Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Ekonomika a management METODY HODNOCENÍ PODNIKOVÝCH INVESTIC Valuation Methods of Corporate Investments Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Antonín Stehlík, CSc. Autor: Jaroslav Hanák Brno, 2011 1
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2008/2009 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: HANÁK Jaroslav Management METODY HODNOCENÍ PODNIKOVÝCH INVESTIC Valuation methods of corporate investments Zásady pro vypracování Problémová oblast: Investiční management, hodnocení a řízení podnikové investiční činnosti a investičních projektů. Cíl práce: Analyzovat, popsat a porovnat jednotlivé metody hodnocení podnikových investic (statické, dynamické, popř. opční) a navrhnout užití jednotlivých metod v konkrétních případech. Postup práce: V první části práce autor analyzuje jednotlivé metody hodnocení podnikových investic, vzájemně je porovná a určí, pro které reálné situace jsou jednotlivé metody vhodné. V druhé (praktické části) autor využije získané poznatky z předchozí části a aplikuje je na konkrétní příklad z praxe. Může opět porovnat jednotlivé metody a jejich vhodnost užití na daném reálném případu. Autor navrhne řešení přinášející zlepšení v předem stanovených ekonomických parametrech. Použité metody: Autor by měl využít těchto základních metod: popis, srovnávání, analýza a syntéza, indukce a dedukce, modelování. 2
Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: (Předpoklad cca 10 tabulek a grafů) 35 40 stran Seznam odborné literatury: BREALEY, RICHARD A. - MYERS, STEWART C. Teorie a praxe firemních financí: Principles of corporate finance Praha: Computer Press, 2000. xix, 1064. ISBN 80-7226-189-4. KISLINGEROVA, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. xl, 745 s. ISBN 9788071799030. SCHOLLEOVÁ, Hana. Hodnota flexibility :reálné opce. Praha: C.H. Beck, 2007. xv, 171 s. ISBN 9788071797357. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 8086929019. WÖHE, GÜNTER. Úvod do podnikového hospodářství.. 1. čes. vyd. Praha: C.H. Beck, 1995. XX, 748 s. ISBN 80-7179-014-1. Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Antonín Stehlík, CSc. Datum zadání bakalářské práce: 21. 4. 2011 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 21. 4. 2011 3
Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Jaroslav Hanák Metody hodnocení podnikových investic Valuation Methods of Corporate Investments Podnikového hospodářství doc. Ing. Antonín Stehlík, CSc. Rok obhajoby: 2011 Anotace Předmětem bakalářské práce Metody hodnocení podnikových investic je na základě statických a dynamických metod hodnocení podnikových investic porovnat varianty financování konkrétní investice do výrobního zařízení a rekonstrukce budovy ve společnosti JAHA s.r.o. a vybrat tu variantu, která je pro společnost nejvhodnější. Teoretická část práce je zaměřena na popis, analýzu a porovnání jednotlivých metod hodnocení, které jsou následně využity při srovnávání v části praktické. Klíčová slova Investice, metody hodnocení, parametry metod hodnocení, zdroje financování Annotation The subject of thesis "Methods for evaluation of business investment" is based on static and dynamic methods of assessment of business investment to compare the options for financing specific investments in production facilities and renovation of buildings at JAHA Ltd. and choose the option that is best for the company. The theoretical part is focused on description, analysis and comparison of evaluation methods, which are subsequently used for comparison in the practical part. Keywords Investments, evaluation methods, parameters of evaluation methods, sources of financing 4
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Metody hodnocení podnikových investic vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Antonína Stehlíka, CSc. a v seznamu literatury uvedl všechny literární a odborné zdroje v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy Masarykovy univerzity Ekonomicko-správní fakulty. V Brně dne 21.6.2011 vlastnoruční podpis autora 5
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval doc. Ing. Antonínu Stehlíkovi, CSc. za cenné připomínky, náměty a rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. 6
OBSAH ÚVOD A CÍLE PRÁCE... 9 TEORETICKÁ ČÁST... 11 1 Definice investic... 11 1.1 KLASIFIKACE INVESTIC V PODNIKU... 11 2 Základní charakteristiky dlouhodobých rozhod. úloh vyžadujících vklady... 13 3 Kritéria pro posuzování investice... 15 4 Metody hodnocení efektivnosti investic... 16 4.1 METODY STATICKÉ... 17 4.1.1 Celkový příjem z investice... 17 4.1.2 Čistý celkový příjem... 18 4.1.3 Průměrné roční cash flow... 18 4.1.4 Průměrná roční návratnost... 18 4.1.5 Průměrná doba návratnosti... 18 4.1.6 Doba návratnosti investice... 19 4.1.7 Účetní průměrná rentabilita... 19 4.1.8 Průměrné roční náklady... 20 4.1.9 Metoda diskontovaných (odúročených) nákladů... 20 4.2 METODY DYNAMICKÉ... 21 4.2.1 Čistá současná hodnota... 21 4.2.2 Vnitřní výnosové procento... 22 4.2.3 Index ziskovosti... 23 4.2.4 Diskontovaná doba návratnosti... 23 4.3 METODA REÁLNÝCH OPCÍ... 24 5 Parametry potřebné pro výpočet jednotlivých metod... 26 5.1 DOBA ŽIVOTNOSTI... 26 5.2 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE... 26 5.3 CASH FLOW Z INVESTICE... 27 5.3.1 Zisk po zdanění... 28 5.3.2 Roční odpisy... 28 5.3.3 Změny čistého pracovního kapitálu... 28 5.3.4 Příjmy z prodeje dlouh. hmotného majetku na konci životnosti... 28 5.4 PODNIKOVÁ DISKONTNÍ MÍRA... 29 6 Zdroje financování... 30 PRAKTICKÁ ČÁST... 32 7 Charakteristika společnosti... 32 7.1 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR... 33 8 Hodnocení investice vybranými metodami... 34 8.1 STRUKTURA KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ... 34 8.2 ODHAD PENĚŽNÍCH TOKŮ Z INVESTICE... 35 8.3 POŘÍZENÍ INVESTICE PROSTŘEDNICTVÍM ÚVĚRU... 36 8.3.1 Celkový příjem z investice... 36 8.3.2 Čistý celkový příjem... 37 8.3.3 Průměrné roční cash flow... 37 7
