstavcích. Jedná se v mírnější formě o bolesti hlavy, únavu, zácpy nebo naopak průjmy, silné pocení, bušení srdce, ztuhlost ramen, krku a šíje. V pokročilejším stádiu se projevuje působení stresu jako změna váhy, obtíže s viděním, spánkové obtíže, bolesti zad a krku, zvýšení krevního tlaku a psychosomatické obtíže. Behaviorální symptomy jsou vnějším projevem postiženého pracovníka. U osob, které si se zátěží dokázaly poradit, se projevuje psychický stav vítězství. Pracovník je vysoce motivován a troufá si i na složitější úkoly. Naopak osoby, které si se zátěží neporadily, upadají do deprese, jsou demotivovány, nevěří si a mají obavy z dalších úkolů. U těchto osob dochází k ventilaci stresu a to buďto formou úniku nebo naopak agresí. Úniková forma znamená, že pracovník se vyhýbá společnosti, stahuje se do ústraní, před reálným životem dává přednost snění a fantazírování, zažívá pocit nemoci, potlačuje a popírá problém, fixuje se na osobu, která by měla problém vyřešit. Agresivní forma obnáší strhávání pozornosti na svou osobu, ztotožňování se s různými sociálními skupinami, kompenzaci jednoho neúspěchu jiným úspěchem, hledání racionálního ospravedlnění neúspěchu, projekce neúspěchu do jiných osob, či trestání sama sebe. (Bedrnová, 2009) Všechny tyto symptomy působí na člověka v takové míře, že se mění jeho chování nejen vůči venkovnímu světu, ale i ve vlastních zvyklostech a rituálech. Mění se stravovací návyky, člověk se přejídá nebo naopak přestává dostatečně jíst, nadměrně požívá alkohol, odklání se od okolí, je vzteklý, hněvivý, nespolehlivý. Zhoršuje se jeho výkonnost v práci, ze svých chyb viní ostatní a často se dostává do konfliktních situací. Člověk často není ochoten přiznat si problém, proto by reakce okolí měla být orientována k pomoci a nikoli k odmítání. (Image Lab, [200-?]) 17

Zdroj: Image Lab, s. 5 Obr. II Symptomy stresu 18

3 Typy osobností a jejich chování Lidé jsou geneticky odlišní tvorové, každý je ve své podstatě originální. Pokud chceme být úspěšnými manažery a vůdci, je potřeba plně porozumět osobnosti a povaze každého našeho podřízeného pracovníka. Teprve potom budeme schopni rozpoznat jejich psychický stav a zareagovat v podobě adekvátní pomoci. Doktor Salvatore R. Maddi, expert na stress management, definoval pojem osobnost jako stabilní množinu charakteristik a sklonů, která určuje ty společné rysy a rozdílnosti v psychologickém chování (myšlení, cítění a činech) lidí z hlediska časové kontinuity, které nelze snadno pochopit jako pouhý výsledek sociálních a biologických tlaků dané chvíle. (Čakrt, 2001, s. 19). 3.1 Druhy osobností a systém jejich určování Historicky prvním člověkem, který rozdělil povahové rysy lidí do kategorií, byl Hippokratés, který rozlišil čtyři temperamenty sangvinik, flegmatik, cholerik a melancholik. Tento způsob rozlišování lidí byl však příliš kategorický, proto byl upraven v roce 1903 na Wundtův systém, který již dovoloval kombinace mezi temperamenty. V roce 1921 uvedl psycholog a psychiatr Carl Gustav Jung ve své knize Psychologische Typen rozdělení základních psychologických funkcí: extraverze a introverze, myšlení a cítění, intuice a smysly. Koncem 50. let došlo k doplnění těchto funkcí ještě o další dvě: usuzování a vnímání. Autorkami jsou dvě americké psycholožky, Isabela Mayersová a její matka Katheryn Briggsová, které sestavily indikátor osobnostních typů zvaný Mayers-Briggs Type Indicator, zkráceně MBTI. Jedná se o dotazník, který se stal velice populárním. Využívají jej například personální oddělení známých společností jako Apple Computer, 3M nebo McDonald s. Důvodů popularity tohoto dotazníku je více, hlavní jsou však výsledky s výbornou vypovídající schopností. (Čakrt, 2001). Především jsou výsledky těchto šetření pokládány za mimořádně průkazné a významné jednak z hlediska rozhodovacího a z hlediska manažerského stylu a jednak i z hlediska individuálního způsobu řešení problémů. Současně je též snadno a prakticky použitelným a respektovaným vodítkem pro vyvážení požadavků určité funkce nebo pracovního místa s profilem uchazeče. Jeho pomocí se hledají navzájem kompatibilní typy nadřízených a podřízených i složení optimálně vyvážených pracovních týmů. (Čakrt, 2001, s. 17). Právě kombinace 19

čtyř dvojic psychologických funkcí (extraverze (E), introverze (I), intuice (N), smysly (S), myšlení (T), cítění (F), usuzování (J), vnímání (P)) udává šestnáct osobnostních typů. ISTJ ISFJ INFJ INTJ ISTP ISFP INFP INTP ESTP ESFP ENFP ENTP ESTJ ESFJ ENFJ ENTJ Legenda: extraverze (E), introverze (I), intuice (N), smysly (S), myšlení (T), cítění (F), usuzování (J), vnímání (P) 3.2 Popis chování jednotlivých osobnostních typů Aby manažer věděl, co má od svěho podřízeného pracovníka očekávat, je potřeba, aby znal jeho osobnostní profil. Jedině tak bude umět předejít stresové situaci nebo zabránit konfliktu. Extravertní typ (E) Dřív mluví, než myslí Mají kolem sebe hodně lidí a zahrnují je do svých aktivit Dominují v rozhovorech a nenechají ostatní domluvit Používají s oblibou telefon k zpestření volných chvil a kdykoliv chtějí někomu něco sdělit (i zbytečnosti) Chodí rádi do společnosti pohovořit si s co nejvíce lidmi a na poradách se rádi vyjadřují k tématu Raději pracují ve větším týmu lidí, než o samotě Raději se sami projevují a mají problém naslouchat ostatním Snadno navazují nové kontakty, jsou dobří v komunikaci Introvertní typ (I) Raději si věci pořádně promyslí a nacvičí, než je přednesou na veřejnosti Občas vybafnou to, co je zrovna napadne a potom je tato neuvážlivost mrzí Mají rádi ticho a klid jen pro sebe Dokážou se natolik zkoncentrovat, že ignorují hluk kolem sebe, televizi, rádio, i lidi, kteří na něj hovoří Působí plaše Dokážou jiným velmi dobře naslouchat Obklopují se pouze malým počtem přátel, ale jsou jim nejbližší Ostatní jim často přerušují řeč a to je jim velice nepříjemné 20

