N_STP Sociální teorie a politika

N_STP Sociální teorie a politika Obsah Úvodní blok... 2 Aktuální informace... 5 Tematický blok 1: Pojetí sociální teorie a politiky. Metody soukromého a sociálního zabezpečení... 6 Tematický blok 2: Sociální modely. Daně jako nástroj sociální politiky... 8 Tematický blok 3: Konstrukce dávek sociálního zabezpečení. Sociální výdaje, sociální minima. Teorie a praxe záporné daně z příjmů... 12 Tematický blok 4: Penzijní modely, systémy a pilíře. Služební systémy... 14 Tematický blok 5: Konzervativní a liberální penzijní modely a systémy... 17 Tematický blok 6: Penzijní reformy ve vybraných zemích, úloha Světové banky... 21 Tematický blok 7: Sociálně-demokratický penzijní model, penzijní reformy v postkomunistických zemích... 26 Tematický blok 8: Nemoci, úrazy, invalidita, dlouhodobá péče (teorie a politika)... 31 Tematický blok 9: Zdravotnické modely a systémy. Zdravotnický systém USA, Obamova reforma... 33 Tematický blok 10: Zdravotnické reformy ve vybraných zemích... 36 Tematický blok 11: Teorie a politika zabezpečení rodin s dětmi, jejich výchovy a vzdělání... 41 Tematický blok 12: Systémy financování sociálního bydlení. Teorie a politika zaměstnanosti, zabezpečení v nezaměstnanosti... 44 Závěrečný blok... 47

Úvodní blok Úvod Sociální teorie a politika je povinným předmětem na navazujícím magisterském studiu oboru Veřejná správa, vyučovaným na prezenčním studiu v rozsahu 3 hodin přednášek týdně a na kombinovaném studiu v rozsahu 12 hodin řízených konzultací. Anotace Sociální teorie a politika je pojata jako sociální politika a teorie sociální politiky, v širokých souvislostech ekonomické teorie a sociální teorie, jakož i celého sociálního a soukromého zabezpečení. Studijní cíle předmětu Předmět je zaměřen na sociální teorii a politiku ve světě i u nás, v širokém kontextu veřejné ekonomiky a veřejných politik. Posluchači získají poznatky o koncepcích všech významných dávek sociálního pojištění a sociálního zabezpečení vůbec, o možnostech privatizace sociálního zabezpečení, jakož i o financování sociálního zabezpečení a o koncepcích propojení těchto veřejných výdajů s daněmi. Osnova předmětu 1. Pojetí sociální teorie a politiky. Metody soukromého a sociálního zabezpečení 2. Sociální modely. Daně jako nástroj sociální politiky 3. Konstrukce dávek sociálního zabezpečení. Sociální výdaje, sociální minima. Teorie a praxe záporné daně z příjmů 4. Penzijní modely, systémy a pilíře. Služební systémy 5. Konzervativní a liberální penzijní modely a systémy 6. Penzijní reformy ve vybraných zemích, úloha Světové banky 7. Sociálně-demokratický penzijní model, penzijní reformy v postkomunistických zemích 8. Nemoci, úrazy, invalidita, dlouhodobá péče (teorie a politika) 9. Zdravotnické modely a systémy. Zdravotnický systém USA, Obamova reforma. 10. Zdravotnické reformy ve vybraných zemích. 11. Teorie a politika zabezpečení rodin s dětmi, jejich výchovy a vzdělání. 12. Systémy financování sociálního bydlení. Teorie a politika zaměstnanosti, zabezpečení v nezaměstnanosti. Průvodce studiem předmětu s harmonogramem Tematické celky představují vždy obsah a zaměření 3 hodin výuky pro prezenční studium.

Informace o vyučujících prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc., katedra práva a veřejné správy VŠFS, vedoucí CESTA VŠFS Studijní literatura a další studijní materiály Povinná literatura: KREBS, V. a kol.: Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010. VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000. TOMEŠ, I.: Obory sociální politiky. Praha: Portál, 2011. VOSTATEK, J.: Panevropský penzijní systém jako alternativa vládní důchodové reformy. In: Sborník z 2. mezinárodní vědecké konference Důchodová reforma jak dál?. Praha: VŠFS, 2011. VOSTATEK, J.: Sociální modely a jinak. Praha: VŠFS (IGA), 2012. VOSTATEK, J.: Zdravotní pojištění a zabezpečení. Základní vývojové tendence. Zdravotnictví v ČR, 2010, č. 3. VOSTATEK, J.: Paradigmatické důchodové reformy ve světě a jejich aplikace na Česko. In: Závěry výzkumu VŠFS na úseku důchodové reformy. Materiál pro devizní sféru (CD). Praha, VŠFS, červenec 2010. VITTAS, D.: Švýcarský Chilepur vzor pro penzijní reformy? Finance a úvěr, 1998, č. 1. VOSTATEK, J.: Vládní selhání Světové banky. Ekonom, 1998, č. 46 KUBÍČEK, J.: Proč přechod od průběžného penzijního systému na fondový nijak nesouvisí s demografickým vývojem? Politická ekonomie 2008, č. 1. VOSTATEK, J.: Sociální důchodové pojištění můžeme mít také. FÓRUM sociální politiky, 2009, č. 3. POLLNEROVÁ, Š.: Analýza nově zaváděných systémů NDC. Praha: VÚPSV, 2002. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/fulltext/ndcsys.pdf VOSTATEK, J.: Důchodová reforma a teorie veřejné volby. In: Teoretické a praktické aspekty veřejných financí. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha, VŠE, 2011. VOSTATEK, J.: Penze vládní politika kontra teorie. CEP Newsletter Centra pro ekonomiku a politiku, březen 2011. Doporučená literatura: sociální výdaje na penze, zdravotní péči a vzdělávání: všechno je Vostatek, J.: Návrh "Bezděkovy" komise je krokem zpět. Pojistný obzor, 2010, č. 3. PALMER, E.: The Swedish Pensionn Reform Model: Framework and Issues. Washington: The World Bank, 2000. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/63/51/2638200.pdf

