Směrnice prti šikaně Základní a mateřské škly JUVENTA Milvice Základní a mateřská škla JUVENTA Zpracvala: Mgr. Jana Gavalcvá 1
Obsah 1. Úvd... 3 2. Vnější charakteristika šikanvání... 3 3. Právní dpvědnst škly... 5 4. Základní pravidla primární prevence... 7 5. Dpručené pstupy... 8 6. Specifika pr prevenci šikany zaměřené na učitele... 11 Specifika pr řešení šikany zaměřené na učitele... 11 7. Trestně-právní hledisk šikany... 12 8. Pdávání pdnětů, stížnstí a známení... 14 PŘÍLOHA 1: Přímé a nepřímé varvné signály šikanvání... 15 2
1. Úvd Prgram prti šikanvání ve škle služí k vytvření bezpečnéh, respektujícíh a splupracujícíh prstředí, zaměřuje se především na prevenci šikanvání a ukazuje pstupy řešení šikanvání. Je určen všem pedaggickým pracvníkům škly, dále pak nepedaggickým pracvníkům, rdičům a žákům škly. Šikanvání je mimřádně nebezpečná frma násilí, která hržuje naplňvání zásad a cílů vzdělávání ve škle a šklském zařízení, kdy dchází ke ztrátě pcitu bezpečí žáků. Čast zůstává dluh skryté. Tak i při relativně malé intenzitě šikany může u jejich bětí dcházet k závažným psychickým traumatům s dluhdbými následky a k pstupné defrmaci vztahů v klektivu. Šikana v zárdečných stádiích se více či méně vyskytuje téměř v každé škle. Prt je třeba klást důraz na budvání tevřených, kamarádských a bezpečných vztahů mezi žáky ve třídě. Je důležité, aby pedaggvé uměli rzpznat a řešit pčáteční stadia šikanvání. 2. Vnější charakteristika šikanvání Šikana je agresivní chvání ze strany žáka/ů vůči žákvi neb skupině žáků či učiteli, které se v čase pakuje (nikliv nutně) a je zalžen na vědmé, záměrné, úmyslné a bvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emcinálně, sciálně a/neb v případě šikany učitele také prfesinálně. Šikana je dále charakteristická nepměrem sil, bezmcnstí běti, nepříjemnstí útku pr běť a samúčelnstí agrese. Šikana se prjevuje i v nepřímé pdbě jak demnstrativní přehlížení a ignrvání žáka či žáků třídní neb jinu skupinu splužáků. Rvněž se může realizvat prstřednictvím elektrnické kmunikace, jedná se tzv. kyberšikanu. Pdby šikanvání jsu: 1. přímá pdba šikany (může mít pdbu fyzicku, verbální neb neverbální): fyzické útky v pdbě bití, vydírání, lupeže, pškzvání věcí, slvní útky v pdbě nadávek, pmluvy, vyhržvání, pnižvání, sexuální btěžvání až zneužívání, urážlivá gesta a zvuky, pužívání zastrašujících neb výhrůžných výrazů ve tváři, neb v řeči těla. 2. nepřímá pdba šikany: demnstrativní přehlížení, ignrvání žáka, žáků či učitele, ničení pvěsti a reputace, 3
pnižvání před statními žáky a pedaggy, nepříjemné sexuální prvkace. 3. Kyberšikana, tj. elektrnická šikana, která může mít pdbu např.: zakládání falešných prfilů na jmén žáka či učitele s dehnestujícím bsahem, prezentace pnižujících videí na prtálech, prezentace zraňujících kmentářů na webu, rzesílání vulgárních neb výhružných kláží s tváří žáka neb učitele či příslušníků jeh rdiny, výhružné SMS neb emaily,. Znaky šikanvání: a) záměrnst, b) cílenst, c) pakvání (není pdmínku), d) nepměr sil, e) bezmcnst běti, f) nepříjemnst útku, g) samúčelnst agrese. Frmy šikanvání: verbální šikana (přímá a nepřímá) psychická šikana, sučástí je i kyberšikana (děje se pmcí ICT technlgií), fyzická šikana (přímá a nepřímá) - patří sem i krádeže a ničení majetku běti, smíšená šikana - kmbinace verbální a fyzické šikany, např. násilné a manipulativní příkazy apd. 4
