Vyhodnocení ekonomické efektivnosti variant podnikatelského plánu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Vyhodnocení ekonomické efektivnosti variant podnikatelského plánu Diplomová práce Autor: Bc. Lucie Blahníková Finance Vedoucí práce: Ing. Petr Vaškovic Praha 2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 20. dubna 2016 Bc. Lucie Blahníková

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu diplomové práce Ing. Petru Vaškovicovi za pomoc a cenné připomínky při zpracování práce. Mé poděkování patří také pracovníkům Ministerstva obrany za pomoc při sběru informací a v neposlední řadě mé rodině za jejich vstřícnost a pochopení při psaní této práce.

Anotace: Cílem diplomové práce je vypracování podnikatelského plánu a posouzení ekonomické efektivnosti variant podnikatelského plánu. V první části práce je zpracována obecná charakteristika podnikatelského plánu na základě informací z odborné literatury. V druhé části práce je zpracován praktický příklad podnikatelského plánu na založení penzionu, zpracování variant analýzy finančních výkazů. Na základě těchto výkazů je provedeno posouzení efektivnosti těchto variant pomocí dynamických metod hodnocení efektivnosti investic. Klíčová slova: podnikatelský plán, finanční plán, efektivnost investice, čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento, doba návratnosti Annotation: The aim of this thesis is to make a business plan and to assess economic efficiency of business plan versions. The first part of the thesis offers a general description of a business plan based on information gained from professional literature. The second part presents a real business plan case to open a guest house and versions of financial statement analysis. Based on these statements, efficiency assessment of these versions was made using dynamic methods of investment efficiency evaluation. Key words: Business plan, financial plan, investment efficiency, Net Present Value, Internal Rate of Return, Payback Period

Obsah Úvod... 7 1 Podnikání... 8 1.1 Charakteristika a význam podnikání... 8 1.1.1 Cíle podnikání... 9 1.1.2 Kdo je podnikatel... 9 1.1.3 Předpoklady úspěšného podnikatele... 10 1.1.4 Podnik... 10 1.1.5 Právní formy podnikání... 12 1.1.6 Hlavní kritéria rozhodování o volbě právní formy... 15 1.1.7 Podpora podnikání... 16 2 Podnikatelský plán... 18 2.1 Podnikatelský plán... 18 2.1.1 Zásady sestavování podnikatelského plánu... 18 2.2 Struktura podnikatelského plánu... 18 2.2.1 Titulní list... 19 2.2.2 Obsah... 19 2.2.3 Úvod, účel a pozice dokumentu... 19 2.2.4 Shrnutí... 20 2.2.5 Popis podnikatelské příležitosti... 20 2.2.6 Cíle firem a vlastníků... 21 2.2.7 Potencionální trhy... 22 2.2.8 Analýza konkurence... 23 2.2.9 Marketingová a obchodní strategie... 23 2.2.10 Realizační projektový plán... 26 2.2.11 Finanční plán... 26 2.2.12 SWOT analýza... 31 2.2.13 Analýza rizik... 32 2.2.14 Opatření ke snížení rizika... 33 2.2.15 Přílohy... 33 3 Zvolené metody zpracování... 35 3.1 Cíl práce... 35 3.2 Metody využívané při zpracování diplomové práce... 35 4 Podnikatelský plán... 37 4.1 Titulní strana podnikatelského plánu... 37 4.2 Obsah... 38 4.3 Účel sestavení podnikatelského plánu... 38 5

4.4 Shrnutí... 39 4.5 Popis podnikatelské příležitosti... 39 4.6 Údaje o firmě a cíle firmy... 41 4.7 Potencionální trhy... 45 4.8 Analýza konkurence... 50 4.9 Marketingová a obchodní strategie... 54 4.9.1 Cílový segment zákazníků... 54 4.9.2 Marketingový mix... 54 4.10 Realizační projektový plán... 61 4.11 Finanční plán... 61 4.11.1 Zahajovací rozvaha... 62 4.11.2 Plán nákladů... 62 4.11.3 Plán výnosů... 69 4.11.4 Analýza výkazu zisku a ztráty... 76 4.11.5 Analýza cash flow... 77 4.11.6 Rozvaha... 77 4.11.7 Hodnocení efektivity investice... 77 4.11.8 SWOT analýza... 83 4.11.9 Analýza rizik a opatření ke snížení rizika... 85 Závěr... 86 Seznam použité literatury... 88 Seznam použitých obrázků... 90 Seznam použitých tabulek... 91 Přílohy... 92 6

Úvod Tato diplomová práce se zabývá zpracováním podnikatelského plánu a vyhodnocením ekonomické efektivnosti jeho tří variant. Výběr tohoto tématu práce mi přišel jako zajímavý a dobrý nápad vyzkoušet si zpracování podnikatelského plánu i pro případ, že bych do budoucna chtěla někdy podnikat. Každý budoucí podnikatel by si měl podnikatelský plán vypracovat, byť už jen sám pro sebe, aby zjistil, jestli se mu vyplatí zamýšlený projekt svého podnikání zahájit. V něm by si měl ujasnit, v jakém oboru chce podnikat, zda bude mít na podnikání dostatek finančních prostředků, a jakou formou jej bude financovat (z vlastních či cizích zdrojů). Důležité je také ověřit si, zdali projekt bude vůbec realizovatelný a pro podnikání přijatelný. Diplomová práce se z počátku zabývá obecnou charakteristikou podnikatele, podnikání a forem podnikání. Následně je obecně popisován podnikatelský plán a postup jeho zpracování. Po obecné části následuje vlastní vypracování podnikatelského plánu na založení penzionu. Mezi jeho nejdůležitější části patří zpracování finančního plánu a variant analýzy finančních výkazů, na jejichž základě bude následně provedeno zhodnocení ekonomické efektivnosti tohoto plánu. Cílem této práce je provést hodnocení ekonomické efektivnosti variant podnikatelského plánu a zjistit zdali uvedený plán bude realizovatelný a zda by mohl být ve skutečnosti použitelný a úspěšný. 7

1 Podnikání 1.1 Charakteristika a význam podnikání Úspěšnost podnikatele je dána silným motivem a určitými předpoklady k podnikání. Lze je získat studiem, praxí nebo i určitou formou pokusů a omylů. Ve většině případů se jedná o kombinaci všech těchto variant [1]. Co je vlastně podnikání? Podnikání můžeme chápat z různých hledisek: hledisko ekonomické přínos přidané hodnoty nebo zisk; hledisko psychologické jistá forma seberealizace, získání samostatnosti, uspokojení ohodnocení sebe sama; hledisko sociologické snaha vytváření blahobytu pro všechny zainteresované, hledání cesty k dokonalejšímu využití zdrojů, vytváření pracovních míst a příležitostí [1, str. 11]; hledisko právní soustavná výdělečná činnost vykonaná podnikatelem za účelem vytvoření zisku [1]. Obecně lze říci, že podnikání je vždy cílevědomá činnost, která nese silné prvky iniciativy a kreativity. Její nedílnou součástí je organizování systémů a procesů ve společnosti a jejich transformace. Je to činnost, která by měla přinést přidanou hodnotu, užitek nejen podnikateli, ale stakeholderům. Je nezbytné při jejím naplňováním počítat a zakalkulovat možná rizika. Podnikání je cyklickým procesem, který trvá během celého trvání společnosti. Počet cyklů závisí na dálce trvání společnosti a na předmětu podnikání [1, str. 11]. Podnikání je dobrovolné, nelze ho nařídit a probíhá neplánovaně. Podnikatel ho vytváří z vlastní iniciativy, nebo může vzniknout vyvoláním vnějších okolností [1]. 8

1.1.1 Cíle podnikání Mezi nejdůležitější cíle každého podnikání patří: dosažení zisku v něm se odráží výsledek všech činností, které v podniku vznikají; maximalizace hodnoty podniku a respektování zájmů stakeholderů nejedná se pouze o součet hodnoty majetku, kterou podnikatel vlastní. Jedná se o fungující celek tvořený všemi činnostmi a dovednostmi zaměstnanců, a který přináší dlouhodobý užitek nejen vlastníkům, ale i všem subjektům (stakeholderům) podílejících se na reprodukčním procesu firmy; tržní hodnota podniku do této hodnoty se promítají dosažené výsledky podnikání, včetně rizika podnikání a stávají se z dlouhodobého hlediska cílem podnikání. Jedná se o cenu, za kterou by mohl vlastník podnik prodat [2]. 1.1.2 Kdo je podnikatel Pojem podnikatel z historického hlediska pochází z francouzského jazyka (entrepreneur) a ve významu znamenal prostředník, zprostředkovatel. V tehdejší době se podnikatel podílel na zprostředkování obchodů. V 18. století bylo podnikání spojeno s rizikem a od podnikatele se oddělil pojem rentiér. Podnikatel je osoba, která určitý projekt realizuje a bere na sebe riziko úspěchu či neúspěchu. Zatímco rentiér je osoba, která kapitál poskytuje a očekává za to nějaký výnos (úrok). Ve 20. století získává podnikatel vlastnost inovátora [2]. V případě pojetí slova podnikatel existuje mnoho definic: osoba realizující podnikatelské aktivity s rizikem rozšíření nebo ztráty vlastního kapitálu; osoba schopná rozpoznat příležitosti, mobilizovat a využívat zdroje a prostředky k dosažení stanovených cílů a ochotná podstoupit tomu odpovídající rizika; iniciátor a nositel podnikání investuje své prostředky, čas, úsilí a jméno, přebírá odpovědnost, nese riziko s cílem dosáhnout svého finančního a osobního uspokojení [3, str. 15]. 9

