Klíčvá blast 5: Šklství, vzdělávání, sciální péče a zdravtnictví Klíčvá blast 5: Šklství, vzdělávání, sciální péče a zdravtnictví Strategické cíle Strategický cíl Indikátr Prstředek věření I-S-5.I.1 PO-S-5.I.1 I-S-5.I.2 PO-S-5.I.2 I-S-5.I.3 PO-S-5.I.3 I-S-5.I.4 PO-S-5.I.4 I-S-5.I.5 PO-S-5.I.5 I-S-5.I.6 PO-S-5.I.6 S-5.I Zajistit kvalitní dstatečně pestru nabídku vzdělávání a dplňkvých aktivit v reginu S-5.II Zajistit materiálně technické zázemí pr vzdělávání a dplňkvé aktivity I-S-5.II.1 I-S-5.II.2 PO-S-5.II.1 PO-S-5.II.1 S-5.III Zajistit dstatečné sciální služby pkrývající ptřeby v reginu S-5.IV Zajistit zdravtnické služby pkrývající ptřeby reginu S-5.V Návrh: Zajistit invace systémvéh přístupu k pdstatě pslání šklství. Osvěta dbrné i laické veřejnsti (rdičů). Pdrbně viz přílha Škla za pkrkem d Ondřeje Štefla. Pkud mžné, prsím rzšířit S-5.VI I-S-5.III.1 I-S-5.III.2 I-S-5.IV.1 I-S-5.IV.2 I-S-5.V.1 I-S-5.V.2 I-S-5.VI.1 I-S-5.VI.2 I-S-5.VI.3 PO-S-5.III.1 PO-S-5.III.2 PO-S-5.IV.1 PO-S-5.IV.2 PO-S-4.V.1 PO-S-4.V.2 PO-S-5.VI.1 PO-S-5.VI.2 PO-S-5.VI.3 Pdblasti: 5.1 Šklství a vzdělávání 5.2 Sciální služby 5.3 Zdravtnické služby Námět: zařadila bych samstatné téma rdina. Asi bychm se měli i v rámci strategie zabývat i bnvu rdiny a jejích tradičních hdnt. Na nárdní i krajské úrvni sice existují dkumenty, které se zabývají rdinnu plitiku,
v každém reginu jsu ale jiné pdmínky a mentalita bčanů i rzdílné přístupy a pririty místních samspráv. Byl by určitě prspěšné minimálně zmapvat situaci rdin a sučasný stav jejich pdpry a ptřeb. Pzn.: je t jedna cílvá skupina, pkud bude akceptván, je ptřeba jiné rzdělení Specifické cíle 5.1 Šklství a vzdělávání Specifické cíle Indikátr Prstředek věření PO-5.1.1.1 PO-5.1.1.1 5.1.1 Vychvávat učně pr místní řemesla Pčet míst pr jedntlivé učební bry 5.1.1.1 I-5.1.1.2 5.1.2 Prpjit škly (ZŠ, SŠ, VŠ) s místními firmami (pdnik. stipendia, brigády, stáže) Pčet splupracujících subjektů I-5.1.2.1 I-5.1. 2.2 I-5.1.2.3 I-5.1.2.4 I-5.1.2.5 5.1.3 Vybudvat chráněné dílny Pčet chráněných míst I-5.1.3.1 I-5.1.3.2 I-5.1.3.3 5.1.4 Lépe prpagvat aktivity ze strany škl Pčet prpagačních akcí I-5.1.4.1 5.1.5 Pdprvat maltřídní a kmunitní šklství Pdíl žáků vůči žákům statních škl I-5.1.5.1 5.1.6 Stabilizvat finanční příspěvky d škl Dplní Kryštf 5.1.7 Budvat předšklní zařízení různrdá - variabilní mžnsti kapacity 5.1.8 Pdprvat vzdělávací zařízení (prvz, mzdy, vybavení, prgramy, mderními pmůckami a techniku ) I-5.1.6.1 Kapacita předškl. zařízení pdle druhui-5.1.7.1 I-5.1.7.2 Pčet pdpřených zařízení z CLLD PO-5.1.2.1 PO-5.1.2.2 PO-5.1.2.3 PO-5.1.2.4 PO-5.1.2.5 PO-5.1.3.1 PO-5.1.3.2 PO-5.1.3.3 PO-5.1.4.1 PO-5.1.5.1 PO-5.1.6.1 PO-5.1.7.1 PO-5.1.7.2
