Obsah Programová prohlášení...3 Kandidáti, kterým doporučujeme dát preferenční hlas...5 Jihomoravský kraj...5 Karlovarský kraj...5 Královéhradecký kraj...6 Liberecký kraj...6 Moravskoslezský kraj...6 Pardubický kraj...7 Plzeňský kraj...7 Praha...8 Středočeský kraj...8 Ústecký kraj...8 Kraj Vysočina...9 Zlínský kraj...9 Respondenti...10 Odpovědi...12
Vážení členové Sdružení, v polovině dubna jsme Vás informovali o tom, že hodláme oslovit kandidáty letošních voleb do Poslanecké sněmovny, abychom zjistili, jaká stanoviska zastávají pro nás v životně důležitých otázkách silniční dopravy. Potencionálním novým zákonodárcům jsme položili tři otázky týkající se silniční nákladní i autobusové dopravy: 1) Byli byste v případě propadu státního rozpočtu z výběru spotřební daně z nafty pro snížení spotřební daně z nafty celoplošně, nebo byste raději podpořili zavedení profesionální nafty pro silniční dopravce (vrácení části spotřební daně dopravcům)? A pokud ano, tak za jakých podmínek? 2) Jaký je váš názor na zvyšování mýtných sazeb a rozšíření mýta i na silnice nižších tříd? 3) Budete podporovat otevření trhu ve státem podporované regionální i dálkové přepravě osob? Jejich odpovědi, případně vůbec ochota s námi komunikovat by pro Vás mohly být vodítkem, jak naložit se svými preferenčními hlasy a kterého kandidáta upřednostnit. Na následujících stránkách naleznete přehled, jak jednotlivé strany ve svých programech hodlají naložit s dopravní politikou a dále pak seznam kandidátů sestavený podle krajů. Palec nahoru mají ti, jejichž odpovědi dávají naději, že budou jednat v zájmu silniční dopravy, a také ti, jejichž dosavadní působení v politice již tento postoj potvrdilo. V poslední části jsou ocitovány odpovědi všech 68 kandidátů, kteří na naši výzvu zareagovali. Stojí za pozornost, že zdaleka ne vždy se shodují s oficiálními stranickými stanovisky. Věřím, že zdokumentované postoje kandidátů politických stran mohou pro Vás být zajímavou pomocí při uplatňování svých demokratických práv. Ing. Martin Špryňar generální tajemník
Programová prohlášení TOP 09 Bude dbát na ekologicky šetrnou dopravu, a proto bude postupně vytvářet podmínky ke zvyšování podílu železnice na nákladní dopravě. Bude podporovat výstavbu terminálů kombinované dopravy a veřejných logistických center Nedostatek financí chceme řešit zavedením spravedlivého výkonového zpoplatnění nákladní dopravy při současném zrušení silniční daně. Za páteřní systém hromadné dopravy považuje kolejovou dopravu. Bude proto prosazovat investice směřující ke zvýšení její atraktivity pro cestující KSČM Rozvoj ekologicky šetrné dopravy neprivatizovat železnice ani jiné cesty Modernizaci dopravní infrastruktury, zejména železnic; upřednostnit veřejnou hromadnou dopravu, prosadit systém různých druhů slev jízdného (rodinné, skupinové, slevy pro důchodce, studenty, děti, zdravotně postižené). Vrátit podstatnou část nákladní dopravy zpět na železnici. Vyvést dálkovou těžkou nákladní dopravu z objízdných tras okolo dálnic, rychlostních silnic a ze silnic 2. a 3. třídy. Podporu ekologicky šetrných druhů dopravy, zejména kombinované dopravy, vnitrozemské vodní dopravy a železniční dopravy. ODS Zavedeme účinný systém postihu přetížených nákladních automobilů. Do budoucna budeme prosazovat především satelitní způsob elektronického mýta. Změníme železniční dopravu. Vytvoříme konkurenční prostředí na železnici. Ulehčíme lidem v městech a obcích od tranzitní nákladní dopravy. Zavedeme spravedlivější a efektivnější kombinovaný systém mýtného, který umožní lépe řídit dopravní toky v průběhu jednotlivých dnů týdne. Současně upřednostní pro nákladní dopravu dálnice, rychlostní komunikace a obchvaty měst a obcí. VV V oblasti mýtného přechod na satelitní systém a vyšetření podmínek, za kterých byla uzavřena smlouva s firmou Kapsch. Výtěžek z mýtného budeme směřovat výhradně do Fondu dopravní infrastruktury. Rozšíření mýtného i na silnice I., případně i II. a III. třídy. Větší míru využití průjezdných a mobilních vah, a to na všech místech v republice a na všech druzích komunikací. Přetížená vozidla jsou nebezpečná, ničí silnice, snižují jejich životnost a prodražují jejich údržbu. Větší zapojení na evropské úrovni kombinované dopravy, tedy především přesunutí kamionové dopravy na železnici. Zavedení registru profesionálních řidičů a požadujeme jejich častější kontrolu, zejména dodržování povinných přestávek.
ČSSD Ve veřejné dopravě je naší prioritou budování integrovaných dopravních systémů v jednotlivých krajích a jejich vzájemná provázanost. Preferujeme rozvoj hromadné dopravy před dopravou individuální, přičemž za páteřní druh veřejné hromadné dopravy považujeme železnici, která je bezpečná a šetrná k životnímu prostředí. SZ Masivní investice především do modernizace železnice, která musí tvořit páteř kvalitního systému veřejné dopravy. Zboží by co největší část své cesty mělo putovat po železnici. Proto chceme, aby v aglomeracích vznikla veřejná logistická centra. Navrhujeme změny ve struktuře silniční daně a v mýtném, které budou firmy motivovat k většímu využívání kombinované dopravy. Budeme prosazovat takové nastavení ekonomických podmínek pro transevropskou kamionovou přepravu, které bude motivovat dopravce k většímu využívání železnice. Mýtné, které platí kamiony, plánujeme rozšířit na celou silniční síť. Sazby mýtného navrhujeme rozlišovat podle místa, času, emisí a hmotnosti vozidla. Dvě třetiny výnosu z mýtného do modernizace železnic a do regionálních překladišť zboží silnice železnice. Sjednocení doby zákazu jízdy kamionů s Rakouskem: zákaz jízd od soboty 15 hodin do neděle 22 hodin. S ohledem na bezpečnost provozu navrhujeme omezení jízd kamionů také v páteční dopravní špičce. Za další vhodný regulační prvek považujeme zákaz jízdy kamionů v levém jízdním pruhu. Zajistit vyšší příjmy do Státního fondu dopravní infrastruktury rozšířením mýtného na celou silniční síť a zvýšením podílu ze spotřební daně z pohonných hmot. Úpravou zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury chceme umožnit z tohoto fondu financovat veřejná logistická centra, nové železniční zastávky a parkoviště pro auta a kola u stanic veřejné dopravy.