Pojem podnikatel je v České republice právně definován v 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále je občanský zákoník) jako: Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku [4]. Pro osobu podnikatel se může najít řada společných rysů, které jej charakterizují: umět nacházet příležitost, stanovovat si nové cíle; zajišťovat finanční prostředky potřebné pro podnikání; podstupovat určitá rizika; mít sebedůvěru, vytrvalost, aplikovat své zkušenosti, mít dlouhodobé nasazení; schopnost organizovat své podnikatelské aktivity [3]. 1.1.3 Předpoklady úspěšného podnikatele Aby mohl podnikatel existovat, potřebuje mít dva nezbytné předpoklady podnikavost a úspěch. Podnikavost je vlastnost, kterou člověk vyjadřuje svůj předpoklad k podnikání. S touto vlastností se člověk již narodí nebo si ji může i osvojit. Podnikavost můžeme dále dělit: dispozice, jsou to vlastně znalosti, kompetence, nebo know-how, které můžeme dále členit na: schopnosti, vědomosti a dovednosti; osobní vlastnosti jedná se o charakteristiku osobnosti podnikatele. Tyto vlastnosti můžeme rozdělit: nespecifické neboli všeobecné, jako je charakter nebo temperament, specifické typické osobní vlastnosti ovlivňující úspěch podnikatele [2]. Úspěch je pozitivní dosažení předem stanoveného cíle. Člověk, aby dosáhl svého úspěchu, musí být motivován. Motivací je např. být pánem vlastního času, více peněz, dobré jméno ve společnosti, dobrý podnikatelský nápad [2]. 1.1.4 Podnik Podnik můžeme všeobecně chápat jako subjekt, ve kterém dochází k transformaci vstupů na výstupy. 10

Podstatu podniku charakterizují: všeobecné znaky podniku kombinace výrobních faktorů (práce, stroje, zařízení, zásoby), princip hospodárnosti maximalizace výstupu, vstupu a optimalizace vztahu mezi vstupy a výstupy, princip finanční rovnováhy schopnost hradit svoje závazky, v dané výši a určité době; specifické znaky podniku princip soukromého vlastnictví majitel (vlastník) se přímo nebo nepřímo účastní na řízení podniku, princip autonomie svobodná podnikatelská činnost bez zásahu státu, princip ziskovosti výsledkem hospodaření je zisk a zároveň jeho maximalizace k vloženému kapitálu [2]. Pojem malých a středních firem není přesně určen. Tabulka 1: Velikost firmy podle Českého statistického úřadu Velikost firmy Počet zaměstnanců malá firma do 20 střední firma do 100 velká firma více než 100 Zdroj: vlastní zpracování Podle České správy sociálního zabezpečení mezi malé organizace patří organizace do 25 zaměstnanců a ostatní organizace mají 25 a více zaměstnanců. Tabulka 2: Velikost firmy dle Evropské unie Velikost podniku Počet zaměstnanců Roční obrat Aktiva mikropodniky do 10 do 2,000.000 Є do 2,000.000 Є malé podniky do 50 do 10,000.000 Є do 10,000.000 Є střední podniky do 250 do 50,000.000 Є do 43,000.000 Є Zdroj: vlastní zpracování Společenské přínosy malých a středních podniků garantují nejběžnější svobody a dávají možnost svobodného uplatnění občanů podnikatelů. Jejich existence stabilizuje společnost 11

(politická nejistota je zdrojem rizik). Reprezentují místní kapitál a jsou svázány s daným regionem (menší anonymita, veřejná kontrola), dotvářejí urbanizaci měst a vesnic [1], [2]. Hlavní výhody malých a středních podniků: flexibilita rychle se přizpůsobují potřebám a změnám na trzích; mají jednoduchou organizační strukturu, mají individuální přístup k zaměstnancům; vytvářejí pracovní možnosti při nízkých nákladech; jejich provozní činností jsou nenáročné na energie a materiály. Omezení malých a středních firem: menší ekonomická síla a obtížný přístup ke kapitálu; slabší pozice ve veřejných soutěžích o státní zakázky; vyloučeny z podnikatelských oborů, kde je zapotřebí velkých investičních prostředků; nemohou zaměstnávat špičkové odborníky; inovují pouze na úrovni nižších řádů; ohroženy dumpingovými cenami velkých firem a obchodních řetězců; problémy s byrokracií a legislativou [1], [2]. 1.1.5 Právní formy podnikání V české republice mohou lidé podnikat dvěma způsoby: fyzická osoba samostatný podnikatel; právnická osoba. Typy právních forem podnikání upravují zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstev (o obchodních korporacích), Fyzická osoba Samostatný podnikatel, který provozuje svou podnikatelskou činnost na základě živnostenského nebo jiného oprávnění. Podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je živnost definována jako soustavná činnost provozovaná 12

samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem [5]. K provozování živnosti fyzickými osobami musí být splněny tyto všeobecné podmínky: dosažení věku 18 let; způsobilost k právním úkonům; bezúhonnost [5]. U vybraných živností, které stanovuje vláda svým nařízením, musí být splněna rovněž zvláštní podmínka k provozování činnosti, jako je odborná nebo jiná způsobilost, pokud ji zákon vyžaduje [6]. Podle živnostenského zákona se živnosti rozdělují: živnosti ohlašovací mezi ně patří živnosti řemeslné, vázané a volné; živnosti koncesované jedná se o živnosti v příloze č. 3 živnostenského zákona [6]. Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou [4]. Tato osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku a musí být zapsána v obchodním rejstříku. Právnickou osobou jsou obchodní korporace, kterými jsou obchodní společnosti a družstva. Obchodní společnosti můžeme dále dělit na osobní společnosti a společnosti kapitálové. Charakteristické znaky osobních společností: založení alespoň dvěma osobami, dvě osoby musí existovat po celou dobu trvání společnosti; nevytváří základní kapitál; společníci ručí za dluhy společnosti (vyjma komanditistů) neomezeně; podíl společníka je nepřevoditelný (vyjma podílu komanditisty); netvoří se struktura orgánů společnosti; zánikem účasti společníka může dojít ke zrušení společnosti s likvidací [7]. 13

Charakteristické vlastnosti kapitálových společností: založení jednou nebo více osobami; tvorba základního kapitálu, jeho výše je dána zákonem; společníci za dluhy ručí buď omezeně (s.r.o.) nebo vůbec (a.s.); podíl společníka může být v cenných papírech; vytváří se struktura orgánů společnosti; pokud společník zanikne, společnost se neruší [7]. Do osobních společností spadá veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Mezi kapitálové společnosti můžeme zahrnout společnost s ručením omezením a akciovou společnost. Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a za její závazky ručí společně a nerozdílně (neomezené ručení). Statutárním orgánem společnost jsou všichni společníci (společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem můžou být jen někteří společníci). Vkladovou povinnost společníků řeší společenská smlouva. Komanditní společnost je takovým mezitypem osobní a kapitálové společnosti. Tato společnost se vyznačuje dvěma typy společníků: komanditistou a komplementářem. Za závazky společnosti ručí neomezeně alespoň jeden komanditista a neomezeně alespoň jeden komplementář (do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku). Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Vkladovou povinnost komanditistů stanovuje společenská smlouva. V České republice není ve větší míře využíván [7], [17]. Společnost s ručením omezeným u nás nejrozšířenější obchodní společnost. Společnost může založit 1 nebo více fyzických nebo právnických osob, maximální počet společníků je 50. Za závazky společnosti ručí společník jen do výše svého nesplaceného vkladu podle obchodního rejstříku. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Statutárním orgánem společnosti je jednatel nebo více jednatelů. Na činnost jednatelů dohlíží dozorčí rada. Výše základního kapitálu je stanovena zákonem o obchodních korporacích minimálně ve výši 1,- Kč, přičemž vklad každého ze společníků musí činit nejméně 1,- Kč. 14

Akciová společnost společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií nominální hodnoty. Společnost může být založena jediným a více zakladateli. Za závazky společnosti ručí akciová společnost celým svým majetkem. Akcionář za závazky společnosti neručí. Orgány společnosti mohou být tvořeny dualistickým nebo monostickým systémem. V dualistickém systému se tvoří představenstvo a dozorčí rada a v monostickém systému se tvoří správní rada a statutární ředitel. Výše základního kapitálu je minimálně 2 000 000,- Kč nebo 80 000,- EUR. U akciové společnosti s veřejnou nabídkou výše základního kapitálu je minimálně 20 000 000,- Kč. Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, minimálně 3 osoby. Za závazky družstva ručí družstvo celým svým majetkem, členové neručí za závazky družstva. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze. Statutární orgánem družstva je představenstvo a jeho činnost kontroluje kontrolní komise. Výši vkladů jednotlivých členů družstva určují stanovy družstva [7], [17]. 1.1.6 Hlavní kritéria rozhodování o volbě právní formy Abychom mohli správně zvolit právní formu podnikání, musíme si určit kritéria: způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko) 2 varianty ručení: omezené ručení podnikatel ručí za závazky pouze do výše nesplaceného vkladu, neomezené ručení podnikatel ručí za závazky celým svým majetkem; oprávnění k řízení jedná se například o zastupování podniku navenek, vedení podniku, mít možnost spolurozhodování; počet zakladatelů může se jednat o jedinou osobu (například samostatný podnikatel, společnost s ručením omezeným, akciová společnost) nebo 50 osob (například společnost s ručením omezeným); nároky na počáteční kapitál u živnostníků není stanovena výše vstupního kapitále, je ale u něj předpokládaná osobní účast na provozu a výkonu živnosti. V dnešní době se vyžaduje minimální výše základního kapitálu pouze u společnosti s ručením omezeným (1,- Kč) a u akciové společnosti (2 000 000,- Kč nebo 80 000,- EUR a u akciové společnosti s veřejnou nabídkou 20 000 000,- Kč); 15

