STANDARDY PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Přílha d 1.9.2016
Změny v evaluačních standardech Český jazyk a literatura přidán dlišuje větu jednduchu a suvětí, vhdně změní větu jednduchu v suvětí ČJL-5-2-06.3 rzhdne, který větný vzrec dpvídá zadanému větnému celku dlišuje ve čteném neb slyšeném textu fakta d názrů a hdncení, věřuje fakta pmcí tázek neb prvnáváním s dstupnými infrmačními zdrji ČJL-9-1-01.2 si nad infrmačním zdrjem dpví na tázku jeh důvěryhdnsti, u získanéh údaje hledá další pramen pr věření rzlišuje subjektivní a bjektivní sdělení a kmunikační záměr partnera v hvru ČJL-9-1-02.1 dliší v jednduchém textu názr autra či pstavy d faktů ČJL-9-1-02.2 najde v textu prvky (mtivy neb jazykvé prstředky), které naznačují, c chce kmunikační partner svu prmluvu říct, kam směřuje drzumívá se kultivvaně, výstižně, jazykvými prstředky vhdnými pr danu kmunikační situaci ČJL-9-1-04.3 změní své uvlněně nespisvné vyjadřvání v řeč kultivvanu, se stylvě neutrálními a splečensky přijatelnými výrazy a s uspřádanu stavbu výpvědí, když se brací k sbě váženější a v situacích frmálních v mluveném prjevu připraveném i imprvizvaném vhdně užívá verbálních, nnverbálních i paralingválních prstředků řeči ČJL-9-1-06.1 zpětně zhdntí, zda ve svém prjevu hvřil přiměřeným tempem, zda vhdně frázval, zda jeh intnace dpvídala druhům vět, zda všechna slva zřetelně vyslvval ČJL-9-1-06.2 p krátkém čase na rzmyšlenu výběru tématu a způsbu přednesení prnese suvislu a převážně spisvnu řečí krátké sdělení něčem, čemu by statní měli pdle něh věnvat pzrnst ČJL-9-1-06.3 pjmenuje běžné rzdíly mezi tím, jak se vyjadřuje sukrmě a jak je vhdné mluvit na veřejnsti zapjuje se d diskuse, řídí ji a využívá zásad kmunikace a pravidel dialgu ČJL-9-1-07.1 frmu dialgu zdramatizuje epizdu ve vhdném textu ČJL-9-1-07.2 se bez knfliktů a pdstatných nedrzumění zapjí d řízené diskuse využívá základy studijníh čtení - vyhledá klíčvá slva, frmuluje hlavní myšlenky textu, vytvří tázky a stručné pznámky, výpisky neb výtah z přečtenéh textu; samstatně připraví a s pru text přednese referát ČJL-9-1-08.4 vytvří/zapíše krátké shrnutí jednduchéh textu neb vybere hlavní infrmaci z nabízených mžnstí využívá pznatků jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému prjevu a k tvřivé práci s textem neb i k vlastnímu tvřivému psaní na základě svých dispzic a sbních zájmů ČJL-9-1-10.5 vytvří krátký smysluplný text; vysvětlí, kmu je určen a jaký záměr má vyjádřit; svje tvrzení dlží knkrétními jazykvými prstředky užitými v textu využívá znalstí jazykvé nrmě při tvrbě vhdných jazykvých prjevů pdle kmunikační situace ČJL-9-2-05.1 využívá spisvný jazyk v prjevu psaném i mluveném
