Speciální sociologické teorie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 10. 2014
Speciální sociologické teorie: anotace Anotace Tento předmět nabízí studentům přehled speciálních sociologických teorií s ohledem na otázky mediálních studií. Studenti získají poznatky z historie a typologie masové komunikace, sociologických přístupů k masové komunikaci, a přehled o hlavních představitelích jednotlivých škol a koncepcí, tématech mediálních studií (např. účinky, globalizace, sociální média, atd.) a také o etice médií a mediálním vzdělávání. Studenti získají zápočet za seminární práci, kterou tvoří písemné podklady příspěvku do společné diskuse, blogu, kolokvia, na jedno z témat pro závěrečné práce (teze pro kolokviální diskusi). Více zde: http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicketeorie/
Speciální sociologické teorie: přehled témat Tematické okruhy: 1. Historie masové komunikace a předchůdci vědy o masové komunikaci (hlavní vývojové trendy masové informace a komunikace, politická a společenská komunikace, Max Weber, Walter Lippmann, John Dewey, Harold Lasswell) DEFLEUR, Melvin l. BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha: Univerzita Karlova, 1996. KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995.
Speciální sociologické teorie: přehled témat Tematické okruhy: 2. Matematická a systémová teorie komunikace (Claude Shannon, Warren Weaver, Ferdinand de Saussure, Roman Jakobson, Niklas Luhman a tři základní sociální systémy: archaický, městský, technickoprůmyslový, Karl Deutsch a vliv kybernetiky na komunikaci) ČERNÝ, Jiří HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha: Portál, 2004. LUHMANN, NIKLAS. Sociální systémy: nárys obecné teorie. Brno: CDK Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. ISBN 80-7325- 100-0. SHANNON, Claude E. WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA: The University of Illinois Press, 1964. 125 s.
Speciální sociologické teorie: přehled témat Tematické okruhy: 3. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Theodor Adorno, Max Horkheimer, kultura, masová kultura, kulturní průmysl, komodifikace a komercionalizace kultury) MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2007.
Speciální sociologické teorie: přehled témat Tematické okruhy: 4. Příjemci a publikum, Birminghamská škola (Stuart Hall, Dennis McQuail, Jürgen Habermas, zakódování a dekódování, recepce a interpretace sdělení, preferované čtení mediálních obsahů, koncepce veřejnosti, masového a mediálního publika, difuzní podoby publika) HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha: Filosofia, 2000. ISBN 80-7007- 134-6. HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2007.
Speciální sociologické teorie: přehled témat Tematické okruhy: 5. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce reality (Talcott Parsons, Robert K. Merton, Herbert Blumer, John B. Thompson, George H. Mead, Charles H. Cooley, Peter Berger, Thomas Luckmann) BERGER, Peter Ludwig LUCKMANN, Thomas. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1. MEAD, George Herbert. Mind, self and society: from the standpoint of a social behaviorist. Chicago: University of Chicago Press, 1997. 401 s. ISBN 0-226-51668-7. MERTON, Robert K. Social Theory and Social Structure. Glencoe, IL: Free Press, 1957. VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha: Univerzita Karlova, 1991. 120 s.
Speciální sociologické teorie: přehled témat Tematické okruhy: 6. Postmoderní znaková situace virtualita, mýtus; ideologie vs. postindustriální společnost, globalizace, Torontská škola (Roland Barthes, Jean Baudrillard, Daniel Bell, Marshall McLuhan) BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X. BAUDRILLARD, Jean POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California: Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3. McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. 348 s.
Speciální sociologické teorie: přehled témat Tematické okruhy: 7. Účinky médií, etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (PR aktivity, reklama a působení zadavatelů reklamy, skrytá reklama, podprahová sdělení, společenská odpovědnost a právní regulace médií, objektivita, mediální výchova) MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2007. 8. Mediace medializace sociální média (pojetí masové komunikace ve 20. a ve 21. století, technologická a obsahová specifika digitální komunikace, síťová komunikace, konvergence médií, internetová žurnalistika, videožurnalistika, infotainment, seriózní a bulvární média) MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2007.
Speciální sociologické teorie: doporučená studijní literatura BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X. BAUDRILLARD, Jean POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California: Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3. BERGER, Peter Ludwig LUCKMANN, Thomas. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1. ČERNÝ, Jiří HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha: Portál, 2004. DEFLEUR, Melvin l. BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha: Univerzita Karlova, 1996. HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha: Filosofia, 2000. ISBN 80-7007-134-6. HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5. KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995. LUHMANN, NIKLAS. Sociální systémy: nárys obecné teorie. Brno: CDK Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. ISBN 80-7325-100-0. MEAD, George Herbert. Mind, self and society: from the standpoint of a social behaviorist. Chicago: University of Chicago Press, 1997. 401 s. ISBN 0-226-51668-7. MERTON, Robert K. Social Theory and Social Structure. Glencoe, IL: Free Press, 1957. McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. 348 s. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2007. SHANNON, Claude E. WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA: The University of Illinois Press, 1964. 125 s. VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha: Univerzita Karlova, 1991. 120 s.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 1. Vysvětlete pojem frankfurtská škola a pozice, ze kterých redefinovala pojmy kultura, masová kultura, kulturní průmysl, proces komodifikace a komercionalizace kultury. Jakou úlohu ve společnosti přisuzují masovým médií? V čem je tento přístup dnes překonán? 2. Analyzujte historické kořeny vzniku teorií evolucionismu a neoevolucionismu a příslušným modelům vývoje společnosti s akcentem na kulturní a sociální prvky. Přibližte základní teze těchto teorií. Vysvětlete tvrzení, že prostředky mediální komunikace jsou dnes podstatným nositelem evoluční změny. 3. Vysvětlete podstatu teorie strukturálního funkcionalismu a charakterizujte základní myšlenky Talcotta Parsonse (koncepce AGIL) jako jejího výrazného představitele. Jakou úlohu plní podle tohoto schématu masová média v moderní společnosti?
