Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD
Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika a inovační systém Cestovní ruch Trh práce Demografický vývoj a věková struktura populace Školství a vzdělanost Sociální služby Zdravotnictví Pozemní dopravní infrastruktura Rozvoj letiště v Karlových Varech a jeho ekonomické dopady Kvalita životního prostředí Územní rozdíly v Karlovarském kraji Porovnání Karlovarského kraje s německými regiony
Makroekonomický vývoj - problém 1 Nízká míra hospodářského růstu stagnace ekonomiky kraje po roce 2003, kdy Česko zažívalo výrazný ekonomický růst; nízká výkonnost ekonomiky kraje kraj zaostává za ostatními regiony ČR a jeho odstup se neustále zvyšuje. Příčiny nízká produktivita práce téměř ve všech sektorech ekonomiky nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva špatná pozice firem v evropských a globálních hodnotových řetězcích orientace na zakázkovou výrobu méně sofistikovaných výrobků s nižší přidanou hodnotou
Makroekonomický vývoj - problém 1 Důsledky vysoká nezaměstnanost, (v letech 2003 a 2005 nárůst skokově o 5 p. b.) a dále se drží vysoko nad národním průměrem. nízká atraktivita pro nové investory velmi nízký příliv zahraničních investic stagnace životní úrovně obyvatelstva
Makroekonomický vývoj problém 2 Vysoká míra nezaměstnanosti pozitivní vývoj do roku 2003 (MN odpovídala národnímu průměru); od roku 2003 negativní trend ekonomického vývoje; Příčiny nízká produktivita práce téměř ve všech sektorech ekonomiky nízká vzdělanostní úroveň růst nezaměstnanosti až na hodnoty kolem 10 %.
Makroekonomický vývoj problém 2 Důsledky : vysoký přebytek uchazečů o zaměstnání v porovnání s počtem volných pracovních míst; nevhodná vzdělanostní a oborová struktura pracovních sil; nedostatek technicky vzdělaných a vyučených pracovníků; vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob specifická skupina dlouhodobě nezaměstnaných osob - také uchazeči s vyšším vzděláním a aktivně hledající práci.
Internacionalizace ekonomiky problém 1 Nízká úroveň přímých ZI dlouhodobě region s nejnižší absolutní i relativní výší přímých zahraničních investic (ZI). Příčiny absence silného ekonomického centra regionu se specializovanými podpůrnými službami, které PZI využívají. malá tradice technických oborů v kraji absence výzkumného a vývojového zázemí (VaV instituce či VŠ)
Internacionalizace ekonomiky problém 1 Důsledky : podle mnoha empirických studií mají podniky v zahraničním vlastnictví vyšší produktivitu práce. Její nízká úroveň je právě jednou z příčin ekonomického zaostávání Karlovarského kraje (důvodem je i malý objem zahraničních investic).
Internacionalizace ekonomiky problém 2 Stagnace vývozní výkonnosti kraje podíl kraje na celkovém vývozu z ČR dlouhodobě klesá stagnace relativní úrovně exportní výkonnosti kraje Příčiny malá konkurenceschopnost výrobců, nízké ambice prosadit se na zahraničních trzích; orientace firem na zakázkovou výrobu jednoduchých produktů; neznalost koncových zákazníků a trhů; malá autonomie při rozhodování o dalším směřování podniku; minimální šance firem inovovat produkty a nabízet je úspěšně na globálních trzích
Internacionalizace ekonomiky problém 2 Důsledky : Karlovarský kraj je výrazně exportně orientován (tak jako celá česká ekonomika). Proto stagnace v úrovni exportu vede nutně k oslabení jeho ekonomického růstu.