Kandidáti, kterým doporučujeme dát preferenční hlas Jihočeský kraj ČSSD Mgr. Vítězslav Jandák Mgr. Vlasta Bohdalová Ing. Jan Babor Ing. Karel Kratochvíle Rudolf Vejskrab JUDr. Radovan Suchánek Ph.D. František Sklář Marie Loskotová Mgr. Blanka Procházková Pavel Samec Jihomoravský kraj SPO Zemanovci Mgr. Keremidský Marian Mgr. Krejčí Petr Ing. Najda Vladimir Němec Richard Řihák Lukáš Potužníková Jana Bc. Šale Miloslav MUDr. Kocka Ivan Ing. Šimon Milan Zemánková Jana Došek Jan Strana zelených Ing. Jana Drápalová RNDr. Mojmír Vlašín Zuzana Benešová Michal Staněk RNDr. Jiří Matuška Mgr. Jasna Flamiková Mgr. Jiří Blažek PhDr. Kateřina Dubská Lubomír Rek JUDr. Vítězslav Krabička Karlovarský kraj ODS Miloš Patera Lubomír Suk Tomáš Linda Jan Bureš Ellen Volavková Luboš Orálek Ján Pobežal René Roubík Jana Rojovská Vidor Mandelík KSČM Ing. Pavel Hojda RSDr. Jaroslav Businský Mgr. Jiří Holan František Jurčák Jan Tancibudek Ing. Václav Živný Ing. Václav Jakubík Mgr. Jaroslav Borka PhDr. Oleg Kalaš Radomír Honců Marcela Dubová
Královehradecký kraj ODS Jozef Kochan Petr Štěpánek Zdeněk Lhota Pavel Staněk David Kafka Zdeňka Horníková Veronika Bartošová Ladislav Brykner Jan Bém Marcela Franková KDU-ČSL JUDr. Cyril Svoboda Ing. Jiří Vitvar MUDr. Jiří Veselý prof. MUDr. Zbyněk Vobořil DrSc Ing. Vladimír Derner Ing. Anna Maclová Jana Janečková Emanuel Grubner MVDr. Pavel Bělobrádek PhD Mgr. Hana Hátlová Strana zelených Jiřina Šiklová Jiří Kulich Monika Štayrová Jan Balcar Martin Věchet Petr Briš Soňa Klímová Ing. Robert Verner David Číp Ing. Iljana Beránková Liberecký kraj Strana zelených Mgr. Martina Pokorná PhDr. David Václavík, PhD. Jiří Hušek Bc. Lenka Polívková Monika Rejnartová Mgr. Aleš Hoření Eva Schaeferová PhDr. Miroslav Hudec Ing. Jan Šlacha Markéta Kovaříková Moravskoslezský kraj KDU-ČSL Ing. Jiří Carbol Josef Vícha Mgr. Mgr. Lukáš Curylo Bc. Marek Plawny Ing. Jaroslav Šula Bc. Marcela Staňková Ing. Petr Adamec Ing. Gabriela Žitníková MUDr. Pavel Hanzelka Ing. Dana Forišková Ph.D. SPO Zemanovci Matej Zachveja JUDr. Anna Kabotová Kamil Viertigroch Ing. Eliška Kulová Ing. Ondřej Feber Ing. J Jiří Kratochvíl Ing. Ph.D. Renáta Nešporková Ing. Ph.D., MBA Jan Kovařík Eva Holubová RNDr. Přemysl Kovář Ing.
Pardubický kraj ODS Daniel Petruška Jiří Čepelka Ladislav Libý Josef Ošťádal Josef Janeček Čestmír Doubrava Josef Žďárský Vítězslav Štěpánek Jan Čechovský Jaroslav Klodner KDU-ČSL Ing. Roman Línek Věra Luxová Mgr. Marie Jílková Ing. Pavel Šotola Ing. Petr Šilar Radomil Kašpar MUDr. Drahomíra Peřinová ing. Pavel Starý Mgr. Pavel Brokeš PhDr. Pavel Petr Plzeňský kraj ODS Jiří Pospíšil Jiří Papež Robert Varga Jaroslav Salivar Stanislava Duchková Rudolf Salvetr Vladimír Dlouhý Jiří Strobach Vladimír Dub Vladislav Vilímec ČSSD Ing. Václav Votava Václav Šlajs Václav Koubík Bc. Igor Jakubík Mgr. Zdeněk Honz Jan Látka Ing. Václav Grüner Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc. Jaroslav Bauer Dagmar Terelmešová KSČM Ing. Karel Šidlo PhDr. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta Mgr. Ivana Levá JUDr. Zdeňka Lišková RSDr. Josef Švarcbek Ing. Věstislav Křenek Ing. Josef Šmíd Alexandra Nágrová Ing. Ladislava Kopa Věci veřejné Mgr. Jaroslav Škárka Martin Ščepka Vilma Němcová Pavel Hlávka Helena Jehlíková Lukáš Černík Bc. Jan Korunka Alena Čechalová Petr Trejbal Marcela Zemanová
Praha ČSSD Ing. Martin Pecina, MBA. JUDr. Petr Hulinský, Ph.D. Ing. Miroslav Svoboda Ing. Gabriela Kalábková Mgr. Karel Klíma MUDr. Jiří Koskuba Michal Kucián Petr Kuchař Mgr. Jiří Dienstbier MUDr. František Kolínský KSČM Ing. Jiří Dolejš Mgr. Marta Semelová Ing. František Beneš, CSc. Petr Šimůnek Dagmar Gušlbauerová PhDr. Josef Skála, CSc. Lucie Rovná JUDr. František Hoffman RNDr. Václav Exner, CSc. JUDr. Lubomír Ledl Středočeský kraj ODS Petr Bendl Petr Tluchoř Marek Šnajdr Ivan Fuksa Miroslav Jeník Aleš Rádl Jan Vidím Pavel Bohatec Miroslav Bernášek Roman Pekárek TOP09 Ing. Miroslav Kalousek MUDr. Jiří Besser Mgr. Jan Smutný Mgr. Luděk Jeništa Helena Langšádlová Petr Holeček MUDr. Aleš Omáčka Ing. Věra Kovářová, M.I.M. PhDr. Ivana Hebdová Jan Švácha Ústecký kraj KDU-ČSL Ing. František Růžička Mgr. Eva Čenkovičová MUDr. Václav Jára Ing. Hana Nováková Tomáš Chaloupek Václava Zelenková JUDr. Vratislav Pospíšil Alenka Antošová Jiří Landa JUDr. Hana Zvalová
Kraj Vysočina KSČM Pavel Kováčik Milan Bičík Marie Rusová Ladislav Vejmělek Pavel Hodáč PhDr. Martin Herzán Martin Klement Milan Plodík Josef Zahradníček Zdeněk Semorád Věci veřejné Josef Novotný Jana Pařízková Stanislav Wasserbauer Hana Žáková Petr Hladík Ing. Katarína Křížová Ing. Ivan Kuželka Jiří Kostelník Ing. Tomáš Archalous Marta Vencovská SPO Zemanovci Jaromír Schling Petr Technik Bohumil Trávník Tomáš Beroun František Hanus Zlínský kraj ODS Petr Nečas Pavel Svoboda Jaroslav Plachý Tomáš Úlehla Miroslav Šindlář Jan Trčka Jan Pijáček Roman Hoza Iveta Táborská Daniela Hebnarová TOP09 Mgr. Petr Gazdík Evžen Uher Mgr. Alena Hanáková JUDr. Stanislav Pavelec MUDr. Jarmila Číhalová MUDr. Lenka Mergenthalová Ing. Dalibor Maniš Josef Zicha Kateřina Kolmanová Ing. Petr Orság SPO Zemanovci Petr Vladovič Karel Nedbálek Andrea Záhořáková Pavel Pokorný Břetislav Půda Martin Šulc Milan Kristek Miloslav Štěrba Hana Petrželová Miroslav Kubát