HOLZMANN, R., PALMER, E. (eds.:) Pension Reform: Issues and Prospects for Non-Financial Defined Contribution (NDC) Schemes. Washington: The World Bank, 2006. WORLD BANK: Averting the Old-Age Crisis: Policies to Protect the Old and Promote Growth. New York: Oxford University Press, 1994. ROCHA, R., VITTAS, D., RUDOLPH, H. P.: The Payout Phase of Pension Systems: A Comparison of Five Countries. Washington: The World Bank, 2010. ROFMAN, R., FAJNZYLBER, E., HERRER, G.: A Reforming the pension reforms: The recent initiatives and actions on pensions in Argentina and Chile. Washington: The World Bank, 2008. OECD: Pensions at a Glance 2011: Retirement-income Systems in OECD and G20 Countries. Paris: OECD Publishing, 2011. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1787/pension_glance-2011-en SPICKER, P.: Social Policy. Themes and approaches. Bristol: The Policy Press, 2008. KELLER, J.: Soumrak sociálního státu. Praha: Slon, 2009. ŠULC, J.: Alternativy reformy penzijního systému v České republice. Praha: VŠFS, 2005, kapitola 2. Thrift Savings Plan. Washington: Federal Retirement Thrift Investment Board, 2010. PALACIOS, R., WHITEHOUSE, E.: Civil-service pension schemes around the world. Washington: The World Bank, 2006. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/27/56/38701206.pdf SIMONOVITS, A.: The mandatory private pension pillar in Hungary: An obituary. In: Sborník z 2. mezinárodní vědecké konferencee Důchodová reforma jak dál?. Praha: VŠFS, 2011. Pokyny Studenti se povinně přihlašují na zkoušku. Hodnocení a ukončení předmětu Předmět je ukončen zkouškou, která se skládá z písemného testu (s nahodile vybranými 5 tematickými otázkami) a z případné následující ústní zkoušky. Časový limit pro písemný test: 2 hodiny

Aktuální informace Jméno vyučujícího prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.

Tematický blok 1: Pojetí sociální teorie a politiky. Metody soukromého a sociálního zabezpečení Úvod Cílů sociální politiky lze dosáhnout mnohdy různými metodami, které s sebou obvykle nesou odlišné doprovodné jevy a mají různé dopady na redistribuci příjmů i různé náklady. Mnoho přitom rovněž závisí na celkovém zakotvení jednotlivých metod a nástrojů sociálního a soukromého zabezpečení včetně governance jednotlivých systémů a institucí. Při využívání jednotlivých metod se uplatňují i ideologické přístupy, politická hlediska i zájmy jednotlivých aktérů sociální politiky. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Dřívější a dnešní úloha rodinné péče. Soukromé spoření a investování z pohledu sociálního zabezpečení. Individuální a kolektivní investování a jejich vztah k sociálnímu pojištění. Soukromé pojištění jako metoda sociálního zabezpečení. Podnikové zaopatření a jeho propojení se soukromými finančními institucemi. Úloha veřejných transferů a neformálních soukromých transferů v USA, západní a východní Evropě. Mezigenerační transfery a osobní služby. Vzájemná pomoc v rámci společenství dříve a v současnosti. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Domovské právo Samopojištění Book reserves Sociální soukromé zabezpečení Schodiště sociálního zabezpečení Adresná dávka Plošně poskytovaná dávka Kauzální zásada Finální zásada Zásada sociální spravedlnosti Zásada sociální solidarity Zásada ekvivalence Zásada subsidiarity

Zásada participace Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Je veřejné zdravotní pojištění sociálním pojištěním? Co znamená termín solidární pojištění? Jaké konstrukce dávek sociálního zabezpečení znáte? Jaké dávky a konstrukce sociální pomoci znáte? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 2. KREBS, V. a kol.: Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010, kapitola 1. Doporučená literatura: SPICKER, P.: Social Policy. Themes and approaches. Bristol: The Policy Press, 2008, kapitola 1.

Tematický blok 2: Sociální modely. Daně jako nástroj sociální politiky Úvod Sociální modely chápeme jako welfare regimes, v pojetí G. Espinga-Andersena. Výzkum na VŠFS potvrdil účelnost rozlišování tří základních sociálních modelů pro potřeby koncipování a hodnocení jednotlivých odvětví sociálníhoo a soukromého zabezpečení. Tři základní sociální modely jsou modelovými výrazy dnešní liberální, konzervativní i sociálně demokratické politiky a představují benchmark pro hodnocení stávajících sociálních systémů v jednotlivých zemích, významným kritériem přitom jsou jak věcné analýzy efektivnosti jednotlivých odvětví sociálního a soukromého zabezpečení v jednotlivých zemích, tak i náklady s tím spojené, tak jak je analyzuje OECD (rektifikované sociální výdaje). Daně jsou významným nástrojem sociální politiky. Klasické liberální ( Edingburghské ) pravidlo praví, že daněmi se nemá měnit rozdělení důchodů (příjmů) ve společnosti, to však dnes již nikdo významný nepožaduje. Dnešní největší liberálové požadují jen rovnou (jednu) sazbu daně z příjmů, která je z hlediska redistribuce často i podstatně modifikována daňovými výdaji a výsledkem takového redistribučního mechanismu může být i velká progresivita rovné daně z příjmů. Mnoho závisí i na dalších daních a zde neoliberální teorie tíhne ke zdanění spotřeby, zejména v podobě daně z přidané hodnoty. Třetím podstatným daňovým kanálem obecně jsou příspěvky na sociální zabezpečení, ty by však neměly být součástí neoliberálního systému, protože neoliberální sociální zabezpečení je modelově financováno ze státního rozpočtu. Konzervativní sociální model naopak předpokládá rozsáhlé segmentované sociální pojištění, k němuž patří i odpovídající segmentované pojistné sociálního pojištění. Konzervativní daňový model vychází z praktické politiky a k ní patří progresívní daň z příjmů, také s využitím daňových výdajů jako alternativy přímých veřejných sociálních výdajů. Vzhledem k tomu, že pojistné sociálního pojištění je srovnatelně s daní z příjmů vlastně regresívním zdaněním mezd, může dojít k situaci, kdy součet progresívní daně z příjmů a regresívního pojistného sociálního pojištění je blízký proporcionálnímu zdanění příjmů; tento analytický přístup není ovšem v konzervativním sociálním modelu logický, protože pojistné sociálního pojištění je součástí systému sociálního pojištění, který se opírá o zásadu ekvivalence, a účelem tohoto pojistného není přinést daňové příjmy do státního rozpočtu i z toho důvodu, že modelové sociální pojištění není součástí státního rozpočtu. U nás je ovšem všechno jinak, jak je zřejmé z předchozích tematických bloků. Nečasova vláda se hlásí k neoliberalismu, s výdaji na sociální pojištění zachází jako s obtěžujícími rozpočtovými výdaji (což má neoliberální logiku), nicméně zrušit toto pojištění a odpovídající pojistné nemá v plánu. Sociálně-demokratický daňový model je zřetelně progresívní, odmítá daňové výdaje, takže za jinak stejných podmínek má nejvyšší daňovou kvótu ze všech tří uvažovaných sociálních modelů již z technických důvodů. Z toho vůbec nevyplývá, že se sociálně-demokratickým modelem jsou spojeny vyšší sociální výdaje; praxe spíše potvrzuje opak.

