Zpracování návrhu rekonstrukce budovy lázní v obci Velká Roudka

Zpracování návrhu rekonstrukce budovy lázní v obci Velká Roudka

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 29. dubna 2016... Podpis

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Radmile Mitiskové za odborné vedení, ochotu, připomínky a cenné rady, které mi při zpracování této práce pomohly. Dále majitelce lázní paní Vandě Déduchové, za možnost nahlédnutí do budovy a ostatním, se kterými jsem měla možnost spolupracovat. Také bych ráda poděkovala mé rodině a přátelům, kteří mě při psaní bakalářské práce podporovali.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Zpracování návrhu rekonstrukce budovy lázní v obci Velká Roudka Bakalářská práce Autor: Milena Toulová Vedoucí práce: Ing. Radmila Mitisková Jihlava 2016

Copyright 2016 Milena Toulová

Abstrakt TOULOVÁ, Milena: Zpracování návrhu rekonstrukce budovy lázní v obci Velká Roudka. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Radmila Mitisková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 72 Stran. Předmětem mé bakalářské práce je Zpracování návrhu rekonstrukce budovy lázní v obci Velká Roudka. Jejím cílem je vytvoření penzionu v klidném prostředí a příznivým klimatem, navrhnout zhotovitele, rozpočet, harmonogram, zpracovat rizika a jednotlivé aktivity rekonstrukce. V teoretické části je nejdříve stručně popsán cestovní ruch, lázeňství a ubytovací zařízení. Dále je teoretická část zaměřena podrobněji na projektový management a projekt. Praktická část této práce pojednává o lázních, jejich historii, o obci, ve které se objekt nachází a dále o konkrétním projektu rekonstrukce bývalých lázní, kde po přestavbě vznikne penzion. Je zde uvedeno odůvodnění projektu, popsán investor a zhotovitel projektu. Blíže je zde popsáno technické řešení projektu a harmonogram. Na závěr je uveden rozpočet projektu, financování a možná rizika. Klíčová slova Rekonstrukce. Projektový záměr. Lázně. Penzion.

Abstract TOULOVÁ, Milena: Concept of reconstruction of the spa building in the village of Velká Roudka. College of Polytechnic Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Ing. Radmila Mitisková. Level of professional qualifications: bachelor. Jihlava 2016. 72 pages. The topic of this bachelor work is Concept of reconstruction of the spa building in the village of Velká Roudka. The aim of the work is to create a guest house in a peaceful environment and a favourable climate, suggest the contractor, budget, schedule, process the risks and sequence of individual stages during the reconstruction. The theoretical part first briefly describes tourism, spa and accommodation facilities. It further concentrates on the project management and the project itself. The practical part describes the spa, its history, the village where the object is situated and the topical project of reconstruction of the former spa, where a guest house is going to be established after the reconstruction. It also includes justification of the project and the investor and contractor of the project are described. You can also find closer technical solution of the project and schedule in this part. The conclusion includes the project budget, financing and possible risks. Key words Reconstruction. Project plan. Spa. Guest house.

Obsah Úvod... 12 1 Cestovní ruch... 14 1.1 Cestovní ruch jako systém... 14 1.1.1 Subjekt cestovního ruchu... 14 1.1.2 Objekt cestovního ruchu... 15 1.2 Okolí systému cestovního ruchu... 15 1.3 Vývoj cestovního ruchu... 16 1.3.1 Prvopočátky cestovního ruchu... 16 1.3.2 Moderní cestovní ruch... 16 1.3.3 Novodobý cestovní ruch... 17 1.3.4 Současné období... 18 2 Lázeňství... 18 3 Ubytovací služby... 20 3.1 Rozdělení ubytovacích zařízení... 20 3.2 Kategorizace ubytovacích zařízení... 21 3.3 Klasifikace ubytovacích zařízení... 21 4 Projektový management... 22 5 Projekt... 23 5.1 Charakteristické rysy projektů... 23 5.1.1 Trojrozměrný cíl... 23 5.1.2 Jedinečnost... 23 5.1.3 Zdroje... 23 5.1.4 Organizace... 24 5.2 Výhody a nevýhody projektového řízení... 24 5.3 Řízení projektu... 25 5.4 Úspěšný projekt... 25

5.5 Výběrové řízení na zhotovitele stavby... 26 5.6 Čas a fáze projektu... 27 5.6.1 Čas a projekt... 27 5.6.2 Fázový model projektu životní cyklus projektu... 28 5.6.3 Ganttův diagram... 30 5.7 Náklady a financování... 31 5.7.1 Plánování nákladů a stanovení rozpočtu... 32 5.7.2 Dotace... 33 5.8 Rizika projektu... 34 5.8.1 Eliminace rizik... 35 6 Praktická část... 36 6.1 Velká Roudka... 36 6.2 Představení objektu... 36 6.2.1 Historie lázní... 37 6.3 Výchozí podklady... 39 6.4 Odůvodnění projektu... 39 6.5 Zadavatel projektu... 39 6.6 Projektová dokumentace... 39 6.7 Zhotovitel projektu... 40 6.8 Popis technického řešení projektu... 40 6.9 Časový harmonogram... 43 6.9.1 Přípravné fáze projektu... 44 6.9.2 Realizační fáze projektu... 44 6.9.3 Vyhodnocovací fáze projektu... 45 6.9.4 Časová analýza... 45 6.9.5 Ganttův diagram... 46 6.10 Předběžný rozpočet projektu... 46

6.11 Financování projektu... 54 6.12 Rizika projektu... 57 6.13 Projektový tým a řízení projektu... 58 6.13.1 Investor... 58 6.13.2 Projektant... 58 6.13.3 Technický dozor... 59 6.13.4 Stavbyvedoucí... 59 6.13.5 Zhotovitel stavby... 59 6.14 Realizace projektu... 59 Závěr... 61 Seznam použitých zdrojů... 63 Seznam použité literatury... 63 Seznam použitých internetových zdrojů... 64 Další zdroje... 67 Seznam obrázků... 67 Seznam tabulek... 67