3. Právní dpvědnst škly Škla má dpvědnst za žáky. V suladu s ustanvením 29 zákna č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn), ve znění pzdějších předpisů, jsu škly a šklská zařízení pvinny zajišťvat bezpečnst a chranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a suvisejících aktivit a sučasně vytvářet pdmínky pr jejich zdravý vývj a pr předcházení vzniku rizikvéh chvání. Z tht důvdu pedagg musí šikanvání mezi žáky neprdleně řešit a každé jeh běti pskytnut kamžitu pmc. Pdle vyhlášky č. 263/2007 Sb., kteru se stanví pracvní řád pr zaměstnance škl a šklských zařízení zřízených Ministerstvem šklství, mládeže a tělvýchvy, krajem, bcí neb dbrvlným svazkem bcí, dpvídá i za škdu způsbenu žákům v dbě vyknávání přechdnéh dhledu, tj. při vyučvání a v přímé suvislsti s ním. Ředitel škly nese také dpvědnst za zajištění bezpečnsti a chrany zdraví pr své zaměstnance dle 101 a 102 zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, ve znění pzdějších předpisů. Škla respektuje identitu a individualitu každéh svéh člena, dmítá násilí a zneužití mci v jakékli pdbě a přiznává rizik výskytu šikany. Je důležité, aby se na vytváření bezpečnéh prstředí a předcházení šikany pdílela celá škla. Pr prevenci i řešení šikany vedení škly určí knkrétní dpvědnst směrem k řediteli a jeh zástupcům, třídním učitelům, pedaggům, statním zaměstnancům škly, žákům, rdičům a šklnímu pradenskému pracvišti, která je adekvátní jejich rli a mžnstem. Vzděláváním ve specifických tázkách prevence a řešení šikany je pvěřen metdik prevence. Ve šklním řádu jsu jasně stanvena pravidla chvání žáků vůči sbě navzájem i vůči pedaggům a dalším zaměstnancům škly. Sučástí jsu také pravidla stanvená pr pužívání ICT a mbilních telefnů na půdě škly. Ve všech třídách jsu nastavena třídní pravidla, která nejsu v rzpru se šklním řádem. Všichni pedaggičtí pracvníci mají pvinnst seznámit se se všemi směrnicemi důležitými pr chd škly, mim jiné šklním řádem, minimálním preventivním prgramem, směrnicí prti šikaně a krizvým plánem škly. Škla kntinuálně realizuje specificku primární prevenci rizikvéh chvání. V každé třídě se knají pravidelné třídnické hdiny v minimálním rzsahu 1x měsíčně. Škla má hlašvací pvinnst při výskytu šikany v následujících případech: Djde-li k šikaně v průběhu vyučvání, s ním suvisejících činnstí aneb pskytvání šklských služeb, má škla pvinnst tut skutečnst známit záknnému zástupci jak žáka, který byl útčníkem, tak žáka, který byl bětí. Tat pvinnst vyplývá ze šklskéh zákna ( 21 dst. 2 šklskéh zákna). Škla hlašuje rgánu sciálně-právní chrany dětí takvé skutečnsti, které nasvědčují tmu, že dítě je v hržení buď prt, že h hržuje někd jiný, neb prt, že se hržuje svým chváním sam. Situace hržení dítěte přitm musí trvat p takvu dbu neb nabývat takvé intenzity, že nepříznivě vlivňuje vývj 5