Respondenti 1. Jana Hybášková - KDU ČSL v Praze 2. Daniel PETRUŠKA ODS Pardubický kraj 3. Petr Štěpánek ODS, Královehradecký kraj 4. Dagmar Gušlbauerová - KSČM Praha 5. Ing. Jaromír Schling (SPOZ) Stranické stanovisko 6. David Kafka ODS Královehradecký kraj 7. Mgr. Miloslav Štěrba SPOZ Zlín 8. RNDr Mojmír Vlašín, SZ Jihomoravský kraj 9. Ing. Josef Novotný, VV, Vysočina 10. Ing. Jan Došek, MBA, SPOZ, Jihomoravský kraj 11. Ing. J. Krátký ČSSD Olomoucký kraj 12. MUDr. Jiří Koskuba ČSSD Praha 13. Jiří Čepelka, ODS Pradubický kraj 14. Ing. Pavel Hojda KSČM Karlovarský kraj Stranické stanovisko 15. ing. Vladimír NAJDA SPO Zemanovci Jihomoravský kraj 16. Marian Keremidský SPO Jihomoravský kraj 17. Ing. Viktor Paggio, VV, Jihočeský kraj Stranické stanovisko 18. P. Braný KSČM, Jihočeský kraj 19. Mgr. Jan Trčka, kandidát ODS Zlínský kraj 20. Ing. Karel Šidlo, poslanec PS PČR (KSČM) Plzeňský kraj 21. Zuzana Drhová, SZ Praha 22. Ing. Eliška Kulová, SPO, Moravskoslezský kraj 23. Mgr. Marta Semelová, KSČM, Praha 24. Ing. Monika Štayrová, SZ, Královehradecký kraj 25. Ing. František Laudát, TOP 09, Praha Stranické stanovisko 26. Jiří Dlabaja, SZ, Moravskoslezský kraj 27. MUDr. Pavel Buček, SZ, Jihočeský kraj 28. Mgr. Ondřej Liška, SZ, Praha 29. Milan Bičík, KSČM, Vysočina 30. Mgr. Jan Hrdina, VV, Královehradecký kraj 31. Jan Bém, ODS, Královehradecký kraj 32. Ing. Otto Salač, SPO Královehradecký kraj 33. Ing. Vladimír Derner, KDU ČSL, Královehradecký kraj 34. Jan Látka, ČSSD, Plzeňský kraj 35. Bronislav Havlín, KDU-ČSL, Středočeský kraj 36. Martin Ščepka, VV, Plzeňský kraj 37. PhDr. Pavel Kroupa, SZ, Plzeňský kraj 38. Ing. Jaroslav Šula, KDU-ČSL, Moravskoslezský kraj 39. Ing. Roman Línek, KDU-ČSL, Pardubický kraj 40. Jan Patzelt, SPO, Královehradecký kraj 41. JUDr. Radovan Suchánek, PhD., ČSSD, Jihočeský kraj 42. Ladislav Vrchovský, SZ, Moravskoslezský kraj 43. Josef Ošťádal, ODS, Pardubický kraj 44. Stanislav Bureš, VV, Moravskoslezský kraj 45. Ivan Truksa, SPOZ, Karlovarský kraj
46. Vojtěch Hledík, VV, Jihočeský kraj 47. PhDr. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, KSČM, Plzeňský kraj 48. PhDr. Ján Pobežal, ODS, Karlovarský kraj 49. Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D., SZ, Jihočeský kraj odpověď za SZ Jihočeský kraj 50. Jana Potužníková, SPO, Jihomoravský kraj 51. Bc. Miloslav Šale, SPOZ, Jihomoravský kraj 52. Ing. Petr Bendl, ODS, Středočeský kraj 53. MUDr. Jiří Besser, TOP09, Středočeský kraj 54. Bc. Lucie Horváthová,SZ, Pardubický kraj společné stanovisko pard. kandidátů 55. MUDr. Jarmila Číhalová, TOP 09, Zlínský kraj 56. Ing. Lukáš Řihák,SPOZ, Jihomoravský kraj 57. Aleš Hoření, SZ, Liberecký kraj 58. Mgr. Rudolf Salvetr,ODS,Plzeňský kraj 59. Mgr.& Mgr.Lukáš Curylo, KDU-ČSL, Moravskoslezský kraj 60. Ing. František Růžička, KDU-ČSL, Ústecký kraj 61. Mgr. Jan Smutný, TOP09, Středočeský kraj 62. Mgr. Ing. Michal Kraus, Ph.D.MSc.MBA, ČSSD, Liberecký kraj 63. Ing. Ludvík Hovorka, KDU-ČSL, Zlínský kraj 64. Martin Schön, KDU ČSL Stranické stanovisko 65. Ing. Lenka Arnotová, TOP09, Vysočina 66. Ing. Jiří Vitvar,KDU-ČSL, Královehradecký kraj 67. KVV ČSSD Karlovarsko stanovisko dopravní komise 68. Ing. Tomáš Hermann, SZ, Vysočina Statistika odpovědí: ODS 10, ČSSD 6, KSČM 7, TOP09-5, VV 6, KDU-ČSL 10, SPO 12, SZ 12 Dle krajů: Praha...8 Středočeský...4 Jihočeský...6 Plzeňský...6 Karlovarský...4 Ústecký...1 Liberecký...2 Královehradecký...9 Pardubický...5 Moravskoslezský...6 Olomoucký...1 Jihomoravský...7 Zlínský...4 Vysočina...5
Odpovědi 1) Byli byste v případě propadu státního rozpočtu z výběru spotřební daně z nafty pro snížení spotřební daně z nafty celoplošně, nebo byste raději podpořili zavedení profesionální nafty pro silniční dopravce (vrácení části spotřební daně dopravcům)? A pokud ano, tak za jakých podmínek? 1. Ne, nejsem pro snížení spotřební daně z nafty. 2. Pokud by mělo dojít ke snížení spotřební daně, tak všem. To, zda je výše daně stanovena správně, mohou spíše posoudit představitelé Ministerstva financí, kteří nesou odpovědnost za stav veřejných financí. 3. Celoplošně. Profesionální nafta by se v českých poměrech nepochybně stala předmětem pochybných kšeftů. 4. Podporovala bych vrácení části spotřební daně autodopravcům v takové výši, aby výsledné daňové zatížení autodopravců korespondovalo s minimální sazbou EU podle směrnice 2003/96/ES a to státem schváleným subjektům, kteří prokáží, že jsou tzv.,,profesionálními dopravci. 