3. lekce Styly řízení Autor: Jaroslav Zlámal Popis lekce Lekce se zabývá popisem a rozborem různých stylů řízení. Každý manažer je jiný, každý uplatňuje svůj styl řízení. Pokud definujeme tyto různé styly, je třeba mít na paměti, že se jedná o převažující rysy. Většinou je výkon každé manažerské funkce spjat s kombinacemi různých stylů řízení. Lekce přináší výčet podstatných a převažujících znaků těchto stylů řízení. Má následující strukturu: 3.1 Dvě stránky řízení 3.2 Styly řízení. Řízení je komplexní funkcí činností každého manažera. Všechny součásti, prvky, aspekty výkonu manažerské profese se promítají do úspěšnosti či neúspěšnosti řízení. Délka lekce: 30 minut Klíčová slova Styl řízení, procesní řízení, personální řízení, autokratický styl, liberální styl, lhostejný styl, kompromisní styl, týmový styl Motivace k lekci Po přečtení této kapitoly byste měli být schopni: - definovat různé styly řízení, - stručně charakterizovat jednotlivé styly řízení. Výklad 3.1 Dvě stránky řízení Každé řízení má dvě stránky: 1) řízení věcných procesů, tzv. procesní řízení 2) řízení lidí, tzv. personální řízení ad 1) Procesní řízení se zabývá řízením procesů, činností a operací technických, technologických, administrativních, organizačních atd., které jsou dány technickými, technologickými či jinými (například účetními apod.) předpisy. U čistě procesních řízení jsou vztahy mezi lidmi minimální a neovlivňují průběh řídícího procesu. ad 2) Personální řízení zahrnuje:
a) motivaci k práci (vytváření motivačních aspektů činnosti) b) vedení pracovních kolektivů. Personální řízení se zabývá řízením podnikového sociálního subsystému, vedením pracovních kolektivů. Tyto činnosti probíhají v interakci manažerů s členy organizace, s různými pracovními skupinami, kolektivy různého složení, přístupu k práci apod. Toto personální řízení je dáno několika atributy: - autoritou a osobností manažera, - stylem řídící práce, způsobem vedení a koordinace lidí, - tvůrčími schopnostmi manažera, - efektivní komunikací mezi řídícími a výkonnými pracovníky (resp. i mezi řídícími pracovníky navzájem), - schopností motivace lidí apod. Oba druhy řízení musí směřovat a musí být podřízeny základnímu cíli, který si podnik vytýčil. Pouze podle stupně plnění základních cílů pak hovoříme i o úspěšnosti nebo neúspěšnosti věcného a personálního řízení. Styl řízení je charakterizován druhem a způsobem rozhodování a jednání nadřízených, jak svá rozhodnutí (a v jaké formě) předávají, koordinují, resp. korigují a kontrolují Styl řízení ukazuje celkový přístup, systém, způsoby, metody, postupy manažera, směřující k dosažení podnikových cílů. Ukazuje přístup a jednání řídícího pracovníka na určitém stupni vůči pracovníkům podřízeným, nadřízeným a eventuelně i pracovníkům na stejné řídící linii. Charakterizuje celkové chování manažera v jeho oficiální, formální podobě. Stylů řídící práce bych mohl uvést mnoho. Abychom si však definovali určitou typologii, posuzujeme chování manažerů především podle 2 základních hledisek: 1) orientace na výkon, 2) orientace na osoby. 1) podle orientace stylu řízení na plnění úkolů, tj. aby se především práce vykonala včas a kvalitně (často bez ohledu na jiné aspekty), tzn. orientace na výkonový činitel, b) podle orientace na udržování dobrých mezilidských vztahů (tj. lidský činitel řízení). Někdy se hovoří o řízení orientovaném na osoby. V celé škále různých nuancí pak můžeme v typologii hovořit o následujících možných pěti stylech řízení: l. Autokratický (autoritativní) 2. Liberální 3. Lhostejný 4. Kompromisní 5. Týmový (kooperativní) l) Autokratický typ manažera