dítěte aneb je neb může být příčinu nepříznivéh vývje dítěte (viz 6, 7 a 10 zákna č. 359/1999 Sb., sciálně-právní chraně dětí, ve znění pzdějších předpisů); v případě šikany se jedná všechny případy, které škla známila plicejnímu rgánu neb státnímu zástupci a dále případy, které sice výše uvedeným nebyly známeny, avšak které jsu svu pvahu velmi závážné a nasvědčují tmu, že dítě se nachází v nepříznivé sciální situaci, jelikž jeh přirzené prstředí nedkáže dstatečným způsbem naplňvat své funkce při zajišťvání přiměřené chrany příznivéh vývje dítěte. OSPOD vstupuje d řešení těch případů agresivníh chvání dítěte ve škle, v nichž jsu tyt prjevy puze sekundárním důsledkem nepříznivé sciální situace dítěte a jeh rdiny a v nichž je třeba dítěti a jeh rdině zprstředkvat a zajistit dpvídající pmc a pdpru prstřednictvím nástrjů sciální práce. Základními nástrji práce OSPOD je vyhdncení situace dítěte a jeh rdiny a individuální plánvání krdinvané intervence. Djde-li v suvislsti se šikanu k jednání, které by mhl naplňvat znaky přestupku neb trestnéh činu, brací se škla na Plicii ČR. Trestní známení je mžné pdat také na státní zastupitelství. Tut skutečnst známí ředitel škly neb jiná pvěřená sba jakukliv frmu (písemně, telefnicky, sbně) na Plicii ČR, v ideálním případě přím specialistvi na prblematiku mládeže Služby kriminální plicie a vyšetřvání, jinak na nejbližším bvdním ddělení Plicie ČR. V takvém případě vystupuje tat sba jak znamvatel a má práv na vyrzumění d jednh měsíce d pdání známení. Oznámení může pdat také záknný zástupce dítěte. Pedaggický pracvník, kterému bude znám případ šikanvání a nepřijme v tmt hledu žádné patření, se vystavuje riziku trestníh pstihu pr neznámení, případně nepřekažení trestnéh činu. 6
4. Základní pravidla primární prevence Základem prevence šikanvání a násilí ve škle je Šklní vzdělávací prgram Juventa,č.j. 833/JVV/2014, který pdpruje pzitivní vzájemné vztahy mezi žáky (a mezi žáky a učiteli) a usiluje vytváření bezpečnéh prstředí škly. Systém primární prevence sciálně patlgických jevů je dán Směrnicí k primární prevenci sciálně patlgických jevů u žáků a Minimálním preventivním prgramem. V suladu s těmit směrnicemi je vypracván i šklní řád. Pr předcházení, případně řešení případů šikany, má škla mžnst splupracvat s těmit institucemi: v resrtu šklství s pedaggick-psychlgickými pradnami, středisky výchvné péče, speciálně pedaggickými centry, v resrtu zdravtnictví s pediatry a dbrnými lékaři, dětskými psychlgy, psychiatry a zařízeními, která pskytují dbrnu pradensku a terapeuticku péči, včetně individuální a rdinné terapie, v resrtu sciální péče s ddělením péče rdinu a děti, s ddělením sciální prevence (mžnst vstupvat d každéh šetření, jednat s dalšími zainteresvanými stranami, s rdinu). Naše škla splupracuje s těmit rganizacemi: Pedaggick-psychlgicku pradnu Nymburk, střediskem výchvné péče Klíčv, rgánem sciálně právní chrany MěÚ Lysá nad Labem, Plicií ČR, ddělením Milvice, Pedaggickým, psychlgickým a právním pradenstvím manželů Kašparvých. 7