rzlišuje základní literární druhy a žánry, prvná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele ČJL-9-3-06.2 navrhne, ke kterému literárnímu druhu by mhl patřit čtený text ČJL-9-3-06.3 dliší, zda uvedený text je próza, pezie, neb drama ČJL-9-3-06.4 vyjádří s pmcí učitele hlavní myšlenku díla (literárníh textu, filmu, divadelníh kusu) vyhledává infrmace v různých typech katalgů, v knihvně i v dalších infrmačních zdrjích ČJL-9-3-09.3 vyhledá v dbrné publikaci místa, která pjednávají zadaném pjmu změny čte s przuměním přiměřeně nárčné texty ptichu i nahlas ČJL-5-1-01.1 navrhne vhdný nadpis ČJL-5-1-01.4 vyhledá v textu dpvěď na zadanu tázku rzlišuje pdstatné a krajvé infrmace v textu vhdném pr daný věk, pdstatné infrmace zaznamenává ČJL-5-1-02.1 vybere z nabídky vhdná slva vztahující se k textu ČJL-5-1-02.2 vypíše z textu pžadvanu infrmaci ČJL-5-1-02.3 rzhdne, které infrmace jdu pr daný text nepdstatné psuzuje úplnst či neúplnst jednduchéh sdělení ČJL-5-1-03.1 sestaví a napíše adresu, zprávu, vzkaz, známení, pzvánku ČJL-5-1-03.2 psudí, zda jsu adresa, zpráva, vzkaz, známení neb pzvánka úplné ČJL-5-1-03.3 sestaví z vět neb krátkých dstavců příběh s ddržením dějvé pslupnsti ČJL-5-1-03.4 vybere z nabídky vhdný závěr k dané ukázce reprdukuje bsah přiměřeně slžitéh sdělení a zapamatuje si z něj pdstatná fakta ČJL-5-1-04.1 vyslechne neb přečte krátký text a reprdukuje ústně neb písemně jeh bsah ČJL-5-1-04.2 vyslechne neb přečte vzkaz a reprdukuje h ústně neb písemně další sbě vede správně dialg, telefnický rzhvr, zanechá vzkaz na záznamníku ČJL-5-1-05.1 na základě zadaných infrmací vede dialg, telefnický hvr (s dspělým, s kamarádem), zanechá vzkaz na záznamníku
ČJL-5-1-05.2 psudí, zda v uvedené ukázce (dialgu, telefnickéh rzhvru, vzkazu na záznamníku) nechybí některá z důležitých infrmací rzpznává manipulativní kmunikaci v reklamě ČJL-5-1-06.1 vybere z předlžených ukázek tu, která chce uputat, přesvědřit a vlivnit rzhdvání člvěka (adresáta) ČJL-5-1-06.2 vyhledá na internetu, v časpise, v denním tisku příklad manipulativní reklamy vlí náležitu intnaci, přízvuk, pauzy a temp pdle svéh kmunikačníh záměru ČJL-5-1-07.1 přečte/řekne s náležitu intnací, přízvukem a tempem řeči známení, příkaz, prsbu, mluvu a respektuje při tm rzdílnéh adresáta rzlišuje spisvnu a nespisvnu výslvnst a vhdně ji užívá pdle kmunikační situace ČJL-5-1-08.1 rzliší ve slyšené ukázce spisvnu a nespisvnu výslvnst (zme, dyž v tm apd.) ČJL-5-1-08.2 využívá spisvnu výslvnst ve veřejné kmunikační situaci píše správně p stránce bsahvé i frmální jednduché kmunikační žánry ČJL-5-1-09.1 píše vypravvání bsahvě i frmálně správně, ddržuje dějvu pslupnst; pracuje pdle rzvité/heslvité snvy ČJL-5-1-09.2 sestaví ppis předmětu (zvířete/sby) a ppis pracvníh pstupu, ddržuje lgicku návaznst; pracuje pdle tázkvé snvy ČJL-5-1-09.3 v ukázce dpisu dplní, c chybí sestaví snvu vyprávění a na jejím základě vytvří krátký mluvený neb písemný prjev s ddržením časvé pslupnsti ČJL-5-1-10.1 k vybranému textu přiměřené délky vytvří rzvitu neb heslvitu snvu (nejméně třech bdech) ČJL-5-1-10.2 zařadí d přečtené ukázky na vhdné míst nabízený text prvnává významy slv, zvláště slva stejnéh neb pdbnéh významu a slva vícevýznamvá ČJL-5-2-01.1 vybere z nabídky slv, které je významem nejblíže k zadanému slvu ČJL-5-2-01.2 nahradí slv v textu slvem významem prtikladným, pdbným, citvě zabarveným, nespisvné slv slvem spisvným rzlišuje ve slvě křen, část přípnvu, předpnvu a kncvku ČJL-5-2-02.1 rzliší, v kterých případech se jedná slva příbuzná a v kterých tvary téhž slva