Úvod Bakalářská práce je zaměřena na zpracování návrhu rekonstrukce budovy lázní v obci Velká Roudka. Toto téma jsem si vybrala, protože objekt už dlouhou dobu chátrá a rekonstrukce by byla pro mikroregion Malá Haná přínosem. Lázně mají velmi dlouhou historii a pro cestovní ruch byly v minulosti důležité. Bylo by tedy škoda tento objekt nechat chátrat nadále. Hlavním cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu rekonstrukce bývalých lázní, kde po přestavbě vznikne penzion. V návrhu bude uveden zhotovitel, rozpracovány jednotlivé aktivity rekonstrukce, rozpočet, harmonogram a rizika. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části nejdříve popisuji definice, obecnou teorii a také vývoj cestovního ruchu. Dále se zabývám lázeňstvím a ubytovacími zařízeními. V kapitole lázeňství stručně popisuji historii, definici moderního lázeňství a jeho členění. Následuje popis ubytovacího zařízení, kde stručně zmiňuji historii, rozdělení, kategorizaci a klasifikaci ubytovacích zařízení. V další kapitole se zabývám projektovým managementem, kde prvně vymezím, co obecně znamená slovo management a potom definuji projektový management. Poté přejdu na poslední a nejobsáhlejší kapitolu, kterou je projekt. V této kapitole popisuji, jaké jsou charakteristické rysy projektů, výhody a nevýhody projektového řízení a manažerské činnosti důležité k řízení projektu. Neméně důležitá je také část o úspěšnosti projektu, výběrovém řízení na zhotovitele stavby, času a fázi projektu, kde rozepisuji životní cyklus projektu a ganttův diagram. Na závěr teoretické části, zmiňuji náklady a financování, rizika projektu a jejich eliminaci. V praktické části se již zabývám projektovým plánem rekonstrukce bývalých lázní ve Velké Roudce. Lázně leží nedaleko mého bydliště, tudíž nebyl problém se domluvit s majiteli a budovu lázní si prohlédnout. Nejprve zde uvádím základní informace o obci, ve které se lázně nachází, představuji objekt a popisuji jeho historii. V dalších kapitolách uvádím odůvodnění projektu, kdo bude zadavatelem a zhotovitelem projektu, popisuji technické řešení projektu a časový harmonogram, který je rozdělený na přípravné fáze, realizační fáze a vyhodnocovací fáze projektu. Zde také zmiňuji časovou analýzu, kde je popsána celková doba trvání projektu a je znázorněna v Ganttově diagramu. V další části uvádím předběžný rozpočet, kde je podrobně rozpracována 12

kalkulace veškerého materiálu, vybavení a práce spojených s rekonstrukcí. V závěru sepisuji způsob financování, rizika projektu, která by při realizaci mohla nastat a jejich eliminaci, popisuji projektový tým a realizování projektu. 13

1 Cestovní ruch Existuje mnoho definic cestovního ruchu, avšak žádná definice není zcela vyčerpávající. Přesnost definice je důležitá kvůli sledování, vyhodnocování, plánování a řízení cestovního ruchu. Podle F. W. Ogilvie (1933) cestovní ruch je ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště [8] str. 17 Další definici, kterou bych zmínila je definice od Krapfa a Hunzinkera (1941), která je považována za první moderní definici. Cestovní ruch definují jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání [8] str. 17 Poslední definice, kterou zmíním je definice podle Světové organizace cestovního ruchu UNWTO, která je považována za mezník v definování cestovního ruchu. Cestovní ruch dle UNWTO (1995) je: činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. [8] str. 18 1.1 Cestovní ruch jako systém Cestovní ruch zkoumáme pomocí systémové teorie (věda o struktuře, vazbách a chování nějakého systému). Systém je chápán jako jednota různých prvků, mezi kterými jsou určité vztahy nebo mezi kterými je možné takového vztahy vytvořit.[3] str. 12 Cestovní ruch se považuje za otevřený a dynamický systém a tvoří jej dva podsystémy, kterými je subjekt a objekt cestovního ruchu. Vazby existují i mezi cestovním ruchem jako systémem a jinými systémy, které tvoří jeho okolí vnější prostředí. Jde o ekonomické, politické, sociální, technicko-technologické a ekologické prostředí. [3] str. 12 1.1.1 Subjekt cestovního ruchu Za subjekt cestovního ruchu se považuje účastník cestovního ruchu. Z ekonomického hlediska jde o člověka, který uspokojuje svoje potřeby spotřebou statků během 14

cestování či pobytu v době jeho volného času a mimo trvalé bydliště. Jde o spotřebitele statků cestovního ruchu a zároveň o nositele poptávky. Ze statistického hlediska účastníkem cestovního ruchu vyplívá označení návštěvník, turista nebo výletník. Kde návštěvníkem je osoba, která cestuje na dobu kratší než 12 měsíců mimo místo svého bydliště a za účelem jiným než je výdělečná činnost. Turistou se rozumí osoba, která se účastní cestovního ruchu a musí alespoň jednou přenocovat. Rozlišujeme turistu na dovolené, který tráví v daném místě více dní nebo nocí než je určené a dále rozlišujeme krátkodobě pobývajícího turistu, který naopak nepřekračuje určený počet dní či nocí v daném místě. Výletníkem je osoba, která stráví v navštíveném místě kratší dobu než 24 hodin. Ve struktuře cestujících je důležitý také stálý obyvatel. Jde o osobu, která žije v zemi alespoň jeden rok před příchodem do jiné země na dobu kratší než je jeden rok. V domácím cestovním ruchu platí, stejné pravidlo akorát místo jednoho roku musí žít v zemi alespoň šest měsíců. [3] 1.1.2 Objekt cestovního ruchu Za objekt cestovního ruchu je považováno vše, co může být cílem změny místa. Může jít například o kulturu, přírodu, hospodářství nebo společnost. Objekt cestovního ruchu je nositelem nabídky a je tvořen podniky a institucemi cestovního ruchu a cílovým místem. Subjekt zamíří do cílového místa pouze, když budou uspokojovány jeho potřeby. Součástí jsou služby a zboží vyráběné podniky a institucemi cestovního ruchu. Za cílové místo považujeme středisko cestovního ruchu, region nebo stát. V odborné literatuře můžeme najít označení destinace cestovního ruchu. Cílové místo musí mít primární a sekundární nabídku. Musí mít tedy přírodní a kulturní potenciál, což je považováno za primární nabídku a různorodou infrastrukturní vybavenost, což je považováno za sekundární nabídku. [3] 1.2 Okolí systému cestovního ruchu Na cestovní ruch jako otevřený systém, je kladen důraz na význam vnějšího prostředí na jeho strukturu a vývoj. Cestovní ruch ovlivňuje, i přesto, že k němu nemá výlučný vztah ekonomické, politické, sociální technicko-technologické a ekologické prostředí. Dále je důležitá zpětná vazba, tedy vliv cestovního ruchu na jeho okolí. Síla zpětné vazby je závislá na stupni kooperace všech zúčastněných na rozvoji cestovního ruchu. [3] 15