Intuitivní typy (N) Nemají rádi nové problémy Raději uplatňují staré a osvědčené dovednosti před získáváním nových Mají rádi časově ohraničenou práci, raději než bez vědomí dne odevzdání Důkladně pracují, dokud nedospějí k cíli nebo řešení Nedůvěřují náhlým inspiracím Smyslové typy (S) Mají neustále na paměti celkový obraz úlohy a řešení jeho jednotlivých částí Rádi vymýšlí nové cesty k řešení problémů Ochotně mění zadanou úlohu, přizpůsobují se novým okolnostem Nemají rádi detaily a považují je za nadbytečné Důvěřují intuici a vnitřnímu hlasu Pociťují neklid a nejistotu při nečekaných Jsou originální komplikacích raději věci dělají, než o nich přemýšlí Vtipkují a vymýšlí slovní hříčky Dávají přednost hmatatelným činnostem, raději něco vyrobí, než sestaví koncepci Jdou do hloubky problému a kladou si otázku Co to vlastně znamená? Zabývají se raději fakty a čísly než teoriemi Přemýšlejí spíše v rovině abstraktní nežli konkrétní Berou fantazii s nadsázkou a nedůvěrou, Občas vypadají duchem nepřítomni ale zato nechápou lidi, kteří si představují něco, co není dokážou myslet na více věcí najednou Potřebují k práci jasné pokyny a kompletní informace Raději se soustředí na svou práci, úkol, a nehloubají, jak práce zapadá do širšího rámce Rádi přeskakují mezi tématy a od začátku nakonec a zpět Rádi najednou prozkoumávají více různých řešení úkolu a vylučují ty, které asi nebudou fungovat Typ s převahou myšlení (T) Soustředí se na logiku situace, pravdu a organizační principy Orientuje se na minulost, přítomnost i budoucnost V práci se chová neosobně, spravedlivě, jsou dobře zorganizovaní a zaměření na výkon a výsledek Typ s převahou cítění (F) Soustředí se spíše na pocity, hodnoty, harmonii a emoce Je fixován na minulost V práci mají sklon ke zmatkům, ale jsou velice přátelští, osobní a zajímají se o druhé 21

Jejich silnou stránkou je, že jsou tvrdí a neústupní, racionální, objektivní, předvídají logické důsledky, uspořádávají věci do logických celků Nedostatkem je, že jsou neemocionální, vážní, rigidní, velice analytičtí a puntičkářští Mají radost, když potěší ostatní, umějí uhodit na city, jsou loajální a sympatizují s jinými Slabinou je jejich sentimentálnost, sklon k odkládání nepříjemných úkolů a oddalování konfliktů Typ s převahou usuzování (J) Má neustálý pocit, že na někoho čeká Drží se názoru, že vše musí mít své místo Zastávají teorii, že všichni mají pořádně dělat to, co mají a kdy mají Mají každý den naplánovaný a plánu se drží Nemají rádi překvapení Mají rádi pořádek a na všechno mají systém Typ s převahou vnímání (P) Často obrací pozornost jinam a pak se např. musí vrátit zpět na původní místo, aby si upamatovali, co vlastně chtěli Rádi zkouší nové věci Neradi plánují, raději si počkají, jak se situace vyvine Často si nechají úkoly na poslední chvíli, ale pod tlakem podají nejlepší výkon a úkol vždy dokončí včas Mají dar proměnit práci v zábavu Nemají rádi definitivní závěry a raději si nechávají otevřené dveře Zdroj: Čakrt, M. Tab. II Osobnostní typy Každý povahový typ má jiné preference a jiné priority. Každý odkládá to, co je mu nepříjemné a co na něj působí jako stresor. Pro manažera je velice důležité dle povahových rysů a chování rozeznat osobnost pracovníka a zachovat se k němu jako k individuu. Správná osobnostní skladba týmu pomůže předejít stresovým situacím. (Čakrt, 2001). 22

4 Psychologie práce a vhodné pracovní prostředí 4.1 Psychologie práce Hlavní cíl psychologie práce je podíl na řešení konkrétních problémů podnikové praxe, dosahování optimálního souladu na pracovišti, zvyšování efektivity práce, rozvoj osobnosti pracovníků a eliminace úrazů. Jedná se o organizovanu sbírku nápadů, které slouží k předpovědi, jak se bude pracovník chovat, jak bude reagovat na určitý podnět, co bude cítit a jak bude přemýšlet. PhDr. Pavel Beňo ve své prezentaci Úvod do psychologie práce uvadí: Psychologie práce studuje různé druhy pracovní činnosti (profese), hledá, za jakých podmínek je pracovní prostředí pro duševní pohodu člověka nejpříznivější, tzn. jaké uspořádání objektivních, ale také subjektivních(!) pracov. podmínek nejlépe odpovídá psychofyziologickým vlastnostem pracovníka. (praceavztahy.cz, [online]). Psychologie práce se snaží najít optimální rovnováhu mezi požadavky, které jsou na pracovníka kladeny a vlastními možnostmi, které pracovní má. Dále pak zkoumá míru rizika, že dojde k duševnímu onemocnění pracovníka, míru vystavení stresorům a vztah mezi nimi a psychikou jednotlivců. (Provazník, 1997). 4.2 Pracovní prostředí Vytvořit pozitivní pracovní prostředí by mělo být společným cílem všech manažerů a vlastníků podniku. Takové prostředí by nemělo zahrnovat špatné osvětlení, hluk na pracovišti, nevhodné vlhkostní mikroklima, přílišné teplo nebo naopak zimu, nedostatek osobního prostoru. Jak bylo prokázáno ve studiích, zaměstnanci jsou dokonce ochotni udělat drobné mzdové ústupky, aby se zlepšily pracovní podmínky. (nationalhogfarmer.com, [online]). Dlouhodobé vystavení nevhodným pracovním podmínkám přispívá ke kumulaci působení stresorů a vede ke zdravotním potížím a nemocím z povolání. V Evropě je nejčastější nemocí z povolání onemocnění pohybového aparátu. Prvním velmi důležitým faktorem pro poklidný výkon práce jsou světelné podmínky. Ve většině pracovních prostředích je denní světlo nedostatečně silné, proto je doplňováno světlem umělým. Norma pro umělé osvětlení je 150-200 luxů. (businessinfo.cz, [online]). Za akustické mikroklima se označuje ta část prostředí, která je tvořená akustickými toky v ovzduší, které na lidi působí 23

prostřednictvím různých efektů. Nemusí se jednat tedy jen o ustálený, proměnný nebo přerušovaný hluk, ale také o dobu dozvuku, srozumitelnost řeči, prostorový útlum nebo akustický stres. Pravděpodobně největší pozornost je na pracovištích věnována hluku, jehož hodnoty jsou dobře měřitelné a lze je srovnávat s hygienickými limity. (bozpinfo.cz, [online]). Nepříjemný hluk v kancelářích vydávají především zaměstnanci (v open space kancelářích), jejich hovor, zvuky technického původu jako tiskárny, telefony, kopírky a kávovary. Míra hluku na pracovišti se měří hlukoměrem automatickým přepočtem naměřených hodnot akustického tlaku na frekvenční váhovou funkci A (bozpinfo.cz, [online]) a neměla by za osmihodinovou směnu překročit hranici 55 db. Dalším činitelem, který ovlivňuje spokojenost zaměstnanců, je tepelně-vlhkostní mikroklima. To se skládá z teploty vzduchu, jejího výškového profilu, relativní vlhkosti vzduchu a rychlosti proudění vzduchu. Projevem působení těchto vlivů je pocitová teplota. (patria.cz, [online]). Dle vyhlášky vládního nařízení je stanovena teplota v klimatizovaných kancelářských prostorách na 24,5 C celoročně, v neklimatizovaných kancelářích je to 20-27 C. 24