8.3.4 Průměrná roční návratnost... 37 8.3.5 Průměrná doba návratnosti... 38 8.3.6 Doba návratnosti... 38 8.3.7 Účetní průměrná rentabilita... 39 8.3.8 Průměrné roční náklady... 39 8.3.9 Metoda diskontovaných nákladů... 40 8.3.10 Čistá současná hodnota... 40 8.3.11 Vnitřní výnosové procento... 40 8.3.12 Index ziskovosti... 41 8.3.13 Diskontovaná doba návratnosti... 41 8.3.14 Metoda reálných opcí... 42 8.4. POŘÍZENÍ INVESTICE PROSTŘEDNICTVÍM PRONÁJMU... 42 8.4.1 Celkový příjem z investice... 43 8.4.2 Čistý celkový příjem... 43 8.4.3 Průměrné roční cash flow... 43 8.4.4 Průměrná roční návratnost... 44 8.4.5 Průměrná doba návratnosti... 44 8.4.6 Doba návratnosti... 44 8.4.7 Účetní průměrná rentabilita... 45 8.4.8 Průměrné roční náklady... 45 8.4.9 Metoda diskontovaných nákladů... 46 8.4.10 Čistá současná hodnota... 46 8.4.11 Vnitřní výnosové procento... 46 8.4.12 Index ziskovosti... 47 8.4.13 Diskontovaná doba návratnosti... 47 8.4.14 Metoda reálných opcí... 48 8.5 POŘÍZENÍ INVESTICE VLASTNÍMI PROSTŘEDKY... 48 SHRNUTÍ... 49 ZÁVĚR... 51 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 53 SEZNAM TABULEK... 54 SEZNAM GRAFŮ... 54 8
ÚVOD A CÍLE PRÁCE V současné tržní ekonomice patří mezi jedno z nejdůležitějších rozhodnutí to, které souvisí s pořízením investice, jelikož toto rozhodnutí může ovlivnit další směr a stabilitu společnosti do budoucna, protože většina rozhodnutí o investici jsou tak rozsáhlá, že jsou z větší části nevratná a prostředky v investici vázané jsou takového rozsahu, že přijetí nevhodné investice může zvrátit prosperitu celé společnosti. Především malé společnosti nemají k dispozici potřebné specialisty a řeší pořízení investic bez využití metodického hodnocení výhodnosti a efektivnosti investičních projektů jen na základě vlastního uvážení, což v případě větších investičních projektů může mít až likvidační rozměr. Při rozhodování o případných investicích je třeba postupovat promyšleně, jelikož se pracuje s očekávanými hodnotami a je třeba brát v úvahu riziko a časový faktor. Základním nástrojem je investiční plán vycházející ze strategického podnikatelského plánu, který pouze rámcově řeší otázku, do čeho investovat nebo co investovat. Konkretizací investičního plánu jsou pak jednotlivé investiční projekty, které jsou k dispozici. Samotné rozhodování spočívá ve výběru přípustných projektů a rozhodnutí o jejich realizaci. Na základě výše uvedených argumentů důležitosti hodnocení podnikových investic jsem si pro svoji práci zvolil téma Metody hodnocení podnikových investic, ve kterém si mohu rozšířit své teoretické znalosti dané problematiky a současně uplatnit svoje získané praktické zkušenosti s pořizováním investic, které jsem nabyl v souvislosti s vedením vlastní společnosti. V teoretické části bakalářské práce formuluji na základě odborné literatury význam pojmu investice a klasifikuji investice v podniku a to především z pohledu účetnictví a z hlediska přínosu, který mají pro další rozvoj podniku. Dále definuji základní charakteristiky dlouhodobých rozhodovacích úloh vyžadujících vklady a podrobněji se zaměřuji na kritéria pro posuzování investice výnosnost, rizikovost a dobu splacení. V nejdůležitější části této práce analyzuji metody hodnocení efektivnosti investic a to metody statické (celkový příjem z investice, čistý celkový příjem, průměrné roční cash flow, průměrná roční návratnost, průměrná doba návratnosti,doba návratnosti, účetní průměrná rentabilita, průměrné roční náklady, a metoda odúročených nákladů) a následně metody dynamické (čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento, index ziskovosti a diskontovaná doba návratnosti) a také zmiňuji i metodu reálných opcí. Následně se zabývám parametry potřebnými pro výpočet jednotlivých metod a to především dobou životnosti, kapitálovými výdaji, cash 9
flow z investice a podnikovou diskontní mírou. Poslední část teoretické práce je zaměřená na zdroje financování investičních projektů. Praktická část práce je věnována použití získaných znalostí ze zpracování teoretické části bakalářské práce a to na konkrétním příkladě pořízení výrobní investice rozhodnout, s využitím statických a dynamických metod hodnocení podnikových investic, který způsob financování dané investice bude nejvýhodnější. Aplikace těchto metod je provedena prostřednictvím mé vlastní společnosti JAHA Hanák s.r.o. Cílem mé práce je definovat pojem investice a provést jejich klasifikaci, popsat základní charakteristiky dlouhodobých rozhodovacích úloh vyžadujících vklady, určit kritéria pro posuzování investic, analyzovat statické a dynamické metody hodnocení efektivnosti investic a metodu reálných opcí, určit parametry potřebné pro výpočet jednotlivých metod a rozebrat zdroje financování investičních projektů. Úkolem v praktické části je na základě metod hodnocení efektivnosti investic porovnat varianty financování dané investice a vybrat tu, která nejlépe vyhovuje podmínkám dané společnosti. Záměrem práce je tedy rozhodnout, zda pořízení dané investice do vlastnictví společnosti prostřednictvím úvěru je výhodnější, než pronajmutí výrobního zařízení a rekonstrukce prostor vlastními finančními prostředky. Výzkumnou otázkou je, že při vysokých pořizovacích nákladech investice je pro společnost výhodnější si uvedený majetek pronajmout a rekonstrukci provézt ve vlastní režii než financovat danou investici prostřednictvím úvěru. Pro splnění cílů bakalářské práce využiji vědecké metody analýzu, popis a srovnávání, dále metody statické a dynamické a v neposlední řádě budu čerpat z vlastních zkušeností, které jsem získal při pořizování investic do vlastní společnosti. Tato práce svým obsahem může být prospěšnou pomůckou osobám, které plánují investiční projekt a mají v úmyslu využít úvěrového financování či pronájem výrobního zařízení, nebo také osobám, které se chtějí blíže seznámit s metodami hodnocení efektivnosti investic. 10