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 4. Vymezte pozice, ze kterých byla kritizována teorie strukturního funkcionalismu a její korekce ze strany Roberta King Mertona, včetně vymezení pojmu teorie středního dosahu. Jakou úlohu v poznávání sociální reality přisuzuje Merton empirickým šetřením? Diskutujte o tom, s jakým možným efektem působí masová média na své publikum. 5. Charakterizujte transformační procesy proměny společnosti moderní ve společnost postmoderní postindustriální na základě základních tezí Daniela Bella, včetně proměny sociální mentality a role masových médií v tomto procesu. 6. Vysvětlete proměny sebepojetí v mediovaném světě, procesy individualizace a institucionalizace ve spojení s problematikou zviditelňování jako všudypřítomného fenoménu, úlohu masových a sítových médií v tomto procesu.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 7. Vysvětlete na příkladech pojem symbolická interakce a v souvislosti s ním pojem mediovaná kvaziinterakce podle Thompsona, charakterizujte zejména postavení televize v tomto procesu. Jaké typy interakce a jejich charakteristické rysy obecně znáte? 8. Vymezte východiska teorie sociální konstrukce reality, význam jazyka a jazykového kontextu jako nástroje konstruování světa. Jak problematická je úloha médií v tomto procesu a posouvání hranic mezi realitou a virtualitou. 9. Objasněte systémovou teorii a její charakteristické znaky, mediální systém jako subsystém sociálního systému. Klíčové otázky způsobu fungování systému a jeho základní funkce. Niklas Luhman jako významný představitel systémové teorie a jeho vymezení tří základních sociálních systémů (archaický, městský, technicko-průmyslový) a jejich dominantních komunikačních postupů.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 10. Vymezte vztah mezi vědou a ideologií a problém ideologizace humanitních a sociálních věd. Vysvětlete pojem ideologie v kontextu studia společnosti. Diskutujte o médiích jako nositelích určitého souboru idejí a jako možných nástrojích prosazování těchto idejí ve společnosti. 11. Co znamená a jaké podoby má konvergence médií? 12. Diskutujte o dnešním pojetí koncepce veřejnosti, masového a mediálního publika, představte pojem difuzní podoby publika. Jak se tyto představy proměňují v návaznosti na nástup internetových médií? 13. Objektivita a pravdivost v médiích v éře globalizace: sen, chiméra, nebo prázdný pojem? Vysvětlete na příkladech.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 14. Technologická a obsahová specifika digitální komunikace, internet jako pracovní nástroj, zdroj a prostředník přenosu informací, webová stránka jako efektivní a účinný komunikační nástroj, ekonomické aspekty internetového vydávání, regulace internetu ano-ne? 15. Specifika internetové žurnalistiky příklady a srovnání s žurnalistikou v tiskových médiích, etika internetové žurnalistiky, specifické internetové žánry, hypertext, interaktivita, práce se čtenáři, Internet jako pracovní nástroj novináře (zdroj informací, email jako komunikační nástroj, online konference atd.) 16. Historické postavení médií ve společnosti, hlavní vývojové trendy masové informace a komunikace a jejich vazba na vývojové trendy lidské společnosti, politiky a ekonomiky.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 17. Uveďte některé teorie o dopadu, možném vlivu a míře účinku médií na společnost, společenské instituce a jednotlivce. Jak se tyto představy vyvíjely v čase? Jak se konkrétně projevují snahy o řízení a kontrolu mediálního vlivu? 18. Představte základní myšlenky tzv. torontské školy a historické souvislosti jejího vzniku, zejména úvahy McLuhana o vzájemné determinaci uspořádání společnosti a dominantního komunikačního média. Jak rozumíte jeho výrazům -,,médium je poselstvím a,,globální vesnice. 19. Vysvětlete základní rysy a východiska tzv. birminghamské školy. Definujte základní představy modelu zakódování a dekódování vzhledem k procesu recepce a interpretace sdělení. Vysvětlete představu preferovaného čtení mediálních obsahů.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 20. Analýza mediálních obsahů - mediální obsah jako specifický druh informace. Informace a dezinformace, realita a virtuální realita, společenské instituce, které se podílejí na vytváření a transformaci komunikačního kontextu v masové komunikaci. Komunikační kontext. Metafora v pojmovém a audiovizuálním vyjádření. 21. Média tzv. seriózní a tzv. bulvární, jejich srovnání, rozdílné důvody vzniku a metody fungování. Jak působí tatáž informace v seriózním a v bulvárním tisku, kdo, jak a proč ji vybírá, priorizuje, umísťuje a prezentuje. Infotainment. Příklady. 22. Sociální a ekonomické podmínky vzniku a rozvoje rozhlasového a televizního vysílání, diferenciace rolí rozhlasu a televize. Role audiovizuálních médií v modelování postmoderního světa. Vytváření umělých a virtuálních kontextů, krize hodnot, mediální mytologie.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 23. Základy dramaturgické skladby v auditivních a audiovizuálních médiích. Cesta od nápadu k hotovému dílu. Část a celek v programové skladbě. 24. Politika, komunikace a ideologická kontrola pojem, pojetí a modely politické komunikace, liberální koncepce demokracie a mediální průmysl - tvorba veřejného mínění. "Moc" médií - mýty a realita. Příklady z historie, aktuální srovnání. 25. Význam masových médií v politické komunikaci role médií v politické komunikaci, metody, techniky a zásady manipulace a přesvědčování, politická korektnost, newspeak 26. Etika ve sdělovacích prostředcích Komparace etických kodexů českých médií, dokumenty, normy, zákony ČR a EU
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 27. Zásady mediální výchovy pojem, cíle, metody a prostředky, vliv médií na osobnost člověka, funkce postojů a jejich změn 28. Jaký je vzájemný vliv politiky a médií z hlediska teorie masové komunikace, svoboda projevu a svoboda médií z pohledu politických a ekonomických institucí, PR aktivity a komerční sektor a jejich vliv na charakter médií (vlivové a PR aktivity, reklama a působení zadavatelů reklamy, skrytá reklama, podprahová sdělení) 29. Jaký je vliv technologického vývoje v médiích na jejich postavení a fungování ve společenském systému; digitalizace, virtuální prvky a interaktivita, regulace elektronických médií z pohledu českých zákonů a evropských směrnic. 30. Vysvětlete základní pojmy Deutschovy sociologie: informace, její hodnoty, systémy a struktury přijímání informací, informační kanál, vliv kybernetiky na komunikaci.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 31. Média jako účastník politického procesu z pohledu vývoje: vyložte ve stručnosti hlavní zlomové body vztahu médií k politické komunikaci z hlediska historie, politiky, technologií atd.
Speciální sociologické teorie: úvod Mýty o sociologii, americký sociolog Peter Ludwig Berger (spolu s Thomasem Luckmannem napsali dílo Sociální konstrukce reality) z knihy Pozvání do sociologie pochází 6 mytů o sociologovi: 1) Sociolog jako člověk profesionál, který se zabývá osvětovou činností mezi jednotlivci i ve prospěch společnosti jako celku. Auguste Comte [oɡyst kɔ t] Zdroj obrázku: heslo Sociologie. [online] Internetová encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/august e_comte.jpg/220px-auguste_comte.jpg (cit. 09/2012), původní zdroj: http://www.bolender.com/sociological Theory/Comte, Auguste/Another Picture of Auguste Comte.jpg
Speciální sociologické teorie: úvod 2) Sociolog jako teoretik sociální práce Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. Užívaje teorií lidského chování a sociálních systémů, sociální práce zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím. Pro sociální práci jsou klíčové principy lidských práv a společenské spravedlnosti. Český překlad definice sociální práce schválené Mezinárodní federací sociálních pracovníků. [online] Mezinárodní federace sociálních pracovníků v Montréalu, Kanada, 2000. Dostupné elektronicky na: http://socialnirevue.cz/item/definice-socialni-prace (cit. 09/2012)
Speciální sociologické teorie: úvod 3) Sociolog jako sociální reformátor Josef II. Habsbursko-Lotrinský Zdroj obrázku: heslo Jozef II. [online] Internetová encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na: http://upload.wikimedia.org/wiki pedia/commons/thumb/a/aa/jose ph_ii.jpg/200px-joseph_ii.jpg (cit. 09/2012), původní zdroj z: http://www.uniregensburg.de/fakultaeten/phil_fa k_iii/geschichte/josephii.jpg Jan Amos Komenský Zdroj obrázku: heslo Jan Amos Komenský. [online] Internetová encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/johan _amos_comenius_1592-1671.jpg (cit. 09/2012)
Zdroj obrázku: http://media0.mypage.cz/images/media0:4f6afdc5123d0.jpg/vedec-nevie1.jpg (cit. 09/2012) Speciální sociologické teorie: úvod 4) Sociolog jako shromažďovatel statistických údajů o lidském chování pomocník počítače. 5) Sociolog jako statistik a člověk, který se zabývá rozvojem vědecké metodologie a užívá barbarský jazyk srozumitelný pro hrstku vědců a kterým se tudíž měří odbornost díla. Zdroj obrázku: http://pctuning.tyden.cz (cit. 09/2012)
Speciální sociologické teorie: úvod 6) Sociolog jako cynický pozorovatel, chladný manipulátor a samozvaný nadřazenec. (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, 2003. s. 10 23. ISBN 80-85947-90-0) Armand Jean du Plessis de Richelieu zdroj obrázku: http://veda.sme.sk/c/4984627/kardinalrichelieu-intrigan-v-sutane-alebo-velkystatnik.html (cit. 09/2012) Grigori Yefimovich Rasputin zdroj obrázku: http://en.wikipedia.org/wiki /Grigori_Rasputin (09/2012) Zdroj obrázku: http://www.susanne.estranky.sk/cl anky/zaujalo-ma/maniplacia.html (cit. 09/2012)
Speciální sociologické teorie: úvod Peter L. Berger: sociologie směřuje k aktu čistého vnímání tak čistého, jak to jen dovolí omezené lidské prostředky (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, 2003. s. 13.) Sociolog je tedy někdo, kdo se soustavně snaží porozumět společnosti. Povaha tohoto oboru je vědecká, což znamená, že to, co sociolog zjišťuje a říká o sociálních jevech, které studuje, je vsazeno do jistého, dosti přísně definovaného rámce. (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, 2003. s. 23.) Zygmunt Bauman: Může nám být kompasem, který udává správný směr v houštině nespočetných možností. Zároveň nám pomáhá vyznat se v různorodých a zdánlivě zcela odlišných jevech, které nás obklopují. (In BAUMAN, Zygmunt. Sociologie pro každý den. Praha: Mladá fronta, 1966. s. 17.)
Speciální sociologické teorie: úvod Předmět(y) zkoumání sociologie: sociální struktura (strukturní pojetí), sociální chování a jednání (behaviorismus), sociální vztahy a skupiny (formalistické pojetí), společenský systém, sociální změny a sociální interakce (interakcionismus), sociokulturní chování atd. 2 základní teoreticko-empirické funkce: 1. společenské jevy popsat podle vlastních metodologických nástrojů (empirická funkce) 2. a tyto jevy vysvětlit (teoretická funkce) (In Petrusek, M. a kol. Sociologie. Praha: SPN, 1992. s. 12.)
Speciální sociologické teorie: základní pojmy Harold Lasswell:1927, Hypodermic Needle (Podkožní jehla) Psychologie politiky, Mediální determinismus zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/harold_lasswell
Speciální sociologické teorie: základní pojmy Harold Lasswell pojmenoval 3 funkce médií: 1) pozorování společenského prostředí (informování) 2) vysvětlení vzájemných vztahů mezi jednotlivými částmi společnosti 3) odevzdání kulturneho dědictví Charles WRIGHT (1960) přidal 4. funkci zábavu Pátá funkce je mobilizace To je funkcionalistické pojetí médií. Laswell, H. (1948). The structure and function of communication and society: The communication of ideas. New York: Institute for Religious and Social Studies, 203-243. Wright, W. R. (1960). Functional analysis and mass communication. In Public Opinion Quarterly,(24), 610-613.
Speciální sociologické teorie: základní pojmy Z toho pak základní funkce médií: 1) Informační Napomáha publiku utvářet si představy o světě a jeho geografické, společenské a politické existenci 2) Kulturní - mediální produkty odrážejí kulturu a stávají se její součástí - materiály se udržují a odevzdávají dále a tak zajišťují kontinuitu - udržují v kultúře daný stav, ale také podporují zmeny a růst 3) Zábavná - odvádí pozornost publika od vážných sociálních problémů 4) Sociální - socializace příjemců 5) Politická - politické témata, mobilizace veřejného mínění, formování názorů
Speciální sociologické teorie: základní pojmy Harold Lasswell definoval politiku jako systém, kde kdo dostane co, kdy a jako mediokratická perspektiva výzkumu médií: v centru zájmu je tvořba události v médiu/médiem - kulturální studia: účinky médií, publikum, obsahová analýza - mediocentrická teorie: mediální technologie určují změny společnosti (technologický determinizmus) sociokratická perspektiva výzkumu médií: v centru zájmu je teorie masové komunikace a sociologická tradice výzkumu médií - změny společnosti mění i její komunikace (která je obrazem společenského a politického dění) - např. kritická politická ekonomie, (neo)marxistické teorie, teorie masové komunikace
Speciální sociologické teorie: základní pojmy Základní metódy výzkumu médií: a) Obsahová analýza - výzkumník vymezí reprezentativní vzorek nějakého typu mediálních obsahů (např. tisku, násilných scén...), pojmenuje jeho jednotlivé části a prvky a pak sečte, kolik položek našel pod jednotlivými kategoriemi b) Obrazová analýza - rozbor jednotlivých prvků zkoumaného obrazu a zjišťuje se ní, jak jsou do obrazu vloženy významy, z kterých je konstruovaný. Studium médií zohledňuje 5 oblastí: 1. instituce 2. systém výroby produktu 3. podmínky vzniku produktu 4. produkt 5. publikum
Speciální sociologické teorie: základní pojmy MEDIALIZACE Pojem medializace vyjadřuje, jak se věci a bytosti zobrazují v mediální realitě. od koncepce moci médií (mediokracie) ke koncepci zprostředkování prvky mediálního systému: média, příjemci (veřejnost, publikum), veřejní aktéři Teorie zpravodajských hodnot (Johann Galtung a Mari Rugeová, 1965) Zpravodajské hodnoty vyjadřují určité předpoklady, díky nimž má událost šanci stát se předmětem medializace. Jsou to hodnoty překročení prahu pozornosti.
Speciální sociologické teorie: úvod Teorie zpravodajských hodnot (Galtung Rugeová, 1965) průběh v krátkém časovém intervalu velký rozsah, kulturní blízkost (k médiu nebo publiku), výskyt (frekvence) novost ( sólokapr ), kontinuita (aktualizovatelnost) překvapení, nečekanost, intenzita jednoznačnost, jasnost, negativita Zpravodajské hodnoty vyjadřují vlastnosti, které by měla mít událost, aby se dostala do pole pozornosti médií. gatekeeping agenda setting rámcování
Speciální sociologické teorie: základní pojmy alternativní teorie Tvoření zpráv (Fishman: Manufacturing the news, 1980) Proces tvorby zpráv ovlivňují zejména tři veličiny: Lidé (fyzická vzdálenost od informátorů, zdrojů... vykonstruovaná událost: pseudoevent) Místo (blízkost od místa události... self-fulfilling prophecy: věštby jež se naplní, protože byly vyřčeny) Čas víc v článku Scheufele, D. A. Framing as a Theory of Media Effects. In Journal of Communication, 1999. dostupné na internetu: http://www.asc.upenn.edu/usr/ogandy/c45405 resources/scheufele framing as effects.pdf
Speciální sociologické teorie: základní pojmy uspořádání komunikace podle počtu účastníků a míry zobecnění intrapersonální (zpracování informací) interpersonální (dyadická) skupinová (např. rodina) meziskupinová (např. místní, firemní) institucionální/organizační (např. politický systém) celospolečenská masová podle aktivity účastníků: jednostranní, oboustranní podle použitých prostředků: přímá (rozhovor), nepřímá (zprostředkovaná technikou) podle vzdálenosti: bezprostřední, na dálku podle času: v daném čase, s odstupem času
Speciální sociologické teorie: základní pojmy Uspořádání komunikace: podle média: řečová, písemná, telefonická, rozhlasová, televizní, počítačová, scénická, atd. podle stupně důvernosti: soukromá, veřejná podle záměru: informace, vzdělání, zábava, ovlivňování podle profesní specializace: PR, reklama, propaganda, novinářství, film, hudba, literatura, výtvarné umění, divadlo, atd. KATEGORIZACE MÉDIÍ: Primární (lidské, do r. 1500): signály, řeč, písmo, divadlo, orlní kultura Sekundární (tiskové, 1500-1900): leták, sešit, dopis, kniha, noviny Terciární (elektronické, 1900-2000): fotografie, film, telefon, gramofon, rozhlas, televize Kvartérní (substituční, multimédia, od roku 2000): chytrý mobilní telefon, tablet, chytrá televize, internet, atd.
Speciální sociologické teorie: základní pojmy jedna z definic komunikace: sociální interakce uskutečňována prostřednictvím sdělení odlišnost masové komunikace od mezilidské: asymetrie, ztráta zpětné vazby neosobnost, selektivita rozsah, dosah, permanentnost jednosměrný tok (názorový vůdce) standardizovaný obsah, symboly (produkty) profesionalita komunikátorů technická závislost, komplexnost (kódování, dekódování) společenské důsledky (média přetvářejí společnost) nízké nároky (nejnižší společný jmenovatel)
Speciální sociologické teorie: základní pojmy Sociologie komunikace 1923: Max Weber, Sociologie tisku 1923: Edward Bernays, otec Public Relations 1922: Walter Lippmann, Stereotypy a Pseudoprostředí, média jsou jako paprsek reflektoru: We do not first see, and then define, we define first and then see. http://en.wikipedia.org/wiki/walter_lippmannn Gustave LeBon, autor Psychologie davu 1939: Herbert Blummer, rozdíl mezi masou a davem masová kultura, masové média, později teorie symbolického interakcionismu
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové komunikaci Studium médií jako studium: institucí (mediální systémy) systému výroby produktu (mediální systém, mediální komunikace) podmínek vzniku produktu (mediální studia) produktu (marketing, komunikace) publika (masová komunikace)
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové komunikaci Výzkum médií (McQuail): epocha všemocných médií (19. století-30. léta 20. století) teorie zázračné střely, neuvažuje se o individuální recepci vliv propagandy zneužití médií v Německu a Rusku epocha slabých médií (30.-50. léta 20. století) funkce médií na obnově společnosti, socializace po válce spirála mlčení (60. léta 20. století) nástup televize, výzkum kontextu a společenských změn dohodnutý vliv médií (od 60. let 20. století) sociálně konstruktivistický model, zkoumání mediálních textů, konstrukce významu, vliv společenského kontextu
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové komunikaci Výzkum médií (McQuail): mediokracie (80.-90. léta 20. století) vliv médií na politickou komunikaci, zájem o jazyk a výrazové prostředky (moc médií je vepsaná do sdělení) moc zprostředkování (konec 90. let 20. století) kulturní politika v závislosti na médiích Teorie médií zkoumají vliv sociální struktury na kulturu a naopak, média jsou součástí společnosti, kultury materialistické hledisko: kultura je závislá na ekonomické a mocenské struktuře (vlastník médií ovládá) idealistické hledisko: média komunikují poselství, ideje, hodnoty
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové komunikaci Média jako: vztah veřejný prostor osobní prostor=prostor médií okno zprostředkování událostí, rozhledu zrcadlo veřejný odraz/ zrcadlově obrácený obraz filtr gatekeeping, třídění, potláčení ukazovatel, průvodce dodávají smysl fórum, platforma názory veřejnosti, diskuse plátno, bariéra odříznou od skutečnosti, falešný obraz světa
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové komunikaci Přístupy k médiím (McQuail): mediocentrické sociocentrické vliv komunikace význam média nevyhnutelný vývoj technologií (progresivní změny) komunikace jako obraz politických a ekon. sil kulturální materialistické vliv na tvorbu kultury materiální podmínky