5.1.9 Pdprvat vzdělávací akce a aktivity pr všechny věkvé skupiny 5.1.10 akce rdiny + škly splupráce VŠ rdinné dny přednášky přádané MND Předávání zkušenstí Praktické ukázky a šklení pčet aktivit/rk 5.1.11 Zajistit vzdělávání učitelů reakce na nvé věci 5.1.12 Organizvat pravidelné setkávání ředitelů škl 5.1.13 Stabilizvat kvalitní pedaggický sbr 5.1.14 Rzšířit mžnsti mimšklníh vzdělávání, zajistit univerzitu III. věku Kurzy pr různé cílvé skupiny Rekvalifikační kursy Větší pčet přednášek (humanit. i přírdv.) Prmítnut invativní přístupy d vzdělávání Pčet prgramů (principy dramatické výchvy, prjektvá výchva, zážitkvá pedaggika, intuitivní ). Využívat venkvních prstr a přírdy pr vzdělávání a výchvu i mimšklní aktivity dětí a mládeže Děti ven 5.1.15 Psílit zájmvé kružky 5.1.16 Specializvat třídy na ruční práce 5.1.17 Snížit vzdálenst a zvýšit dstupnst jedntlivých vzdělávacích prgramů 5.1.18 Reknstruvat a vybavit nevyhvující vzdělávací zařízení 5.1.19 Dstatečně vybavit vzdělávací zařízení 5.1.20 Pdprvat kmunitní šklu 5.1.21 Splupráce škla vedení bcí - DDM 5.1.22 Vybudvat neb reknstruvat zázemí pr umělecké činnsti (taneční sály, hudební sály) 5.1.23 ( uměleckých škl Taneční sály, hudební sály Kmunitní centrum, sídl MAS rzšíření pr splkvu činnst a zázemí pr ZUŠ ZŠ Vracv využití pr umělecku šklu M2 5.1.24 5.1.25 Zajistit envirnmentální vzdělávání Pčet prgramů a výchvu Kmentář [A1]: 5.1.2, 5, 7, 8, 14, 16, 19,22, 23 Všechny tyt bdy se prpjují v pdpře tzv. Lesních šklek http://zpravy.idnes.cz/lesni- materska-sklka-0un- /archiv.aspx?klic=481439 Pzr! Hlavním přínsem filsfie lesních šklek je praktivní přístup, nikliv vnější stránka fakt, že děti jsu převážně venku, cž se čast právě na venkvě a v malých městech jeví jak irelevantní, prtže děti přece lítají p venku zcela běžně. Pravu pdstatu lesních šklek je vedení dětí ke vzájemné splupráci, která se dehrává na základě běžných situací z reality tepl, zima, déšť, blát, such, žízeň. Zpravidla se v lesních šklkách klade také důraz na dětsku kreativitu (mnhem lépe si děck vyhraje s klackem v blatě než s blikajícím traktrem neb mluvicí panenku, prvnejme c se při bu typech hraní dehrává ve fantazii a c se při tm dítě může naučit) prvnejme vyrábění skřítků z th, c se najde v lese a pvěstné lepení vánční řetězů ve třídě
5.2 Sciální služby Specifické cíle Indikátr Prstředek věření PO-5.2.1.1 PO-5.2.1.2 PO-5.2.1.2 5.2.1 Rzvj sciálníh pdnikání Pčet pdpřených sciálních pdniků Pčet prjektů I-5.2.1.1 I-5.2.1.2 I-5.2.1.3 5.2.2 Krdinace a prpjenst sciálních rganizací 5.2.3 Zajistit variabilitu služeb sciální péře Umžnit péči seniry a zdravtně pstižené v přirzeném prstředí3 5.2.4 Budvat centra sciálních služeb Vybudvat centrum sciálních služeb města Bzence 5.2.5 Zvýšit světu bčanů ve všech bcích kmunitním plánvání a sciálních službách na Kyjvsku 5.2.6 Pečvat seniry, matky na MD, tělesně pstižené Nezaměstnaní, OSVČ, mládež péče seniry a přestárlé Využití stávajících prstr fara, ktelna 5.2.7 Šklka pr seniry chybí prgram pr seniry Pčet splečných prjektů I-5.2.2.2 Pčet typů služeb I-5.2.3.2 Pdíl senirů využívajících služby v přirzeném prstředí/seniři v dmvech I-5.2.4.1 I-5.2.4.2 I-5.2.4.3 Pčet světvých