Informační systémy
Informační systém systém umožňující komunikaci a transformaci informací časově, prostorově i co do formy tak, aby byly lépe využity než v původním stavu (systém, který přidává hodnotu k zpracovávaným či komunikovaným informacím) speciální typ komunikačního média, jehož cílem je odstranit bariéry v přístupu k informacím účelové uspořádání vztahů a informačních toků mezi informačními zdroji, lidmi a technologickými prostředky spolu s procesy zpracování a komunikace informací model reálného světa, jehož základními prvky jsou informace
Typické problémy řešené informačními systémy potřeba informací (pro poznání, pro rozhodování, pro realizaci určité činnosti) složitost znovupoužitelnost automatizace komunikace bezpečnost, spolehlivost, minimalizace rizik
Obecný model informačního systému okolí efektor (výstupní prvek) receptor (vstupní prvek) procesor (zpracovatelský prvek) paměť
Cíle obecného informačního systému receptor: získávání informací paměť: ukládání informací (jejich fixace v prostoru a čase) procesor: transformace (zpracování) informací efektor: přenos informací, zpřístupnění informací
Automatizovaný informační systém informační systém fungující s podporou informačních a komunikačních technologií díky této podpoře mohou být procesy získávání, zpracování, ukládání a komunikace informací realizovány částečně nebo úplně bez přímé účasti člověka; obvykle jsou doprovázeny i digitalizací datové základny vzhledem k rychlému pronikání informačních a komunikačních technologií do informační praxe a s tím souvisejícím klesajícím podílem tradičních, manuálních informačních systémů toto označení a vyčleňování automatizovaných informačních systémů do zvláštní kategorie v současné době ztrácí na významu cíl tvorby automatizovaného informačního systému: definování struktury digitálně uložených dat a vytvoření programu, který bude realizovat požadované činnosti
Prvky informačního systému subsystém 1 lidé tvůrci (autoři) informací uživatelé informací (klienti) zpracovatelé, správci, zprostředkovatelé informací
Prvky informačního systému 2 subsystém 2 informace a) informace jako ekonomický zdroj - základní typy zdrojů každého ekonomického subjektu: fyzické pracovníci, materiál, stroje, zařízení, peníze nehmotné (ideální, abstraktní pojmy) data, informace Na rozdíl od ostatních ekonomických zdrojů má informace určitá specifika: je expanzivní (rozpínavá), omezená pouze časem a kapacitou lidského poznání její povahou je šíření spíše se reprodukuje než spotřebovává používáním může být pouze sdílena, nikoli směňována v transakcích je komprimovatelná syntakticky i sémanticky b) informace jako ekonomická komodita ( zboží )
Prvky informačního systému 3 subsystém 3 prostředky zaznamenávání, uchovávání, zabezpečení, třídění, vyhledávání a šíření informací jazyky informační a komunikační technologie (hardware počítače a periférie, síťové prvky, software) pracovní postupy a metody materiální zabezpečení (budovy, energie,...) vstupy (zdroje) data, informace požadavky, dotazy výstupy informační služby (informace, odpovědi na dotazy) informační produkty
Funkce informačního systému konkrétní procesy podporující základní cíle informačního systému procesy (činnosti, zpracování): získávání informací zpracování informací (evidence, organizace pořádání, kategorizace, konverze změna média, třídění, vyhledávání, agregace, odvozování nových informací) uložení informací (zaznamenávání, shromažďování na nosiči) přenos informací zpřístupnění informací (tisk, zobrazení, šíření, )
zdroj: [1]
Projektování nebo vývoj IS? fakticky se budeme zabývat spíše vývojem IS jde o celkový obsah prací při tvorbě IS, nikoliv jen o koncepční práce pojem projektování zahrnuje spíše koncepční práce (analýza, návrh), nikoliv už ty realizační
Vývoj IS v kontextu problematiky IS aplikační vrstva IS podniku zahrnuje: kategorie úloh: vyjadřují podíl standardního aplikačního SW (aplikačních programových balíků) ke specializovanému vývoji aplikací typy úloh: vyjadřují způsob jejich řešení a provozu vzhledem k jejich určení (na jaké uživatele se orientují), k použitým informačním technologiím, k charakteru aplikačních produktů, k metodikám vývoje, k nárokům na provoz
Kategorie úloh v aplikační vrstvě způsoby realizace aplikační vrstvy IS: vývoj specializovaného, jednoúčelového SW podle potřeb zákazníka (bankovní aplikace, armádní projekty, vědecké projekty) nákup a instalace typového aplikačního SW s minimálními nároky na customizaci (malé projekty, malé firmy,...) nepotřebují zpravidla speciální metodiky vývoje komplexní projekty založené na výběru velkých aplikačních SW, jejich customizace, integrace s dalšími IS, implementace chybějících modulů (střední a velké podniky, banky, organizace)
Typy úloh v aplikační vrstvě liší se podstatnými charakteristikami řízení vývoje a provozu těchto úloh: MIS úlohy pro podporu taktického a operativního řízení (všechny oblasti řízení organizace s převažující mírou evidenčních a analytických operací cílem je zajištěníprodukčních procesů a zdrojů podniku, zpracování požadovaných dokumentů (např. legislativou), zpracování analýz a podkladů pro rozhodování EIS úlohy manažerské (komplexní analýzy aktivit podniku podle různých kritérií, s případným využitím MIS a CIS) DWH úlohy typu datový sklad (shromažďování z DB ostatních úloh do jednotného prostředí, zpracování analýz i velkého rozsahu i za delší časová období) EDI úlohy elektronické výměny dat (zajistit výměnu dat v el. formě s jinými subjekty použití mezinárodních standardů objednávky, faktury, bankovní výpisy,...)
