Vybrané aspekty makroekonomického vývoje na cestě k euru v České republice Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. Slovensko Česká obchodní komora Velvyslanectví ČR R ve Slovenské republice 28. března b 2007,, Bratislava
Obsah prezentace Reálná ekonomika: konvergence a produktivita Inflace a relativní cenová hladina Úroky Měnový kurz a jeho variabilita Vnější rovnováha Veřejné finance a veřejný dluh Euro si musíme odpracovat
Reáln lná a nomináln lní konvergence Cenová hladina 140 120 100 PORT GER DEN IRL Cenová hladina HDP v ČR zhruba 20 % pod teoretickou trendovou linií Cenová hladina v ČR a v SR je téměř shodná (to odpovídá téměř shodné produktivitě) 80 GRE SLO 60 EST SK CZE 40 40 60 80 100 120 140 HDP na hlavu v paritě Zdroj: EUROSTAT a výpočty ČNB
Reáln lná ekonomika - konvergence Konvergence k eurozóně 1999-2006 (v procentních bodech) 25 20 15 10 5 0 Lotyšsko Lit va Slovensko ČR Řecko Slovinsko Kypr 0,2 0,4 0,6 0,8 1 HDP na hlavu v roce 1999 (eurozóna = 1) Španělsko Euro-zóna Podle ekonomické teorie by nejrychlejší konvergence měla být patrná v zemích, které byly nejvíce vzdáleny od úrovně eurozóny. Měli bychom proto pozorovat negativní vztah mezi úrovní produkce (např. v roce 1999) a uzavíráním mezery mezi roky 1999-2006 V posledních 8 letech toto pro chudší evropské ekonomiky zhruba platí, ČR z tohoto pohledu průměrná
Reáln lná ekonomika - produktivita Relativní HDP na hlavu 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 LAT Relativní HDP zvyšován nadprůměrnou zaměstnaností LITH PORT EST POL CZ SK SLO HUN CYP 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1 Relativní produktivita Eurozóna ESP GRE Relativní HDP snižován podprůměrnou zaměstnaností Relativní HDP vůči eurozóně je ovlivněn mírou participace v jednotlivých zemích V ČR je relativně hodně pracovníků. Vyšší počet pracovníků téměř zcela vysvětluje rozdíl v HDP na hlavu mezi ČR a SR. Z hlediska produktu i z hlediska produktivity bude ČR při vstupu silnější než některé slabší ekonomiky v minulosti Zdroj: EUROSTAT a výpočty ČNB
Inflace a měnovm nová politika v ČR současný stav a krátkodobý výhled 5 4 3 target band until 12/05 inflation target 2 1 actual inflation inflation forecast monetary policy horizon 0 1/05 4 7 10 1/06 4 7 10 1/07 4 7 10 1/08 4 7 10 ČNB neuvažuje o zásadní změně režimu MP Změněn inflační cíl (od roku 2010 na 2% +/- 1%)
Úrokové míry srovnání s další šími novými členskými zeměmi mi 3M úroky Eurozóna ČR Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko 2001-2003 3,31 3,67 4,04 9,52 10,25 7,24 Nominální 2004-2006 2,46 2,22 2,67 8,39 5,23 3,98 2001-2003 1,11 1,73 0,51 3,19 7,62 0,87 Reálné (ex 2004-2006 0,29 0,12-1,16 3,62 2,87-0,89 7 6 5 4 3 2 1 0 Nominální 3M sazby 2003 2004 2005 2006 Eurozóna ČR Slovensko Českou specialitou jsou nižší nominální úroky než v eurozóně (již dva roky), princip měnové politiky to však nijak zásadně neovlivňuje Reálné úrokové míry obvykle blízko nuly (ČR), nebo i pod ní (Pobaltí, Slovensko) Zdroj: EUROSTAT a výpočty ČNB