OECD se zabývá rektifikací sociálních výdajů vykazovaných jednotlivými státy. Podle běžně publikovaných údajů, které OECD označuje jako veřejné sociální výdaje, vykazuje Švédsko nejvyšší sociální kvótu relaci sociálních výdajů k HDP z 24 zemí OECD v roce 2005: viz obrázek. Na druhém konci žebříčku je Mexiko a USA. Vypovídací schopnost takto definované sociální kvóty je ovlivněna celou řadou podstatných parametrů, mj. sociálními výdaji, které zajišťuje soukromý sektor, a zdaněním. Např. ve Švédsku jsou dávky sociálního pojištění důsledně zdaňovány. OECD při rektifikaci bere na zřetel nejen daň z příjmů, ale i zdanění spotřeby. Rektifikovaná sociální kvóta má v čitateli čisté veřejné a soukromé sociální výdaje, které zahrnují mj. i výdaje systémů zaměstnaneckého penzijního a zdravotního pojištění, pokud jsou spojeny s daňovými výdaji. Rovněž sem patří i náhrady mezd vyplácené zaměstnancům v době nemoci. Čistá sociální kvóta, zahrnující i soukromé sociální výdaje, se u řady zemí dosti liší od předchozího ukazatele. Nejvíce je to vidět na údajích za liberální USA, které se rázem přesunuly na druhý konec žebříčku, na 5. místo a přitom přeskočily i sociálně demokratické Švédsko, které se propadlo o 5 míst. Čistá sociální kvóta také liberální Velké Británie je ještě vyšší, než v případě USA a Švédska. Podle tohoto žebříčku by nejvíce sociálními státy byly konzervativní Francie, Německo a Belgie. Sociálně-demokratické země jsou v žebříčku rozptýleny kolem průměru na obě strany. Mezi Norskem a Finskem je liberální Austrálie. Čest liberálů zachraňují Nový Zéland a Irsko. Obrázek uvádí čistou sociální kvótu, v rozčlenění sociálních výdajů na čisté veřejné sociální výdaje a na vliv soukromých schémat a daní. Obrázek: Čisté veřejné a soukromé sociální výdaje, % HDP, 2005 30 Impact private arrangements and taxes Net public social expenditure 20 10 0 Mexico Slovak Rep. Ireland New Zealand Poland Czech Rep. Norway Spain Australia Finland Luxembourg Canada Japan Portugal Denmark Italy Netherlands Austria Sweden USA UK Belgium Germany France Mean EU15 Mean OECD-24 Pramen: Goudswaard Caminada 2011

Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Vliv korupce, lobbingu a osobních zájmů na sociální systémy jednotlivých zemí. Vysoké sociální výdaje a zdravotnická politika USA. Vysoké sociální výdaje a penzijní politika Velké Británie. Vysoká daňová kvóta a sociální politika Švédska. Redistributivní, výkonový a reziduální typ sociální politiky. Účinnost daňových výdajů a přímých sociálních výdajů. Daňové zacházení se sociálním pojištěním. Různé koncepce rovné daně. Vzájemné vztahy daňové a sociální politiky. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Sociální tržní hospodářství Welfare state Welfare regime Sociální stát Konzervativní model Liberální modely Neoliberální modely Sociálně-demokratický model Segmentované sociální pojištění Univerzální model Univerzální sociální pojištění Sociální doktrína Příspěvek na národní pojištění ve Velké Británii Zásada prospěchu Zásada ekvivalence Přerozdělování pojistného Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Změnil se sociální stát? Jakému sociálnímu modelu dáváte přednost? K čemu se používá Lorenzovy křivky? Jaké nástroje sociální politiky se rozlišují? Co jsou objekty a subjekty sociální politiky? Je sociální stát v krizi? Je pojistné na všeobecné zdravotní pojištění skrytou daní?

Jak Ústavní soud posuzoval vazbu pojistného a dávek sociálního zabezpečení? Jak přistupoval M. Friedman k americké payroll tax? Jaký smysl má, aby stát platil zdravotní pojistné za některé pojištěnce? Jaký význam a smysl má tripartitní financování sociálního pojištění? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: KREBS, V. a kol.: Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010, kapitoly 2 a 3. VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitoly 12 a 20. VOSTATEK, J.: Sociální modely a jinak. Praha: VŠFS (IGA), 2012. Doporučená literatura: KELLER, J.: Soumrak sociálního státu. Praha: Slon, 2009. sociální výdaje na penze, zdravotní péči a vzdělávání: všechno je SPICKER, P.: Social Policy. Themes and approaches. Bristol: The Policy Press, 2008, kapitoly 7 a 8.

Tematický blok 3: Konstrukce dávek sociálního zabezpečení. Sociální výdaje, sociální minima. Teorie a praxe záporné daně z příjmů Úvod Východiskem analýz sociálních výdajů je klasifikace OECD a rektifikace těchto výdajů, prováděná nově též OECD. Tyto rektifikace jsou nezbytné s ohledem zejména na podstatný vliv daňových výdajů, zdanění důchodů a dalších sociálních dávek a výdajů na povinné soukromé systémy sociálního zabezpečení, na ukazatel sociálních výdajů. Druhým dílčím tématem v tomtoo bloku jsou otázky chudoby, životního či existenčního minima a přístupů dnešních vyspělých zemí a EU k těmto otázkám. Sociální služby a dávky sociální pomoci jsou sice finální složkou systému sociálního zabezpečení, jsou však velmi často propojeny s jinými dávkami a službami a nezřídka mají významný vliv na chování rezidentů a zaměstnanců. Podle neoliberálních koncepcí sociální politiky je efektivní nahradit všechny či některé sociální dávky občanskou dávkou, resp. zápornou daní z příjmů, v částečné verzi této politiky se má uplatnit tento přístup částečně. Touto cestou dochází k propojení problematiky sociální péče s daňovou teorií a politikou. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Daňová a rektifikovaná sociální kvóta. Efektivnost přímých sociálních výdajů a daňových výdajů. Rozlišování životního a existenčního minima. Sociální péče jako fakultativní část sociální ochrany. Poskytování služeb a poskytování dávek. Subjektivní a objektivní koncepty chudoby. Hranice chudoby a životní minimum. Vazba občanské dávky na sazbu daně z příjmů. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Sociální rizika Daňové výdaje Čisté veřejné a soukromé sociální výdaje Minimální mzda

