Základní terminologické pojmy (Mezinárodní metrologický slovník VIM3)



Podobné dokumenty
ZABEZPEČENÍ KVALITY V LABORATOŘI

Nová metrologická terminologie. Marta Farková

Stavba slovníku VIM 3: Zásady terminologické práce

Mezinárodn metrologických pojmů a chemická

MATEMATICKO STATISTICKÉ PARAMETRY ANALYTICKÝCH VÝSLEDKŮ

Úvod do problematiky měření

Resolution, Accuracy, Precision, Trueness

Vyjadřování přesnosti v metrologii

Genauigkeit (Richtigkeit und Präzision) von Messverfahren und Messergebnissen Teil 1: Allgemeine Grundlagen und Begriffe

NEJISTOTA MĚŘENÍ. David MILDE, 2014 DEFINICE

ČESKÝ INSTITUT PRO AKREDITACI, o.p.s. Dokumenty ILAC. ILAC Mezinárodní spolupráce v akreditaci laboratoří

Nová doporučení o interní kontrole kvality krevního obrazu. Soňa Vytisková

Kvalita v laboratorní a kontrolní praxi

Nejistota měř. ěření, návaznost a kontrola kvality. Miroslav Janošík

Nová doporučení o interní kontrole kvality koagulačních vyšetření. RNDr. Ingrid V. Hrachovinová, Ph.D. Laboratoř pro poruchy hemostázy, ÚHKT Praha

Monitoring složek ŽP - instrumentální analytické metody

Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele

Zpracování a vyhodnocování analytických dat

Národní informační středisko pro podporu jakosti

CW01 - Teorie měření a regulace

SEBELOKALIZACE MOBILNÍCH ROBOTŮ. Tomáš Jílek

Normy ČSN,ČSN ISO a ČSN EN

Posouzení přesnosti měření

Normy ČSN a ČSN ISO z oblasti aplikované statistiky (stav aktualizovaný k )

Analytické znaky laboratorní metody Interní kontrola kvality Externí kontrola kvality

Verifikace sérologických testů v imunologických laboratořích ISO Postupy vyšetření

VYJADŘOVÁNÍ PŘESNOSTI MĚŘIDEL A MĚŘENÍ

Postup pro kalibraci vyměřené zkušební dráhy pro stanovení konstanty vozidla W a účinného obvodu pneumatik (dále jen dráhy )

T- MaR. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. Teorie měření a regulace. Podmínky názvy. 1.c-pod. ZS 2015/ Ing. Václav Rada, CSc.

Za hranice nejistoty(2)

POKYN PRO UVÁDĚNÍ SHODY A NEJISTOT MĚŘENÍ V PROTOKOLECH O ZKOUŠKÁCH

Kontrola kvality. Marcela Vlková ÚKIA, FNUSA Veronika Kanderová CLIP, FN Motol

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT

CW01 - Teorie měření a regulace

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Chyby spektrometrických metod

8/2.1 POŽADAVKY NA PROCESY MĚŘENÍ A MĚŘICÍ VYBAVENÍ

Výsledky kalibrace a jak s nimi pracovat

Standardní operační postupy

VYSOKONAPĚŤOVÉ ZKUŠEBNICTVÍ. #2 Nejistoty měření

Č e s k ý m e t r o l o g i c k ý i n s t i t u t Okružní 31,

Mezilaboratorní porovnávací zkoušky jeden z nástrojů zajištění kvality zkoušení. Lenka Velísková, ITC Zlín Zákaznický den,

Teorie měření a regulace

7. PŘESNOST A CHYBY MĚŘENÍ

Semestrální projekt. Vyhodnocení přesnosti sebelokalizace VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Statistická analýza jednorozměrných dat

KALIBRACE. Definice kalibrace: mezinárodní metrologický slovník (VIM 3)

VOLBA OPTIMÁLNÍ METODY

Metodika pro stanovení cílové hodnoty obsahu hotově balených výrobků

Charakterizují kvantitativně vlastnosti předmětů a jevů.