5 Metodologie Praktická část bakalářské práce se bude zaobírat způsoby, jak zabránit vzniku a působení stresového faktoru na pracovišti. Za účelem snazšího porozumění dojde k oslovení pěti respondentů, na kterých bude ukázán postup zjišťování typologie osobnosti. 5.1 Cíl práce Hlavním cílem mé práce je analyzovat povahové rysy pracovníků, které vedou ke vzniku stresu. Bude popsán postup, který by měl manažer týmu následovat při pomoci stresem postiženým pracovníkům. V rámci rozboru problematiky bude použit MBTI dotazník, který spolehlivě určí osobnostní typy oslovených respondentů. 5.2 Sběr dat Za účelem získání informací bude použit již zmíněný MBTI dotazník, který vyplní pět oslovených respondentů. Identita respondentů nebude prozrazena, pro lepší orientaci ve výsledcích budou jejich jména nahrazena fiktivními. Těchto pět osob bude vybráno náhodně a pro lepší představu o jejich profilu bude o každém z nich přidáno pár popisných vět. Jako pomocný materiál poslouží odborná literatura. 5.3 Vyhodnocení dat Vyhodnocení dat bude zapsáno do přehledné tabulky, ze které bude následně vyvozen závěr. 25

6 Komu je tato příručka určena Styl řízení lidí, který je široce aplikován ve většině korporací, byl pečlivě vyvíjen v průběhu celého dvacátého století. Doba je ovšem dynamická a stále se zrychluje, proto je potřeba přejít na nový styl vedení lidí. Na takový způsob, který bude zaměstnance chránit před následky hektického života, zvyšujícími se nároky a zdravotními následky. Tato příručka je určena manažerům prvního stupně, neboli liniovým manažerům, kteří mají největší podíl na přímém jednání se zaměstnanci (jak je patrné z obrázku č. III). Poslouží jako vodítko k vytvoření správně fungujícího a stresu odolného týmu, poradí manažerovi jak předcházet stresovým situacím a pokud dojde k jejich vzniku, jakým způsobem pomoci zaměstnancům se se situací vyrovnat. Zdroj: vlastní tvorba Obr. III Manažerské dovednosti 26

7 Studie: Sestavení fungujícího týmu Pro praktickou část práce bylo vybráno pět respondentů, kteří pracují ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. Jedná se o tři ženy a dva muže. Protože sběr dat probíhal anonymně, jejich profily si představíme pod fiktivními jmény: Andrea, Blanka, Cyril, David a Eva. Jedná se o liniové zaměstnance, žádný z nich není manažer. Pro náš výzkum nejsou relevantní jejich profesní kvalifikace. 7.1 Profily respondentů Andrea je žena ve věku 30-40 let. Žije ve městě, ve kterém pracuje. Má manžela a dvě děti ve věku 5-10 let. Pracuje na oddělení marketingu, její práce je velice dynamická a proměnlivá. Často řeší ad-hoc úkoly. Průměrně pracuje týdně 45 hodin, což je více, než by si přála. Její koníčky jsou její děti a sport. Pokud jí to práce dovolí, chodí cvičit 2x týdně na jednu hodinu po práci. Její osobnost je ENTP. Blanka je žena ve věku 20-30 let. Také žije ve městě, ve kterém pracuje. Má dlouholetého přítele, se kterým žije v jedné domácnosti. Je bezdětná. Pracuje na oddělení prodeje, její práce je většinou monotónní, ale velice ji baví pracovat s lidmi. Pracuje jako asistentka, ale časem by se ráda vypracovala na vyšší pozici. Pracuje průměrně 40 hodin týdně, ale není pro ni problém pracovat více. Její koníčky jsou sport a cestování. Každou zimu jezdí s přítelem na hory lyžovat. Její osobnost je ESTP. Cyril je muž ve věku 40-50 let. Každý den dojíždí za prací 60 km, což mu zabere denně 2 hodiny na cestách. Má manželku a dceru ve věku 10-20 let. Cyril pracuje na oddělení nákupu. Pracuje průměrně 45 hodin týdně. Protože má dceru v pubertě a dojíždění mu zabere mnoho času, není spokojen se svou prací. Chtěl by trávit čas více se svou rodinou. Na koníčky nemá čas, práce ho vyčerpává. Jeho osobnost je ISTJ. David je muž ve věku 20-30 let. Pracuje na oddělení marketingu jako Andrea. Je nezadaný a bydlí 10 minut chůze od pracoviště. Má také velmi dynamickou práci a zhruba 40 % pracovního času tráví mimo kancelář v terénu. Práce ho velice baví, pracuje průměrně 50 hodin týdně. Rád chodí do práce již v 7 hodin ráno. Jeho koníčkem jsou rychlá auta a přátelé. Jeho osobnost je ESFJ. Eva je žena ve věku 30-40 let. Žije ve městě, ve kterém pracuje. Má přítele, se kterým žije a syna z prvního manželství ve věku 5-10 let. Pracuje na oddělení nákupu jako Cyril. Průměrně pracuje 40 hodin týdně. Práce ji moc nebaví, raději by pracovala na pozici, kde by měla více klidu. Ráda chodí ve 27

volném čase na výstavy a čte knihy. Trápí ji nadváha, ale nesnáší sport. Její osobnost je INFJ. 7.2 Sestavení týmu Základem eliminace stresových faktorů na pracovišti je pozitivní naladění v týmu. A právě proto je velmi důležitým úkolem manažera takový dobře fungující tým sestavit. K tomu mu poslouží znalost osobnostních profilů pracovníků. Tým je skupina dvou a více lidí, kteří pracují pospolu, aby dosáhli splnění úkolu. Pro jejich úspěch je klíčové, aby si navzájem porozuměli a nevytvářely se mezi nimi konflikty a napětí. MBTI typologie Pro správný výběr členů týmu je nejvhodnější typologie MBTI, kterou najdete v příloze této práce. Dle Čakrta se jedná o velice podrobný dotazník, který je využíván mnoha známými korporacemi (Apple Computer, 3M, McDonald s, General Electric, atd.) jako součást vstupního pohovoru. (Čakrt, 1996). Výsledky tohoto dotazníku jsou nevídaně průkazné, přesné a vypovídají o skutečné povaze respondentů. Vhodné a nevhodné kombinace osobnostních typů v týmu, hrozby vzniku stresových situací. I+E I+I E+E nevhodné vhodné vhodné Kombinace osobností introvert (I) a extreavert (E) v týmu je nevhodná. Jejich spolupráce je velice složitá a často vznikají konfliktní situace. Tyto osobnosti se navzájem nechápou, nezorumí si a proto je obtížné udržet pozitivní náladu na pracovišti. Introvertní osoba potřebuje na vše více času než extravertní. Potřebuje dobíjet baterky a vnitřně získat odvahu něco vykonat. Velice ji stresuje, pokud někdo narušuje její osobní prostor a to i takovými maličkostmi jako je opírání se o její stůl či zapůjčování si jejích věcí. Tito lidé neradi komunikují se svým okolím, mohou mít strach například z telefonických hovorů nebo veřejných prezentací. Velice je stresuje spěch, potřebují být na vše 100% připraveni. 28