Sociální péče Sociální pomoc Stigma chudoby Sociální služby Sociální prevence Sociální dávka Chudoba Deprivace Moderní chudoba Past chudoby Sociální vyloučení Sociální síť Potravinové známky Hranice chudoby Občanská dávka Věcná dávka Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Je správné zdaňovat starobní a pozůstalostní důchody? Mají se zdaňovat dávky v nemoci a invalidní důchody? Jsou sociální výdaje vyšší v USA nebo ve Švédsku? Jsou vyšší sociální výdaje v Německu nebo ve Švédsku? Která trojice daňových výdajů je nejvýznamnější v USA u daně z příjmů? Které daňové výdaje jsou nejvyšší ve Velké Británii u daně z příjmů? Které daňové výdaje jsou nejvyšší v Německu u daně z příjmů? Existuje v USA záporná daň z příjmů? Jak je významná korelacee mezi výdaji na zdraví a průměrnou délkou života ve světě? Jak se měří chudoba? Jakého ukazatele chudoby používá OECD a EU? Jak M. Friedman koncipoval zápornou daň z příjmů? Jakou slovenskou koncepci občanské dávky znáte? Co navrhuje britské hnutí za občanskou dávku? Jaký koncept občanské dávky byl prosazován v Německu? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 11. KREBS, V. a kol.: Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010, kapitola 5 a 13. VOSTATEK, J.: Sociální modely a jinak. Praha: VŠFS (IGA), 2012. Doporučená literatura: sociální výdaje na penze, zdravotní péči a vzdělávání: všechno je TOMEŠ, I.: Obory sociální politiky. Praha: Portál, 2011, kapitola 15.

Tematický blok 4: Penzijní modely, systémy a pilíře. Služební systémy Úvod Penze jsou nejvýznamnější částí sociálních výdajů v prakticky všech zemích OECD. V rámci penzijních sociálních výdajů většinou převažují veřejné penze, nicméně soukromé penze nejrůznějšího druhu jsou však často také významné a v některých zemích i dokonce převažují. Obecně jsou možné i zásadně odlišné základní penzijní pilíře v jednotlivých zemích. Z pohledu teorie zde mnoho závisí i na vládní politice, resp. ideologii. Politici a s nimi spříznění teoretici požadují i výhradní uplatnění soukromých penzí, nebo naopak veřejných penzí v základním penzijním pilíři. Mnozí liberálové takto buď zcela odmítají veřejné penze, nebo jim přisuzují pouze okrajovou (reziduální) úlohu. Mnozí i u nás tak požadují minimalizaci úlohy veřejného sektoru, a to již z principiálních důvodů, protože jsou přesvědčeni o absolutní výhodnosti soukromého sektoru i v tomto odvětví. Obdobně se setkáme s politiky a ekonomy sociálně-demokratického střihu, kteří rovněž již z principiálních důvodů odmítají účast soukromého sektoru v základním důchodovém pilíři. Přístup k důchodovému zabezpečení v jednotlivých sociálních modelech je tedy již z těchto pohledů diametrálně odlišný. V praxi se výrazně uplatňují historické zkušenosti dané země, politické zájmy a v neposlední řadě i lobbing. Historicky prvním penzijním systémem je státní zaopatření státních zaměstnanců. Služební penzijní model byl především součástí platového systému státních služebníků, z tohoto pohledu vlastně nešlo o samostatný penzijní model, ale jen o odpočivný plat státních či veřejných zaměstnanců ve výslužbě. Služební model s penzí na úrovni až předchozího platu odpovídal významnosti této sociální skupiny a není bez zajímavosti, že se stal vzorem pro komunistické programy sociálního pojištění dělnictva, prosazované bolševiky za kapitalismu. I dnes penzijní systémy veřejných zaměstnanců v řadě vyspělých zemí vycházejí ze služebního penzijního modelu. Uplatňují se však i produktově zajímavé dodatkové penzijní systémy, za vzor je často dáván Thrift Savings Plan v USA. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Růst výdajů na veřejné penze v návaznosti na ekonomický a demografický vývoj. Významná úloha mezigeneračních transferů mezi důchodci a jejich dětmi a vnoučaty. Propojení mzdového a penzijního systému u veřejných zaměstnanců. Politická loajalita jako předpoklad pro výkon státní služby a nárok na penzi. Koexistence zvláštního penzijního systému veřejných zaměstnanců a obecného veřejného penzijního systému.

Koncepce dodatkového penzijního systému, jeho návaznost na základní penzijní systém veřejných zaměstnanců. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Rodinný model Chudinská péče Domovské právo Výminek Provident funds Důchod jistý Renta Anuita Rentový obchod Podnikové zaopatření Státní zaopatření Naděje dožití Dar z milosti Pensijní normál Thrift Savings Plan (TSP) Matching contributions Default fund Leninský program sociálního pojištění Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Jak OECD klasifikuje sociální výdaje? Jak řádově vysoké jsou výdaje na veřejné starobní penze v relaci k HDP v průměru vysokopříjmových a středněpříjmových zemí? Jaké metody soukromého důchodového zabezpečení znáte? Co je typické pro odškodňování podle občanského zákoníku? Co je charakteristické pro odškodňování pracovních úrazů? Jaké metody sociálního důchodového zabezpečení znáte? Jaké konstrukce dávek sociálního zabezpečení znáte? Které základní odlišnosti liberálního, konzervativního a sociálně-demokratického sociálního modelu znáte? Umíte vyjmenovat modely sociálního důchodového zabezpečení? Jak lze charakterizovat ideální penzijní systém? Jaké jsou tradiční argumenty pro existenci veřejných penzí? Jak vznikl služební penzijní model? Jaká je modelová výše penze ve služebním modelu? Co víte o výši odpočivných platů? Čím se liší penzijní systém federálních zaměstnanců USA od OASDI? Může federální zaměstnanec USA přijít o penzi? Jak jsou financovány penze ve služebním penzijním modelu? Nač mohou klienti použít prostředků z TSP? Kdo poskytuje penze z TSP? Jak byl v praxi realizován leninský program sociálního důchodového pojištění?

Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitoly 3-6. VOSTATEK, J.: Sociální modely a jinak. Praha: VŠFS (IGA), 2012. Doporučená literatura: sociální výdaje na penze, zdravotní péči a vzdělávání: všechno je ŠULC, J.: Alternativy reformy penzijního systému v České republice. Praha: VŠFS, 2005, kapitola 2. Thrift Savings Plan. Washington: Federal Retirement Thrift Investment Board, 2010. PALACIOS, R., WHITEHOUSE, E.: Civil-service pension schemes around the world. Washington: The World Bank, 2006. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/27/56/38701206.pdf

Tematický blok 5: Konzervativní a liberální penzijní modely a systémy Úvod Předstupněm konzervativního modelu je zaměstnanecký model, který spočívá v tom, že zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnanců penze jako zaměstnanecké benefity. Modelově jsou tyto benefity poskytovány na bázi dobrovolnosti a mohou být i diferencované podle významu příslušných zaměstnanců pro zaměstnavatele, jímž je ideálně soukromý vlastník podniku, klasický kapitalista, resp. továrník, který je současně manažerem tohoto podniku. Benefity pro klíčové zaměstnance podniku mohou mít svůj vzor ve služebním modelu, resp. v základním důchodovém zabezpečení veřejných zaměstnanců. Stejně jako stát, tak i továrník může svým zaměstnancům poskytovat penze a tím si je zavazovat. Konzervativní penzijní model spočívá v tom, že stát reguluje systémy povinných penzí pro zaměstnance a případně i pro další sociální skupiny. Základním typem konzervativního penzijního modelu je segmentované sociální důchodové pojištění, jehož vznik je spojen s německým kancléřem Otto von Bismarckem. Bismarckův model vznikl tím, že stát učinil např. dělnické důchodové pojištění povinným s tím, že jeho správa byla svěřena samosprávným institucím neziskovým sociálním důchodovým pojišťovnám. Nedílnou součástí Bismarckova systému je i pojistné, které slouží k financování příslušných pojišťoven, ve výchozím systému v zásadě podle pravidel soukromého pojištění. V segmentovaném sociálním pojištění je výše penzí diferencovaná podle sociálních skupin a pojistné odráží výši penzí (v relaci k výdělku) a tím se i promítá do nákladů práce. Dělnické penze takto původně byly maximálně na úrovni existenčního minima, zatímco penze a penzijní podmínky v soukromých úřednických systémech se spíše přimykaly k penzím veřejných zaměstnanců. Služební penzijní model lze považovat za zvláštní případ konzervativního penzijního modelu. Z pohledu zaměstnanců má v konzervativním modelu každá sociální skupina takový penzijní systém, který si vybojuje. Můžeme hovořit též o segmentovaném sociálním zabezpečení. Výchozí liberální penzijní model je velmi jednoduchý, protože odmítá jakékoliv státní zasahování do důchodového zabezpečení. Řečeno lapidárně slovy Václava Klause: Stát není pojišťovna. Tedy přesněji řečeno: stát nemá být pojišťovnou, protože důchodové zabezpečení je typickým soukromým statkem, a nikoliv veřejným statkem. V rozporu s liberalismem je i důchodové zabezpečení veřejných zaměstnanců. Podle liberální teorie je optimální, když si každý za své penízee obstará důchodové zabezpečení podle svých potřeb a možností. V souladu s tímto přístupem Milton Friedman požadoval zrušení amerického sociálního zabezpečení (OASDI), a to bez náhrady. Vždyť každý ví, že zestárne (pokud se mu nestane něco horšího) a může se podle toho zařídit. Výchozí liberální penzijní model odmítá jakékoliv veřejné penze. To nevylučuje existenci sociální pomoci pro potřebné spoluobčany, bez ohledu na jejich případné stáří, invaliditu či bezmocnost. Taková obecná sociální pomoc může mít i motivačně orientovanou podobu univerzální dávky pro všechny občany, bez ohledu na jejich příjmy. Milton Friedman navrhoval takovou dávku propojit se

zdaněním příjmů; jde o koncept záporné daně z příjmů, v němž univerzální refundovatelná sleva na dani (tax credit) zásadního významu. dávka funguje jako Modifikované liberální penzijní modely připouštějí selhání trhu a rodiny do té míry, že počítají s existencí veřejných penzí, a to ve dvou základních podobách: ve formě dávky sociální pomoci (jen pro staré a invalidní), nebo v podobě rovného důchodu. Penze s touto konstrukcí jsou dnes charakterizovány jako sociální nebo solidární penze. Tyto penze mají být financovány ze státního rozpočtu. Zvláštní variantou liberálního penzijního modelu je Beveridgeův v zásadě rovný důchod, který je součástí systému univerzálních dávek britského národního pojištění. Na toto národní pojištění jako celek jsou vybírány příspěvky, plynoucí do Fondu národního pojištění, které vytvářejí nárok na penze a další dávky národního pojištění. Liberální ekonom a později i politik Sir William Beveridge kladl důraz na pojištění jako nosný prvek systému, koncipovaného jeho komisí za 2. světové války. Důslední liberálové odmítají zaměstnanecké (podnikové) penze a dotování soukromých (osobních) penzí všeho druhu. Běžné podniky se nemají zabývat činnostmi, kterým profesionálně nerozumí, nemají svým zaměstnancům poskytovat služby, které si tito mohou nejlépe koupit sami, podle svých individuálních potřeb. Dotování a jiné zvýhodňování soukromých penzí deformuje penzijní a navazující trhy a vede k nadměrnému užívání příslušných produktů nad rámec jejich účelnosti a efektivnosti. Na dotace a slevy se musejí vybrat daně, které dále deformují ekonomiku a ji od optima. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Konzervativní sociální model vychází z tradiční koncepce rodiny a konzervativní penzijní model kopíruje stavovské rozdíly. Vznik Bismarckova systému byl podpořen konzervativci i katedrovými socialisty. Instituce sociálního pojištění mohou být platformou odborů, socialistů a pravověrných komunistů. Sociální pojištění jako produkt, který může být naplněn i výrazně odlišnými parametry (výše penzí, výše pojistného, důchodový věk). Pozůstalostní a invalidní důchody jako základní dávky původního sociálního důchodového pojištění. Starobní důchod jako zvláštní případ invalidního důchodu. Dělnická a úřednická koncepce vdovských důchodů odrážejí východiska konzervativního penzijního modelu. Původní koncepce vdoveckých důchodů jako výraz tradiční, konzervativní koncepce rodiny. Sirotčí důchod jako důchod odvozený z důchodu originálního. Kapitálové financování v sociálním pojištění a význam sociálních důchodových pojišťoven na kapitálovém trhu. Jednotlivé systémy sociálního pojištění mohou být dotovány z veřejných rozpočtů. Zvyšování penzí a snižování důchodového věku po 2. světové válce.