1.3 Vývoj cestovního ruchu Lidé dříve cestovali obvykle z obchodních nebo vojenských důvodů, v současné době je cestovní ruch obzvláště volnočasovou aktivitou. Cestovní ruch je důležitá oblast národního hospodářství a je běžnou spotřebou obyvatel. Pro cestovní ruch jsou důležité tři podmínky, a to vytvořit fond volného času, zajistit disponibilní prostředky a svobodu pohybu a bezpečnost v destinaci. Tyto podmínky jsou oproti minulosti splněny. V hierarchii potřeb člověka je cestovní ruch v oblasti potřeb běžných. Vývoj cestovního ruchu někteří autoři rozdělují do čtyř etap: prvopočátky (5. století př. n. l. 16. století), moderní cestovní ruch (17. - 19. století), novodobý cestovní ruch (po první světové válce do roku 1948 a období 1949-1989), současné období (po roce 1990). [8] str. 24 1.3.1 Prvopočátky cestovního ruchu Nejstarší cestovatelé jsou Řekové, Egypťané a Římané. První zmínky pocházejí z Řecka z období 480-425 př. n. l. Jde o doložené popisy cest z oblasti Středozemního moře. Ve středověku cestovali hlavně bohatí mladí šlechtici a syni bohatých kupců a měšťanů. Jsou dochovány tištěné průvodce a popisy cest určené pro obchodníky. Ve 13. století se začaly uskutečňovat cesty do zámoří, šlo o obchodní, objevitelské a kolonizační cesty. Za nejznámějšího cestovatelé této doby, lze považovat Marca Pola (1254-1324). V 15. století nastal rozmach zámořských objevů, mezi kterými jsou nejznámější portugalské a španělské námořní plavby. Za nejvýznamnější mořeplavce považujeme Kryštofa Kolumbuse, který doplul ke břehům Ameriky, dále Bartolomea Diaze, Vasca da Gamu, který připlul do Indie či Itala Ameriga Vesucciho. [8] 1.3.2 Moderní cestovní ruch Za počátky moderního cestovního ruchu většina autorů uvádí 17. a 18. století. Právě v 17. a 18. století existovalo pro šlechtice a kupce právo volného pohybu po cizích územích. Cestovali především šlechtici a tovaryšové za získáváním zkušeností. Cestování bylo výrazně ovlivněno v 17. století průmyslovou revolucí. Kvůli potřebám nových pracovních sil, se usilovalo o zrušení omezení volnosti pohybu, stejně tak technický pokrok vyžadoval vzdělání a získání odborných zkušeností. Politické a sociální změny, byly taktéž důležité, v tomto případě můžeme hovořit zrušení 16

nevolnictví. Prvního knižního průvodce vydal Němec Karl Baedecker v roce 1827. Za průkopníka je považován Angličan Thomas Cook. V roce 1841 založil první cestovní kancelář, uskutečnil první organizovaný výlet vlakem a také první zahraniční zájezd. Mnoho Cookových metod je využíváno i dnes a jeho kancelář se jménem svého zakladatele patří mezi nejvýznamnější cestovní kanceláře dodnes. V polovině 19. Století se organizují cesty pro mladé anglické šlechtice do Itálie. Cestovali pouze nejbohatší členové společenstva, jako je šlechta, církev a buržoazie. Nastal rozvoj v lázeňství a také se rozvíjeli cesty za poznáním. O něco později se začala rozvíjet horská a pěší turistika. Od počátku 19. století byla hnací silou rozvoje cestovního ruchu rozvíjející se železniční doprava. V 80. letech 19. století se rozvíjela motorová doprava a na počátku 20. století letecká doprava. [8] 1.3.3 Novodobý cestovní ruch Počátek novodobého cestovního ruchu můžeme zařadit do období mezi dvěma světovými válkami a konec období do 90. let minulého století. Právě v období 90. let se cestovní ruch dostal mezi tři nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví světové ekonomiky. Po první světové válce lidé mohli cestovat bez vážnějších administrativních omezení, ale kvůli hospodářské krizi v třicátých letech mnoha zemí zavedla ochranářská opatření v celní, pasové a vízové oblasti. Do druhé světové války byl vývoj cestovního ruchu v Evropě na dobré cestě, ale po válce se vývoj začal zcela odlišovat. [8] 1.3.3.1 Československo Po roce 1948 došlo na celém Východě k omezení svobody pohybu, což bylo důsledkem studené války a také nebyl dostatek finančních prostředků. Nebyly tedy splněny dvě podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Díky této situaci domácí cestovní ruch tvořil až 95 % z celkového objemu cest. Typické bylo chataření a chalupaření, převládal krátkodobý cestovní ruch, byl nedostatek kapacit, významný byl vázaný cestovní ruch, vyjíždělo se zejména do tzv. socialistických zemí a do nesocialistických zemí byly výjezdy striktně regulovány ze strany státu a cestovních kanceláří bylo málo a tak nestačili pokrýt poptávku po zahraničních zájezdech. [8] 17

1.3.3.2 Cestovní ruch na západě Po druhé světové válce se ekonomická situace začala zlepšovat a to vedlo ke zvýšení poptávky po využití volného času. V roce 1947 byl v USA iniciován Plán hospodářské obnovy Evropy a cílem byla finanční a materiální pomoc západní Evropě. Osmnáct zemí plán přijalo, ale kvůli nátlaku bývalého Sovětského svazu mezi nimi Československo nebylo. V této době se dále rozvíjela silniční a dálniční síť a rozvoj civilního letectví. Na Východě převládalo tedy chataření a chalupaření a na Západě narůstala kapacita služeb a konkurence. Díky stále propracovanějšímu marketingu se objevovali i cesty do vzdálených exotických krajů, vznikaly cesty za například za gastronomií a podobně. V pobřežních oblastech se rozvíjela výstavba rozsáhlých rekreačních komplexů. To ale vedlo ke změnám chování původního obyvatelstva, které bylo závislé na příjmech z cestovního ruchu. Vytrácely se zvyky, tradice a místní kultura byla nahrazena světovou. [8] 1.3.4 Současné období Po roce 1989 rozvoj cestovního ruchu ovlivnil především rozvoj dopravy a nové informační technologie. Letecká doprava je využívána především na dlouhé vzdálenosti a naopak silniční na krátké vzdálenosti. Díky rozvoji v dopravě se turistické cíle staly lépe dostupné cílovým skupinám. Nízkonákladové letecké společnosti přitáhly díky agresivní cenové politice nové cílové skupiny. Internet má v této době také velkou hodnotu. Zákazníci si tak mohou vybírat nabídky přímo z domova a objednávat je. Zároveň roste fond volného času a také se zlepšuje ekonomická situace, tudíž mohou cestovat všechny vrstvy společnosti. [8] 2 Lázeňství Slovo lázeňství má svůj základ v pojmu lázeň ve významu koupel. Nejdůležitějším rysem lázeňství je zaměření na léčení a obnovu fyzických a psychických sil s využitím léčivých přírodních zdrojů (vody, peloidy, tj. rašeliny obohacené o minerály, plynů a klimatických podmínek).[8] 18

