UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 4

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 4 ABSTRAKT Elektronická fakturace je zaínajícím fenoménem moderní doby. Její pehlednost, návaznost na jiné systémy a informace, jednoduchost a ekonomická výhodnost hovoí zcela jasn pro postupné zavádní tohoto prvku k jednotlivým obchodním subjektm. Tato diplomová práce si dala za cíl návrh takového platebního systému, ve kterém bude pracováno nejen s fakturami, ale i s následnými platbami i pevodem do formát k tomu ureným. Klíová slova: Faktura, elektronická fakturace, platba, platební systém ABSTRACT Electronic billing is an beginning phenomenon of modern age. Clarity, interaction with other system and informations, simplicity and value for money speaks very clearly for the gradual introduction of this element to the variol business entities. This thesis has own tendency: suggestion of a payment system that will not working only with invoices, but also subsequent or conversion into formats for this purpose. Keywords: Invoice, electronic billing, payment, payment system

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 5 Velmi dkuji Ing. Radkovi Šilhavému, PhD. za konzultace, rady a pipomínky, které mi bhem psaní této diplomové práce poskytl.

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 6 Prohlašuji, že beru na vdomí, že odevzdáním diplomové/bakaláské práce souhlasím se zveejnním své práce podle zákona. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o zmn a doplnní dalších zákon (zákon o vysokých školách), ve znní pozdjších právních pedpis, bez ohledu na výsledek obhajoby; beru na vdomí, že diplomová/bakaláská práce bude uložena v elektronické podob v univerzitním informaním systému dostupná k prezennímu nahlédnutí, že jeden výtisk diplomové/bakaláské práce bude uložen v píruní knihovn Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlín a jeden výtisk bude uložen u vedoucího práce; byl/a jsem seznámen/a s tím, že na moji diplomovou/bakaláskou práci se pln vztahuje zákon. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zmn nkterých zákon (autorský zákon) ve znní pozdjších právních pedpis, zejm. 35 odst. 3; beru na vdomí, že podle 60 odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlín právo na uzavení licenní smlouvy o užití školního díla v rozsahu 12 odst. 4 autorského zákona; beru na vdomí, že podle 60 odst. 2 a 3 autorského zákona mohu užít své dílo diplomovou/bakaláskou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen s pedchozím písemným souhlasem Univerzity Tomáše Bati ve Zlín, která je oprávnna v takovém pípad ode mne požadovat pimený píspvek na úhradu náklad, které byly Univerzitou Tomáše Bati ve Zlín na vytvoení díla vynaloženy (až do jejich skutené výše); beru na vdomí, že pokud bylo k vypracování diplomové/bakaláské práce využito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáše Bati ve Zlín nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným úelm (tedy pouze k nekomernímu využití), nelze výsledky diplomové/bakaláské práce využít ke komerním úelm; beru na vdomí, že pokud je výstupem diplomové/bakaláské práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za souást práce rovnž i zdrojové kódy, pop. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této souásti mže být dvodem k neobhájení práce. Prohlašuji, že jsem na diplomové práci pracoval samostatn a použitou literaturu jsem citoval. V pípad publikace výsledk budu uveden jako spoluautor. že odevzdaná verze diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné. Ve. Zlín podpis diplomanta