Extraverti jsou na rozdíl od introvertů více stresuodolní. Problém ovšem je, že právě kvůli jejich veselé a společenské povaze je těžké rozpoznat, že mají problém, dokáží ho velmi snadno a dlouho skrývat. Ten se může uvnitř nich hromadit a vyústit v lepším případě ve výbuch vzteku, v horším případě ve vážné zdravotní komplikace. Proto je potřeba velice pečlivě u takových zaměstnanců pozorovat jejich práci a nepodceňovat ani sebemenší změnu v chování. S+N S+S N+N vhodné ale riskantní vhodné vhodné Mezi osobami intuitivního (N) a smyslového (S) typu vzniká veliká antipatie. Oba druhy osobností jsou tak rozdílné, že navzájem nerozumí chování druhého. Vzniká komunikační propast, vzájemná neúcta a pohrdání. Tito lidé se navzájem pomlouvají a očerňují. Na druhou stranu je však pro tým přínosem jejich spolupráce. Pokud se potlačí jejich rivalství, tyto dvě osobnosti se navzájem skvěle doplňují. Příkladem může být situace, kdy je potřeba uzavřít smlouvu s novým obchodním partnerem. Intuitivní pracovník umí vybrat správnou společnost díky jeho schopnosti rozpoznat a předvídat trendy. Smyslový typ pak shrne fakta o obchodu a zvýrazní, na co je třeba se soustředit primárně. V tomto případě jsou oba typy osobností nepostradatelné. Bez jejich spolupráce by došlo k chybnému rozhodnutí a nárůstu problémů. Zdrojem stresu je pro smyslově orientovaného člověka situace, kdy je nucen řešit úkol bez dostatečného přísunu faktů. Neumí zapojit fantazii, nedokáže stanovit hypotézy. Dohady jsou pro něj ztrátou času. Dokáže se zaměřit na detail, ale již nedokáže pracovat s celkem. Pro intuitivně orientovanou osobu je nevětším stresorem na pracovišti nemožnost zapojit svou fantazii, omezování v přemýšlení. Kvůli zaměření na úkol, který vzbudil jeho zájem, přehlíží detaily, a proto často chybuje. T+F T+T F+F vhodné méně vhodné více vhodné Kombinace osobností s převahou myšlení (T) a cítění (F) je pro týmové prostředí přínosem. Jedinci s citovou preferencí jsou lehce zvýhodněni, protože díky snaze 29

škol rozvíjet spíše myšlení, mají již zkušenost v jednání s osobami rozumově zaměřenými. Každopádně oba osobnostní typy jsou vzájemně velmi tolerantní a dokážou se vzájemně inspirovat. Příkladem je schopnost citové orientovaného jedince probudit nadšení v ostatních členech týmu ale také důležitost jedince s převahou myšlení najít slabiny a lépe věci zorganizovat. Pro typy pracovníků s převahou myšlení nastává stresová situace ve chvíli, kdy nemohou vyjádřit svůj nesouhlas, nemají dostatek prostoru na prozkoumání problému do hloubky, a tudíž neznají detaily. Zdrojem stresu pro citově orientované pracovníky je jejich přirozenost a tím je odkládání nepříjemných úkolů na později. Také konfliktní prostředí je pro tyto osoby velice nepříjemné, nedokážou prosadit svůj názor, protože nechtějí konflikt zhoršit. Proto se uzavírají do sebe a tlak nijak neventilují. J+P J+J P+P vhodné ale riskantní vhodné méně vhodné Typy osob s převahou usuzování (J) a vnímání (P) jsou vzájemně nekonfliktní, spíše doplňující se. Jejich vztah na pracovišti je harmonický, ale občas může dojít ke konfliktu ve věci plnění časového rámce úkolu. Pracovník s převahou usuzování je více orientován na výsledek, proto může nastat situace, kdy bude na osobu s převahou vnímání tlačit. Osoba vnímavá pak bude mít pocit zbrklosti a unáhlenosti, což u ní povede ke vzniku stresu. Nejvhodnější kombinací v tomto případě bude přítomnost více osob s převahou usuzování, protože budou dbát na to, aby úkoly spěly ke svému cíli a nestagnovaly. Přítomnost více osob s povahou vnímání vede sice k důkladnému analyzování problému ale tím i k nemožnosti splnit úkol včas, což vede následně ke vzniku stresu v celém týmu. Analýza osobnostní typologie respondentů Naši respondenti mají následující osobnosti: Andrea: ENTP, Blanka: ESTP, Cyril: ISTJ, David: ESFJ, Eva: INFJ. Podle předchozí podkapitoly MBTI typologie bylo zanalyzováno těchto pět osob a osobnostní profily byly porovnány v závislosti na míře snášenlivosti. Dále byl nalezen povahový rys, který činil osobu nejvíce náchylnou ke stresu. 30

Osobnostní typ S kým hrozí nebezpečí konfliktu? Konfliktní bod Je náchylný/á ke stresu? Kvůli kterému povahovému rysu? Andrea ENTP C, E B, C, D Možná B, C Možná C, D, E Možná B E x I S x N T x T J x P P x P Ano P Částečně N Blanka ESTP C, E A, E Možná A, C Možná C, D, E Možná A E x I S x N T x T J x P P x P Ano P Částečně S Cyril ISTJ A, B, D A, E Možná A, B Možná A, B E x I S x N T x T J x P Ano I Částečně S David ESFJ C, E A, E Možná A, B E x I S x N J x P Ano F Částečně S Eva INFJ A, B, D B, C, D Možná A, B E x I S x N J x P Ano, nejvíce z pětice respondentů I, F Částečně N Zdroj: vlastní výzkum Tab. III Typologie osobností respondentů Z analýzy nám vyplývá, že nejvíce konfliktní osobou je Andrea a Blanka. Andrea v kombinaci s Cyrilem budou na pracovišti vyvolávat negativní emoce, proto by jeden z nich neměl být členem týmu. Blanka také pravděpodobně přijde do konfliktu se svými kolegy, a to s Andreou, Cyrilem a Evou. Cyril si bude nejméně rozumět s Andreou a zřejmě i Blankou. David s Evou spolu také nebudou vycházet vždy v dobrém. Eva je zároveň nejvíce náchylná ke stresu. Proto doporučuji za účelem eliminace stresového faktoru z týmu vynechat Evu, kvůli její náchylnosti ke stresu, a Andreu, kvůli její konfliktnosti. Náš fiktivní tým se tedy skládá z Blanky, Cyrila a Davida. 31