Aby byl dosáhnutý účinek, je třeba změnit prostředí na delší dobu, v ČR je to minimálně 21 dní. Pro lázeňství je typické léčení, rekonvalescence, rehabilitace a od nedávna roste počet lidí navštěvující lázně za účelem zdravotní prevence, relaxace a odpočinku. Ryglová definuje moderní lázeňství pomocí tzv. 6P: - léčení (remedy) vlastní léčebné procesy; - rehabilitace (rehabilitaiton) odstranění následků úrazů; - obnova (revitalizace) procesy obnovení fyzických a duševních sil návštěvníků lázní; - odpočinek (relax) zotavení a oddech; - uvolnění (reflex) odpoutání se od negativ současného životního stylu; - potěšení (rejoice) získání nové radosti ze života a životní energie. [8] V České republice má lázeňství dlouhodobou historii, je spojeno s mnoha známými osobnostmi. Lázně umístěné v malebných krajinných oblastech mají výhodu. Jsou přitažlivé výjimečnou architekturou, svým urbanistickým pojetím a kvalitou přírodních léčivých zdrojů. V minulosti bylo v České republice okolo 250 lázní či míst, kde se nacházely přírodní léčivé zdroje. Postupně se však počet lázní ubýval. V okolních zemích jako je Rakousko, Maďarsko či Slovensko je lázeňství rozvinuto a je zde silná konkurence. V posledních letech prošly české lázně výraznými změnami. Značné prostředky se investovaly do obnovy a modernizace lázeňského vybavení. Lázeňská místa nabízí léčebné lázeňství. Lázeňskou péči z hlediska úhrady a čerpání lázeňských služeb členíme na: - komplexní lázeňská péče je hrazena zcela zdravotní pojišťovnou - příspěvkovou zdravotní pojišťovna platí pouze část nákladů, které souvisejí s poskytováním lázeňských procedur - samoplátcovskou zákazník si vše platí sám Lázně se dnes zaměřují nejenom na léčení, ale i na snížení váhy, tvarování postavy nebo se nadstandardně léčit. Zaměřují se i na zdraví životní styl. Zahrnuje tedy zdravou výživu, fitness, tělesné léčení, stresový management, léčebné vzdělání a podobně. Tyto aktivity nazýváme wellness. Wellness pobyty jsou obvykle kratší. Lázeňství nabízí množství odborných pracovní místa. Výhodou je, že nepodléhá sezónnosti jako ostatní formy cestovního ruchu. Nejvíce lázeňské kapacity je v Karlovarském kraji, kde se nachází lázeňský trojúhelník Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. 19

Složení návštěvníků tohoto regionu je především ruskojazyčná klientela, pro kterou je významná dlouhá délka pobytu. [8] 3 Ubytovací služby Za první ubytovací zařízení jsou považovány tzv. zájezdní hostince, které vznikaly kvůli cestováním za obchodem. Hotely se začali provozovat na přelomu 18. a 19. Století. Slovo hotel je převzato z francouzštiny. Ubytovací zařízení se začalo rozšiřovat hlavně díky rozvoji cyklistiky a automobilismu. Před koncem 19. století jsou již známy první seznamy hotelů pro členy příslušných sportovních klubů a jsou považovány za základ pozdější hotelové klasifikace. V Evropě se hotelnictví rozšiřovalo především v zemích, kde se rozvíjel obchod a cestovní ruch, například ve Francii, Velké Británii, Švýcarsku, Německu nebo také ve Spojených státech amerických. Přelom 19. a 20. stolení je typické vznikem velkých luxusních hotelů a zaznamenávají se první sdružení hotelů v hotelové podniky. Po druhé světové válce dosáhla koncentrace hotelů vrcholu a pokračuje i v současné době. Rozsáhlé mezinárodní hotelové řetězce v dnešní době zaujímají největší podíl na obratu. I přesto, že ubytovací služby nejsou cílem cesty, tak jsou nejvýraznější částí příjmů cestovního ruchu. [4] 3.1 Rozdělení ubytovacích zařízení Hotelem se rozumí místo, kde se za úplatu poskytuje ubytování všem kategoriím turistů. Jsou tedy poskytovány ubytovací služby a v závislosti na kvalifikaci jsou také poskytovány další služby, jako jsou například stravovací, společensko-zábavní, konferenční, relaxační. Minimální kapacita je obvykle 10 pokojů. Ubytovací zařízení, lze dělit z marketingových důvodů z mnoha perspektiv. Nejobvyklejší dělení je podle umístění, podle převažujících doplňkových služeb nebo zaměření a podle velikosti. Podle umístění můžeme rozlišovat přímořské, horské, městské, lázeňské nebo rekreační ubytovací zařízení. Dle převažujících doplňkových služeb či zaměření rozlišujeme ubytování: konferenční, wellness, lázeňské, sportovní, relax, rodinné. 20

A nakonec podle velikosti rozlišujeme malé (do 50 pokojů), střední (50-150 pokojů), velké (150-140 pokojů) a mega (nad 400 pokojů). Počty pokojů jsou pouze orientační. [4] 3.2 Kategorizace ubytovacích zařízení Kategorizace je proces, kdy dochází k dělení ubytovacích zařízení do jednotlivých kategorií. Kategorií je velké množství, proto zmíním definice těch nejzákladnějších, kterými je hotel, hotel garni, motel, penzion a botel. Mezi další kategorie můžeme zařadit ubytovnu, kolej, svobodárnu, internát, kemp, skupiny chat, bungalovy a podobně. Hotelem se tedy rozumí ubytovací zařízení, kde je nejméně 10 pokojů sloužících pro hosty a je vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (stravování). Člení se do pěti tříd. Hotel garni je ubytovací zařízení opět s nejméně 10 pokoji pro hosty, které je vybavené pro poskytování přechodného ubytování, ale má omezený rozsah stravování. Poskytuje nejméně snídaně. Člení se do čtyř tříd. Motelem se rozumí opět ubytovací zařízení, které disponuje nejméně 10 pokoji pro hosty a poskytuje přechodné ubytování a služby s tím spojené a to zejména pro řidiče. Nachází se obvykle blízko pozemních komunikací, k dispozici je parkoviště, recepce a restaurace, která může být mimo ubytovací část. Člení se do čtyř tříd. Penzion je ubytovací zařízení disponující nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty. Má omezený rozsah společenských a doplňkových služeb a člení se do čtyř tříd. Botel je opět ubytovacím zařízením, ale je umístěno na trvale zakotvené lodi. Člení se do čtyř tříd. [4] 3.3 Klasifikace ubytovacích zařízení Klasifikační třídy určují rozsah služeb poskytovaných ubytovacím zařízením. Ubytovací zařízení je označeno počtem hvězdiček, čím více tím lepší rozsah služeb, používá se škála * až ***** a výjimečně i 7*, na počtu hvězdiček je závislá i cenová úroveň služeb. Z živnostenského zákona je provozovatel povinen označit provozovnu třídou. 21

