MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky Analýza finanční situace podniku Bakalářská práce Vypracovala: Zuzana Fikarová Brno 2006
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne..
Poděkování Děkuji tímto své vedoucí bakalářské práce Ing. Radce Redlichové za velmi užitečnou metodickou pomoc, cenné připomínky a rady při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům podniku Zemědělská společnost Horní Krupá, a.s. a to jmenovitě panu Jiřímu Fikarovi za potřebné informace a podklady pro zpracování bakalářské práce.
Abstract Zuzana Fikarová. Financial analysis of the chosen agricultural company. Bachelor thesis. Brno, 2006 This submitted bachelor dissertation deals with financial analysis of Zemědělská společnost Horní Krupá, a.s, Inc. between 2000 and 2005. The thesis is divided into two parts the theoretical and the practical one. In the theoretical part of the work is described financial analysis, its implements and methods. In the practical part, is provided the analysis of accounting documents used for vertical and horizontal analysis, as well as the analysis by financial ratio indicators. Is then applied Du Pont s analysis of ROA and ROE and made the prediction of the financial crisis of the firm. At the end I provided the general survey of the financial situation and determined suggestions, that could improve its financial situation in firm. Abstrakt Fikarová Zuzana. Finanční analýza vybraného zemědělského podniku. Bakalářská práce. Brno, 2006 Předkládaná práce se zabývá finanční analýzou Zemědělské společnosti Horní Krupá, a.s. v letech 2000 až 2005. Práce je rozdělena do dvou částí, a to teoretickou a praktickou část. Teoretická část zahrnuje popisování problematiky finanční analýzy, její nástroje a metody. V praktické části je provedena analýza účetních výkazů pomocí vertikální a horizontální analýzy, dále analýza pomocí poměrových ukazatelů. Poté je využit Du Pontův rozklad ROA a ROE a predikce finanční tísně podniku. Na závěr jsem provedla celkové zhodnocení firmy a stanovila doporučení, která by měla vést ke zlepšení situace. Klíčová slova: finanční analýza, metody finanční analýzy, vertikální analýza, horizontální analýza, analýza poměrových ukazatelů, predikce finanční tísně
Obsah: 1 Úvod...10 2 Literární rešerše...11 2.1 Původ finanční analýzy...11 2.2 Úloha finanční analýzy ve finančním řízení podniku...12 2.3 Uživatelé finanční analýzy...13 2.4 Etapy finanční analýzy...15 2.5 Zdroje vstupních informací pro finanční analýzu...15 2.6 Metody finanční analýzy...17 2.7 Členění finanční analýzy...18 2.7.1 Horizontální analýza...18 2.7.2 Vertikální analýza...19 2.7.3 Analýza poměrových ukazatelů (financial ratio)...19 2.7.3.1 Ukazatele zadluženosti (debt ratios)...19 2.7.3.2 Ukazatele likvidity (liquidity ratios)...23 2.7.3.3 Ukazatele aktivity (asset utilization ratios)...24 2.7.3.4 Ukazatele rentability (profitability ratios)...26 2.7.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů...28 2.7.5 Predikce finanční tísně...31 3 Cíl a metodika práce...33 4 Vlastní práce...34 4.1 Uvedení podniku...34 4.2 Horizontální analýza (Analýza časové řady)...35 4.2.1 Horizontální analýza aktiv...35 4.2.2 Horizontální analýza pasiv...37 4.2.3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát...38 4.3 Vertikální analýza (Analýza struktury)...40 4.3.1 Vertikální analýza aktiv...40 4.3.2 Vertikální analýza pasiv...41 4.3.3 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát...42 4.4 Analýza poměrových ukazatelů...43 4.4.1 Ukazatele zadluženosti...43 4.4.2 Ukazatele likvidity...45 4.4.3 Ukazatele aktivity...47 4.4.4 Ukazatele rentability...49 4.5 Analýza pyramidových soustav ukazatelů...51 4.5.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA)...51 4.5.2 Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE)...52 4.6 Predikce finanční tísně...53 4.6.1 Altmanův (Z-skóre) model...53 4.6.2 Index důvěryhodnosti českého podniku (Index IN)...54 5 Závěr...55 6 Doporučení...58 7 Literatura...59 8 Přílohy...60
1 Úvod Na začátku devadesátých let minulého století prošla ekonomika v České republice mnoha změnami. Podniky, které byly doposud státními, byly zprivatizovány a vznikla řada nových společnosti v soukromém vlastnictví. Některé z těchto nových podniků zanikly, jiné úspěšně nebo méně úspěšně hospodaří dodnes. V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a české firmy jsou konfrontovány se standardy a jakostními předpisy a musí obstát v zahraniční konkurenci. Proto řada firem prošla nejrůznějšími optimalizačními a ozdravnými programy, které se zaměřili na zlepšení všech interních a externích procesů. Jelikož v konkurenčním prostředí není jednoduché tohoto cíle dosáhnout je potřeba, aby podnik pohotově reagoval na neustále se měnící okolí. Podnik by tedy měl mít jasnou představu o své finanční situaci, pravidelně provádět finanční analýzu a za pomoci jejích výsledků plánovat své finanční záměry. Pro správné rozhodnutí je důležité mít k dispozici nejen informace z vnitřního prostředí firmy, ale i z vnějšího. Základním cílem podnikatelských subjektů v tržní ekonomice je udržet se na trhu, zajistit existenci firmy. Dalšími navazujícími cíly podnikání je dosažení prosperity a zvyšování hodnoty firmy. Dosažení zisku je především dílčím cílem, stává se nástrojem k výše zmíněným cílům. Zisk má určitou vypovídací schopnost o úspěšnosti podnikání. Celkovou finanční situaci podniku však není možné posuzovat podle tohoto čísla a proto pro hlubší analýzy finančního zdraví podniku využíváme metody finanční analýzy.
2 Literární rešerše 2.1 Původ finanční analýzy Původ finanční analýzy je pravděpodobně stejně starý jako vznik peněz. Vlastí finanční analýzy jsou podle dostupných pramenů Spojené státy americké, nicméně ve svých počátcích se jednalo pouze o teoretické práce, které s praktickou analýzou neměly nic společného. Prakticky jsou analýzy využívány již po několik desetiletí. Finanční analýzy se přirozeně vyvíjely podle doby ve které měly fungovat. Struktura těchto analýz se podstatným způsobem změnila v době, kdy se do značné míry začaly využívat počítače, neboť v tom smyslu se změnily i matematické principy a důvody, které vedly k jejich sestavování. Finanční analýzy se zpočátku vyznačovaly především tím, že znázorňovaly absolutní změny v účetních výsledcích. Později se však ukázalo, že rozvaha a výsledovka jsou zdrojem kvalitních informací pro zjišťování úvěrové schopnosti podniků. Lze tedy říci, že Spojené státy americké jsou také kolébkou zpracování odvětvových přehledů, které jsou vytvářeny na základě rozvah a výsledovek jednotlivých společností. V Čechách lze za počátek finanční analýzy označit počátek minulého století, kdy se poprvé v literatuře objevuje pojem analýza bilanční ve spise Bilance akciových společností, který sepsal prof. dr. Pazourek. Jak už z názvu vyplývá, období před druhou světovou válkou je tedy ve znamení bilančních analýz. Po druhé světové válce se pak začíná objevovat pojem finanční analýza pro rozbor finanční situace podniku, odvětví nebo státu, i když v našich podmínkách se tohoto pojmu začíná hojně používat až po roce 1989. Samozřejmě se zde projevil vliv americké a britské terminologie. V Německu se pro finanční analýzu používá i nadále pojem bilanční analýza resp. bilanční kritika, ta zahrnuje hodnocení všech dokumentů, tj. rozvahy, výsledovky a příloh výročních zpráv [6].