TEORETICKÁ ČÁST 1 Definice investic V odborné literatuře existuje řada dosti podobných definic týkajících se investic, se kterými jsem se při svém studiu literatury setkal. Nyní se podíváme na některé z nich. Investice jsou statky, které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě dalších statků (spotřebních i výrobních) v budoucnu. Z hlediska finančního je lze charakterizovat jako jednorázově vynaložené zdroje, které budou přinášet peněžní příjmy během delšího budoucího období. Jde tedy rovněž o odložení spotřeby za účelem získání budoucích užitků, za účelem rozmnožení majetku a bohatství vůbec. 1 Je to suma kapitálových výdajů, vynaložených na získání konkrétního druhu aktiv. Investování je proces, který může mít různé časové trvání: investice je finanční operace, kterou se získává majetek v různém časovém období. 2 1.1 Klasifikace investic v podniku Z pohledu účetnictví lze investice klasifikovat podle druhu majetku, který je nově pořízen, na investice 3 : hmotné, jde o výstavbu nových budov, staveb, dopravních cest, o nákup pozemků, strojů, výrobního zařízení, dopravních prostředků potřebných k další výrobě, s dobou použitelnosti delší jak 1 rok. V účetnictví jsou vedeny jako dlouhodobý hmotný majetek. nehmotné, jako je nákup know-how, licencí, softwaru, autorských práv, výdaje na výzkumné a podobné činnosti, zřizovací výdaje, s dobou použitelnosti delší jak 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku, finanční, jako je nákup dlouhodobých cenných papírů, vklady do investičních a jiných společností, dlouhodobé půjčky, nákup nemovitostí s cílem obchodovat s nimi a získat 1 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha : Grada, 1996. s. 274-275. ISBN 80-7169-211-5. 2 VLACHYNSKÝ, K. a kol. Co by měl vědět podnikatel o financích.bratislava: FITR, 1993. s. 57. 3 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 106. ISBN 978-80- 247-2424-9. 11
úroky, dividendy nebo zisk. V účetnictví jsou vedeny jako dlouhodobý finanční majetek. Z pohledu přínosu, který mají pro následující rozvoj společnosti je možné investice rozdělit na 4 : regulatorní, které musí být realizovány, aby společnost mohla dále působit na stávajících trzích se stávajícími produkty. Takové investice jsou chápány jen jako vynaložení peněz, ačkoli ve skutečnosti lze jejich užitek vyčíslit přes ztráty, které by společnost měla, kdyby tyto investice provedeny nebyly. Regulatorní investice je většinou nutné provádět při vzniku nového zákona, předpisu nebo normy související např. s bezpečností práce, ochranou životního prostředí, obnovovací, kdy je původní zařízení nahrazováno novým, které je alespoň tak dobré, aby bylo schopné stejné produkce ve stejném objemu jako zařízení předcházející. Jde o investice potřebné k dlouhodobé stabilitě společnosti, rozvojové, které se specializují na pořizování jiných zařízení nad rámec nutné obnovy, jejich úkolem je zajistit další růst společnosti. 4 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 106-107. ISBN 978-80-247-2424-9. 12
2 Základní charakteristiky dlouhodobých rozhod. úloh vyžadujících vklady Dlouhodobé rozhodovací úlohy mají některé velmi důležité charakteristiky 5 : a) Jejich řešení je založeno na posuzování vzájemných vztahů zejména následujících veličin: investiční (kapitálové) výdaje - na pořízení dlouhodobého majetku, přínosů (efektů), které budou investice poskytovat postupně po jejím pořízení (uvedení do provozu), efekt na konci trvání investice (např. výnos z prodeje cenného papíru), dodatečné investiční výdaje během života investice (např. náklady na generální opravy nebo na obnovu), na konci investice (např. výdaje na úpravu pozemků po skončení povrchové těžby). b) Výdajové, příjmové charakteristiky se mohou pouze odhadovat. c) Uskutečněné rozhodnutí nelze vrátit. d) S investičními projekty jsou spojena relativně velká rizika, a to: věcného charakteru (např. provozní parametry stroje jsou horší, než se předpokládalo), časového charakteru (např. rychlé zastarávání stroje), mikroekonomického charakteru (např. realizace projektu přináší menší zisk, než se předpokládalo, což stěžuje splácení úvěru), makroekonomického charakteru (např. inflace nebo recese a s ní spojený pokles zájmu o produkty, které uvádíme na trh). e) Investiční rozhodování vyžaduje obvykle velké částky vkladů, které není možno vždy zajistit z vlastních zdrojů, proto investiční rozhodování je úzce spojeno s rozhodováním o způsobu financování. f) Při investičním rozhodování je důležité do jakých majetkových položek se kapitál investuje: do dlouhodobého hmotného majetku, do dlouhodobého nehmotného majetku, do finančních investic ve formě podílové účasti v jiném podniku, do cenných papírů se záměrem delšího držení nebo, 5 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 339-341. ISBN 80-7175- 060-3. 13
do jiných typů investic. V případě dlouhodobého hmotného majetku je potřeba rozlišovat investice na několik kategorií: např. obnovovací a rozvojové, investice určené pro výrobky na zavedené nebo dosud neznámé trhy apod. Tyto kategorie investic mohou mít svá specifika v metodice hodnocení a zejména pak v míře rizika, která ovlivňuje mimo jiné i výše použité diskontní sazby. g) Při investičním rozhodování je třeba rozlišovat minimálně dvě krajní výchozí situace: předem je vymezen jasný cíl popř. funkce, kterou má investice plnit a hledá se jen nejefektivnější řešení mezi variantami, které se vzájemně vylučují, součástí tohoto rozhodnutí je i stanovení potřeby investovaného kapitálu,,je k dispozici určitá omezená částka kapitálu a hledá se nejvhodnější způsob jeho vložení do dílčích investic, aby se získalo co nejvyšší zhodnocení investovaného kapitálu. 14
3 Kritéria pro posuzování investice Rozhodujícími kritérii pro posuzování investic jsou: 6 výnosnost (rentabilita), vztah mezi výnosy (cash flow), které investice za dobu své existence přinese a náklady, které jejich pořízení a provoz stojí, rizikovost, tj. jaké je nebezpečí, že nebude dosaženo očekávaných výnosů, doba splácení (tzv. stupeň likvidity investice), tj. doba (rychlost) přeměny investice zpět do peněžní podoby. Ideální investice je taková, která má vysokou výnosnost, je bez rizika a co nejdříve se zaplatí. 6 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha : Grada, 1996. s. 282. ISBN 80-7169-211-5. 15