8 Jak byste jako manažer měl předcházet vzniku stresového faktoru ve vašem týmu 8.1 Poskytněte pracovníkům příjemné prostředí Neorganizované a nehezké pracovní prostředí má zásadní vliv na psychiku zaměstnanců. Proto se pokuste, aby bylo pracovní místo co nejpříznivější. Využijte barvy k navození příjemné atmosféry. Modrá barva je vhodná pro místnosti, ve kterých se vedou porady a jiná komunikace. Má na psychiku člověka uklidňující vliv. Vhodnou barvou je také zelená, která podporuje soustředění, a meruňková, která má uklidňující vliv a podporuje dobrou náladu. Dbejte také na správnou teplotu v místnosti a dostatečné okysličení. V kancelářích s počítači dohlídněte na to, aby byly umístěny květiny, minimálně dvě rostliny na jeden počítač. Postarejte se, aby každá kancelář měla dostatek úložných prostor. Krabice a šanony, které jsou umístěny všude možně po kanceláři, působí neorganizovaně. Barevné zdi doplňte motivujícími a optimistickými obrazy. (Kern, 1999). 8.2 Pravidelně se starejte o své zaměstnance Politika otevřených dveří je nejlepší způsob, jak udržet kontakt se zaměstnancem. Je to možnost, jak se svým pracovníkům přiblížit, jak s nimi probírat jejich problémy, pracovní přetížení, konflikty a jiné zdroje stresu. Nejefektivnější je oneto-one meeting, který probíhá mezi vámi, jako manažerem, a vaším zaměstnancem. Ideální je sejít se každý týden na 30 minut v pravidelném čase. Tak bude mít zaměstnanec jistotu, že se na vás může obrátit a daný čas máte vyhrazen pouze na něj. Poskytněte mu podporu, ptejte se na jeho práci, pochvalte ho. Poskytněte zaměstnancům mimopracovní benefity. Takovými jsou jazykové a jiné vzdělávací kurzy, kurzy cvičení, semináře a tréninkové materiály. Dejte zaměstnanci najevo, že si ho vážíte, a to nejen jej, ale i jeho rodiny. Uspořádejte dvakrát do roka zábavu pro rodiny členů vašeho týmu. Může se jednat o piknik, výlet, společenskou hru. Zaměstnanci budou mít šanci sblížit se mimo pracoviště a tím se zlepší vztahy mezi sebou. 32

8.3 Podporujte zdravé asertivní chování Jedině upřímný zaměstnanec se dokáže zbavit obav a zdrojů pracovního stresu. Ujistěte své zaměstnance, že se vám mohou se vším svěřit. Pracovník by neměl jít s davem, každý by měl mít právo vyjádřit svůj názor. Pokud se někomu něco nelíbí, dejte mu prostor se o tom rozhovořit. OSTATNÍ ZAMĚSTNANEC Je to úžasné, skvělé, báječné! Nelíbí se mi to, ale přeci nebudu jediný. Mně se to nelíbí, mám jiné řešení. Naučte své zaměstnance říci si o pomoc. Mnoho lidí se bojí ukázat svou slabost. Dejte jim najevo, že je pro ně vždy připravena pomocná ruka. ZAMĚSTNANEC MANAŽER Bohužel nestíhám úkol splnit v termínu, mohu poprosit o pomoc? Zajisté, povězte mi, v čem je problém a společně se ho pokusíme vyřešit. Velice důležité je naučit se říkat NE. Je v povaze člověka pomáhat ostatním, avšak zaměstnanec si nesmí brát na práci více úkolů, než je schopen zvládnout. KOLEGA ZAMĚSTNANEC Karle, mohl bych tě porosit o pomoc? Potřebuji upravit tuto tabulku. Promiň Petře, ale momentálně ti nepomohu, sám mám své práce až až. Pokud zaměstnanec nerozumí vámi zadanému úkolu, nesmí se bát zeptat se. Je přirozené, že každý vidí věci z trochu jiného úhlu, proto je potřeba si vždy úkol pomocí diskuze upřesnit. ZAMĚSTNANEC Promiňte, šéfe, ale ta poslední pasáž mi není úplně jasná. MANAŽER Nevadí, tak si ji projdeme ještě jednou. 33

Vždy poskytněte zaměstnanci zpětnou vazbu. Jedině tak dáte najevo, že jste se jeho práci věnoval a že si jeho úsilí vážíte. Pochvala je také velice dobrý prostředek ale zpětnou vazbou ukážete, že jste nad prací svého zaměstnance strávil více času. MANAŽER ZAMĚSTNANEC Děkuji za tu práci, velmi pěkně zpracováno, obzvláště ta část o úsporách se mi líbila, mohli bychom ji spolu probrat osobně? Děkuji, samozřejmě, velice rád. 8.4 Naučte své zaměstnance pracovat s časem Efektivní time management je základem spokojeného pracovníka. Ten, kdo si umí čas uspořádat, jej také dokáže mnohem efektivněji využít. 30 % pracovní doby je využito neefektivně, to je během dne zhruba 2,5 hodiny. Během týdne 12,5 hodiny. Během roku 650 hodin, v přepočtu 27 dnů! A ztratit každý rok měsíc života je velice stresující záležitost. Dohlédněte na to, aby vaši zaměstnanci pracovali dle následujícího postupu. Shromažďování informací Každý drobný úkol se ukládá do mozku, zahlcuje tím jeho kapacitu a roste riziko, že se na úkol zapomene. Proto navrhněte vašemu zaměstnanci, aby si zřídil místo, na které si bude všechny úkoly shromažďovat. Je již na něm, zda to bude notes, e-mailová schránka nebo pořadač. Takovýchto shromaždišť by mělo být co nejméně a měly by být pravidelně čištěny. Třídění informací Dalším krokem je se nad každou položkou ve shromaždišti pozastavit a správně identifikovat, oč se jedná a jak rychlou akci to vyžaduje. Pokud to nevyžaduje žádnou akci (je to pouze pro informaci nebo je to již splněno), nevěnujeme tomu pozornost. Pokud to vyžaduje akci, naplánujeme si, kdy to splníme. 34

Plánování a vykonávání Pokud nám úkol zabere méně než dvě minuty, uděláme jej hned. Pokud vyžaduje více času, položíme si otázku, zda zrovna my jsme ta správná osoba pro výkon akce. Pokud ne, úkol delegujeme na někoho kompetentnějšího. Pokud ano, naplánujeme si pomocí kalendáře nebo seznamu, kdy úkol provedeme. Pokud dojde k delegování úkolu, provedeme to hned, případně až potkáme kompetentní osobu, nebo si delegování naplánujeme do kalendáře. Zdroj: Image Lab, s. 7 Obr. IV Time management 35

9 Pomoc zaměstnanci ve stádiu pokročilejšího stresu Jakmile rozpoznáte u svého zaměstnance příznaky stresu, první krok je rozmluva mezi čtyřma očima. Je potřeba mu vysvětlit, že nemoc ze stresu není nic, za co by se měl stydět. Bohužel trend dnešní doby tlačí zaměstnance k tajení takovýchto nemocí a vytváří se tím tabu. Je potřeba svému člověku vysvětlit, jak závažné následky by mělo, kdyby tímto způsobem pokračoval v práci a své problémy neřešil. Pokud bude pracovník souhlasit s pomocí, prvním krokem je doporučit mu vhodného lékaře. Je však také důležité, abyste vy, jako jeho vedoucí, zvládal základní metody odbourávání stresu. 9.1 Cviky na uvolnění napětí Tyto cviky jsou jednoduché a měl by je provádět každý pracovník pravidelně. Nezaberou více jak 7 minut a pomáhají uvolnit napětí ve svalech, které jsou namáhány prací vsedě. Cvičení uvolňuje hormony endorfiny, které způsobují pocit štěstí a jsou nejlepší prevencí a lékem proti stresu. Nejvíce namáhanými svaly jsou svaly trapézové, svaly v okolí páteře a svaly podlopatkové. Všechny tyto svaly sedavou prací ochabují a hromadí se v nich napětí. Pár jednoduchých cviků nám umožní postižené svalstvo posílit. Sedneme si na židli do základní polohy: svěsíme ramena, posadíme se přímo, narovnáme páteř, bradu zvedneme mírně vzhůru, nohy rozkročíme na šířku kyčlí a položíme si ruce na stehna. Několikrát se zhluboka nadechneme a vydechneme (viz obr. V). První cvik nám pomůže uvolnit sval trapézový. V základní poloze budeme dělat úklony hlavou do strany, avšak jen do takové míry, aby nám to nebylo nepříjemné. Takto pomalu ukláníme hlavu 3x doprava a 3x doleva (viz obr. VI). Poté ukláníme hlavu šikmo dopředu. Tím si protáhneme svaly šíjové, trapézové a mezilopatkové. Na hlavu si položíme ruku a zlehka si pomáháme s úklonem. Opět provedeme cvik 3x na obě strany (viz obr. VII). Poslední cvik na protažení šíje a mezižeberního svalstva je podobný prvnímu cviku. Neukláníme však do strany pouze hlavu, ale natáhneme i ruku a protáhneme ji do náklonu. Takto stačí 1x na každou stranu (viz obr. VIII). 36