5. Dpručené pstupy Šklní šikanvání má svůj záknitý vnitřní vývj. První stadium se v pdstatě dehrává v jakékli skupině. Jde mírné, převážně psychické frmy násilí, kdy jde dmítání, nekmunikaci, pmluvy, intriky vůči některému, zpravidla neblíbenému a nejméně vlivnému členu skupiny. Tat situace je již zárdečnu pdbu šikanvání a bsahuje rizik dalšíh negativníh vývje. V dalším stadiu dchází ke stupňvání manipulací, bjevuje se zprvu pnejvíce subtilní fyzická agrese a strakizvaný žák služí pr dreagvání napětí skupiny. Třetí stadium je už klíčvé, kdy se vydělí jádr útčníků a systematicky začne šikanvat nejvhdnější běti. Následně ale djde k bdu zlmu, kdy se šikanvání stane nepsaným záknem a celá skupina se stává krutu. V pátém stadiu se šikanvání stane skupinvým prgramem. Pr vlbu způsbu šetření a řešení šikany je zásadní vyhdncení závažnsti situace. Škla musí nejprve psudit a dhadnu závažnst šikany. P vyhdncení závažnsti situace a dále v průběhu celéh šetření škla musí zvažvat, zda je sama kmpetentní šikanu šetřit a řešit neb zdali pžádá pmc zvenčí. Při řešení by měl být kladen akcent na t, že žák, který je bětí šikany, není jejím viníkem a neměl by tedy být důsledky řešení znevýhdněn. Je důležité se samtným žákem prbrat, c škla může udělat pr t, aby se zase cítil bezpečně. P celu dbu řešení škla zajišťuje chranu infrmací a infrmátrů, jasně vyjadřuje negativní pstj k násilí a ukazuje, že tt téma je pvažván za závažné. Pstup pedaggickéh pracvníka a ředitele škly Pstup pedaggickéh pracvníka 1. Infrmují-li rdiče pedaggickéh pracvníka pdezření na šikanvání, zahájí kamžitě vyšetřvání šikany, splupracuje s metdikem prevence a výchvným pradcem, infrmuje ředitele škly. 2. Má-li pedaggický pracvník pdezření na šikanvání, zahájí kamžitě vyšetřvání šikany, splupracuje s metdikem prevence a výchvným pradcem, infrmuje ředitele škly. 3. V případě prkázaných prjevů šikany neprdleně infrmuje ředitele škly, splupdílí se na vyšetřvání šikany dle pkynů ředitele škly. 4. Vždy infrmuje rdiče výsledcích vyšetřvání šikany, a t i v případech, že se pdezření neprkáže. 5. Navrhne v pedaggické radě ptrestání agresrů. Pstup ředitele škly 1. Přijme infrmaci šikanvání (pedaggický pracvník, rdič, žák). 2. Rzhdne, zda škla zvládne řešit šikanu vlastními silami neb zda škla ptřebuje pmc z venku a je nezbytná její sučinnst se specializvanými institucemi a Plicií ČR. 3. V případě prkázaných prjevů šikany jmenuje pracvníky, kteří se budu pdílet na vyšetřvání šikany dle jeh pkynů. 4. Zajistí infrmvání dtčených rdičů vyšetřvání šikany neb sám infrmuje výsledcích vyšetřvání šikany, které řídí. 8
5. V případě negativních dpadů šikanvání na běť je nutné zprstředkvat péči pedaggickpsychlgické pradny, střediska výchvné péče, speciálně pedaggickéh centra neb dalších dbrníků klinických psychlgů, psychterapeutů neb psychiatrů. 6. V mimřádných případech dpručí rdičům dbrvlné umístění dítěte d pbytvéh ddělení SVP, případně dpručí realizvat dbrvlný diagnstický pbyt žáka v místně příslušném diagnstickém ústavu. 7. V mimřádných případech pdá návrh rgánu sciálně právní chrany dítěte k zahájení práce s rdinu, případně k zahájení řízení nařízení předběžnéh patření či ústavní výchvy s následným umístěním v diagnstickém ústavu. 8. Djde-li k závažnějšímu případu šikanvání neb při pdezření, že šikanvání naplnil skutkvu pdstatu trestnéh činu (přestupku), známí tut skutečnst Plicii ČR. 9. Oznámí rgánu sciálně právní chrany dítěte skutečnsti, které hržují bezpečí a zdraví žáka. Pkud žák spáchá trestný čin (přestupek), ppř. pakvaně páchá přestupky, zahájí splupráci s rgány sciálně právní chrany dítěte bez zbytečnéh dkladu. 