2.2 Úloha finanční analýzy ve finančním řízení podniku Cílem finanční analýzy je provést za pomoci specifických metodických postupů diagnózu finančního hospodaření firmy, odhalit případné poruchy v době, kdy je možno je ještě bez větších dopadů napravit a ukázat i na silné stránky, kterých může podnik naopak využít. Úkolem finanční analýzy je globální posouzení finanční pozice podniku. Je sice pohledem do minulosti, ale současně i základem, od něhož se odvíjí podnikatelské záměry pro příští období. [10] Finanční analýza je úzce spjata s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování. Účetnictví však poskytuje finančnímu manažerovi údaje momentálního typu v podobě převážně stavových absolutních veličin uváděných k určitému datu, resp. za určité období, které jednotlivě mají malou vypovídací schopnost. Samotné souhrnné výstupy neposkytují úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku, o jeho silných a slabých stránkách, nebezpečích, trendech a celkové kvalitě hospodaření. K jejich překonání se proto využívá finanční analýzy jako formalizované metody, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá rozhodnutí [3]. Hlavními úkoly finanční analýzy můžeme shrnout do následujících oblastí [10]: Verifikace dosažených výsledků, kvantifikace příčin, které výsledky ovlivnily a systematické hodnocení vzájemných souvislostí za účelem odhalení reálného finančního postavení podniku, sloužící pro konkrétní rozhodování, jak v oblasti podnikových financí, tak v oblastech věcného rozhodování. Hledání rezerv v provozní i investiční činnosti podniku, možnost hlubší analýzy situace podniku i jeho finančních zdrojů. Východisko pro sestavování kvalitních reálných krátkodobých i dlouhodobých finančních plánů, které jsou podkladem pro rozhodování v budoucnu. Nástroj kontroly, neboť nám umožňuje zjišťovat, do jaké míry jsou opatření realizována v podniku úspěšná a zda se projevují ve zlepšování či zhoršování finanční situace podniku a jeho výkonnosti.
Pravidelné provádění finanční analýzy je nesmírným přínosem pro všechny typy podniků, neboť může s předstihem upozornit na případné problémy v hospodaření firmy. Je však nutné si uvědomit, že bez kvalifikovaného a komplexního ekonomického posouzení a správné interpretace jsou výsledky finanční analýzy bezcenné, dokonce lze na základě jejich chybné interpretace přijmout chybná rozhodnutí a tím případně prohloubit finanční problémy podniku. 2.3 Uživatelé finanční analýzy Závěry získané finanční analýzou jsou důležité pro všechny, kteří nějakým způsobem přicházejí s daným podnikem do styku. Jsou to především [10]: Manažeři využívají informace získané prostřednictvím finanční analýzy především k dlouhodobému a operativnímu finančnímu řízení. Zajímají se nejen o vývoj v podniku, který řídí, ale i o vývoj finanční situace obchodních partnerů i konkurenčních podniků. Vlastníci (akcionáři, společníci) si finanční analýzou ověřují, zda prostředky, které do firmy investovali jsou náležitě zhodnocovány a řádně využívány. Zajímají se zejména o vývoj ukazatelů tržní hodnoty firmy a ukazatelů výnosnosti. Pomocí vývoje těchto ukazatelů hodnotí práci manažerů firmy, kteří s jejich majetkem disponují. Zaměstnanci podniku mají přirozený zájem na prosperitě a finanční stabilitě svého podniku, na jehož vývoji jsou zainteresováni svým zaměstnáním a hmotným zabezpečením. Obchodní partneři. Dodavatelé si na základě znalostí finanční situace potencionálních zákazníků vybírají nejvhodnější odběratele, zajímají se především o platební schopnost podniku, strukturu oběžných aktiv a krátkodobých závazků i o průběh peněžních toků. Odběratelé mají zájem především na dlouhodobé stabilitě podniku, aby v případě bankrotu neměli problémy se zajištěním vlastní výroby.
Banky sledují především solventnost, likviditu podniku, hodnotí výnosnost podniku v delším časovém období s cílem zjistit schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady přijatých závazků včetně dohodnutých úroků. Držitelé dluhopisů podniku využívají informace ke zhodnocení finanční stability podniku a jeho platební schopnosti s cílem zjistit, zda jim bude cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši. Investoři, kteří se na základě získaných informací rozhodují, do kterého podniku vloží svůj kapitál. Konkurenční firmy, které informace využívají pro srovnání s vlastními výsledky, odhalení slabých a silných stránek konkurenčních podniků a tím upevňují své postavení na trhu. Stát a jeho orgány, které tyto údaje potřebují pro formulování hospodářské politiky státu, pro kontrolu plnění daňových a jiných odvodových povinností podniků a pro statistické účely. Auditoři, účetní a daňoví poradci, kteří prostřednictvím finanční analýzy odhalují nedostatky ve finančním hospodaření podniku a navrhují nápravná opatření ke stabilizaci firmy.
2.4 Etapy finanční analýzy Finanční analýza probíhá v několika krocích. Přitom může použít školní pojetí nebo složitější širší pojetí, kterým získáme přesnější výsledky. Následující tabulka zachycuje jednotlivé etapy u školního a širšího pojetí [5]. Tab. č. 1: Dvě pojetí hlavních etap finanční analýzy Školní pojetí Širší pojetí 1 Výpočet ukazatelů zkoumaného podniku 1a 1b 1c Výběr srovnatelných podniků Příprava dat ukazatelů Ověření předpokladů o ukazatelích 2 Srovnání hodnot ukazatelů s odvětvovými průměry 2a 2b 2c Výběr vhodné metody pro analýzu a pro hodnocení ukazatelů Zpracování vybraných ukazatelů Hodnocení relativní pozice podniku 3 Analýza časových trendů 3 Identifikace modelu dynamiky 4 Hodnocení vzájemných vztahů ukazatelů pomocí pyramidové soustav 4 4a 4b 4c Analýza vztahů mezi ukazateli Pyramidové funkční vazby Vzájemné korelace ukazatelů Identifikace modlu vztahů 5 Návrh na opatření ve finančním plánování a řízení 5a 5b Variantní návrhy na opatření Odhady rizik jednotlivých variant Pramen: [8] 2.5 Zdroje vstupních informací pro finanční analýzu Zdrojem údajů pro finanční analýzu jsou nejen interní finanční výkazy (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz o cash flow), výroční zprávy, různá statistická šetření, údaje manažerského účetnictví, ale i externí údaje o jiných podnicích (např. údaje ze Statistické ročenky ČSÚ, obchodního věstníku, z Prospektu emitenta cenných papírů SCP). Ty slouží především pro srovnání s ostatními, hlavně konkurenčními podniky [7].