Internacionalizace ekonomiky problém 3 Diverzifikace portfolia vývozních destinací silná vazba exportu na Německo; 57 % celkové hodnoty vývozu přílišná závislost na některém exportním partnerovi s sebou nese potenciální riziko v případě jeho ekonomických problémů. Příčiny malá ambice většiny firem v kraji aktivně vytvářet nové produkty a snažit se pro ně hledat nové trhy, které mohou být zpětně pro firmy zdrojem inovací výzva - noví exportní partneři v oblastech méně zasažených ekonomickou recesí a evropskou dluhovou krizí (např. asijské trhy, Rusko).
Internacionalizace ekonomiky problém 3 Důsledky : Příležitost - nastartování a rozvoj nových růstových exportních trhů značný pozitivní vliv na ekonomiku kraje; noví odběratelé a jejich zakázky mohou přispět nejen k růstu exportních firem, ale také jejich regionálních partnerů a subdodavatelů. prosazení se na růstových trzích, které zatím nebyly tolik postiženy krizí = značná konkurenční výhoda kraje oproti ostatním regionům.
Odvětvová specializace kraje - problém 1 Nízká úroveň produktivity práce velmi nízká úroveň produktivity práce napříč všemi dílčími ekonomickými sektory; hodnoty se pohybují od 60 % do 80 % úrovně v Česku. Příčiny vzájemná kombinace několika faktorů: orientace podniků na výrobky s nižší přidanou hodnotou; nízká pozice firem v hodnotových řetězcích; malý objem zahraničních investic; velmi malý počet firem s orientací na výzkumné a vývojové aktivity.
Odvětvová specializace kraje - problém 1 Důsledky : ekonomické zaostávání kraje oproti ostatním regionům Česka; zhoršuje se konkurenceschopnost kraje na evropském trhu; Doporučení: Kraj by se měl snažit podporovat užší provázanost firem a jednotlivých oborů v kraji tak, aby se využilo případných synergických efektů
Odvětvová specializace kraje - problém 2 Dominance tradičních odvětví ekonomika kraje je postavena na tradičních odvětvích s nízkou produktivitou práce: těžba a hutnictví kovodělný průmysl, textilní průmysl Příčiny historický vývoj - odvětvová struktura vyplývá z místních zdrojů nerostných surovin a bývalého centrálního plánování; odvětvová struktura vykazuje velkou míru inercie v čase a je složité ji změnit. výroba nekovových výrobků (sklo, keramika, porcelán).
Odvětvová specializace kraje - problém 2 Důsledky : růst nezaměstnanosti v důsledku poklesu pracovních míst v tradičních oborech; Doporučení: nové trhy a zdroje inovací pro firmy orientované na tradiční odvětví rozvoj nových oborů v ekonomice kraje, které nahradí tradiční.
Odvětvová specializace kraje - problém 3 Málo rozvinutý a výkonný zpracovatelský průmysl podíl zpracovatelského průmyslu na tvorbě celkové přidané hodnoty v kraji pouze 21% nízká produktivita práce (pod národním průměrem). Příčiny aktivity firem v progresivnějších odvětvích průmyslu omezeny na jednodušší produkci dílčích komponent bez výzkumných a vývojových aktivit a se značnou závislostí na nadřazené firmy; nedostatek odborníků a pracovníků v technických oborech; omezená nabídka technicky zaměřených středních škol.
Odvětvová specializace kraje - problém 3 Důsledky : ekonomické zaostávání kraje; nízká atraktivita pro nové investice na kvalitativně vyšší úrovni v oblasti zpracovatelského průmyslu.
Odvětvová specializace kraje - problém 4 Nižší zastoupení komerčních služeb nízké zastoupení zejména peněžnictví a pojišťovnictví, informační, komunikační, vědecké a technické činnosti, které vykazují obecně vyšší tvorbu přidané hodnoty. Příčiny absence silného ekonomického centra v kraji celková periferní poloha v sídelní struktuře a neexistence dostatečně velkého trhu;
Odvětvová specializace kraje - problém 4 Důsledky : sektor služeb v kraji nadprůměrná dominance tzv. veřejných služeb jako školství, zdravotnictví, veřejná administrativa a sociální služby; pozitivní rozvoj ekonomiky kraje může vést ke vzniku nových firem a oborů, nárůstu koupěschopnosti obyvatelstva a následně také k rozvoji komerčních služeb.