10. Prjedná v pedaggické radě ptrestání agresrů. Vyšetřvání šikany Vyšetřvání pčáteční šikany 1. Odhad závažnsti nemcnění skupiny a stanvení frmy šikany. 2. Rzhvr s těmi, kteří na šikanvání upzrnili a s běťmi. 3. Nalezení vhdných svědků. 4. Individuální, případně knfrntační rzhvry se svědky (nikli však knfrntace bětí a agresrů). 5. Zajištění chrany bětem. 6. Rzhvr s agresry, případně knfrntace mezi nimi. 7. Infrmvání záknných zástupců účastníků šikany. 8. Práce s třídním klektivem. Vyšetřvání pkrčilé šikany 1. Překnání šku pedaggickéh pracvníka a bezprstřední záchrana běti. 2. Dmluva pedaggických pracvníků na splupráci a pstupu vyšetřvání. 3. Zabránění dmluvě agresrů na křivé výpvědi. 4. Pkračující pmc a pdpra běti. 5. Nahlášení plicii. 6. Vlastní vyšetřvání - rzhvr s bětí a infrmátry, - rzhvry se svědky, - rzhvr s agresry, případně knfrntace mezi agresry (není vhdné knfrntvat agresra s bětí). 7. Infrmvání záknných zástupců účastníků šikany. 8. Práce s třídním klektivem, případně změna knstelace skupiny. 9
Pstup rdičů při pdezření na šikanvání Pstup při pdezření na šikanvání, kterém jsu infrmvání, by měl být následující: 1. Rdiče infrmují pdezření na šikanvání třídníh učitele ppřípadě dalšíh pedaggickéh pracvníka, při jehž hdinách neb dhledu nad žáky k šikaně dchází. 2. Nejsu-li pdezření na prjevy šikany bezdkladně a uspkjivě řešeny v pravmci pedaggických pracvníků včetně metdika prevence či výchvnéh pradce, brátí se rdiče s infrmací na ředitele škly. 3. V případech prkazatelných prjevů šikany se rdiče přím brátí s infrmací na ředitele škly. 4. Jsu-li rdiče přesvědčeni, že pstupuje škla při řešení šikanvání nedstatečně, je mžné jednat v tét záležitsti se zřizvatelem škly neb pdat stížnst na šklu České šklní inspekci. Stížnst lze pdat písemně, sbně neb v elektrnické pdbě a je mžné ji adresvat příslušnému inspektrátu ČŠI. 10
6. Specifika pr prevenci šikany zaměřené na učitele Pravděpdbnst výskytu šikany zaměřené na učitele snižuje: Vedení škly vyjadřuje pedaggům pdpru, ceňuje jejich práci, vytváří atmsféru důvěry, pdpruje splupráci v pedaggickém sbru a zastává neknfliktní způsb řešení prblémů. Pedagg nastavuje a uplatňuje jasná pravidla ve třídě. Psiluje zapjení žáků d výuky, dává jim na výběr. Očekává úspěch u všech žáků a pdpruje je, dává žákům zpětnu vazbu k tmu, c udělali dbře, staví na silných stránkách žáků. Nezpůsbuje pnížení neb zesměšnění žáka před třídu; při hdncení žáka zachvává jeh důstjnst. Všímá si změn v náladě, emcích a v chvání žáků a včas na ně reaguje. Prblémy neřeší sám, ale ve splupráci se šklním pradenským pracvištěm, případně s vedením škly. Všímá si prsciálníh a kperativníh chvání žáků a ceňuje je. Specifika pr řešení šikany zaměřené na učitele Pedagg, který čelí šikaně ze strany žáků, je v dané situaci v pzici běti, která by neměla zůstávat v situaci sama, ale měla by vyhledat pmc statních. Nelze čekávat, že situaci, kteru lze klasifikvat jak šikanu, vyřeší pedagg v pzici běti sám. Pedagg pžádá pmc jakéhkliv pedagga, kterému důvěřuje, celu situaci