Účetní výkazy poskytují informace celé řadě uživatelů a lze je rozdělit do dvou základních částí: účetní výkazy finanční a účetní výkazy vnitropodnikové. Finanční účetní výkazy jsou externími výkazy, neboť poskytují informace zejména externím uživatelům. Dávají přehled o stavu a struktuře majetku, zdrojích krytí, tvorbě a užití hospodářského výsledku a také o peněžních tocích. Vnitropodnikové účetní výkazy nemají právně závaznou úpravu a vychází z vnitřních potřeb každé firmy [6]. Rozvaha Rozvaha je základním účetním výkazem. Základní funkcí rozvahy je pravidelně informovat o finanční situaci podniku. Obecně platí, že finanční situace je určována třemi složkami, a to aktivy, vlastním jměním podniku a jeho dluhy. Proto i obsahem Rozvahy je účelné uspořádání těchto základních složek tak, aby finanční situace podniku bylo možno posoudit [10]. HLAVNÍ NEDOSTATKY ROZVAHY [10] Při ocenění majetku se vychází z pořizovacích cen. I když jsou tyto pořizovací ceny pravidelně upravovány o odpisy, neodráží současnou hodnotu majetku. Jsou nepřesným vyjádřením skutečného opotřebení. Volbou metod odepisování dojdeme k odlišným zůstatkovým cenám. Zásoby jsou oceněny pořizovacími cenami, nikoliv aktuálními. Volbou způsobu oceňování zásob při vyskladnění dojdeme k odlišným cenám. Do majetku podniku nejsou zahrnuty taková aktiva jako jsou např. zaměstnanci, jejich kvalifikace, znalosti a zkušenosti. Tyto aktiva však mají podstatný vliv na efektivitě fungování podniku. Výkaz zisku a ztrát Výkaz zisků a ztrát konkretizuje, které náklady a výnosy za jednotlivé činnosti se podílely na tvorbě výsledku hospodaření běžného období, který je pak v rozvaze zobrazen jako jediný údaj. Rozdíl výnosů a nákladů je hospodářský výsledek a to buď zisk nebo ztráta [3].
HLAVNÍ NEDOSTATKY VÝKAZU ZISKŮ A ZTRÁT [11] Zisk je v účetnictví vyčíslován jako rozdíl mezi výnosy a náklady, ve skutečnosti však neodpovídá hotovosti vytvořené firmou za dané účetní období. Tržby za prodané výrobky či služby zahrnují jak tržby okamžitě uhrazené v hotovosti, tak i prodej na úvěr. Naopak do tržeb není zahrnuto inkaso plateb z prodeje, který byl realizován na úvěr v předchozích obdobích. Náklady zahrnují položky, které nebyly uhrazeny v daném účetním období. Náklady zahrnují i položky, které vůbec nesouvisí s úbytkem peněžních prostředků (odpisy, tvorba rezerv). Mimořádné položky nejsou součásti výsledků běžného období, proto by při provádění finanční analýzy neměly být brány v potaz. 2.6 Metody finanční analýzy Metody finanční analýzy je možno rozdělit z různých pohledů. Základním členěním je členění na [10]: Finanční analýza fundamentální, která se soustřeďuje spíše na rozbor kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou je odborný odhad založený na znalostech a zkušenostech analytika. Informace kvantitativní povahy se do analýzy zahrnují. Zpravidla se však nezpracovávají pomocí algoritmizovaného matematického aparátu. Finanční analýza technická představuje kvantitativní zpracování ekonomických dat za použití algoritmizovaných matematických metod, přičemž získané výsledky jsou vyhodnocovány jak kvantitativně, tak kvalitativně. Označením finanční analýza se obecně rozumí finanční analýza technická, a proto ji budu v dalším textu takto nazývat.
2.7 Členění finanční analýzy Finanční analýzu můžeme třídit podle různých hledisek. Nejpoužívanějším hlediskem členění metod finanční analýzy je členění podle používaných ukazatelů a způsobů jejich interpretace a to na [10]: Horizontální analýzu (Analýza časových řad). Vertikální analýzu (Analýza struktury). Analýzu poměrových ukazatelů. Analýzu pyramidových soustav ukazatelů. Predikci finanční tísně. Obvykle začíná rozborem absolutních ukazatelů (tržeb, nákladů, zisku, aktiv) a jejich změn (meziročních, časových řad). Často následuje rozbor struktury (procentní rozbor), základem finanční analýzy je rozbor poměrových ukazatelů. 2.7.1 Horizontální analýza Označuje se také jako analýza vývojových trendů [11]. Umožňuje porovnat vývoj jednotlivých položek výkazů za několik let a pomocí tohoto vývoje odvodit pravděpodobnou výši určité položky v budoucnosti. Při výpočtu změny se využívá hodnoty běžného období (zkoumaného) a předcházejícího období a vzájemně se tyto hodnoty poměřují [10]. Vzorec č. 1: zjištění absolutní změny = hodnota běžného období hodnota minulého období [11] Vzorec č. 2: zjištění procentní změny = (hodnota běžného období hodnota minulého období) / hodnota minulého období * 100 [11]
2.7.2 Vertikální analýza Někdy se označuje jako procentní rozbor. Zachycuje procentní podíly jednotlivých položek účetních výkazů ze stanoveného základu. Používá se pro vyjádření struktury aktiv a pasiv. Jednotlivé položky rozvahy dělíme aktivy celkem (pro aktivní položky rozvahy), resp. pasivy celkem (pro pasivní položky). Vertikální analýzu lze použít i u výkazu zisků a ztrát, v tomto případě dělíme jednotlivé nákladové (výnosové) veličiny celkovými výnosy, celkovými tržbami či celkovými náklady [11]. 2.7.3 Analýza poměrových ukazatelů (financial ratio) Je formou číselných vztahů, do kterých jsou uváděny finančně-účetní informace. Poměrové ukazatele se běžně vypočítají vydělením jedné položky (skupiny položek) jinou položkou (skupinou položek) uvedenou ve výkazech, mezi nimiž existují co do obsahu určité souvislosti. Konstrukce a výběr ukazatelů je podřízen hlavně tomu co chceme změřit. Musí být relevantní zkoumanému problému či prováděnému rozhodnutí [9]. Poměrové ukazatele lze rozdělit na: Ukazatele zadluženosti. Ukazatele likvidity. Ukazatele aktivity. Ukazatele rentability. 2.7.3.1 Ukazatele zadluženosti (debt ratios) Hodnotí finanční strukturu podniku. Zahrnuje řadu ukazatelů, které hodnotí strukturu vloženého kapitálu z hlediska vlastnictví, porovnávají vlastní a cizí finanční zdroje.