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 7 OBSAH ÚVOD... 9 1 2 3 4 5 TEORETICKÁ ÁST... 11 ELEKTRONICKÁ FAKTURACE... 12 1.1 SEZNÁMENÍ... 12 1.2 LEGISLATIVA... 13 VÝHODY A NEVÝHODY ELEKTRONICKÉ FAKTURACE... 15 2.1 VÝHODY... 15 2.2 NEVÝHODY... 16 2.3 SHRNUTÍ... 17 SEZANÁMENÍ S VYUŽÍVANÝMI TECHNOLOGIEMI... 19 3.1 WEBOVÁ SLUŽBA... 19 3.2 UBL 2.0 A ISDOC... 20 3.3 SQL A MYSQL... 23 3.4 ELEKTRONICKÝ PODPIS... 23 PRAKTICKÁ ÁST... 25 ANALÝZA... 26 4.1 FUNKNÍ UŽIVATELSKÉ POŽADAVKY... 26 4.2 NEFUNKNÍ UŽIVATELSKÉ POŽADAVKY... 28 USE CASE MODEL... 31 5.1 ROLE V SYSTÉMU... 32 5.2 REGISTRACE A PIHLÁŠENÍ UŽIVATELE DO SYSTÉMU... 33 5.2.1 Registrace... 33 5.2.2 Pihlášení do systému... 34 5.2.3 Editace registraních údaj... 36 5.2.4 Zmna hesla... 38 5.3 SPRÁVA FAKTUR... 40 5.3.1 Vytvoení faktury... 40 5.3.2 Editace faktury... 43 5.3.3 Vymazání faktury... 45 5.3.4 Vytvoení pidružených informací k faktue... 46 5.3.5 Editace pidružených informací k faktue... 48 5.3.6 Smazání pidružených informací k faktue... 50 5.4 SPRÁVA ÚDAJ O DODAVATELI/ODBRATELI... 51 5.4.1 Vytvoení dodavatele/odbratele... 51 5.4.2 Editace dodavatele/odbratele... 52 5.4.3 Vymazání dodavatele/odbratele... 54

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 8 6 7 5.5 EXPORT, TISK, PLATBA... 55 5.5.1 Export... 55 5.5.2 Tisk... 56 5.5.3 Platba pomocí platební karty... 57 5.6 IMPORT... 58 NÁVRH ARCHITEKTURY A STRUKTURY SYSTÉMU... 60 6.1 NÁVRH EŠENÍ... 60 6.2 DATOVÝ MODEL... 61 NÁVRH UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ... 65 ZÁVR... 69 ZÁVR V ANGLITIN... 70 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 71 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK... 73 SEZNAM OBRÁZK... 74 SEZNAM TABULEK... 76 SEZNAM PÍLOH... 77

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 9 ÚVOD 21. století je érou Internetu a poíta vetn automatizace a pevodu klasických formát na ty digitální. Tento trend zachytila i fakturace a platební systémy. Tradiní klasické papírování v kancelái bude postupn nahrazovat elektronická fakturace a platební systémy se budou postupn automatizovat. Hlavní myšlenkou této práce bude navržení takového systému, aby spl oval nejnovjší postupy a pístupy v elektronické fakturaci a byl dostaten pohodlný a pístupný pro bžného uživatele. Cílem je pak vytvoení efektního i efektivního platebního systému, který bude zamen zejména na elektronickou fakturaci a její následné napojení na další informaní systémy a technologie. Elektronická fakturace jako taková je moderní, nastupující a rychle se vyvíjející nástroj, která firmy i jednotlivci využívají k placení výrobk i služeb mnohem rychleji a efektivnji, než tomu bylo doposud. Navrhovaný systém by ml spl ovat veškeré nároky a požadavky, které jsou v dnešní dob kladeny na obdobné systémy a to jak z pohledu bezpenosti, tak teba i jednoduchosti ovládání. Práce bude rozdlena na dv hlavní ásti. První ást práce bude zamena na teoretické základy, které je poteba znát k vytvoení takovéhoto systému a seznámení se se základními pojmy v oblasti elektronické fakturace. V první kapitole se zamím na elektronickou fakturaci jako takovou, uvedu její využití a analogii s tradiním fakturováním, které je dnes bžné ve stedních a menších firmách. Dále pak uvedu legislativní rámec, nap. zákony, ustanovení a doporuení, kterými se elektronická fakturace, pop. další ásti navrhovaného informaního systému ídí. Ve druhé kapitole se pokusím podrobn zanalyzovat výhody a nevýhody elektronické fakturace nejen ve vztahu k tradiním fakturaním postupm, ale i k nasazení tchto systém do firem, kde jsou tyto postupy zavedeny. Na závr této kapitoly se pokusím o shrnutí výhod a nevýhod a vyvození závru. Tetí kapitola, která je zárove poslední kapitolou teoretické ásti, bude pedstavovat jednotlivé technologie, které budou využity pro úely navrhovaného systému. Seznámí nás nap. s webovou službou, standardem ISDOC, databázovým jazykem SQL nebo elektronickým podpisem.