5. Současná situace v EU má jediné správné řešení lépe harmonizovat sazby daní a odstranit národní zvláštnosti. V situaci, kdy prakticky neexistují státní hranice, jsou rozdíly v sazbách škodlivé pro všechny. Pro někoho dnes, pro někoho zítra! Zavádění dalších a dalších zvláštností není řešením. Navíc narušuje poměry mezi různými druhy dopravy, které stejně nejsou dobře nastaveny. Přiblížení sazby okolním zemím (i snížením) můžeme podpořit. Zavedení vratky pro silniční dopravce nikoliv. Vysvětlení: K první i druhé otázce je třeba zdůraznit, že náklady, které musí hradit všichni, nedeformují dopravní trh a bez ohledu na jejich výši je nakonec nezaplatí dopravce, ale konečný spotřebitel. Proces promítnutí změny takových nákladů do ceny dopravy je jistě složitý. Zvláště při převisu nabídky dopravní kapacity. Státní zásahy do podnikatelských aktivit musí být hospodárné z pohledu veřejných financí, nedeformovat trhy, nepoškozovat domácí podnikání proti zahraniční konkurenci a současně sledovat cíle ochrany životního prostředí. Stát musí získávat dostatek finančních prostředků pro budování a údržbu dopravní infrastruktury! Pokud jsou prostředky získané přes přímé uživatele dopravní infrastruktury směrovány do fondu, který takovému účelu slouží, pak je to lepší způsob, než hradit vše z běžných příjmů veřejných rozpočtů. Existenci takového fondu (současný SFDI) považujeme za stěžejní věc! 6. Domnívám se, že spotřební daně z pohonných hmot by se měly v první řadě vyčistit. Dále by se měly stabilizovat, aby umožňovaly dlouhodobější plánování. Pokud jde o daňovou sazbu, myslím si, že by se měla v první řadě vrátit zpět nižší sazba DPH a následně také snížit sazba spotřební daně. Jsem spíš pro snížení ceny PHM než pro vracení peněz, trošku totiž pochybuji o tom, jestli v Česku umíme dost spravedlivě odlišit profesionální a neprofesionální použití nafty. 7. Podpořil bych tendenci k celoplošnému srovnání daní vzhledem k sousedním zemím, a taktéž bych byl pro vrácení části spotřební daně tak, aby firmy upřednostňovaly nákup pohonných hmot v ČR před cizinou. 8. Byl bych pro vrácení části daně autorizovaným dopravcům. 9. Jsem pro plošné snížení daní, profesionální nafta by vedla ke spekulacím.
10. Osobně se přikláním k plošnému snížení ceny PHM, a to na úroveň která odpovídá minimálním požadovaným sazbám EU. Uvedené vnímám v širším kontextu, než zde uvádíte, zvýšená cena PHM se totiž promítá do veškerých cen výrobků, inflace atd. Navíc vysoká cena PHM zvyšuje i cenu osobní dopravy a tudíž snižuje elasticitu a dostupnost pracovní síly, ochotu lidí za prací cestovat atd. Při výrazném omezení hromadné dopravy v řadě okrajových částech krajů i regionů je často jedinou možností cestovat autem, a při mzdové úrovni se uvedené ani řadě lidí nevyplatí a čerpají raději sociální dávky. Cenová úroveň PHM, která je vyšší nežli v okolních státech, v konečném důsledku dle mého názoru opravdu výběr této daně spíše snižuje než zvyšuje, navíc si myslím, že spotřební daně mají být vysoké např. u tabákových výrobků a podobně, kdy se jedná o zbytné výrobky, navíc s nepříznivým celospolečenským dopadem. Pokud by většina států zavedla vratku daně pro dopravce, jsem pro změnu tímto směrem, a to z důvodu zajištění konkurenceschopnosti českých dopravců. Pokud to bude menšinovým jevem, jsem pro dříve uvedené. 11. Uměl bych podpořit celoplošné snížení spotřební daně v případě, že by se o tom jednalo. 12. Já obecně nejsem přívržencem neustálého navyšování tzv. nepřímých daní - tudíž i daní spotřebních. Vedou k opakovanému a i poněkud nespravedlivému zatěžování pouze určitých skupin obyvatel. 13. Jsem pro snížení spotřební daně z nafty celoplošně. Zavedení profesionální nafty by mohlo vést ke spekulacím s ní a dále by se spotřebitelé neprofesionální nafty chovali stejně jako profesionálové to znamená, že by podle svých možností tankovali mino území naší republiky. 14. KSČM byla ve Sněmovně vždy proti zvyšování spotřební daně na PHM právě z důvodu poškození podnikatelských aktivit. Osobně ale nemám představu jak by v ČR fungovalo bez podvodů a afér (viz topné oleje, podvodný líh apod.) právě vracení spotřební daně z PHM autodopravcům. 15. Nevidím důvod, proč by ČR musela vybírat větší daně, než je doporučené. Především tehdy, bude-li to v důsledku brzdit podnikání, nebo nutit firmy nakupovat v zahraničí to, co by mohly nakupovat u nás jenom proto, že je to díky vyššímu zdanění na našem trhu dražší. Firmy, které jsou profesionálními dopravci by zřejmě skutečně měly mít zvýhodněný nákup PHM. Otázkou ovšem je, nakolik je to otázka dohody dodavatele a odběratele, a nakolik do toho musí zasahovat stát. Nicméně zásahy mohou být pozitivní kam lze zařadit i otázku zdanění PHM, ale rovněž negativní, kam bych zařadil například i zelenou naftu. Jednoznačně ale budeme muset zavést taková opatření, která budou prorůstová a přispějí k oživení ekonomiky. Což může znamenat i opatření, která uvádíte ve svém dopise. 16. Souhlasím s variantou většiny evropských států - podporovat profesionální dopravce návratkem části ze spotřební daně. 17. Nepodporujeme zavedení tzv. profesionální nafty. Dvojí sazby daně na jednu komoditu jsou živnou půdou pro daňové úniky. Pokud by se stát v budoucnu rozhodl snížit cenu nafty, musí tak učinit plošně a s přihlédnutím k situaci v okolních státech.