Pojmem zadluženost vyjadřujeme skutečnost, že podnik používá k financování svých aktiv a činnosti cizí zdroje (dluh). Používání cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálů akcionářů tak riziko. Jedním ze základních problémů finančního řízení podniku je vedle stanovení celkové výše potřebného kapitálu i volba správné skladby zdrojů financování jeho činnosti. Je označována jako finanční struktura. Poměr vlastního a cizího kapitálu je nejen v různých zemích, ale i v podnicích různých oborů činnosti různý. Spíše tradičně se uplatňuje obecná zásada, že vlastní kapitál má být pokud možno vyšší než cizí vzhledem k tomu, že cizí kapitál je nutné splatit. Nízký poměr vlastního kapitálu k cizímu se považuje za určitou finanční slabost podniku a ohrožení jeho stability vzhledem ke spoléhání se na cizí kapitál. Jestliže vlastníci zajišťují menší podíl celkového investovaného kapitálu, riziko podnikání nesou především věřitelé, což může vést k obtížím při získávání úvěru, popř. k jeho získávání za horších podmínek [9]. Firma může také při určování své dluhové politiky vycházet z některých teoretických optimalizačních pravidel. K nejčastěji uváděným pravidlům patří tyto dvě: Pravidlo vertikální kapitálové struktury, které uvádí, že podíl vlastních a cizích zdrojů by měl být 1:1, neboť vlastníci podniku by měli přispívat alespoň stejným dílem k financování jako věřitelé [10]. Pravidlo nízkého věřitelského rizika mluví o tom, že podíl vlastního kapitálu na celkových zdrojích by měl být vyšší než podíl cizího kapitálu [1]. Vzorec č. 3: Celková zadluženost = celkové závazky / celková aktiva * 100 = = (krátkodobé závazky + dlouhodobé závazky + bankovní úvěry a výpomoci) / celková aktiva *100 (v %) [11] Základním ukazatelem zadluženosti je poměr celkových závazků (krátkodobých i dlouhodobých) k celkovým aktivům, nazývaný též ukazatel věřitelského rizika.
Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku a tím vyšší je riziko jak věřitelů, tak i akcionářů. Ovšem jeho výši nelze stanovit nějaké přesné zásady. Je nutné vždy posuzovat v souvislosti s celkovou výnosností, kterou podnik dosahuje z celkového vloženého kapitálu, i v souvislosti se strukturou cizího kapitálu [9]. Vzorec č. 4: Dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky, dlouhodobé bankovní úvěry a výpomoci / celková aktiva * 100 (v %) [11] Vzorec č. 5: Krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / celková aktiva * 100 = (krátkodobé závazky + běžné bankovní úvěry) / celková aktiva * 100 (v %) [11] Vzorec č. 6: Míra samofinancování = vlastní kapitál / celková aktiva * 100 (v %) [11] Tento ukazatel bývá označován i jako koeficient samofinancování. Vyjadřuje proporci v jaké jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků [10]. Používá se pro hodnocení hospodářské a finanční stability podniku a spolu s ukazatelem solventnosti bývá považován za nejvýznamnější ukazatel pro hodnocení celkové finanční situace podniku [9]. Vzorec č. 7: Finanční páka = celková aktiva / vlastní kapitál [11] Převrácená hodnota míry samofinancování je dalším možným způsobem vyjádření zadluženosti podniku. Tento ukazatel má velký význam při hodnocení výnosnosti podniku prostřednictvím pyramidových soustav ukazatelů [10].
Vzorec č. 8: Dluh na vlastním kapitál = celkové závazky / vlastní kapitál [11] Dluh na vlastním kapitál vyjadřuje poměr celkových závazků a vlastního kapitálu. Tento ukazatel roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku [10]. Vzorec č. 9: Úrokové krytí = zisk před zdaněním a úroky / úroky nákladové [11] Doporučené minimum je 3, optimální hodnota je okolo 8 [10]. Ukazatel informuje o tom, kolikrát celkový efekt reprodukce převyšuje úrokové platby. Podniky, které dosahují vyššího růstu tržeb a zisku, mohou ve větším rozsahu využívat cizí kapitál, protože budou schopny platit částku úroku. Výše úroku jako fixního nákladu a jeho podíl na zisku je důležitým ukazatelem finanční stability podniku a jeho celkové jistoty. Podniky, u nichž se projevuje stagnace nebo pokles tržeb a zisku, by se měly vyhnout vyššímu podílu závazků, z nichž je nutné platit úrok [9]. Vzorec č. 10: Ukazatel podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní jmění) / stálá aktiva [11] Podkapitalizování je pro podnik nebezpečné, nastává tehdy, je-li firma příliš zadlužena a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Dochází k němu zpravidla v období prosperity firmy, která v důsledku zvyšování objemu zakázek zvyšuje svůj majetek, pro který hledá zdroje finančního krytí [10]. Vysoký podíl vlastního kapitálu však může vyjadřovat překapitalizování podniku, což znamená, že firma z důvodu přílišné opatrnosti nedostatečně využívá cizích finančních zdrojů [10]. Obecně se uvádí, že hodnota tohoto ukazatele by rozhodně měla být větší než 1, neboť podle zásad správného financování by firma měla dlouhodobý majetek krýt dlouhodobým kapitálem [10].
2.7.3.2 Ukazatele likvidity (liquidity ratios) Ukazatele likvidity slouží k posouzení platební schopnosti firmy. Platební schopnost je obecně chápána jako schopnost firmy hradit své závazky [10]. V souvislosti s platební schopností je možné setkat se s pojmy solventnost, likvidita a likvidnost. Obvykle se vymezují takto[9]: Solventnost je obecná schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků. Solventnost je relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků. Likvidita je momentální schopnost uhradit splatné závazky. Je měřítkem krátkodobé nebo okamžité solventnosti. Likvidnost je jednou z charakteristik konkrétního druhu majetku. Označuje míru obtížnosti transformovaného majetku do hotovostní formy. Poměrové ukazatele platební schopnosti odvozují solventnost, resp. likviditu podniku od poměru mezi oběžnými aktivy jako nejlikvidnější skupinou aktiv a krátkodobými závazky splatnými v blízké budoucnosti (obvykle do 1 roku) [9]. Vzorec č. 11: Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky [11] Běžná likvidita (likvidita 3. stupně) udává, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Znamená to, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku v hotovost [9]. Doporučená hodnota je 2 [11]. Vzorec č. 12: Pohotová likvidita = (oběžná aktiva zásoby) / krátkodobé závazky [11]
Pohotová likvidita (likvidita 2. stupně) poměřuje pouze pohotová oběžná aktiva s krátkodobými závazky, přičemž do pohotových aktiv zahrnuje pouze peněžní prostředky, obchodovatelné cenné papíry a pohledávky [10]. Optimální hodnota by se měla pohybovat v intervalu 1 až 1,5 [11]. Vzorec č. 13: Hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky [11] Hotovostní likvidita (likvidita 1. stupně) nejlépe vypovídá o skutečné platební schopnosti podniku k určitému datu, jeho nedostatkem je, že nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků z pohledu jejich skutečné platební schopnosti. Proto se doporučuje zahrnout do konstrukce ukazatele pouze okamžitě splatné závazky. To je však možné pouze u interní analýzy, neboť externí uživatelé nemohou zjistit přesné údaje o hodnotě okamžitě splatných závazků [10]. Optimální hodnota tohoto ukazatele se pohybuje v intervalu 0,2 až 0,5 [11]. 2.7.3.3 Ukazatele aktivity (asset utilization ratios) Jedná se o ukazatele stupně využití podnikových aktiv, neboli ukazatele rychlosti nebo doby obratu zásob (materiálových, nedokončené výroby, hotových výrobků), pohledávek, hmotného investičního majetku. Tyto ukazatele mají svou pevnou vazbu na syntetické ukazatele rentability [9]. Z technického hlediska se mohou ukazatelé aktivity vyskytovat ve dvou podobách [3]: Obrat udává počet obrátek, tj. kolikrát se určitá položka (skupina položek) obrátí resp. přemění do jiné položky (skupiny položek) za určité období (obvykle za jeden rok). Doba obratu vyjadřuje délku období, které je nutné k uskutečnění jednoho obratu, vyjádřenou v časové měrné jednotce (obvykle ve dnech).