Dvojí úloha výdělkového stropu v sociálním pojištění. Selhání soukromých trhů důchodového a dalšího zabezpečení, jeho různá intenzita v různých zemích. Penzijní trhy z pohledu behaviorální ekonomie. Vliv governance na kvalitu penzijních a dalších finančních trhů. Náklady na veřejné pojistné penze, podnikové penze a osobní penze. Nízký stupeň anuitizace hlavního australského penzijního pilíře. Propojení univerzálních penzí s univerzálními příspěvky na národní pojištění. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Tripartitní systém financování Provisní pojištění Korporativismus Zásada ekvivalence Zásada sociální solidarity Pensijní pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách Penzijní formule Dávkově definovaná penze Náhradní doba pojištění Invalidní koncepce starobního důchodu Výsluhová koncepce starobního důchodu Bodový systém Valorizace důchodů Reziduální penzijní model Věková penze (age pension) Univerzální důchod Rovný důchod Demogrant NZ Superannuation Scheme Superannuation Guarantee KiwiSaver Auto-enrolment Platová konverze Penzijní spoření Anuitizace Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Jaký účel byl sledován vznikem dělnického důchodového pojištění v Německu? Jaký význam měl důchodový věk v době vzniku Bismarckova systému? Kdy a jak vzniklo dělnické důchodové pojištění na českém území? Kdy a jak vzniklo úřednické důchodové pojištění na českém území? V čem spočíval boj o národní pojištění v Československu? Je sociální pojištění vnitřním pojištěním státu? Jaký výdělkový strop se dnes používá v nejvýznamnějším systému německého důchodového pojištění? Jak se vypočte penze v původním systému sociálního pojištění?

Jak se v původních systémech sociálního pojištění přistupovalo k souběhu penze a výdělečné činnosti? Jak byly valorizovány starobní důchody v Německu v tomto tisíciletí? V čem spočívají důchodové reformy v Německu v letech 2001-2012? Jaké veřejné penze či jiné sociální dávky pobírají staré osoby v Austrálii? Jakou výhodu má demogrant před reziduální dávkou? Jaké parametry NZ Super znáte? Z jakých pilířů se dnes skládá novozélandský penzijní systém? Z jakých pilířů sestává australský penzijní systém? Jaké penzijní instituce existují v Austrálii? Je KiwiSaver penzijním produktem, nebo finančním produktem? Jak byl koncipován Beveridgeův univerzální důchod? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: ČSSZ: Důchody v České republicee a ve Spolkové republice Německo. Praha: ČSSZ, 2009. VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 1. Doporučená literatura: OECD: Pensions at a Glance 2011: Retirement-income Systems in OECD and G20 Countries. Paris: OECD Publishing, 2011. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1787/pension_glance-2011-en

Tematický blok 6: Penzijní reformy ve vybraných zemích, úloha Světové banky Úvod Chilský penzijní systém před jeho paradigmatickou reformou v roce 1981 představoval velmi segmentované a asi i nevalně spravované sociální důchodové pojištění. Reforma z roku 1981 vstoupila do dějin jak svou razancí, tak i jako součást zcela nové hospodářské a sociální politiky, jíž se chopili Chicago Boys. Umožnil jim to generál Augusto Pinochet a jeho vojenská junta; ti si pouze vymínili, že se důchodová reforma nebude vztahovat na ozbrojené složky pro ty i nadále platil a platí dodnes služební model. Přívrženci Chicagské školy však realizovali zcela jinou reformu, než by odpovídalo této ekonomické škole. Místo okamžitého či postupného zrušení v zásadě veřejných penzí (ze systémů sociálního pojištění) nastoupil de facto povinný systém soukromého důchodového pojištění. Přesněji řečeno nový systém byl povinný pouze pro zaměstnance poprvé vstupující na trh práce. Pro ostatní, původně tedy skoro všechny zaměstnance byl aplikován systém opt-out, k jehož realizaci byli nasazeni prodejci soukromých penzijních fondů, s mocnou podporou státu. Zásadním stimulem bylo snížení pojistnéhoo za důchodové pojištění, jež se projevilo v okamžitém zvýšení čisté mzdy v průměru o 11 %. Vláda také slíbila, že budoucí penze budou na úrovni zhruba 70 % předchozího výdělku pojištěnce. Tedy podstatně vyšší důchod při podstatně nižším pojistném. Neberte to, i při investičním riziku. Výsledky penzijní reformy z roku 1981 sice nejsou zdaleka tak skvělé, ale nicméně nedošlo k zásadní antireformě ani po nástupu levicových vlád v Chile. Zásadní dílčí důchodovou reformou bylo zavedení poměrně významného solidárního veřejného penzijního pilíře v letech 2008-2012. Světová banka podstatně ovlivnila světovou teorii a politiku svými analýzami a doporučeními, které v koncentrované podobě publikovala v roce 1994. Již samotný název této studie deklaruje zásadní manévr, jímž se nejen vyhneme starobní krizi, ale naopak ochráníme starce a ještě k tomu současně podpoříme ekonomický růst. Studie Světové banky a další celé seriály vědeckých a odborných prací ze všech koutů světa dokazují nový ekonomický a sociální zázrak, konkrétně díky privatizaci veřejných penzí. Nutno uvést, že návrh na privatizaci veřejných penzí v praxi převážně sociálního důchodového pojištění není nic neobvyklého v tehdejší či koneckonců i dnešní době. Privatizace má být v celé řadě odvětví veřejné ekonomiky i samotné veřejné správy klíčem k zastavení neustálého růstu veřejných výdajů a daní, k potlačení korupce a vládních selhání v regulaci soukromé ekonomiky atd. V tomto kurzu se věnujeme pouze privatizaci veřejných penzí a jejím výsledkům a přínosům. Již na první pohled je privatizace penzí v mnohém velmi zvláštní na rozdíl od jiných odvětví: zatímco při privatizaci běžných státních podniků má stát výnos z prodejee těchto podniků, při privatizaci penzí takové výnosy zcela chybí, resp. stát se ani nepokouší prodat fungující veřejné důchodové pojišťovny. A naopak při privatizaci penzí dochází k okamžitému výpadku ve veřejných příjmech; zvláště tato okolnost byla hrubě podceněna v podstatě ve všech zemích privatizujících penze. Situace je o to závažnější, že ve většině zemí se systémem sociálního pojištění došlo po druhé světové válce ke zrušení či podstatnému omezení fondů (rezerv) sociálního pojištění z praktických i ideologických důvodů. Hlavním ideologickým důvodem byl potenciální zásadní význam fondů

sociálního pojištění na kapitálových, resp. finančních trzích: vzhledem k růstu penzí a dalších dávek sociálního pojištění a k prodlužování doby pobírání důchodu by vývoj vyústil v dominanci fondů sociálního pojištění na těchto trzích, což se do kapitalismu vůbec nehodí. Zvláště pokud neuvažujeme primární využití fondů sociálního pojištění k financování státního dluhu. Jak se ukázalo již s odstupem několika let (po vydání uvedené privatizační bible Světové banky), byla řada zásadních dílčích prvků nové penzijní ortodoxie zkreslena, neřku-li přímo zfalšována. Platí to např. o konstrukci, podle níž vytvoření nových soukromých penzijních úspor přímo povede k národohospodářským úsporám a tím prý i k dodatečným reálným investicím, což bude mít přímý dopad na zvýšení ekonomického růstu. To by mohlo platit snad jen v malé uzavřené ekonomice, izolované od světa embargem. Jinak snad každý vidí, že za dnešní globalizace existuje velký přetlak na světových finančních trzích a hlavním omezením pro ekonomický růst je nedostatek vysoce efektivních projektů. Podobně je to i s nově vymyšleným pojmem implicitní veřejný penzijní dluh (budoucí důchodové nároky průběžně financovaných penzijních systémů), který měl doložit, že jeho transformace na explicitní veřejný dluh při privatizaci veřejného penzijního systému nebude mít žádný dopad na ekonomický systém. Finanční trhy však takto veřejné dluhy neposuzují, ony implicitní dluhy je v podstatě nezajímají; jediný, kdo dočasně (pár let) ignoroval tyto dluhy vznikající při důchodových reformách v postkomunistických zemích, byla Evropská komise; i tento favour je už pryč a privatizační dluhy budou trápit příslušné vlády ještě několik desetiletí. Když tyto vlády zvýší daně, nebo sníží sociální či další výdaje, bude to mít bezprostřední negativní dopad na jejich ekonomiku. Jako privatizační argument bylo např. využito tzv. Aaronovo pravidlo, přestože jeho autor, americký profesor Henry Aaron to tak v roce 1966 vůbec nemyslel a po zneužití tohoto pravidla k privatizaci veřejných penzí jasně vysvětlil, že privatizace veřejných penzí je špatnou myšlenkou. Světová banka koncem minulého desetiletí přiznala, že se ve své teorii a politice opírala o mýty (neoliberální ekonomie). Od roku 2003 pak doporučuje tzv. Panevropský penzijní systém, který má tři pilíře a žádný z nich není povinným soukromým spořením či pojištěním. Jako základní pilíř doporučuje univerzální sociální pojištění typu NDC; tomuto pilíři ( jádru ) po obou stranách jako křídla sekundují solidární pilíř a dobrovolný soukromý pilíř. Dalšími, byť vedlejšími aktéry mezinárodní penzijní teorie a politiky jsou Mezinárodní měnový fond (IMF) a OECD. V těžišti pozornosti IMF je zadlužení jednotlivých zemí a tak třeba ve vztahu k nynější české důchodové reformě IMF s uspokojením kvitoval, že transformační náklady dílčí privatizace veřejných penzí mají být u nás eliminovány zvýšením daní (DPH). OECD se ve svých elaborátech dodnes zaštiťuje anglickým příslovím o tom, že se všechna vejce nemají vkládat do jednoho košíku, s odvoláním na poznatek sluhy dona Quijota. Pod heslem diverzifikace byla provedena dílčí privatizace veřejných penzí zejména v Polsku a na Slovensku. Zatímco diverzifikace je jen prodejním argumentem z dílny lobbistů penzijních fondů a nemá tedy nic společného se seriózní penzijní teorií a politikou, je výzkum investičních výnosů v OECD cenným materiálem pro konstituování moderní penzijní a fiskální teorie a politiky. Současně se odborný tým OECD tváří, jakoby plné či zásadní nesení investičního rizika jednotlivými pojištěnci bylo nezbytností, jejíž smysluplnost není třeba asi ani zvažovat v zásadním, povinném penzijním systému. I přes všechny odborně trapné přešlapy nejen jednotlivých akademiků, ale i celých renomovaných mezinárodních institucí, lze konstatovat obohacení penzijní teorie o řadu poznatků mj. behaviorální a

institucionální ekonomie. Zajímavým jevem je i vzájemné ovlivňování penzijních produktů ze sféry soukromého sektoru a veřejného sektoru. To vedlo i k tendenci jistého návratu kapitálového financování do systému sociálního pojištění. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Vliv politických kompromisů na celý penzijní systém. Diferenciace pojistného podle věku pojištěnce. Příznivé podmínky pro radikální důchodovou reformu v nedemokratických zemích. Vysoké investiční výnosy penzijních fondů v Chile. Vysoké výnosy z investovaného kapitálu do penzijních fondů v Chile. Míra státní regulace penzijních fondů a efektivnost fungování penzijních trhů. Odlišnost produktů povinného soukromého penzijního pojištění a sociálního pojištění. Úloha governance v penzijních systémech. Úloha konkurence v penzijních systémech Švýcarska a Chile. Efektivnost privatizace určitého odvětví veřejné ekonomiky, poskytujícího soukromé statky, je zásadně ovlivněna nejen obecnými ekonomickými úvahami, ale i celou škálou odchylek fungování konkrétních trhů v daných zemích od modelu konkurenčního trhu. Ideální penzijní systém neexistuje a každý penzijní systém lze zkazit jeho špatnou regulací, a to i zájmu penzijní lobby, nehledě již na možnou korupci. Vnější podmínky existence penzijního systému v dané zemi se mění nejen pod vlivem demografických změn, ale i v důsledku hospodářské a sociální politiky vlády a její úspěšnosti. Vysoké investiční výnosy, jichž bylo docilováno v posledních desetiletích, jsou významnou nadějí i rizikem. Přenášení investičního rizika na klienty v zásadním penzijním pilíři je nesmyslné a rozhodně není nutné, pokud nebude prokázán opak. Silný finanční sektor je náchylný k prosazování svých zájmů bez ohledu na zájem státu a pojištěnců. Klasifikace penzijních pilířů jako výraz penzijní politiky. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Konverzní sazba Švýcarská formule valorizace Penzijní pokladna Crowding-in Nová penzijní ortodoxie Funkce redistribuce Funkce spoření Panevropský penzijní systém NDC FDC