18. Ano, byl jsem členem expertní skupiny za KSČM k Janotově balíčku a doporučoval jsem nezvyšovat spotřební daně na pohonné hmoty s vědomím negativního dopadu na ekonomiku státu. Na jednání u ministra financí v této věci jsem uváděl negatitvní zkušenosti ze Slovenska, kdy slovenské Ministerstvo financí v podstatě nemělo žádný výnos ze spotřební daně zejména v kamionové dopravě. 19. Přiklonil bych se pro celoplošné snížení spotřební daně. Nejsem pro udělování výjimek, pro selektivní přístup k nastaveným pravidlům, pro zvýhodňování jakékoliv skupiny obyvatelstva, byť v tomto případě profesně zainteresované. 20. KSČM byla ve Sněmovně vždy proti zvyšování spotřební daně na PHM právě z důvodu poškození podnikatelských aktivit. Zatím nemáme návrh systému, který by v ČR umožňoval vracení spotřební daně z PHM autodopravcům bez podvodů a vytváření korupčního prostředí (viz kauzy topné oleje nebo podvodný líh). 21. Nejsem pro zavedení profesionální nafty pro silniční dopravce ani pro snížení spotřební daně. Obojí považujeme za bezpředmětné, zejména vzhledem k nerovným ekonomickým podmínkám mezi jednotlivými druhy dopravy, které zvýhodňují silniční dopravu. Navrhujeme však změny (slevy) ve struktuře silniční daně a v mýtném, které budou firmy motivovat k většímu využívání kombinované dopravy. 22. Jsem pro zavedení profesionální nafty pro silniční autodopravce, ale jen za podmínky, že se tato profesionální nafta bude týkat i malých autodopravců. 23. KSČM nechce poškozovat podnikatelské aktivity, proto jsme proti zvyšování spotřební daně na PHM. Co se týká vracení spotřební daně z PHM autodopravcům nejsem si jistá, jestli by to nevedlo k různým podvodům. 24. Byl-li by v ročních výsledcích výběru spotřební daně z nafty za r. 2010 zaznamenán významný pokles, zvažovala bych zavedení profesionální nafty pro silniční dopravce se sazbami zohledňujícími členění profesionálních dopravců podle ekologické třídy vozidla. 25. Pokud by došlo k propadu výběru spotřební daně, podporovali bychom takové řešení, které bude plošné, bez výjimek. Zavedení profesionální nafty nepovažujeme za vhodný způsob. 26. ANO, zvýšení spotřební daně může snížit její celkový výběr, Ti, kteří mají možnost tankovat v zahraničí ušetří na úkor domácích spotřebitelů. Navíc poklesne i výběr DPH nákupy mimo ČR. Neznám podrobně makroekonomické ukazatele zavedení vrácení spotřební daně, ale bylo by li to vázáno kvalitou, ekologií a dalšími domahatelnými ukazateli, pak ano. 27. Asi by se mi více líbil režim t.zv. profesionálních dopravců,kteří by museli dokazovat,že používají všechny dostupné možnosti při minimalizaci škod páchaných na životním prostředí masivní přepravou zboží,mnohdy zbytečnou. 28. Strana zelených nemá ve svém programu zavedení profesionální nafty ani snížení spotřební daně. Obojí považujeme za bezpředmětné, zejména vzhledem k nerovným ekonomickým podmínkám mezi jednotlivými druhy dopravy, které zvýhodňují silniční dopravu. Navrhujeme však změny (slevy) ve struktuře silniční daně a v mýtném, které budou firmy motivovat k většímu využívání kombinované dopravy. 29. ANO, celoplošně 30. V tomto případě bych podpořil celoplošné snížení daně z nafty, nejsem však odborníkem na danou problematiku, nechci se tedy vyjadřovat k bližším podmínkám, za nichž by věc probíhala. To nechť posoudí odborníci.
31. Jsem pro celoplošné snížení spotřební daně. Vyjimky nemám rád, protože jsou zneužitelné. 32. Ani jedno. To je obecně všechno špatně. Dle mého názoru (laického a selského ) musí být cena DPH regulátorem ceny nafty v rámci zachování konkurence dopravců ve středoevropském regionu. Proto by DPH v tuzemsku mělo upravovat cenu za 1 l nafty na průměrnou cenu nafty vypočtenou z aktuálních průměrných cen okolních států (Slovensko, Polsko, Německo a Rakousko). Je to jednoduché a prosté, lehce proveditelné. 33. Jsem pro celoplošné snížení spotřební daně. 34. Ano, jsem pro celoplošné snížení spotřební daně z pohonných hmot. Na toto téma jsem také vystupoval v Poslanecké sněmovně při projednávání tzv. Janotova balíčku. Jsem přesvědčen, že navrhovatelé této daňové úpravy nebrali v úvahu negativní dopady jako jsou horší konkurenceschopnost dopravců, ekonomické oslabení příhraničních regionů a pokles zaměstnanosti. 35. Nezvyšovat, nesnižovat, zvýšení by mělo spíše negativní vliv na ekonomiku, snížení povede k jen k dalšímu propadu z výběru, protože případný pokles výběru této daně je způsoben poklesem poptávky po zboží a tím i po dopravě, nikoli nemožností jezdit, resp. drahé dopravy, nevidím důvod proč jedno odvětví ekonomiky zvýhodňovat proti jiným bylo by to takové šrotovné pro dopravce, ovšem bez vlivu na výkon, dle mého toto nemůže být důvod pro snížení, i když obecně jsem pro, protože spotřební daň na pohonné hmoty je u nás příliš vysoká proto zachovat současnou úroveň. Proto, pokud snižovat, pak všem. 36. Určitě bych nebyl pro celoplošné snížení, tím by zase došlo k zvýhodnění určité skupiny řidičů. Proto mi přijde správnější, kdy by se podporovali skuteční dopravci, jedna z možností by mohl být váš návrh na vrácení spotřební daně. 37. Jsem proti snížení spotřební daně na naftu i další ropné produkty. Její smysl shledávám jinde než v pouhém finančním přínosu pro státní rozpočet. Naopak bych prosazoval sníženou sazbu DPH na ekologické produkty (a samozřejmě nulovou spotřební daň) tedy na biopaliva, jako např. bionaftu nebo na hybridní vozy. 38. To že máme téměř nejdražší naftu na území Evropy není dobře, řešením by bylo spíš plošné snížení, protože jakékoliv výjimky mohou být zneužity k záměně a je to obtížně kontrolovatelné (při české preciznosti ve schopnosti najít nejvýhodnější řešení). 39. Obecně mohu říci, že si práce silničních dopravců velice vážím. Pohlížím na tuto činnost jako na krev společnosti. Silniční doprava zaujímá dominující postavení v množství přepraveného zboží. Systém celoplošného snížení spotřební daně, nebo vrácení její části profesionálním autodopravcům, považuji za správnou myšlenku. Správnost této myšlenky je podpořena i používáním tohoto systému jinými vyspělými zeměmi. Zvyšování cen pohonných hmot má své hranice, je třeba chápat, že v konkurenčním prostředí se nachází nejen podnikatelské subjekty, ale i kontinenty a státy. 40. Dle informací z webu Ministerstva financí - plnění státního rozpočtu v oblasti inkasa spotřebních daní za leden až březen 2010 dosáhlo 33,2 mld. Kč, což představuje 23,5 % rozpočtu (loni to bylo 17,7 %) a meziroční růst o 7,7 mld. Kč, tj. o 30,3 %. Rozpočet počítá s růstem o 13,9 % proti skutečnosti roku 2009. Zvýšení
sazeb spotřební daně z pohonných hmot se zde projevuje, tudíž o propadu hovořit nelze. Vzhledem k závratné výši státního dluhu, které je plně v odpovědnosti vládnoucích parlamentních stran nelze v současné době o snížení spotřební daně uvažovat. S vracením části spotřební daně dopravcům nesouhlasím, jelikož Vámi navrhovaná selekce je pouze státem řízená vyjímka pro vyvolené subjekty, kteří by byli schváleni. 41. Jsem pro takové řešení, které v době ekonomické recese pomůže všem odvětvím národního hospodářství, které jsou krizí nejvíce postiženy. K těm patří i profesionální autodopravci. Vzhledem k naléhavé potřebě snížení deficitů státních rozpočtů nejsem pro celoplošné snížení spotřební daně z pohonných hmot, ale jsem pro systém vracení části spotřební daně profesionálním autodopravcům v takové výši, aby jejich výsledné daňové zatížení odpovídalo v zásadě minimální sazbě podle směrnice 2003/96/ES. Výši vratky spotřební daně bych současně vázal i na stáří motorového vozidla tak, aby byla zvýhodněna novější a ekologičtější vozidla. Šlo by tak o jedno z opatření k cílené podpoře odvětví autodopravy cestou zeleného hospodářského růstu. 42. Strana zelených nemá ve svém programu zavedení profesionální nafty ani snížení spotřební daně. Obojí považujeme za bezpředmětné, zejména vzhledem k nerovným ekonomickým podmínkám mezi jednotlivými druhy dopravy, které zvýhodňují silniční dopravu. Navrhujeme však změny (slevy) ve struktuře silniční daně a v mýtném, které budou firmy motivovat k většímu využívání kombinované dopravy. 43. Podpořil bych zavedení profesionální nafty, i když se obávám ze zneužívání tohoto zavedení. Podmínky bych nevytvářel jiné, ale byl bych pro využití jiných zavedených v jiných státech EU. 44. Pokud někdo bere autodopravu v lehkosti je neznalý problému národní strategie v zajištování oběhu zboží.návrh o kterém píšete je ale zřejmě z pera ODS. Chápu že v situaci ve které se nachází národní ekonomika bude každá vítězná strana sahat po všech možnostech přínosu financí do oběhu. Já osobně nejsem zastáncem zvyšování čehokoliv, úspěšný manažer bude hledat jiná řešení přínosu financí než každý rok měnit pořadí přerozdělování.mohu li navrhnout mé řešení zní podpořit ty autodopravce poskytující nákladní dopravu strategicky potřebnou pro chod zásobování republiky na profesionální úrovni (řekněme možnosti tendru),ale nevím proč zvýhodňovat dopravce poskytujícím služby soukromým subjektům s průmyslovým a spotřebním zbožím. Na zbytek otázky bych nechal odpovědět vaše smluvní partnery pokud li jsou přístupni k jednání s Vašim zastoupením. Ale jinak je to vše otázka jednání a věřím pokud budete připraveni bude to jen otázka času. 45. Osobně si myslím, že dva druhy nafty povedou pouze k podvodům obdobným při požití LTO na začátku 90 let minulého století. Pokud se v dopravě pohybujete více než 20 let tak tyto podvody se děly i za socialismu. 46. Nepodporuji zavedení několika daňových sazeb za jakoukoliv komoditu je to vytváření podmínek pro daňové úniky tedy ani zavedení profesionální nafty. Celoplošné snížení cen nafty v úvahu připadá jako krizové řešení jsem si plně vědom vysoké sazby spotřební daně. Stát vždy na zalepení děr ve státním rozpočtu primárně používá alkohol, cigarety a pohonné hmoty, což nevidím jako systémové řešení.