Vzorec č. 15: Obrat celkových aktiv = tržby / celková aktiva [11] Je to ukazatel, který ovlivňuje rentabilitu celkového kapitálu (viz dále). Jinak ho lze nazvat obratovost nebo vázanost celkového vloženého kapitálu [9]. Vzorec č. 16: Obrat dlouhodobého hmotného majetku = tržby / dlouhodobý hmotný majetek v zůstatkových cenách [11] Obrat dlouhodobého hmotného majetku je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání zejména budov, strojů a zařízení. Vyjadřuje jaká částka tržeb byla vyprodukována z 1 Kč dlouhodobého hmotného majetku [9]. Vzorec č. 17: Obrat zásob = tržby / zásoby [11] Obrat zásob udává, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob [7]. Vzorec č. 18: Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob [11] Doba obratu zásob udává jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Obecně platí, že čím vyšší je obratovost zásob a kratší doba obratu zásob, tím pro podnik lépe [9]. Vzorec č. 19: Obrat pohledávek = tržby / stav pohledávek [11]
Tento ukazatel udává, kolikrát za rok se pohledávky přemění v peněžní prostředky [9]. Vzorec č. 20: Doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek [11] Tento ukazatel vyjadřuje počet dní, po které podnik čeká na úhradu svých pohledávek z obchodních vztahů [10]. Vzorec č. 21 Obrat závazků = tržby / stav závazků [11] Tento ukazatel udává, kolikrát za rok se závazky přemění v peněžní prostředky [11]. Vzorec č. 22: Doba obratu závazků = 365 / obrat závazků [11] Tento ukazatel vyjadřuje počet dní, které v průměru uplynou mezi nákupem a peněžní úhradou dodavateli [10]. 2.7.3.4 Ukazatele rentability (profitability ratios) Rentabilita, resp. výnosnost je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku s použitím investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku z podnikání. Rentabilita je obecně vyjadřována jako poměr zisku k částce vloženého kapitálu [10].
Rentabilita celkového vloženého kapitálu ROA Vzorec č. 23: a) zdaněná verze: [Z + U * (1-DS)] / celková aktiva * 100 (v %) [11] Z hospodářský výsledek po zdanění Ú nákladové úroky DS sazba daně z příjmu Vzorec č. 24: b) nezdaněná verze: ZUD / celková aktiva * 100 (v %) [11] ZUD zisk před zdaněním a úroky = hospodářský výsledek před zdaněním + nákl. úroky Tento ukazatel vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání. Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány (zda jde o zdroje vlastní nebo cizí) [5]. Obě verze ROA respektují skutečnost, že efektem zhodnocení je nejen odměna vlastníkům podniku, ale i jeho věřitelům za půjčení kapitálu [10]. Rentabilita vlastního kapitálu ROE Vzorec č. 25: ROE = zisk po zdanění / vlastní kapitál * 100 (v %) [11] Rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku. Pro potencionální vlastníky podniku je tento ukazatel klíčovým měřítkem toho, jak by byly prostředky, které by do podniku vložili, zhodnoceny. Rentabilita vlastního kapitálu by tedy měla být vyšší než míra výnosu bezrizikové alokace kapitálu na finančním trhu [10].
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu - ROCE Vzorec č. 26: ROCE = [Z + Ú * (1-DS)] / (DZ + VK) * 100 (v %) [11] Z hospodářský výsledek po zdanění Ú nákladové úroky DS sazba daně z příjmu DZ... dlouhodobé cizí zdroje VK... vlastní kapitál Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu umožňuje posoudit výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu, tj. suma dlouhodobě investovaných peněz jak vlastníků, tak věřitelů [9]. 2.7.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Analýza pomocí pyramidových soustav ukazatelů je zpravidla prováděna na dvou ukazatelích rentability. Jde o rozklad rentability celkového vloženého kapitálu a rozklad rentability vlastního kapitálu. Spočívá v postupném rozkladu vrcholového ukazatele (měl by co nejlépe postihovat základní cíl podniku) na ukazatele dílčí, které jej rozhodujícím způsobem ovlivňují [7]. Pyramidové soustavy ukazatelů jsou obvykle graficky uspořádány do tvaru pyramid, které obsahuje tzv. vrcholový ukazatel. Pyramidové soustavy ukazatelů se využívají k hledání příčin vývoje finanční situace podniku [8].
Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) [11] Obrázek č. 1: Rozklad ROA Změna ROA Změna ziskovosti tržeb Změna obratu aktiv Uvedený rozklad bývá označován jako Du Pontova rovnice nebo Du Pontův diagram podle chemické nadnárodní společnosti, která tento rozklad jako první použila [10]. 1. krok: rozklad agregovaného ukazatele na součin dvou dílčích ukazatelů, které jeho hodnotu ovlivňují. Podmínkou pro provedení rozkladu je jeho matematická a věcná správnost: Vzorec č. 27: Z + U * (1 - DS) Z + U * (1 - DS) T ROA = = * CA T CA 2. krok: výpočet indexů změn jednotlivých ukazatelů: Vzorec č. 28: I = n/ n 1 xn / xn 1 n daný rok n-1. rok předcházející roku danému 3. krok: dosazení hodnot indexů do rovnice rozkladu a její následné zlogaritmování:
Vzorec č. 29: I n / n 1ROA = I Z + U*(1 DS ) n/ n 1 T 4. krok: zlogaritmování rovnice: * I T n / n 1 CA / log Vzorec č. 30: log I / log I n n 1ROA = log I Z + U*(1 DS ) + n / n 1 T T n / n 1 CA 5. krok: převedení rovnice na společného jmenovatele a vyjádření relativního vlivu dílčích ukazatelů na agregovaný vrcholový ukazatel ROA: Vzorec č. 31: logi 1= log Z+ U*(1 DS) n/ n 1 T n/ n 1ROA logi + log T n/ n 1 CA n/ n 1ROA Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) [11] Obrázek č. 2: Rozklad ROE Změna ROE Změna čisté ziskovosti tržeb Změna obratu aktiv Změna finanční páky Vzorec č. 32: Zisk / vlastní kapitál = (zisk / tržby) * (tržby / celková aktiva) * (celková aktiva / vlastní kapitál) [11] Dále postupujeme obdobně jako v případě ROA.