Znalostní ekonomika - problém 1 Extrémně nízká úroveň inovačních vstupů a výstupů velmi malá pozornost věnovaná inovacím a vstupům do inovačního systému v kraji; poslední pozice ve výdajích na VaV, počtu výzkumníků i podílu VŠ a odborné zaměstnanosti. Příčiny povaha aktivit místních firem, které až na výjimky vůbec nevěnují pozornost výzkumu či vývoj; absence univerzity nebo výzkumného ústavu v kraji.
Znalostní ekonomika - problém 1 Důsledky : nízká míra inovačních výstupů - měřeno patenty; která výrazně zaostává i za předposledním krajem Vysočina. převažující jednodušší povaha inovačních aktivit, které jen výjimečně vedou k uvedení nového produktu na trh případně vzniku úplně nových trhů. Při zachování této situace bude kraj jen velmi složitě postupovat ke znalostně založené regionální ekonomice.
Znalostní ekonomika - problém 2 Absence univerzity nebo vědecko-výzkumných institucí v kraji se nenachází univerzita ani významnější vědeckovýzkumná instituce; V kraji působí pouze pobočky soukromých vysokých škol. Příčiny periferní poloha kraje, jeho malá populační velikost a historické okolnosti, které nepřispívaly ke vzniku univerzity; malá tradice v průmyslových oborech, které ve velké míře využívají VaV poznatků a inovací.
Znalostní ekonomika - problém 2 Důsledky : nízká vzdělanostní úroveň obyvatel; odliv vzdělaných absolventů VŠ do metropolitních regionů (především Prahy); Kraj je cílem pro firmy využívající méně kvalifikovanou pracovní sílu, nízké výrobní náklady. Doporučení: navázání spolupráce mezi firmami v Karlovarském kraji a případný transfer technologií z některé VŠ z okolních regionů (Plzeň, Ústí, Praha).
Trh práce - problém 1 Nadprůměrná míra nezaměstnanosti ekonomický vývoj kraje má negativní dopad na vývoj trhu práce; dlouhodobě nadprůměrná míra nezaměstnanosti - r. 2009 míra nezaměstnanosti za posledních 15 let nejvyšší, r. 2010 čtvrtá nejhorší pozici v Česku; nejnižší úroveň mezd v ČR. Příčiny nižší ekonomická výkonnost kraje; ekonomika kraje mírně roste, ale není schopna vytvářet dostatek nových pracovních míst (zefektivňování výrobního procesu); sezónní charakter trhu práce (sezónní výkyvy vlivem odvětvové struktury); nevhodná struktura absolventů SŠ.
Trh práce - problém 1 Důsledky : špatná situace na trhu práce vede ke zhoršování ekonomické pozice Karlovarského kraje; zvyšování nezaměstnanosti ukazuje, že situace v kraji není ekonomicky stabilizovaná a předchozí zaostání ekonomické dynamiky kraje se může ještě silněji prohloubit. Doporučení: Intervence Karlovarského kraje v této problematice mohou být prostřednictvím identifikace potenciálních rozvojových oblastí a tím přispět k nastartování ekonomiky či nových aktivit.
Trh práce - problém 2 Změna struktury uchazečů o zaměstnání nové skupiny uchazečů se vzděláním a kvalifikovaní s praxí; nárůst uchazečů ve věku 20-29 let (zejména absolventů) a uchazečů se středním odborným vzděláním bez maturity relativní i absolutní navýšení skupiny dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíců Příčiny dopad celosvětové ekonomické krize; výrazný pokles počtu volných pracovních míst v kraji; mezi roky 2007 a 2009 z 3 167 na 830 volných pracovních míst.