47. Osobně bych spíše podpořil zavedení tzv. profesionální nafty pro silniční dopravce. Systém by musel být nastaven tak, aby nedocházelo ke zneužívání takto zvýhodněného paliva. Tzn. velká průhlednost a důsledná kontrola ze strany všech zainteresovaných státních orgánů. 48. Jsem pro celoplošné snížení spotřební daně z nafty, bez dalšího. 49. Strana zelených nemá ve svém programu zavedení profesionální nafty ani snížení spotřební daně. Obojí považujeme za bezpředmětné, zejména vzhledem k nerovným ekonomickým podmínkám mezi jednotlivými druhy dopravy, které zvýhodňují silniční dopravu. Celoplošné snížení spotřební daně je vždy lákavé, ale z mého pohledu krátkozraké, obdobně různé sazby, které které evokují snahy o jejich obcházení, podvody a zvyšují administrativní zátěž (aparát a kontroly). Navrhujeme však změny (slevy) ve struktuře silniční daně a v mýtném, které budou firmy motivovat k většímu využívání kombinované dopravy. Zelení se vždy hlásí k myšlence vyjádřené větným sloganem: Kamiony i na koleje. 50. Váš návrh je velmi zajímavý a podporuje v podstatě naše dopravce-podnikatele, které by stát podporovat měl, když už to děláme pro vstup zahraničních firem, které u nás měly daňové prázdniny a stát zainvestoval také inženýrské sítě na zelené louce Proč nepodpořit naše dopravce,když to jinde funguje. 51. Jedna z největších položek státního rozpočtu jsou platy státních úředníků. Tento systém státní správy je naprosto neprůhledný a nutně potřebuje změny. Tak jako vy v dopravě jste nuceni hledat cesty jak docílit nejlepšího zisku, tak i já v oboru kde podnikám neustále hledám snižování nákladů. To se ale neděje ve státním aparátu. Pokud by bylo státních úředníků o jenu třetinu až polovinu míň snížila by se tak obrovská finanční zátěž a nemusela by se zvyšovat spotřební daň a DPH. Tito lidé, kteří by zůstali, tak by si práce vážili a neobtěžovali podnikatelské suběkty se zbytečnostmi. A ti co by byli propuštěni by určitě práci našli, ale museli by dobře pracovat úřady práce. Ty jen evidují nezaměstnané a nic nedělají pro jejich uplatnění. Taky je jich tam mnoho. Tam taky zaměstnává jeden druhého aby se neukousaly nudou. Velmi mi vadí u současných politiků, že srovnávají nesrovnatelné. Nelze srovnávat cenu a DHP v ČR s cenami ostatních států bez toho, že by se porovnávaly např. ceny za ujetý km a celková finanční zátěž autodopravců. Určitě bych podporoval váš návrh na snížení spotřební daně a nebo alespoň vrácením části za např ujetý Km. 52. Řešením založeným na odlišných sazbách jednoho zboží pro různé skupiny příjemcům jsme skeptičtí. Jednoduše proto, že by mohly vést a nepochybně vedly k podvodům. Co jsme připraveni podporovat, je hledání optimální úrovně celoplošné daně s ohledem na konkurenceschopnost ČR ve srovnání s okolními zeměmi, aby stát vysokým zdaněním o příjmy nepřicházel. 53. K sektoru kamionové dopravy je třeba přistupovat bez předsudků a zbytečných emocí. Nejraději bych samozřejmě také viděl všechny kamiony na železnici, ale to je nereálné. V současnosti je při přepravě zboží na kratší vzdálenosti silniční doprava globálně nenahraditelná. Navíc má i nezastupitelný význam při tvorbě domácího produktu. Na druhou stranu vytváří sekundární negativní dopady na bezpečnost provozu a životní prostředí v podobě exhalací a hlukové zátěže. Úkolem státní správy a samospráv je pak citlivě balancovat mezi zájmy veřejnosti a jednotlivých podnikatelských sektorů. Celý svět se dnes shoduje na tom, že
kvalitní silniční infrastruktura není automatickým právem občanů, ale musíme se na ní každý podílet podle toho, jak ji využíváme. Placení za ujeté kilometry pro všechna auta bez rozdílu je tedy spravedlivější, a to i při respektování sociálních aspektů. Kamiony platí tzakzvané mýtné již třetím rokem a veřejnost málo ocenila, s jakým pochopením to jejich provozovatelé akceptovali. Na druhou stranu mýtné sazby se už několik let nezměnili a je na čase je zvýšit, a alespoň přiblížit sazbám okolních zemí. Ruku v ruce s tím lze uvažovat o zrušení silniční daně, případně dlouhodobých opatřeních na podporu domácích dopravců v rámci limitů zákazu veřejné podpory dané EU. Rozšiřování mýtné povinnosti na silnice nižších tříd musí předcházet rozbor dopadů na ekonomiku celého mýtného systému, aby se z výnosů dálničního mýta nedotovalo mýtné regionální. Volal bych také po pečlivějším zmapování nejkritičtějších míst, která se potýkají s těžkou kamionovou dopravou a v návaznosti na to rozanalyzovat dopravní proud kamionů, odkud, kam a proč jedou právě tudy. V neoprávněných případech pak donutit kamiony k přesunu na kvalitní dálnice a zasadit se o to, aby byl minimalizován provoz kamionů v samotných městech a obcích, s důrazem na bezpečnost občanů před vybranými penězi. Pro veřejné rozpočty bude důležité, jaká budou čísla vyhodnocení dopadů zvýšení spotřební daně, nicméně se ukazuje, že se může minout účinkem. Otevřené hranice v kombinaci s relativně malým územím republiky dává dopravcům možnost zvolit si, ve které zemi budou tankovat. Bude potřeba zpracovat analýzy dopadů a uvažovat například o takzvané profesionální naftě, kterou využívá celá řada evropských zemí. Nicméně v kontextu toho, že takové opatření má bohužel velkou administrativní náročnost a zdražilo by výkon státní správy. 54. Silniční doprava kamiony není prioritou strany Zelených proto neuvažujeme ani s vratkou spotřební daně na naftu ani s celoplošným snížením spotřební daně. Naším cílem je konečně realizovat heslo z minulých voleb Kamiony na koleje. Chceme vytvořit takové podmínky v dopravě tak, aby transevropské dopravní společnosti upřednostňavali využívání železniční dopravy. 55. Podpořila bych spíš celoplošné snížení spotřební daně, neboť vrácením spotřební daně by byla zvýhodňována pouze jedna skupina dopravců. Výše daně rozhodně musí pružně reagovat na změnu poptávky a ceny v okolních státech. Za této situace pak předpokládám, že i při snížení daně bude celkový výběr v absolutních číslech zachován, jako je tomu např. na Slovensku. 56. Byl bych pro snížení spotřební daně z nafty celoplošně. 57. Jsem pro celoplošné snížení spotřební daně, případně systém racení části spotřební daně autodopravcům v takové výši, aby výsledné daňové zatížení autodopravců korespondovalo s minimální sazbou EU podle směrnice 2003/96/ES. Naše nafta je drahá, šetřit se musí jinde a jinak. Naše firmy musí mít minimálně stejné podmínky jako firmy zahraniční. 58. Celoplošné snížení. 59. Principielně nejsem pro zvyšování spotřební daně u pohoných hmot a to ze stejných důvodů, které uvádáte. Na ostravsku mnoho lidí již v současnosti čerpá pohoné hmoty v Polsku. O profesionální naftě nemám dostatek informací, ale k vůli konkureceschopnosti je možno o tom uvažovat. 60. Snížení spotřební daně z nafty.