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 10 Druhá, tzv. praktická ást práce již bude obsahovat samotný návrh uvažovaného platebního systému. tvrtá kapitola bude zamena na analýzu systému, zejména pak na uživatelské požadavky. Rozeberu zde jak funkní požadavky, které kladou draz na funknost a ovládání systému, tak i nefunkní, které se zamují na ostatní, i když nepodružné aspekty ovliv ující konenou uživatelskou pívtivost celého systému. V páté kapitole bude navrhnut use case model, který podrobn znázor uje jednotlivé innosti, ke kterým mže v systému dojít. Každý use case bude doplnn scéná a o diagram aktivit. Jednotlivé use case modely jsou shrnuty do balík dle jejich funknosti. Šestá kapitola bude zamena na architekturu a strukturu systému, bude zde popsán datový model a ostatní komponenty, které se týkají navrhovaného systému. V sedmé a zárove poslední kapitole celé práce bude uveden návrh interface systému, v. ukázek základních formulá a pehled.

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 11 I. TEORETICKÁ ÁST

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 12 1 ELEKTRONICKÁ FAKTURACE 1.1 Seznámení Elektronická fakturace je moderní, ekologický, jednoduchý a efektivní zpsob pedávání da ových doklad. Nahrazuje klasickou papírovou formu fakturace v plném rozsahu dle platných zákon R (viz bod 2.2 této práce). O vlastn u elektronické fakturace jde? Uveme si analogii s tradiním fakturováním v následujících tabulkách 1.1 (vystavení faktury) a 1.2 (pijetí faktury). Událost Klasická Elektronická 1. Fakturant/ka napíše fakturu v IS i jinak (textový editor, run) Fakturant/ka napíše fakturu v IS 2. Tisk faktury, razítko, podpis Export do PDF (i dalších formát), pipojení el. Podpisu 3. Odeslání faktury poštou Odeslání faktury e-mailem 4. Archivace faktury Archivace prostednictvím IS Tabulka 1.1 - Události pi klasické i elektronické fakturaci - vystavení faktury Událost Klasická Elektronická 1. Pijmeme fakturu poštou Pijmeme fakturu e-mailem 2. Fakturant/ka pepíše fakturu do IS pop. zapíše do evidence Fakturant/ka jednoduše naimportuje fakturu do IS 3. Archivace faktury Archivace prostednictvím IS Tabulka 1.2 - Události pi klasické i elektronické fakturaci - pijetí faktury

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 13 Jak vidíme, jedná se o tytéž pracovní úkony, jen forma, složitost, asová a finanní náronost se ponkud liší. Dá se íci, že elektronická fakturace ulehuje práci fakturantce, nemluv o dalších výhodách uložení faktur v elektronické podob (viz bod 3.1 této práce). Da ové doklady jsou v podstat místo poštou zasílány e-mailem v oblíbeném formátu PDF (software k prohlédnutí tohoto formátu je voln dostupný) a nyní nov i v XML formátu ve standardu ISDOC a archivovány v IS, kde je lze posléze velmi lehce nalézt a dále zpracovávat. 1.2 Legislativa Pravidla pro elektronickou fakturaci jsou dána nkolika zákony, piemž hlavním právním dokumentem, který byl prvním impulzem ke zmn na poli elektronické fakturace je urit zákon. 235/2004 Sb., o dani z pidané hodnoty, 26 odst. 4. Ten poprvé umožnil vést, doruovat a archivovat da ový doklad i v elektronické podob zcela bez existence jeho papírové verze. Dalším, nemén dležitým právním pedpisem je zcela jist Zákon o úetnictví. 563/1991 Sb. V tomto zákon se jasn definuje, jaké náležitosti a formu má mít faktura (da ový doklad). Pro používání elektronického podpisu je Zákon o elektronickém podpisu 227/2000 Sb., novelizovaný zákonem. 440/2004 Sb. Da ový doklad ve formátu PDF je opaten elektronickou znakou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu a spl uje veškeré právní náležitosti R a smrnice EU. Takto podepsané faktury, da ové doklady, spl ují požadavky zákona. 235/2004 Sb. o dani z pidané hodnoty na vystavování da ových doklad v elektronické podob ( 26, odst. 4) a jejich archivaci v elektronické podob ( 27, odst. 2). Dalším dležitým, i když ne zrovna právním, dokumentem je Deklarace o spoleném postupu v oblasti elektronické fakturace v R. Plné znní deklarace je Pílohou. 1 této práce. Tuto deklaraci podepsali zástupci významných softwarových spoleností, které implementují platební, úetní a fakturaní software. Jak o deklaraci prohlásil 16. 10. 2008 pro TK tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek:

