Ekonomiky Španělska, Řecka a Portugalska v EU KEU 8
Jižní ekonomiky: charakteristiky 2. pol. 70. let uvolnění politických režimů, liberalizace, integrace do EU Nižší ekonomická vyspělost, konvergence k průměru EU Původně agrární ekonomiky s malou mírou industrializace Podprůměrná míra přerozdělování, nižší výdaje na sociální systémy, Nízká míra zaměstnanosti obyvatel (výjimkou Portugalsko před krizí) Nízká konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí
Jižní ekonomiky: charakteristiky Negativní trendy v oblasti stárnutí populace Podprůměrné ukazatele v oblasti inovací a znalostní ekonomiky Příjemci ze společného rozpočtu EU Rodina částečně supluje selektivní sociální systém Páteří růstu je cestovní ruch, popřípadě export
Konvergence ekonomické úrovně vybraných zemí Země Portugalsko Řecko Španělsko Irsko HDP na obyvatele (EU-15), 1960 41 45 61 65 HDP na obyvatele (EU-25), 1997 76 71 87 111 HDP na obyvatele (EU-15), 2002 69 67 85 123 HDP na obyvatele v PPP (EU-27), 2012 76 75 96 129
Ekonomická situace pro krizi http://www.spiegel.de/fotostrecke/grafiken-die-wichtigsten-fakten-zur-euro-krise-fotostrecke-57391-3.html
Španělsko
Španělsko 1936 39: občanská válka, zvítězili Frankisté s generálem Francem v čele za 2. sv. války vyhlásili neutralitu 1947 formálně obnovena monarchie Franco nechal schválit zákon o nástupnictví zveřejněn 1954 dohodl se o převzetí výchovy Juana Carlose zveřejněna v 1969 tvrdý totalitní stát zabránil šíření komunismu 1953 konkordát s Vatikánem, povinné vyučování náboženství
Španělsko 1955 vstup do OSN 1958 člen OEES, WB, MMF do poloviny 50.let stranou evropského vývoje 21.11.1975 vydáno prohlášení o úmrtí Franca spol., polit., ekonom. změny 1978 nová ústava deklarovala pluralitní demokracii, konstituční monarchii a europeizaci
Hospodářský vývoj před 1945 od 1939: hospodářský vývoj podřízen vedení generála Franka odpovídala parametrům válečné ekonomiky, státní řízení ekonomiky s výrazným omezením zahraničního obchodu, snaha o autarkní systém (až do konce 50.let)
Hospodářský vývoj 50. 70. léta po r.1958 s MMF - Plán rozvoje španělské ekonomiky 1959 1975 1.fáze hospod. vývoje Stabilizační plán modernizace ekonomiky, hlavní cíle : stabilizace makroekonomického vývoje liberalizace ekonomicky včetně zahraničního obchodu konvertibilita peseta postupná integrace Španělska do evropských struktur hl. důvodem neúspěchu byly ek. problémy
Hospodářský vývoj 60. léta omezování veřejných a strukturálních výdajů stagnace nebo pokles životní úrovně obdobná restrikce se nikde v Evropě neobjevila polovina 60.let poklesly reálné příjmy vedlo 2 mil. obyvatel k emigraci Agrární charakter země do 60. let
Hospodářský vývoj 70. léta 1977 Moneloanské pakty podpora ekonom., soc. a polit.změn restrukturalizace průmyslu výrazný pokles ocelářství (do té doby nosné odvětví) pokles pracovních míst o 2/3 v tomto odvětví růst nezaměstnanosti přes 20 % (po 1.ropném šoku udržována uměle na nižší úrovni hospodářský pokles spojený se zásadní transformací ekonomiky cílem je začlenění do evropských struktur
Hospodářský vývoj 80.-90. léta 1986-1992 výrazné urychlení španělské transformace, čerpání ze strukturálních fondů záruka pro zahraniční investory PZI hl. akcelerátorem růstu pokles nezaměstnanosti, růst produktivity práce 1986 spuštěn ZNR program zóny naléhavé restrukturalizace, program reg. politiky: měl umožnit vyrovnávání regionálních rozdílů
Růst španělské ekonomiky