Zdroj: Image Lab, s. 20 Obr. V Základní poloha Zdroj: Image Lab, s. 20 Obr. VI Úklon hlavy do strany 37

Zdroj: Image Lab, s. 20 Obr. VII Úklon hlavy šikmo dopředu Zdroj: Image Lab, s. 20 Obr. VIII Úklon hlavy do strany 2 Pro uvolnění svalů hrudníku a mezilopatkové oblasti si postavíme židli asi půl metru od stolu. Opět se posadíme do základní polohy a poté se s narovnanými zády natáhneme ke stolu. Lokty na něj položíme a o ruce opřeme čelo. Takto 10 vteřin prodýcháváme (viz obr. IX). 38

Zdroj: Image Lab, s. 21 Obr. IX Předklon u stolu Svaly pánve uvolníme posezem do základní polohy a zafixováním horní části trupu. Rukama se chytíme stolu a uvolníme pánev. Poté s ní pomalu rotujeme ze strany na stranu, přičemž střídavě tlačíme koleny směrem dopředu. Takto Rotujeme asi 15 vteřin (viz obr. X). Zdroj: Image Lab, s. 21 Obr. X Překlápění pánve Pro lepší cirkulaci krve a protažení lýtek se posadíme na židli a opřeme se. Natáhneme jednu nohu dopředu a střídavě ohýbáme chodidlo do flexu a opět protahujeme. Takto cvičíme s každou nohou 5x (viz obr. XI). 39

Zdroj: Image Lab, s. 21 Obr. XI Protažení dolních končetin Abychom podpořili cirkulaci krve v chodidlech a odpočinuli si od vysokých podpatků, zujeme si boty a posadíme se do základní pozice. Poté nadzvedneme paty a střídavě se dotýkáme podlahy a nohy zase zvedáme. Takto vydržíme ťapat 20 vteřin. Zdroj: Image Lab, s. 21 Obr. XII Pochodování Tyto cviky jsou naprosto časově nenáročné, ale jejich pravidelné provádění dvakrát denně dokáže do značné míry odbourat stres a napětí. 40

9.2 Jacobsonova relaxační technika Doktor Edmund Jacobson vyvinul progresivní relaxační techniku před více než padesáti lety. Jeho metoda spočívá ve střídání napínání a povolování svalů. Tato technika dokáže svaly uvolnit, léčit křeče, ztuhlé svaly, úzkost a stres. Postupně se tyto úkony provádí na jednotlivých částech těla a to v tomto pořadí: dominantní paže a rameno, nedominantní paže a rameno, hlava (oči, čelist, krk), hrudník, záda, břicho, dominantní noha, nedominantní noha, celé tělo najednou. Nejprve dojde k napnutí svalu a poté k jeho uvolnění. Napnutí svalu je co největší a držíme jej po dobu 7 až 10 sekund. Poté tuto oblast na 15 vteřin uvolníme a přejdeme k další oblasti. Vždy se soustřeďíme na napínané svaly a zbytek těla necháme zcela uvolněný. Začátečníci tyto cviky provádí vleže na zádech, pokročilí již vsedě nebo i vestoje, dle potřeby. Zdroj: internet, asdresources.wordpress.com Obr. XIII Jacobsonova relaxační technika 41

9.3 Schulzův autogenní trénink Tento druh tréninku je již poněkud obtížnější. Funguje na principu autosugesce, kdy si relaxovaný subjekt prožívá jednotlivé fáze tréninku. Uměle tak vytváří ve vlastním těle pocity tíže a tepla, které jednotlivě prostupují všemi svaly v těle. Tento trénink vyžaduje cvik v řádu měsíců ale po nacvičení má neuvěřitelně silný účinek na odbourání stresu. Vytváří pocit podobný při hypnóze, zužuje naši pozornost na jediné místo v těle a zvyšuje tím sugestivní sílu vědomí. Začínáme tím, že se pohodlně posadíme na klidném a tichém místě. Zavřeme oči a pomalu prodýcháváme. Pokusíme se uvolnit celé tělo, hlavní je nespěchat. Na nic nemyslíme, všechny starosti jako by mizely v husté mlze, až nejsou vůbec vidět. Jsme to jen my a naše vědomí. Pociťujeme klid, pomalu se prohlubuje naše uvolnění. Myšlenky necháváme volně plynout. Nyní dochází k řízenému uvolnění jednotlivých partií těla. Myšlenku na uvolnění klidně zopakujte, aby došlo skutečně k úplnému uvolnění. Nejdříve se zaměříme na svou dominantní ruku. V duchu si opakujeme: Má ruka je opravdu těžká, a představujeme si, jako by na ní bylo zavěšeno nějaké závaží, které nám ji táhne do podložky. Takto postupně přecházíme na druhou ruku, poté dominantní nohu, druhou nohu, oblast břicha, hlavu a čelo. Dalším krokem je vyvolání příjemného tělesného tepla. Představujeme si, že naše dominantní ruka je krásně prohřátá, že na ni dopadají paprsky slunce a zahřívají ji. Je to příjemné. Poté postupujeme ve stejném pořadí jako při nácviku tíže. Ovšem pozor, vynecháme břicho a čelo. Pomocí autogenního tréninku se představy stávají skutečností a mohlo by nastat poškození zažívacího traktu či jiná porucha. Zde končí klasický každodenní trénink, zpět se navracíme pomalu, myslíme na nově nabitou energii, dýcháme zhluboka a pomalu otevíráme oči. Pokročilejší forma tréninku ještě pokračuje fází koncentrace na srdeční tep, na dech a na studené čelo. Doporučuje se však vyhledat odborníka, který každého ochotně naučí i tyto další fáze tréninku. Ty jsou bohužel pro laiky velmi těžké a mohou být i nebezpečné. 42