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 14 "Je to dohoda všech vývojových, prodejních a implementaních firem, že se dohodnou a budou implementovat jednotný fakturaní formát. Je to krok, který výrazným zpsobem zjednoduší a usnadní administrativní zátž jak plátcm, tak správcm." Výrobci softwaru zavedou jediný standard pro elektronické faktury. Finance.cz : pevzatá zpráva TK [online]. 16.10.2008,. 195777, [cit. 2010-05-31]. Dostupný z WWW: <www.finance.cz>. Dohoda je unikátní i tím, že dovolí vznik standardu na základ demokratické shody a zdola definovat standardy a formáty, které budou následn implementovány do produkt týkajících se fakturace. Deklarace samozejm pinese snížení náklad soukromých subjekt i veejné správy, zrychlení procesu fakturace a odstranní nutnosti archivovat papírové doklady. Návrh standardu jako takového vychází z doporuení UBL 2.0, vznikl na pd pracovní skupiny SPIS Elektronické standardy a výmna dat a nese název ISDOC.

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 15 2 VÝHODY A NEVÝHODY ELEKTRONICKÉ FAKTURACE 2.1 Výhody Jak již bylo eeno v bod 2.1 této práce, jasnou a neoddiskutovatelnou výhodou je ulehení práce pracovníkm fakturaních oddlení, zpehlednní evidence pijatých a odeslaných faktur, jejich efektivnjší zpracovávání, vyhledávání a pípadná editace. Dalším nemén dležitým kladem je navázání dalších informací k fakturám, nap. o platbách tchto faktur, pozastávkách uplat ovaných k tmto fakturám apod. Jakkoliv by se mohlo zdát, že tato kritéria by mohla stait pro pesvdení firem k nasazení tchto systém do ostrého provozu, není tomu tak. Každá z firem si od informaních systém, vetn toho platebního, slibuje nejen pehlednjší a dostupnjší informace, ale i znanou úsporu finanních prostedk k jejich získávání, zpracovávání a uchovávání. V tomto pípad ovšem mohou firmy zstat klidné, finanní úspora u elektronické fakturace je patrná (odhady a studie hovoí až o 20% uspoených náklad na fakturaci). Faktury se nemusí tisknout, z ehož plyne úspora papíru, náplní do tiskáren, opotebení tiskáren atd., nemusí se posílat poštou, což znamená úsporu za poštovné a obálky a v neposlední ad se faktury v papírové podob nemusí skladovat, což znaí úsporu skladovacích prostor, šanon, složek a dalšího kanceláského materiálu. "as jsou peníze", hlásá jedno písloví, a i zde mžeme k hlavním výhodám zaadit i asovou úsporu, kdy mail dorazí v rámci minut, kdežto poštou v rámci dní, nemluv o asu stráveným pepisem pijatých faktur do informaních systém, zakládání faktur, jejich pozdjší vyhledávání apod. Další podstatnou výhodou elektronické fakturace je práv standardizace jejího formátu (ISDOC pop. UBL 2.0). Tento fakt zajišuje to, že námi vytvoená faktura mže být natena do kteréhokoliv standardizovaného informaního, fakturaního nebo úetního systému nejen v rámci naší republiky, ale celosvtov. Standardy také zajišují propojení mezi dalšími doklady v obchodním styku, jako jsou objednávky, dodací listy, nabídky a jiné. Bez nadsázky se dá íct, že elektronická fakturace je pouze špikou ledovce v elektronizaci veškerých doklad a informací, které se mohou v obchodním svt vyskytnout. Napojení na moderní zpsoby placení (internetové bankovnictví, platba platebními kartami) nebo komunikace (email, datové schránky) je jen podtržením výše zmínného.