náročnost při administrativě u založení podniku a objem nákladů spojených se založením a provozem podniku například vyhotovení společenské smlouvy a její ověření notářem, vyřízení si povolení živnosti, zapsání do obchodního rejstříku, zpracování a zveřejnění auditu, vedení účetnictví nebo účetní evidence; účast na zisku nebo ztrátě podnikání má jisté míry rizika, a ty by měly být úměrné na účasti na zisku nebo ztrátě. Do společenských smluv a stanov by měly být uvedeny podmínky rozdělování zisku případně úhrady ztráty všech společníků; finanční možnosti určit zdali bude podnikat z vlastních nebo cizích zdrojů (úvěrem od banky, emise dluhopisů, tiché společenství); daňové zatížení toto hledisko je velice důležité při volbě právní formy. Podnikatelé v současné době platí: daně přímé daně z příjmů fyzických a právnických osob, daň z nemovitých věcí, daň z převodu nemovitostí, daně nepřímé daň z přidané hodnoty, spotřební daně, silniční daň a ekologické daně; zveřejňovací povinnost upravena zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech ve znění pozdějších předpisů. Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit účetní závěrku včetně výroční zprávy (pokud se jedná o auditovanou společnost) [6]. 1.1.7 Podpora podnikání Při začínajícím podnikáním je důležité, aby podnikatelé měli aktuální informace o podnikatelském prostředí. Toto prostředí se neustále vyvíjí a na vývoji se podílejí: vládní organizace prostřednictvím schválených programů vládou. Na těchto programech se hlavně podílejí Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj nebo krajské úřady. Další organizace zřízená ministerstvy podporující podnikání CzechInvest, Národní asociace pro rozvoj podnikání, Centrum pro regionální rozvoj ČR; finanční instituce pro podporu podnikání podporu podnikání zabezpečují například instituce Českomoravská záruční a rozvojová banky, Česká exportní banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost; 16

nevládní organizace poskytují služby podnikatelů, např. Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Unie malých a středních podniků ČR, Asociace inovačního podnikání ČR; komerční subjekty soukromé organizace podporující podnikání, např. Fondy rizikového kapitálu, Business angel, Podnikatelský inkubátor, Vědeckotechnický park [2]. Na podnikatelském prostředí se podílí i Evropská unie, která se snaží snižovat rozdíly mezi jednotlivými regiony Evropské unie. Finanční prostředky jsou poskytovány do operačních programů. Přehled Národních operačních programů: operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu; operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; operační program Zaměstnanost, řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí; operační program Doprava, řízený Ministerstvem dopravy; operační program Životní prostředí, řízený Ministerstvem životního prostředí; integrovaný regionální operační program, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj; operační program Praha - pól růstu ČR, řízený Magistrátem hlavního města Prahy; operační program Technická pomoc, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj; operační program Rybářství, řízený Ministerstvem zemědělství; program rozvoje venkova, řízený Ministerstvem zemědělství [8]. 17

2 Podnikatelský plán 2.1 Podnikatelský plán Před tím, než podnikatel začne sestavovat podnikatelský plán, měl by si říci, z jakého důvodu tento plán sestavuje. Podnikatelský plán není povinný, ve většině případů si ho podnikatel zpracovává pro sebe, aby zjistil, jestli jeho nápad bude uskutečnitelný a provozu schopný. Dále aby zjistil, zda bude na něj mít dostatečné vlastní prostředky nebo si bude muset půjčit od banky nebo si zajistit nějakého investora. Ti většinou podnikatelský plán vyžadují [9]. 2.1.1 Zásady sestavování podnikatelského plánu Při sestavování podnikatelského plánu by měly být dodržovány obecně platné zásady. Pokud chce podnikatel svým podnikatelským plánem zapůsobit na potencionální investory, tak by měl být: inovativní musí přinést něco nového v čem výrobek nebo služba bude lepší než dosud nebo konkurence; srozumitelný a uváženě stručný je třeba, aby byl jednoduchý, myšlenky vyjádřeny stručně ne na úkor postižení faktů; logický a přehledný uváděné skutečnosti musí být podloženy fakty a musí na sebe navazovat, pro přehlednost se doplní tabulky a grafy; pravdivý a reálný pravdivost a reálnost je samozřejmá; respektující rizika do podnikatelského plánu je dobré zapracovat identifikaci rizik, jejich eliminaci. Podnikatelský plán působí pak důvěryhodněji [2]. 2.2 Struktura podnikatelského plánu Struktura podnikatelského plánu obsahuje: titulní list; obsah; úvod, účel a pozice dokumentu; 18

shrnutí; popis podnikatelské příležitosti; cíle firmy a vlastníků; potencionální trhy; analýza konkurence; marketingová a obchodní strategie; realizační projektový plán; finanční plán; hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu; přílohy [9, str. 14]. 2.2.1 Titulní list Na titulním listu se uvádí obchodní název firmy, popřípadě pokud existuje logo, název podnikatelského plánu, jména zúčastněných osob, datum založení, sídlo organizace, kontaktní osoba, kontakt. Na titulní list je dobré také uvést Všechny údaje tohoto podnikatelského plánu jsou důvěrné. Rozmnožování a předávání třetím osobám je dovoleno jen se souhlasem autora nebo výše uvedené firmy [1, str. 61]. 2.2.2 Obsah Obsah je velmi důležitý pro vyhledávání. Měl by být v rozsahu jedné až jeden a půl stránky a omezen na první tři úrovně nadpisů. 2.2.3 Úvod, účel a pozice dokumentu V úvodu je dobré uvést komu je podnikatelský plán určen. Zde uvedeme, o jaký druh podnikatelského plánu se jedná, o plnou nebo zkrácenou verzi plánu [9]. 19

2.2.4 Shrnutí Shrnutí nesmí být chápáno jako úvod, ale jako zhuštěný popis toho, co je na následujících stránkách zpracováno podrobněji. Po přečtení shrnutí se má v čtenáři vzbudit zvědavost, aby si přečetl i zbytek plánu a aby se zabýval podrobnostmi [9, str. 16]. Prostřednictvím shrnutí podnikatel postihuje nejdůležitější složky svého podnikání a zaměřuje se na tyto body: jméno a místo podnikání; obchodní koncept; prodávaný produkt/služba; plněná potřeba na trhu; konkurenční výhoda; klíčové faktory úspěchu; ziskovost; momentální situace; účel podnikatelského plánu; potřeba investice [10]. Shrnutí se píše až na závěr, po uspořádání myšlenek [10]. 2.2.5 Popis podnikatelské příležitosti V popisu podnikatelské příležitosti se snažíme vysvětlit, v čem spatřujeme svoji podnikatelskou příležitost a snažíme se přesvědčit své okolí, že pro realizaci máme ty nejlepší předpoklady a v současné době jsou pro ni nejvhodnější podmínky [9]. Při popisu podnikatelské příležitosti se zaměřujeme především: popis produktu pokud se jedná o výrobek, je zapotřebí uvést jedná-li o výrobek nový nebo výrobek, který je již na trhu realizován. Jestli se k výrobku poskytují další služby (opravu, údržbu, servis, instalace a montáž, školení, poradenské služby). Samozřejmě, ze všeho nejvíce bude zákazníka zajímat výsledná cena výrobku. V případě poskytovaných služeb se uvede, z čeho se uvedená služba skládá a jakým způsobem funguje; 20

konkurenční výhoda produktu je důležité popsat v čem je výrobek nebo služba lepší než nabídky konkurence (lepší koncepce, technologie, zákaznický servis, komunikace se zákazníky); užitek produktu pro zákazníka vyzvednutí plynoucího prospěchu zákazníka z nabídky. Z jakého důvodu má nakupovat u nás a ne u konkurence. Je důležité vědět, že veškeré výrobky a služby jsou konkurence schopné, ale mohou zákazníky uspokojovat každý jiným způsobem [9]. 2.2.6 Cíle firem a vlastníků Pokud se jedná o již zavedenou firmu, tak je vhodné se nejdříve zmínit o historii firmy. Uvedeme datum založení firmy, právní formu, vlastnickou strukturu, oblasti činnosti, hlavní produkty aj. [9, str. 18]. Dále zde uvedeme, jakým směrem se bude firma orientovat a jaké cíle si stanovuje. Jaké vlastnosti stanovené cíle mají, vyjadřují slova, která se ve zkratce uvádějí jako SMART: specific specifické; measurable měřitelné; achievable atraktivní; realistic reálné; timed termínované. Velkou pozornost v této kapitole věnujeme důležitým osobnostem firmy. U každé této osoby uvedeme krátkou charakteristiku (vzdělání, dosavadní praktické zkušenosti, jakou hrají a budou hrát ve firmě roli). Důležité je také věnovat pozornost organizační struktuře firmy. Uvedeme počet zaměstnanců, jejich kvalifikaci a jejich věkové složení. Úkoly jednotlivých zaměstnanců uvádíme v popisech pracovní náplně, které mají obsahovat tyto základní prvky: popis pracovního místa a charakteristika zaměstnance, který ho zastává; odborné požadavky na příslušné zaměstnance; organizační začlenění pracovního místa (vztahy nadřízenosti a podřízenosti); kompetence (odborné, delegované pravomoci) [9, str. 19]. 21