Trh práce - problém 2 Důsledky : Využití těchto osob, které mají zájem pracovat, se bude postupem času zhoršovat a jejich návrat na trh práce bude mnohem složitější. Nejzávažnějším důsledkem dlouhodobé nezaměstnanosti je ztráta kvalifikace. Dlouhodobá nezaměstnanost = společenské nebezpečí, její dopad může mít závažné negativní důsledky pro danou osobu ztráta kvalifikace, sebedůvěry, pocit neužitečnosti, beznaděj, přebytek volného času. Zhoršování sociální situace v kraji, vznik nových sociálních problémů nárůst alkoholismu, drogově závislých, gamblerství, zločinnosti a dalších sociálních problémů.
Trh práce - problém 2 Doporučení : tyto nové skupiny mají i své specifické potřeby z hlediska podpory při hledání dalšího uplatnění; opatření na trhu práce se musí zaměřit na specifikaci nových, pravděpodobně více individualizovaných a proaktivnějších nástrojů a forem podpory, které jim pomohou najít nové uplatnění a zabrání jejich propadu mezi dlouhodobě nezaměstnané, s kterými si zatím v Česku politika trhu práce nedokázala příliš poradit.
Demografický vývoj - problém 1 Stárnutí populace současnost - relativně příznivá věková struktura populace kraje výrazné dopady procesu demografického stárnutí; podíl obyvatel nad 65 let vzroste do roku 2020 přibližně na pětinu celkového počtu obyvatel kraje největší růst nejstarší věkové kategorie - osoby nad 80 let nárůst do roku 2020 o více než 3 000 Příčiny pokles porodnosti a nárůst naděje dožití a nevyrovnaný populační vývoj v minulosti; úbytek obyvatel mladších věkových skupin; naopak prodlužováním života starších obyvatel nárůst podílu seniorů v populaci; dopady demografického stárnutí budou v kraji se zpožděním v porovnání s ostatními regiony ČR (v průměru pětiletým)
Demografický vývoj - problém 1 Důsledky : zvyšování nároků na sociální a zdravotní služby poptávaných seniory (např. terénní sociální služby); změny nároků na kapacity škol a školských zařízení vlivem: ještě několik let pokračující pokles počtu obyvatel v ročnících vstupujících na střední školy; nárůst počtu žáků vstupujících na základní školy (v nejmladší věkové skupině dětí s potřebou mateřských škol se růst brzy zastaví) a tato vlna bude postupně přecházet na střední školy; po odeznění této druhé vlny pozvolný pokles počtu dětí ve všech věkových skupinách.
Školství a vzdělanost - problém 1 Vzdělanostní struktura obyvatelstva nejnižší úroveň vzdělanosti obyvatel; téměř čtvrtinu populace starší 15 let tvoří lidé pouze se základním vzděláním; podíl vysokoškolsky vzdělaných osob je menší než 8 %. Příčiny historický vývoj - specializace hospodářství kraje na těžkou chemii a těžbu v minulosti; nižší rodinné tradice vzdělanosti vedou k nižší poptávce v další generaci omezené možnosti terciárního vzdělávání; odliv nejtalentovanějších za studiem mimo kraji; menší nabídka pracovních míst a jejich nižší pestrost pro absolventy vysokých škol.
Školství a vzdělanost - problém 1 Důsledky : nedostatek vzdělané a kvalifikované pracovní síly, která by mohla napomáhat zavádění inovací a ekonomickému růstu; negativní dopad na příliv a přínos zahraničních investic do regionu; problematické umísťování aktivit s vyšší přidanou hodnotou v kraji, ať už by se jedná o zahraniční investory, nebo o rozvíjející se místní firmy.