Typy úloh v aplikační vrstvě 2 OIS úlohy pro podporu kancelářských prací (redukce nákladů na administrativní operace, zvýšení pořádku v administrativě, zrychlení komunikace uvnitř firmy i mimo ni, zlepšení formální úrovně,...) CAD/CAM úlohy výrobní (optimalizace řízení výrobních procesů, snižování provozních ztrát a nákladů, zefektivnění výroby, automatizace) CIS úlohy zákaznické (zajištění administrativních operací s evidencí spotřebitelů a spotřeby produktů, jako elektřina, plyn, voda, telekomunikační služby, monitorování měřičů, plánování údržby, obnovy,..., fakturace spotřeby, sledování pohledávek, jejich vyhodnocení, vazby na účetnictví, vstupy do MIS,...)
Kategorie úloh a použití metodik vývoje IS použití odpovídajících metodik vývoje IS je důležité bez ohledu na kategorii úlohy, kam vyvíjený IS spadá: vývoj IS na míru metodiky IS je možné použít obecně (neomezeně) vývoj IS instalací aplikačního balíku vyžaduje specifické metodiky, konceptuální analýzu oblasti pro nasazení IS je ale třeba provést vždy vývoj IS kombinací aplikačního balíku s ruční výrobou převažující způsob realizace IS zde se uplatní metodika vývoje v nejširším smyslu
Typy úloh a použití metodik vývoje IS úlohy pro podporu taktického a operativního řízení (MIS) ostatní typy úloh: vyžadují speciální metodiky vývoje IS (např. EIS, OIS, CAD/CAM) představují technologicky specifickou záležitost použití určité technologie (DWH, EDI) představují věcně specifickou záležitost použití obecného obsahového modelu (CIS)
Úlohy na systému představují charakteristiky IS/IT průřezového charakteru: úlohy systémových vlastností: zajištění bezpečnosti zajištění spolehlivosti zajištění rychlosti (doby odezvy) zajištění kapacity zajištění pružnosti úlohy ekonomicko-organizační: zajišťování efektů (ekonomických i věcných ) řízení nákladů racionalizace věcných (business) a řídících struktur organizování rozvoje IS/IT úlohy integrační: vnitřní integrace IS/IT (integrace jednotlivých komponent IS/IT) vnější integrace IS/IT (integrace IS/IT s jeho okolím) vertikální integrace IS/IT (integrace IS/IT v různých úrovních řízení) horizontální integrace IS/IT (integrace IS/IT v téže úrovni řízení)
Úlohy systémových vlastností vztahují se k jednotlivým vnitřním vlastnostem IS vymezují podstatné a nutné vlastnosti vyvíjeného IS (metodika vývoje IS musí přispět k jejich zajištění) jsou obsaženy v tom, co tvoří základní principy metod a technik vývoje IS zajištění těchto vlastností není jen technická, tj. IT záležitost, ale hlavně záležitost obsahu IS a způsobu jeho konstrukce. základní úkoly, metody a techniky vývoje IS, jež vyplývají z požadovaných systémových vlastností jsou: zajistit objektivnost obsahu IS (aby dělal to, co je nutné a potřebné, aby poskytoval všechny a jen potřebné informace, aby na vstupu vyžadoval všechna a jen relevantní data) základní principy: modelování, abstrakce a tři architektury zajistit obecnou správnost konstrukce IS (aby byl dostatečně pružný, vývojeschopný, přizpůsobitelný změnám technologie (bez ohledu na změny jeho obsahu)
Úlohy ekonomicko-organizační jsou souhrnným vyjádřením vnějších požadavků na IS vymezením jeho kontextu určují IS jeho základní smysl, jeho meze (finanční i věcné) a požadavky/možnosti jeho dalšího vývoje jsou vyjádřením podstatných vlastností metodiky určují podstatné faktory ve vztahu k IS, které musí metodika postihovat tyto vlastnosti metodiky se projevují: v definovaném životním cyklu IS ten určuje obsah, návaznosti jednotlivých akcí při vývoji IS (např. že činnosti analýzy vycházejí z úvodní studie, která zkoumá možnosti realizace záměru IS na základě informační strategie, momentálního stavu,..., definuje, kam tyto činnosti směřují: konstrukce, implementace, nasazení,...), vymezuje rámec pro řízení postupu vývoje IS (body milníky, kam je vhodné nasadit procedury řízení projektu, jakosti, změn) ve struktuře jednotlivých fází resp. v tom, co je v nich z hlediska metodiky vývoje IS důležité (jaké jsou činnosti řízení jakosti (zajišťování potřebných efektů), řízení projektu (řízení nákladů s danými zdroji ve smyslu daných cílů), řízení rizik, řízení změn
Úlohy integrační jsou specifickým pohledem na vlastnosti a okolnosti vzniku a fungování IS/IT týkají se: metod a technik, a to v jejich základních vlastnostech věcná integrace (vnitřní i vnější) je velmi důležitý prvek, s nímž se metodiky vývoje IS musí vyrovnat (to byla mj. jedna z významných příčin vzniku objektového přístupu ve vývoji IS) metodiky samotné, zejména ve věci vertikální a horizontální integrace nutnost zajistit příslušné návaznosti činností při vývoji IS ve smyslu věcného obsahu (analýza konstrukce implementace,...) i ve smyslu řízení (procedury řízení jakosti jsou častým nástrojem k integraci různých úrovní řízení organizace prostřednictvím IS)
Metodika tvorby IS Metodika tvorby IS je souhrn etap přístupů zásad postupů pravidel dokumentů řízení metod technik a nástrojů, který pokrývá celý životní cyklus informačních systémů Metodiky vývoje a provozu IS jsou určeny pro pracovníky podílející se na vývoji IS (dodavatele IS i zákazniky - zadavatele). Určují kdo, kdy, co a proč má dělat během vývoje a provozu IS. Metodika by se měla vztahovat na všechny prvky IS.
