1 Prezident představil rozpočet (2) Sklady pomohly růstu (2) Exportní plány se zatím plní (2) Deutsche Telekom investuje čtyři miliardy (3) Dodavatelé ať se připraví vláda bude chtít slevy (3) Apple vyhověl investorům (4) Ford začíná splácet (4) Stávka v rafinériích nebude (4) 8 kvalit skvělých zaměstnanců (5) Ministerstvo zemědělství jako success story (2) Jak Americe pomáhají imigranti (2) Bankovní zisky nejvíce za 5 let (3) 25 miliard zaplatí banky za hypotéky (3) P&G mění reklamní mix (3) Šílenství jménem Linsanity (4) Kde se alkoholu daří. (4) Kdo chce platit přes PayPal, může (4) Ekonomika států: Washington D.C. (7) Speciál: Proč vyrábět v Americe pro a proti (6) Ekonomika států: Washington D.C. (7) Únor 2012 Stránka 1
2 Prezident představil rozpočet růstu 3. února představil prezident Obama rozpočet na rok 2012, jeho již čtvrtý a poslední v tomto funkčním období. Největší novinky jsou návrh na snížení firemních daní a snížení odpočtu příjmů z dividend, což by se dotklo hlavně bohatších vrstev obyvatel. Také v základních obrysech navrhl způsob, jak více zdanit nadnárodní společnosti, které outsourcují zahraniční práci. Během deseti let by firmy a bohatší na daních zaplatily o dva triliony dolarů víc, než platí nyní. V amerických poměrech je třeba mít na paměti, že prezidentské návrhy rozpočtů jsou spíše vyjádřením politického přání či road mapy než konkrétními rozpočtovými pravidly a návrhy. Již nyní je ale vidět, že se Obamovi nedaří plnit jeho dlouhodobý plán, s nímž do úřadu v roce 2009 nastupoval. Podle tehdejších plánů se měl letos rozpočtový deficit snížit na 3,5 % HDP, dnes je to stále vysokých 8,5 %. Dluh veřejných financí měl původně dosáhnout vrcholu loni, na 67 %. Letos už je hranice posunuta na rok 2014 a výši 78 % HDP. Ekonomické problémy jsou samozřejmě nejčastěji uváděnou příčinou těchto špatných odhadů, nicméně velká část neřešených problémů vyžaduje spíše politickou odvahu k provedení určitých kroků než zlepšení ekonomiky. Sklady pomohly růstu Ekonomický růst v USA v posledním čtvrtletí loňského roku dosáhl 2,8 %. I když jde o zrychlení oproti předešlým 1,8 %, jsou detaily ekonomických údajů spíše zklamáním. Dvě procenta růstu jdou na vrub větších skladových zásob, u nichž se s největší pravděpodobností jedná o jednorázovou záležitost. Vláda a hlavně armádní nákupy HDP snížily o 1 %, soukromá spotřeba se meziročně zvýšila o skromná dvě procenta. Potěšily naopak údaje o soukromé výstavbě, ta se meziročně zvýšila o 10,9 %, i když stavbařům hodně pomohlo teplejší počasí, než je v tuto dobu obvyklé. Všeobecný závěr je, že i když je růst národní ekonomiky vítanou zprávou, pořád není dostatečný na větší snížení nezaměstnanosti, která zůstává na americké poměry neobvykle vysoká. Analytici na letošek prognózují, že se vytvoří v průměru 140.000 pracovních míst měsíčně, celkem 1,7 mil. za rok 2012. (Financial Times) Exportní plány se zatím plní Když na začátku roku 2010 vyhlásil prezident Obama cíl zdvojnásobit do pěti let hodnotu amerického exportu, moc odborníků tomu tenkrát nevěřilo. Zatím se ale exportní objemy zvyšují tak, že při pokračování trendu by se tak skutečně mohlo stát. Měsíční objemy vývozů se pohybují kolem 180 miliard dolarů, což je oproti tehdejším cca $140 mld. růst zhruba o 16 %. Mezi úspěchy, které si podle ekonomů může Obamova administrativa skutečně připsat, patří tlak na zvýšení hodnoty čínské měny, prosazení dohod o volném obchodu s Panamou, Kolumbií a Jižní Koreou a zahájení jednání o obchodní a investiční dohodě s devíti zeměmi v Pacifiku, Trans-Pacific Partnernship. I přesto je podle prohlášení Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku růst exportů z 90 % spíše zásluha zlepšující se makroekonomické situace, tedy oživení v Asii a růst cen komodit, hlavně obilí, bavlny a ropných produktů. Navíc před dvěma lety, v době vyhlášení tohoto cíle, byl světový obchod pod vlivem krize hodně nízko. Podle některých se tedy zatím jedná spíše o návrat na bývalé objemy než skutečný růst. Největší naděje na další růst vzájemného obchodu si vláda dělá u Číny: kdyby se čínská ekonomika skutečně více otevřela a více chránila duševní vlastnictví a obchodní tajemství, tak by náš obchod mohl růst daleko rychleji, prohlásil jeden zástupce ministerstva obchodu. (New York Times) Ministerstvo zemědělství jako success story Ministři zemědělství v Americe nebývají nejpopulárnějšími politickými figurami. Hlavním úkolem tohoto úřadu, který letos slaví své 150. výročí, většinou bylo uklidňovat nespokojené farmáře a příliš na sebe neupozorňovat. Současný šéf úřadu Tom Vilsack se možná stane jednou z mála výjimek, protože za tři roky svojí práce sbírá ocenění jak politických tak zemědělských komentátorů. I republikáni, v podobě senátora Charlese Grassleyho, pro něj mají slova uznání. Dělá opravdu dobrou práci, řekl nedávno senátor. Vilsackovi slouží urovnání sporů okolo práv černošských farmářů, efektivní informační podpora malých farem a rostoucí zemědělské exporty. Vůbec poprvé dosáhly příjmů zemědělských podnikatelů $100 miliard. Vilsackovi se také zatím daří poměrně hladce proplouvat politicky výbušným tématem okolo potravinových lístků. Téměř polovina z ministerského rozpočtu ($144 miliard) jde na tento program, který tvrdě kritizují republikáni, protože podle nich je ukázkovým příkladem neefektivity vládou vydávaných prostředků, protože velká část lístků se dostává k těm, kteří je nepotřebují. Ministr, který býval guvernérem státu Iowa, také počítá s tím, že díky své popularitě ve svém domácím státě, kde v prezidentských volbách tradičně vítězí republikáni, letos na podzim silně napomůže Baracku Obamovi k jeho znovuzvolení americkým prezidentem. Jak Americe pomáhají imigranti Amerika jako země imigrantů se neustále zabývá diskuzemi, jaká je ekonomická hodnota nově příchozích imigrantů. Partnership for 21st Century Skills zveřejnilo závěry studie The Center for American Progress, podle které se nově příchozí až o 30 % častěji rozhodnou založit vlastní firmu a začít v USA podnikat než rodilí Američané. Univerzita na Floridě zjistila, že hispánští zaměstnanci, kteří hovoří plynně anglicky i španělsky, si v průměru vydělají o $7.000 ročně víc. Různé studie také ukazují na zlepšené sociální dovednosti bilingulních občanů USA lepší chápání a vyrovnání se s různými kulturami a výzvami. Únor 2012 Stránka 2
3 Deutsche Telekom investuje čtyři miliardy T-Mobile USA, vlastněná německým Deutsche Telekomem, se rozhodla vylepšit svoji pověst a udržet si svoje zákazníky poté, co ji začali opouštět po neúspěšném pokusu o prodej firmě AT&T za požadovanou cenu $39 miliard. Čtvrtletní ztráta na konci roku 2011 dosáhla výše $3,3 mld., především z důvodu pokračujícího úbytku zákazníků, kteří při oznámení jednání o prodeji nevěděli, na čem jsou a začali hromadně odcházet ke konkurenci. Skupina se snaží tento trend napravit investicemi do technologií, především nové generace šikoropásmového připojení, označovaného LTE nebo 4 G, s využitím spektra, které DT získalo od AT&T jako odstupné za neúspěšná jednání o prodeji. Naplňují se tak obavy akcionářů, kteří se po neúspěšných jednáních o prodeji T-Mobile USA začali obávat, že vylepšení pověsti a image firmy u amerických zákazníků bude velice drahá záležitost s nejasným výsledkem. T-Mobile