případně řeší s vedením škly a třídním učitelem žáka, který se šikany dpuští. Splečně hledají výchdiska ze vzniklé situace. V případě bezprstředníh hržení pedagga žákem/žáky se pedagg řídí krizvým plánem škly. Pedagg pr sebe zajistí bezpečí (dejde ze třídy, přivlá pmc apd.) a pžádá splupráci jinéh klegu neb vedení škly pr zajištění dhledu ve třídě, případně izlaci agresra a zajištění bezpečí pr statní žáky ve třídě vyžaduje-li t situace. Je zaptřebí, aby pedagg sám, jeh klegvé i vedení škly przuměli tmu, že pedagg byl vystaven traumatickému zážitku. Tent zážitek může být blestným i pr svědky (klegy neb žáky ve třídě). Je prt zaptřebí dvlit si čas na zpracvání šku, nebviňvat se, vyhledat si pr sebe sciální pdpru d klegů, přátel, rdiny, mnitrvat u sebe znaky stresu, které se mhu bjevit i pzději a případně pr sebe vyhledat dbrnu pmc. Šikana pedagga bývá čast spjena s šikanu mezi žáky. Škla zajistí psuzení sciálních vztahů ve třídě a na základě výsledků nastaví dpvídající řešení. V případě, že je pedagg nespkjený s řešením situace ze strany vedení škly, může se brátit na příslušný inspektrát práce. 11
7. Trestně-právní hledisk šikany V zákně č. 40/2009 Sb., trestní zákník, ve znění pzdějších předpisů (dále jen trestní zákník ), ani v jiném zákně není šikana sama sbě definvána jak trestný čin neb přestupek, přest šikana může svým charakterem naplňvat znaky některéh z přestupků či trestných činů. Prtiprávní jednání s prvky šikany může být kvalifikván jak přestupek. Nejčastěji se bude jednat přestupky prti bčanskému sužití. Závažnější frma šikany může vykazvat znaky skutkvé pdstaty například těcht trestných činů: prti zdraví, prti svbdě a právům na chranu sbnsti, sukrmí a listvníh tajemství, dále pak trestných činů prti lidské důstjnsti v sexuální blasti, trestných činů prti majetku, knečně se může jednat i trestné činy narušující sužití lidí. Je-li šikana mtivvána důvdy, jak jsu zdravtní pstižení, etnicita, nábženství a pdbně, a splňuje-li znaky pdle příslušných níže uvedených ustanvení trestníh zákníku, lze v určitých případech uvažvat také trestném činu hanbení nárda, rasy, etnické neb jiné skupiny sb, případně i pdněcvání nenávisti vůči skupině sb neb k mezvání jejich práv a svbd. Kyberšikana bdbně jak šklní šikana sice není sama sbě trestným činem ani přestupkem, ale její prjevy mhu naplňvat skutkvu pdstatu např. těcht trestných činů: nebezpečné prnásledvání, účast na sebevraždě, prušení tajemství dpravvaných zpráv, pmluva, šíření prngrafie a jiné nakládání s dětsku prngrafií. Trestní dpvědnst Trestně dpvědná je sba staří 15 let, která je dstatečně rzumvě a mravně vyspělá. I když dítě mladší 15 let není trestně dpvědné, mhu mu být dle tht zákna sudem pr mládež ulžena patření ptřebná k jeh nápravě. Pvinnst překazit a známit trestné činy uvedené v trestním zákníku Trestní zákník zakládá v určitých případech pvinnst některým činům zabránit, a jiné zmíněným rgánům hlásit. S účinnstí d 1. 12. 