4 Metody hodnocení efektivnosti investic K hodnocení efektivnosti investičních projektů a jejich výběru máme k dispozici několik kritérií, které se od sebe liší někdy velice zásadně a někdy jen o různé technické postupy. Cílem některých je snížení nákladů, jiných zvýšení výroby nebo zisku. Proto za obecný efekt investic budu považovat právě cash flow (peněžní příjem). 7 Metody hodnocení investic se obvykle dělí na dvě skupiny 8 : metody statické, které nepřihlížejí k působení faktoru času, používají se u méně významných projektů, u projektů s krátkou dobou životnosti a v případech, kdy diskontní faktor je nízký, metody dynamické, které přihlížejí k působení faktoru času a jejichž základem je aktualizace (diskontování) všech vstupních dat vstupujících do výpočtu, vhodné jsou při projektech, kde se počítá s delší dobou pořízení investice, a zejména s delší dobou ekonomické životnosti, což je případ většiny reálných investic. Vliv faktoru času Faktor času působí, že současné výdaje (příjmy) hodnotíme výše než výdaje (příjmy) uskutečněné za rok nebo za několik let. Tudíž projekty, které budou přinášet přínosy po delší dobu jejich ekonomické užitečnosti, by měly být hodnoceny nikoli na základě nominálních budoucích hodnot, ale na bázi jejich dnešních hodnot. Z tohoto je zřejmé, že faktor času se váže k peněžním tokovým veličinám, nikoli k akruálním veličinám. 9 Čisté peněžní toky se mohou počítat dvojím způsobem 10 : přímý způsob, který se zakládá na výpočtu rozdílu mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji spojenými s provozem (držením) příslušného majetku, nepřímý způsob, vychází ze snahy vymezit složky, které představují (obsahují) čisté peněžní toky. Výstupem investičního procesu jsou z dlouhodobého hlediska dvě složky: čistý zisk (zisk po odečtení daně z příjmů), odpisy, které jsou sice nákladem, ale nejsou výdajem. 7 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha : Grada. 1996. s. 291-292. ISBN 80-7169-211-5. 8 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha : Grada, 1996. s. 292. ISBN 80-7169-211-5. 9 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 344. ISBN 80-7175-060-3. 10 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 344. ISBN 80-7175-060-3. 16
4.1 Metody statické Pro racionální vyhodnocení investic pouze na základě informací o nich existuje řada jednoduchých technik. V případě, kdy používáme jen informace o peněžních tocích souvisejících s investováním a následným provozem nějakého zařízení, pak hovoříme o metodách statických. Ty se zaměřují na sledování cash flow z investice a různým způsobem je poměřují s počátečními výdaji. Neberou v potaz riziko a časový průběh jen omezeně, ale i tak jsou dobré pro rychlé a snadné vyhodnocení a zejména pro vyloučení nevýhodných investic. 11 Mezi metody, které nepřihlížejí k faktoru času patří: celkový příjem z investice, čistý celkový příjem, průměrné roční cash flow, průměrná roční návratnost, průměrná doba návratnosti, doba návratnosti, účetní (průměrná) rentabilita (ÚRI), průměrné roční náklady, metoda odúročených (diskontovaných) nákladů. Nyní se na tyto metody podrobněji podívám. 4.1.1 Celkový příjem z investice Celkový příjem z investice se spočítá jako součet všech peněžních toků, tj. 12 : CP CF n CF... CF CF 1 2 n i i 1 Kde: CF i - cash flow v roce i 11 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 111. ISBN 978-80- 247-2424-9. 12 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 111. ISBN 978-80- 247-2424-9. 17
4.1.2 Čistý celkový příjem Čistý celkový příjem z investice je celkový příjem upravený o počáteční výdaj 13 : Kde: NCP CP IN IN n i 1 CF i IN - počáteční investovaný výdaj, CP- celkový čistý příjem. 4.1.3 Průměrné roční cash flow Průměrné roční cash flow plynoucí z investice se spočte následujícím způsobem 14 : Kde: CP Ø CF n CP - celkový příjem, n - počet let životnosti investice. 4.1.4 Průměrná roční návratnost Průměrná roční návratnost tj. kolik procent investované částky se ročně průměrně vrátí 15 : Ø r Ø CF IN Kde: Ø CF, IN je viz výše. 4.1.5 Průměrná doba návratnosti Průměrnou dobu návratnosti můžeme vyjádřit následujícím způsobem 16 : Ø doba 1 Ø r Kde: Ø r určíme z předchozí metody. (Jinak je možné průměrnou dobu návratnosti také spočítat přímo jako investiční výdaj dělený průměrným ročním cash flow = IN/ Ø CF) 13 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 111. ISBN 978-80- 247-2424-9. 14 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 111. ISBN 978-80- 247-2424-9. 15 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 111-112. ISBN 978-80-247-2424-9. 16 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s.112. ISBN 978-80- 247-2424-9. 18
4.1.6 Doba návratnosti investice Toto kritérium vyjadřuje počet let, během nichž přínosy vyjádřené peněžními toky uhradí investiční výdaje. Musí být splněna podmínka, že životnost dlouhodobého majetku je alespoň tak dlouhá jako návratnost investice. Jsou-li roční přínosy stálé, lze dobu návratnosti zjistit níže uvedeným způsobem 17 : DN = I/průměrné roční CF Nejsou-li roční přínosy pravidelné, musí se výpočet udělat postupně. Proti použití tohoto kritéria jsou tyto argumenty 18 : hodnocení se provádí pouze na základě přínosů, které poskytuje projekt do doby, kdy se investiční výdaj vrátí ve formě příjmů odpovídajících přínosům, nepřihlíží se zde tedy ke všem přínosům, propočet nebere v úvahu vliv působení času, to může vést i k výběru projektu, jehož čistá současná hodnota je negativní, což by bylo normálně důvodem nepřijetí projektu. 4.1.7 Účetní průměrná rentabilita Účetní rentabilita investic vyjadřuje vztah 19 : ÚRI = průměrný roční zisk/průměrná roční hodnota dlouhodobého majetku v zůstatkové ceně U tohoto ukazatele se tedy nevychází z peněžních toků, nýbrž za přínos se považuje průměrný roční zisk. Jindy se vychází z hodnot za celou životnost projektu. Ukazatel vychází proto z tzv. akruálního principu vymezení nákladů a výnosů, jelikož nebere zřetel na investiční výdaje, ale na průměrnou zůstatkovou cenu majetku. 17 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 350. ISBN 80-7175-060-3. 18 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 350-351. ISBN 80-7175- 060-3. 19 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 351. ISBN 80-7175-060-3. 19