USA také letos plánuje, že se více zaměří na ziskovější korporátní zákazníky, kde v poslední době ztrácela firmy se obávaly nejistoty plynoucí z prodeje a neprodlužovaly smlouvy. Jen za poslední tři měsíce loňského roku ztratila firma 802 tisíc zákazníků. (Financial Times) Dodavatelé ať se připraví vláda bude chtít slevy Podle politických dohod by se státní výdaje v období 2013-2021 měly snížit o 1 trilion dolarů, což se samozřejmě dotkne prakticky všech dodavatelů zboží a služeb pro americkou vládu. Velká část tzv. federal contractors sídlí v hlavním městě Washingtonu a okolí a nižší příjmy by mohly připravit mnoho lidí o dobře placenou práci dodavatelů pro vládní úřady a agentury. Ty v posledních desetiletích neustále zvyšovaly podíl nakupovaných služeb od dodavatelů ze soukromého sektoru a vládní byznys dnes patří k nejlukrativnějším v Americe. Asociace Professional Services Council už začíná pořádat semináře a workshopy, na kterých firmy informuje o tom, co mohou očekávat při vyjednávání o prodloužení nebo obnovení vládních kontraktů. Kromě vyjednávacích taktik ze strany úředníků se mají firmy připravit na nová smluvní ujednání, která by měla úřadům umožnit rychleji odstoupit od smlouvy, pokud najdou lepšího nebo levnějšího dodavatele nebo přísnější kontrolu uváděných referencí a zkušeností, kterými se firmy chlubí na svých webových stránkách. I když vládní supervýbor k finální dohodě o velikosti škrtů ještě nedošel, odhadují je někteří vládní úředníci na $110 miliard ročně, polovina se má dotknout armádních výdajů. (Washington Post) Bankovní zisky: nejvíce za 5 let Jestli se někdo rychle dokázal otřepat z finanční krize let 2008-2009, pak to byly právě americké banky a finanční instituce. Podle předběžných výsledků, které shromažďuje Federal Deposit Insurance Corporation, dosáhl celkový zisk bank za poslední čtvrtletí $26,3 miliard. Hlavní příčinou ale je pokles ztrát, ne to, že by banky více vydělávaly na úvěrech podnikům nebo profitovaly z depozit střadatelům. Výsledky za celý loňský rok se blíží 120 miliardám dolarů zisků, tj. o 40 % více než v roce 2010 a vůbec nejvyšší hodnota od roku 2006. 25 miliard zaplatí banky za hypotéky K největší dohodě o vyrovnání se tabákového průmyslu s žalobci od roku 1998 se schyluje mezi americkou vládou a pěti bankami. Ty přijaly dohodu, že použijí celkem $25 miliard ze svého, aby snížily dluhy věřitelům se zastavenými nemovitostmi, a nabídnou refinancování těm, kteří sice zvládají platit, ale kvůli poklesu cen domů dluží více než je aktuální cena domů. Dohody se účastní banky Ally Financial, Bank of America, Citigroup, JP Morgan Chase a Wells Fargo, které společně drží 55 % nesplácených hypoték, což je asi 27 mil. smluv. Z druhé strany se ke smlouvě připojilo 49 U.S. států a vyjednávači stále čekají na vyjádření státního žalobce z Oklahomy, jestli se k dohodě také připojí. Bank of America ještě samostatně uzavřel dohodu o úhradě jedné miliardy dolarů státu New York za falšování dokladů k půjčkám, které jistila vládní Federal Housing Administration. Ve státech New York, Florida a Nevada je podíl nesplácených hypoték větší než 12 %, kolem deseti procent je to ještě v Ohiu, Illinois a Indianě. Podle státního žalobce z Iowy Toma Millera se jedná o největší pomoc, kterou Obamova vláda dosud nabídla strádajícím majitelům kteří od začátku ekonomických potíží v roce 2008 jen těžce splácejí hypotéky na vlastní bydlení. (WSJ Europe) P&G mění reklamní mix Největší světový zadavatel reklamy Procter&Gamble, který na reklamu ročně vydává přes 10 miliard dolarů, se rozhodl přesunout část své reklamy na sítě Facebook a Twitter. Firma