ČJL-5-2-02.2 rzliší, která slva jsu příbuzná se zadaným slvem ČJL-5-2-02.3 určí křen slva, část přípnvu, předpnvu určuje slvní druhy plnvýznamvých slv a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném prjevu ČJL-5-2-03.1 zařadí vyznačené plnvýznamvé slv z textu ke slvnímu druhu (pdstatné jmén, přídavné jmén, slves, příslvce) ČJL-5-2-03.2 vybere z krátkéh textu větu, která bsahuje / nebsahuje zadaný slvní druh ČJL-5-2-03.3 pužívá v mluveném i psaném prjevu náležité tvary pdstatných a přídavných jmen (krmě pravpisu přídavných jmen přivlastňvacích) ČJL-5-2-03.4 pužívá v mluveném i psaném prjevu náležité tvary slves ve způsbu znamvacím rzlišuje slva spisvná a jejich nespisvné tvary ČJL-5-2-04.1 vyhledá v textu nespisvný tvar pdstatnéh jména, přídavnéh jména, slvesa a nahradí h tvarem spisvným ČJL-5-2-04.2 dplní d věty tvar pdstatnéh jména ve správném tvaru (1. a 4. pád rd mužský živtný) dlišuje větu jednduchu a suvětí, vhdně změní větu jednduchu v suvětí ČJL-5-2-06.2 vytvří z věty jednduché suvětí píše správně i/y ve slvech p bjetných suhláskách ČJL-5-2-08.1 správně píše (dplní) i/y ve vyjmenvaných slvech a slvech s nimi příbuzných ČJL-5-2-08.2 píše správně z hlediska pravpisu lexikálníh zvládá základní příklady syntaktickéh pravpisu ČJL-5-2-09.1 uplatňuje základní pučení správných tvarech příčestí minuléh činnéh v mluveném i psaném prjevu ČJL-5-2-09.2 dplní správně čárky d zadanéh textu (něklikanásbný větný člen, jednduchá suvětí) vyjadřuje své djmy z četby a zaznamenává je ČJL-5-3-01.1 zpracuje stručný záznam přečtené knize a prezentuje h splužákům jak mluvní cvičení neb referát, záznam zakládá d prtflia neb zapisuje d čtenářskéh deníku ČJL-5-3-01.2 řekne, jak na něj vyslechnutá / přečtená ukázka půsbí, jaký v něm vyvlala djem
rzlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů ČJL-5-3-03.1 rzhdne, z kteréh druhu / žánru je úryvek a) umělecký (pezie, kmiks, phádka) b) neumělecký (naučný text, návd k pužití) při jednduchém rzbru literárních textů pužívá elementární literární pjmy ČJL-5-3-04.1 rzhdne, zda uvedená ukázka je phádka, pvěst neb bajka dlišuje ve čteném neb slyšeném textu fakta d názrů a hdncení, věřuje fakta pmcí tázek neb prvnáváním s dstupnými infrmačními zdrji ČJL-9-1-01.1 p přečtení textu dkáže vybrat z nabízených mžnstí ty, které vyjadřují některý z názrů pisatele textu rzpznává manipulativní kmunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický pstj ČJL-9-1-03.1 najde výrazný prstředek manipulace v textu ČJL-9-1-03.2 