2016 se rvněž níže ppsaných trestných činů bude mci dpustit i sama škla jak právnická sba, kdyby například úmyslně zatajvala, že u nich uvedeným trestným činům dchází. Pvinnst překazit páchání neb spáchání trestnéh činu ( 367 trestníh zákníku): kd se dzví, že jiný připravuje neb páchá trestné činy v tmt ustanvení vyjmenvané, má pvinnst spáchání neb dknčení takvéh činu překazit. Jestliže t neudělá a nebránily mu v tm klnsti v tmt ustanvení vyjmenvané, sám spáchal trestný čin nepřekažení trestnéh činu a vystavuje se tím trestnímu pstihu. Překazit trestný čin lze i jeh včasným známením státnímu zástupci neb plicejnímu rgánu. V případě šikany by se mhl jednat například následující trestné činy: vraždy ( 140), zabití ( 141), těžkéh ublížení na zdraví ( 145), zbavení sbní svbdy ( 170), lupeže ( 173), vydírání ( 175), znásilnění ( 185), phlavníh zneužití ( 187), krádeže ( 205). 12
Neznámení trestnéh činu ( 368 trestníh zákníku): kd se dzví, že jiný spáchal trestné činy v tmt ustanvení vyjmenvané, je pvinen t bez dkladu známit státnímu zástupci neb plicejnímu rgánu. Jestliže t neudělá a nebránily mu v tm klnsti v tmt ustanvení vyjmenvané, sám spáchal trestný čin neznámení trestnéh činu a vystavuje se tím trestnímu pstihu. V případě šikany by se mhl jednat například následující trestné činy: vraždy ( 140), těžkéh ublížení na zdraví ( 145), zbavení sbní svbdy ( 170). V uvedených případech má každý pvinnst vyjmenvané jednání buď překazit, aneb něm infrmvat státníh zástupce neb plicejní rgán. Zárveň je však třeba mít na paměti, že úmyslně lživé bvinění jinéh ze spáchání trestnéh činu může sam představvat trestný čin křivéh bvinění. 13
8. Pdávání pdnětů, stížnstí a známení Pr zajištění tevřené kmunikace je žáducí, aby škla stanvila jasný a jednznačný pstup pr příjem pdnětů a stížnstí ze strany zaměstnanců, žáků a záknných zástupců. A t i annymně. Takvý pstup jasně deklaruje: Kam a jak pdnět či stížnst pdat: Pdnět či stížnst může být předána řediteli škly, učiteli, dále pak annymně přes schránku důvěry. Stížnst je mžné pdat jak písemnu, tak ústní frmu. Jak bude s pdnětem či stížnstí nalžen: Pdnět či stížnst budu řešeny v nejbližším mžném termínu. Dle závažnsti se na řešení pdílí ředitel škly, metdik prevence, výchvný pradce, zástupkyně ředitele škly, třídní učitelé a další pedaggvé. Jak pstupvat v případě nespkjensti s vypřádáním: V případech pdezření neb již prkazatelných prjevů šikany, které nejsu bezdkladně a uspkjivě řešeny v pravmci pedaggických pracvníků včetně šklníh metdika prevence či výchvnéh pradce, je nutné se brátit na ředitele příslušné škly neb šklskéh zařízení. Pkud se však prjeví nečinnst i ze strany ředitele a pstup škly v řešení šikany je nedstatečný, je mžné jednat v tét záležitsti se zřizvatelem škly neb pdat stížnst neb známení České šklní inspekci. Stížnst neb známení je mžné adresvat příslušnému inspektrátu ČŠI i na ústředí, tzn. na adresu: Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5, resp. elektrnicky na adresu psta@csicr.cz. Sučasně je mžné stížnst pdávat šklskému mbudsmanvi (mbudsman@msmt.cz), veřejnému chránci práv (pdatelna@chrance.cz) a na příslušné státní zastupitelství. V případě, že stížnst či známení zasahuje blast pracvně-právních vztahů, je mžné se brátit na příslušný inspektrát práce. Další mžnstí je pak řešení spru pdáním žalby na chranu sbnsti neb pmcí antidiskriminačníh zákna u sudu. 14