4.1.8 Průměrné roční náklady V určitých, spíše výjimečných situacích lze užít i nákladová kritéria hodnocení efektivnosti investic. Vypočítávají se průměrné roční náklady jednotlivých technických variant a za nejefektivnější se považuje varianta s nejnižšími náklady 20. PN = O + i x I + NP Kde: O průměrné roční odpisy, i průměrný roční úrok, NP průměrné roční provozní náklady bez odpisů, I investiční výdaj. Výpočet dovoluje určit pouze průměrné náklady variant, popř. úspory z realizace určité varianty ve vztahu k jiné variantě. 4.1.9 Metoda diskontovaných (odúročených) nákladů Metoda diskontovaných nákladů se od předchozí metody liší tím, že nevychází z průměrných veličin, ale diskont vyžaduje odúročení nákladů během celé životnosti projektu. Za předpokladu investičního výdaje v roce nula, je základní tvar výpočtu velmi jednoduchý: 21 ON I NP d Kde: I investiční výdaj, NP diskontované provozní náklady vzniklé od uvedení projektu do provozu. V této základní formě se investiční výdaje tedy nediskontují a diskont se omezuje na provozní náklady, které neobsahují odpisy, nebere se zřetel ani na finanční náklady (úroky), protože na tento aspekt se nepřímo bere zřetel pomocí diskontu. 20 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 352. ISBN 80-7175-060-3. 21 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 353. ISBN 80-7175-060-3. 20
Velmi často se přitom předpokládají stálé roční provozní náklady. Potom má výpočet následující tvar 22 : ON I NP N 1 i -n n 1 4.2 Metody dynamické Metody dynamické berou v úvahu nejen výnosy investic, ale také jejich rozložení v čase a riziko, které je zahrnuto do metod přepočtem budoucích cash flow na současnou hodnotu (tzv. diskontováním). Jako diskontní míru je vhodné použít podnikovou diskontní míru, která odráží podnikové riziko prostřednictvím požadovaného výnosu. 23 Mezi metody, které přihlížejí k faktoru času patří 24 : čistá současná hodnota (NPV - Net Present Value), vnitřní výnosové procento (IRR Internal Rate of Return), index ziskovosti (PI Profitability Index), diskontovaná doba návratnosti (PP-Payback Period). 4.2.1 Čistá současná hodnota Čistá současná hodnota je absolutní, a to rozdílově koncipovaný ukazatel. Zjednodušeně je to rozdíl mezi současnou hodnotou přínosů a současnou hodnotou investičních výdajů. Dále budu předpokládat, že investiční výdaj je jednorázový, uskutečněný v roce 0. Kladné toky jsou peněžní příjmy (inflows), jak z provozní činnosti, tak i z prodeje investice při skončení jejího užívání. Záporné toky (outflows) jsou investiční výdaje, včetně případných výdajů při ukončení činnosti. Podmínkou přijetí projektu je kladná čistá současná hodnota 25 : NPV IN (1 CF 1 WACC) (1 CF 2 WACC) 2... (1 CF n WACC) n IN n i 1 (1 CF i WACC) i 22 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 353. ISBN 80-7175-060-3. 23 SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: Grada, 2009. s. 60. ISBN 978-80-247-2952-7. 24 SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: Grada, 2009. s. 60. ISBN 978-80-247-2952-7. 25 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 345. ISBN 80-7175-060-3. 21
Kde: IN - počáteční investiční výdaj CF i - cash flow v roce i n - počet let WACC - vážené náklady na kapitál NPV udává, kolik peněz nad částku, která je investována dostane podnik navíc Je-li v diskontní míře zahrnuta i riziková prémie, pak investici můžeme přijmout i přes její riziko. V případě, že je čistá současná hodnota rovna nule, bylo docíleno právě požadované výnosnosti (požadovaného zúročení) investovaných peněz. Je-li čistá současná hodnota záporná, investici musíme odmítnout. 26 Toto hodnocení se uplatňuje zejména při delším trvání projektu. Proto se obvykle zjednodušuje výpočet tím, že se neuvádí odhad prodejní ceny na konci doby životnosti, jelikož by to mohlo být u finančních investic nereálné. V případě, kdy vybíráme mezi dvěma projekty, dáme přednost tomu projektu, který má vyšší čistou současnou hodnotu. 4.2.2 Vnitřní výnosové procento Vnitřní výnosové procento (vnitřní míra výnosu) vychází ze stejných zásad vyjádření faktoru času jako čistá současná hodnota. Nejde ovšem o absolutní ukazatel, ale o ukazatel úrokové míry (procenta), pomocí které je třeba diskontovat přínosy projektu, aby se jejich současná hodnota rovnala investičním (kapitálovým) výdajům 27. IN n i 1 (1 CFi IRR) i 0 Pokud budeme vybírat mezi dvěma a více variantami investování, pak s pohledu vnitřního výnosového procenta, je výhodnější ta varianta s vyšším IRR. Metoda vnitřního výnosového procenta není univerzálně použitelná. Lze ji použít pouze v případě tzv. konvenčních peněžních toků tzn. tam, kde na začátku investičního procesu probíhá jeden nebo více záporných peněžních toků a ostatní už jsou kladné. V těchto tocích jsou i obsaženy prvotní kapitálové výdaje. Za podmínky nekonvenčních toků, kdy uvedené toky protínají pomyslnou nulu vícekrát, je tedy více vnitřních výnosových měr a tato metoda 26 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha : Grada, 1996. s. 296. ISBN 80-7169-211-5. 27 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 347. ISBN 80-7175-060-3. 22
není nadále vhodná. A dále v případech, kdy za dobu životnosti nedojde ani jednou ke změně znaménka, vnitřní výnosové procento vůbec neexistuje. 28 4.2.3 Index ziskovosti Na výše uvedenou metodu čisté současné hodnoty navazuje metoda indexu ziskovosti 29 (Profitability Index - PI), který z ní přímo vychází. Je to relativní ukazatel, který lze vyjádřit následujícím vztahem: PI n i 1 (1 CF WACC) IN i i PV IN Index ziskovosti je poměr diskontovaných peněžních toků z investice a kapitálových výdajů. Jestliže se rozhodneme na základě tohoto indexu ziskovosti o uskutečnění nebo neuskutečnění daného investičního projektu, učiníme tak v souladu s metodou čisté současné hodnoty: PI>1 je ekvivalentní s NPV>0, PI=1 s NPV=0, PI<1 s NPV<0. Prostřednictvím PI můžeme srovnávat i více investičních variant, kdy relativně výhodnější bude ten projekt, který má nejvyšší index ziskovosti. 4.2.4 Diskontovaná doba návratnosti Doba návratnosti je období (dáno počtem let), za které tok cash flow přinese hodnotu, která se rovná počátečním kapitálovým výdajům na investici. Výpočet je srovnatelný jako při použití statické metody, ale postupně načítaná cash flow budou v současných hodnotách, tedy diskontovaná 30. Výsledkem použití této metody je rozhodnutí firmy, že přijme právě takový projekt, jehož hotovostní toky uhradí kapitálové výdaje na něj, a to do období, které si firma určí. Nejdéle však do konce doby životnosti projektu. Za lepší je považována ta investice, která uhradí své výdaje spojené s investicí hotovostními toky co nejdříve a samozřejmě v době životnosti. 28 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s.120. ISBN 978-80- 247-2424-9. 29 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 121. ISBN 978-80- 247-2424-9. 30 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 122-123. ISBN 978-80-247-2424-9. 23