Selhání anuitních trhů Implicitní veřejný penzijní dluh Podkapitalizovaný penzijní plán Security through diversity Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Lze zavedení povinnosti podnikového důchodového zabezpečení považovat za privatizaci? Kteří poskytovatelé penzí z podnikového důchodového pojištění ve Švýcarsku jsou nejvýznamnější? Má Švýcarsko nultý penzijní pilíř? Jak souvisí švýcarské sociální úrazové pojištění s pilířem podnikových penzí? Z čeho se vypočítává pojistné na podnikové důchodové pojištění ve Švýcarsku? Jaká je míra segmentacee povinného podnikového důchodového pojištění ve Švýcarsku? Jak funguje invalidní a pozůstalostní pojištění v Chile? Jak byly v Chile zohledněny důchodové nároky pojištěnců při přestupu do soukromého systému? Kdo je José Piñera? Setkali se Milton Friedman a Augusto Pinochet? Jak se liší skladba modelových trojpilířových penzijních systémů pod vlivem Světové banky počátkem 90. let? S jakými variantami realizace prvního penzijního pilíře počítala Světová banka v roce 1994 a násl.? S jakými variantami realizace druhého penzijního pilíře počítala Světová banka v roce 1994 a násl.? O čem pojednává Aaronovo pravidlo? Jak je vysoký implicitní veřejný penzijní dluh v Česku? S jakými novými myšlenkami přišla Světová banka v roce 1999 na úseku penzijní teorie a politiky? Kde byla rozvinuta a uplatněna diverzifikační teorie a politika? Jak (v jakém poměru) se přepočítávají správní náklady vyjádřené procentem z aktiv na procenta z úspor či z penze? Jaké penzijní produkty znáte? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Paradigmatické důchodové reformy ve světě a jejich aplikace na Česko. In: Závěry výzkumu VŠFS na úseku důchodové reformy. Materiál pro devizní sféru (CD). Praha, VŠFS, červenec 2010. VITTAS, D.: Švýcarský Chilepur vzor pro penzijní reformy? Finance a úvěr, 1998, č. 1. VOSTATEK, J.: Panevropský penzijní systém jako alternativa vládní důchodové reformy. In: Sborník z 2. mezinárodní vědecké konference Důchodová reforma jak dál?. Praha, VŠFS, 2011. VOSTATEK, J.: Vládní selhání Světové banky. Ekonom, 1998, č. 46

KUBÍČEK, J.: Proč přechod od průběžného penzijního systému na fondový nijak nesouvisí s demografickým vývojem? Politická ekonomie 2008, č. 1. Doporučená literatura: WORLD BANK: Averting the Old-Age Crisis: Policies to Protect the Old and Promote Growth. New York: Oxford University Press, 1994. HOLZMANN, R., PALMER, E. (eds.:) Pension Reform: Issues and Prospects for Non-Financial Defined Contribution (NDC) Schemes. Washington: The World Bank, 2006. ROCHA, R., VITTAS, D., RUDOLPH, H. P.: The Payout Phase of Pension Systems: A Comparison of Five Countries. Washington: The World Bank, 2010. ROFMAN, R., FAJNZYLBER, E., HERRER, G.: A Reforming the pension reforms: The recent initiatives and actions on pensions in Argentina and Chile. Washington: The World Bank, 2008. OECD: Pensions at a Glance 2011: Retirement-income Systems in OECD and G20 Countries. Paris: OECD Publishing, 2011. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1787/pension_glance-2011-en

Tematický blok 7: Sociálně-demokratický penzijní model, penzijní reformy v postkomunistických zemích Úvod Název sociálně-demokratický penzijní model je odvozen od termínu sociálně-demokratický sociální model. Používají se i jiné termíny, např. univerzální model či encompassing model, což by mohlo znamenat něco podobného jako univerzální model. Nezřídka bývá tento sociální model charakterizován jako model univerzálních dávek, což může způsobovat nedorozumění, protože univerzální dávky považujeme za typické produkty zapadající do modifikovanéhoo liberálního modelu. Ve skutečnosti sociálně-demokratický model zahrnuje jak univerzální dávky (např. přídavky na všechny děti), tak i univerzální systém sociálního pojištění což je systém sociálního pojištění, zahrnující všechny výdělečně činné osoby, popř. všechny zaměstnance tedy bez ohledu na sociální skupinu, k níž patří. Jednotný, univerzální systém sociálního pojištění byl i tradičně cílem levicových stran. V tom je zásadní odlišnost sociálně-demokratického penzijního modelu od konzervativního penzijního modelu, který předpokládá zásadní segmentaci systémů sociálního pojištění v dané zemi. Univerzalita dávek a celého sociálního pojištění má v sociálně-demokratickém sociálním modelu za úkol spoluvytvářet rovné šance pro všechny. Konzervativní a sociálně-demokratický penzijní model, resp. systém se v praxi liší i v řadě detailů. Příkladem je odlišná konstrukce pojistného a jeho návaznost na daň z příjmů, kdy v Německu je pojistné považováno za náklad zaměstnance (a odečítá se od základu daně z příjmů) a strop pro pojistné je stanoven na úrovni 200 % průměrného celostátního výdělku. Naproti tomu ve Švédsku zaměstnanec platí pojistné jen 7 % ze mzdy a toto zaplacené pojistné je plně odpočitatelné od daně z příjmů zaměstnance; ostatní pojistné sociálního pojištění platí zaměstnavatel, a to ze mzdy do stropu na úrovni cca 120 % průměrného celostátního výdělku, přičemž totéž platí zaměstnavatel i z mezd nad tento strop a tyto platby jdou do státního rozpočtu a nemají tedy vliv na pojistné dávky; výsledek je to, že asi 60 % pojistného placeného zaměstnavatelem má charakter daně. Ve Švédsku byl vytvořen základ teorie systému NDC jako moderního produktu univerzálního systému sociálního důchodového pojištění. NDC byl zařazen Světovou bankou do jejího Panevropského penzijního systému. Předchozí univerzální klasický systém sociálního důchodového pojištění byl ve Švédsku zaveden až od roku 1960. Je typické, že tomu předcházel liberální systém univerzálního důchodu. Ve Švédsku byl při poslední důchodové reformě nově ustaven i další systém univerzálního sociálního pojištění, a to typu FDC a s individuálním investováním prostředků na osobním účtu včetně možnosti využití soukromých penzijních společností. Zvláštností je i to, že toto sociální pojištění typu FDC je ve Švédsku (správně) řazeno jako jedna ze tří složek veřejného penzijního pilíře, kdežto v zahraniční literatuře je (byl) tento produkt nekorektně prezentován jako soukromý penzijní pilíř ačkoliv je provozován státní penzijní společností, která je i výhradním poskytovatelem penzí z tohoto penzijního subsystému. Účel zde evidentně světil prostředky: hodilo se demonstrovat, že i ve Švédsku došlo k (dílčí) privatizaci veřejného penzijního systému. Třetí složkou švédského veřejného penzijního pilíře je solidární, tzv. garantovaná penze.