S třední škola stavební Jihlava Sada 2 Geodezie II 11. Určování ploch z map a plánů Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Petr Procházka 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Při určování plochy z map a plánů musíme výpočet vždy opravit o plošnou srážku papíru, žádná nebo minimální srážka je pouze u originálů, které jsou nalepeny na hliníkové folii. Výpočet výměr můžeme provést dvěma způsoby: Odměřením potřebných hodnot Pomocí pomůcek
Výpočet plochy z odměřených hodnot Postupujeme stejně jako při výpočtu ploch z naměřených hodnot v terénu. Obraz parcely rozdělíme na trojúhelníky, nebo lichoběžníky. Jejich plochy vypočítáme podle známých vzorců Součet všech dílčích ploch dá plochu dané parcely
Potřebné hodnoty odměříme přímo z mapy Můžeme použít pravoúhlé nebo polární souřadnice V některých případech je výhodné odměřit V některých případech je výhodné odměřit jednu hodnotu z mapy a druhou určit měřením v terénu (dlouhé úzké parcely, cesty)
Určení ploch pomocí pomůcek Při tomto způsobu určení plochy využíváme planimetry plochoměry Druhy planimetrů: Nitkový planimetr Adlerův Polární planimetr, může být i v elektronickém provedení
Nitkový planimetr Adlerův Nitkový planimetr je kovový rám (20 x 30 cm), na kterém jsou rovnoběžně s kratší stranou napjaty nitě Nitě jsou střídavě černé, červené a žluté, ve vzdálenostech 1,8 nebo 2,5 mm Na rámu jsou měřítka k převedení naměřené vzdálenosti na plochu K měření vzdáleností slouží součtové kružítko
Postup: Planimetr přiložíme na měřenou parcelu. Nitě rozdělí obrazec na úzké lichoběžníky, popř. trojúhelníky. Součtovým kružítkem odměřujeme jednotlivé střední příčky v lichoběžnících Plocha obrazce je potom součet všech střeních příček vynásobené vzdáleností nití
Plocha obrazce: P = ay 1 + ay 2 +... a vzdálenost nití y střední příčka lichoběžníku + ay n = a n Plocha se vždy určuje 2x nezávisle ve dvou různých polohách planimetru, potom počítáme aritmetický průměr 1 y
Rysky mohou být také vytištěny na průsvitném materiálu, potom se jedná o ryskový planimetr Tyto pomůcky značně zatěžovaly zrak a byly náročné na pečlivost. Dnes se se používají výjimečně V praxi jsou nahrazeny digitálními planimetry
Planimetr polární Planimetr polární je pomůcka na určení výměry pozemku, ale s menší přesností než, planimetr nitkový Skládá se ze dvou ramen pólové a pojízdné Pólové rameno se jedním konce uchytí otočně k podkladu, na druhém konci je čep, který zapadá do pojízdného ramene
Pojízdné rameno má na jednom konci odečítací zařízení a na druhém hrot, kterým objíždíme měřený pozemek Měřítko mapy nastavujeme posunutím otočného kloubu na pojízdném rameni Pohyby vykonané planimetrem se registrují měřícím kolečkem, kde na stupnici odečteme ujetou dráhu. Plochu určíme podle tabulky, nebo ji vypočteme
Digitální planimetr Vychází z principu polárního planimetru, nemá však pólové rameno Digitální planimetr má na jednom konci odečítací pomůcku a na druhém konci je kolmá osa s kolečky, součástí je klávesnice a displej Mohou být propojeny s počítačem, zjednodušené zpracování údajů
Práce z digitálním planimetrem je jednoduchá, odečítací pomůckou objíždíme obvod měřeného pozemku Dráha kolečka je snímána elektronicky, vestavěný procesor počítá potřebné údaje a zobrazí je na displeji Je možno vkládat další potřebné údaje (číslo parcely)
Literatura: Geodezie P.HánekP.Koza1998, Geodézie M.Pokora a kolektiv 1985, Geodézie pro obory s,e,a,v, J.Culek 1986 Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Petr Procházka Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz.