Problematika finančních derivátů ve firmě AGC Automotive Czech a. s. Financial Derivatives in AGC Automotive Czech a. s.

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta Studijní program: 6208 Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika Problematika finančních derivátů ve firmě AGC Automotive Czech a. s. Financial Derivatives in AGC Automotive Czech a. s. Číslo závěrečné práce: DP-PE-KFÚ-2007 20 MONIKA KREITZEROVÁ Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. Olga Hasprová, katedra financí a účetnictví Konzultant: Mgr. Miroslava Očková, AGC Automotive Czech a. s. Počet stran: 88 Počet příloh: 9 Datum odevzdání: 11. května 2007

Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. Datum: 11. května 2007 Monika Kreitzerová 4

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat paní doc. Dr. Ing. Olze Hasprové, vedoucí mé diplomové práce, za pomoc, rady a připomínky. Zvláštní poděkování patří konzultantům Mgr. Miroslavě Očkové a Ing. Petru Chalupovi za poskytnuté informace a materiály, užitečné rady, věnovaný čas a ochotnou pomoc při zpracovávání této diplomové práce. 5

Resumé Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku finančních derivátů ve firmě AGC Automotive Czech a. s. a to na účetní a daňovou problematiku měnových forwardů a měnových opcí ve společnosti. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V první části je zpracována teoretická analýza finančních derivátů, zejména historie derivátů, podstata a definice derivátů a charakteristika jednotlivých druhů finančních derivátů. Ve druhé praktické části je charakterizována akciová společnost, její historie a současná účetní úprava společnosti. Ve stěžejní části této kapitoly je analyzována problematika finančních derivátů ve společnosti, zejména správa a evidence derivátů, průběh a účtování jednotlivých forwardových a opčních obchodů, dále je zde analyzován dopad derivátů na vybrané ukazatele společnosti. V závěru této části je charakterizován vývoj účetního a daňového pohledu na deriváty od roku 2002 do roku 2006. Závěr práce obsahuje stručné shrnutí problematiky. 6

Summary This thesis is focused on the financial derivatives in AGC Automotive Czech a. s. respectively on the accounting and tax issues of the currency forwards and the currency options. This thesis consist of two main parts theoretical part and practical part. The theoretical part describes mainly the history of derivatives, the basics and the definitions of derivatives and the characteristics of main types of financial derivatives. The practical part describes the incorporated company, its history and the actual accounting evolution. The pivotal part of this chapter describes the major issues of the financial derivatives such as the repair and the booking of derivatives and the course and the separate accounting of the forwards and options. The impact of derivatives on the financial results of the company is described in this part too. At the end of this part the evolution of the accounting and tax approach is reviewed from 2002 to 2006. The end of thesis includes short summary of the major issues. 7

Klíčová slova Key words depozitum forward futures nákup EUR (Kč) kupující opci kurzový rozdíl měnový forward měnová opce opce opční prémie prodej EUR (Kč) prodávající opci směnný kurz swap zajištění deposit forward futures purchase EUR (Kč) option buyer exchange rate difference currency forward currency option option option premium sale EUR (Kč) option seller rate swap hedging 8

Obsah Seznam zkratek a symbolů 11 Seznam obrázků a tabulek 13 1. ÚVOD 14 2. FINANČNÍ DERIVÁTY 16 2. 1 Historie derivátů 16 2. 2 Podstata a definice finančních derivátů 18 2. 2. 1 Podstata finančních derivátů 18 2. 2. 2 Definice derivátů 19 2. 3 Druhy finančních derivátů 20 2. 4 Možnosti využití finančních derivátů 23 2. 5 Charakteristika jednotlivých druhů finančních derivátů 24 2. 5. 1 Forwardy 24 2. 5. 2 Futures 29 2. 5. 3 Swapy 35 2. 5. 4 Opce 39 3. FIRMA AGC AUTOMOTIVE CZECH A. S. 50 3. 1 Základní informace o společnosti 50 3. 2 Historie společnosti 50 3. 3 Současná účetní úprava společnosti 52 3. 4 Finanční deriváty ve společnosti 53 3. 4. 1 Správa a evidence derivátů 53 3. 4. 2 Forwardy 55 3. 4. 2. 1 Průběh forwardového obchodu FWF 57 3. 4. 2. 2 Průběh forwardového obchodu FWP 62 3. 4. 3 Opce 68 3. 4. 3. 1 Průběh společností vypovězeného opčního obchodu 70 9

3. 4. 3. 2 Průběh realizovaného opčního obchodu 73 3. 4. 3. 3 Průběh opčního obchodu vypovězeného barrierou 76 3. 4. 3. 4 Průběh uskutečněného opčního obchodu 78 3. 4. 4 Dopad derivátů na vybrané ukazatele společnosti 81 4. VÝVOJ ÚČETNÍHO A DAŇOVÉHO POHLEDU NA FINANČNÍ DERIVÁTY 82 4. 1 Vývoj účetního pohledu na finanční deriváty 82 4. 2 Vývoj daňového pohledu na finanční deriváty 83 5. ZÁVĚR 85 Seznam literatury 87 Seznam příloh 88 10

Seznam zkratek a symbolů a. s. akciová společnost BE GAAP belgická účetní pravidla CFM corporate finance management č. číslo č. p. číslo popisné čas. časový ČNB Česká národní banka CZ GAAP česká účetní pravidla CPA cena podkladového aktiva CZK česká koruna EUR Euro FR forwardová cena na začátku forwardového kontraktu FR CZK/USD FRA FWF FWP IHC IR CZK IR USD Kč kol. LIBOR MD např. odst. OP OTC pís. PK PRIBOR forwardový kurz Kč k USD forward rate agreement forward flow forward position in house cash úroková sazba na Kč úroková sazba na USD koruna česká kolektiv londýnská mezibankovní sazba má dáti například odstavec opční prémie over-the-counter písmeno promptní cena pražská mezibankovní sazba 11

provoz. provozní RC realizační cena resp. respektive Sb. sbírka SR 1 spotová cena na začátku forwardového kontraktu SR 2 spotová cena na konci forwardového kontraktu SR CZK/USD str. t tis. tj. tzn. tzv. US GAAP USA USD VBÚ vyd. Euro * krát < menší - mínus paragraf + plus % procenta = rovná se > větší spotový kurz Kč k USD strana doba, na kterou je forward sjednán tisíc to je to znamená tak zvané US Generally Accepted Accounting Principles United States of America americký dolar výpis z běžného účtu vydání 12

Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1: Základní druhy finančních derivátů Obrázek 2: Dlouhá a krátká pozice při forwardovém obchodu Obrázek 3: Postavení clearingového domu a smluvních stran uzavírajících futures obchod Obrázek 4: Základní druhy swapů Obrázek 5: Koupě kupní opce long call Obrázek 6: Prodej kupní opce short call Obrázek 7: Koupě prodejní opce long put Obrázek 8: Prodej prodejní opce short put Obrázek 9: Systém SAP Obrázek 10: Systém COGNOS Seznam tabulek Tabulka 1: Práva a povinnosti vyplývající z opcí Tabulka 2: Vývoj přecenění forwardu ke dni měsíční uzávěrky Tabulka 3: Účtování nerealizovaných kurzových zisků z přecenění forwardu Tabulka 4: Průběh zúčtování forwardu v den splatnosti Tabulka 5: Účtování depozita Tabulka 6: Přecenění forwardu ke dni měsíční uzávěrky Tabulka 7: Účtování nerealizovaného kurzové zisku z přecenění forwardu Tabulka 8: Zaúčtování směny forwardu v den splatnosti Tabulka 9: Účtování zaplacené opční prémie Tabulka 10: Účtování zaplacené opční prémie a směny opce Tabulka 11: Účtování přijaté opční prémie Tabulka 12: Účtování přijaté opční prémie a směny opce 13

1. Úvod Derivát je nástroj finančního a komoditního trhu, jež dává jeho majiteli právo a současně povinnost prodat, resp. nakoupit ve sjednaný čas, za sjednanou cenu, sjednané množství podkladového aktiva. Podkladové aktivum může být jakékoli aktivum, jež je obchodováno na finančním, ale též na komoditním trhu, a jež je předmětem derivátových obchodů. Deriváty se vyskytují v různých podobách. Podle charakteru práva, které vyplývá z obchodu, se deriváty člení na pevné (nepodmíněné) obchody a opční (podmíněné) obchody. U pevných obchodů je postavení obou stran stejné, tzn., že současně mají právo i povinnost dostát svým závazkům sjednaným v derivátovém obchodě. Patří sem forwardy, futures a swapy. U opčních obchodů má povinnost dostát svým závazkům daného derivátového obchodu jen prodávající. Kupující má naopak právo provést daný obchod v budoucnosti za předem dohodnutých podmínek. Mezi tyto obchody patří kupní a prodejní opce, opční listy, cap, floor, collar. Deriváty se rovněž dělí podle toho, zda jde o standardizované nebo nestandardizované kontrakty. Standardizované obchody se provádí na derivátové burze a nestandardizované na OTC trhu. Při vypracování diplomové práce jsem spolupracovala s firmou AGC Automotive Czech a. s. Tuto firmu jsem si zvolila jednak proto, že má velkou prestiž v našem regionu, patří do skupiny Glaverbel a je jednou z rozhodujících firem na trhu dodavatelů pro automobilový průmysl. Jednak i proto, že jsem s ní spolupracovala již při vypracování bakalářské práce. Ve své diplomové práci jsem se zabývala problematikou finančních derivátů ve společnosti. Toto téma jsem si zvolila proto, že se mi zdá velice zajímavé, a proto jsem se s ním chtěla podrobněji seznámit, neboť při výuce bylo probíráno velmi okrajově. Ve své práci jsem si dala za cíl analyzovat problematiku finančních derivátů ve společnosti z hlediska jejich začlenění do účetního systému společnosti, jejich evidenci a účtování. 14

Druhým mým cílem bylo charakterizovat vývoj účetního a daňového pohledu na deriváty od roku 2002 do roku 2006 na základě sběru sekundárních dat z účetních závěrek společnosti a z daňových a účetních předpisů platných v jednotlivých letech. Diplomovou práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. V první teoretické části jsem provedla analýzu finančních derivátů z obecného teoretického hlediska. V této kapitole jsem se rovněž zaměřila na historii derivátů, podstatu a definice derivátů, druhy finančních derivátů, možnosti využití finančních derivátů, kterými jsou zajištění, spekulace nebo arbitráž, a na charakteristiku jednotlivých druhů finančních derivátů, tzn. na charakteristiku forwardů, futures, swapů a opcí. V praktické části je uvedena historie společnosti, poté jsem se zaměřila na současnou účetní úpravu společnosti. Problematika finančních derivátů je náplní stěžejní kapitoly 3. 4. Nejdříve jsem se zabývala správou a evidencí derivátů ve společnosti, poté jsem podrobně popsala průběh a zaúčtování jednotlivých forwardových obchodů, nejdříve floasového forwardu (FWF) a následně forwardu position (FWP). Pak jsem se zaměřila na charakteristiku průběhu a zaúčtování jednotlivých opčních obchodů, tzn. na společností vypovězený opční obchod u kupní opce, na realizovaný opční obchod v případě kupní opce, na opční obchod vypovězený barrierou u prodejní opce a na uskutečněný opční obchod v případě prodejní opce. V této části jsem se rovněž zabývala dopadem derivátů na vybrané ukazatele společnosti a to na hodnotu hospodářského výsledku a na rozvahu. V závěru stěžejní části této kapitoly jsem se zabývala popisem vývoje účetního a daňového pohledu na deriváty. 15

2. Finanční deriváty 2. 1 Historie derivátů Nejstarší deriváty vznikly z nutnosti. Údaje o opcích jsou obsaženy již v Kodexu Chammurabiho, který je z doby asi před 3 800 lety. V paragrafu 48 Kodexu Chammurabiho se uvádí, že v případě neúrody, kdy farmáři mají ztráty a také ostatní osoby, které mají ztráty, nemusejí jeden rok splácet úroky ve formě zrna. Přesto je vznik opcí většinou připisován řeckému filozofovi Thaletovi, který žil v době před 1 200 lety. Původ forwardových kontraktů spadá nejspíš do antického období, kdy si římští panovníci takovým to způsobem opatřovali dodávky egyptského obilí. [7] Původně deriváty představovaly obchodování s komoditami. Nyní doposud podkladovými nástroji některých derivátů jsou také komodity, avšak většina derivátů má jiné podkladové nástroje, kterými jsou akciové nástroje, úrokové nástroje a měnové nástroje. [7] Prvními deriváty byly komoditní deriváty, které vznikly už ve druhé polovině 19. století na plodinových burzách USA a to především v Chicagu. Chicago bylo přirozeným hospodářským centrem zemědělského středozápadu USA, kde se nacházely a stále nacházejí největší plodinové burzy Spojených států, zejména s obilím a kukuřicí. Cena na plodinových burzách často během roku kolísala na podzim po sklizni byly ceny stlačeny na minimum, naopak na jaře ceny vylétly na maximum. Na ceně obilí vydělávali hlavně obchodníci a zpracovatelé, naopak farmáři prodělávali. Změna ceny obilí se následně také promítala do cen potravin, u kterých se obchodníci jistili vyššími cenami. Farmáři, ale také i sami obchodníci, cítili potřebu stabilizovat cenu obilí a tak vznikly deriváty, tedy termínové obchody, při nichž se farmáři (prodávající) zavázali, že za určitý čas prodají sjednané množství a kvalitu obilí za dnes sjednanou cenu. Obchodníci se naopak zavázali, že sjednané množství dané komodity za určitý čas a za sjednanou cenu od farmářů odkoupí. Došlo tedy k tomu, že obchody byly sjednány na podzim po sklizni, ale obilí bylo dodáno na jaře, kdy rozmrzly řeky, a obilí proschlo. [9] 16

V roce 1848 se 82 obchodníků rozhodlo založit derivátovou plodinovou burzu Chicago Board of Trade, na které v roce 1851 proběhl první derivátový obchod. V roce 1874 vznikla druhá derivátová burza Chicago Mercantile Exchange, která funguje dodnes. První derivátové kontrakty byly nestandardizované kontrakty, tzn., že si farmáři a obchodníci sami volili druh, množství a cenu obilí, termín platby a dodání. Jednalo se o forwardy. Avšak docházelo k tomu, že podmínky obchodů nebyly dodržovány, a proto Chicago Board of Trade přistoupila ke standardizaci obchodů a tak se v roce 1865 začalo poprvé obchodovat s obchody futures. Chicago Board of Trade rovněž zavedla maržový systém, který eliminuje riziko nezaplacení futures obchodů. Derivátové obchody se tak velkou měrou podílely na eliminaci rizika výkyvu cen podkladových aktiv. Později se rovněž účelem derivátových obchodů stávala spekulace, kdy obchodníci spekulovali na budoucí slabou úrodu a s farmáři tak sjednali ceny, které odpovídaly průměrné a dobré úrodě. Byla-li příští úroda skutečně slabá, získali obchodníci obilí za sjednanou nízkou cenu, kterou ale díky nedostatku obilí mohli při prodeji zpracovatelům podstatně zvýšit. [9] Na konci 19. století a hlavně ve 20. století se deriváty rozšiřovaly do mnoha nezemědělských komodit a finančních nástrojů. Vývoj derivátů pomohl minimalizovat ztráty z tržního rizika. Derivátový trh zažil obrovský růst a diverzifikaci se stále se rozrůstajícím seznamem obchodovaných nástrojů od drahých kovů po finanční nástroje. [7] S finančními deriváty se začalo obchodovat mnohem později než s komoditními deriváty. První obchody na derivátových burzách proběhly až na začátku 70. let 20. století. První obchody s finančními futures se uskutečnily na Chicago Mercantile Exchange v roce 1972 a na Chicago Board of Trade v roce 1975. S opcemi se začalo obchodovat v roce 1973 na Chicago Board Options Exchange. Nejprve se obchodovalo s kupními opcemi na šestnáct akcií. Úspěch těchto opcí byl udivující a v letech 1975 a 1976 měl za následek začátek obchodování s kupními opcemi na akcie na American exchange, Philadephia exchange a Pacifik stock exchange. V roce 1977 se rovněž začalo na všech těchto burzách obchodovat s prodejními opcemi. Vznik swapů je datován na rok 1979. Od té doby měly swapy nejdynamičtější nárůst oproti ostatním derivátům. Nejmladšími deriváty jsou 17

úvěrové deriváty, které vznikly v první polovině 90. let. Ovšem opravdu posledními ve vývoji jsou povětrnostní deriváty, které vznikly na konci 90. let. [7] 2. 2 Podstata a definice finančních derivátů 2. 2. 1 Podstata finančních derivátů Finanční deriváty jsou kontrakty, jejichž podstatou je určitá forma termínového obchodu 1. Základním rysem termínových obchodů je časový nesoulad mezi uzavřením obchodu a jeho plněním. To znamená, že v době uzavření obchodu jsou pevně sjednány veškeré podmínky obchodu včetně ceny, za kterou bude obchod realizován, a v době splatnosti, ke které je obchod sjednán, dochází k dodání podkladových aktiv, na které je termínový obchod uzavřen, a jejich zaplacení. [5] Derivát je nástroj finančního a komoditního trhu, který jeho majiteli dává právo a zároveň povinnost prodat, respektive nakoupit ve sjednaný čas, za sjednanou cenu, sjednané množství tzv. podkladového aktiva. Podkladové aktivum může být jakékoliv aktivum, které je obchodováno na finančním, ale i na komoditním trhu, a které je předmětem derivátových obchodů. Jinými slovy je podkladové aktivum takové aktivum, na které jsou deriváty vypsány, a ze kterého jsou odvozeny anglicky derived. Anglický název rovněž vystihuje podstatu derivátů. Deriváty jsou tedy obchody, které byly odvozeny od obchodů s jinými aktivy. Tato aktiva byla a jsou podkladem pro derivátové obchody, proto se nazývají podkladovými aktivy. [9] Z časového hlediska protikladem termínových obchodů jsou promptní obchody. U promptního obchodu spadá jeho uzavření a plnění do shodného časového období. Možný krátký časový posun mezi uzavřením obchodu a jeho realizací vyplývá z technických důvodů, který nemá podstatnější ekonomický význam pro zúčastněné subjekty. [4] 1 Označení termínový obchod je zde použit v nejširším pojetí, tzn. pro všechny obchody založené na tom, že sjednání obchodu a jeho plnění se časově nekryje. 18

2. 2. 2 Definice derivátů V odborné literatuře se uvádí velké množství definic derivátů, přičemž nejvíce propracované jsou definice obsažené v mezinárodně uznávaných účetních standardech, kterými jsou obecně přijímané účetní zásady USA a mezinárodní účetní standardy. Uvedu zde definici derivátů podle mezinárodních účetních standardů, definici derivátů podle US GAAP a definici derivátů obsaženou v českých účetních standardech. Derivátem je podle mezinárodních účetních standardů finanční nástroj: - jehož hodnota se mění v závislosti na změně specifické úrokové sazby, ceny cenného papíru, ceny komodity, měnového kurzu, indexu cen nebo sazeb, úvěrového ratingu nebo úvěrového indexu nebo na podobné proměnné (někdy nazývané podkladová); - který nevyžaduje žádnou počáteční čistou investici nebo vyžaduje malou počáteční čistou investici ve srovnání s ostatními typy kontraktů, které mají stejnou reakci na změny v tržních podmínkách; - který je vypořádán k budoucímu datu. [6] Finanční nástroj je každá smlouva, kterou vzniká finanční aktivum jednoho podniku a finanční závazek nebo kapitálový nástroj jiného podniku. [6] Definice derivátů podle obecně přijímaných účetních zásad USA, tj. podle amerického účetního standardu FAS 133, říká, že: Derivát je finančním nástrojem či jiným kontraktem současně s třemi vlastnostmi: - má jednu či více podkladových proměnných a jednu či více jmenovitých hodnot či platebních ustanovení či obou; tyto podmínky určují vypořádací částku či vypořádací částky a v některých případech tyto podmínky určují, zda se požaduje či nepožaduje vypořádání; - nevyžaduje počáteční čistou investici či vyžaduje počáteční čistou investici, která je nižší než by se požadovalo u jiných kontraktů s podobnými reakcemi na změny tržních faktorů; 19

- jeho podmínky požadují či umožňují čisté vypořádání; může být snadno čistě vypořádán prostředky mimo kontrakt či dojde k dodávce aktiva, při které není příjemce v pozici podstatně odlišné od čistého vypořádání. 2 Pro účely účetnictví se derivátem podle českých účetních standardů pro finanční instituce rozumí finanční nástroj, který současně splňuje tyto podmínky: - jeho reálná hodnota se mění v závislosti na změně úrokové sazby, ceny cenného papíru, ceny komodity, měnového kurzu, cenového indexu, na úvěrovém hodnocení (ratingu) nebo indexu, resp. v závislosti na jiné proměnné (tzv. podkladovém aktivu); - který ve srovnání s ostatními typy kontraktů, v nichž je založena podobná reakce na změny tržních podmínek, vyžaduje malou nebo nevyžaduje žádnou počáteční investici; - který bude vypořádán v budoucnosti, přičemž doba sjednání obchodu do jeho vypořádání je u něho delší než u spotové operace. 3 Finančním nástrojem se rozumí jakákoliv právní skutečnost, na jejímž základě vzniká finanční aktivum jednoho subjektu a finanční závazek nebo kapitálový nástroj jiného subjektu. 4 Základní formou, ze které bude v práci vycházeno, je derivát podle českých účetních standardů a to z důvodu, že společnost AGC Automotive Czech a. s. účtuje podle českých účetních předpisů. 2. 3 Druhy finančních derivátů Deriváty se vyskytují v několika různých podobách. Základní druhy finančních derivátů jsou znázorněny v následujícím obrázku. 2 JÍLEK, J. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0342-4, str. 25. 3 Český účetní standard pro finanční instituce č.110 Deriváty. Tento standard č. 110 je sice účetním standardem pro finanční instituce, ale na tento standard se rovněž odvolávají účetní standardy pro podnikatele. 4 Český účetní standard pro finanční instituce č.110 Deriváty. 20

Obrázek 1: Základní druhy finančních derivátů Zdroj: DVOŘÁK, P. Finanční deriváty. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. ISBN 80-7079-633-2, str. 10. V základní rovině lze finanční deriváty rozdělit podle charakteru práva vyplývajícího z kontraktu na nepodmíněné (pevné) kontrakty a podmíněné (opční) kontrakty. Nepodmíněné neboli pevné termínové kontrakty se vyznačují tím, že postavení obou stran je stejné v tom, že mají současně právo i povinnost dostát svým závazkům sjednaným v derivátovém kontraktu. Mezi tyto obchody patří: - forwardy jsou pevně sjednané kontrakty na budoucí prodej nebo nákup určitého finančního instrumentu, jsou prováděny na mimoburzovních (OTC) trzích, přestože forwardové obchody zahrnují bohatou škálu různých druhů, obvykle se zahrnuje do finančních derivátů pouze forward rate agreement (FRA dohoda o termínové úrokové sazbě); - futures kontrakty jsou ve své podstatě shodné s forwardy, ale zásadním rozdílem je to, že futures jsou typem standardizovaných burzovních obchodů; dále se mohou 21

členit podle toho, co je v základě ležícím finančním instrumentem na futures úrokové, měnové a na akciový index; - swapy jsou mimoburzovní deriváty s vypořádáním podkladových nástrojů ve více okamžicích v budoucnosti; obvykle se jedná o vypořádání v hotovosti; swapy se vyskytují v různých modifikacích, ale nevýznamnějšími druhy swapů v současné době jsou swapy úrokové a měnové. Podmíněné neboli opční kontrakty jsou kontrakty, při kterých má povinnost dostát svým závazkům určitého derivátového kontraktu pouze prodávající. Naopak kupující má právo na provedení takovéhoto obchodu v budoucnosti za předem pevně sjednaných podmínek. Patří sem: - prodejní a kupní opce, které se vyskytují jako mimoburzovní nebo standardizované burzovní kontrakty; podle v základě ležícího finančního instrumentu se opce mohou členit na opce na akcie, akciové indexy, cizí měny nebo na dluhové instrumenty; - opční listy jsou speciálním druhem cenných papírů, se kterými je spojeno určité opční právo; - opce typu cap, floor jsou instrumenty, jejichž zakoupením získává majitel nárok na plnění ve formě úrokového rozdílu, pokud tržní úrokové sazby vzrostou nad, respektive poklesnou pod, pevně sjednanou sazbu; - collar je kombinací cap a floor, tzn., že majitel dostává plnění při růstu úrokových sazeb nad, a naopak poskytuje plnění při poklesu úrokových sazeb pod stanovené meze. [5, 8] Deriváty je možné rozdělit také podle hlediska, zda se jedná o standardizované nebo nestandardizované obchody. Standardizované obchody jsou vypořádány na derivátové burze a nestandardizované kontrakty většinou na OTC trhu. U standardizovaných obchodů je burzou a prodejcem kontraktu určeno množství podkladového aktiva, čas plnění kontraktu, místo sjednání a plnění kontraktu a zajištění obchodu. Výhodou burzovních obchodů je vysoká transparentnost, neboť podmínky kontraktů a ceny jsou veřejnosti známé. Další výhodou těchto obchodů je systém tržního přeceňování, který zcela eliminuje úvěrové riziko partnerů. Chod burzy je však financován účastníky trhu, a proto je burzovní obchodování pro účastníky dražší. Mezi standardizované obchody patří futures a opce. 22

U nestandardizovaných derivátových obchodů si obě strany kontraktu mohou vzájemně domluvit množství, cenu a datum dodání podkladového aktiva. Místo dodání je rovněž předmětem vzájemné domluvy, často to je OTC trh. Tyto kontrakty jsou levné, protože nejsou spojeny s velkými poplatky derivátovým burzám a clearingovým centrům. Nevýhodou nestandardizovaných obchodů je malá transparentnost, neboť kontrakty se mezi dvěma partnery sjednávají soukromě. Podmínky včetně cen nejsou veřejně dostupné. Mezi nestandardizované obchody patří forwardy a swapy. [7, 9] 2. 4 Možnosti využití finančních derivátů Finanční deriváty lze v podstatě využívat obdobně jako jiné finanční instrumenty ze tří základních důvodů, kterými jsou zajištění, spekulace a arbitráž. Zajištění neboli hedging spočívá v tom, že pomocí derivátů si určitý subjekt může fixovat cenu určitého finančního instrumentu k sjednanému termínu v budoucnosti. To znamená, že k určité současné nebo budoucí pozici si sjedná na termínovém trhu takový obchod, jehož zisk nebo ztráta se bude vyvíjet zrcadlově k dané pozici. Tedy, bude-li se vlivem vývoje zhodnocovat daná pozice, bude se naopak znehodnocovat pozice na termínovém trhu, a tak daný subjekt z termínového obchodu utrpí ztrátu, a opačně. Z výše uvedeného vyplývá, že subjekt, jež se zajišťuje, vyrovnává pomocí termínového obchodu určitou svoji otevřenou pozici. Spekulace neboli trading je charakterizována tím, že při ní dochází k otevření určité pozice na termínovém trhu. Spekulant se nesnaží vyrovnat termínovým obchodem ztrátu, jež plyne z určité dané otevřené pozice, ale sjednává termínový obchod s cílem profitovat na cenovém vývoji. To znamená, že spekuluje na to, že cena sjednaná v termínovém obchodu bude nižší, respektive vyšší, než kolik bude činit promptní cena v základě ležícího finančního instrumentu v den splatnosti, za kterou může tento instrument na promptním trhu prodat, respektive koupit. 23

Arbitráž je založena na využití cenových diferencí, které mnou vzniknout z hlediska: - teritoriálního na teritoriálně odlišných trzích mohou vznikat odlišné ceny na shodné instrumenty; - časového ceny na termínovém trhu neodpovídají cenám odvozeným z cen v základě ležících instrumentů na promptním trhu. Jsou-li diference cen větší než arbitrážní náklady, potom arbitražér na relativně podhodnoceném trhu finanční instrumenty nakupuje a na relativně nadhodnoceném trhu je okamžitě prodává. Dosahuje při tom zisk, aniž by nesl jakékoliv riziko. V důsledku vysoké propojenosti jednotlivých trhů jsou v současnosti možnosti k provádění arbitráží poměrně malé. [5] 2. 5 Charakteristika jednotlivých druhů finančních derivátů 2. 5. 1 Forwardy Forwardy patří mezi nejstarší nestandardizované derivátové termínové obchody. Nakupující a prodávající se vzájemně mohou domluvit na: - množství, - kvalitě, - ceně, - datu dodání a zaplacení podkladového aktiva, - způsobu zaplacení. Prodávajícímu i kupujícímu plyne z uzavřeného kontraktu povinnost dostát svým smluvním závazkům uskutečněným v budoucnosti. Jedná se tedy o pevné termínové obchody. Pro prodávajícího představuje závazek dodání sjednaného množství podkladového aktiva v daný čas, dané kvalitě, za sjednanou cenu a na sjednaném místě. Prodávající se nachází v tzv. krátké pozici. Pro kupujícího představuje závazek nakoupit, tzn. přijmout, ale především zaplatit dodané množství podkladového aktiva za sjednanou cenu a ve sjednaný čas. Kupující je v tzv. dlouhé pozici. Forwardy jsou nestandardizovaným obchodem, tzn., že jsou šité na míru oběma zúčastněným stranám. Je možné říci, že forwardy díky svým vlastnostem nejlépe 24

odpovídají potřebám obou stran. Partnery jsou obvykle banky nebo jiné finanční instituce. Většina forwardů je uzavírána na mezibankovním trhu. Velmi často se používají ke snížení rizik, které vznikají smluvním partnerům při výkonu jejich činnosti. U bank jde zejména o eliminaci měnového a úrokového rizika. Na druhé straně ale při forwardových operacích vzniká úvěrové riziko. Forwardy jsou nestandardizovaným obchodem, který je uzavírán mezi jednotlivými smluvními stranami, do kontraktu nevstupuje žádná třetí strana, jež by garantovala splnění všech smluvních podmínek, jako je tomu např. u futures. Úvěrové riziko představuje riziko, že dlužník nedostojí svým úvěrovým závazkům. U forwardů je úvěrové riziko nazýváno úvěrové riziko druhé strany a existuje: - na straně nakupujícího, tzn. dlužníka, který nebude schopen zaplatit sjednaný obchod; - na straně prodávajícího, který nedodá pokladové aktivum včas, ve sjednaném množství a kvalitě. Forwardové operace se z výše uvedeného důvodu uzavírají pouze mezi partnery, kteří se dlouhodobě znají a jsou si jisti splněním závazků. K minimalizaci úvěrového rizika druhé strany slouží také zajištění pomocí zástavy, které je většinou ve formě cenného papíru. Druhy forwardů se rozlišují zejména podle druhu podkladového aktiva, na které jsou sjednány. [9] Úrokový forward je forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti nebo případně za dluhový cenný papír, vklad, úvěr nebo půjčku hotovosti, a to v téže měně. Neznámá částka hotovosti přitom závisí na budoucí spotové bezrizikové úrokové míře a nezávisí na rizikové úrokové míře kteréhokoli subjektu. Úrokový forward je sázkou na budoucí spotovou bezrizikovou úrokovou míru. Také v případě výměny pevné částky hotovosti za úvěr, půjčku hotovosti, vklad, pohledávku nebo dluhový cenný papír se ekonomicky jedná o výměnu pevné částky hotovosti za dosud neznámou částku hotovosti. Podle způsobu vypořádání úrokový forward v praxi nabývá podoby jednoho ze tří druhů kontraktů, a to dohody o forwardové úrokové míře (čisté vypořádání), forwardového termínového vkladu, úvěru nebo půjčky hotovosti (hrubé vypořádání ve formě vkladu, úvěru nebo půjčky hotovosti) a forwardové koupě nebo 25

prodeje dluhového cenného papíru nebo pohledávky (hrubé vypořádání ve formě dluhového cenného papíru nebo pohledávky s určitou splatností). [8] Dohoda o forwardové úrokové míře (FRA) je úrokový forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti odvozenou od určité referenční úrokové míry (např. PRIBOR, LIBOR), a to v téže měně a s čistým vypořádáním hotovostí, které znamená, že při vypořádání dochází pouze k výplatě úrokových plateb. FRA prakticky nabývá podoby kontraktu o platbě v den vypořádání v částce, která představuje diskontovaný rozdíl dvou naběhlých úroků po úrokové období, přičemž jeden naběhlý úrok odpovídá momentální spotové úrokové míře a druhý naběhlý úrok odpovídá úrokové míře dohodnuté při sjednání kontraktu. [7] Forwardový termínový vklad, úvěr nebo půjčka hotovosti je úrokový forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za vklad (půjčku nebo úvěr), a to v téže měně a s hrubým vypořádáním hotovostí, které znamená, že v době vypořádání může, ale i nemusí být úvěr, vklad nebo půjčka splatná. Také v tomto případě se ekonomicky jedná o výměnu pevné částky hotovosti za dosud neznámou částku hotovosti. Forwardový termínový vklad, úvěr nebo půjčka prakticky nabývá podoby kontraktu o přijetí nebo poskytnutí termínového vkladu, úvěru nebo půjčky na určité období počínaje určitým dnem v budoucnosti, a to za úrokovou míru dohodnutou při sjednání kontraktu. [7] Forwardová koupě či prodej dluhového cenného papíru je úrokový forward na výměnu pevné částky v hotovosti v jedné měně za dluhový cenný papír, a to v téže měně a s hrubým vypořádáním hotovosti a cenného papíru. Hrubé vypořádání hotovostí znamená, že cenný papír nemusí být v době vypořádání splatný. Rovněž i v tomto případě se ekonomicky jedná o výměnu pevné částky hotovosti za dosud neznámou částku hotovosti. Forwardová koupě nebo prodej dluhového cenného papíru prakticky nabývá podoby kontraktu o přijetí nebo poskytnutí dluhového cenného papíru s určitou splatností k určitému dni v budoucnosti, a to za cenu dohodnutou při sjednání kontraktu. [7] Měnový forward je forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně k určitému datu v budoucnosti. Měnový forward je primárně 26

sázkou na budoucí spotový měnový kurz a sekundárně sázkou na budoucí spotové bezrizikové úrokové míry obou měn. Dohodnutý měnový kurz se označuje jako forwardový měnový kurz. V praxi je tento měnový forward nazýván také trvalým forwardem a je tak činěn rozdíl od měnového swapu bez úrokových plateb. [8] Nedodatelný forward je měnový forward, který se vypořádá v čisté částce, a to obvykle v třetí měně (např. USD) za použití spotového měnového kurzu třetí měny. Používá se tehdy, pokud jednu ze dvou měn měnového forwardu není možné volně dodat vzhledem k omezením na převod kapitálu nebo jiným omezením. Může být předmětem regulace. [8] Akciový forward je forward na výměnu pevné částky hotovosti za akciový nástroj k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutá cena se označuje jako forwardová cena. Akciový forward je primárně sázkou na budoucí cenu akciového nástroje a sekundárně může být rovněž sázkou na budoucí spotový měnový kurz a na budoucí spotové bezrizikové úrokové míry. [8] Komoditní forward je forward na výměnu pevné částky hotovosti za komoditní nástroj k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutá cena se označuje jako forwardová cena. Komoditní forward je primárně sázkou na budoucí cenu komoditního nástroje a sekundárně může být rovněž sázkou na budoucí spotový měnový kurz a na budoucí spotové bezrizikové úrokové míry. [8] Úvěrový forward se od úrokového forwardu liší tím, že proměnlivá platba závisí na rizikové úrokové míře určitého subjektu, tzv. referenčního subjektu. Platba je odvozena od úvěrového rozpětí v určitém časovém okamžiku. [7] Při sjednávání forwardových kontraktů je důležitým pojmem forwardová cena, respektive forwardový měnový kurz, který se používá u měnových forwardů. Forwardová cena i forwardový měnový kurz představují cenu/kurz, za kterou se forwardový kontrakt uzavírá. Většinou se cena/kurz vztahuje k druhému aktivu, které je nakupováno. Zahrnují v sobě: - spotovou cenu podkladového aktiva, - rizika a faktory, které ovlivňují jeho budoucí cenu, 27

- dobu, na kterou je kontrakt sjednán, - očekávaný budoucí kurz v době vypořádání kontraktu. Výpočet forwardového měnového kurzu podle tzv. outright kotace udává následující rovnice: kde: FR CZK/USD SR CZK/USD IR CZK IR USD t IRCZK t SRCZK/USD 1+ 100 360 FR = CZK/USD, (1) IRUSD t 1+ 100 360 forwardový kruz české koruny (CZK) k americkému dolaru (USD), spotový kurz české koruny (CZK) k americkému dolaru (USD), úroková sazba na CZK, úroková sazba na USD, doba (počet dní), na kterou je forward sjednán. Jiným způsobem pro zjištění aktuální ceny forwardového obchodu je tzv. swapová kotace, která slouží k výpočtu okamžité ziskovosti forwardového kontraktu. U ní se předpokládá znalost forwardového kurzu. Swapová kotace se provádí v bodech. Je-li výsledek kladný, tzv. prémie, znamená to, že forwardový kurz bude větší než kurz na spotovém trhu. Je-li výsledek záporný, tzv. diskont, hodnota forwardového kurzu bude nižší než hodnota kurzu na spotovém trhu. Swapová kotace se vypočítá podle následujícího vztahu: (FR CZK/USD - SR CZK/USD ) * 100 = počet bodů (2) Rozdíl forwardového a spotového kurzu se může násobit 10 nebo 100 nebo 1 000. Použití řádů záleží na zvyklosti daného trhu. [9] Postavení prodávajícího a nakupujícího vzhledem ke změně spotového kurzu je znázorněno v následujícím obrázku. 28

Obrázek 2: Dlouhá a krátká pozice při forwardovém obchodu zisk krátká pozice (prodávající) Zisk pro prodávajícího FR>SR 1 dlouhá pozice (nakupující) Zisk pro nakupujícího FR<SR 2 0 SR 1 SR 2 cena Ztráta pro nakupujícího FR Ztráta pro prodávajícího ztráta Zdroj: LANDOROVÁ, A. a kol. Cenné papíry a finanční trhy. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005. ISBN 80-7083-920-1, str. 171. kde: FR forwardová cena uzavřená na začátku forwardového kontraktu, SR 1, 2 spotová cena na začátku (1) a na konci (2) forwardového kontraktu. Z obrázku plyne, že je-li forwardová cena (FR) vyšší než spotová cena (SR 1 ), znamená to pro nakupujícího forwardový kontrakt ztrátu, tzn., že musí zaplatit více, než kdyby si žádný termínový obchod nesjednával a potřebné pokladové aktivum koupil přímo na spotovém trhu, tedy za cenu SR 1. Pro prodávajícího tato situace naopak znamená zisk. Pokud je forwardová cena (FR) nižší než spotová (SR 2 ), nakupujícímu forwardový kontrakt to přináší zisk ze smlouvy mu plyne právo koupit dané podkladové aktivum za nižší cenu, tedy za cenu FR, než je aktuální cena na trhu SR 2. Prodávajícímu naopak tato situace přináší ztrátu. [9] 2. 5. 2 Futures Futures obchody se vyvinuly z mimoburzovních nestandardizovaných obchodů. Základní odlišností futures obchodů od termínových obchodů typu forward je to, že futures jsou 29

obchodovány jako standardizované kontrakty na speciálních termínových burzách, zatímco forwardové obchody jsou nestandardizovanými mimoburzovními obchody. Hlavní příčiny vzniku standardizovaných burzovních futures obchodů: - eliminovat úvěrové riziko protistrany, které spočívá v nesplnění sjednaného termínového obchodu; - umožnit průběžné zúčtování zisků, případně ztrát v případě příznivého, respektive nepříznivého vývoje na trhu bez nutnosti skutečného plnění sjednaného obchodu a čekání až do dne splatnosti kontraktu; - dát možnost kdykoliv odstoupit od sjednaného obchodu za aktuálních podmínek na trhu, neboli dát možnost uzavřít otevřenou pozici jejím odprodejem na likvidním sekundárním trhu, a tím fixovat konečný zisk či ztrátu. [4] Futures kontrakt spolu vzájemně uzavírají prostřednictvím burzy dva subjekty kupující a prodávající. Kupující má právo a zároveň i povinnost ve stanoveném termínu v budoucnosti koupit podkladové aktivum. Jeho pozice se označuje jako dlouhá (long). Prodávající má naopak právo a povinnost prodat ve stanoveném termínu v budoucnosti podkladové aktivum. Jeho pozice je označována jako krátká (short). [5] Financial futures jsou standardizované termínové obchody, a proto je pevně dané: - druh podkladového aktiva; - množství podkladového aktiva u finančních futures to jsou tzv. loty, které obsahují určitý počet základních jednotek např. počet akcií, USD, u komoditních futures např. hmotností jednotky; - cena podkladového aktiva je dána nabídkou a poptávkou na trhu a faktory, které na cenu působí; - datum vypořádání futures jsou sjednávány obvykle na 1, 3, 6, 9, 12 měsíců, někdy až na dobu do dvou let; - způsob a místo vypořádání povinné členství prodávajícího a kupujícího v clearingovém centru; - zajištění proti úvěrovému riziku zajišťuje clearingové centrum burzy. 30

Protože se futures kontrakty uzavírají a vypořádají na derivátových burzách, je takřka vyloučen vznik úvěrového rizika druhé strany. Jako garant správného průběhu futures operace vystupuje sama burza jako organizátor trhu, lépe řečeno jako organizační jednotka burzy, tzv. zúčtovací centrum (clearingové centrum). [9] Clearingové centrum je protistranou jak nakupujícímu, tak prodávajícímu. Neboli pro kupujícího futures je clearingový dům prodávajícím a pro prodávajícího futures je naopak kupujícím. Každému z obou brokerů, kteří uzavírají vzájemný obchod, tak garantuje jeho splnění clearingový dům. Postavení clearingového domu na derivátové burze je znázorněno na následujícím obrázku. [5] Obrázek 3: Postavení clearingového domu a smluvních stran uzavírajících futures obchod K u p u j í c í 2 1 Clearingový dům 3, 4 3, 4 P r o d á v a j í c í Zdroj: LANDOROVÁ, A. a kol. Cenné papíry a finanční trhy. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005. ISBN 80-7083-920-1, str. 173. Obrázek ukazuje postavení clearingového domu na derivátové burze a sled operací futures obchodu tak, jak jdou za sebou: 1 prodávající dodá obchodovanou komoditu (devizy, cenné papíry nebo komoditu), u clearingového centra si otevře svůj účet a deponuje na něm potřebnou částku; 2 kupující si u clearingového centra otevře svůj účet, na kterém deponuje potřebnou zálohu (marži); 3 kupující i prodávající během trvání futures obchodu průběžně zúčtovávají svoje zisky a dorovnávají ztráty z futures kontraktu; 31

4 kupující na konci futures kontraktu přebírá komoditu, prodávající na konci futures obchodu inkasuje hotovost za prodej komodity. Clearingový dům má svůj clearingový fond, jež zřídila burza, a do kterého kupující vkládají počáteční kapitál pro nákup cenného papíru, deviz nebo komodity, a ze kterého se každý den vypořádávají rozdíly mezi tržní cenou a cenou futures. Každý, kdo chce obchodovat na trhu s futures, si musí založit u clearingového centra vlastní účet, na který musí vložit zálohu, tzv. počáteční marži. Suma těchto počátečních marží tvoří největší část clearingového fondu burzy. Velikost počáteční marže je dána druhem podkladového aktiva jeho rizikovostí a pravidly burzy. Většinou je stanovena jako procento z obchodu, který má být uzavřen. Clearingové centrum sleduje každý den denní vývoj spotových cen podkladového aktiva. S futures se obchoduje denně a tržní cena se mění každý den. Pokud je sjednaná cena futures vyšší než spotová cena podkladového aktiva, clearingový dům: - odčerpá z účtu kupujícího rozdíl mezi spotovou cenou a sjednanou cenou futures; kupující tak utrží ztrátu, je-li rozdíl, tj. částka, která se z jeho účtu odčerpá, vysoká tak, že zůstatek na účtu kupujícího u clearingového domu klesne pod určitou část počáteční marže pod tzv. udržovací marži, clearingové centrum vyzve kupujícího, aby dorovnal zůstatek na svém účtu až do velikosti počáteční marže; tato výzva se nazývá maržová výzva, samotná platba představuje tzv. variační marži, která musí být v hotovosti; - na účet prodávajícího připíše zisk ve výši rozdílu spotové ceny a sjednané futures ceny. [9] Je-li sjednaná cena futures nižší než spotová cena, je situace na účtech kupujícího a prodávajícího obrácená kupující inkasuje zisk a prodávající ztrátu. Dosažený zisk, respektive ztráta jsou současně na konci dne zúčtovány ve prospěch, případně na vrub maržového účtu každého člena clearingového domu. Broker dosahující zisk, který mu zvýší stav na jeho maržovém účtu nad požadovanou výši počátečního maržového vkladu, může tento zisk okamžitě odčerpat. Na druhé straně obchodník, který utrpěl v důsledku pohybu kurzů futures ztrátu, musí okamžitě, respektive do stanoveného termínu 32

před začátkem obchodování v následujícím dni, doplnit ve formě tzv. variační marže stav na svém maržovém účtu na původní výši počátečního maržového vkladu. V případě, že obchodník tak neučiní do stanovené doby, clearingový dům bez jeho příkazu z vlastní iniciativy sám vyrovná prostřednictvím uzavíracích transakcí ty otevřené pozice, u kterých nebyla doplněna marže na požadovanou úroveň. Vyrovnání pozice proběhne stejným způsobem, jako kdyby k tomu dal podnět broker, to znamená, že se provede zrcadlový obchod k otevřené pozici s jiným účastníkem burzy. [5] Vypořádání futures obchodu může probíhat několika způsoby: - majitel futures drží svoji pozici do doby splatnosti vypořádání má podobu buď fyzického vypořádání, kdy dochází k fyzickému předání podkladového aktiva a finančnímu vypořádání obou zúčastněných stran, nebo finančního vypořádání, kdy dochází pouze k vyrovnávání denních zůstatků na účtech nakupujícího a prodávajícího; zůstatky představují rozdíl mezi sjednanou cenou futures a spotovou cenou nebo tržní cenou futures; - majitel futures během doby platnosti uzavře svoji otevřenou pozici zrcadlovou pozicí uzavře krátkou pozici na stejný kontrakt, tzn., že prodá futures kontrakt; - majitel futures se s vypisovatelem nebo jiným investorem mimoburzovně vyrovná. [9] Kurzem futures obchodu neboli cenou, za kterou je kupující, respektive prodávající, oprávněn a zároveň povinen koupit, respektive prodat, v době splatnosti příslušné podkladové aktivum, je termínová cena podkladového aktiva k termínu splatnosti futures obchodu. Faktory, které vytvářejí a ovlivňují cenu futures, jsou zejména tyto: - tržní cena podkladového aktiva čím je tato cena vyšší, tím vyšší je cena futures; - výnos z pokladového aktiva čím vyšší je výnos, tím vyšší je cena futures; - doba trvání futures čím delší, tím vyšší je cena futures; - aktuální tržní úroková cena, za kterou lze získat půjčku čím vyšší je tržní úroková cena, tím vyšší je cena futures; - transakční náklady; - zdanění výnosů z futures a porovnání se zdaněním výnosů z podkladových aktiv; - možnosti dalšího prodeje. [5, 9] 33

Futures lze rozdělit podle druhu podkladového aktiva na komoditní a finanční, které se dále podrobněji člení. Úrokový futures je futures na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti nebo případně za dluhový cenný papír, a to v téže měně. Podle způsobu vypořádání úrokový futures v praxi nabývá podoby futures na úrokovou míru nebo futures na dluhové cenné papíry. Futures na úrokovou míru je úrokový futures na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti odvozenou od určité referenční úrokové míry, kterou je např. LIBOR, PRIBOR, a to v téže měně a s čistým vypořádáním hotovostí. Futures na dluhové cenné papíry je úrokový futures na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dluhový cenný papír, a to v téže měně a s hrubým vypořádáním hotovosti a cenného papíru. Rovněž i v tomto případě se ekonomicky jedná o výměnu pevné částky hotovosti za dosud neznámou částku hotovosti. [7] Měnový futures obsahuje dohodu, jejímž předmětem je prodej, respektive koupě, standardizovaného množství určité měny proti americkým dolarům k určitému standardizovanému datu za předem pevně dohodnutý měnový kurz. Měnový futures se využívá k zajištění pohledávek nebo závazků v cizí měně proti riziku změn měnových kurzů. Může být rovněž prováděn z čistě spekulativních důvodů s cílem profitovat na vzestupu, respektive na poklesu, měnového kurzu obchodované měny. [4] Akciový futures je futures na výměnu pevné částky hotovosti za akciový nástroj k určitému datu v budoucnosti. Existují futures na akciový index a futures na jednotlivou akcii. [8] Futures na akciový index je dohoda mezi dvěma partnery k určitému standardizovanému datu v budoucnosti koupit, respektive prodat, dohodnutou hodnotu stanoveného akciového indexu. Předmětem plnění je rozdíl mezi dohodnutou výší stanoveného akciového indexu a 34

jeho aktuální hodnotou v rozhodný den, přičemž jeden bod indexu je oceněn standardizovanou částkou. [4] Komoditní futures je futures na výměnu pevné částky hotovosti za komoditní nástroj k určitému datu v budoucnosti. [8] 2. 5. 3 Swapy Swapy jsou nestandardizované termínové obchody, které jsou šité na míru podle přání smluvních stran. Obchoduje se s nimi na nestandardizovaných OTC trzích. Podstata swapu spočívá ve smluvně a časově omezené výměně podkladového aktiva, která je doprovázena výměnou úrokových výnosů z tohoto aktiva. [9] Přestože je sjednání swapu často motivováno zajištěním určitých existujících otevřených pozic, nedochází jeho sjednáním z právního hlediska ke změně původních věřitelských, respektive dlužnických vztahů zúčastněných subjektů. To znamená, že subjekty swapové transakce zůstávají v plné míře odpovědny za své původní závazky, jež byly příčinou sjednání daného swapu. [5] Charakteristickým rysem swapů je, že plnění ze swapu není jednorázové. Swapová smlouva je sjednána na delší časové období na dobu splatnosti swapu, v rámci něhož potom probíhají jako plnění ze swapu periodické platby, které jsou obvykle vázané na tří nebo šestiměsíční úrokové periody. [4] Swapy se vyskytují v celé řadě různých modifikací. Základní druhy swapů jsou znázorněny v následujícím obrázku. 35

Obrázek 4: Základní druhy swapů Zdroj: DVOŘÁK, P. Přednášky z finančních derivátů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. ISBN 80-245-0103-1, str. 58. Úrokový swap představuje smluvně sjednanou opakovanou směnu určitých úrokových plateb ve stejné měně, které nastávají v dohodnutých termínech v budoucnosti a vztahují se k dohodnuté nominální hodnotě a úrokovým obdobím. Nominální hodnota swapu, která je sjednána ve swapové smlouvě, slouží pouze k odvození výše úrokových plateb, tzn., že se mezi oběma swapovými partnery nijak nepřesouvá. [5] Klasický úrokový swap je úrokový swap na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti odvozenou od určité referenční úrokové míry např. LIBOR, PRIBOR, a jmenovité hodnoty, a to v téže měně. Bazický úrokový swap je úrokový swap na výměnu neznámé částky hotovosti odvozenou od určité referenční úrokové míry, kterou je např. 3M LIBOR, 3M PRIBOR, v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti odvozenou od určité referenční úrokové míry, jež je 36

odlišná od předchozí referenční úrokové míry (např. 6M LIBOR, 6M PRIBOR) a od jmenovité hodnoty, a to v téže měně. Například jeden partner platí proměnlivou úrokovou platbu odvozenou od tříměsíčního LIBOR a druhý partner platí proměnlivou úrokovou platbu odvozenou od šestiměsíčního LIBOR. [8] Měnový swap je smluvně sjednaná opakovaná směna určitých úrokových plateb denominovaných ve dvou různých měnách, které nastávají v dohodnutých termínech v budoucnosti a vztahují se k dohodnutým nominálním hodnotám a úrokovým obdobím. Nominální částky swapu, z nichž se odvozují směňované úrokové platby, jsou samy předmětem směny na počátku a zpětně při ukončení swapu. [5] Klasický měnový swap je měnový swap na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti, která je odvozena od určité referenční úrokové míry, a to v jiné měně. [7] Křížový měnový swap je měnový swap na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti, jež je odvozena od určité referenční úrokové míry, kterou je např. LIBOR, PRIBOR, a to v jiné měně. Bazický měnový swap je úrokový swap na výměnu neznámé částky hotovosti odvozené od určité referenční úrokové míry např. LIBOR, PRIBOR, v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti odvozenou od určité referenční úrokové míry, která je odlišná od předchozí referenční úrokové míry (např. LIBOR, PRIBOR), a to v jiné měně. [7] Úrokové a měnové swapy je možné dále členit z hlediska charakteru plateb, které zajišťují, na dvě skupiny: 5 - pasivní (závazkové) swapy, které představují směnu závazků, tj. směnu položek, které vyplývají ze strany pasiv bilance swapových partnerů; - aktivní swapy jsou swapy, jejichž podstatou je směna úrokových plateb, jež jsou vázány na úrokové pohledávky swapových partnerů. 5 Toto členění swapů lze provádět pouze v tom případě, že vidíme do karet oběma swapovým partnerům. To znamená, že jsou známy motivy, proč subjekty daný swap provádějí. V praxi motivy, proč swapový partner daný swap provádí, neznáme. 37