Školství a vzdělanost - problém 2 Nabídka středního a vyššího vzdělávání nabídka středního a vyššího vzdělávání nevyhovuje požadavkům trhu práce; nízká kvalita a nevhodná struktura SŠ a VOŠ v kraji; nedostatek kvalitních absolventů SŠ a VOŠ zaměřených na průmyslové obory; vyšší vzdělávací nabídka v oboru služeb, než je zaměstnanost na trhu práce. Příčiny zaměření vzdělávacích programů, kvalita pedagogů, jejich postoj k modernizaci a změnám ve výuce a v neposlední řadě technické vybavení škol, které může ztěžovat kvalitní přípravu studentů; nízká efektivita a kvalita vzdělávání a jeho relevance vůči potřebám trhu práce a budoucích absolventů škol.
Školství a vzdělanost - problém 2 Důsledky : setrvávající vysoká nezaměstnanost čerstvých absolventů středních škol; vzhledem k vyšší mobilitě této skupiny obyvatel častější odchod za prací mimo Karlovarský kraj; Doporučení: Slaďování potřeb trhu práce a vzdělávání nesmí však podléhat krátkodobým potřebám například i firem z nekonkurenceschopných oborů a aktivit, ale musí vždy zohledňovat určitou šíři znalostí, dlouhodobější vzdělávací trendy a do jisté míry i předpovídat budoucí potřeby.
Školství a vzdělanost - problém 3 Kapacita škol a školských zařízení populační vlna bude mít dopad na aktuální potřebu a naplněnost jednotlivých stupňů škol; síť škol a školských zařízení je v současné době z hlediska dostupnosti a naplněnosti dostatečná potřeba širší optimalizace v oblasti středního školství. Příčiny změny v počtu dětí a žáků jednotlivých škol jsou ovlivněny posloupností populační vlny, která reprodukuje pokles porodnosti v 90. letech 20. století a následující nárůst daný nárůstem počtu dětí ženám silných ročníků 70. let 20. století.
Školství a vzdělanost - problém 3 Důsledky : počet nejmladších dětí do 4 let věku bude od roku 2012 klesat; počet dětí ve věku 5 9 let bude nejprve růst s kulminací v roce 2014 a klesat začne postupně až od roku 2017; stejný vývoj bude i v ostatních věkových skupinách, vždy s přibližně pětiletým zpožděním. V nejbližších letech je však nutné počítat zejména s krátkodobým výrazným úbytkem mladistvých ve věku 15 19 let; v některých lokalitách může dojít soustředěním mladých lidí a jejich dětí k dočasnému nedostatku míst jak v mateřských tak základních školách.
Školství a vzdělanost - problém 3 Doporučení: Je zřejmé, že populační změny a jejich důsledky pro kapacity škol nebudou lineární a budou v příštích cca 15 20 letech proměnlivé v jednotlivých věkových skupinách a příslušných druzích škol. Proto bude potřeba řešit měnící se požadavky na školské kapacity krátkodobějšími opatřeními a lepším využíváním stávajících kapacit..
Typologie firem v Karlovarském kraji I 1 Dynamické, velké zahraniční firmy Stojí za nimi silná struktura TNC (zajišťuje odbyt, VaV) Low-tech výroba, nízká pozice v globálních hodnotových řetězcích Využívají málo kvalifikovanou pracovní sílu 2 Upadající, velké domácí firmy Tradiční odvětvích v kraji (porcelán, strojírenství) Inovují, mají vlastní VaV, ale dohánějí tím konkurenci Významní zaměstnavatelé často v periferních oblastech kraje 39
Typologie firem v Karlovarském kraji II 3 Rozvíjející se střední zahraniční firmy Medium-tech výroba složitějších součástí a modulů Zvyšují obrat i zaměstnanost, potenciál pro přechod mezi velké firmy Nedostatek technicky kvalifikovaných pracovníků 4 Stagnující středně velké domácí firmy Mají technologický potenciál, know-how, vývojové aktivity Nemají však motivaci dále se rozvíjet, růst, orientace na domácí trh 5 Stagnující technologická menší domácí firma Medium až high-tech výrobci často finálních produktů Nemají vlastní VaV aktivity, chybí kapacity a prostředky na další rozvoj 40