Hospodářský vývoj 90. léta od 1993 se cítí plnohodnotnými členy EU; podíl na všech integračních iniciativách, prointegračně laděni zaměřeni na plnění Maastrichtských kritérií 1996 dochází ke změně ve vládě José Aznar lidová konzervativní strana liberálně založený ekonom v hospodářské politice je kontinuita i po změně vlády
Hospodářský vývoj po 2000 2004: vítězství socialistů, premiér Zapatero Jedním z důvodů vítězství i slib stažení jednotek z Iráku po atentátech v Madridu Priority: reforma vzdělávací systému, řešení problémů s imigrací zmírnění napětí mezi španělskými regiony 2008: znovuzvolen: protikrizová opatření
Hospodářský vývoj 2008: výrazné dopady krize, analogie s Irskem Levné úvěry spekulace na trhu s nemovitostmi značné problémy bank. sektoru, tzv. cajas (dle UBS budou potřebovat až 120 mld. eur Prudký nárůst nezaměstnanosti na 21% Mírné reformy trh práce, Nedůvěra fin. trhů, růst nákladů na obsluhu st. dluhu 2011 Zapatero oznamuje, že nebude znovu kandidovat ->volné ruce k potřebným reformám
Hospodářský vývoj po 2000 Podzim 2011: pád Zapatera, drtivé vítězství socialistů ve volbách, premiér Mariano Rajoy Problém stoupajících úroků státních dluhopisů a refinancování státního dluhu Plánovaná opatření: Reformy na trhu práce Posun odchodu do důchodu Bankovní reforma - Od května 2011 protesty mladých lidí proti vládní politice na náměstích španělských měst
Aktuální ekonomická situace 2012 pokračování krize, rostoucí nezaměstnanost i protesty Nárůst migrace mladých do Německa, Nizozemska Rekapitalizace bankovního sektoru 2013 ukončení recese, nicméně vysoká nezaměstnanost Problém: generační koncentrace nezaměstnanosti Velmi pomalé oživení, 2014 růst 1,2%
Splatnost španělských dluhopisů
Makroekonomická situace Španělska (Eurostat) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Tempo růstu HDP 0,9-3,7-0,2 1,0-0,6-1,2 1,2 Míra inflace 4,1-0,2 2,0 3,1 2,4 1,5 0,1 Míra nezaměstnanosti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 11,3 18,0 20,4 23,1 26,8 25,9 24,0-4,2-11,1-9,6-9,6-10,6-10,5 NA 39,8 52,3 61,7 70,5 86,0 93,9 NA
Řecko
Ekonomika Řecka 1946 49 občanská válka díky této válce má i ČR řeckou menšinu, přijali jsme 1000 řeckých dětí po skončení občanské války byla restaurována monarchie trvala do roku 1973 (fakticky jen do 1967) 1950 1.poválečné parlamentní volby náznak demokratických struktur 1952 Řecko členem NATO 1967 vojenský puč, rozpuštěn parlament, zrušeny politické strany, král utekl do exilu 1967 1973 nastolena diktatura černých plukovníků vojenská junta
Ekonomika Řecka 1974 parlamentní volby zvítězili socialisté (PASOK), udrželi se u moci 30 let zásadní pro charakter řecké ekonomiky 1981 Řecko se stalo členem Evropských společenství, pouze z politických a strategických důvodů podpora demokratizace, zabránit sovětizaci Řecka
Hospodářský vývoj 50. léta 50. léta nesystémový, způsobeno vnitropolitickou nestabilitou po občanské válce se postupně začala stabilizovat situace odstraněny bariéry zahraničního obchodu i pro příliv zahraničních investic rozvoj řecké ekonomiky stál na zahraničních investicích 1953 provedena devalvace drachmy
Hospodářský vývoj 80. léta Již od konce 70. let nárůst vlivu PASOKu Ztráta důvěryhodnosti vládní strany, korupční aféry, rostoucí inflace, až 20 % 80.léta: členství Řecka pomohlo přílivu zahraničních investic Řecko příjemcem strukturálních fondů 1981 vítězství Pasoku ve volbách premiér Papanderou socialistická orientace Reformy odsunuty, značné protěžování státního sektoru