byla dlouhodobě kritizovaná, že zvyšuje podíl reklamních výdajů na tržbách bez odpovídajícího růstu prodejů. P&G zvýšil za poslední dva roky reklamní výdaje o závratných 24 %, zatímco prodeje se zvýšily o šest procent. Procter&Gamble na reklamu dává 9-11 % procent svých tržeb, v poslední době ale stále častěji vidí, že se jeho konkurentům daří lépe využívat sociální média k nápaditým kampaním, kterými si získávají nové a loajálnější zákazníky. Zpráva je nepříjemná pro 1.600 marketérů a nákupčích médií v P&G, kteří si kvůli menšímu nákupu standardních médií budou muset najít novou práci. (BusinessInsider) Únor 2012 Stránka 3
4 Apple vyhověl investorům Apple ustoupila u investory dlouhodobě požadovaného přání odsouhlasit jmenování ředitelů firmy a členů správní firmy. Největší americký penzijní fond, California Public Employees Retirement System (CALPERS), uspěl letos se svým přáním, které se mu ještě v loňském roce nepodařilo schválit a bylo zamítnuto. Krok Apple znamená, že další velké firmy, které se dosud zdráhaly jmenovat členy vedení podle přání největších akcionářů, budou mít daleko více ztíženou pozici, protože všichni se budou nyní odvolávat na Apple. Apple nyní vydá vnitřní nařízení, že kdokoliv, koho ve funkci neschválila více než polovina akcionářů nebo jejich zástupců, bude muset na svoji funkci rezignovat. Calpersu se za poslední dva roky podařilo k tomuto kroku přesvědčit 77 velkých firem, a s dalšími sedmnácti dál jedná. Z pořadí S&P 500 vyplývá, že 80 % velkých amerických korporací o této změně zatím neuvažuje, i když Amerika zůstává jedinou rozvinutou zemí, která nepožaduje, aby ředitelé veřejně obchodovaných společností obdrželi nadpoloviční schválení všech akcionářů. Ford začíná splácet Automobilka Ford začala ve větším měřítku splácet dluhy, nahromaděné za minulé období v penzijních fondech a dalších závazcích, kam v době ekonomických těžkostí neposílala dostatek peněz. Do amerického penzijního fondu pro své zaměstnance pošle $2 mld., kde chybí přes devět miliard v naakumulovaných závazcích. 350 milionů půjde na výplatu benefitů a šestnácti ředitelům společnosti se plat zvýší na $250 tisíc ročně. Všechny tyto informace jsou veřejně přístupné u Security and Exchange Commission, kam firma musí hlásit svoje kroky ve finanční oblasti (Washington Post) Stávka v rafinériích nebude Americkým rafinériím se vyjednáváním s odborovou centrálou United Steelworkers podařilo vyhnout se stávce, která by mohla z provozu vyřadit velkou část provozů. Kdyby se kolektivní smlouvu, která byla uzavřena na tři roky, nepodařilo uzavřít, došlo by ke snížení výroby v rafinériích Exxon Mobile, Valero Energy, BP, Chevron nebo Conoco, a dostupná výrobní kapacita by se snížila o milion barelů denně, které provozy těchto firem dodávají na trh. Hlavním problémem při jednání o dohodě byly požadavky odborářů na zlepšené bezpečnostní podmínky v rafinérských provozech, protože od roku 2009 se v U.S. rafinériích odehrálo 18 smrtelných nehod. Rafinérie se na možné problémy připravovaly, tak, že připravovaly dočasně najaté externí zaměstnance na základní řízení provozů, tak jak to udělaly v roce 1980 při poslední velké stávce. Vzhledem k nízké poptávce a dobře zpracovaným krizovým plánům ale většina analytiků odhadovala, že by v případě stávky stejně tito najatí zaměstnanci nebyli potřeba, protože rafinerie by po určitou dobu dokázaly fungovat jen v základním režimu. Nakonec nebude nutné přistupovat ani k tomuto opatření. (Wall Street Journal) Šílenství jménem Linsanity New York má novou hvězdu. Jeremy Lin, basketbalista New York Knicks tchajwanského původu, plní média, stadiony a co