2.7.5 Predikce finanční tísně Tento způsob hodnocení finanční situace podniku využívá matematických modelů, které jsou zpravidla konstruovány na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazeny určité váhy. Výsledek je sumarizován do jednoho čísla, podle jehož výše je odhadována budoucí finanční situace podniku [10]. Existuje celá řada modelů, pomocí nichž se dá předvídat budoucí finanční situace podniku. V této práci budou použity Altmanův (Z-skóre) model a Index důvěryhodnosti podniku (Index IN). Altmanův (Z-skóre) model [10] Profesor financí Altman využil pro své hodnocení údaje firem, které zbankrotovaly během následujících pěti let, i firem, které prosperovaly. Zpočátku do svého modelu zahrnul 22 poměrových finančních ukazatelů, které postupně zredukoval na pět ukazatelů, kterým přidělil váhy. Výhodou modelu je zejména to, že celkem věrohodně předvídá bankrot asi 2 roky dopředu před skutečným bankrotem. Pracuje však s menší spolehlivostí do vzdálenější budoucnosti. Vzorec č. 33: Z skóre = 1,2 x 1 + 1,4 x 2 + 3,3 x 3 + 0,6 x 4 + 1,0 x 5 [10] x 1 = pracovní kapitál / CA =(Oběžná aktiva krátkodobé závazky)/ca x 2 = nerozdělený zisk / CA = (zisk po zdanění dividendy)/ca x 3 = zisk před zdaněním a úroky / CA x 4 = vlastní kapitál / celkové závazky x 5 = tržby / CA = (tržby za zboží + tržby za prodej výrobků a služeb) / CA CA.celková aktiva Z > 2.99 finančně pevný, stabilizovaný podnik Z = 1,81 2,99 firma s neurčitou finanční situací Z < 1,81 podnik se špatnou finanční situací krachující podnik
Index důvěryhodnosti podniku (Index IN) [10] Také v podmínkách České republiky se pokusili finanční analytikové sestavit model pro hodnocení českého podniku. I. a I. Neumaierovi sestavili tzv. index důvěryhodnosti českého podniku, zkráceně index IN. Při jeho sestavování vyšli z českých účetních výkazů a zahrnuli zvláštnosti současné ekonomické situace v ČR. Model obsahuje 6 vybraných ukazatelů, kterým jsou přiřazeny váhy. Vzorec č. 34: IN 95 = v 1 * x 1 + v 2 * x 2 + v 3 * x 3 + v 4 * x 4 +v 5 * x 5 - v 6 * x 6 [10] x 1 = celková aktiva / cizí zdroje x 2 = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky x 3 = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva x 4 = výnosy celkem / celková aktiva x 5 = oběžná aktiva / krátkodobé závazky x 6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy celkem Váhy pro ČR: v 1 = 0,22, v 2 = 0,11, v 3 = 8,33, v 4 = 0,52, v 5 = 0,10, v 6 = 16,80 Váhy pro zemědělství: v 1 = 0,24, v 2 = 0,11, v 3 = 21,35, v 4 = 0,76, v 5 = 0,10, v 6 = 14,57 IN > 2,0 finančně zdravý a stabilní podnik IN = 1,0 2,0 podnik s neurčitou finanční situací IN < 1,0 finančně neduživý podnik
3 Cíl a metodika práce Cílem mé bakalářské práce je provést finanční analýzu Zemědělské společnost Horní Krupá, a.s. v letech 2000 až 2005. Na základě rozboru účetní závěrky (údajů z účetních výkazu) a výpočtu jednotlivých finančních ukazatelů posoudit vývoj a navrhnout doporučení, která by měla vést ke zlepšení finanční situace podniku, zejména v možných kritických oblastech. Při plnění hlavního i dílčích cílů mé bakalářské práce vycházím z účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztrát) zvoleného podniku Zemědělské společnost Horní Krupá, a.s. v letech 2000 až 2005, dále z metod a ukazatelů popsaných v literární rešerši (kapitola 2.), a to: Horizontální analýza a) horizontální analýza aktiv b) horizontální analýza pasiv c) horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Vertikální analýza a) vertikální analýza aktiv b) vertikální analýza pasiv c) vertikální analýza výkazu zisků a ztrát (jako základ byly použity celkové tržby) Analýza poměrových ukazatelů a) ukazatele zadluženosti b) ukazatele likvidity c) ukazatele aktivity d) ukazatele rentability Analýza pyramidových soustav ukazatelů a) rozklad rentability celkového vloženého kapitálu b) rozklad rentability vlastního kapitálu Predikce finanční tísně a) Altmanův (Z-skóre) model b) Index důvěryhodnosti podniku (Index IN)
4 Vlastní práce 4.1 Uvedení podniku Obchodní jméno: Zemědělská společnost Horní Krupá, a.s. Sídlo podniku: Horní Krupá č.p. 49 Právní forma: akciová společnost Rozhodující předmět činnosti: zemědělství včetně prodeje nezpracovaných zem. výrobků Datum vzniku: 10. února 2000 IČO: 25 93 45 46 DIČ: CZ25934546 Zápis v OR: Krajský soud v Hradci Králové, oddíl B, vložka 2027 Společnost má v současné době 587 akcionářů a hodnota základního kapitálu je 60 991 000 Kč. Akciová společnost zaměstnává k 31.12. 2005 82 zaměstnanců, z toho 8 THP, 5 účetních a 68 pracovníků rostlinné a živočišné výroby. V zemědělské sezóně jí v průměru vypomáhá 14 brigádníků z řad středoškolských, vysokoškolských studentů a důchodců. Zemědělská společnost HK, a. s. je tvořena 6 odloučenými pracovišti, které jsou umístěny v Horní Krupé, Dolní Krupé, Čachotíně, Jahodově, Knyku a Zbožici. Předmět podnikání: Obchodní činnost Zemědělská výroba Kovovýroba Autodoprava Služby pro zemědělství Pořez surového dřeva Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství
4.2 Horizontální analýza (Analýza časové řady) Kompletní tabulky horizontální analýzy v absolutní i relativní podobě jsou uvedeny v přílohách č. 4,5,6. 4.2.1 Horizontální analýza aktiv V roce 2001 celková aktiva klesla, a to o 2 130 tis. Kč. Tento vývoj byl zapříčiněn poklesem dlouhodobého majetku, a to o 2 447 tis. Kč. V rámci oběžných aktiv byl celkový nárůst a to o 441 tis. Kč a to i přesto, že položka materiálu klesla o 3 139 tis Kč, krátkodobé pohledávky o 2 028 tis. Kč a krátkodobý finanční majetek o 2 090 tis. Kč, protože tento stav se vyrovnal výrazným vzrůstem nedokončené výroby a polotovaru společně s výrobky. Graf č. 1 Vývoj dlouhodobých a oběžných aktiv (v tis. Kč) 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 Stálá aktiva Oběžná aktiva 10 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti V roce 2002 zaznamenáváme celkový nárůst aktiv o 2 746 tis. Kč. Tento vývoj byl u dlouhodobého majetku zapříčiněn vzrůstem samostatných movitých věcí a souborů movitých věci a to o 1 125 tis. Kč. Jedná se zejména o starší stroje a zařízení, která se postupně obměňují a nahrazují novými výkonnějšími (např. v tomto roce se zakoupil vyorávač, rozmetadlo, byl nainstalován nový vážící systém na míchárnu krav, traktor JOHN DEER a zásobník na tekutá hnojiva).