Zařazení do tříd není upraveno předpisem. Provozovatel označí svou provozovnu hvězdičkami dle vlastního uvážení a ve vlastním zájmu by měla odpovídat mezinárodní zvyklostem v oboru. Kvůli sjednocení různých názorů na rozsah služeb došlo k vytvoření klasifikace ubytovacích zařízení. V roce 2000 vznikla první publikace doporučený standard ubytovacích služeb pro ubytování v soukromí, turistické ubytovny a kempy a chatové osady. Později vznikla Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky pro hotely, penziony a obdobná zařízení. [8] Obě publikace v dnešní době přináší jednotný pohled na zatřídění ubytovacích zařízení. Od roku 2010 v České republice platí středoevropská klasifikace ubytovacích zařízení, která je klasifikací dobrovolnou. Požadavky na jednotlivé třídy se mohou v jednotlivých zemích lišit. V jiných zemích se můžeme setkat s jiným označením než hvězdičky, může jít například o olivy, sluníčka a podobně. Většinou se jedná o podniky na venkově. [8] 4 Projektový management Prvně vymezím, co obecně znamená management. Slovo management bylo převzato z angličtiny a znamená řízení. Dalším ekvivalentem může být vedení nebo správa. Pojem management je definován jako proces řízení čili management se zabývá koordinací zdrojů za účelem dosažení stanoveného cíle. Management členíme na čtyři hlavní manažerské činnosti: plánování, organizování, vedení lidí, kontrolování [5] Publikace Aleny Svozilové (2006) uvádí dvě odlišné definice projektového managementu, jejichž podstata je však obdobná. Projektový management je souhrn aktivit spočívající v plánování, organizování, řízení a kontrole zdrojů společnosti s relativně krátkodobým cílem, který byl stanoven pro realizaci specifických cílů a záměru. Projektový management je aplikace znalostí, schopností, nástrojů a technologií na aktivity projektu tak, aby tyto splnily požadavky projektu. [9] 22

5 Projekt Význam slova projekt dříve znamenal námět, návrh, plán a komplexní vyřešení zamýšleného úkolu, zpracování jeho náležitostí a grafické znázornění. V dnešní době vychází z anglosaského významu slova project jako proces plánování. Našli bychom mnoho definic pojmu projekt. Pro příklad uvedu dvě definice. Project je cílevědomý návrh na uskutečnění určité inovace v daných termínech zahájení a ukončení. [5] str. 11 Vyplívající záměr má charakteristické znaky, kterými je sledování daného cílu, vedení strategie k dosažení určitého cíle, stanovuje důležité zdroje a náklady a také vymezuje začátky a konce. Projekt je dočasné úsilí vynaložené na vytvoření unikátního produktu, služby nebo určitého výsledku [9] str. 22 5.1 Charakteristické rysy projektů V této kapitole rozeberu čtyři typické znaky projektů. Jedná se o trojrozměrný cíl, jedinečnost, zdroje a organizace. 5.1.1 Trojrozměrný cíl Trojrozměrný cíl znamená současné splnění požadavků na věcné provedení časový plán a rozpočtové náklady. [7] 5.1.2 Jedinečnost Každý projekt je jedinečný, dočasný a téměř na každém projektu pracuje jiná skupina lidí. Jedinečný je, protože se vždy provádí pouze jednou. Jelikož trvání projektů je pouze dočasné, může docházek k nejistotě, pokud jde tedy o to, co bude schváleno. Projekt netrvá věčně. [7] 5.1.3 Zdroje Projekty jsou realizovány pomocí lidských a materiálních zdrojů. Manažer projektu má nad mnoha požadovanými zdroji minimální kontrolu. Manažer projektu organizuje lidské zdroje, tak aby byly využity dostupné materiální zdroje, řeší emociální problémy 23

a různé potíže, musí respektovat časový harmonogram a rozpočet. Vedení lidí je velmi obtížnou stránkou řízení projektu. [7] 5.1.4 Organizace Každá organizace sleduje v daném okamžiku současně velký počet dílů, když ne z jiného důvodu, tak už jen proto, že se skládá z mnoha jednotlivců různých profesí, zájmů, povahových vlastností a nepředvídatelných reakcí. [7] str. 7 5.2 Výhody a nevýhody projektového řízení Projektové řízení má mnoho výhod, ale na druhou stranu má samozřejmě i své problematické stránky vytvářející řadu situací, které jsou obtížně předvídatelné a pro každého projektového manažera výzvou. Uvedu konkrétní výhody a nevýhody, které jsou přehledně popsány v publikaci Aleny Svozilové Projektový management. Mezi výhody projektového managementu můžeme zařadit: - Je určen časový a nákladový rámec realizace. - Je sledován skutečný průběh oproti plánu. - Díky rozdělení odpovědností a pravidlům eskalace problémů, nemusí zákazník dohlížet na plynulé řízení projektu. - Systémový přístup poskytuje mnoho informací výhodných pro realizaci příštích projektů. - Všechny aktivity projektu mají přirazenou odpovědnost, nehledě na změny realizačního personálu. - Realizační zdroje projektu jsou přiřazeny na dobu trvání projektu a poté jsou uvolněny pro jiné projekty nebo spotřebovány, což umožňuje větší flexibilitu a efektivitu ve využívání těchto zdrojů. - Principy řízení přispívají k získání souhlasu o naplnění nebo překročení plánovaného cíle projektu. [9] str. 21 Mezi nevýhody projektového managementu můžeme zařadit: - Organizační změny ve společnosti nebo specifické požadavky zákazníka, které mohou nastat až v průběhu realizace projektu. - Nevýhodou jsou rizika projektu, vnější vlivy, vývoj technologií. 24

- Komplexní rozsah projektů a zařazení projektu do hierarchie projektů, které jsou součástí komplexního programu. - Plánování a oceňování v předstihu před vlastní realizací. [9] str. 21 5.3 Řízení projektu K řízení projektu je důležitých pět manažerských činností, lze ho uspořádat do struktury, která se skládá z pěti kroků: - Definování definování projektových cílů - Plánování naplánování, jak vy a váš tým splníte podmínky trojimperativ (cíl), tj. specifikace provedení, časový plán a finanční rozpočet (plán závisí na poměru lidských a materiálních zdrojů, které mají být použity). - Vedení uplatnění manažerského stylu řízení lidských zdrojů, podřízení a jiných (včetně dodavatelů), který je povede k tomu, že svou práci budou vykonávat efektivně a včas. - Sledování (monitorování) kontrola stavu a postupu projektových prací, abyste včas zjistili odchylky od plánu a mohli jste rychle přistoupit k jejich reakci. - Ukončení ověření, že hotový úkol odpovídá aktuální definici toho, co se mělo udělat, a uzavření všech nedokončených prací, např. dokumentace. [7] str. 12,13 5.4 Úspěšný projekt Pokud projekt splní svůj cíl ve vymezeném čase a s použitím přidělených zdrojů, což jednotně nazýváme trojimperativ, nemusí být vždy úspěšným. Vše je poněkud složitější, například projekt, který splní svůj trojimpertiv, se ukáže, že řešení je nepoužitelné. Jedná se tedy o neúspěšný projekt. Pokud nejsou dosaženy původní cíle, nemusí to vždy znamenat neúspěšnost projektu. Proto používáme tzv. kritéria úspěchu projektu, podle kterého určujeme úspěch či neúspěch projektu. Hlavním požadavkem je jejich srozumitelnost, jednoznačnost a měřitelnost. [1] Projekt můžeme považovat za úspěšný pokud, je funkční, jsou uspokojeny zákazníkovy požadavky a očekávání všech zúčastněných, výstupní produkt je uveden včas na trh a to v plánované jakosti a ceně, předpokládaný návrat vložených prostředků byl dosažen nebo také je zmiňován vliv na životní prostředí atd. 25

