katecholamin resistentním šoku Petr Dominik Klinika dětskd resuscitace, FN Brno



Podobné dokumenty
Jan Bělohlávek, Tomáš Kovárník

Kdy přistupujeme k monitoraci hemodynamiky

Klinické a hemodynamické parametry léčby

Perioperační hemodynamická optimalizace

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM

Hemodynamické monitorování ventilovaného pacienta Stibor B.

Monitorace hemodynamiky v intenzivní péči PRO

Diferenciální diagnostika šoku

ideálně podle potřeb konkrétního pacienta

Příloha č. 4 - Technické podmínky k části C - Monitory, defibrilátor a přístroj pro neinvazivní monitorování hemodynamiky

Úvodní tekutinová resuscitace

Proč monitorovat hemodynamiku

Selhání oběhu, šok, KPR. Jan Malík Koronární jednotka 3. int. kliniky VFN+1.LF UK

Anestézie u dětí v neurochirurgii. Michal Klimovič

DYNAMICKÉ PARAMETRY PRELOADU

Monitorace v anestezii

OPTIMALIZACE. Celková anestezie up to date 2013 PERIOPERAČNÍ HEMODYNAMICKÁ OPTIMALIZACE 1 / 31

EPOSS - co jsme (možná) dosud nevěděli? EPOSS lessons learned

Použití mírné terapeutické hypotermie na pracovišti intenzivní péče

Punkce perikardiálního výpotku Pořízka V. KK IKEM

Monitorování v intenzivní péči

Neinvazivní a invazivní monitorace

Neurointenzivní péče, možnosti monitorace

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

MONITORACE NA OPERAČNÍM SÁLE. Doc. MUDr. Pavel Michálek, PhD DESA KARIM 1.LF UK a VFN Praha

U pacienta trvá potřeba noradrenalinu (...navzdory jeho klinické stabilizaci)

TRUHLÁŘ, Anatolij. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015: souhrn doporučení [online]. České Budějovice: MEDIPRAX CB s.r.o., 2015, 18 [cit.

TLAK A PULZ - JAK PRACOVAT SE TŘEMI ČÍSLY?

Má PAC dnes ještě své místo v intenzívní péči? MUDr.Pavel Štětka ARK FN u svaté Anny Brno

Využití ultrasonografie při poskytování neodkladné péče

Dětský kardiolog na NICU. Jiří Mrázek, Filip Kašák Oddělení dětské kardiologie

Co o HR víme? historicky nejsledovanější a na ICU první monitorovaný vitální parametr

Základy hemodynamiky. Michael Želízko Klinika kardiologie IKEM

SCREENING KRITICKÝCH VROZENÝCH SRDEČNÍCH VAD PŘED PROPUŠTĚNÍM DO DOMÁCÍ PÉČE

Objemová terapie co, kdy a kolik? K. Cvachovec KAIM 2.LF UK ve FN Motol KAIM IPVZ Praha

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Klinická studie CMG 2008

Hemodynamika srdečních vad. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK

VÝZNAM SvO 2 u KOMPLIKOVANÉHO PACIENTA

Úloha nemocniční epidemiologie v prevenci infekcí v intenzivní péči. MUDr. Eva Míčková

Colours of Sepsis, Ostrava,

Měření srdečního výdeje. A6M31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Regulace krevního tlaku

Měření srdečního výdeje. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Specifika urgentních stavů pacientů s popáleninami

Monitorování oběhu J.Lejsek

Akutní rekanalizace intrakraniáln a magistráln mozkových tepen: kde jsme a kam směř

Jak s tekutinami v postresuscitační fázi?

EPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS

DOPORUČENÝ POSTUP PRO ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ KRVÁCENÍ

Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění. Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM

Pleurální tekutina. Martin Balík KARIM 1.LF UK a VFN

Dočasná mechanická oběhová podpora v kardiologii

Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči

Vstupy do žilního systému. Věra Šeděnková KARIM FNO


ESA - erytropoézu stimulující agens a jejich použití v klinické praxi

EPOSS. Vstupní údaje

Pravostranná srdeční katetrizace (invazivní hemodynamika jako okno do fyziologie oběhu)

Akutní příhody v kardiologii II Dan Marek I.interní klinika FN Olomouc

Epistaxe Jaká je role anesteziologa?

DOPORUČENÝ OŠETŘOVATELSKÝ POSTUP. Příprava a asistence při pravostranné srdeční katetrizaci

up to date 2014.more questions than answers Jan Hruda ARK FN u sv.anny v Brně

Hepatorenálnísyndrom. Eva Kieslichová

Komplexní péče - mezioborová spolupráce nejen na urgentním příjmu Anesteziolog. Petr Štourač KARIM LF MU a FN Brno

Glasswing OrSense OHBKT ÚVN

Protokol FENICE TRIAL český překlad ÚVOD. Podávání tekutin u kriticky nemocných pacientů

Specifika urgentních stavů pacientů s popáleninami

Agresivní léčba nemocných s oběhovým šokem v PNP na základě monitorace sérového laktátu úvodní výsledky randomizované prospektivní studie

Život zachraňující výkony aneb 4H/4T z pohledu traumatologa. Milan Krtička Klinika úrazové chirurgie FN Brno, LF MU

intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov

VFN a 1. LF UK Praha

Může echokardiografie přispět k rozpoznání hemodynamického profilu u dětí v sepsi?

Ošetřovatelské postupy I V. Podklady pro přípravu ke zkoušce. Tématické okruhy:

Novinky v diagnostice a léčbě akutní plicní embolie v roce 2013

LNÍ PROGRAM VE FN BRNO BOHUNICE

Mechanické srdeční podpory při katetrizačních ablacích. Mgr. Kamila Holdová

DIAGNOSTIKA A PREVENCE HLUBOKÉ ŽILNÍ TROMBÓZY V INTENZIVNÍ PÉČI

Krvácivé stavy v porodnictví. Jana Bukovská II. ARO Pracoviště reprodukční medicíny FN Brno

Neuromonitoring v intenzivní péči. Klučka Jozef

STRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ. Jiří Kettner. Klinika kardiologie, IKEM, Praha

Atestační otázky z oboru kardiologie

Rychlost pulzové vlny (XII)

Diagnostika a monitorace

Šokové stavy - klinické jednotky, klasifikace, patofyziologie, diagnostika a léčba

P.Pavlík Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno

lní vs. dostupná medicína MUDr. Ing. David Macků Biodat research group FEL, ČVUT

PNEUMOKOKOVÁ INFEKCE KAZUISTIKA

Co by měl mladý intenzivista vědět při péči o pacienta se SEPTICKÝM ŠOKEM. MUDr. Jan Hudec

SCREENING KRITICKÝCH VROZENÝCH SRDEČNÍCH VAD PŘED PROPUŠTĚNÍM Z PORODNICE. Lumír Kantor

Příloha č. 1 1

Monitorace hemodynamiky a metabolizmu

VENOGENNÍ EREKTILNÍ DYSFUNKCE

Lékařská fakulta v Plzni Univerzita Karlova v Praze

7. Koronarografie, PTCA a vysoce specializovaná péče o pacienta před, v průběhu a po výkonu

Městnavé srdeční selhání Centrální žilní tlak

Péče o dárce orgánů. Martina Illková Magda Kovářová. FN Brno KARIM

VYŠETŘENÍ V KARDIOLOGII I. část HEMODYNAMIKA. seminář z patologické fyziologie Martin Vokurka (poslední editace Petr Maršálek: 2015)

Mechanické srdeční podpory (MSP) (mechanical circulatory support-mcs)

hemodynamická monitorace je důležité co používáme?