Závěr Vzhledem k trendu uspěchané doby je zapotřebí koncentrovat se více na psychickou pohodu pracovníků, než tomu bylo v minulosti. Proto bylo cílem této bakalářské práce zanalyzování stresových faktorů na pracovišti a vytvoření konceptu příručky pro manažery, vedoucí k eliminaci těchto faktorů. V teoretické části byl položen základní kámen k pochopení celé problematiky pracovního stresu. Bylo vysvětleno, jakým způsobem se dá stres rozlišovat, jaké má fáze a že poté co dojde k zalarmování organizmu za účelem boje nebo útěku, vyplaví se do těla množství chemických látek. Bohužel v zaměstnání, ve kterém pracovník převážně sedí na židli, nedochází ke správné reakci na stres, kterou by byl útěk nebo boj. Tělo proto není schopno spálit vyplavené látky a ty se tak stanou nadbytečnými a usazují se v těle, kde působí škodlivě. V další kapitole byly popsány vlivy prostředí, které stres způsobují a jeho projevy u jednotlivých osobnostních typů. K této analýze bylo zapotřebí rozdělit pracovníky do šestnácti kategorií, u kterých byly popsány formy chování a reakce na stres. Tyto informace byly poté využity v části praktické, kde byl proveden vlastní průzkum. Bylo osloveno pět respondentů, u kterých byl pomocí MBTI testu zjištěn osobnostní profil. Poté byla sestavena tabulka, ze které byla patrná míra snášenlivosti jednotlivých subjektů a jejich náchylnost ke stresu. Díky tomu mohl být sestaven fungující a nekonfliktní tým, což bylo základem pro eliminaci stresových faktorů na pracovišti. Ne vždy se však dá předejít stresu, proto bylo nadále popsáno, jakým způsobem manažer rozezná postižení stresem u svých zaměstnanců a jakým způsobem by měla probíhat jeho pomoc. Popsané metody jsou jednoduché a vyznačují se vysokou účinností v boji proti stresu. Tato práce by měla být doporučena k prostudování všem liniovým manažerům. 43

Seznam literatury ARMSTRONG, M. Jak být ještě lepším manažerem. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85865-66-1 BEDRNOVÁ, E. a kol. Management osobního rozvoje. 1. vyd. Praha: Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-198-0. BEŇO, P. Úvod do psychologie práce. Praceavztahy.cz [online]. [201-?], [cit. 12. 11. 2013]. Dostupný z URL: <praceavztahy.cz/wp-content/uploads/.../úvod-dopsychologie-práce.ppt>. ČAKRT, M. Typologie osobnosti pro manažery. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-85943-12-3. HELUS, Z. Psychologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1995. ISBN 80-7168-245-4 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČR Vliv pracovního prostředí na zaměstnance. Businessinfo.cz [online]. 16. 12. 2009, [cit. 23. 11. 2013]. Dostupný z URL: <http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vliv-pracovniho-prostredi-na-zamestnance- 2815.html>. HURLEY, T., KLIEBENSTEIN J., ORAZEM, P., MILLER, D. Work Environment Tops Employee Priority Lists. Nationalhogfarmer.com [online]. 15.5.2005, [cit. 8. 9. 2013]. Dostupný z URL: <http://nationalhogfarmer.com/mag/farming_work_environment_tops>. IMAGE LAB kol. Stress Management. 1. vyd., Image Lab, [200-?]. Interní materiál Škoda Auto a.s. KERN, H., MEHLOVÁ, CH., NOLZ H., PETER, M. a WINTERSPERGEROVÁ, R. Přehled psychologie. 2. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-426-5. KŠB spol. Jak máte v práci? Teplotu na pracovištích hlídá nařízení vlády. Patria.cz [online]. 11. 7. 2012, [cit. 23. 11. 2013]. Dostupný z URL: <http://www.patria.cz/pravo/2105955/jak-mate-v-praci-teplotu-na-pracovistichhlida-narizeni-vlady.html>. MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-425-8 PROVAZNÍK, V. a kol. Psychologie pro ekonomy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-434-7. 44

SKŘEHOT, P. a kol. Praktické aspekty ergonomie pracovišť. Bozpinfo.cz [online]. 9. 5. 2013, [cit. 23. 11. 2013]. Dostupný z URL: <http://www.bozpinfo.cz/win/knihovna-bozp/citarna/temabozpinfo/ergonomie_pracovist130506.castpata.html>. SMITH, M., SEGAL, M., SEGAL, J. Stress Symptoms, Signs and Causes. Helpguide.org [online]. Listopad 2013, [cit. 1. 12. 2013]. Dostupný z URL: <http://www.helpguide.org/mental/stress_signs.htm>. 45

Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Topografie stresu... 10 Obr. 2 Symptomy stresu... 18 Obr. 3 Manažerské dovednosti... 26 Obr. 4 Time management... 35 Obr. 5 Základní poloha... 37 Obr. 6 Úklon hlavy do strany... 37 Obr. 7 Úklon hlavy šikmo dopředu... 38 Obr. 8 Úklon hlavy do strany 2... 38 Obr. 9 Předklon u stolu... 39 Obr. 10 Překlápění pánve... 39 Obr. 11 Protažení dolních končetin... 40 Obr. 12 Pochodování... 40 Obr. 13 Jacobsonova relaxační technika... 41 Seznam tabulek Tab. 1 Stresové symptomy... 16 Tab. 2 Osobnostní typy... 20 46

Seznam příloh Příloha č. 1 MBIT: osobnostní test... 48 47

Příloha č. 1 MBTI: osobnostní test Pokyny: Následující výroky mají vždy dvě možnosti (a nebo b). Mezi každý pár rozdělte bez velkého přemýšlení 5 bodů podle toho, jak vám vyhovují nebo jak jsou vám blízké. Vyhovuje-li vám některá alternativa bez výhrad, dejte jí všech 5 bodů, zatímco na nepříznivou možnost nezbude bod žádný. Není-li váš postoj takto vyhraněný, můžete své body rozdělit i jinak: 1 a 4 body nebo 2 a 3 body. Je však potřeba dodržet pravidlo, že součet přidělených bodů musí vždy být 5! 1. Raději: a. řeším nový a komplikovaný problém b. pracuji na něčem, co jsem již dělal/a dříve nebo co znám z minula 2. Rád/a: a. pracuji sám/a v tichém prostředí b. jsem tam, kde se něco děje 3. Při posuzováni jiných se řídím spíše: a. trvalými zákonitostmi než okamžitými okolnostmi b. okamžitými okolnostmi než trvalými zákonitostmi 4. Mám sklon vybírat si: a. spíše pečlivě b. poněkud impulzivně 5. Ve společnosti, na večírku apod. se zpravidla bavím: a. s několika málo lidmi, které dobře znám b. s mnoha lidmi, včetně těch, které znám málo nebo vůbec ne 6. Jako ředitel/ka firmy bych od svých podřízených přivítal/a spíše: a. zprávu o tom, jak jejich oddělení přispělo firmě jako celku b. zprávu o tom, jak si jejich oddělení vedlo samo o sobě 7. Předpokládejme, že jste manažer/ka a potřebujete přijmout svého asistenta. Jak byste postupoval/a?: a. uvažoval/a bych, jak se naše osobnosti shodnou nebo budou doplňovat b. zvažoval/a bych soulad mezi popisem práce a uchazečovými schopnostmi 8. Když na něčem pracuji: a. raději věci dokončím a dostanu se k určitému závěru b. často ponechávám konec otevřený pro případné změny 9. Na večírcích, ve společnosti: a. se většinou raději zdržím déle, protože tak se zpravidla lépe pobavím b. odcházím co nejdříve, zdržím se jenom, abych neurazil/a, protože mne takové akce vyčerpávají 48