V roce 2003 vzrostla celková aktiva o 638 tis. Kč. Tento vzrůst byl hlavně způsoben nárůstem oběžných aktiv o 2 070 tis. Kč v kterých je hlavní položkou nárůst zásob o 2 904 tis. Kč. V tomto roce bylo zaznamenáno snížení počtu základního stáda o 994 tis. Kč a to zejména v důsledku velkého úhynu telat v roce 2001, které se tím pádem projevilo ve snížení stavu jalovic V roce 2004 sledujeme výrazný vzestup celkových aktiv a to o 7 908 tis. Kč. Tato částka je zejména zapříčiněna výrazným růstem oběžných aktiv a z toho velmi patrný nárůst pohledávek o 4 739 tis. Kč. Tento nárůst byl také zapříčiněn vstupem podniku do odbytového družstva Centrum Tábor, přes které obchodovali s vepřovým masem. Ukázalo se, že tento podnik není schopen plnit své závazky a nebo je plní s velkým zpožděním (musím se zmínit, že k těmto krokům nutí zemědělská družstva ministerstvo zemědělství, když vydává doporučení, aby podniky prodávaly své maso přes tato odbytová družstva). Podnik už dále s tímto družstvem nespolupracuje, přestoupil k odbytovému družstvu Centroodbyt Pardubice. V roce 2005 je asi největší postup ze všech sledovaných období celková aktiva vzrostla o 8 799 tis. Kč. Na tomto vývoji se podílí oběžný majetek vzrůstem o 5 618 tis. Kč. Na vzrůstu zásob se podílí materiál, nedokončená výroba a polotovary. Pohledávky opět rostou tentokrát o 1 894 tis. Kč jsou to pohledávky z obchodního styku, zálohy a dále pohledávky pravidelně splácené za odkoupené rodinné domky. Zemědělská společnost sleduje průběžně splácení pohledávek a v rámci možností sama vymáhá jejich platbu a popřípadě je dává k právnímu řešení. Dlouhodobý majetek v tomto roce vzrostl o 1 812 tis. Kč. Jedná se o nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, což je rekonstrukce dílny v Čachotíně a rekonstrukce prasečáku v Knyku o 5 372 tis. Kč. Velikost základního stáda vzrostla o 609 tis. Kč a to v důsledku dobré porodnosti v roce 2002. Hodnota staveb v tomto roce klesla o 1 265 tis. Kč jedná se o objekty, které jsou starší, ale ještě plně funkční pro provozování jednotlivých výrob.
4.2.2 Horizontální analýza pasiv Z grafického vyjádření vývoje vyplývá, že ve sledovaném období nebyli zaznamenány žádné výrazné výkyvy ve vlastním kapitálu společnosti a cizích zdrojích. Od roku 2002 lze sledovat pozvolný nárůst. Graf č. 2 Vývoj vlastního kapitálu a cizích zdrojů (v tis. Kč) 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Vlastní kapitál Cizí zdroje Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti V roce 2002 došlo k vzrůstu celkových pasiv o 2 746 tis. Kč, vlivem vzrůstu cizích zdrojů o 3 486 tis. Kč. V roce 2003 vzrostla celková aktiva o 638 tis. Kč. Tento vývoj byl zapříčiněn hlavně vzrůstem vlastního kapitálů o 5 315 tis. Kč a tento ukazatel byl ovlivněn vzrůstem základního kapitálu o 5, 81 %, rezervními fondy, nedělitelným fondem a ostatními fondy o 27,98 %, ale především vzrůst výsledku hospodaření za běžné účetní období o 1 596 tis. Kč což je 790,10 %. V roce 2004 celková pasiva vzrostla o 7 908 tis. Kč. Důvodem zvýšení hodnoty vlastního kapitálu je růst výsledku hospodaření minulých účetních obdobích, a to o 1 140 tis. Kč. U cizích zdrojů došlo k navýšení o 6 768 tis. Kč, a to především z důvodu růstu bankovních úvěrů a výpomocí a to 23,38 % (úvěr byl poskytnut od KB Havlíčkův Brod na výstavbu kravína v Horní Krupé, SMW banka České Budějovice na zakoupení
krmného vozu, odkameňovací linky a CITIBANK na nákup traktoru, JCB, obilného kombajnu) a krátkodobých závazků z obchodních vztahů o 16,91 %. V roce 2004 se změnila metodika účtování nároků na dotace. Nárok se již neeviduje jako státní daňová pohledávka, ale je o něm účtováno jako o státním daňovém závazku a dotaci se znaménkem mínus. V roce 2005 došlo k nárůstu celkových pasiv o 8 799 tis. Kč. Nejmarkantnější vzestup byl zaznamenán u krátkodobých závazků, které vzrostly o 6 994 tis. Kč. Naproti tomu dlouhodobé závazky klesly o 484 tis. Kč. V tomto roce také vzrostly dlouhodobé bankovní úvěry a výpomoci. 4.2.3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát U horizontální analýzy výkazu zisků a ztrát jsou popsány ty položky, které se významně podílejí na tvorbě hospodářského výsledku nebo u nichž byly zaznamenány výrazné změny ve vývoji. Tržby z prodeje vlastních výrobku a to z prodeje obilovin, řepky, brambor, mléka, skotu, prasat a za služby ze zemědělskou technikou, opravárenství a pořez, nejvíce vzrostly v roce 2001 a to o 21 628 tis. Kč což bylo o 67,81 % oproti předešlému roku. Naopak v roce 2002 byl zaznamenán největší pokles a to o 6 418 tis. Kč v procentech o 12,81. Tento pokles byl způsoben menšími tržbami v tomto roce a to zejména tržby za řepku, za prasata a za služby ze zemědělskou technikou, opravárenství, pořez. Přidaná hodnota podniku nejvíce vrostla v roce 2001 a to o 58,73 % a nejvíce klesla v roce 2002 o 15,14 %. V roce 2001 vzrostly mzdové náklady o 4 634 tis. Kč. Průměrná mzda v tomto roce byla 10 480 Kč a tato částka se dostala na číslo 12 674 Kč v roce 2005. Největší pokles zaznamenáváme v roce 2003 a to o 119 tis. Kč. Provozní výsledek hospodaření v letech kolísal. Největší pokles je zaznamenán v roce 2001 a v roce 2005, z důvodu nepříznivého počasí, které mělo negativní vliv na úrodu, naopak největší nárůst je v roce 2003.