vystupuje autoritativně, nepřipouští diskusi, lidé mají dělat pouze to, co nařídil, nepřipouští opoziční názor, nevyžaduje, aby tomu lidé rozuměli, ale aby to vykonali, detailně vysvětluje a nařizuje jak to udělat, velmi podrobně následně kontroluje, orientuje se výhradně na výkonový činitel, eliminuje lidský faktor. Nepřipouští kritiku, očekává splnění, přesnost; pořádek, disciplinu, poslušnost podřízených. Cítí se být zodpovědný za všechno a za všechny, je u něho charakteristická určitá míra přepracovanosti, neboť rozhoduje téměř o všech věcech do podrobností. Tento styl přináší četné výhody pro podnik především v rychlosti a obvykle ve splnění úkolů, nevyužívá však možného tvůrčího potenciálu podřízených. 2) Liberální někdy zvaný také otcovský, je orientován především na vytvoření a udržení dobrých osobních vztahů mezi členy pracovního kolektivu, na vytvoření příjemného pracovního ovzduší, na porozumění, důvěře, na určitý stupeň osobní volnosti každého pracovníka, na jejich vlastní rozhodování, jak to udělat. Manažer přejímá funkci konzultanta, který zadává úkoly, vysvětlí jejich důležitost, sdělí svůj vlastní názor, ale připustí i odlišné názory či kritiky. Někdy je tento styl řízení označován i známým ekonomickým pojmem, který charakterizoval kapitalismus volné soutěže "laissez faire" (nechat být, nechat dělat). Tento přístup vytváří podmínky pro tvůrčí přístup pracovníků, přináší mnohdy nové metody, úspory a zlepšení atd., nicméně je velmi nevhodný, pokud cíle osobní, popř. cíle celého kolektivu nejsou totožné s cíli celé organizace. Tato alternativa může být velmi častá, a proto je třeba rozeznat, kdy je možné si takovýto přístup dovolit a kdy je pro splnění cílů efektivnější než přístup prvý. 3) Lhostejný typ charakterizuje styl řízení, který je typický více méně pouze přenosem příkazů z vyšších stupňů řízení na nižší. Je charakterizován také určitou stylizací příkazů, většinou začínajících typickými větami "oni chtějí, nahoře rozhodli, na ředitelství po nás požadují" apod. Tento typ řídícího pracovníka je také charakterizován pojmem "doručovatel". Nerad se sám rozhoduje, zasahuje pouze ve výjimečných případech a spíše s nevolí, v podstatě ani nekontroluje. 4) Kompromisní typ slučuje oba možné principy mezi nutným výkonem a udržením mezilidských vztahů, a to většinou ústupky v neprospěch obou stran. Charakteristickým znakem je kompromis, "zlatá střední cesta" směřující spíše k průměrnému výkonu tak, aby preferencí vyšších výkonů nenarážel na nevůli podřízených. Upřednostňuje oblíbenost u svých podřízených a snaží se nenarazit na obou stranách. Z hlediska řízení je to nejméně vhodný, nicméně velmi rozšířený typ manažerů, především na nižších úrovních, tam; kde se jedná o přímý, bezprostřední a denní styk s podřízenými. 5) Týmový typ je považován za optimální typ řízení, je charakteristický především pro četné firmy a instituce v USA. Splňuje oba požadované znaky, tj. zaměření na výkon při udržování dobrých mezilidských vztahů. Vedoucí pracovník nestojí příliš vysoko nad svými podřízenými, je to spíše skutečně vedoucí spolupracovník, vedoucí týmu, kde všichni mají svá práva, podílejí se na spolurozhodování, probíhá tu stálá výměna informaci mezi vedoucím a spolupracovníky.