10. Zajímá mne více: a. to, co bylo a co je b. co může být 11. Když poslouchám, jak někdo hovoří o nějaké záležitosti, obvykle se pokouším: a. vztáhnout to na své vlastní zkušenosti a porovnávat, zda to odpovídá tomu, co znám b. hodnotit a analyzovat danou informaci 12. Když na něčem pracuji, jsem raději, když: a. mám přehled a udržím si věci pod kontrolou b. můžu zkoušet různé možnosti 13. Když zazvoní v kanceláři nebo doma telefon, obvykle: a. to považuji za rušení b. nevadí mi ho zvednout 14. Je horší: a. mít hlavu v oblacích b. držet se při zdi 15. Ve vztahu k ostatním jsem spíše: a. objektivní b. osobní 16. Vadí mi více, když: a. je řada věcí rozpracovaných b. už je všechno hotovo 17. Když někam telefonuji: a. nebojím se, že na něco zapomenu b. připravím si, co budu říkat 18. Když diskutuji s kolegy o problému, je pro mne snadné: a. vidět věci v širším rámci b. postřehnout zvláštnosti a specifické rysy dané situace 19. Která slova vás charakterizuji lépe? Jste spíše: a. analytický typ b. vciťující se typ 20. Často: a. když něco začínám, vše si předem sepíši a naplánuji, protože většinou nesnáším, když něco musím podstatně měnit b. neplánuji a nechávám věci vyvíjet se tak, jak se k nim postupně dostávám 21. Ve společnosti jiných lidí spíše: a. začínám rozhovor sám/sama b. přenechávám iniciativu druhým 22. Když pracuji na přidělené práci, mám tendenci: a. k plynulé a nepřetržité práci b. k práci s velkými výdeji energie a následnými prostoji 49

23. V jaké situaci se cítím lépe a. v přehledné, uspořádané (strukturované), s pevným rozvrhem b. v proměnlivé, neuspořádané (nestrukturované), s překvapeními 24. Je horší: a. být nespravedlivý b. nemít slitování 25. Řekl/a bych o sobě, že mojí silnou stránkou je spíše: a. smysl pro realitu b. představivost 26. Když zazvoní telefon: a. spěchám, abych jej zvedl/a první b. doufám, že jej zvedne někdo jiný 27. Moje jednání vede a řídí více: a. hlava b. srdce 28. Více obdivu si zaslouží schopnost: a. umět si věci předem dobře zorganizovat a být metodický/á b. rychlé přizpůsobení a schopnost vyjít s tím, co právě je 29. Když mne napadne nová myšlenka, obvykle: a. pro ni vzplanu b. raději o ní hloubám trochu déle 30. Řekl/a bych, že jsem spíše: a. důvtipný/á b. praktický/á 31. Raději přijímám: a. konečný a neměnný výrok b. zkusmý a předběžný výrok 32. Je větší chyba být: a. tolerantními a smířlivými b. nekompromisními a kritickými 33. Jsem spíše: a. ranní ptáče b. noční sova 34. Na jednáních mne pohoršují spíše ti, kteří: a. přicházejí s mnoha nejasně načrtnutými, nepromyšlenými nápady b. prodlužují jednání mnoha praktickými podrobnostmi 35. Při práci dávám většinou přednost tomu zabývat se: a. idejemi, principy, myšlenkami b. lidmi, osobami, navrhovateli projektů (aktéry) 50

36. O víkendech mám tendenci: a. plánovat, co se bude dělat b. nechám, aby se věci vyvinuly, a rozhoduji se v průběhu událostí 37. Při jednáních mám sklon: a. rozvíjet své myšlenky v průběhu toho, jak mluvím b. hovořit pouze po pozorném rozvážení toho, co chci sdělit 38. Když něco čtu, obvykle: a. se soustřeďuji ve svých úvahách na to, co je v daném textu napsáno b. čtu mezi řádky a vztahuji slova i k jiným námětům a tématům 39. Když se mám rozhodnout ve spěchu, často: a. se cítím nepříjemně a přeji si získat více informací b. jsem schopen/na se rozhodnout i s údaji, které mám v danou chvíli k dispozici 40. Raději bych pracoval/a pro organizaci, kde: a. bych měl/a práci s intelektuální motivaci b. bych byl/a zaujat/a jejími cíli a posláním 41. Co vám imponuje více: a. logicky bezrozporné, konzistentní myšlení a uvažování b. dobré, vřelé, harmonické mezilidské vztahy 42. V písemném projevu dávám přednost: a. věcnému stylu b. obraznému, metaforickému stylu 43. U dveří náhle zazvoní zvonek. Jsem spíše: a. podrážděn/a, kdo to k nám zase leze b. potěšen/a, že se na nás někdo přišel podívat 44. Dávám přednost tomu: a. nechat věci, aby se samy jen tak přihodily b. zajistit, aby všechno bylo předem připraveno 45. Charakterizují mne: a. četné, spíše letmé a povrchní kontakty a vztahy s více lidmi b. trvalé, pevné a dlouhodobé vztahy a kontakty s několika málo lidmi 46. Cítím se zpravidla lépe: a. po konečném rozhodnutí b. když jsou věci ještě otevřeny 47. Spolehnu se spíše na svou: a. zkušenost b. intuici a tušení 48. Jsem si jistější: a. při logických úsudcích: správné - nesprávné b. při hodnotových soudech: dobré - špatné 51

49. Raději se rozhoduji: a. poté, co jsem si zjistil/a mínění ostatních b. především podle vlastního uvážení 50. Obvykle dávám přednost tomu: a. použít osvědčené metody, které znám, b. spíše než vymýšlet a zkoušet, jak by se asi věci daly dělat nově a jinak 51. Raději: a. se zabývám tím, co je b. přemýšlím o různých možnostech 52. K závěru a rozhodnutím dospívám především na základě: a. věcného zdůvodnění a logické analýzy b. na základě toho, co cítím, že je správné, a v co věřím, že je lidsky přijatelné 53. Nemám rád/a: a. předem jasně nalinkované a naplánované věci se závaznými termíny b. když jsou věci volné a nezávazné, bez pevného časového určení 54. Nejhezčí chvíle nejraději prožívám: a. spíše s mnoha přáteli, s lidmi, s nimiž si rozumím, aniž je nutně musím znát nějak mimořádně dlouho b. s několika málo lidmi, které dlouho a dobře znám 55. Mám ve zvyku: a. poznamenávat si do diáře důležité schůzky a věci, které musím udělat či zařídit b. omezovat takovéto poznámky na minimum 56. Jednám spíše na základě: a. vnitřního přesvědčení a pocitu, že je něco správné, které už nemusím dále příliš zkoumat b. objektivních, ověřitelných závěrů Klíč k vyhodnocení: Přeneste nyní skóre jednotlivých položek na příslušné řádky. Věnujte, prosím, pozornost správnému přiřazení písmen a a b do jednotlivých sloupečků. Nakonec číselné skóre sečtěte a výsledek zapište do celkového řádku. 52

Do řádku dole si nyní připište označení sloupce, ve kterém máte vyšší skóre. Budou to písmena buď I nebo E, S nebo N, T nebo F a J nebo P, podle toho, ve kterém sloupci jste dosáhli vyššího počtu bodů. Při rovnosti bodů použijte písmene X. Vaše skóre je: I nebo E S nebo N T nebo F J nebo P Nyní jste identifikovali svůj typ. V ideálním případě by to měl být jeden z následujících 16: ISTJ ISFJ INFJ INTJ ISTP ISFP INFP INTP ESTP ESFP ENFP ENTP ESTJ ESFJ ENFJ ENTJ (Čakrt, 1996) 53