Měnový kurz V období od roku 1999 většina měn nových členských zemí nominálně apreciovala (nejvíce česká a slovenská koruna) nebo stagnovala vůči euru; naopak nejvíce deprecioval bývalý slovinský tolar (paradox) Reálně apreciovaly všechny měny Vyšší úroky společně se stagnujícím nebo apreciujícím kurzem implikovaly nadvýnosy dluhových aktiv držených v měnách nových členských zemí oproti dluhovým aktivům drženým v eurech Příklad: a) 100 investováno k 1.1.2000 za eurové 3M sazby k 31.12.2006 123,8 b) 100 převedeno k 1.1.2000 do CZK a investováno za CZK 3M sazby k 31.12.2006 převedeno zpět do eur, výsledek 162,4, tj. kumulovaný nadvýnos 31,2%
Měnový kurz Kumulovaná nominální apreciace oproti euru (IV:1999 - IV:2006) Zdroj: EUROSTAT a výpočty ČNB Kumulovaný nadvýnos nominálního úroku (IV:1999 - IV:2006) Kumulovaný nadvýnos vyjádřený v eurech (IV:1999 - IV:2006) ČR 29,6% 1,2% 31,2% Estonsko 0,0% 4,0% 4,0% Maďarsko -1,8% 50,3% 47,6% Polsko 12,7% 49,4% 68,4% Slovensko 20,0% 21,5% 45,9% Nejmenšího nadvýnosu mohli investoři dosáhnout v Estonsku stabilizovaný a kredibilní měnový výbor Naopak největšího nadvýnosu mohli investoři dosáhnout v Polsku (téměř 70% při použití krátkých sazeb a ještě více při použití sazeb z dlouhého konce výnosové křivky
Měnový kurz "Nadvýnos" v eurovém vyjádření (2000-2006, v %) 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Est. Slovensko Slovinsko ČR Maďarsko Polsko 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 Modifikovaná mezičtvrtletní variabilita kurzu (2000-2006 v %) Existuje poměrně jasná souvislost mezi eurovým nadvýnosem a ne/stabilitou měnového kurzu Pozn.: variabilita kurzu byla měřena jako průměrná absolutní hodnota z mezičtvrtletní změny kurzu a byla modifikována o průměrné tempo nominální apreciace (resp. depreciace) Carry Trades Zdroj: EUROSTAT a výpočty ČNB
Vnější rovnováha V nových členských zemích se začíná projevovat již zralejší fáze životního cyklu zahraničních investic : a) Tendence ke zlepšování salda ZO se zbožím a službami b) Tendence ke zhoršování bilance výnosů Patrné zejména v ČR a v Polsku Zdroj: EUROSTAT a výpočty ČNB
Veřejn ejné finance Primárně politická záležitost Fiskální 3% kritérium je takový deficit, při kterém by veřejný dluh ekonomiky, jenž roste nominálně cca 5% tempem (HDP), konvergoval k 60% HDP Země však rostou různými tempy budou konvergovat k 60% dluhu při různých deficitech Země si můžeme podle deficitu rozdělit do 3 skupin: I. Země s deficitem, který vede ke snižování současného poměru dluh/hdp a zároveň ke konvergenci k poměru dluh/hdp menšímu než 60% II. Země s deficitem, který sice zvyšuje jejich současný poměr dluh/hdp, ale zároveň vede ke konvergenci dluh/hdp menšímu než 60% III. Země s deficitem, který vede ke konvergenci poměru dluh/hdp vyššímu než 60%
Veřejn ejné finance ČR zatím spadá do II. skupiny, tj. podíl dluhu na HDP se díky deficitům zvyšuje, ale konvergujeme k nižšímu než 60% podílu dluhu. Do III. skupiny (konvergence k vyššímu veřejnému dluhu než 60%) zatím spadají Maďarsko, ale i eurozóna jako celek Zdroj:EUROSTAT a výpočty ČNB Poznámka: tempa nominálního růstu ekonomik byla uvažována na úrovni průměru temp pro příslušné země za roky 2003-2006
Euro si musíme me odpracovat Veřejné finance jsou překážkou zavedení eura v ČR ERM-II by neměl být problém vs koncept nedosažitelná trojice Nový, pevný termín zavedení eura v ČR? potřebujeme jízdní řád reforem Aktualizace Eurostrategie Pevná vs volněji pojatá kritéria
Vybrané aspekty makroekonomického vývoje na cestě k euru v České republice Děkuji Vám za pozornost Vladimír Tomšík Vladimir.Tomsik@cnb.cz