nejdříve i kapsu vlastní i sponzorů, mezi nimiž aktivitou vyniká firma Nike. Vystudovaný ekonom z Harvardu oslnil svým nástupem do NBA, kde hlavně díky němu Knicks vyhráli sedm zápasů v řadě a stoupají žebříčkem vzhůru. S bodovým ziskem okolo 20 bodů na zápas se ihned zařadil mezi nejproduktivnější hráče celé ligy. Šílenství okolo něj dává vydělat i firmám s ním spojeným, Nike už chystá velkou kampaň s využitím jeho slávy v Asii, kde tržby Nike dosáhly loni $3 mld. a kde je basketbal na vzestupu. S Linovou popularitou má problém vláda v Číně, především kvůli jeho původu (rodiče emigrovali do USA z Tchajwanu) a katolickému vyznání, ke kterému se Lin hrdě hlásí. Mediální čísla okolo jeho osoby jsou však i tak fenomenální: jeho tričko je nejprodávanější na NBA.com, za jeho třídní knížku ze střední se na ebay nabízí $4.800 a tržní hodnota Knicks se za pár týdnů zvýšila o $139 milionů. Na YouTube je s ním 8.500 videí. Nike ještě nemá úplně jasno, jak Linovu popularitu mezi mladými v Číně využije, vloni už úspěšně značku na letní škole košíkové na Tchaj-wanu. (BusinessWeek) Kde se alkoholu daří. Američané se postupně vracejí k dražšímu alkoholu, což je ekonomy všeobecně chápáno jako znak zlepšující se nálady spotřebitelů. Prodej tvrdého alkoholu v USA by loni měl skončit jen těsně pod hranicí $20 mld., největší světový prodejce tvrdého alkoholu Diageo reportoval za druhé pololetí loňského roku na americkém trhu prodeje ve výši $1,88 mld. Objem prodaných lahví ale zůstal stejný jako v předešlých obdobích, takže tříprocentní růst tržeb jde na konto prodejů dražšího zboží. Severní Amerika je pro Diageo nejziskovější trh, takže jakékoliv procento růstu prodejů je pro firmu vítanou zprávou. Kdo chce platit přes PayPal, může I bez hotovosti nebo kreditní karty bude možné od března zaplatit ve více než 2.000 obchodech společnosti Home Depot. Tyto společnosti se dohodly, že bude stačit, když zákazník přiloží svůj mobilní telefon ke čtečce kreditních karet u pokladny a zadá heslo k definovanému účtu. Kdo bude chtít účtenku, dostane na mobil SMS zprávu. Tuto zprávu lze považovat za příchod nakupování bez peněženky, jak se o něm již déle mluví. Pro PayPal je Home Depot sice první, rozhodně ne ale poslední firmou, se kterou by rád Únor 2012 Stránka 4
5 takto spolupracoval. I když je to bezesporu úspěch, je to jen začátek nastoupené cesty k budoucímu způsobu nakupování, vyhlásil na firemním blogu víceprezident PayPalu pro maloobchod a předplacené služby Don Kingsborough. (Los Angeles Times) 8 kvalit skvělých zaměstnanců Poradce managementů Jeff Haden se s čtenáři časopisu Inc. podělil o svoje zkušenosti ne s dobrými, ale skvělými zaměstnanci. Svá pozorování shrnul do osmi bodů a podle něj výjimeční zaměstnanci: 1/ Ignorují popis práce myslí sami, nečekají, až jim někdo řekne, co je třeba dělat, když se řeší problém; 2/ Jsou jiní nebojí být trochu odlišní od ostatních, ale tak akorát ; 3/ vědí, kdy se mají stáhnout poznají, kdy je konec legrace a bez problémů se zapojí do týmu na řešení problému; 4/ veřejně chválí jiné umí člověka pochválit před celým týmem; 5/ stížnosti řeší diskrétně neotvírají problémy před ostatními, pokud to jde, vyříkají si s ostatními věci o samotě; 6/ Promluví, když se ostatní bojí mluvit umí otevřít i nepříjemné téma, o němž se jiní zaměstnanci mohou bát mluvit krize, propouštění atd.; 7/ Rádi ukazují ostatním, že se mýlili nenechají se odradit, když jim někdo nevěří a jdou za svým cílem a 8/ pořád nejsou (úplně) spokojeni hledají zlepšení, mění způsob práce a zkoušejí nové věci na staré problémy. (Inc.com) Ekonomické ukazatele: 31.1. 29.2. Dow Jones Industrial Average 12,632.91 12,952.07 Nasdaq Composite 2,813.84 2,966.89 USD/EUR 1,3134 1,3329 CZK/USD 19,111 18,479 Únor 2012 Stránka 5