Mezi nedostatky metody doby návratnosti patří, že: zanedbává toky, které investice přinese po splacení, je zde subjektivita při určování doby návratnosti, která nebere v úvahu to, že investiční projekty, jejichž efektivnost bude měřena touto návratností, mohou mít různou životnost. Je potom jasné, že v případě příliš krátkého období, budou z výběru vyloučeny dobré projekty (přinášející vyšší NPV) z důvodu toho, že byly navrhovány jako dlouhodobé. Z těchto důvodů lze tuto metodu použít pouze pro projekty, které jsou navrženy se stejným časovým horizontem, přičemž je vhodné ji použít k hodnocení: u projektů, kde je krátká životnost, u projektů, kde je vysoké riziko, nebo jako doplňkové kritérium hodnocení. 4.3 Metoda reálných opcí Přes všechny výhody dynamických metod se na základě empirického průzkumu ukázalo, že se řada manažerů rozhodla pro realizaci investic se zápornou hodnotou NPV a to z toho důvodu, že NPV nezahrnuje jeden důležitý aspekt rozhodovacího procesu a tím je dodatečná možnost rozhodování, kterou disponuje společnost i v průběhu realizace projektu. Možnost měnit již přijatá rozhodnutí můžeme vnímat jako právo (nikoliv však povinnost) udělat v budoucnu za cenu výdaje dodatečných prostředků změnu, která může být zdrojem dodatečných finančních toků. Je-li s investicí spojeno podobné právo, můžeme jeho hodnoty spočítat pomocí analogie se stanovením hodnoty finančních opcí a následně na jeho základě zvětšit klasicky spočítanou NPV. Pro rozšířenou NPV* potom platí 31 : NPV* = NPV + hodnota připojené opce 31 SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: Grada, 2009. s. 105. ISBN 978-80-247-2952-7. 24
Základní klasifikace reálných opcí dělí opce do tří skupin 32 : opce učení, jsou taková práva, která umožňují odsunout rozhodnutí v závislosti na pozdějších poznatcích o skutečném vývoji některých rizikových faktorů, jejich charakteristickým znakem je vyčkávání do doby, kdy bude k dispozici více informací a teprve následně dojde k realizaci, nabízejí se k využití v předinvestiční fázi, patří mezi ně zejména opce vyčkávání s realizací projektu nebo opce rozfázování projektu do více částí, opce růstové, které se nabízejí využít v průběhu investiční a provozní fáze, hodnota investice je v podstatě určená tvorbou budoucích úspěšných investičních možností, na které je možné navázat, patří mezi ně zejména inovační opce, což znamená tvorbu nových produktů či opce růstu tj. pronikání na nové trhy nebo obsazování starých ve větší míře, opce jištění, umožňují v případě nepříznivého vývoje na trhu operativně reagovat a redukovat možné záporné výkyvy platebních toků, patří mezi ně zejména opce záměny, která nejčastěji dovoluje podle vývoje situace měnit vstupy produkce, opce přerušení umožňující podle sezónních nebo cyklických výkyvů hospodářství dočasně projekty uzavřít s minimálními náklady či opce ukončení projektu, kdy je neúspěšný projekt opuštěn dříve, než ztráta z něj neúměrně naroste. 32 SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: Grada, 2009. s. 106. ISBN 978-80-247-2952-7. 25
5 Parametry potřebné pro výpočet jednotlivých metod K výpočtům ukazatelů jednotlivých statických či dynamických metod hodnocení podnikových investic je potřebné mít k dispozici následující parametry 33 : dobu životnosti, kapitálové výdaje, peněžní toky (cash flow) z investice, diskontní faktor. 5.1 Doba životnosti Doba životnosti daného investičního projektu je stanovena každou společností individuálně. Zejména u malých a středních společností se z důvodu zjednodušení účetnictví někdy doba životnosti shoduje s daňovou životností, pro kterou je tato délka pevně stanovena v návaznosti na odpisovou skupinu, do které předmět daně z příjmů patří. 5.2 Kapitálové výdaje V nejširším slova smyslu můžeme kapitálové výdaje charakterizovat jako veškeré peněžní výdaje většího rozsahu, u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy během delšího časového období. 34 V kapitálových výdajích na dlouhodobý hmotný majetek jsou obsaženy: výdaje na jeho pořízení, výdaje spojené s trvalým přírůstkem čistého pracovního kapitálu vyvolané touto investicí. Mezi výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku patří především: příprava a zajištění výstavby, realizace samotné stavby, koupě stroje či jiného zařízení, výzkum a vývoj přímo související s pořízením investice, 33 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha : Ekopress, 2006. s. 62. ISBN 80-86929-01-9. 34 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha : Ekopress, 2006. s. 62. ISBN 80-86929-01-9. 26
nutnost výchovy a zapracování nových pracovníků potřebných k chodu pořizovaného projektu, clo a kurzové rozdíly spojené s pořízením investice ze zahraničí, a v neposlední řadě výdaje spojené s nemožností alternativního využití prodeje pozemku, který byl použit ke stavbě a firma tím přišla o příjmy z jeho prodeje. Výdaje spojené s pořízení dlouhodobého hmotného majetku mohou být sníženy o příjmy z prodeje nahrazovaného dlouhodobého hmotného majetku či sníženy nebo zvýšeny o daňové efekty spojené s tímto prodejem. Výdaje na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu: Obstarání nového dlouhodobého hmotného majetku často vyvolává zvýšení oběžných aktiv mezi které patří zásoby či pohledávky a je také doprovázen růstem krátkodobých pasiv. Přírůstek čistého pracovního kapitálu bude tedy rozdíl mezi přírůstkem oběžného majetku a přírůstkem upravených krátkodobých pasiv. 35 5.3 Cash flow z investice Od korektního odhadu ročního cash flow z investice se odvíjí věrohodnost všech metod hodnocení. Nicméně díky délce životnosti projektu, která může být v případě staveb i několik desítek let, je velmi náročné určit dílčí roční hotovostní toky vázané k investici. A předpoklad cash flow bude vždy jen odhadování v nějaké predikované ideální situaci. Těžko ovšem můžou zahrnovat různé nepředvídatelné vlivy, které mohou v budoucnu nastat. Do výpočtu cash flow by měly být zahrnovány následující položky, které se vztahují k jednomu roku: zisk po zdanění, roční odpisy, změny čistého pracovního kapitálu, příjem z prodeje dlouhodobého hmotného majetku na konci jeho životnosti. 35 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha : Ekopress, 2006. s. 63. ISBN 80-86929-01-9. 27