Transkript:

Měření hemodynamiky při katecholamin resistentním šoku Petr Dominik Klinika dětskd tské anestézie a resuscitace, FN Brno

Katecholamin resistentní šok

Katecholamin resistentní šok Terapeutický cíl: c Kapilárn rní návrat 2 vteřiny Udržen ení HR Normáln lní pulsace bez diference na periferii Teplé končetiny Diuréza >1 1 ml/kg/hod Normáln lní mentáln lní stav CI > 3.3 a < 6.0 L/min/m2 Normáln lní PP = MAP - CVP ( IAP ) dle věkuv ScvO2 > 70%

Katecholamin resistentní šok Vyloučit nebo vyřešit možné skryté komorbidity: Perikardiáln lní výpotek ( perikardiocentéza ) PNO nebo fluidothorax ( drenáž,, punkce ) Hormonáln lní deficit ( substituce ) Krvácen cení ( substituce, hemostáza ) IAP ( revize, IA katetr ) Nekrotická tkáň ( nekrektomie ) Kontrola infekce ( výměna ATB ) Odstranění imunosupresiv

Katecholamin resistentní šok Léčba refrakterního šoku se nejlépe řídí dle hemodynamických parametrů PP perfusion pressure = ( MAP - CVP), CO = ( MAP - CVP) / SVR a spotřeby kyslíku. ku. CI mezi 3.3 a 6.0 L/min/m2 a spotřeba kyslíku ku většív než 2OO ml/min/m2 znamená lepší outcome septických pacientů Optimáln lní zásobení tkání kyslíkem, kem, normáln lní arteriáln lní saturace, Hb 10 g/dl, VO2 150 ml/min/m2, pak výsledkem je Scvo2 nad 70% Oliveira et al. redukce mortality na septický šok u dětíd z 39% na 12%, když cílem terapie bylo udržen ení Scvo2 >70%

Katecholamin resistentní šok Minimáln lní invazivní a neinvazivní monitorace,, metody u katecholamin resistentního šoku: Sat,, EKG, CVP, IBP, IAP, teplota, diuréza Echokardiografie ( perikardiáln lní výpotek, kontraktilita, plnění srdečních oddílů) Měření CO: PAC Pulse index contour CO catheter Dopplerovská echokardiofrafie ( CO, SVC flow) Femoral artery termodilution catheter Cílem monitorace CO, MAP, CVP, ScvO2, echokardiografická analýza Ne všechny v metody jsou vhodné pro malé děti a novorozence

Katecholamin resistentní šok Jiné neinvazivní monitorace pro novorozence a malé děti: Perkutánn nní venózn zní kyslíkov ková saturace Aortáln lní ultrazvuk Perfůzn zní index ( pulse-oximetry ) Near infrared spectroscopy Sublingual microvascular orthogonal polarization spectroscopy scanning Zatím m nebyly testovány z pohledu základnz kladních cílů terapie šokového stavu

Katecholamin resistentní šok - možnosti monitorace hemodynamiky Zlatý standard měření srdečního výdeje termodilučním plicnicovýcm katetrem.. Riziko inzerce katetru do AP ( arytmie, infarzace plicní tkáně,, srdeční tamponáda, disekce plicnice, zauzlení katetru ). Problém monitorace menší ších dětí d ( chybění PA katetrů v nejmenší ších velikostech, obtížné přístupy ). Výše e zmíněné situace mohou být řešeny eny použit itím m tzv. miniinvazivních systémů monitorace hemodynamiky.

Úskalí monitorace hemodynamiky Doporučen ení American College of Physicians, American college of Cardiology,, AHA: Každý lékal kař indikující katetrizaci a.pulmonalis musí znát t indikace a kontraindikace zavedení, znát t potenciáln lní komplikace a jejich prevenci a musí dokonale inerpretovat získaná data u daného nemocného. V optimáln lním m případp padě ke zvládnut dnutí problematiky by měl m l provést alespoň 25 katetrizací pod dohledem a dále d minimáln lně 12 katetrizací ročně pro udržen ení kondice.