6 Speciál: Proč vyrábět v Americe pro a proti O tom, že Amerika ztrácí svoji průmyslovou pozici, se mluví už desítky let. Přesto to všechno jsou Spojené státy, s 21 % světové produkce zboží (rok 2009), větším výrobcem průmyslového zboží než Německo, Japonsko, Velká Británie a Itálie dohromady. Pohled na skutečný stav amerického průmyslu proto musí být daleko podrobnější, s celou řadou důvodů pro a proti. Produktivita amerických dělníků je dnes taková, že na výrobu toho, na co v roce 1960 bylo potřeba 1.000 dělníků, jich dnes stačí pouhých 184. Zahraničním investorům v posledních letech nahrává i slabý dolar a pád ceny nemovitostí, rezidenčních i průmyslových. Za prezidenta Obamy se i na vládní úrovni začalo diskutovat o průmyslové politice USA, snaha o přilákání a udržení výrobních provozů je patrná v chování Made in USA jsou ta tři slova, která chce co nejčastěji vídat na zboží, prodávaném v Americe. Vloni se německý Volkswagen rozhodl otevřít továrnu za miliardu dolarů ve státě Tennessee, i když původně uvažoval o Mexiku. Výrobce výtahů Otis se dokonce nedávno rozhodl, že svoji již fungující mexickou výrobní jednotku přesune zpět do Spojených států. Podle průzkumu konzultantů z Accenture více než 60 % amerických výrobců technických zařízení uvažuje o převedení alespoň části výroby zpět do USA, nejčastěji z Mexika nebo ze zemí jihovýchodní Asie. Rostoucí produktivita a klesající dolar značně přispěly k tomu, že se postupně snižuje cenová výhoda u zboží, jehož výroba byla přesunuta třeba do Číny. V roce 2005 bylo podle statistik zboží, které vstupovalo přes přístavy na území USA, o 22 % levnější než shodné výrobky, vyráběné v USA. Po začátku krize, na konci roku 2008, to ale už bylo jen 5,5 %... Podle ekonomů mluví ve prospěch USA i čistá geografie a rozsáhlá, i když modernizace nutně potřebující infrastruktura. Přístup ke třem světovým oceánům, množství mořských přístavů, doprava po řekách ve vnitrozemí a železniční a silniční sítě by Americe měly také nahrávat u těch investorů, pro které je logistika zásadní částí jejich rozhodování. Je samozřejmě známou skutečností, že U.S. infrastruktura nutně potřebuje značné investice do své obnovy. Prezident Obama proto navrhl vytvoření národní infrastrukturní banky, která by s rozpočtem $640 mld. za 10 let opravila nebo postavila 150.000 mil silnic, 150 mil. letištních přistávacích ploch a položila 4.000 mil nových železničních tratí. Soukromí investoři se investicím do posílení dopravní infrastruktury také nevyhýbají, železniční firma BNSF plánuje vložit 3,5 mld. dolarů do opravy tratí a nákupu nových lokomotiv. Ještě více si politici slibují od rozšíření Panamského kanálu, naplánovaného na rok 2014. Po změně by kanálem měly projít lodě s kapacitou 12.600 dvacetistopých kontejnerů, což je oproti dnešku nárůst kapacit o 50 %. Kritici, samozřejmě, dokážou snést velké množství argumentů, které Ameriku nestaví vůbec do pozitivního světla. Únorové číslo týdeníku The Economist upozornilo na zhoršující se konkurenceschopnost hospodářství USA, především ve srovnání s rozvíjejícími se zeměmi. I když asi nikde jinde na světě by se asi nemohlo stát, aby studentský projekt vyrostl do firmy s tržní hodnotou kolem $100 dolarů (Facebook), ostatní znaky podnikatelského prostředí se dlouhodobě zhoršují. Průmysly, které jsou vystaveny globální konkurenci, nejsou schopny generovat nová pracovní místa. Častěji než dříve se do zahraničí přesouvají i sofistikované pracovní činnosti a výzkum, nejen jednoduché nebo manuální