5.3.1 Zisk po zdanění Zisk po zdanění vychází z přírůstku tržeb a očekávané změny provozních nákladů v důsledku realizace investice. Dle stanoviska většiny finančních teoretiků nemají být očekávané peněžní toky z projektu snižovány o úrokové platby spojené s financováním projektu. To znamená, že do provozních nákladů nemají být zahrnovány placené úroky z úvěru popřípadě jiných forem cizího kapitálu v souvislosti s projektem. Důvodem pro tento názor je i diskontování peněžních toků z investice, jelikož v určené diskontní míře jsou tyto úroky zahrnuty. Placené úroky ovšem snižují zisk pro výpočet daňové povinnosti, z toho důvodu se musí nejdříve do výpočtu příslušného cash flow zahrnout a poté o ně cash flow opět zvýšit. 5.3.2 Roční odpisy Roční odpisy reprezentují náklady společnosti ale nejsou to peněžní výdaje. Z pohledu nákladů tedy snižují zisk před zdaněním, a tedy obdobně jako výše uvedené placené úroky sníží výslednou daň. Protože nejsou skutečnými peněžními výdaji, je nutné je pro účely cash flow znovu přičíst. 5.3.3 Změny čistého pracovního kapitálu Změna čistého pracovního kapitálu nepatří pouze ke kapitálovým výdajům, protože se změna nemusí uskutečnit pouze jednorázově na začátku projektu, ale i během celé jeho životnosti. 5.3.4 Příjmy z prodeje dlouh. hmotného majetku na konci životnosti Příjem se dá vyčíslit následujícím způsobem: P DHM (Tc Zc) (1 t), Kde: P DHM - příjem z prodeje dlouhodobého hmotného majetku, Tc - tržní cena prodaného majetku, Zc - cena zůstatková a t - daňová sazba. 28
5.4 Podniková diskontní míra Určená diskontní podniková míra působí na hodnotu investičního projektu. Lze ji vystihnout pomocí průměrných nákladů kapitálu (Weighted Average Cost of Capital WACC): WACC r d (1 t) D C r e E, C Kde: r d - náklady na cizí kapitál (tzn. úrok), t - sazba daně z příjmu právnických osob, D objem cizího kapitálu, C - celkový dlouhodobě investovaný kapitál, r e - náklady na vlastní kapitál, E - objem použitého vlastního kapitálu. Podniková diskontní míra vyjadřuje minimální požadované zhodnocení úměrné podstoupenému riziku. 36 36 SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: Grada, 2009. s. 37. ISBN 978-80-247-2952-7. 29
6 Zdroje financování Zdroje financování projektu lze třídit podle více hledisek, z nichž nejvýznamnějším patří místo, odkud se tyto zdroje získávají a vlastnictví těchto zdrojů. Podle místa se rozlišují interní a externí zdroje financování tj. interní a externí kapitál. 37 Interní zdroje financování přicházejí v úvahu, jestliže projekt realizuje již existující firma. Tyto zdroje představují výsledky vlastní podnikatelské činnosti firmy a tvoří je především: zisk po zdanění, který podnik vytvořil v minulosti a nevyplatil jej v podobě dividend a podílu na zisku, přičemž nerozdělený zisk tvoří především zdroj pro investice rozvojové, odpisy a přírůstky rezerv, které představují nákladové položky, jež však nejsou výdaji, přičemž základním interním zdrojem zejména pro obnovovací investice jsou odpisy, odprodej některých složek dlouhodobého majetku, který se málo využívá resp. přináší malé výnosy, snížení oběžných aktiv tj. především zásob a pohledávek. Pro realizaci projektů nově vznikající firmami lze použít pouze externí zdroje. Mezi tyto základní zdroje patří 38 : původní vklady vlastníků a jejich zvyšování, dlouhodobé bankovní resp. dodavatelské úvěry, dluhopisy (obligace), krátkodobé bankovní úvěry, sloužící k financování části oběžných aktiv projektu, účasti, které představují vklady dalších subjektů, subvence a dary, poskytované ze státního rozpočtu, ze specializovaných fondů, rizikový kapitál. Druhé hledisko člení zdroje financování na vlastní kapitál (vlastní zdroje) a cizí kapitál (cizí zdroje). Vlastní kapitál činí veškeré interní zdroje financování a některé z externích zdrojů financování. Podstatné je, že není potřeba splácet a představuje bezpečný zdroj financování investičních projektů. Naproti tomu u cizího kapitálu je potřeba hradit jeho náklady a jednak 37 FOTR, J., SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektu. Jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. Praha: Grada, 2010. s. 45 46. ISBN 978-80-247-2424-9. 38 FOTR, J., SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektu. Jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. Praha: Grada, 2010. s. 46. ISBN 978-80-247-2424-9. 30
tento kapitál splatit. Proto představuje tento kapitál značně rizikovější způsob financování investičních projektů. 39 39 F OTR, J., SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektu. Jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. Praha: Grada, 2010. s. 46.ISBN 978-80-247-2424-9. 31
PRAKTICKÁ ČÁST 7 Charakteristika společnosti Společnost JAHA Hanák s.r.o. (dále je společnost ) byla založena zakládající listinou jako společnost s ručením omezeným dne 22.listopadu 2004 a vznikla 10. února 2005 zápisem do obchodního rejstříku. Předmětem podnikání je řeznictví a uzenářství, hostinská činnost a pěstitelská pálenice 40. K 1.1.2010 došlo ve společnosti JAHA Hanák s.r.o. k reorganizaci a k převodu vlastnických práv. Sídlo společnosti je ve městě Moravská Třebová s počtem obyvatel do cca 10 500. Společnost má základní kapitál ve výši 200 000 Kč, který je plně splacen. Zaměstnává celkem 14 zaměstnanců a je plátce daně z přidané hodnoty. Zaměření společnosti je na široký sortiment masné produkce. Nabízí výrobky od párků (např. debrecínské, libové, jemné), klobás (např. zbojnické, maďarské, dunajské) až po zabíjačkové produkty (např. tlačenka, jaternice, kroupová jelítka). Co se týče současných odběratelů, tak je jejich struktura tvořena z poloviny aktivními zákazníky. Obrat společnosti tvoří z jedné třetiny dodávky na fakturaci a ze dvou třetin hotovostní příjem. Konkurenci má společnost ve třech obchodních domech a ve dvou soukromých řeznictvích. Společnost má ale konkurenční výhody v tom, že její prodejna je umístěna ve středu města a k tomu na pěší zóně. A především její hlavní výhoda je v tom, že se jedná o rodinnou firmu, která se vyznačuje velkou pružností řízení, hladkou komunikací, odhodláním k většímu výkonu a houževnatostí. Nákup a distribuci zajišťují dva pracovníci, výrobnu obsluhují tři pracovníky a o uspokojování potřeb zákazníků na prodejně se starají další dva zaměstnanci. Výkyvy v odbytu v rámci roku jsou zanedbatelné, na společnost pouze dolehla krize minulého roku, která se projevila snížením jejích dodávek, jinak je finanční situace společnosti stabilní. 40 Obchodní rejstřík a sbírka listin. [online].[cit. 2011-05-10]. Dostupné na: < http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz/>. 32