V rámci jasně vymezených kompetencí spolupracovníci vymýšlejí postupy, hledají řešení, jsou odpovědni za svůj úkol či rámec řešení, sami provádějí vlastní kontrolu a jsou zainteresováni motivačním systémem, provádějí volbu těch řešení, která směřují k vysokému výkonu. Je charakteristické, že vedoucí týmu sdílejí obvykle tutéž kancelář s podřízenými, neodlišují se příliš výrazně od svých podřízených ani finančně, ani pravomocemi, ani vnějšími znaky postavení (jsou tu typické přátelské vztahy, oslovování křestními jmény apod.). Tento styl je charakteristický především pro výzkumné ústavy, vývojové a projekční kanceláře apod., zaznamenává ale dobré výsledky i v jiných oblastech řízení. Na závěr této části je třeba říci, že se jedná o typologii, každý manažer má samozřejmě převažující znaky toho či onoho stylu, nicméně nelze vidět vlastní průběh řízení černobíle. Vždy se projeví prvky i jiných způsobů řízení, i v přísně autoritativním stylu lze při určitých příležitostech objevit prvky typické pro odlišný styl. Volba správného řídícího stylu je závislá do značné míry i na struktuře, charakteru kolektivu, obsahu, náročnosti, zaměření práce, atmosféře v dané organizaci, jejím účelu, úkolech apod. Úkol k textu č. 3 Následující texty zvažujte z pohledu různých stylů řízení a označte jedním slovem o jaký styl se jedná. Váš nový vedoucí přichází a říká: a) Tento formulář vyplňte a během půlhodiny mi jej doneste do mé kanceláře... b) Tady máte jakýsi formulář, dali mi ho na ředitelství, až se Vám to bude hodit, tak ho vyplňte a dejte jim to tam, asi ho tam k něčemu potřebují.... c) Máme tady formulář, je zapotřebí ho vyplnit, některé údaje jsou Vám možná neznámé, pojďte vyplníme to nejprve spolu a pak si ostatní údaje doplníte sám, odevzdejte to pak na ředitelství ještě dnes d) Máme tady nové formuláře, je třeba je vyplnit, za půl hodiny se všichni sejdeme u mne v kanceláři a vyplníme je společně Cvičení č. 3 Vyberte si nejméně 5 vám známých lidí a zařaďte je do kategorií stylů řízení. Stručně napište, jak by reagovali na některé události nebo jevy. Zdůvodněte své rozhodnutí. Toto cvičení vypracujte na volný list, který si potom vložte do vašich studijních příprav. Shrnutí - Každé řízení má dvě stránky, odlišujeme tzv. procesní řízení od řízení personálního. - Při rozboru stylů řízení používáme různých typologií. - Při řízení se vedoucí orientují převážně buď na řízení věcných procesů (orientace na výkon)
nebo převážně na řízení lidí (dobré mezilidské vztahy). - Pro řízení je důležitá autorita vedoucího pracovníka a jeho schopnosti. - Nejčastější typologie stylů řízení uvádí: styl autokratický, liberální, lhostejný, kompromisní a týmový. Pojmy k zapamatování - Řízení procesní - Řízení personální - Autorita - Osobnost manažera - Typologie stylů řízení - Styl autokratický - Styl liberální - Styl lhostejný - Styl kompromisní - Styl týmový Kontrolní otázky 1. Jak byste charakterizovali pojem styl řízení? 2. Jaké orientace při řízení znáte? 3. Jaké rozeznáváme styly řízení? 4. Jak byste charakterizovali jednotlivé styly řízení? Autotest 1) Liberální styl řízení bývá nazýván rovněž jako styl a) otcovský b) demokratický c) lhostejný 2) Věta chtějí po nás vyplnit formulář plánu dovolených je charakteristická spíše pro styl a) lhostejný b) kompromisní c) demokratický Průvodce studiem Z uvedených charakteristik vyplývá, že se jedná vždy jen o převažující znaky. Nelze vyloučit, že i silně autoritativní typ vedoucího občas změkne (většinou je příčinou známé cherchez la femme čili za vším hledej ženu), ale i liberál občas zařve. Není tudíž možné jen na základě krátkého pozorování anebo prvního dojmu usuzovat na styl řízení. K tomu je zapotřebí delší zkušenosti. Pokuste se jen tak cvičně definovat si své známé, kamarády, přátele či příbuzné a zařadit je do jednotlivých převažujících stylů řízení.
Použitá a doporučená literatura SYNEK, M.a kol.: Manažerská ekonomika. 2. vydání. Praha: Management Press, 2004 SYNEK, M. a kol.: Podniková ekonomika. Praha: C.H.Beck, Praha, 2000 (2. vyd.) ZLÁMAL, J., BELLOVÁ, J. Ekonomika zdravotnictví. Brno: NCONZO 2005 Právní normy: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.