Graf č. 3 Vývoj hospodářského výsledku před a po zdanění (v tis. Kč) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 Výsledek hospodaření před zdaněním Výsledek hospodaření za účetní období 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti Největší změny u finančního hospodářského výsledku jsou v roce 2001 a v roce 2005, v ostatních letech kolísal v intervalu od 190 tis. Kč do -25 tis. Kč. V roce 2001 klesl finanční hospodářský výsledek o 171 tis. Kč a důvodem byl ztrátový prodej cenných papírů Mlékárny Havlíčkův Brod. V roce 2005 klesl o 179 tis. Kč a důvodem byly menší přijaté úroky z termínovaných vkladů a od PGRLF o 270 tis. Kč a naopak zvýšení ostatních finančních nákladů (bankovní poplatky) o 112 tis. Kč. Výsledek hospodaření za účetní období značně kolísal. K největšímu poklesu došlo v roce 2001, v důsledku vzniku povinnosti účtovat o odložené dani z příjmů. Naopak největší nárůst je v roce 2003, a to o 1 273 tis. Kč, který je vyvolán příznivým vývojem provozního hospodářského výsledku. Výsledek hospodaření před zdaněním nejvíce klesl v roce 2001 a to 1 941 tis. Kč což je 81,55 %. Naopak nejvíce vzrostl v roce 2003 a to o neuvěřitelných 790,10 % a to je výsledek vzrůstu provozního hospodářského výsledku a hospodářského výsledku z finančních operací. Výsledek hospodaření za účetní období měl stejný vývoj.
4.3 Vertikální analýza (Analýza struktury) Kompletní tabulky vertikální analýzy jsou uvedeny v přílohách č. 6,7,8. 4.3.1 Vertikální analýza aktiv V průběhu sledovaných let nedochází ve vývoji struktury aktiv k prudkým změnám, proto je struktura aktiv prezentována pomocí jednoduchého aritmetického průměru v grafu č. 4. Graf č. 4 Průměrný stav DM, oběžných aktiv a ostatního majetku v letech 2000-2005 (v %) 0,61 43,04 56,32 Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní majetek Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti V průměru se na celkových aktivech podílel dlouhodobý majetek 56,32 % a oběžná aktiva 43,04 %. Časové rozlišení tvoří nevýznamnou položku celkových aktiv, v průměru to je 0,61 %, nejvyšší podíl má v roce 2005 a to 1,92 % a nejmenší podíl v roce 2001 a to 0,12 %. Dlouhodobý majetek je tvořen především dlouhodobým hmotným majetkem, který se pohyboval v rozmezí od 50,64 % do 59,77 %. Největší podíl na dlouhodobém hmotném majetku v každém roce mají stavby. V průměr je to 33,07 %. Nejvíce v roce 2000 36,30 % a nejméně v roce 2005 26,77 %. Společnost nevlastnila téměř žádný dlouhodobý finanční
majetek, pouze v roce 2000 0,03 % a v roce 2005 0,02 % což jsou členské vklady v podniku Centroodbyt Tábor, Odbytové družstvo Pardubice a Svaz chovatelů. Dlouhodobý nehmotný majetek byl po celé sledované období nulový. Základní složkou oběžných aktiv jsou zásoby, které mají jasně vzrůstající vývoj. V roce 2000 začínají na podílu 20,60 % z celkových oběžných aktiv a dospějeme na podíl 32,12 % v roce 2005. V průměru se podílejí na oběžných aktivech 28,10 %. Krátkodobé pohledávky se na celkových aktivech podílejí v průměru 8,96 %. Krátkodobý finanční majetek představuje v průměru 5,98 %. Dlouhodobé pohledávky se podílejí na oběžných aktivech pouze v prvních třech letech a to nepodstatně. 4.3.2 Vertikální analýza pasiv Ani ve vývoji struktury pasiv nebyl zaznamenán výrazný pohyb, proto je znovu využit jednoduchý aritmetický průměr. Graf č. 5 Průměrný stav vlastního kapitálu a cizích zdrojů v letech 2000-2005 (v %) 39,11 60,90 Vlastní kapitál Cizí zdroje Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti V průměru jsou celková pasiva tvořena z 39,11 % cizími zdroji a z 60,90 % vlastním kapitálem. Vlastí kapitál se nejvíce podílí na celkových pasivech v roce 2003 a to 64,79 % a nejméně v roce 2005 a to 56,70 %.
Hlavní složkou cizích zdrojů jsou bankovní úvěry a výpomoci, které tvořily průměrně 18,30 % celkových pasiv. Důležité složky jsou také krátkodobé a dlouhodobé závazky. Krátkodobé závazky zaznamenávají vzrůst a to od roku 2001 ze 10,43 % podílu až na 23,46 % podílu na cizích zdrojích. Dlouhodobé závazky během let kolísají. Vlastní kapitál je především tvořen základním kapitálem, který se na celkových pasivech v průměru podílí 58,16 %. Další složkou je hospodářský výsledek minulých let, který má od roku 2003 rostoucí tendenci, ve sledovaných letech vzrostl z 1,66 % na 2,61 %, průměrný podíl na celkových pasivech je 1,82 %. Hospodářský výsledek běžného účetního období se v průměru na celkových pasivech podílí 1,03 %. 4.3.3 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát Ve vertikální analýze se zabývám popisem položek, které považuji za významné z hlediska tvorby hospodářského výsledku a hospodářským výsledkem samotným. Přidaná hodnota postupem let soustavně klesá a to z 48,02 % v roce 2000 až na 35,41 % v roce 2005. Podíl osobních nákladů vynaložených na výrobu vlastních výrobků a služeb tvoří v průměru 33,04 % celkového objemu tržeb. Podíl výkonové spotřeby na výrobu vlastních výrobků a služeb tvoří 74,34 % celkového objemu tržeb Hospodářský výsledek za účetní období v prvním roce tvoří přes 7 % celkového objemu tržeb. V roce 2001 zaznamenáváme velký pokles, a to až na 0,82 %. V dalším roce se hospodářský výsledek stále drží na nízké úrovní a tvoří 0,43 % celkového objemu tržeb. V letech 2003, 2004 dochází k nárůstu, a to na 3,72 % a 2,46 %. V roce 2005 opět klesá hospodářský výsledek a to z důvodu výrazného poklesu provozního výsledku hospodaření. Tvoří pouze 0,54 % celkového objemu tržeb.