Metodiky tvorby IS Metodiky bývají často i určitým komerčním produktem, který zahrnuje příručky (ať již v tradiční tištěné či elektronické hypertextové podobě), systém vzdělávacích kursů a školení, konzultační podporu, vzory a předlohy požadovaných dokumentů. šablony pro různé typy projektů, automatizované nástroje. K základním požadavkům efektivního využiti metodik tedy patří: jasná deklarace souboru hodnot, na kterých je založena, definice postupu řešení, aby bylo možné celý proces vývoje IS plánovat, zohlednění všech faktorů (dimenzemi), které tvorbu a provoz IS ovlivňují jasná deklarace priority řešení (co a kdy je důležité), doporučení vhodných metod, technik a nástrojů, které je vhodné využít v jednotlivých fázích řešení.
Metodika vývoje IS a životní cyklus IS Základním východiskem veškerých úvah v metodikách je představa o struktuře a obsahu tzv. životního cyklu IS. Od této představy se potom odvíjí a k ní se váže veškerý další obsah metodiky. Jednotlivé potřebné dokumenty, cíle a specifika řízení, metody, techniky a nástroje jsou metodikou vázány k jednotlivým etapám, fázím a krokům životního cyklu.
zdroj: [2] Životní cyklus IS
Co by měla metodika stanovit u každé etapy ŽC Cíl etapy (proč má být etapa provedena a co je jejím výsledkem) Účel a obsah etapy (popis role etapy v celém vývoji systému, shrnutí činností prováděných v etapě) Předpoklady zahájení etapy (kdy je možné začít S pracemi v rámci dané etapy) Kritéria ukončení etapy (kdy je možné prohlásit etapu za ukončenou) Klíčové výstupy etapy (seznam dokumentů resp. dalších produktů, vyprodukovaných nebo upravených v dané etapě, které musí být schváleny vedením nebo řídící komisí projektu) Kritické faktory etapy (na co je třeba v etapě dávat největší pozor, faktory, které mohou způsobit problémy při vývoji) Činnosti etapy (seznam a popis činností, které se v etapě provádějí) Návaznosti činností v etapě (vymezeni návaznosti a souběžnosti provádění jednotlivých Činnstí etapy)
Co by měla metodika popsat u každé činnosti cíl činnosti postup (jednotlivé kroky činnosti) kroky určují, co je třeba udělat v rámci příslušné činnosti, mohou probíhat i opakovaně vstupy (podklady) z jakých dokumentů a dalších materiálů se v dané činnosti čerpá, na jaké dokumenty se navazuje výstupy (produkty) jaké produkty a dokumenty se v dané činnosti vytvářejí nebo upravují, případně v členění (pokud v činnosti vzniká, nebo je upravován určitý klíčový dokument): klíčové dokumenty ostatní produkty zúčastněné role a odpovědnost role, které se v účastni prací dané činnosti, a za co odpovídají doporučené techniky a nástroje, které se v činnosti používají, jejich možná podpora a ostatní nástroje vývoje IS
Skupiny činností (podprocesy) v ŽC Specifikace požadavků Analýza Návrh Realizace Užití
zdroj: [3]
Literatura [1] Kučerová, H. Projektování informačních systémů (Sylaby ke kurzu). Praha: VOŠIS, 2007. [on-line] Dostupné na URL: http://web.sks.cz/users/ku/dokumenty/pri_syl. pdf [2] Řepa, V. a kol. Analýza a návrh informačních systémů. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1999. ISBN 80-86119-13-0. [3] Chlapek, D.; Řepa, V.; Stanovská, I. Vývoj informačních systémů (pracovní sešit ke cvičením). Praha: VŠE, 2005. ISBN 80-245-0977-6.