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 16 Pehled nejzásadnjších výhod jednoduchá manipulace s da ovým dokladem v elektronické podob jednoduchá archivace podepsaných soubor PDF zkrácení doby potebné k doruení dokladu zákazníkovi možnost elektronické archivace doklad - úspora prostoru pi archivaci asová a finanní úspora v pípad ISDOC jednoduchá možnost importu do jiných úetních, informaních i fakturaních systém možný export do dalších formát, podporujících elektronickou platbu (elektronické bankovnictví, platební karty apod.) stejné standardy na eském i svtovém trhu se zachováním místních zvyklostí a zákon napojení dalších doklad a informací k dané faktue i zakázce 2.2 Nevýhody Samozejm je nutné pipustit, že každý systém má své klady i zápory. Nejinak je tomu i u elektronické fakturace. Nap. co s klienty, kteí nemají pístup k internetu nebo nemají svj email. Vžijme se nap. do role prodejce devných prken pro drobné emeslníky truhláe, stoláe apod., jehož klienti mohou být i starší lidé neholdující novotám typu email, Skype i Facebook. Nutit potom nkoho platit v hotovosti i, nedej Bože, si poizovat email a chodit do internetových kaváren platit njaké faktury je samozejm nereálné. Na papírovou fakturu, širší veejností branou jako poctivou, neošiditelnou a nenahraditelnou, prost spousta lidí stále nedá dopustit. Dalším, nemén palivým, problémem se mže zdát potvrzení doruení emailu. U zaslání poštou je to jednoduché, piplatíme si za doruenku a máme po problému. Jak to však vyešit s emailem? Mžeme pipojit žádost o potvrzení pijetí, ovšem staí kliknutí na storno v tomto potvrzení a nemáme žádnou zprávu o tom, zda dotyný fakturu dostal i nikoliv. A co samotné zaslání faktury klientovi pes elektronickou poštu, je to vbec legální? Nejedná se snad o spam, ili nevyžádanou poštu? V ideálním pípad je dobré získat souhlas

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 17 píjemce s tím, že souhlasí s píjmem elektronické faktury. Ovšem i bez tohoto souhlasu mžeme být klidní, zákon nic takového, jako je zaslání faktury mailem nezakazuje. Musíme ovšem i zvážit to, že pokud daný odbratel holduje papírovým verzím faktur, zasláním faktury elektronické peneseme problém i náklady s tím spojené na nj a hrozí ztráta jeho dvry i jeho kupní síly. Jako poslední zásadní problém vidím i eskou povahu, nedvru v nové vci, malou vzdlanost v IT technologiích, trvání na tradiních principech a postupech a asto i poizování specializovaného software, který je pro spoustu menších firem a živnostník poád ješt drahý a vidí ho jako zbytený. Pehled nejzásadnjších nevýhod klienti bez emailu a trvalého pístupu k internetu potvrzení doruení faktury není lehké dokázat získání souhlasu se zasíláním faktur v elektronické podob píliš novátorské pro vtšinu tuzemských menších firem archivace dat náklady na nákup specializovaného software zdlouhavé vyhledávání minimální možnost editace žádné napojení na moderní prvky 2.3 Shrnutí Pokud si projdeme veškeré výhody a nevýhody elektronické fakturace, dojdeme k závru, že tento systém má zcela jist smysl a do budoucna pln nahradí papírovou fakturaci. V souasné dob však není eská spolenost pln vzdlána a pipravena na rychlý pechod k této metod a spousta firem ješt dlouho zstane u klasické fakturace nebo bude používat ob metody v závislosti na tom, jak se s daným odbratelem domluví. Velkým posunem v tomto ohledu bylo spuštní projektu Datových schránek, které firmy pece jen donutili k urité spolupráci prostednictvím elektronické komunikace. Také si myslím, že se tímto zvýšila dvra v elektronický podpis, i když zcela jist ne u všech potencionálních

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 18 zákazník. Výhledov to bude vypadat tak, že postupem asu bude pibývat jak firem, které budou využívat ekonomické informaní systémy spolen s fakturaními programy podporující elektronickou fakturaci, tak i lidí, kteí se budou odklánt od plateb v hotovosti i plateb složenkami k jejich elektronické verzi (internetové bankovnictví, platba kartou pes internet). Všechny tyto faktory budou pispívat k rozvoji a uplatnní elektronické fakturace, její napojení na další platební a úetní systémy.