7.1 Podnikatelský záměr Jelikož se společnost specializuje na výrobu, distribuci masa, masných a uzenářských výrobků, které je hlavním předmětem podnikání a chce být na svém trhu konkurenceschopná, tak se rozhodla investovat do koupě nového zařízení, jelikož současné zařízení je buď ve fázi dosluhující a to vlivem jeho stáří a opotřebení a nebo svou kapacitou či výkonem již nepostačuje současné poptávce. Vedení společnosti předpokládá, že touto investicí dojde ke zkvalitnění výrobků, k dosáhnutí nižších nákladů na jednotku produkce, tím pádem se zvýší zájem o její výrobky (stoupnou dodávky ke stávajícím zákazníkům) a dojde ke zvýšení tržeb. Po provedené investici společnost plánuje provést reklamní kampaň v regionálním tisku a na jejímž základě získat nové zákazníky. S koupí zařízení je spojena i rekonstrukce výrobních a prodejních prostor. V současné době má společnost k dispozici udírnu - stáří 10 let, narážku uzenin - stáří 13 let, kutr - stáří 15 let, míchačku a řezačku masa - stáří 5 let, nastřihovačku masa - stáří 15 let a masírovací zařízení - stáří 15 let. Protože vedení společnosti nemá dostatek vlastních finančních prostředků na celkovou investici, tak se rozhoduje, zda použije k rekonstrukci a nákupu daného výrobního zařízení bankovní úvěr nebo zda pořídí si tento majetek prostřednictvím pronájmu a rekonstrukci prostor provede ve vlastní režii. Cena pronájmu výrobního zařízení je v roční výši 306 000 Kč. 33
8 Hodnocení investice vybranými metodami Jelikož se jedná o malou rodinou společnost, nepoužívají se k hodnocení investic žádné metody hodnocení. Eventuálně se spíše intuitivně porovnávají náklady, návratnost a ziskovost. V našem případě budu investice hodnotit všemi metodami statickými a dynamickými, které jsem uvedl v teoretické části práce. Zvolené období, po které bude daná investice hodnocena je 8 roků, což je totožné s dobou, po kterou společnost bude splácet úvěr či dobou pronájmu daného výrobního zařízení. 8.1 Struktura kapitálových výdajů Struktura pořizované investice je uvedena v následující tabulce. V cenách výrobního zařízení je zahrnuta i montáž dodávaných položek. Tabulka č. 1 Struktura pořizované investice Pořizovaná investice Pořizovací cena v Kč Řezačka masa W 130-U5 unger 5 80 000 Automatická udírna BASTRAMAT B 850 UF se samostatně 650 000 stojícím vyvíječem kouře Plnička HTS 150 375 000 Nastřihovací zařízení PI 17 100 000 Míchačka masa RM 90 145 000 Masírovací zařízení IP 150 180 000 Kutr Seydelmann 60 315 000 Rekonstrukce prostor 750 000 CELKEM 2 595 000 Pramen:vlastní Společnost bude nahrazovat veškeré zařízení, které má nyní k dispozici ve výrobně a odhaduje, že by stávající zařízení mohla ještě zpeněžit v částce 250 tis. Kč, což je hodnota o málo vyšší než je hodnota šrotu. Z výše uvedeného vyplývá, že hodnota kapitálových výdajů v případě pořízení celé investice prostřednictvím úvěru je ve výši 2 345 000 Kč a v případě pronájmu výrobního zařízení je ve výši 750 000 Kč. 34
8.2 Odhad peněžních toků z investice Po zvážení všech dostupných informací, které jsou k uvedené investici známy, jsem sestavil cash flow z investice. V odhadu peněžních toků je zohledněna inflace ve výši 2%, jejíž výše je pro rok 2011 a 2012 očekávaná ČNB 41, v dalších letech budu předpokládat stejnou výši. Úroková míra investičního úvěru byla sjednána jako fixní po celou dobu splatnosti úvěru a činí 8,5%. Sazba daně z příjmů právnických osob je pro letošní rok stanovena na 19%, proto i v dalších let budu očekávat tuto výši. V souvislosti se stanovením peněžních toků je počítáno s nárůstem cen energií a to elektřiny a plynu v roce 2011 a 2012 o 7,2 %, a to na základě energetické politiky státu, který předpokládá vývoj ceny elektřiny a plynu v letech 2011 a 2012 42 a v dalších letech je zvýšena cena o předpokládanou inflaci. Je počítáno s růstem ceny vody v jednotlivých letech o 1 % 43. Při predikci příjmů a výdajů jsem vycházel z údajů roku 2010, kdy jsem příjmy a výdaje upravil o předpokládané zvýšení dané inflací či zdražováním energií a z důvodu, aby nedošlo k nadhodnocení příjmů, jsem nezohlednil předpokládaný nárůst příjmů, který společnost očekává vlivem reklamy či zlepšením její konkurenceschopnosti. Nákup masa je prováděn prostřednictvím jatek v měsíční hodnotě 680 000 Kč. Další suroviny (obaly na tlačenky a prejty, střeva na klobásy a jemné párky, koření apod.) nutné pro výrobu masa, masných a uzenářských výrobků jsou ve výši 275 000 Kč. Marže hotových výrobků je stanovena ve výši 30%. Měsíční náklady na plyn, prostřednictvím kterého se daný objekt vytápí odpovídají částce 11 800 Kč, voda se platí čtvrtletně ve výši 7 400 Kč a elektrická energie ve výši 14 000 Kč měsíčně. Při hodnocení investice není bráno v úvahu zvýšení pracovního kapitálu, protože v případě řeznictví zpravidla probíhá zásobování tzv. just in time. Společnost je schopna na poptávku reagovat velmi pružně, může dojít k okamžitému navýšení výroby a k nejkratšímu termínu dodání odběrateli. Společnost disponuje minimální výší zásob. Do přímých nákladů je započítána i likvidace odpadů, která je pouze v případě, že kosti, které vzniknou bouráním vepřových půlek se neprodají. Měsíčně se likviduje zhruba 300 kg hmoty v hodnotě 2 400 Kč. Náklady na servis výrobního zařízení jsou poměrně 41 Česká národní banka. [online].[cit. 2011-05-10]. Dostup. na:<http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2011/20110211_zoi_i_2011.html>. 42 Technické zařízení budov. [online].[cit. 2011-05-10]. Dostupné na:< http://energie.tzb-info.cz/energetickapolitika/6880-energeticka-politika-statu-a-vyvoj-cen-elektriny-a-plynu-v-letech-2011-a-2012 >. 43 Vodárenství. [online].[cit. 2011-05-10]. Dostupné na:< http://www.vodarenstvi.com/okres-moravskatrebova/vodne--stocne.php >. 35