Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Palackého 524 769 01 Holešov www.gymhol.cz TEXTY K PSYCHOLOGII OSOBNOSTI Název projektu Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity Označení DUM Název školy Autor Předmět Tematický okruh Téma Ročník Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií CZ.1.07/1.5.00/34.0998 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_3_09Km_10 Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Palackého 524, 769 01 Holešov Mgr. Miriam KUCZMANOVÁ Společenskovědní seminář Psychologie a sociologie Psychologie osobnosti pojem, složky, schopnosti, temperament, charakter, motivace. III. ročník Datum tvorby 27. 12. 2013 Anotace Příprava na lekci dle modelu E U R daného tématu, která reprezentuje fázi uvědomění a obsahuje metodický postup pro pedagoga a texty pro studenty. Metodické pokyny Požadavky na vybavení, pomůcky Doporučení Metodika vychází z programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWTC) a drží se modelu E-U-R. Materiál obsahuje odborné texty pro práci skupin ve fázi uvědomění daného tématu. Příprava kopií textů k fázi uvědomění.
PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI příprava na vyučování Metodický postup: Tato aktivita navazuje na aktivitu z DUM VY_ 32_ INOVACE_ 1_09Km_9 kolující flipy, která je aktivitou evokační. Tento materiál reprezentuje především fázi UVĚDOMĚNÍ daného tématu. SKUPINOVÁ PRÁCE práce s texty: Navazujeme na aktivitu DUM VY_ 32_ INOVACE_ 1_09Km_9. Pokud ne, pak zvolíme jinou vhodnou evokační aktivitu. Jakmile dojde skupina opět ke svému flipu, pročte si odpovědi spolužáků, okomentuje, dá do souvislostí, přidá své komentáře + začne pracovat s odbornými texty. Učitel každé skupině předá odborný text, který dané téma zpracovává. Úkol pro skupiny: spojit všechny informace do několikabodového přehledu, který zpracují na volný list A3 a se kterým následně vystoupí v prezentaci každý člen týmu bude mít prezentovat část práce. SPOLEČNÁ PRÁCE prezentace skupin: Po uplynutí cca 20 minut (dle rozsahu a náročnosti textů) si všichni sednou do kruhu a každá skupina odprezentuje svoje téma cca 2 minuty, na papíru mají připravený přehled v bodech; ostatní se mohou doptávat. Takto společně projdeme všechna témata. Následně žáci obdrží všechny texty k založení do portfolia materiálů. REFLEXE Vhodnou reflexní aktivitou je v tomto případě volné psaní, které po společné skupinové práci umožní žákům samostatně se zamyslet a srovnat si myšlenky. VOLNÉ PSANÍ o téma 1) Při dnešní práci jsem si uvědomil/a, že o téma 2) volné
PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI text 1 OSOBNOST A PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI Psychologie osobnosti zkoumá strukturu, dynamiku a vývoj osobnosti. Popisuje a vysvětluje podobnosti a odlišnosti mezi lidmi, vlastnosti člověka a jejich utváření. Jde o souhrn všech obecných poznatků o osobnosti člověka jak se vyvíjí, mění. Psychologie osobnosti se někdy bere jako součást psychologie obecné, jindy jako samostatná psychologická disciplína. Studiem lidské osobnosti se zabývá i sociologie, pedagogika, etnografie, ale i biologie, psychiatrie, neurologie a další přírodní i společenské vědy. Psychologie osobnosti má nepostradatelné místo ve vysvětlování lidských vztahů, vztahů mezi jedinci a skupinami. Předmět psychologie osobnosti je velice složitý, jelikož každá osobnost je jedinečná. Zkoumá všechny obecné znaky lidského individua, zcela individuální znaky vyplývající ze životní historie jedince, tedy jeho psychické i fyzické vlastnosti a vlnatosti utvářené jak společensky tak životní historií. Zkoumá také zákonitosti utváření lidské psychiky za daných konkrétních podmínek v závislosti na změně pozice člověka ve společnosti. Zaměřuje se na studium individua jako aktivní bytosti, která se činně vyrovnává s přírodním i společenským prostředím a mění sebe i prostředí. Zabývá se procesem utváření a zákonitostmi duševního života, jenž se projevuje v individuálních vlastnostech osobnosti a v charakteru její činnosti. Zabývá se schopnostmi, temperamentem, charakterem, dynamickou strukturou osobnosti atd. Pojem osobnost byl zaveden do psychologie na počátku 20.stol., kdy se ukazovala nutnost studovat duševní život člověka jako celek, a nikoli jen jako pouhý soubor jednotlivých funkcí (vnímání, myšlení, cítění, chtění). Termín osobnost je v psychologii hypotetický konstrukt: osobnost je jev, který není přímo pozorovatelný a je odvozován z toho, co je pozorováno. Tzv. velkou pětku (big 5) tvoří základní rysy osobnosti, které lze hledat vždy na škále dvou protikladných charakteristik. Jde o povahové vlastnosti, které se projevují určitým způsobem v prožívání, chování a jednání. Pro každého člověka jsou rysy a jejich souhrn příznačnou a navíc relativně stálou charakteristikou. Často je vyjadřujeme protikladně, např.: extraverze x introverze (otevřenost x uzavřenost), dominance x submise (sklon vést x být veden), stabilita x labilita (vyrovnanost x nevyrovnanost), rozhodnost x nerozhodnost, sebeovládání x nedostatek sebeovládání.
PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI text 2 VRSTVY LIDSKÉ PSYCHIKY Pojmy ego, superego a id jsou v psychoanalýze, tedy psychologické teorii Sigmunda Freuda základní složky osobnosti člověka. ID Id neboli ono (latinsky to) je podle teorie osobnosti její nejnižší složkou. Podle Freuda je u id všechno založeno na uspokojování slasti a id tento rys našeho nevědomí představuje a zastupuje. Je složkou vrozenou, primární je pro něj dosahování slasti usilování o nebo vyhledávání toho, co daného člověka uspokojuje: může jít o základní podmínky nezbytné pro přežití (čistý vzduch, teplo, jídlo, voda), intenzivní zážitky (sexuální, adrenalinové, spirituální, zábavné) až po potřeby vlastní lidem coby vyšším společenským bytostem (peníze, touha po uznání, prestiž). Funguje v oblasti podvědomí (nevědomí) a to bez výjimky iracionálně. Idem v akci můžeme označit novorozence. V moderní psychologii je id názvem pro vášně, pudy, přání, touhy, spontánnost a jeho protivahou je ego. Pokud dojde k nějakému vážnému narušení ve vývoji osobnosti (s krátkodobým i dlouhodobým trváním) následkem může být rozpolcení osobnosti na osobnost, kde převažuje id a osobnost, kde převažuje ego. EGO Pojem ego, neboli já, se řídí principem reality a vyrovnává působení složky sociální (superego) a pudové (id), je vědomé i předvědomé, a výsledkem jeho činnosti je naše chování. V moderní psychologii se tímto pojmem označuje nejen ego podle Freuda, ale i složka, kterou vydělil jako superego. Jde o racionální složku, která se řídí principy svědomí, povinností a sociálních jistot. Její protivahou je stále Id. Freudovský pojem ego není zcela totožný s obecným významem slova já, které je chápáno jako označení lidské jedinečnosti a odlišnosti od ostatních lidí. Též rozpoznání a vnímání osobní identity, vnímané vlastními smysly a pocity. SUPEREGO Superego, neboli nadjá, je podle Freuda nejvyšší ze tří složek osobnosti. Řídí se principem dokonalosti: chce být dokonalé z hlediska společnosti a působí vědomě i nevědomě. Vzniká působením výchovy, neboli okolí, které na nás má vliv a snaží se nás civilizovat do standardů společnosti, ve které vyrůstáme. Prahne po ideálech a nutí osobnost snažit se jich dosáhnout. Je naší zažitou vnitřní morálkou neboli svědomím. V dnešní moderní psychologii se již pojem superego nepoužívá a nahradilo ho prostě ego, které však podle Freuda existuje také a má vlastní význam.
PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI text 3 TEMEPRAMENT Tvoří dynamické vlastnosti osobnosti. Temperamentem nazýváme soubor převážně vrozených psychických vlastností, které určují dynamiku celého prožívání a chování osobnosti (např. způsob reagování). Projevuje se zejména způsobem reagovaní člověka a zvláště tím, jak snadno reakce vznikají, jak jsou silné a jak rychle se střídají. Obecně se vlastnosti temperamentu považují za vrozené, i když se mohou výchovou a sebevýchovou do určité míry měnit. Vliv na to má: činnost člověka, jeho životní podmínky, prostředí, hlavně však výchova a sebevýchova. Může se měnit i věkem. Žádný člověk není absolutně čistým typem. Nejstarší teorii vypracoval řecký lékař Hippokrates (5. stol. př.n.l) a potom ji dále upravil lékař Galénos (2. stol. př.n.l.). Podle této teorie existují v těle 4 tekutiny. Podle toho, která tekutina v těle převládá, vznikají čtyři základní typy temperamentu: sangvinik, cholerik, melancholik a flegmatik. 1 1 Obrázek zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/19/kruh_typologie_temperamentu.png
PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI text 4 SCHOPNOSTI Schopnosti jsou psychické vlastnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti. Jsou ukazatelem toho, jaký rozdíl bude v kvalitě, rychlosti a snadnosti osvojení si určitého výkonu u různých lidí za stejných vnějších podmínek. Se schopnostmi souvisí také učením získané: o Vědomosti, o dovednosti, o návyky. Schopnosti samy nejsou vrozené, ale vyvíjejí se v činnosti a na základě vrozených anatomicko- Fyziologických dispozic (předpokladů) člověka, které nazýváme vlohy. Schopnosti nejsou jediným předpokladem úspěšné činnosti. Úspěch závisí na celé osobnosti, např. na vůli, charakteru, houževnatosti, Úroveň rozvoje schopnosti může být různá. Označuje se pojmy nadání, talent a genialita. Stupně schopností: Nadání = schopnost určitého druhu, která nám umožňuje nadprůměrný výkon v určité oblasti, zakládá se na vrozených vlohách Talent = zvlášť rozvinutý stupeň umožňující vynikajících výkonů, Genialita = mimořádně rozvinutý talent, který umožňuje vytvoření až epochálních děl Druhy schopností: senzomotorické schopnosti = souvisejí s koordinací svalových pohybů a vjemů (př. modelování); intelektové (rozumové) schopnosti - inteligence = soubor schopností sloužících k poznávání a řešení problémů, schopnost učit se a používat naučené; tvořivost (kreativita) - soubor vlastností osobnosti, který dává základní předpoklady pro tvůrčí činnost a tvořivé řešení problémů. Schopnosti se rozlišují dále na všeobecné a specifické o o Specifické schopnosti schopnosti, které souvisí s vynikáním v jednom oboru lidské činnosti Všeobecné schopnosti ty podmiňují úspěšné vykonávání více činností a obyčejně se ztotožňují s všeobecnou inteligencí, schopností komunikace s lidmi atd. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-12-27].
Použité zdroje: 1. ŘÍČAN, Pavel. Psychologie: příručka pro studenty. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 286 s. ISBN 80-717-8923-2. 2. Ego, superego a id. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-12-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ego,_superego_a_id 3. EMMERT, František. Odmaturuj! Ze společenských věd. Vyd. 1. aktualizované. Brno: Didaktis, 2008, 256 s. Odmaturuj!. ISBN 978-80-7358-122-0. 4. STEELOVÁ, J.L., MEREDITH, K.S., TEMPLE, CH., WALTER, S. Co je to kritické myšlení (vymezení pojmu a rámce E-U-R). Praha: Kritické myšlení, o.s., 2007, 38 s. 5. STEELOVÁ, J.L., MEREDITH, K.S., TEMPLE, CH., WALTER, S. Plánování výuky a učení a hodnocení. Praha: Kritické myšlení, o.s., 2007, 49 s. 6. STEELOVÁ, J.L., MEREDITH, K.S., TEMPLE, CH., WALTER, S. Rozvíjíme kritické myšlení. Praha: Kritické myšlení, o.s., 2007, 34 s. 7. DEMLOVÁ, Veronika. Svět do všech předmětů: globální témata pro 2. stupeň ZŠ a víceletá gymnázia. Brno: Společnost pro Fair Trade ve spolupráci s Agenturou rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, 2009, 334 s. ISBN 978-802-5456-781. Použitý obrázek: 1. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/19/kruh_typologie_temperamentu.png Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-12-27].