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 19 3 SEZANÁMENÍ S VYUŽÍVANÝMI TECHNOLOGIEMI 3.1 Webová služba Jako základní technologií pro vytvoení automatizovaného platebního systému byla vybrána webová služba. Jedná se o pomrn novou technologii, která umož uje být vzdálen zavolána pes internet, což je pesn ten požadavek, který by ml náš platební systém využít. Webová služba je ve své podstat jednotkou aplikaní logiky (komponentou), která komunikuje pomocí HTTP protokolu. Základním stavebním kamenem je standard XML, který je práv pomocí HTTP zaslán služb, ta jej zpracovává a zasílá zpt. Díky tomuto základnímu protokolu a jednoduchosti XML standardu je webová služba multiplatformní, tzn. je využitelná pro více platforem zárove. Hlavní výhody webové služby: jednoduchost spoívá v tom, že mže být podporována širokou škálou platforem volné spojení služba mže rozšíit svoje rozhraní, pidat nové metody, aniž by to ovlivnilo klienty (pokud zachová pvodní metody) je bezstavová klient vznese požadavek, služba vrátí výsledek a spojení je ukoneno, tzn. neexistuje permanentní spojení. Bezstavový je i HTTP protokol, který služby využívají (jen pomocí nkterých nestandardizovaných technik, nap. cookies) pívtivé k firewallu firewally bývají problém pro distribuované systémy. S ím firewall nemá povtšinou problém je http provoz na portech 80 a 443. Webové služby bžn využívají http a proto mohou bez problém procházet pes firewally aniž by potebovaly njaké zvláštní nastavení firewallu Samozejm že i webová služba má své zápory a nevýhody. Jak by se mohla zdát její jednoduchost geniální, zde si vybírá svou da. Základním nedostatkem je jen jednosmrná komunikace, kdy po perušení spojení si už webová služba nemže zptn zavolat klienta. Pro potebu našeho systému ovšem webová služba zcela postauje.

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 20 3.2 UBL 2.0 a ISDOC Jak již bylo pedesláno v bod 2.2 této diplomové práce (a dále v Píloze. 1), byl jako standard pro elektronickou fakturaci a platební systémy vybrán formát ISDOC, který vychází z mezinárodního standardu UBL 2.0. Jako akceptaní test bude proveden bezchybný export a import zpráv v tomto formátu, jak je požadováno ve zmi ované deklaraci (Píloha. 1 této práce). UBL 2.0 (Universal Business Language v2.0 univerzální obchodní jazyk verze 2.0) Mezinárodní standard, který je založen na formátu XML. Ve své podstat definuje strukturu formátu XML pro dokumenty, které se využívají v obchodním styku. To umož uje obchodní komunikaci mezi rznými spolenostmi nejen v rámci jednoho státu, ale zejména v mezinárodním obchodu. Jednotlivé státy mají ve svém da ovém a obchodním systému svá specifika, ovšem drtivá vtšina údaj je shodná pro vtšinu svtových ekonomik. Práv UBL 2.0 umož uje posílat dokumenty v elektronické podob tak, aby je ostatní spolenosti mohli bez problému naimportovat do svých informaních systém, pop. je jinak zpracovávat. V následujícím diagramu (obrázek. 1) jsou názorn vidt procesy a úlohy, které pokrývá jazyk UBL 2.0. OASIS: Advancing open standards for the global information society [online]. 12. prosinec 2006 [cit. 2010-05-31]. Universal Business Language v2.0. Dostupné z WWW: <http://docs.oasis-open.org/ubl/os-ubl-2.0/ubl-2.0.html>.

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 21 Obrázek. 1. Use case model UBL 2.0 OASIS: Advancing open standards for the global information society [online]. 12. prosinec 2006 [cit. 2010-05-31]. Universal Business Language v2.0. Dostupné z WWW: <http://docs.oasis-open.org/ubl/os-ubl-2.0/ubl-2.0.html>.