Do podnikatelského plánu se doporučují zapracovat i případní poradci firmy (daňoví poradci, právní poradci), čím se budou ve firmě zabývat, jaké náklady na ně firma bude vynakládat [9]. 2.2.7 Potencionální trhy Cílem této kapitoly je popsat pro jaké zákazníky výrobek nebo služba je určena, jaký mají z produktu a služby užitek. Zda mají snadný přístup k produktu či službě a kolik jsou ochotny za ně zaplatit. Důležité je segmentovat trh, čímž se rozumí rozdělit zákazníky podle kritérií do skupin. Trh se může segmentovat podle jednotlivých požadavků zákazníků na cenu a kvalitu produktu nebo zboží, podle oblastí, příjmů nebo věku a dalších možných kritérií. Kromě požadavků zákazníků musíme přihlédnout i k tomu, aby naše podnikání bylo ziskové [9]. Vybrání správných segmentů můžeme ověřit použitím kritérií: velikost segmentu; růst segmentu; možnost vymezit se vůči konkurenčním produktům; dosažitelnost zákazníků; shoda produktu a potřeby zákazníků; síla konkurence [9, str. 20]. Poté co vybereme trh, je zapotřebí provést průzkum trhu, který od nás očekávají potencionální investoři a společníci. Chtějí mít informace o konkrétních číslech, o objemu a růstu trhu. K provedení průzkumu trhu můžeme využít dostupné informace na internetu, statistického úřadu, ministerstev a vládních institucí, noviny, časopisy, ročenky, různé firemní zprávy, obchodní věstníky a informace z dalších zdrojů [9]. Při průzkumu trhu zvolíme následující postup: sestavíme si seznam otázek, na které je třeba odpovědět; sepíšeme, které informace jsou potřeba, abychom mohli odpovědět na zmíněné otázky, a odkud získáme nezbytné údaje; připravíme si dotazník nebo kontrolní seznam a absolvujeme co nejvíce pohovorů s klienty, dodavateli, odborníky aj.; 22

nesoustředíme se jen na číselné údaje, nýbrž popíšeme náš cílový trh, obor a jejich budoucí vývoj. Současně se pokusíme zjistit, jaké faktory budou tento vývoj ovlivňovat a jaký význam budou mít pro firmu [9, str. 21]. 2.2.8 Analýza konkurence Prvním krokem analýzy je určení firem, které nám mohou konkurovat. Jedná se o firmy, které na stejném trhu prodávají stejné nebo jim podobné produkty nebo služby. Protože na trhu je velké množství konkurentů, je zapotřebí si je rozdělit na konkurenty hlavní a vedlejší. Hlavními konkurenty jsou firmy, které na trhu zaujímají významné místo. Patří mezi ně i firmy, které jsou podobné naší firmě. U všech hlavních konkurentů provedeme vyhodnocení předností a nedostatků podle námi zadaných kritérií. Kritériem mohou být např. podíl na trhu, sídlo, dostupnost, výrobky, služby, ceny, zákazníci apod. Vyhodnocení musí být přehledné a nesmí vycházet z našeho subjektivního hodnocení, ale z toho co si myslí zákazníci. Z uvedeného důvodu je dobré provést vlastní průzkum mezi zákazníky [9]. 2.2.9 Marketingová a obchodní strategie Tato část je pro budoucí úspěch firmy velmi podstatná, neboť marketing ovlivňuje samotný prodej a následně i zisk firmy. O své dobré marketingové a obchodní strategii je zapotřebí přesvědčit nejen své budoucí investory, ale i případné společníky. Marketingová strategie řeší: výběr cílového trhu jedná se vlastně o segmentaci trhu; udržení tržní pozice produktu docílení určitého specifického chápání produktu a služeb u zákazníků, odlišení se od konkurence tohoto trhu; rozhodnutí o marketingovém mixu využívá se k dosažení marketingových cílů [9]. Marketingový mix obsahuje vše podstatné, s čím se firma obrací na trh, na zákazníky, vše, co rozhoduje o jejím úspěchu na trhu [11, str. 97]. Klasický marketingový mix tvoří: produkt; 23

cena; distribuce; propagace. Produkt produkt je základem marketingu. V podnikatelském plánu řešíme jak nové, tak staré produkty, tj., které budeme nabízet nebo stahovat z trhu. V plánu nezapomeneme podrobně popsat, jak bude produkt vypadat jeho design. Jeho prostřednictvím můžeme přilákat větší pozornost zákazníků, snížit jeho výrobní náklady a dosáhnout konkurenční výhody na trhu. Důležitá je i zmínka o obalu. Zda se jedná o obal ekologický, rozložitelný a likvidovatelný, možnosti recyklace nebo opakované použití. V plánu se také zmíníme, jestli produkt bude mít dodatečné služby, jako jsou doprava, instalace produktu, zaškolení, opravy a údržba. K této oblasti patří i záruky a platební podmínky. Uvedeme, kolik daného produktu vyrobíme, jaký bude vývoj produktu, jeho inovaci, či uvedení na trh [9], [11]. Cena v marketingovém mixu je to pro firmu jediný zdroj příjmů. Stanovení ceny se musí věnovat dostatečná pozornost. Při tvorbě ceny přihlížíme nejenom k výrobním a provozním nákladům, ale i k poptávce, ke konkurenci, k marketingovým cílům, ke vnímané hodnotě produktu zákazníky. Cena také vychází z cenové politiky firmy z firemních cílů. Ty mohou být odlišné: boj o přežití tuto politiku volíme v případě, kdy je na trhu mnoho konkurentů. V takovém případě nám nejde o ziskovost, ale snažíme se snížit náklady. Jedná se pouze o dočasné řešení, které musíme co nejdříve vyřešit nebo z trhu odejít; maximalizovat zisk vzhledem k tomu, že cena vychází z odhadu poptávky, je zapotřebí si cenu stanovit tak, abychom co nejlépe maximalizovali svůj zisk; zvýšit svůj podíl na trhu cena vychází z analýzy cen konkurence. Abychom mohli zvýšit svůj podíl na trhu, musí firma dosahovat co nejnižší náklady a dlouhodobě mít nejvyšší zisku na trhu [9], [11]. Distribuce v podnikatelském plánu je zapotřebí uvést vhodnou organizaci prodeje. Musíme si rozmyslet, zda budeme prodej k zákazníkům zabezpečovat sami, nebo jestli je třeba využít zprostředkovatelů distributorů (velkoobchod, maloobchod, obchodní zástupci). V první řadě si musíme určit naše prodejní cíle (např. tržby) a stanovit si kolik k jeho splnění potřebujeme zakázek nebo zákazníků. Naproti tomu musíme odhadnout výdaje s distribucí spojené 24

(poštovné, školení nájemné, kancelářské vybavení, údržba a servis, telekomunikační služby, vozový park atd.) a kolik nutně budeme potřebovat pracovníků, jakou budou mít kvalifikaci, její zapracování, případná jejich nepřítomnost (dovolená, nemoc) [9], [11]. Propagace jedná se o nejviditelnější složku marketingového mixu. S použitím propagace se snažíme motivovat poptávku k nákupu, poskytujeme informace o výskytu produktu na trhu, o jeho kvalitě, snažíme se vytvářet u spotřebitelů kladný vztah a přednosti k prodávanému produktu. Nástroje propagace: reklama nejvíce se s ní setkáváme v každodenním životě. Je placená, neosobní a jednosměrná. Představuje účelově zpracovanou informaci určenou stávajícím a potencionálním zákazníků, poskytnutou prostřednictvím různých sdělovacích prostředků (inzeráty v novinách a časopisech, rozhlas, televize, billboardy, světelné vitríny na zastávkách, na dopravních prostředcích); podpora prodeje jedná se o komunikační aktivity, kterými se firma snaží zvýšit prodej nebo udělat produkt pro zákazníky přitažlivější a přístupnější. Podporu prodeje je určená nejenom pro zákazníky (slevy, zvýhodněná balení, dárky zdarma, hry a loterie, vzorky zdarma, bonusy, kuponový prodej), ale i pro zprostředkovatele. Ten je podstatně dražší (večírky, pracovní schůzky, pohoštění, rauty, věcné a peněžité odměny, dárkové propagační předměty). Public relations můžeme chápat jako udržování dobrého jména firmy, pozitivních vztahů a komunikace s veřejností. Tato forma propagace má minimální náklady. Komunikaci s veřejností můžeme rozdělit: komunikaci s vnitřním prostředím podniku působení na vlastní zaměstnance, komunikaci s vnějším prostředím podniku dobré vztahy s širokou veřejností, státními orgány, tiskem, rozhlasem a televizí. Při budování dobrých vztahů s veřejností jsou využívány tyto komunikační prostředky: publikování výročních zpráv a pravidelné pořádání tiskových konferencí, pořádání společenských akcí, sponzorování různých akcí a projektů, pořádání charit, publikování podnikových novin, časopisů, pořádání akcí pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, pořádání dnů otevřených dveří atd.; 25

osobní prodej patří mezi nejúčinnější nástroje propagace. Důležité je, aby prodejce byl profesionál, dobře znal produkt, měl dobré vystupování, chování, byl důvěryhodný a dokázal zapůsobit na zákazníky. Osobní prodej má oproti ostatním nástrojům propagace výhody, jako například přímý kontakt se zákazníkem, kdy může reagovat na jeho chování a přizpůsobit se mu. Další výhodou je vybudování si stálých zákazníků, kteří pokud budou spokojeni, přivedou další zákazníky. Osobní prodej se často používá u specifických produktů (kosmetika, pojištění osob a majetku, kabelová televize). Do osobního prodeje patří také veletrhy, výstavy, obchodní setkání, poradenství při prodeji; přímý marketing zaměřuje se na určitý segment trhu, zbytečně neoslovuje širokou veřejnost. Zaměřuje se na určité zákazníky, které může nabídka oslovit. U takových to zákazníků můžeme dobře vyhodnotit úspěšnost akce porovnáním počtů oslovených zákazníků s počtem těch, kteří reagovali a realizovali nákup. Přímý marketing oslovuje zákazníky prostřednictvím poštovní zásilek, letáků vhazovaných do schránek, e-mailu nebo telefonu [9], [11]. 2.2.10 Realizační projektový plán Každý podnikatelský plán by měl obsahovat harmonogram, kde uvedeme všechny činnosti včetně jejich dodavatelského zajištění, s termíny jejich dosažení [9]. 2.2.11 Finanční plán Finanční plán je rozhodujícím předpokladem pro finanční řízení podniku. Řadí se k nejdůležitějším částem podnikatelského plánu a prokazuje reálnost. Finanční plán je tvořen plánem nákladů, plánem výnosů, plánovaným výkazem zisku a ztráty, plánovanou rozvahou, cash flow (plán peněžních toků), finanční analýzou, plánem financováním, bodem zvratu, hodnocením efektivnosti investic, atd. [9] 26