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové komunikaci Přístupy k médiím a jejich zaměření (McQuail): medio-kulturální: poznávání obsahu a příjem mediálních sdělení, jež jsou ovlivňovány bezprostředním osobním prostředím medio-materialistické: politickoekonomické a technologické aspekty médií socio-kulturální: vliv společnských faktorů na mediální produkci a její příjem (funkce médií ve společnosti) socio-materialistické: média jsou odrazem politických a ekonomických podmínek
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové komunikaci Typy mediálních teorií (McQuail): sociálněvědní: obecná tvrzení založené na výzkumech normativní: zkoumání a předepisování (preskripce) zákonů... provozní: praktické/pragmatické, jak média fungují, uspokojování publika, postřehy diváka každodenní: intuitivní (common sense), osobní zkušenosti, jak média zasahují do života, recepce příjem
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové komunikaci Vliv vědeckých disciplin: sociologie: věda o společnosti, mediální komunikace je součást společnosti, techniky mediálního výzkumu pochází ze sociologie, zkoumá postavení médií ve společnosti a jejich sociální význam Sociální konsenzus: Chicagská škola, pozitivní integrační funkce médií Sociální patologie: rozpad primárních sociálních vztahů, oslabení společenských hodnot a norem, izolace člověka Sociologie politiky: média jako nástroj manipulace veřejné mínky; jako prostředek demokratizace společsnoti; jako faktor vlivu ve veřejných kampaních Sociologie volného času: médiá = fenomény masové kultury
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové komunikaci Vliv vědeckých disciplin: média jako zprostředkovatelé informací a novinek mají vliv na rozvoj v zemích 3. světa (rozdělení z dob studené války: první svět=kapitalistický, druhý svět=socialistický blok) ekonomie a ekonomika: http://en.wikipedia.org/wiki/alfred_sauvy a) ekonomika mediálního podniku (mikroekonomika výdaje, struktura, management, marketing, hospodáření) b) ekonomika mediálního trhu (národohospodářský pohled, mediální trh, konkurence, daně, monopoly, koncentrace) c) publikum jako trh (mediální obsahy jsou zboží audiovizuální produkce; a služby vysílání) Publikum komerčních médií: souhrn potenciálních spotřebitelů kulturních a informačních produktů; souhrn potenciálních konzumentů reklamy
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové komunikaci Vliv vědeckých disciplin: psychologie a sociální psychologie: aspekty existence člověka a interakce s prostředím sociální psychologie v USA: - výzkum Střediska skupinové dynamiky v Ann Arbor (Kurt Lewin) - sociologický výzkum na Yale University (Carl Hovland) - sociálněpsychologický výzkum (Paul Lazarsfeld) politika a politologie: média jako objekt i subjekt politiky, analýzou médií se anal yzuje politika (účinky politické přesvědčovací komunikace, účinky propagandy) - média jako nástroje politických cílů - médiá mají vlastní politiku
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové komunikaci Vliv vědeckých disciplin: právo: mediální právo a legislativa týkající se médií, tiskové zákony, cenzura, autocenzura vliv mezinárodní legislativy (Evropský dohovor o přeshraniční televizi, Televize bez hranic, atd.) lingvistika: text jako jazykový komunikát, způsob vyjádřování, sémiotika věda o znacích a značení (média jako znakové výpovědi), výzkum srozumitelnosti mediálních obsahů, jazykové normy... strukturalizmus a postrukturalizmus: mediální obrazy (Barthes, Baudrillard, Virillio, atd.)
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové komunikaci Základní sociologický výzkum médií: Italský sociolingvista Giorgio Braga: evoluční vývojové paradigma, 3 typy společností: primitivní, tradiční, moderní Harold Lasswell: infuzní jehla, komunikační formule, funkce masové komunikace, vliv na politiku a naopak Émile Durkheim : anomie=bezvládí (sociálně patologický stav nedostatečné sociální regulace), kritika sociálního konfliktu Základní hlediska sociologického zkoumání společnosti: teorie sociálního konsenzu (strukturně-funkcionalistické) teorie sociálního konfliktu alternativní teorie
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové komunikaci Další hlediska: psychologické (jednotlivec a společnost) deskriptivní kvantitativní kvalitativní (struktura společnosti) strukturní, funkční (zkupiny a jejich chování)
Speciální sociologické teorie: Předchůdci vědy o masové komunikaci Masová komunikace: Pojem vznikal od 30. let 20. století a zahrnuje instituce, technické prostředky, šíření symbolických obsahů směrem k rozsáhlému, nesourodému (nehomogennímu), široce rozptýlenému publiku (podle pojetí komunikace jako přenosu). Masová média jsou společností legitimizované instituce a jsou souborem mediálních organizací a aktivit (pravidla, procesy řízení, požadavky očekávání). Rozvinuly se kolem svých klíčových činností: zveřejňování a šíření (diseminace) informací a kultury. Jejich hlavnou činností je produkce a distribuce znalostí jménem komunikátorů a jako reakce na poptávku. Mediální instituce jsou umístěny ve veřejné sféře, jsou otevřeny všem příjemcům i podavatelům, jsou dobrovolné a zabývají se i veřejnými záležitostmi (veřejné mínění) média odpovídají za svou činnost široké veřejnosti (prostřednictvím zákonů, tlaků, ochrany příjemce státem, atd.). Svou formou jsou podobné profesionálními a byrokratickými institucemi.