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 22 ISDOC Vychází z UBL 2.0, ale jsou do nj pidána eská specifika (nap. da ový zálohový doklad). Zatím, oproti UBL, se zamuje pouze na formu faktury a opomíjí navazující dokumenty jako je objednávka, výdejka apod. Do budoucna se urit plánuje s rozšíením i na další dokumenty, jelikož práv výchozí formát UBL 2.0 toto umož uje. ISDOC také využívá standard XMLSignature, což je elektronický podpis ve formátu XML, tzv. XML podpis. U ISDOC se doporuuje tento podpis využívat spolen s asovým razítkem, protože datum vystavení, které si s sebou faktura nese, je libovoln upravitelný údaj a není možné dokázat, že dokument v té dob opravdu existoval. Proto vzniklo elektronické asové razítko vezmete dokument a necháte jej orazítkovat. Souástí razítka je pak i datum a lze tedy prokázat existenci dokumentu. V souasné dob je formát ISDOC schválen i jako oficiální formát pro datové schránky. Jako formát, se kterým se poítá pro masové využití, má i svj oficiální software pro vizualizaci údaj, ISDOC Reader. Ten lze zdarma stáhnout nap. ze stránek www.isdoc.cz. ISDOC [online]. 2009 [cit. 2010-05-31]. ISDOC. Dostupné z WWW: <http://www.isdoc.org/>. Obrázek. 2. ISDOC Reader

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 23 3.3 SQL a MySQL SQL (Structured Query Language - strukturovaný dotazovací jazyk) je standardizovaný dotazovací jazyk používaný pro práci s daty v relaních databázích. Pro práci s daty používá tzv. dotazy, které se dlí do 5 základních skupin: dotazy pro manipulaci s daty (SELECT, INSERT, UPDATE, DELETE, ) dotazy pro definici dat (CREATE, ALTER, DROP, ) dotazy pro ízení pístupových práv (GRANT, REVOKE) dotazy pro ízení transakcí (START TRANSACTION, COMMIT, ROLLBACK) Ostatní nebo speciální dotazy MySQL je multiplatformní databázový systém, který využívá práv jazyka SQL. Jako u ostatních databázových systém využívající tento jazyk se jedná v podstat o rozšíení jazyka SQL. Díky jeho snadné implementovatelnosti, multiplatformit a pedevším díky tomu, že je voln šiitelný, má velmi vysoký podíl zastoupení mezi užívanými databázovými systémy. I z tohoto dvodu byl vybrán pro úely této práce. 3.4 Elektronický podpis Elektronickým podpisem rozumíme identifikaní údaje autora nebo odesílatele elektronického dokumentu, které jsou k tomu dokumentu pipojeny. V širším smyslu by se dalo íci, že se jedná o uvedení identifikaních údaj (nap. jméno, adresa apod.) napsané elektronicky (digitáln) na konci elektronického dokumentu. Jedná se o uritou analogii s klasickým podpisem. Tak jako existuje ovený podpis, tak samozejm existuje i zaruený elektronický podpis, který zažívá nebývalý rozmach. Tento zaruený elektronický podpis je založen na kvalifikovaném certifikátu, který vydává certifikaní autorita (nap. PostSignum QCA nebo I.CA). Podstata spoívá v tom, že kvalifikovaný certifikát obsahuje dva klíe, veejný a privátní. Z podepisovaného dokumentu se udlá krátký hash, který se zašifruje privátním (tajným) klíem a tím v podstat vznikne elektronický podpis. Ovení podpisu pak spoívá v dešifrování hashe (podpisu) pomocí veejného klíe autora, nezávislého výpotu hashe z dokumentu a porovnání obou hodnot. Pokud si odpovídají, pak je podpis oven a dokument je považován za dvryhodný. Autor nemže popít své autorství, nebo k jeho tajnému klíi nikdo jiný nemá pístup, a naopak, nikdo jiný nemže zašifrovat

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 24 hash dokumentu tak, aby po aplikaci autorova veejného klíe vznikla správná hodnota. Dokument po podepsání nemže být zmnn, protože by hash dosahoval jiných hodnot. Hlavní funkce zarueného elektronického podpisu: autenticitu lze ovit pvodnost (identitu subjektu, kterému patí elektronický podpis). integritu lze prokázat, že po podepsání nedošlo k žádné zmn, soubor není úmysln i neúmysln poškozen, nkdy má i funkci asového razítka, tedy prokazuje datum a as podepsání dokumentu Pro úely navrhovaného platebního systému budeme samozejm pracovat se zarueným elektronickým podpisem a systém bude umt ovovat platnost elektronického podpisu.