Náhodná proměnná. Náhodná proměnná může mít rozdělení diskrétní (x 1. , x 2. ; x 2. spojité (<x 1

NÁSTIN péče o kvalitu v analytické a klinické laboratoři

Hodnocení snímacích systému souřadnicových měřicích strojů Evaluation sensing systems CMM

Diskrétní náhodná veličina

Statistika a chemometrie v klinické biochemii

Teorie měření a regulace

Skrytá tvář laboratorních metod? J. Havlasová, Interimun s.r.o.

Teorie měření a regulace

Náhodná veličina Číselné charakteristiky diskrétních náhodných veličin Spojitá náhodná veličina. Pravděpodobnost

Různé metody manažerství kvality. Práce č.11: Analýza měřicího systému (MSA)

Principy zajištění spolehlivosti. Zdenek Kubíček

Část 4 Stanovení a zabezpečení garantované hladiny akustického výkonu

Statistické regulační diagramy

HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI KONTROLNÍCH PROSTŘEDKŮ

VÝKLAD POJMŮ V MANAGEMENTU KVALITY V ANALYTICKÝCH LABORATOŘÍCH

Technický experiment, příprava, provedení, hodnocení výsledků

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení

VALIDACE GEOCHEMICKÝCH MODELŮ POROVNÁNÍM VÝSLEDKŮ TEORETICKÝCH VÝPOČTŮ S VÝSLEDKY MINERALOGICKÝCH A CHEMICKÝCH ZKOUŠEK.

MSA-Analýza systému měření

METODICKÉ POKYNY PRO AKREDITACI

Teorie měření a regulace

Odhad nejistoty chemických měření se započtením vychýlení

KGG/STG Statistika pro geografy

T e c h n i c k á z p r á v a. Revize nejistot měření: alternativní přístupy k vyhodnocení nejistot. Technická zpráva č. 1/2007 Březen 2007

Téma 22. Ondřej Nývlt

populace soubor jednotek, o jejichž vlastnostech bychom chtěli vypovídat letní semestr Definice subjektech.

PROCES REALIZACE ANALÝZY

Chyby měření 210DPSM

Členění podle 505 o metrologii

Chyby a neurčitosti měření

Srovnávací praktické zkoušení upravených kalů mezi zúčastněnými laboratořemi sledovalo dílčí samostatné cíle:

Praktická statistika. Petr Ponížil Eva Kutálková

Inovace vzdělávacího modulu v nových trendech ve strojírenství KONTROLA A MĚŘENÍ UČEBNÍ MATERIÁLY PRO ÚČASTNÍKY PILOTNÍHO OVĚŘOVÁNÍ TÉMA 1 METROLOGIE

Akreditace zkušebních laboratoří Školení pracovníků masného průmyslu Beroun

7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice

I. D i s k r é t n í r o z d ě l e n í

Seznámení s novým vydáním normy ISO 15197:2013. Drahomíra Springer. ÚLBLD VFN a 1.LF UK Praha

Členění podle 505 o metrologii

Diskrétní náhodná veličina. November 12, 2008

ŘÍZENÍ MONITOROVACÍHO A MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ

Regulační diagramy (RD)

p(x) = P (X = x), x R,

Národní informační středisko pro podporu jakosti

Validace sérologických testů výrobcem. Vidia spol. s r.o. Ing. František Konečný IV/2012

Určujeme neznámé hodnoty parametru základního souboru. Pomocí výběrové charakteristiky vypočtené z náhodného výběru.

HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI KONTROLNÍCH PROCESŮ

Transkript:

Základní terminologické pojmy (Mezinárodní metrologický slovník VIM3) Přesnost a správnost v metrologii V běžné řeči zaměnitelné pojmy. V metrologii a chemii ne! Anglický termín Measurement trueness Measurement accuracy Measurement precision Ekvivalent v chemii (do r. 2008) Pravdivost měření Správnost měření Přesnost měření Ekvivalent VIM3 (od r. 2009) Pravdivost měření Přesnost měření Preciznost měření 1