Plán nákladů náklady firmy jsou tvořeny spotřebou výrobních prostředků vyjádřenou v penězích. Náklady členíme podle: druhu náklady, které se sledují z věcné ekonomické podstaty: materiál, služby, práce, energie; účelu náklady úzce propojené s rozhodujícími úlohami: náklady výkonu, náklady období; činností (provozní, finanční, mimořádné); závislostí na změnách objemu výroby: variabilní náklady náklady závislé na změně objemu výroby, fixní náklady náklady na změně objemu výroby nezávislé [9], [12]. Plán výnosů výnosy představují peněžní vyjádření výkonů firmy za určité období. Výnosy můžeme členit: provozní z provozně-hospodářské činnosti podniku (tržby z prodeje zboží a služeb); finanční vklady a účasti, cenné papíry, finanční investice; mimořádné dotace, náhrady škod od pojišťoven, prodej hmotného a nehmotného investičního majetku [9]. Plánovaná rozvaha podává přehled o stavu majetku a jejich zdrojů ve srozumitelném a přehledném uspořádání, čímž její uživatelé mohou získat informace o majetkové a finanční situaci podniku. Základem rozvahy je bilanční rovnice, která vyjadřuje rovnováhu aktiv a pasiv. Aktiva jsou v rozvaze řazena podle likvidity od nejméně likvidních až po nejlikvidnější. Pasiva řadíme podle hlediska času, z hlediska vlastnictví zdrojů financování [13]. 27

Obrázek 1: Základní rozvaha Aktiva Rozvaha Pasiva Dlouhodobý majetek Vlastní zdroje Dlouhodobý nehmotný majetek Základní kapitál Dlouhodobý hmotný majetek Fondy (kapitálové, tvořené ze zisku) Dlouhodobý finanční majetek Výsledek hospodaření (za minulá období, za běžné období) Oběžná aktiva Cizí zdroje Zásoby Rezervy Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Krátkodobý finanční majetek Bankovní úvěry dlouhodobé Bankovní úvěry krátkodobé AKTIVA CELKEM PASIVA CELKEM Zdroj: vlastní zpracování Plánovaný výkaz zisků a ztrát zahrnuje výnosy a náklady a ukazuje podnikateli výsledek hospodaření podniku za sledované a minulé období. Tento výkaz se vztahuje vždy k určitému intervalu. Na základě tohoto výkazu můžeme posoudit úspěšnost podnikání, zda budeme moci splácet úvěry atd. Údaje ve výsledovce by měly být uspořádány stupňovitě, aby se na jejich základě mohly získat informace o výsledku hospodaření za jednotlivé činnosti [9], [13]. Plán peněžních toků (cash flow) vysvětluje změny peněžních prostředků vyvolané změnami nepeněžních položek rozvahy, které nejsou omezeny pouze na operace vyvolávající změny výše výsledku hospodaření. Doplňuje tak informace, které nejsou zřejmé z rozvahy ani z výsledovky a umožňuje uživatelům rozpoznat příčiny změn ve finanční situaci podniku a zároveň odhadnout jeho budoucí vývoj [14, str. 177]. Cash flow členíme na činnost provozní, investiční a finanční. Do provozní činnosti zahrnujeme hlavní výdělečné činnosti podniku, kterou představují například výrobní činnost, poskytování služeb, obchod). Investiční činnosti můžeme spojit s nabýváním a pozbýváním dlouhodobých aktiv. A do finanční činnosti patří změna výše a struktury vlastního kapitálu a závazků podniku [14]. Cash flow se hlavně využívá při: hodnocení platební neschopnosti účetní jednotky a její likvidity; finanční analýze a hodnocení hospodaření účetní jednotky; krátkodobém a dlouhodobém plánování finančního hospodaření; plánování investic [13, str. 94]. Výše uvedené plánované finanční výkazy doplňujeme krátkým komentářem [9]. 28

Pokud máme investiční projekty, tak provedeme hodnocení efektivnosti investic pomocí doby návratnosti, čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta. Podnikatelský plán by měl přesvědčit, že hodnota firmy bude růst v horizontu 5 7 let [9]. Metoda doby návratnosti v současné době patří asi mezi nejčastěji používanou metodu a to z důvodu toho, že je jednoduchá a nekomplikovaná. Jde o zjištění období, kdy tok příjmů přinese stejnou hodnotu, jako původní náklady na investici [13], [15]. Pro výpočet můžeme použít tento vzorec T s = doba návratnosti investice T s = IN CF IN = celkové náklady na investici CF = cash-flow Vzhledem k tomu, že tento způsob výpočtu neumí pracovat s rozdílnými cash-flow za období, je zapotřebí stanovit délku sledovaného období a buď vybereme jakékoli cash-flow za měřená období, nebo se použije cash-flow měřeného období, které je nejnižší [13]. Tato metoda však nerespektuje faktor času, proto je zapotřebí vypočítat také diskontovanou dobu návratnosti. Jedná se o dobu, za kterou diskontované peněžní příjmy z investice splatí kapitálový výdaj. Tato doba bývá obvykle delší než prostá doba návratnosti [16]. Pro výpočet diskontované doby návratnosti použijeme vzorec T ds = diskontovaná doba návratnosti T ds = IN DCF IN = celkové náklady na investici DCF = diskontované cash-flow Roční diskontované cash-flow vypočítáme DCF = CF (1 + r) t DCF = diskontované cash-flow r = diskontovaná sazba t = rok, ke kterému se DCF počítá 29

Metoda čisté současné hodnoty pracuje s časovou hodnotou peněz a její konstrukce bere v potaz existenci alternativ, což se odráží v zahrnutí alternativních nákladů. Pracuje se všemi relevantními hotovostními toky v průběhu celé existence zvažovaného projektu nikoli s účetní kategorií zisku [13, str. 32]. Použití vzorce v rozvinuté podobě ČSH = C 0 + C 1 1 + r + C 2 (1 + r) 2 +. + C n (1 + r) n Použití vzorce ve zjednodušené podobě C n ČSH = C 0 + Σ (1 + r) n ČSH = čistá současná hodnota C 1,2,..n = hotovostní tok v roce 1, 2.n C 0 = hotovostní tok v roce 0 (investiční výdaj, zpravidla záporný) n = počet let r = alternativní náklad Metoda čisté současné hodnoty je přijatelná, pokud je větší než nula. Metoda vnitřního výnosového procenta je to taková výnosová míra, při které se současná hodnota z budoucích očekávaných příjmů z investice rovná nutným kapitálovým výdajům na investici. Stručně řečeno lze říci, že jde o takovou míru, při které se čistá současná hodnota bude rovnat nule [13, str. 39]. Vzorec v rozvinuté podobě IN = C 1 (1 + i) + C 2 (1 + i) 2 + + C n (1 + i) n Vzorec ve zjednodušené podobě N IN = C n x n=1 1 (1 + i) n IN = celkové náklady na investici C 1,2,..n = hotovostní tok v roce 1, 2.n i = požadovaná výnosnost (% / 100) 30

Vnitřní výnosové procento je taková hodnota i, která vyhovuje výše uvedeným rovnostem. Z těchto rovností jasně vyplývá, že výpočet vnitřního výnosového procenta bude velmi komplikovanou záležitostí. Klíčový způsob je provedení tzv. iterace, kdy se postupnými kroky budeme hodnotě vnitřního výnosového procenta přibližovat. Základní vzorec pro výpočet vypadá následovně [16, str. 48] ČSH (i(n)) VVP = i(n) + x (i(v) i(n)) ČSH (i(n)) + ČSH(i(v)) VVP = vnitřní výnosové procento i(n) = požadovaná výnosnost nižší, pro kterou je NVP kladná i(v) = požadovaná výnosnost vyšší, pro kterou je NVP záporná ČSH (i(n)) = čistá současná hodnota pro i(n) ČSH (i(v)) = čistá současná hodnota pro i(v) Při tomto výpočtu se snažíme najít i, pro které je ČSH kladná i záporná a přibližuje se nejvíce nule. Po výpočtu kladné a záporné ČSH můžeme vypočítat VVP. VVP musí být vyšší než stanovená požadovaná výnosnost. Při zpracování finančního plánu se snažíme zpracovat více variant - realistickou, pesimistickou a optimistickou [9]. 2.2.12 SWOT analýza V podnikatelském plánu bychom měli prokázat, že víme o silných i slabých stránkách, o příležitostech i hrozbách našeho podnikatelského plánu. K tomuto můžeme využít analýzu silných a slabých stránek (S-W analýza Strenghts and Weaknesses Analysis) a analýzu příležitostí a hrozeb (O-T analýza Opportunities and Threats Analysis) [9], [11]. Vzhledem k tomu, že se obě analýzy vzájemně doplňují, zpracováváme celkovou souhrnnou analýzu, kterou podle předchozích zkratek označujeme jako SWOT analýza [11]. Její název je složen ze slov: S strengths (silné stránky) všechny výhody firmy i zákazníků; W weaknesses (slabé stránky) vše co nedělá firma dobře a ostatní firmy dělají lépe; 31