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 25 II. PRAKTICKÁ ÁST

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 26 4 ANALÝZA 4.1 Funkní uživatelské požadavky Registrace Každý uživatel, který vstoupí do navrhovaného systému a nemá zízený svj uživatelský úet, bude mít možnost se zaregistrovat a tím si tento úet založit. Po zadání všech požadovaných údaj bude uživateli zasláno na e-mail potvrzení o registraci a ten se již pak bude moci do systému pihlásit. Samozejmostí bude možnost editace registraních údaj. Unikátním údajem bude IO spolenosti, proto pod jedním tímto íslem bude zaregistrována pouze jedna spolenost (tak jako v reálném obchodním svt). Pihlášení do systému Jelikož se jedná o platební systém, ve kterém budou uložena citlivá data, je nutné bezpené pihlášení. Toto bude zajištno pidáním IO spolenosti k pihlašovacím údajm a také hlídáním dostaten silného hesla. Heslo také bude uloženo do databáze pomocí hashovací funkce, což opt zvýší bezpenost celého systému. Tvorba faktur Základním požadavkem na tento IS je tvorba faktur, jak vydaných, tak pijatých. Každá faktura bude odpovídat platným pedpism a zákonm eské republiky, zejména pak Zákonu o úetnictví. 563/1991 Sb. U každé faktury bude možnost naíst si jako odbratele i dodavatele již uložené záznamy o tchto subjektech nebo je run vyplnit. Pehledy a vyhledávání faktur Faktury, a již vydané nebo pijaté budou sdružovány v uspoádaných pehledech, které budou poskytovat maximum informací o jednotlivých fakturách. Uživatel má možnost v tchto pehledech vyhledávat jednotlivé faktury a nebo pomocí zadaných kritérií skupinu více faktur. U každého takovéhoto pehledu budou zobrazeny i informace o tom, které faktury jsou již zaplaceny, které jsou již po splatnosti, jestli je u dané faktury pozastávka, možnost exportu faktur do rzných formát a jeho tisku apod. Uživatel tak bude mít nejen dokonalý pehled o jeho pohledávkách i závazcích, ale i o dalších

UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, 2010 27 analytických údajích, které mu budou platné v obchodním styku se stávajícími klienty (nap. jestli uritý odbratel platí vas apod.). Hlídání splatnosti faktur Systém bude automaticky hlídat splatnosti jednotlivých faktur a to jak u faktur pijatých, tak u faktur vydaných. U pijatých faktur systém uživatele upozorní na blížící se datum, kdy má fakturu zaplatit. U vydaných faktur automaticky zašle po uplynutí splatnosti upozornní, že daná faktura ješt nebyla uhrazena. Hlídání pozastávek Systém bude automaticky hlídat pozastávky u jednotlivých faktur. U vydaných faktur zašle emailem upozornní odbrateli, že má uvedenou pozastávku uvolnit. U pijatých faktur systém upozorní uživatele, že se blíží doba, kdy má danou pozastávku uvolnit. Správa faktur Samozejmostí u moderního informaního systému je editace jednotlivých faktur, pop. jejich vymazání z evidence. Import faktur Uživatel bude mít možnost naíst fakturu nejen z tohoto systému, ale i z libovolného úetního i ekonomického programu, který dodržuje standard ISDOC. Importovaná faktura bude zkontrolována systémem, zda je v požadovaném standardu a poté se pro kontrolu vygeneruje náhled faktury. Teprve potom se daná faktura bude dát uložit do systému Export do PDF Uživatel si vytvoené faktury mže vyexportovat do formátu PDF pro jednoduché tení faktur. Tento formát se následn mže pipojit jako píloha zasílaného emailu nebo se uloží jako soubor do uživatelem zvoleného adresáe. Export do ISDOC Uživatel si vytvoené faktury mže vyexportovat do formátu ISDOC pro možnost importu faktury do jiných úetních program i pímo do daného informaního systému. Tento formát se následn mže pipojit jako píloha zasílaného emailu nebo se uloží jako soubor do uživatelem zvoleného adresáe.