Vztah preciznosti, pravdivosti,, přesnosti a nejistoty měření Zlepšení pravdivosti ( (trueness trueness) Zlepšení přesnosti přesnosti (accuracy( accuracy) Zmenšení Zmenšení NEJISTOTY NEJISTOTY Odchylka (bias) Zlepšení preciznosti (precision( precision) POJMY (zjednodušeně) Preciznost jak blízko sebe jsou výsledky opakovaných měření stejného vzorku. Popisuje se směrodatnou odchylkou. Opakovatelnost, reprodukovatelnost. Přesnost rozdíl jednoho výsledku a referenční (očekávané) hodnoty. Popisuje se chybou. Pravdivost rozdíl průměru z více výsledků a referenční (očekávané) hodnoty. Popisuje se odchylkou (bias). 2

Pravdivost: Těsnost shody mezi aritmetickým průměrem nekonečného počtu opakovaných naměřených hodnot veličiny a referenční hodnotou veličiny. Pravdivý výsledek je zatížen zanedbatelnou systematickou chybou. Mírou pravdivosti (skutečnosti) je vychýlení (bias). Přesnost: Těsnost shody mezi naměřenou hodnotou veličiny a pravou hodnotou měřené veličiny. Přesnost kombinuje preciznost a pravdivost, tj. vlivy náhodných a systematických faktorů. Pravdivost ani přesnost měření nejsou veličinou, a tudíž nemůže být vyjádřena číselně. POJMY Preciznost: Těsnost shody mezi indikacemi nebo naměřenými hodnotami veličiny získanými opakovanými měřeními na stejném objektu nebo na podobných objektech za specifikovaných podmínek. Je zpravidla vyjádřena číselně, například směrodatnou odchylkou, rozptylem za specifikovaných podmínek měření. Preciznost měření je používána k definování: opakovatelnosti měření, mezilehlé preciznosti měření, reprodukovatelnosti měření. 3

Opakovatelnost měření: Preciznost měření za souboru podmínek opakovatelnosti měření. Podmínka opakovatelnosti měření zahrnuje stejný postup měření, stejný obslužný personál, stejný měřicí systém, stejné pracovní podmínky a stejné místo, a opakování měření na stejném nebo podobných objektech v krátkém časovém úseku. Mezilehlá preciznost měření: Preciznost měření za souboru podmínek mezilehlé preciznosti měření. Podmínka mezilehlé preciznosti měření zahrnuje stejný postup měření, stejné místo a opakování měření na stejném nebo podobných objektech v rozšířeném časovém úseku, ale může obsahovat další podmínky zahrnující změny. Reprodukovatelnost měření: Preciznost měření za podmínek reprodukovatelnosti měření. Podmínka reprodukovatelnosti měření zahrnuje různá místa, obslužný personál, měřicí systémy a opakování měření na stejném nebo podobných objektech. Preciznost 4

Chyba výsledku: Rozdíl mezi výsledkem zkoušky a dohodnutou referenční hodnotou. Chyba je dána součtem náhodných a systematických chyb. Je-li měření opakováno, každý individuální výsledek je spojen s vlastní chybou. Systematická chyba: Průměrný rozdíl, který by mohl být získán jako rozdíl mezi průměrem nekonečného počtu měření měřené veličiny za podmínek opakovatelnosti a správnou hodnotou měřené veličiny. Je to složka chyby, která v řadě výsledků zkoušky (měření), zaměřené na tutéž veličinu, zůstává konstantní nebo se mění předvídatelným způsobem. Náhodná chyba: Složka chyby, která se v případě výsledků zkoušky zaměřené na tutéž veličinu, mění nepředvídatelným způsobem.nelze ji ovlivnit ani matematicky korigovat a nabývá kladných i záporných hodnot. Způsobuje variabilitu výsledků měření. Její vliv na výsledek měření lze snížit zvýšením počtu měření. POJMY Vychýlení (Bias): Hodnota odhadu systematické chyby měření. V tradiční analytické literatuře je vychýlení definováno jako "Rozdíl mezi střední hodnotou výsledků zkoušky a přijatou referenční hodnotou ". Vychýlení představuje kvantifikaci systematické chyby měření. Obr.: opakované analýzy vzorku: Vychýlení (bias) Referenční hodnota 5

Nejistota měření (2 definice): Nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. Parametr přidružený k výsledku měření, který charakterizuje míru rozptýlení hodnot, které by mohly být důvodně přisuzovány měřené veličině. 6