Úskalí monitorace hemodynamiky Multicentrická studie, znalosti lékal kařů ICU o znalosti PA katetru a jeho využit ití: 31 otázek, 496 lékal kařů Průměrn rné skóre úspěšnosti 67% (19-100%) 47% lékal kařů nepoznalo z křivky k hodnotu PAWP 44% lékal kařů nedokázalo rozpoznat veličiny, iny, z nichž se vypočítává DO2 62 % lékal kařů nepoznalo z hodnot ABR arteriáln lní punkci Poučen ení: : UžiteU itečnost a prospěšnost metody se odvíjí od toho, jak umíme me interpretovat údaje, které nám m poskytuje Čísla pacienty neléčí

Katecholamin resistentní šok - možnosti monitorace hemodynamiky Do roku 2002 pro měřm ěření hemodynamiky doporučeno použit ití PAC Následně k monitoraci hemodynamiky možno použít: Doplerovská echokardiografie ( CO, SVC flow u WLBW ) Systémy založen ené na analýze pulsové vlny ( PiiCO, LiDCO, FloTrac ) Arteriální femoráln lní termodiluční katetr

Monitorace hemodynamiky pulse contour analysis PiCCO transpulmonáln lní termodiluce- AP, MAP, CVP, CO, kontinuáln lní,, kalkulovaný srdeční výdej CCO, tepový objem SV, EDV, intrathorakáln lní objem krvei ITBV, SVR, variace tepového objemu SVV, variace tlakové amplitudy PPV, EF, index srdeční kontraktility dpmax,, EVLW, index plicní vaskulárn rní permeability PVPI, saturace centráln lní venózn zní krve ( kontinuáln lní měření ) ScvO2, saturace smíš íšené venózn zní krve ( laboratorní ko- oximetrie) ) SvO2, DO2, VO2 LiDCO transpulmonáln lní diluce LiCl,, MAP, CO,CCO, SV, ITBV, SVR, SVV, PPV, SPV variace syst.tlaku, HRV variace srdečního rytmu, SvO2, DO2, VO2 Vigileo FloTrac bez kalibrace, CVP, CCO, SV, SVR, SVV, ScvO2, SvO2, DO2, VO2

Monitorace hemodynamiky pulse contour analysis Měření CO PiCCO2, LiDCO plus, Vigileo FloTrac systémy založen ené na analýze pulsové vlny ( pulse contour analysis, invazivní přístup ). Klinické studie prokazují, že e jsou svou přesnostp esností srovnatelné s termodiluční technikou stanovení CO. Studie Kim J. et al.( 2006 ) - srovnávaj vající systém PulseCO firmy LiDCO Ltd. s termodilučním stanovením m CO u dětí d ( stáří 2,6-15,5 let, hmotnost 13-77 kg ) shledává kontinuáln lní měření PulseCO srovnatelně přesné s konvenčním termodilučním měřením. Spöhr F. et al.( 2007 ) - srovnávaj vající systém PiCCO firmy Pulsion Medical Systems s modifikovaným termodilučním PAC katetrem u pacientů se septickým šokem konstatuje shodu v měřeném srdečním m výdeji mezi oběma metodami. Margué S. et al.( 2009 ) - porovnávaj vající systém FloTrac/Vigileol s kontinuáln lním termodilučním PAC katetrem u pacientů podstoupivší ších kardiochirurgický zákrok z shledává metody srovnatelnými co se přesnosti p měřm ěření CO týče.

Měření hemodynamiky při katecholamin resistentním šoku - závěr Doporučen ení American College of Critical Care Medecine PAC, miniinvazivní systémy ( analýza pulsové vlny, doplerovská ultrasonografie ), FATD Ke změř ěření potřebných veličin in použij co mášm k dispozici, s čím m umíš dobře e pracovat a spolehlivě interpretovat výsledky K dispozici minimum studií hodnotících ch účinnost jednotlivých metodik při p i měřm ěření hemodynamických parametrů u kriticky nemocných dětíd