61. Pokud by se skutečně prokázalo, že zvýšení spotřební daně má obrácený efekt a dochází k výraznému odchodu čerpání do zahraničí, jsem pro snížení spotřební daně tak, aby byla ČR srovnatelná s okolními státy. 62. V případě, že by se prokázalo, že poslední zvýšení spotřebních daní z nafty vedlo k výrazně nižší spotřebě a tím i k absolutnímu poklesu výběru daně, preferoval bych zřejmě její snížení na původní sazbu před posledním zvýšením. 63. KDU-ČSL nepovažuje za systémové řešení návrhy,které zavádí nerovné podmínky v podnikání na trhu dopravy mezi jednotlivými dopravními obory, tedy ani vracení části spotřební daně dopravcům. Naopak se domnívám, že je zapotřebí vracení většího podílu spotřební daně z pohonných hmot zpět do dopravy do rozpočtu SFDI, aby se zvýšila konkurenceschopnost celého sektoru dopravy. 64. KDU ČSL nepovažuje za systémové řešení návrhy,které zavádí nerovné podmínky v podnikání na trhu dopravy mezi jednotlivými dopravními obory. 65. Pokud by došlo k propadu výběru spotřební daně, podporovali bychom takové řešení, které bude plošné, bez výjimek. Zavedení profesionální nafty nepovažujeme za vhodný způsob. 66. Jsem pro, aby naši dopravci měli srovnatelné podmínky s ostatními dopravci v rámci EU, tomu musí odpovídat i celková cena nafty. Výše spotřební daně je důležitým prvkem regulace. Ve vracení části daně určitému okruhu spotřebitelů však vidím určité riziko. 67. ČSSD je v současné době pro zachování stávajícího stavu, který se zdá být vyhovující, je však připravena diskutovat o případné změně. 68. Osobně jsem obecně spíše pro snižování daní, protože příliš vysoká daňová zátěž může být kontraproduktivní, souhlasím. Bohužel naše republika nemá příliš dobrou zkušenost s rozdílnou sazbou daně z pohonných hmot, jež vede ke spekulacím, takže zavedení profesionální nafty nepovažuji za cestu, kterou bychom se měli ubírat. Plošné snížení spotřební daně např. k úrovni sousedních států je k úvaze; na druhé straně tlak na výdaje státu ze strany společnosti spíše roste (důchody, zdravotnictví, zaměstnanecké výhody, stavební spoření, ), z něčeho se platit musí a Zelení upřednostňují spíše zdanění spotřeby před zdaněním práce. 2) Jaký je váš názor na zvyšování mýtných sazeb a rozšíření mýta i na silnice nižších tříd? 1. Jsem pro rozšíření mýta na silnice nižších tříd. Středočeský kraj napříkald je postižen tím, že silnice nižší třídy zpoplatněny nejsou. Současný stav mýta nepovažuji za odpovídající. Zcela nesouhlasím se zavedením elektronického mýta pro osobní automobily, tak jak je nyní navrhováno. 2. Pro zvyšování sazeb mýta v tuto chvíli nejsem, rozšíření mýta pro některé kategorie vozidel bych podpořil, neboť objížděním zpoplatněných tras dochází k zatěžování obcí a měst a ke zvýšenému opotřebení silnic II. a III. tříd. 3. Ztotožňuji se s Vaším názorem, že uživatel (včetně osobních vozidel) platí za použití komunikací případně i nižší třídy, ale jen za předpokladu, že veškeré výnosy budou zpětně investované do silniční infrastruktury a že náklady na zpoplatnění nebudou vyšší než výnosy, resp. že čisté výnosy budou výrazně vyšší než stávající systém.
4. Nejsem pro rozšiřování mýta na silnice nižších tříd a trvám na tom aby veškeré výnosy z mýta byly zpětně investovány do silniční infrastruktury. 5. Zatížení silniční dopravy mýtným je, z několika známých důvodů, principiálně správný postup. Sazby se mohou zvyšovat i snižovat podle situace na trhu i vlivem jiných okolností (ochrana životního prostředí, bezpečnost provozu a pod.). Rozšíření mýta na celou silniční síť pro nákladní dopravu je jen otázkou času, kdy v blízké budoucnosti určitě dojde ke snížení investičních i provozních nákladů na mýtné systémy. Naopak osobní automobily by měly být zatíženy za užívání silniční sítě nejen dálnic časovým zpoplatněním, které je levné. Připravované elektronické viněty jsou nesmysl. Výkonová složka zpoplatnění, ve formě spotřební daně z paliv, je pro osobní automobily dostatečné prohibitivní opatření chránící životní prostředí. Diferenciaci mýtných sazeb podle ekologické třídy vozidla bychom podpořili jenom tehdy, pokud by toto zvýhodnění bylo hrazeno ze Státního fondu životního prostředí. Tedy nešlo by na vrub příjmů SFDI. 6. Diferenciace sazeb mýtného podle ekologických tříd vozidel je myšlenka, kterou podporuji. 7. Mýtné na silnicích všech tříd musí reflektovat české specifikum, vč. nižší výkonnosti ekonomiky, ale i často havarijní stav celých úseků silnic, scházející obchvaty obcí a měst, čili preference ekologické dopravy, a také potřebnou diskuzi s uživateli před unáhlenými rozhodnutími. Je třeba rovněž ošetřit jízdu v městských aglomeracích a objezdech tak, aby zde nebyli nuceni uživatelé platit mýtné. 8. Byl bych pro zavedení mýtného i u silnic nižší třídy, a to pro všechny kategorie vozidel. 9. Neschopnost řádně hospodařit s veřejnými financemi se projevuje zvyšování daní, zadlužováním i zvyšováním mýta. Budeme prosazovat zlepšení hospodaření s veřejnými financemi, snížení korupce a pak nebude třeba zavádět další zdanění obyvatel zavedením mýta pro dopravce. 10. Souhlasím s mýtem, za předpokladu který uvádíte. Reinvestice do stavu sítě, nikoliv pomoci jeho lepit jiné díry státního rozpočtu. Dle mého se jedná pouze o další skryté zdanění, kdy ve výsledku je daňová zátěž přenesena na každého poplatníka, a to formou růstu ceny všech výrobků. Regulační roli, kdy se výrobci snaží kvůli vyšší ceně přepravy ji logisticky i výrobně snížit připouštím, v době ekonomické krize ale toto asi není na pořadu dne. Daňový systém, kdy se vybírají peníze za jeden a tentýž úkon několika způsoby způsoby (PHM, mýto, silniční daň) vnímám jako nekoncepční. 11. Nepodporuji rozšíření mýta na silnice nižších tříd. 12. Problém mýtného svým způsobem značně navazuje na předchozí odpověď. A byť nejsem právník, mýtné mi připadá jako jisté omezení svobody pohybu jejím zpoplatněním. 13. V podstatě souhlasím s výsledky analýzy Sdružení. Zvyšování mýtných sazeb a rozšiřování mýta dříve či později přinutí dopravce zvednout ceny, které budou následně promítnuty do konečné ceny pro spotřebitele. To považuji zejména v této době za nežádoucí jev.