rzpzná alespň jeden cíl sledvaný autrem textu ČJL-9-1-03.3 zaujme kritický pstj k cílům manipulace (k záměrům manipulátra) drzumívá se kultivvaně, výstižně, jazykvými prstředky vhdnými pr danu kmunikační situaci ČJL-9-1-04.1 najde slv nevhdně užité v dané kmunikační situaci a nahradí je vhdnějším ČJL-9-1-04.2 rzhdne pdle kmunikační situace, zda je namístě mluvit spisvně dlišuje spisvný a nespisvný prjev a vhdně užívá spisvné jazykvé prstředky vzhledem ke svému kmunikačnímu záměru ČJL-9-1-05.1 vybere z nabízených mžnstí text, který je pr danu kmunikační situaci nejvhdnější ČJL-9-1-05.3 nahradí výrazy zjevně nevhdné pr jeh kmunikační záměr výrazy vhdnějšími využívá základy studijníh čtení - vyhledá klíčvá slva, frmuluje hlavní myšlenky textu, vytvří tázky a stručné pznámky, výpisky neb výtah z přečtenéh textu; samstatně připraví a s pru text přednese referát ČJL-9-1-08.1 vyhledá v krátkém textu klíčvá slva ČJL-9-1-08.2 psudí, zda je daná infrmace bsažena v textu uspřádá infrmace v textu s hledem na jeh účel, vytvří kherentní text s ddržváním pravidel mezivětnéh navazvání ČJL-9-1-09.1 uspřádá části textu tak, aby byla ddržena lgická návaznst či dějvá pslupnst ČJL-9-1-09.2 vytvří suvislý a srzumitelný text, v němž se svu myšlenku
neb pcitem a s vlastním záměrem slví adresáta, kteréh si sám zvlí. Délku textu přizpůsbí ptřebě svéh sdělení. využívá pznatků jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému prjevu a k tvřivé práci s textem neb i k vlastnímu tvřivému psaní na základě svých dispzic a sbních zájmů ČJL-9-1-10.1 najde chybnu frmulaci (nejednznačné míst, stylisticku chybu) a navrhne vhdnu pravu ČJL-9-1-10.2 rzpzná v textu míst, kde je zřetelně prušena jeh sudržnst, a navrhuje pravu ČJL-9-1-10.3 před devzdáním svéh textu zajišťuje kntrlu správnsti pmcí příruček, knzultací a dalších/jiných zdrjů ČJL-9-1-10.4 rzpzná, zda předlžený text nese převážně znaky stylu dbrnéh, publicistickéh (žurnalistickéh), uměleckéh, či prstěsdělvacíh spisvně vyslvuje česká a běžně užívaná cizí slva ČJL-9-2-01.1 umí spisvně vyslvit česká a běžně užívaná cizí slva rzlišuje a příklady v textu dkládá nejdůležitější způsby bhacvání slvní zásby a zásady tvření českých slv, rzpznává přenesená pjmenvání, zvláště ve frazérech ČJL-9-2-02.1 pzná slva, která jsu slvtvrně příbuzná ČJL-9-2-02.3 vytvří slva slžená a rzliší je d slv dvzených ČJL-9-2-02.4 nahradí vyznačená slva přejatá českými ekvivalenty ČJL-9-2-02.5 vybere z nabídky slv, které je přeneseným pjmenváním ČJL-9-2-02.6 prkáže schpnst interpretvat význam/przumět významu přenesenéh pjmenvání ČJL-9-2-02.7 vládá zásady tvření slv samstatně pracuje s Pravidly českéh pravpisu, se Slvníkem spisvné češtiny a s dalšími slvníky a příručkami ČJL-9-2-03.1 samstatně pracuje s Pravidly českéh pravpisu, se Slvníkem spisvné češtiny a s dalšími slvníky a příručkami správně třídí slvní druhy, tvří spisvné tvary slv a vědmě jich pužívá ve vhdné kmunikační situaci ČJL-9-2-04.1 přiřadí slv ke slvnímu druhu ČJL-9-2-04.2 určí slvní druh u slv dvzených d stejnéh základvéh slva