O opportunities (příležitosti) skutečnosti, které firmě přinášejí úspěch, zákazníkům uspokojení a zvyšují poptávku; T threats (hrozby) skutečnosti, které mohou způsobit nespokojenost zákazníků a snížit poptávku [9], [11]. Provedením této analýzy posoudíme všechny tyto stránky podnikatelského plánu. Je zapotřebí si dát pozor, aby při zpracování SWOT analýzy nedošlo k nedostatečnému rozlišení mikroprostředí a makroprostředí [11]. SWOT analýza je také důležitá pro investory a věřitele. Touto analýzou jim ukážeme, že nic neskrýváme a na všechny varianty máme řešení [9]. 2.2.13 Analýza rizik Riziko s podnikatelským plánem chápeme jako negativní odchylku od cíle. Je spojeno s nepříznivými dopady na firmu. Analýza rizik nám umožňuje dva pohledy na náš podnikatelský plán. Kromě nastínění pravděpodobnosti rizikové situace poslouží i pro přípravu opatření, která bude nutné realizovat v případě, že daná riziková situace skutečně nastane [9, str. 31, 32]. Rizika můžeme členit z několika odlišných pohledů: rizika podle závislosti nebo nezávislosti na podnikové činnosti riziko objektivní nezávislé na činnosti podniku např. změny makroekonomického prostředí, politické události, přírodní katastrofy, riziko subjektivní závislé na činnosti podniku např. na schopnostech manažerů, zaměstnanců nedbalost, neodbornost, nepozornost, riziko kombinované kombinace rizika objektivního a subjektivního [16]; rizika podle činností podniku riziko provozní, riziko tržní, riziko inovační, riziko investiční, riziko finanční, celkové finanční riziko [16, str. 76]; 32

rizika podle možnosti ovlivňování ovlivnitelné riziko krádež, nárůst cen, neovlivnitelné riziko konkurence, změna trhu [16]. Důležitost faktoru rizika můžeme posuzovat z těchto hledisek: pravděpodobnost jeho výskytu; intenzita negativního vlivu. Riziko je tím důležitější, pokud je jeho výskyt pravděpodobnější a jeho intenzita negativního vlivu nejvyšší [9]. 2.2.14 Opatření ke snížení rizika Pokud jsme rizika identifikovali a zhodnotili, je zapotřebí navrhnout opatření, která nám rizika sníží. Těmito opatřeními jsou: diverzifikace rizika jedná se o rozložení rizika např. rozšiřování výroby, tím že do jedné skupiny zahrnu výrobky různé povahy, aby v případě poklesu poptávky jednoho výrobku, došlo ke kompenzaci navýšení pohledávky po jiném výrobku v dané skupině; dělení rizika např. mezi více subjektů, které spolupracují na projektu; přesun rizika přesunutí rizika na jiné subjekty, např. odběratele, dodavatele; pojištění ochraňuje podnik proti budoucím nepříznivým situacím; tvorba rezervy v podnicích; etapizace projektů rozdělení projektu do několika etap [9], [16]. 2.2.15 Přílohy Přílohou doplňujeme podnikatelský plán, aby nebyl moc rozsáhlý. Do přílohy můžeme například začlenit: životopisy klíčových osob; výpisy z obchodního rejstříku; analýzu trhu; 33

zprávy, články a pojednání z novin a časopisů o trhu a produktu; podklady z finanční oblasti rozvahy a výkazy zisků a ztrát za posledních tři až pět let (pokud má firma historii); obrázky výrobků a prospekty; technické výkresy; důležité smlouvy, např. odbytové smlouvy [9, str. 33]. 34

3 Zvolené metody zpracování 3.1 Cíl práce Hlavním cílem je zpracovat reálný podnikatelský plán na založení a provozování penzionu a vyhodnocení ekonomické efektivnosti variant podnikatelského plánu. 3.2 Metody využívané při zpracování diplomové práce Při zpracování práce byly použity tyto metody: analýza, syntéza, komparace, indukce, dedukce. Analýza rozklad dané události nebo jevu z hlediska příčin a důsledků a jejich jednotlivých prvků a taktéž jejich vstupů a výstupů, postup od abstraktního ke konkrétnímu [18]. Tato metoda byla použita při sestavování podnikatelského plánu a při prozkoumávání jednotlivých skutečností. Syntéza spojování či skládání jednotlivých částí v celek, při kterém se sledují souvislosti mezi jednotlivými částmi. Z těchto souvislostí se posléze odvozují vnitřní zákonitosti fungování a vývoje jevu nebo objektu bádání. Při syntéze se na základě výchozích zjištění formulují závěry [18]. Pomocí syntézy byla zpracována strategie, formulace plánů, cílů a metod podnikatelského plánu. Komparace srovnávání jevů či objektů za účelem stanovení jejich shod a rozdílů [18]. Indukce (postup od zvláštního k obecnému) je zkoumání jednotlivé události (jevu, faktu), na základě něhož je potom vyvozován obecný závěr. Indukce znamená odvozování všeobecných tvrzení z empirického materiálu na základě mnoha poznatků o jednotlivostech. Indukce umožňuje formulaci obecnějších závěrů platných pro zkoumaný jev či objekt [19]. 35

Dedukce (postup od obecného ke zvláštnímu) je metoda, kdy je vyvozováno z obecného jednotlivé. Jedná se o myšlenkový proces, kdy se z premis použitím určitých pravidel a postupů dospěje k novému tvrzení. Dedukce je takový způsob myšlení, při němž se z obecných závěrů a tvrzení vyvodí nový, méně obecný závěr [19]. Při vypracování diplomové práce na téma Vyhodnocení ekonomické efektivnosti variant podnikatelského plánu bylo postupováno následovně: 1. Prostudování odborné literatury týkající se uvedeného tématu cílem bylo získání informací a přehledu o podnikání a podnikatelském plánu, jeho sestavení. 2. Vymezení formy podnikání, předmětu podnikání a oblasti podnikání fyzická osoba provozující ubytovací zařízení penzion. 3. Sběr informací proveden formou dotazníku. 4. Vyhodnocení získaných informací. 5. Sestavení podnikatelského plánu na zřízení penzionu, včetně finančního plánu, ve kterém bylo provedeno hodnocení efektivnosti této investice pomocí doby návratnosti, čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta. 36

4 Podnikatelský plán 4.1 Titulní strana podnikatelského plánu Logo firmy: Penzion Lucie Podnikatelský plán Název firmy: Penzion Lucie Adresa sídla firmy: Kovářov xx, 382 79 Frymburk Kontaktní osoba: Bc. Lucie Blahníková Kontaktní údaje: telefon: +420 724 050 435 Email: blahniko@seznam.cz www. Penzionlucie.com Forma podnikání: s.r.o. Předmět podnikání: provozování ubytovací služby, pohostinství a masérské, rekondiční a regenerační služby Základní kapitál: 3,- Kč Datum zápisu do obchodního rejstříku: 1. 1. 2016 Datum zahájení činnosti: 1. 3. 2016 Společníci: Bc. Lucie Blahníková, K rovinám 535, 158 00 Praha Mgr. Jan Blahník, K rovinám 535, 158 00 Praha Bc. Alena Nováková, Hradební 15, 370 01 České Budějovice Vypracovala: Bc. Lucie Blahníková Datum vyhotovení: 4. 1. 2016 Tento podnikatelský plán obsahuje důvěrné informace, které nemohou být děleny, kopírovány, prezentovány nebo jinak rozšiřovány bez souhlasu Bc. Lucie Blahníkové. 37

4.2 Obsah 4.3 Účel sestavení podnikatelského plánu 4.4. Shrnutí 4.5 Popis podnikatelské příležitosti 4.6 Údaje o firmě a cíle firmy 4.7. Potencionální trhy 4.8 Analýza konkurence 4.9 Marketingová a obchodní strategie 4.9.1 Cílový segment zákazníků 4.9.2 Marketingový mix 4.9.2.1 Produkt 4.9.2.2 Cena 4.9.2.3 Distribuce 4.9.2.4 Propagace 4.10. Realizační projektový plán 4.11. Finanční plán 4.11.1 Zahajovací rozvaha 4.11.2 Plán nákladů 4.11.3 Plán výnosů 4.11.4 Analýza výkazů zisku a ztráty 4.11.5 Analýza cash flow 4.11.6 Rozvaha 4.11.7 Hodnocení efektivnosti investice 4.11.8 SWOT analýza 4.11.9 Analýza rizik a opatření ke snížení rizika 4.3 Účel sestavení podnikatelského plánu Tento podnikatelský plán na založení penzionu Lucie je sestavován za účelem prověření, zdali je podnikatelský nápad uskutečnitelný a ekonomicky reálný. Má poskytnout podnikateli přehledný postup pro úspěšný provoz penzionu, daný místem podnikání a vhodným naplánováním marketingových i finančních činností. Dále je tento podnikatelský plán vytvořen pro případného budoucího investora. 38