Projekt naopak můžeme považovat za neúspěšný pokud, jsou překročeny plánované termíny či náklady, výstupní produkt není v požadované kvalitě, negativní vlivy na životní prostředí, nespokojený zákazní i ostatních zúčastněných nebo pokud daný produkt je obtížné umístit na trh. [1] 5.5 Výběrové řízení na zhotovitele stavby Výběrové řízení znamená veřejná soutěž o nějakou zakázku. Na dané dílo se tedy vypíše výběrové řízení a zájemci se mohou přihlásit se svou nabídkou. Kompetentní lidé vyberou tu nejvýhodnější nabídku a sjednají kontrakt. Jinými slovy můžeme říci, že jde o proces příjmu a vyhodnocení, kde je výsledkem vybrání nejlepšího dodavatele materiálu, služby, zboží nebo stavebních prací. [49] Výběrové řízení provádí investor stavby za účelem vybrání nejvhodnějšího zhotovitele, který provede stavbu (rekonstrukci) za určitý čas, odpovídající finanční náklady a v odpovídající kvalitě. Žadatel je povinný dodržovat obecné principy. Při výběru dodavatele je nutné dodržovat tři hlavní zásady: Transparentnost - zadavatel zajistí, aby všechny úkony byly prováděny průhledným způsobem. Rovný přístup zadavatel musí dodržet stejný přístup ke všem potenciálním dodavatelům. Nediskriminaci nesmí dojít k diskriminaci žádného z potenciálních dodavatelů. Zahájení výběrového řízení vyhlašuje zadavatel uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzvou o zahájení zadávacího řízení. Následuje zveřejnění zadávací dokumentace (soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele). Dodavatelé podají nabídky, buď v listinné podobě anebo v elektronické podobě. Uchazeč podá nabídku ve lhůtě pro podání nabídek. Následuje otevírání obálek nebo otevírání nabídek v elektronické podobě a sepíše se protokol. Hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů, provede vyhodnocení a pořídí písemnou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek. Zadavatel nakonec rozhodne o výběru nejlepší nabídky toho uchazeče, jehož nabídka je ekonomicky výhodnější nebo jehož nabídka disponuje nejnižší nabídkovou cenou. Zadavatel do 5 pracovních dnů po rozhodnutí odešle oznámení o výběru nejvýhodnější nabídky všem dotčeným uchazečům či zájemcům. Zadavatel je povinen uvést v oznámení o výběru nejvýhodnějšího dodavatele 26

identifikační údaje uživatelů, výsledek hodnocení všech nabídek, odůvodnění výběru, počet a pořadí nabídek, které byly hodnoceny, poučení o lhůtě pro podání námitek, zákazu uzavření smlouvy anebo oznámení o postupu. Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem, dokud neuplyne lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky. V případě, že nebyly podány žádné námitky, zadavatel uzavře smlouvu vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Zadavatel se řídí platným zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. [48] 5.6 Čas a fáze projektu Pojem čas zahrnuje strukturalizace, řazení, trvání, odhady a časové rozvržení práce. Součástí je také přiřazování zdrojů činnostem, stanovování termínů (začátek a konec), monitoring a controlling, zda jsou činnosti vykonané ve stanoveném čase. Fáze projektu je oddělený časový úsek v posloupnosti činností projektu, který je zřetelně oddělen od ostatních takových úseků. Součástí fáze jsou dodávky a rozhodnutí, které jsou základem pro vytvoření další fáze. Fáze mají dané cíle a časové rozmezí. V praxi je možné, že se fáze v čase překrývají (např. souběžné fáze). [1] Časové plánování má za úkol určit, které činnosti je potřeba vykonat, kdy je vykonat a tyto činnosti seřadit na časovou osu do logické posloupnosti. Časové harmonogramy jsou závislé na prioritě prací, na dostupnosti zdrojů a někdy i na kulturních zvláštnostech nebo na podnebí. [1] 5.6.1 Čas a projekt O projektu, lze tedy říct, že se jedná o proces změny z počátečního stavu do cílového, má svůj začátek a konec a další omezení (čas, zdroje). Čas je jedním z nejdůležitějších parametrů projektu a je mu věnovaná značná pozornost. Projekt z časového hlediska a charakteru prováděných prací můžeme rozdělit na několik fází řízení projektu, které dohromady tvoří životní cyklus řízení projektu. Fáze můžeme tedy rozdělit do tří skupin: Předprojektová fáze (přípravná), projektová fáze (realizační) a poprojektová fáze (vyhodnocovací). Čas bývá nejhůře řízen v předprojektové a poprojektové fázi. Fáze projektová bývá upřednostňována kvůli velké náročnosti, obsáhlému počtu činností a také proto, že fáze obsahuje vlastní realizaci. Projekt je tedy rozdělen na přípravu, realizaci a vyhodnocení. Především v realizační fázi je toto 27