PŘÍLOHA 1: Přímé a nepřímé varvné signály šikanvání Přímé varvné signály šikanvání mhu být např.: psměšné pznámky na adresu žáka, pkřující přezdívka, nadávky, pnižvání, hrubé žerty na jeh účet; účet např. z důvdu etnicity, sexuální rientace, nábženskéh vyznání apd.; kritika žáka, výtky na jeh adresu, zejm. prnášené nepřátelským, nenávistným, phrdavým tónem; nátlak na žáka, aby dával věcné neb peněžní dary šikanujícímu neb za něj platil; příkazy, které žák dstává d jiných splužáků, zejména prnášené panvačným tónem; skutečnst, že se žák pdřizuje pnižujícím a panvačným příkazům splužáků; nátlak na žáka k vyknávání nemrálních až trestných činů či k nucení spluúčasti na nich; hnění, strkání, šťuchání, rány, kpání, které třeba nejsu zvlášť silné, ale je nápadné, že je běť neplácí; rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknut; žák se snaží bránit cestu zvýšené agrese, pdrážděnsti, dmluvání učitelům apd. Nepřímé varvné signály šikanvání mhu být např.: žák je přestávkách čast samcený, statní něj nejeví zájem, nemá kamarády; při týmvých sprtech bývá jedinec vlen d družstva mezi psledními; při přestávkách vyhledává blízkst učitelů; má-li žák prmluvit před třídu, je nejistý, ustrašený; půsbí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízk k pláči; stává se uzavřeným; jeh šklní prspěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhršuje; jeh věci jsu pškzené neb znečištěné, případně rzházené; zašpiněný neb pškzený děv; stále pstrádá nějaké své věci; dmítá vysvětlit pškzení a ztráty věcí neb pužívá nepravděpdbné výmluvy; mění svji pravidelnu cestu d škly a ze škly; začíná vyhledávat důvdy pr absenci ve škle; dřeniny, mdřiny, škrábance neb řezné rány, které nedvede uspkjivě vysvětlit. Záknní zástupci žáků by si měli všímat především těcht mžných signálů šikanvání: za dítětem nepřicházejí dmů splužáci neb jiní kamarádi; dítě nemá kamaráda, s nímž by trávil vlný čas, s nímž by si telefnval apd.; dítě není zván na návštěvu k jiným dětem; nechuť dítěte jít rán d škly (zvláště když dříve měl dítě šklu rád). Dítě dkládá dchd z dmva, případně je na něm mžn pzrvat i strach; ztráta chuti k jídlu; dítě nechdí d škly a ze škly nejkratší cestu, případně střídá různé cesty, prsí dvz autem; dítě chdí dmů ze škly hladvé (agresři mu beru svačinu neb peníze na svačinu); usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!"; dítě ztrácí zájem učení a schpnst sustředit se na ně; dítě bývá dma smutné či apatické neb se bjevují výkyvy nálad; zmínky mžné sebevraždě; dmítá svěřit se s tím, c h trápí; dítě žádá peníze, přičemž udává nevěrhdné důvdy (například pakvaně říká, že je ztratil), případně dma krade peníze; dítě nápadně čast hlásí ztrátu sbních věcí; dítě je nebvykle, nečekaně agresivní k surzencům neb jiným dětem, prjevuje i zlbu 15
vůči rdičům; dítě si stěžuje na neurčité blesti břicha neb hlavy, mžná rán zvrací, snaží se zůstat dma; své zdravtní btíže může přehánět, případně i simulvat (manipulace s teplměrem apd.); dítě se vyhýbá dcházce d škly; dítě se zdržuje dma více, než měl ve zvyku. Literatura: Metdický pkyn ministryně šklství, mládeže a tělvýchvy k prevenci a řešení šikany ve šklách a šklských zařízeních 16