4.4 Shrnutí Podnikání bude zaměřeno na provozování penzionu, který je umístěn v oblasti Lipenské přehrady, nedaleko obce Kovářov - Frymburk, v okrese Český Krumlov. Součástí penzionu kromě restaurace je i relaxační centrum, fitness, tělocvična a chatky pro rybáře. Penzion Lucie bude poskytovat komfortní ubytování, stravování a další doplňkové služby za ceny odpovídající nabízeným službám. U individuálního ubytování bude možnost využít nabídku stravování formou polopenze a sportovně-relaxačního vyžití. Penzion bude zaměřen pro rodiny s dětmi, rybáře, lyžaře, speciální programy pro ženy, důchodce a válečné veterány. Pro tento segment zákazníků budou vytvářeny týdenní pobyty, které budou nabízet k ubytování a polopenzi také slevové poukázky do relaxačního centra v penzionu. Relaxační centrum bude kromě sauny a vířivky nabízet také masáže. V zimních měsících budou nabízeny pobytové balíčky s lyžováním v nedalekém areálu Skiareál Lipno a v rakouském skiareálu Hochficht. Pro rybáře je vybudován speciální objekt, ve kterém si mohou ukládat své rybářské náčiní a zároveň zpracovávat své rybářské úlovky. Ty lze uchovávat v mrazících boxech, které jsou také umístěny v tomto objektu. 4.5 Popis podnikatelské příležitosti Na nápad koupit si vlastní penzion podnikatele přivedla současná situace ve světě, kdy lidé okolo neustále hovoří o tom, jak se bojí jezdit na rekreace do zahraničí a raději by trávili dovolenou u nás v České republice nejlépe na Lipenské přehradě, která je také přezdívaná jako české moře. Z vlastní zkušenosti podnikatelé vědí, že v této oblasti je stále nedostatek kvalitních ubytovacích zařízení, která bývají v letních i zimních měsících dostatečně naplněná. Nejedná se přitom jenom o klienty tuzemské, ale ve velkých případech o klienty zahraniční z nedalekého Německa a Rakouska. Ve prospěch prosperity penzionu hovoří i umístění penzionu. Penzion Lucie (dále jen penzion) je situován nedaleko obce Kovářov přímo na břehu Lipenského jezera. Tato lokalita byla vybrána záměrně, nachází se uprostřed levého břehu Lipenského jezera. Na jednu stranu 8 km od obce Černá v Pošumaví, na druhou stranu 6 km od městyse Frymburka a 13 km od obce Lipno a 27 km od města Český Krumlov. V blízkém 39

okolí Lipenské přehrady se dá provozovat cyklistika, inline bruslení, vyjížďky po Lipenské přehradě lodí, jachting, surfing, kiteboarding, rybaření, turistika, výlety po kulturních památkách, v zimních měsících lyžování. Penzion bude nabízet všem hostům vysoký standard služeb a jejich flexibilitu, vstřícnost a přátelskost ze strany zaměstnanců, kvalitní a bohatý sortiment jídel, doplňkové služby. Mimo těchto služeb bude pro návštěvníky připravené atraktivní posezení na terase restaurace. Pro klienty penzionu bude možné i posezení na zahradě penzionu u bazénu. Penzion bude sloužit především jako ubytovací, stravovací a relaxační zařízení pro rodiny s dětmi, rybáře, lyžaře a také svým speciálním programem pro ženy i důchodce. Služby penzionu budou poskytovány jak samostatně, tak i formou zvýhodněných balíčků týdenních pobytů. V penzionu bude ubytování poskytováno ve 2 nadstandardních apartmánech pro 4 6 osob, v 5 pokojích pro 4 osoby a 12 pokojích pro 2 osoby s možností přistýlky pro další osobu. Celkem je v penzionu k dispozici 56 volných lůžek. Další ubytování je možné v 6 chatičkách pro 2 osoby, které poskytují zázemí hlavně pro rybáře. Stravování v penzionu je zabezpečováno vlastní restaurací, která je rozdělena do dvou částí. První část tvoří jídelní místnost pro klienty penzionu, kde jim budou podávané snídaně a večeře a která přes den může být využívána jako salonek nebo konferenční místnost až pro 50 osob. Druhá část restaurace bude otevřena široké veřejnosti. Tato část restaurace disponuje třiceti volnými místy. Součástí penzionu je i kiosek, který leží hned vedle penzionu, kudy prochází cyklistická stezka. Klientům penzionu budou nabízeny i další služby jako připojení internetu formou wi-fi, dětská herna, wellness, místnost pro fitness, malá tělocvična, půjčovna kol, inline bruslí, lyží a vodních šlapadel. Pro rybáře je možné i zapůjčení lodí s elektromotorem. Samozřejmostí je i velké parkoviště vedle penzionu. Všechny služby budou koncipovány tak, aby klienti odjížděli z penzionu s pocitem odpočinutí, sportovního vyžití a kulturního obohacení. 40

4.6 Údaje o firmě a cíle firmy Penzion bude společností s ručením omezeným a bude vystupovat jako samostatný subjekt. Bude se jednat o firmu novou a založenou třemi společníky Mgr. Janem Blahníkem, Bc. Lucií Blahníkovou a Bc. Alenou Novákovou. Nyní se provádějí všechny úkony spojené se založením s.r.o. ke dni 1. 1. 2016 a jedná se o koupi penzionu s přilehlým pozemkem. Aby tato společnost mohla vykonávat ubytovací, stravovací a další služby je zapotřebí vlastnit živnostenské oprávnění. Vlastníkem pro živnostenské oprávnění poskytování ubytovacích a stravovacích služeb je Mgr. Jan Blahník, který má vysokoškolské vzdělání v oblasti cestovního ruchu, který se v penzionu bude starat o oblast ubytování a stravování. V této oblasti má dlouholetou zkušenost neboť za svou pracovní kariéru pracoval v několika hotelích jak v Praze, tak Krkonoších. Je majitelem 3 pražských restaurací a jedné kavárny. Další živnostenské oprávnění na masérské, rekondiční a regenerační služby má Bc. Alena Nováková, která vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze obor fyzioterapie, následně rekvalifikační kurz masér. I tato podnikatelka má bohaté zkušenosti, kdy nějaký čas pracovala jako fyzioterapeut v Ústřední vojenské nemocnici Praha a následně si otevřela vlastní malé wellness studio v Praze. Třetím společníkem je Bc. Lucie Blahníková, která má vysokoškolské vzdělání v oblasti Ekonomika a management, obor Účetnictví a finanční řízení podniku. V současné době studuje navazující magisterské studium Ekonomika a management, obor finance na Bankovním institutu vysoké škole. V penzionu bude působit jako výkonný ředitel a zároveň jako účetní. Jako účetní má za sebou dlouholetou praxi a na tuto činnost vlastní živnostenské oprávnění. Tato společnost se bude zabývat provozováním penzionu, který bude poskytovat ubytování, stravování a doplňující služby. Ubytování bude poskytování jak individuální, tak formou týdenních pobytů zaměřených pro rodiny s dětmi, na ženy, důchodce, válečné veterány, rybáře a lyžaře. Všechno bude rozvrženo tak, aby došlo k maximálnímu využití ubytování, stravování i ostatních zařízení penzionu, jako je využití fitness, wellness a půjčovny sportovního vybavení. 41

Hlavní cíle penzionu: nákup penzionu v lednu 2016 a zahájit provoz v měsíci březnu 2016; vytvořit kvalitní ubytovací zařízení, které dokáže uspokojit potřeby klientů penzionu jak v oblasti oddechu ve zdravém přírodním prostředí, tak ve sportovním a kulturním vyžití dlouhodobý cíl s výhledem na 5 let; dosáhnout stabilního využití ubytovací kapacity a to alespoň na 65 %, udržet v chodu restauraci minimálně při 65 % využití a ostatní služby na 45 65% využití a to vše v průměru roční obsazenosti dlouhodobý cíl s výhledem na 5 let; získat kvalitní jméno nejenom v České republice, ale i v Německu a Rakousku dlouhodobý cíl s výhledem na 3 roky. Na základě těchto cílů se bude penzion snažit zvyšovat svůj zisk a zajistit si tak potřebné finance, aby v budoucnosti mohl více investovat nejenom do zařízení penzionu, ale i do zkvalitňování a rozšiřování služeb penzionu pro větší spokojenost svých klientů. Pro zajištění splnění všech uvedených cílů je zapotřebí si zároveň zabezpečit kvalitní personál. K výběru personálu se bude přistupovat velmi obezřetně a pečlivě. Zaměstnancům bude za kvalitní až nadstandardní pracovní výkony nabídnuto velmi dobré platové ohodnocení a to tak, aby mohlo zaměstnance motivovat k co nejlepším výkonům. Penzion bude z počátku zaměstnávat celkem 13 lidí (včetně společníků společnosti s.r.o.). Na pracovní smlouvu budou zaměstnáni kuchaři, pomocní kuchaři a číšníci. Uklízečky, masér a pracovník kiosku budou zaměstnáni na dohodu o pracovní činnosti. Složení personálu: výkonný ředitel; vedoucí ubytovacího a stravovacího úseku; vedoucí relaxačního centra; 2 uklízečky; 2 kuchaři; 2 pomocný kuchaři; 2 číšníci; 1 masér, obsluha wellness; 1 pracovník na obsluhu kiosku. 42