členění příliš hrubé, a proto se člení na ještě podrobnější fáze řízení projektu, jako jsou například: zahájení; plánování; vlastní realizace (implementace, občas označena také jako fáze fyzické realizace); ukončení. [1] Obecnost je problémem popisu projektů dle fází. Kvůli své obecnosti se nepopíše konkrétně daný projekt. Každá organizace by si měla určit svůj vlastní životní cyklus. Fáze řízení projektu se nepřekrývají a mohou být realizovány s časovým odstupem. Ve fázi fyzické realizace se používá rozčlenění do realizačních etap. Jde o skupiny logicky souvisejících činností, které obvykle vrcholí dokončením některého z hlavních dodávaných výstupů. Etapy se obvykle nepřekrývají a slouží k řízení globálních rizik projektu. K oddělení fází, etap, a dalších dílčích částí projektu se užívají milníky. Jde o činnost s nulovou dobou trvání a slouží jako oddělovač nebo označení dosažení nějakého cíle a podobně. S milníky se pracuje právě při počátečním plánování. [1] 5.6.2 Fázový model projektu životní cyklus projektu V této kapitole rozeberu podrobněji všechny tři fáze řízení projektu. Jedná se tedy o předporojektovou fázi, projektovou fázi a poprojektovou fázi. 5.6.2.1 Předprojektová fáze Tato fáze prozkoumává příležitosti pro projekt a posuzuje proveditelnost daného záměru. Někdy se do této fáze také zahrnuje vize, základní myšlenka, že by se daný projekt mohl realizovat. V této fázi se zpracovávají dva dokumenty a to Studie příležitosti a Studie proveditelnosti. Studie příležitosti: Studuje se, zda je vhodná doba na navržení a realizování zamýšleného projektu. Důležitým parametrem je také situace v organizaci, na trhu, předpokládaný vývoj trhu a podobně. Výsledkem studie je závěr, zda se doporučuje nebo nedoporučuje realizovat zamýšlený projekt. Pokud se doporučuje, výsledkem je dále podrobnější charakteristika projektu. Studie obsahuje například: - Cíl : Je třeba zpracovat informace o určitých podmětech, příležitostech nebo reakcích na hrozby trhu, případně vnitřního života firmy. - Vstup : Jde o podnět nebo námět záměru na projekt. 28

- Obsah : Jde o rozsáhlejší analýzy. Například analýza podnětů (trh, zákazníci, vedení a podobně), analýza příležitostí (finanční příležitosti, příležitosti na trhu a další), analýza hrozeb a reakcí na ně, problémů. V obsahu je dále třeba zmínit: základní koncepce a obsah záměru, odhad nadějnosti záměru, základní předpoklady, upozornění na rizika a závěr. - Výstup : Text studie (3-10 stran) a přílohy. Studie proveditelnosti: Na základě doporučení z předchozí studie by měla studie proveditelnosti ukázat nejvhodnější cestu k realizaci projektu, zároveň by měla upřesnit obsah, termín zahájení a ukončení projektu, odhadované náklady a zdroje. Studie obsahuje například: - Cíl : Obsahuje rozbor několika cest k dosažení cíle ze současné situace, součástí jsou dále náklady, potřebný čas s přihlédnutím k disponibilním zdrojům. Doporučení nejlepší cesty a upřesnění cílů. - Vstup : Řeší se závěry z předchozí studie a další podkladové materiály o možných omezeních - Obsah : V obsahu se řeší rekapitulace závěrů předchozí studie a výchozích předpokladů, základní myšlenky a obsah, specifikace cílů, rozbor současného stavu a podmínek, prostředí, řízení projektu, technické řešení, odhad délky projektu, celkových nákladů, kritických bodů a přínosů, návrh milníků, finanční a ekonomický rozbor, sociální dopady, návaznosti na jiné projekty, rozbor rizik a kritických faktorů úspěchu, průběh projektu a doporučení pro projektové fáze. - Výstup : Text studie (7-25 stran). Pokud se jedná o jednodušší projekty, bývá obvykle zpracovávána pouze tzv. předprojektová úvaha, která kombinuje výše uvedené dokumenty. V této fázi bychom měli dostat odpověď na strategické otázky projektu odkud jdeme, kam chceme dojít, jakou cestu zvolíme a zda má vůbec smysl projekt realizovat. [1] 5.6.2.2 Projektová fáze V této fázi se sestavuje projektový tým, vytvoří se plán a jeho realizace, která vrcholí předáním výsledků a ukončení této fáze projektu. Fáze se člení podrobněji na již výše zmíněné: zahájení, plánování, vlastní realizace a ukončení. 29

Zahájení: Pokud je rozhodnuto, že se bude projekt realizovat, je třeba jej řádně zahájit a inicializovat. Je třeba ověřit nebo i upřesnit cíle projektu, jeho účel, kompetence atd. Toto může pokrýt například dokument zakládací listina projektu. Plánování: Je vytvořen projektový tým a je mu zadáno konkrétní zadání. Tento tým vytvoří plán projektu a po schválení se nazývá baseline. Vlastní realizace neboli fyzická realizace projektu: realizaci je vhodné doplnit tzv. kickoff meetingem. Jde o zvláštní setkání zainteresovaných stran, kde se například zrekapituluje plán řízení projektu, harmonogram a především se všem oznámí, že vlastní realizace začíná. Zvláště u velkých projektů se jedná spíše o společenskou událost. V průběhu realizace je nutné, aby se projekt sledoval a porovnával průběh s plánem. Předání výstupů projektu a ukončení projektu: Dochází tu k předání výstupů, podpisu protokolu, fakturaci a podobně. [1] 5.6.2.3 Poprojektová fáze Je třeba rozebrat celý průběh projektu a určit dobré, ale i špatné zkušenosti. Důvodem je najít chyby, aby se příště neopakovaly. Dále se vyhodnocuje například jakost subdodavatelů. Je důležité si uvědomit, že přínosy u mnoha projektů se objeví až po určité době. V těchto případech se vyhodnocení plánuje až po tomto termínu. [1] 5.6.3 Ganttův diagram Ganttův diagram znázorňuje sled úkolů, jejich začátky a konce. Techniku diagramů představil během první světové války Henry L. Gantt. Časová osa Ganttova diagramu je rozpracována na horizontální úrovni a činnosti jsou organizovány shora dolů. V současné době jsou tyto diagramy zvláště využívané z důvodu jednoduchosti, není potřeba žádná kvalifikace pro jejich pochopení a diagram lze snadno vytvořit bez specializované softwarové podpory. V původní podobě však tyto digramy měli několik zásadních slabin a to, že neukazovali závislosti mezi činnostmi a také změna délky či začátku úkolu se nepromítla do zbývající části harmonogramu. 30

Obrázek 1: Moderní Ganttův diagram [1] V dnešní době se tyto diagramy stále častěji využívají jako přehledný nástroj pro komunikaci, jednání a diskusi a byly v softwarových nástrojích zdokonaleny o možnosti všech typů vazeb s překryvy a prodlevami, možností znázornění kritické cesty i nástroji pro porovnávání odchylek skutečného stavu projektu oproti plánu. [10] str. 138) 5.7 Náklady a financování Řízení nákladů a finanční řízení je součástí těch činností, které jsou nutné pro plánování, monitorování a kontroling nákladů během životního cyklu projektu. V rámci řízení nákladů projektu se odhadují náklady na jednotlivé pracovní nabídky, subsystémy i na celý projekt a vytváří se rozpočet celého projektu. [1] V řízení nákladů se také porovnávají plánované náklady se skutečnými náklady. Součástí nákladů jsou i režijní položky (kancelářské služby). Rozpočet projektu musí mít i rezervu na pokrytí nepředvídatelných výdajů (překročení nákladů, reklamace, nároky třetích stran, náhodné události). Důležité je mít také určité fondy na odměny například úspěšné řízení rizik. Finanční řízení projektu zabezpečuje, že jeho vedení ve všech fázích projektu zná množství financí, které jsou potřebné pro každý časový interval v projektu. Finanční zdroje jsou závislé na harmonogramu, na nákladech a na platebních podmínkách. Vedení projektu má také za úkol analyzovat finanční zdroje a být schopné ustát překročení jejich čerpání nebo naopak nedostatečné čerpání. Finanční řízení je součástí procesu, který nejrozumnějším a nejpříznivějším způsobem získává finance. [1] 31