Hospodářský vývoj 80.léta zásah do důchodové politiky indexace mezd v závislosti na vývoji inflace Rozšíření výdajů na školství a zdravotnictví Nárůst počtu státních zaměstnanců boj proti nezaměstnanosti Nárůst veřejného dluhu na 42% HDP v roce 1985 1983 Pětiletý program hospodářského a sociálního rozvoje měl makroekonomicky zklidnit vývoj řecké ekonomiky
Hospodářský vývoj 1986 vláda Pasoku pokračuje, ale liberalizace socialismu 1986 do čela strany se dostal socialista Kosta Sinitis, výrazně ovlivnil vývoj řecké politiky (PASOK) liberalizační opatření 1986 87 stabilizační program, devalvace drachmy o 15%, úsporná opatření, zmrazení platů a mezd, zrušení indexace mezd na inflaci Pokles životní úrovně, ale šedá ekonomika tvořila cca 40% HDP 1987 pokles popularity částečný návrat k socialismu Zaostávání Řecka 1990 51% průměru EU, 1980 58%
Hospodářský vývoj 90.léta Konec 80. let několikery volby, 1990 vláda konzervativců, premiér K. Mitsotakis Stabilizační, úsporné plány, i na tlak EU privatizace velmi rozsáhlá, privatizují se banky, aerolinie, tabák, zbrojní průmysl 90. léta - implementována opatření směřující ke splnění maastrichtských kritérií, ale podvodem
Hospodářský vývoj 90. léta 1994 návrat PASOKu - opět socializace, ale problém vysokého zadlužení, přesahující 100% HDP, vysoká inflace 1996 opět Sinitis snaha o stabilizaci hospodářství a příprava na euro 1997: vyčlenili náklady na obranu z rozpočtu, čímž uměle snížili deficit restriktivní HP snaha snížit inflaci, fiskální deficity 2001 vstup do eurozóny
Příčiny růstu 2000-2007 Pokles úrokových sazeb Expanzivní fiskální politika Investiční aktivita (Olympijské hry) Fondy EU Kreativní vedení národního účetnictví
Krize 2009-10 Po Olympiádě pokles tempa růstu hospodářské dynamiky Dopad krize na turismus (velký podíl na HDP) Prohloubení deficitů Nutná pomoc Eurozóny (na bázi bilaterálních smluv) a IMF: cca 110 mld eur Souhlas s reformami (kvůli euru vnitřní devalvace) 2011 nutnost restukturalizace dluhu před 2013
Krize 2011 Dohodnut druhý balík pomoci Řecku ve výši cca 130 mld. eur Snaha o reforma, ale spíše jen zvedání daňové zátěže Stále přetrvává masivní státní aparát, pomalé privatizace Odstoupení premiéra G. Papandrea Nová přechodná vláda L. Papademos Duben 2012 volby riziko vítězství radikálních stran, možnost ztráty vlády Nové demokracie a Pasoku Premiér Antonis Samaras
Aktuální ekonomická situace 2015 deflace 2,8 %, dluh 174,9 % GDP Primární rozpočet v přebytku, ale značné náklady na obsluhu státního dluhu Reorganizace vlády 2015 předčasné parlamentní volby Vymanění z krize bude trvat dle odhadů 6-8 let
Splatnost řeckých dluhopisů
Nezaměstnanost
Makroekonomická situace Řecka (EUROSTAT) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Tempo růstu HDP 1,3-2,3-4,9-7,1 7,0-3,9 0,6 Míra inflace 4,0 1,3 4,7 3,1 1,0-1,9-0,8 Míra nezaměstnanosti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 7,7 9,5 14,1 19,9 26,9 27,6 26,5-9,4-15,4-10,7-9,5-9,0-2,6-3,0 110,3 126,8 148,3 170,4 156,9 175,0 177,2
Portugalsko
Ekonomika Portugalska 1932 nástup generála Salazara autokracie (nebyl diktátor, ale autokrat) formálně neporušil kontinuitu republiky 1974 Karafiátová revoluce pokus o levicovou orientaci země, ta byla ale ukončena vojenským převratem došlo k demokratizaci společnosti a její pluralizaci