akcí I-5.2.5.2 5.2.8 Vybudvat stacinář 5.2.9 Pdprvat chráněné dílny je bsažen Pčet nvě výše vzniklých návrhy prjektů: přestavba bývalé a chátrající vjenské jídelny ve Bzenci, městské části Olšvec na Dětský dmv s basketbalvu halu, psilvnu, tělcvičnu, klubvnu pr děti a venkvním hřištěm 5.3 Zdravtnické služby PO-5.2.2.1 PO-5.2.2.2 PO-5.2.3.1 PO-5.2.3.2 PO-5.2.3.3 PO-5.2.4.1 PO-5.2.4.2 PO-5.2.4.3 PO-5.2.5.1 PO-5.2.5.2 Kmentář [A2]: Sciální pdnikání Základní idea: lidé chtějí nejčastěji džít tam, kde se cítí být dma širká dstupnst asistentské péče neb mini dmvy důchdců uvlňvání dmů a stavebních pzemků mladší generaci a zárveň vznik pracvních míst. Upřesněn: Pdpra investic d sciálníh pdnikání rzuměn jak finanční splúčast neb výstavba zařízení, ne nutně spjená s následným prvzem stavitele. Prč panuje čast přesvědčení, že nelze udržitelně prvzvat zařízení v sc blasti, pkud tt není sučástí státních dtačních mechanismů. Realita je všem takvá, že pptávka p těcht sužbách rste, stát ji nebude schpen v buducnu saturvat a pravděpdbně se nevyhneme jisté kmercinalizaci dané blasti. Prt je žáducí již nyní se na tut situaci připravvat. A prtže jde kmunitní záležitst, je vhdné mtivvat lkální splupráci různých subjektů, např. prsperující stavební firma pstaví zařízení, které dluhdbě prnajme bci za účelem návratu investice (ne zisku!), ta financuje prvz přím neb prstřednictvím neziskvé rganizace, klienti neb jejich blízcí za službu připlácejí, ale mají jisttu a nemusí na sklnku živta dramaticky měnit živtní prstředí. Významným faktrem je vlastnictví stavební parcely, která se dědí v rámci rdu, čímž dchází k úspře při startvacím bydlení aneb k prdeji a tedy k nabytí financí ptřebných k pkrytí sciálních služeb. V zahraničí jsu také případy, kdy majetný mecenáš / prsperující splečnst zalží a kmpletně prvzuje zařízení se sciálními službami, včetně persnálníh zajištění a bez vytváření zisku. T neznamená pr klienty zdarma, nýbrž dluhdbě kvalitně. V zásadě jde vrchlnu frmu uplatňvání tzv. CSR (splečenské dpvědnsti firem). Zásadním rzdílem prti dtvaným státním či plstátním prvzům je řízení, které předpkládá maximální efektivitu vynalžených prstředků, cž je jev vlastní ziskvé sféře. Reálně t není tak, že by někd rčně nalil desítky milinů na... Kmentář [A3]: DD s basketbalvu halu, psilvnu apd.? Prsím, c t je za záměr? Upřesnit pr jaké děti má být určen. Jsem skeptikem prt, že v mé rdné bci je Dům dětí a mládeže db. učiliště zednické, avšak nejedná se nic jinéh, než pasťák čili plepšvnu. Většina klientů jsu zlději, rváči a uživatelé drg, čast velmi agresivní, sem tam i nějaký ten vrah. Areál byl vybudván za desítky milinů, včetně tenisvých kurtů, psilvny atd. Veškeré snahy a sliby mžnstech užívání areálu pr veřejnst se nenaplnili - z pchpitelných důvdů. Obecně chápu, že je ptřeba dětem bez dmva pskytnut péči, nicméně zdá se mi, že trend jde spíš směrem k pěstunské péči Jen se ptám nejsu mi známé pdrbnsti.