5.7.1 Plánování nákladů a stanovení rozpočtu Plánování nákladů a stanovení rozpočtu projektu je součástí plánu projektu a navazuje hlavně na časové plánování a plánování zdrojů. Rozpočet projektu se skládá ze dvou stran a to ze strany nákladů a ze strany výnosů. Publikace Jana Doležala a kolektivu (2009) definuje rozpočet projektu jako celkový objem prostředků přidělených na projekt, obvykle rozdělený do výdajových kategorií a rozfázovaný v čase. Plánování nákladů a výnosů je tedy součást plánování rozpočtu. U ziskových projektů jsou výnosy vyšší než náklady a u neziskových jsou výnosy a náklady alespoň shodné. [1] Pro srovnání uvedu i jinou definici rozpočtu projektu, a to podle publikace Aleny Svozilové (2011). Rozpočet projektu je časově fázovaný plán obvykle reprezentovaný peněžními nebo pracovními jednotkami. [10] str. 159 5.7.1.1 Náklady projektu Dle ekonomů jsou náklady peněžně oceněná spotřeba výrobních faktorů. Plánování nákladů tedy zaujímá čas strávený na projektu a využití lidských, materiálních nebo také finančních zdrojů. Výstupem plánování nákladů je rozpočet nákladů projektu. Náklady lze dělit z mnoha různých hledisek. Při sestavování plánu rozpočtu je vhodné v první řadě stanovit přímé náklady, které souvisejí s realizací projektu. Tabulka 1: Přímé náklady [1] Dále je třeba stanovit nepřímé náklady. Nepřímé náklady jsou společné náklady celé organizace. Vedení organizace určuje, jak velký podíl z celkových nepřímých nákladů organizace bude přiřazen k jednotlivým projektům. [1] str. 187,188 32

Tabulka 2: Nepřímé náklady [1] Dále rozlišujeme i ostatní náklady, které nejsou zařazeny ani v přímých ani v nepřímých nákladech. Jedná se například o rozpočet, který slouží ke krytí obtížně předvídatelných vlivů, manažerskou rezervu, která slouží ke krytí vlivů neznámých rizik, provize, vyplácené bonusy a jiné náklady. 5.7.2 Dotace Dotace můžeme charakterizovat za nenávratné financování určitého projektu, programu nebo činnosti. Uchazeč, kterému jsou dotace přiznány, musí splnit předem stanovené podmínky ve výběrovém řízení. Jsou poskytovány z veřejných rozpočtů (státní rozpočet, rozpočty územních samosprávných celků, dotace ze státních fondů, ze zahraničí prostřednictvím Národního fondu, z prostředků Evropského společenství, z veřejných rozpočtů cizího státu). Podporu projektu, programu nebo činnosti prostřednictvím dočasného půjčení veřejných prostředků, nazýváme návratnou finanční výpomocí. Podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech státního rozpočtu jsou dotace peněžní prostředky poskytované právnickým nebo fyzickým osobám na určitý účel. Tyto prostředky mohou být vypláceny ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo také z Národního fondu. Dotace ze státního rozpočtu nebo i návratné finanční výpomoci poskytuje ústřední orgán státní správy, úřad práce, Akademie věd ČR a Grantová agentura ČR. Dotace je tedy nenávratná finanční forma financování a jsou poskytovány na předem stanovený účel. Poskytnuté dotace se musí k určitému datu vyúčtovat. V případě, že příjemce neprokáže splnění účelu, musí je poskytovateli dotace vrátit. Pokud tak neučiní, bude postihován obvodem, jelikož porušil rozpočtovou kázeň. Obdobně to funguje u poskytování návratné finanční výpomoci, příjemce bezúročné půjčky musí 33

půjčené prostředky použít na stanovený účel a vrátit je v požadovaném termínu. Za porušení rozpočtové kázně hrozí sankce. V praxi rozlišujeme dotace investiční (na pořízení dlouhodobého majetku) a neinvestiční (na provoz). [20] 5.7.2.1 Typologie dotací Rozlišujeme dvě základní skupiny: specifické účelové a všeobecné neúčelové dotace. Specifické účelové dotace jsou poskytovány na předem stanovený účel. Všeobecně neúčelové dotace obdrží obce nebo kraj na základě stanoveného kritéria, ale jejich užití je zcela na nich. Oba tyto typy dotací mohou být používány k financování běžných i kapitálových výdajů. Účelové dotace mohou být podmíněny se spoluúčastí a bez spoluúčasti. Účelové dotace mohou tedy požadovat od obcí či krajů jejich spoluúčast na financování určitých výdajů. Dotace bez spoluúčasti je fixní částka poskytovaná obci na předem určené statky nebo služby. Výše dotace je závislá na parametrech služeb nebo statků, na které se poskytuje. Dotace se spoluúčastí rozlišujeme rovnocenné/nerovnocenné a s uzavřeným koncem/s otevřeným koncem. Rovnocenná podmíněná účelová dotace je pevně stanovený rovnocenný podíl obce (kraje) a státu na financování služby. Někdy jsou označovány také jako dotace s otevřeným koncem, kde je výše dotace závislá pouze na činnosti obce (kraje) a jsou vhodné pro snížení externalit. V případě nerovnocenné podmíněné účelové dotace je částka poskytnutá státem stanovena fixně a nehledě na to kolik vlastních zdrojů obec použije. Jsou také označovány jako dotace s uzavřeným koncem, kde se stanoví maximální výše příspěvku. Tento způsob je používán ve většině zemí. [6] 5.8 Rizika projektu Rizika souvisí s množstvím a kvalitou informací, které má manažer k dispozici. Obvyklé je, že čím více kvalitních informací manažer má, tím má menší nejistotu v rozhodování a potom méně rizik. Jistota je, když máme dostatečné množství informací, podle kterých lze určit, že požadovaný výsledek nastane. Nejistota je, když máme nedostatek informací, které jsou potřebné k rozhodnutí. Riziko je potom situace mezi jistotou a nedostatkem. Riziko projektu je: Neurčitý jev nebo podmínka, jehož výskyt má pozitivní nebo negativní efekt na cíle projektu. [10] 34