Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz
Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat jen pomocí systémových teorií a systémov mové racionality,, ale je nutné ji vysvětlovat i prostřednictv ednictvím teorie jednání (komunikativní racionalitou a vzrůstaj stající racionalitou žitého světa).
Habermasovo pojetí žitého světa Modernizace narušení tradiční jednoty člověka a světa interpretace, nikoliv apriorní nereflektovaná přesvědčení v pozadí. Komunikativně dosahovaná shoda (dorozumění), nikoliv normativně dosažený konsensus. Tři světy, tři nároky na platnost. Komunikativní jednání má reflexivní vazbu ke všem třem světům.
Tři i světy, tři i složky žitého světa, komunikativní jednání svět obsah jednání platnost 1. objektivní okolnosti, jevy, věci 2. sociální (1. kultura, 2. společnost) 3. subjektivní (3. osobnost) mezilidské vztahy teleologické normativní pravdivost správnost žité zkušenosti dramaturgické věrohodnost (upřímnost) komunikativní integruje tři světy obsahuje interpretaci opírá se o žitý svět (sdílené vědění) dorozumění : komunikativně dosažená shoda účastníků ohledně platnosti
Diferenciace žitého světa 1. Zmenšuje prostor pro netematizovaná přesvědčení v pozadí a rozšiřuje prostor pro komunikativní jednání,, které usiluje o dorozumění a které má reflexivní vazbu k objektivnímu, sociáln lnímu i subjektivnímu světu;
2. Není už možné spolehnout se na apriorní tradicí vytvořen ené společně sdílen lené vědění, je nutná interpretace a vyjednávání společných definic situací. Posun od Schütze k Meadovi a symbolickému mu interakcionismu historická variabilita invariantních struktur a procesů LW, diferenciace LW a významů. Žitý svět je místo, kde probíhá dějinný proces diferenciace obrazů světa; nesmí to být strnulý koncept, který neukazuje proces utváření významů. Žitý svět je třeba chápat jako místo, kde probíhá komunikativní jednání, interpretace a vyjednávání definic situací.
Kvalitativní výzkum mezigeneračních proměn n LW Respondenti: přirozené generace na Hlučínsku dědeček/babička: ka: narození koncem 30. a začátkem 40. let 20. stol. otec/matka: narození v polovině 60. let a počátkem 70. let syn/dcera: narození koncem 80. a počátkem 90. let
Kde je Hlučínsko?
Historický kontext Hlučínska Součást Rakouska, 1742 připojeno p k Prusku, 1871 součást st Německa N (Moravci; Prajzáci) 1920: připojenp ipojení k Československu 1938: opětn tné připojení k NěmeckuN 1945: opětn tné připojení k Československu
Specifičnost Hlučínska Tradičně konzervativní pospolitost (vysoká religiozita, rodina a práce jako základnz kladní hodnoty, pruský duch, disciplinovanost) Autochtonnost, uzavřenost vůčv ůči i vnějšku, stigmatizace Silná mezigenerační solidarita Silná sociáln lní integrace Moravština
Základní statistické údaje 67 tisíc c obyvatel (0,64 % obyvatel ČR), 27 obcí, 300 km 2 Ve srovnání s celkem ČR R téměřt dvojnásobný podíl l vyučených a poloviční podíl l lidí s VŠV vzděláním. 80 % se deklaruje jako věřv ěřící (z toho 75 % se hlásí ke katolické církvi) 88 % se hlásí k české národnosti
Kdo na Hlučínsku interpretuje? Místní elity: : farář,, starosta, učitelu Mladá generace: : jejich reflexivita se projevuje v realizovaném či i plánovan novaném způsobu života (emancipační kroky). Středn ední a nejstarší generace je nucena reflektovat nové postoje mladé generace k náboženství,, k rodinné solidaritě,, ke kulturní tradici, k utvářen ení osobní identity apod.
Prostor pro komunikativní jednání 1. vzniká diferenciací žitého světa; 2. vzniká také např.. sociáln lně neoček ekávaným jednáním m dospělých dětí, d, které tím narušuj ují původní apriorní shodu o normativní správnosti jednání v dané komunitě (reflexe kritéria ria správnosti v sociáln lním m světě). Středn ední generace se pokouší o dorozumění se svými dětmi d a je nucena podrobit reflexi také svůj subjektivní svět.
3. vzniká pronikáním m systémových procesů do žitého světa; např.. politika liberalismu vede k liberáln lní výchově a socializaci, a ta vede k sociáln lní změně: : rozvolňuje rodinné vztahy a zeslabuje dorozumění mezi generacemi.to vede ke komunikativnímu jednání,, které je primárn rně orientováno no na dorozumění. Respondenti středn ední generace se pokoušej ejí o dosažen ení dorozumění s dospělými dětmi, d které jednají sociáln lně neoček ekávaně.. Komunikativním m jednáním m se vztahují k souřadnicov adnicové soustavě všech třít světů.
Jak se tedy měním žitý svět? Kultura: interpretací se měním zásoba vědění,, symbolické významy a kulturní tradice (chození do kostela, domácí práce, šikovnost rukou, předp edávání dovedností); vznikají nová interpretační schémata, která poskytují možnost pro nové interpretace kulturní tradice.
Společnost: to, co bylo tradičně zdrojem sociáln lní integrace a solidarity (nábo boženství,, historická zkušenost, kolektivní identita) se stává předmětem reflexe a interpretace; měním se sociáln lní normy, řád d legitimizace. Chození do kostela přestp estává být nereflektovanou sociáln lní normou a stává se předmp edmětem interpretace.
Osobnost: zvyšuj ují se kompetence mluvit a jednat a tudíž možnost účasti na procesech dorozumění (komunikativní jednání); proměny socializace (od tradiční k liberáln lní) ) vedou k utvářen ení jiných než tradičních osobních identit; To zpětn tně ovlivňuje procesy kulturní reprodukce (snad i produkce) i procesy sociáln lní integrace (podpory solidarity) a utvářen ení sociáln lních norem.
Děkuji za pozornost.