Ekonomika Portugalska zásadní polit., ekonom. a institucionální změny opuštění Angoly a Mozambiku Z kolonií zbyly Azory a Madeira zámořská území 1977 přihláška do ES nebyly námitky, ale příliš malá, vzdálená a zaostalá země čekali na Španělsko
Hospodářský vývoj 50. 70. léta Do 70. let: čistě agrární stát s minimálním průmyslem, socialistické experimenty s ekonomikou dělnické kontroly průmyslu aj. Vysoká míra negramotnosti 1976 volby, vítězí socialisté 1977 podána přihláška do ES Značné ekonomické problémy, vysoká inflace až 30%, nezaměstnanost 15%
Hospodářský vývoj 70. léta 1978 navíc deficity OB, PB, rozpočtu Tlak MMF na reformy Devalvace escuda, privatizace, restituce, kontrola mezd -> ozdravení ekonomiky 1979 nové volby vítězí demokratická aliance cíl vstup do ES 80. léta růst ekonomiky, ale stále značný zahraniční dluh i vysoký počet lidí v emigraci
Hospodářský vývoj 80. léta Vládní nestabilita, několikery předčasné volby Střídání demokratických a socialistických vlád 1984 stabilizace ekonomické situace Industrializační proces, devalvace měny 1986 první civilní prezident Mario Soarez Vstup do EHS Nárůst exportu, turismu, zlepšení PB
Hospodářský vývoj 90. léta Dokončení privatizace, ze státních podniků smíšené společnosti Značné dotace ze strukturálních fondů na infrastrukturu Snižování nezaměstnanosti, zvýšení kupní síly 90. léta: akcelerace rozvoje, výrazný posun poznamenána snahou splnit Maastrichtská kritéria snaha být zakládajícím členem eurozóny (problémy s inflací) agrárně-průmyslová ekonomika s rozvíjejícím se terciérem
Hospodářský vývoj Faktory změn : vnitřní proinvestiční politika, rozsáhlá restrukturalizace privatizace (po 2. svět. válce prošlo etatizací) v 80. a 90.letech, kryla fiskální deficity i investic vnější pomoc strukturálních fondů
Portugalsko po 2000 příčiny zpomalení růstu Po vstupu do eurozóny Nárůst mzdových nákladů v důsledku zavedení eura Vnitřní i vnější nerovnováhy Pokles produktivity práce Pokles domácí poptávky Nízká míra konkurenceschopnosti, strukturální problémy
Krize 2008/09 Spíše eskalace dlouhodobých problémů Fiskální deficity v důsledku poklesu HDP, X Strnulý trh práce 2010: snaha o reformu, premiér Sokratés Obava z řeckého vývoje, škrty v rozpočtu Zvýšení daní, snížení platů ve st. sektoru o 5% 2011: klíčový, P. má splatit trojnásobek dluhů než v roce 2010 (nutno řešit další emisí dluhopisů) duben žádost o pomoc ve výši cca 80 mld. eur
Rating PIIGS 2010
Krize 2011 Prohloubení ekonomických problémů Nárůst nezaměstnanosti Provázanost bankovního sektoru se španělským Pravděpodobný další kandidát na pomoc z ESFS Hrozba řeckého scénáře recese, nezaměstnanost, pokles průmyslové produkce 2011 - volby: nový premiér P. Coelho socialista Tlak z EU na reformy, dosud bez úspěchu
Aktuální ekonomická situace 2012 pokračování recese 2013 oživení, OB v přebytku Časté stávky zaměstnanců kvůli úsporným opatřením MMF poskytl další část půjčky 1,9 mld. eur 2014 plán na ukončení čerpání do června a návrat na finanční trhy Problém vysokého zadlužení a nezaměstnanosti omezení růstového potenciálu země Restrukturalizace průmyslu
Splatnost státních dluhopisů
Makroekonomická situace Portugalska (EUROSTAT) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Tempo růstu HDP 0,0-3,8 1,9-1,3-3,2-1,4 0,9 Míra inflace 2,7-0,9 1,4 3,6 2,8 0,4-0,2 Míra nezaměstnanosti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 7,7 9,6 11,2 14,6 17,4 15,3 13,9-2,9-9,3-9,8-4,3-6,4-5,2 NA 65,3 76,1 94,0 108,0 124,1 129,4 135,2