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace Kníhtisk: Johannes Gutenberg v r. 1456 První tištěné periodikum Mercurius Gallobelgicus; v latině v r. 1594 v Cologne (Kolín), distribuce větší skupině příjemců První periodika v Německu: Realtionen, Aviso Anglie: newsbook, newspaper, courants - první novinová sbírka Continuation of Our Weekly News vycházely pravidelně v Londýně po r. 1623, první noviny Oxford Gazette (později London Gazette, vychází dodnes), se objevily v r. 1665, první denní noviny the Daily Courant v r. 1702 a vycházely kontinuálně přes 30 let. Francie: gazettes první noviny ve Francii, Gazette de France, z roku 1632 publikoval Theophrastus Renaudot (1586-1653) pod patronátem krále Ludvíka XIII.
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace Předpoklady vzniku masová komunikace: - vědeckotechnický pokrok související s průmyslovou revolucí a důsledky automatizace práce (tisk), - reformace a související zrod nacionalizmu (národních hnutí a národních států) v 19. století - rozřešení otázky svobody tisku (prvním významným dílem byla v roce 1644 Areopagitika J. Miltona řeč o svobodě tisku; v roce 1695 v Anglii skončila preventivní cenzura, později došlo k ustanovení tzv libelového práva: libel osočování, v období 1853 1869 byli v Anglii zrušeny kolky, daň z papíru a kauce). - nástup tzv. popular press (populárního, masového tisku) a penny press (šestákový tisk, 16. 9. 1855 vychází Daily Telegraph za 1 penny)
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace Předpoklady vzniku masová komunikace: V USA probíhalo v 19. století několik období: nejdříve to bylo období tzv. osobnostního novinářství (penny press v USA), prvními úspěšnými novinami typu penny press byl The New York Sun vydáván Benjaminem Dayem. Nový typ tisku přinesl i nové pohledy na čtenáře: šestákový tisk byl charakteristický prodejem na ulici (kameloti) i lehčím, zábavnějším a bulvárnějším obsahem. Také se formovalo pojetí čtenáře jako spotřebitele, konzumenta: tisk se stával spotřebním zbožím, ale také se stavěl na stranu sociálně slabší třídy pracujících, bojoval proti otroctví.
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace Předpoklady vzniku masová komunikace: Podstatné rozdělení tisku i jeho čtenářů se odehrálo v průběhu občanské války v USA (1861 1865). V konkurenci periodik se rodilo obrazové zpravodajství (specializované magazíny zaměstnávaly i desítky ilustrátorů), mediální podniky a jejich majitelé (nebo editoři novin) si uvědomovali možnosti válečného konfliktu pro zpravodajství (covering budovala se síť korespondentů, vyslaných reportérů), profiloval se žánr zprávy. Zpráva o vraždě A. Lincolna byla první zprávou napsanou postupem obrázené pyramidy: nejdůležitější je v úvodu. Nasledující období, období tzv. žluté žurnalistiky (podle kresleného seriálu Yellow Kid, Žlutý fakan, v N. Y. Journal) bylo v USA obdobím bulvárního tisku, honby za vyšším nákladem, laciné a vulgární zábavy, dynamického zalamování a zrodu tzv. human interest stories příběhů o obyčejných lidech.
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace Předpoklady vzniku masová komunikace: Konkurence jednotlivých redakcí i celých mediálních podniků vedla k profilování obsahu a forem, zvyšování nákladu, snižování ceny, kupování redaktorů i celých redakcí. Nejvýraznějšími osobnostmi tohoto konkurenčního boje na konci 19. století byli v USA J. Pulitzer a W. R. Hearst. Jejich konkurenční boj vrcholil během španělskoamerického konfliktu vyvoláváním a udržováním válečné hysterie a vytvářením překážek v mírových jednaních. Když se v roce 1896 na Kubě schylovalo k válce, Hearst tam vyslal svého redaktora, a když mu ten zvěstoval, že se nic neděje a že by se chtěl vrátit domů, Hearst prý napsal Zůstaňte. Zabezpečte obrázky, já zabezpečím válku. Příznačná byla také kauza angažování se N. Y. Journalu ( jiní diskutují, Journal koná ) za propuštění kubánské dívky americké Johanky z Arku.
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace Předpoklady vzniku masová komunikace: Opozici vůči žluté žurnalistice tvořilo tzv. seriózní novinářství, příkladem je třeba N. Y. Times: finanční noviny vydávané A. S. Ochsem ( obchodníkova bible ), a revoluce desetcentových časopisů (z nejznámějších Munsey s Magazine, Argosy, Cosmopolitan, McClure s Magazine) a také jejich angažování se v odhalování neduhů amerického kapitalizmu (v roce 1902 začalo vycházet dílo Dějiny Standard Oil Company a v roce 1919 soud rozhodl o rozpuštění společnosti), pod vlivem tohoto hnutí odmítali některé noviny uveřejňovat neetickou inzerci, začalo se diskutovat o společenské odpovědnosti novináře. Nástup tzv. tabloidů (podle formátu novin) znamenal zaměření se na vizuální stránku novin, po první světové válce se znechucení ze zabíjení, zločinů, katastrof projevilo v USA v odlehčené, tzv. džezové žurnalistice (20. léta 20. století).