Výkonný ředitel zabývá se managementem a marketingem penzionu; zabezpečuje účetnictví penzionu; seznamuje hosty s možnostmi, které jim penzion poskytuje; je mu podřízen vedoucí ubytovacího a stravovacího úseku a vedoucí relaxačního centra. Vedoucí ubytovacího a stravovacího úseku zabezpečuje prodej ubytovacích služeb, rezervování pobytů, poskytování informací; provádí zásobování penzionu a restaurace; zabezpečuje ostatní provoz ubytovacích a restauračních prostor; zabezpečuje penzion po technické stránce zabezpečení údržbářských prací; jsou mu podřízeny uklízečky, pracovník kiosku, kuchaři, pomocní kuchaři a číšníci. Vedoucí relaxačního centra zabezpečuje zásobování relaxačního centra; zabezpečuje prodej a rezervování masáží, sauny a vířivky; provádí masáže; obsluhuje saunu a vířivku; je jí podřízen masér. Uklízečka Náplň práce: uklízí pokoje hostů, včetně příslušenství; uklízí ostatní prostory penzionu; vyměňuje ložní prádlo, ručníky; zodpovídá za sklad ložního prádla a čisticích prostředků. Pracovní požadavky: pečlivost, flexibilita, spolehlivost Kuchař Náplň práce: organizuje a řídí výrobu jídel a nápojů; řídí práci pomocným kuchařům; připravuje podklady pro zásobování; 43

podílí se na plánování výroby jídel a nápojů a poskytuje podklady pro tvorbu jídelních lístků; zabezpečuje dodržování rozpočtu nákladů na výrobu jídel a sleduje vývoj čerpání nákladů podílí se na přípravě jídel a nápojů. Pracovní požadavky: musí být vyučen v oboru, dodržování bezpečnostních předpisů a norem, dodržuje osobní hygienu i hygienu na pracovišti, spolehlivost, flexibilita, pečlivost, německý jazyk. Pomocný kuchař Náplň práce: vypomáhá při práci hlavnímu kuchaři; účastní se na přípravě snídaní a večeří pro hosty penzionu. Pracovní požadavky: dodržování bezpečnostních předpisů a norem, dodržuje osobní hygienu i hygienu na pracovišti, spolehlivost, flexibilita, pečlivost. Číšník Náplň práce: připravuje restauraci před začátkem provozu; přijímá od hostů objednávky jídel a nápojů; roznáší jídla a nápoje, sklízí použité nádobí ze stolu; připravuje nápoje k podání; stará se o úpravu a čistotu restaurace; zabezpečuje inkasování hostů a zodpovídá za pokladnu restaurace. Pracovní požadavky: dodržování bezpečnostních předpisů a norem, dodržuje osobní hygienu i hygienu na pracovišti, spolehlivost, flexibilita, pečlivost, německý jazyk. Masér Náplň práce: provádí masáže se zaměřením na masáž celého těla, reflexní masáže, sportovní masáže; provádí obsluhu sauny a vířivky; zodpovídá za prádlo v relaxačním centru, zabezpečuje jeho předání k vyprání; obsluhuje barový pult relaxačního centra. Pracovní požadavky: dodržování bezpečnostních předpisů a norem, dodržuje osobní hygienu i hygienu na pracovišti, spolehlivost, flexibilita, pečlivost, německý jazyk. 44

Pracovník kiosku Náplň práce: provozuje kiosek a podílí se na plánování zásobování; podílí se na roznášení snídaní; provozuje půjčovnu sportovních prostředků. Pracovní požadavky: dodržování bezpečnostních předpisů a norem, dodržuje osobní hygienu i hygienu na pracovišti, spolehlivost, flexibilita, pečlivost, německý jazyk. Tabulka 3: Mzdové náklady Pracovník Hodinová mzda Počet odpracovaných hodin za měsíc Měsíční mzda Kč Roční mzda Kč Pojistné zaměstnavatele 34 % (Kč/rok) Celkem Kč/rok uklízečka 75 100 7 500 90 000 0 90 000 uklízečka 75 100 7 500 90 000 0 90 000 kuchař 140 176 24 640 295 680 100 532 396 212 kuchař 140 176 24 640 295 680 100 532 396 212 pomocný 100 176 17 600 211 200 71 808 283 008 kuchař pomocný 100 176 17 600 211 200 71 808 283 008 kuchař číšník 120 176 21 120 253 440 86 170 339 610 číšník 120 176 21 120 253 440 86 170 339 610 Masér 140 176 24 640 295 680 0 295 680 pracovník kiosku 110 176 19 360 232 320 0 232 320 výkonný ředitel 40 000 480 000 0 480 000 vedoucí úseku 35 000 420 000 0 420 000 vedoucí úseku 35 000 420 000 0 420 000 celkem 295 720 3 548 640 517 020 4 065 660 Zdroj: vlastní zpracování 4.7 Potencionální trhy Průzkumem trhu bylo zjištěno, že zákazníci mají zájem u Lipenské přehrady strávit dovolenou zaměřenou především na turistiku, poznávání kulturních památek, cyklistiku a rybaření. Cílová skupina zákazníků se pohybuje v rozmezí 25 více než 60 let. Z tohoto důvodu se penzion bude zaměřovat hlavně na cílové skupiny: rodiny s dětmi pro rodiny s dětmi jsou v penzionu vybudovány dětské herny, kde děti mají možnost vyžití i v případě, kdy venku nebude přívětivé počastí. Ve venkovních prostorách se nachází dětské hřiště a bazén jak pro malé děti, tak i pro větší děti a dospělé. Také podnikatelé počítají s možností využití hlídání dětí, aby rodiče měli možnost si odpočinout a strávit část dovolené i ve dvou. Pro tyto rodiny jsou k dispozici čtyřlůžkové pokoje a případně dvoulůžkové pokoje s možností přistýlky. V případě zájmu rodičů trávit volný čas cyklistikou, je možné zapůjčit si kola pro celou rodinu. Také je možné vyhovět 45

rodinám s malými dětmi, za tímto účelem si mohou vypůjčit závěsný vozík za kolo. V případě ostatních sportovních aktivit bude možno vypůjčit si inline brusle, v zimních měsících lyže a brusle na bruslení na přehradě. V letních měsících bude možno si vypůjčit vodní šlapadla. Pro tuto skupinu se v letních i zimních měsících počítá i s možností týdenního pobytu, které bude zahrnovat možnost hlídání a využití relaxačního centra; důchodci této skupině zákazníků budou nabízeny kromě individuálního pobytu i týdenní pobyty s možností přepravy za návštěvou kulturních památek nebo na místo prováděné turistiky. Za zvýhodněné ceny bude možno využít i relaxační centrum penzionu. S touto nabídkou se podnikatelé obrátili na vojenské kluby důchodců, kde jim předložili své nabídky. Průzkumem v těchto klubech byl zjištěný zájem důchodců o tyto týdenní pobyty za zvýhodněných podmínek; váleční veteráni podnikatelé se chtějí zapojit do programu Benefit pro válečné veterány a umožnit soudobým veteránům slevu až 50 % na některé služby v penzionu. Budou pro ně připraveny slevové týdenní pobyty se zaměřením na sport a relaxaci; programy cvičitelů a jejich cvičenců podnikatelé oslovili cvičitele jógy, pilates, aerobiku, různých tanců, ale i bojových umění a nabídli jim týdenní pobyty pro ně a jejich cvičence. V rámci těchto pobytů jim budou k dispozici tělocvična a fitness. I zde shledali velký zájem cvičitelů i jejich cvičenců o tyto pobyty; rybáři i tato cílová skupina bude mít v penzionu důležité místo. Pro rybáře, kteří nechtějí být ubytovaní přímo v penzionu, jsou na břehu přehrady k dispozici chatky. Své rybářské náčiní si mohou ukládat ve speciálním objektu k tomu určeném. V něm si také mohou zpracovávat své rybářské úlovky a v mrazících boxem je i uchovávat. Rybářům jsou samozřejmě k dispozici za poplatek i loďky s elektrickým motorem; zahraniční turisté stejně jako tuzemští zájemci budou mít možnost se ubytovat v pokojích penzionu s možností dokoupení večeře. Podnikatelé počítají s tím, že u zahraniční klientely bude velký zájem o apartmány v penzionu. Dále, že ve větší míře budou využívat relaxační studio a budou mít zájem i o přepravu mikrobusem po okolí. V případě velkého zájmu jim budou zabezpečeny výlety po okolí s průvodcem. V širším okolí Lipenské přehrady podnikatelé oslovili zahraniční turisty s dotazy k ubytování a využití služeb penzionu. I zde se setkali s velkým ohlasem. Prvotní průzkum trhu byl proveden na internetu dotazníkem, kterého se zúčastnilo 44 respondentů a z toho 68,2 % žen a 31,8 % mužů. Z výše uvedeného dotazníku vyplývá, že by 46

se k rekreaci u Lipenské přehrady vrátilo 92,1% dotázaných. Svoji dovolenou by v penzionu strávilo 63,6 % respondentů. Dotazník na internetu viz http://www.survio.com/survey/d/e2g4u9m7c2l9p5j1a. Některé odpovědi z dotazníku byly vyhodnoceny a zapracovány do tohoto podnikatelského plánu. Obrázek 2: Preference období Zdroj: https://my.survio.com/s2m6g1g7m0t4t2y2n7m8/data/index Z uvedeného grafu je vidět, že lidé nejvíce preferují dovolenou v létě. Na druhém místě lidé nerozlišují preference období a tím předpokládáme, že jsou ochotni navštívit tuto lokalitu v jakoukoli roční dobu. 47

Obrázek 3: Preference aktivit Zdroj: https://my.survio.com/s2m6g1g7m0t4t2y2n7m8/data/index Z grafu je zřejmé, že lidé jezdí do této lokality hlavně za turistikou a cyklistikou. Obrázek 4: Ochota připlatit si za kvalitnější služby Zdroj: https://my.survio.com/s2m6g1g7m0t4t2y2n7m8/data/index K tomuto grafu snad není ani potřeba komentář. Podnikatelé se přesvědčili, že lidé jsou si ochotni připlatit za kvalitní služby. 48