operace jako v období před dvaceti lety. 15 % nákladů na výzkum a vývoj amerických firem míří do jejich zahraničních poboček, u kapitálových investic je to 29,6 %. Obě hodnoty jsou zhruba o 50 % vyšší než v 90. letech 20. století. The Economist upozorňuje, že politická situace je dnes taková, že hledání dohod a kompromisů, na nichž byly založeny politické střety demokratů a republikánů během 200 let americké historie, je v mnoha případech prakticky vyloučené. Ani takové nepopíratelné výhody, jako vynikající univerzity a ochota riskovat, které nejsou nikde jinde na světě, Ameriku z potíží nezachrání. Při hledání řešení se hodně komentátorů a analytiků vrací k výroku bývalého prezidenta Clintona při jeho prvním inauguračním projevu, že vše, co je na Americe špatné, se dá zároveň vyřešit tím, co je na Americe dobré. Američané si stále s větší naléhavostí uvědomují, že myšlenky a sílu na provedení potřebných změn musejí najít u sebe uvnitř. S problémy ve Washingtonu, vládním deficitem, rostoucími zdravotními výdaji a zhoršujícími se silnicemi, jim ani nic jiného nezbývá. Únor 2012 Stránka 6
7 Ekonomika států: WASHINGTON D.C. Hlavní město USA, Washington D.C. ( of Columbia), není formálně státem Unie, ale speciálně vyděleným územím pro působení hlavního města Spojených států. Washington není prvním sídlem vlády Spojených států, ta původně sídlila ve Philadelphii. Když se v roce 1783 rozzuřený dav dožadoval výplatu žoldu za účast v Americké revoluci, musela se vláda uchýlit do bezpečí a odešla do Princetonu ve státě New Jersey. Státy Severu chtěly mít hlavní město v některém z tehdejších velkých měst, které byly především na severu tehdejších Spojených států. V rámci složitého kompromisu se státy Jihu se ale budoucí hlavní město posunulo na jih, k řece Potomac. V roce 1791 prezident Washington jmenoval tři komisaře pro výstavbu hlavního města, aby na východ od přístavu Georgetown vybudovali město Washington. Washington samotný nepatří mezi velké a zalidněné oblasti, s 624 tisíci obyvatel je 24. nejvíce osídleným místem v USA. S okolními městy a oblastmi, patřícími do tzv. Washington Metropolitan Area, je s 5,6 mil. lidí sedmou metropolitní oblastí Spojených států. Jako centrum a sídlo amerických prezidentů, americké vlády a bezpečnostních sil patří k hlavním tahounům ekonomiky zaměstnávání lidí pro práci pro stát. Díky atraktivitě města a stabilitě vládních výdajů se Washington může pochlubit nejnižší úrovní nezaměstnanosti, s 6,2 % je mezi americkými metropolemi jasným šampionem. Zhruba každé čtvrté místo vytváří federální vláda a její agentury. Do města se stahují velké společnosti, které si tu zakládají pobočky pro styk s vládními úřady, často až na úrovni víceprezidentů firem. Hlavní město také láká zbrojařské firmy, které z vládních styků těží. Za nimi následují právníci a lobisté, kterých ve Washingtonu i na Ameriku nezvyklá koncentrace. Mezinárodní obchod láká hodně, i zahraničních firem, které si tu dělají svoje americké centrály. Protože se ve Washingtonu nakupuje největší objem telekomunikačních a IT služeb na světě, mají tu kanceláře všechny velké technologické firmy. Loni se mezi ně zařadila i česká firma Javlin. Stavebnictví a pronájem kanceláří tu také patří k nejvýhodnějšímu byznysu. Každé jaro se do města sjíždějí miliony turistů, aby zde obdivovali nádheru rozkvetlých stromů (cherry blossom), což je pravidelná vzpruha pro místní hotely. Ty se také celý rok starají o účastníky konferencí a sympozií, kterých se v D.C. koná nepřeberné množství. Barack Obama je v pořadí již 44. prezidentem USA a prvním prezidentem s černou pletí v historii USA. Únor 2012 Stránka 7