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace Předpoklady vzniku masová komunikace: Opozici vůči žluté žurnalistice tvořilo tzv. seriózní novinářství, příkladem je třeba N. Y. Times: finanční noviny vydávané A. S. Ochsem ( obchodníkova bible ), a revoluce desetcentových časopisů (z nejznámějších Munsey s Magazine, Argosy, Cosmopolitan, McClure s Magazine) a také jejich angažování se v odhalování neduhů amerického kapitalizmu (v roce 1902 začalo vycházet dílo Dějiny Standard Oil Company a v roce 1919 soud rozhodl o rozpuštění společnosti), pod vlivem tohoto hnutí odmítali některé noviny uveřejňovat neetickou inzerci, začalo se diskutovat o společenské odpovědnosti novináře. Nástup tzv. tabloidů (podle formátu novin) znamenal zaměření se na vizuální stránku novin, po první světové válce se znechucení ze zabíjení, zločinů, katastrof projevilo v USA v odlehčené, tzv. džezové žurnalistice (20. léta 20. století).
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace Válka světů (The War of the Worlds, 1898): Herbert George Wells a rozhlasové uvedení jeho hry Orsonem Wellesem v roce 1938, při jejímž poslechu vypukla panika, protože děj byl považován za skutečnost http://cs.wikipedia.org/wiki/herbert_george_wells http://cs.wikipedia.org/wiki/orson_welles Walter Lippmann, Stereotypy a Pseudoprostředí (1922), média jsou jako paprsek reflektoru: We do not first see, and then define, we define first and then see. http://en.wikipedia.org/wiki/walter_lippmannn
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace Lippmann považoval masovou komunikaci a neschopnou vzdělávat publikum, s čím nesouhlasil John Dewey (významný americký filozof, zdůraznil potřebu didaktické koncepce vybudované na teorii zkušenosti). Dewey věřil, že publikum (masové: zložené z mnoha publik) je schopné sformovat Velkou komunitu (Great Community), která se dokáže vzdělat a řešit věřejné problémy. Souhlasil však s Lippmannem, že moderní svět se stal příliš komplexním na to, aby jej každý občan uchopil v celé míře. podobně i H.G. Wells prosazoval ideu Světového státu a navrhoval reprezentaci každého státu ve společné, světové Společnosti národů
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace Lippmann považoval masovou komunikaci a neschopnou vzdělávat publikum, s čím nesouhlasil John Dewey (významný americký filozof, zdůraznil potřebu didaktické koncepce vybudované na teorii zkušenosti). Dewey věřil, že publikum (masové: zložené z mnoha publik) je schopné sformovat Velkou komunitu (Great Community), která se dokáže vzdělat a řešit věřejné problémy. Souhlasil však s Lippmannem, že moderní svět se stal příliš komplexním na to, aby jej každý občan uchopil v celé míře. Podobně i H.G. Wells prosazoval ideu Světového státu a navrhoval reprezentaci každého státu ve společné, světové Společnosti národů.
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace Progresivismus: politická teorie a směr, který tvrdí, že společenský pokrok souvisí s vědeckotechnickým pokrokem (technologie a demokracie), nástrojem je sociálni změna Sociální integrace, osvěta demokratická politika a sociální reformy Diferenční kódování (strukturalistické pojetí): výklad médií se řídí způsobem, jakým se přijímá jejich obsah
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace Harold Lasswell americký sociolog, politolog a mediální teoretik (1902 1978), zajímal se o účinky propagandy, kterou považoval za nástroj demokracie, za nástroj řízení mínění vládou, za nástroj k získání podpory mas; přispěl do základů politické psychologie (opis politického člověka), jeho komunikační model vychází z mediálního determinizmu. Lasswellův komunikační model je charakteristický pro pojetí komunikace jako lineárního přenosu a pro období přeceňování účinků masové komunikace (infuzní jehla hypodermic needle média jednostranním lineárním kauzálním efektem příčina následek ovlivňují jedince, který, ač ve své individuální sféře některé názory odmítá, jako součást masového publika je přijímá.
Speciální sociologické teorie: historie masové komunikace S jednotlivými veličinami Lasswellovy formule jsou spojeny příslušné typy výzkumu, okruhy zkoumání médií: kontrolní výzkum: analýza vlastnictví, cílů média, politického, ekonomického pozadí (propojení na instituce, komunikace uvnitř mediální instituce, redakční proces a rozhodování, atd.) obsahový výzkum: analýza mediálních sdělení a různých reprezentací v nich kvantitativní technika výzkum média: analýza média jako technického prostředku, vhodnosti a jeho možností výzkum publika: dotazníkové, anketové zkoumání publika, masového čtenáře, diváka, posluchače výzkum působnosti, efektu: analýza aktuálního stavu a možností zlepšení komunikace
Speciální sociologické teorie Děkuji za pozornost! Studijní podklady v elektronické formě: http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialnisociologicke-teorie/ Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 10. 2014