Specifické cíle Indikátr Prstředek věření Dstupnst PO-5.3.1.1 zdravtnických PO-5.3.1.2 služeb PO-5.3.1.3 Pčet pdpřených prjektů I-5.3.1.3 I-5.3.1.4 5.3.1 Zachvat dstupnst a rzsah pskytvání zdrav. péče Pdpra dstupnsti specializvané ambulantní péče v reginu 5.3.2 Zachvat phtvst a pskytvání lékárenské služby 5.3.3 Zajistit dstupnst zdravtnické péče i v malých bcích Dplnit zdravt. zařízení dětský lékař Chybí lékař (Dmanín) Nástup mladéh lékaře Vracv Malá úrveň - dbrná dětská lékařka Existence An/ne I-5.3.3.1 I-5.3.3.2 I-5.3.3.3 PO-5.3.2.1 PO-5.3.3.1 PO-5.3.3.2 PO-5.3.3.3 5.3.4 Mdernizace přístrjvéh vybavení zdravtnických zařízení Pčet pdpřených zařízení I-5.3.4.2 I-5.3.4.3 5.3.5 Zlepšit přístup persnálu zdrav. zařízení I-5.3.5.1 I-5.3.5.2 I-5.3.5.3 5.3.6 Zavést rdinační hdiny u lékaře v dpledních hdinách I-5.3.6.1 I-5.3.6.2 I-5.3.6.3 I-5.3.6.4 PO-5.3.4.1 PO-5.3.4.2 PO-5.3.4.3 PO-5.3.5.1 PO-5.3.5.2 PO-5.3.5.3 PO-5.3.6.1 PO-5.3.6.2 PO-5.3.6.3 PO-5.3.6.4
5.4 Zajistit zdravtnicku světu (prevence, zdravý živtní styl, nadužívání léků, alternativní medicína, zdravá výživa atd.) Návrh: Výrazně zvýšit světu v nadužívání léků a zárveň zvýšit prpagaci léčebných účincích bylin (viz. naše prababičky), hmepatie a dalších (byčejný čaj z usušených rztlučených šípků má mnhnásbně vyšší bsah vitamínu C než celaskn či jiné preparáty akrát málkd ví, že se musí luhvat ve studené vdě něklik hdin, nesmí být zahřátý víc než na 60 stupňů a při jakémkliv styku s kvem třeba lžičku se vitámín C zničí. Ostatně citrn d hrkéh čaje je taky nesmysl). Od věci také není širší diskuse pvinném čkvání kjenců a dětí d tří let dnes už jsu dstupné analýzy a statisktiky, které vyvracejí některé mýty v tét prblematice. I zde platí n známé zlatá střední cesta tzn.čkvat spíše an, ale zásadní tázku je c a v jakém věku. Příklad za všechny aktuálně se bjevují zprávy zvýšeném výskytu černéh kašle. Nehvří se už ale tm, jak je mžné, že se nakazí i dříve čkvané děti??? Druhá věc je, že díky dluhdbému čkvání pklesla schpnst lékařů některé nemci diagnstikvat, jelikž se s nimi za celu kariéru nesetkali O zpmalení vývje řeči p čkvání v něklika případech v mém klí ani nemluvím! Pčet světvých akcí Pčet pdpřených prjektů I-5.3.7.3 5.4.1 I-5.3.8.1 I-5.3.8.2 5.4.2 I-5.3.9.1 I-5.3.9.2 5.4.3 I-5.3.10.1 I-5.3.10.2 5.4.4 I-5.3.11.1 I-5.3.11.2 PO-5.3.7.1 PO-5.3.7.2 PO-5.3.7.3 PO-5.3.8.1 PO-5.3.8.2 PO-5.3.9.1 PO-5.3.9.2 PO- 5.3.10.1 PO- 5.3.10.2 PO- 5.3.11.1 PO- 5.3.11.2