ČJL-9-2-04.3 uřije ve větách slva v náležitých tvarech mnžnéh čísla (slva jsu uvedena v č. j. v 1. p.) ČJL-9-2-04.4 zařadí slva vyznačená v textu ke slvním druhům (stejné slv může mít ve větě různu slvnědruhvu platnst) rzlišuje významvé vztahy gramatických jedntek ve větě a v suvětí ČJL-9-2-06.1 spjí větné členy ve větě d skladebních dvjic ČJL-9-2-06.2 nahradí jednduchý větný člen větným členem něklikanásbným, správně dplní interpunkční znaménk neb spjku ČJL-9-2-06.3 dplní slv pdle naznačených syntaktických vztahů a určí dplněný větný člen (pdmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslvečné určení místa, času, způsbu) ČJL-9-2-06.4 vybere z něklika vzrců ten, který dpvídá zadanému suvětí; žák vybere k zadanému vzrci z něklika suvětí t, které je jím znázrněn v písemném prjevu zvládá pravpis lexikální, slvtvrný, mrflgický i syntaktický ve větě jednduché i suvětí ČJL-9-2-07.1 píše bez pravpisných chyb rzlišuje spisvný jazyk, nářečí a becnu češtinu a zdůvdní jejich užití ČJL-9-2-08.1 v textu dliší jazykvé prstředky útvarů nárdníh jazyka (např.: spisvný jazyk x becná čeština; spisvný jazyk x dialekt apd.) ČJL-9-2-08.2 nahradí typicky nespisvné vyjádření spisvným ČJL-9-2-08.3 psudí vhdnst, či nevhdnst užití jazykvých prstředků různých útvarů nárdníh jazyka např. v umělecké literatuře, divadelní hře, veřejném prjevu apd. uceleně reprdukuje přečtený text, jednduše ppisuje strukturu a jazyk literárníh díla a vlastními slvy interpretuje smysl díla ČJL-9-3-01.1 jmenuje (bez přeříkávání celéh děje) hlavní pstavy přečtenéh příběhu, řekne, kde se dehrává, stručně vystihne hlavní děj, případně které hlavní děje se prplétají dliší vedlejší děj d hlavníh ČJL-9-3-01.2 v textu vyhledá místa, kde je vyjádřen phled a názr vypravěče a kde je vyjádřen phled neb názr pstavy ČJL-9-3-01.3 rzpzná v textu místa, která se liší d běžnéh drzumívání svu frmu neb významem, a vysvětlí, jak na něj míst půsbí (i bez pužití termínů) ČJL-9-3-01.4 vyjádří s pmcí učitele hlavní myšlenku díla (literárníh, filmvéh, divadelníh) rzpznává základní rysy výraznéh individuálníh stylu autra
ČJL-9-3-02.1 rzpzná výrazné rysy vypravěčskéh stylu, kterými se úryvek liší d neutrálníh, neprfesinálníh pdání nějaké situace frmuluje ústně i písemně djmy ze své četby, návštěvy divadelníh neb filmvéh představení a názry na umělecké díl ČJL-9-3-03.1 sdělí své djmy z uměleckéh díla a zfrmuluje důvdy, prč se mu líbil či nelíbl, neb čeh si na díle cení a prč tvří vlastní literární text pdle svých schpnstí a na základě svjených znalstí základě literární terie ČJL-9-3-04.1 vytvří vlastní krátký przaický neb veršvaný text se zajímavým tématem a půsbivým vyjadřváním, které dpvídá tématu i záměru žáka jak autra, svůj záměr a vlbu žánrvé frmy vysvětlí jak ddatek k textu rzlišuje literaturu hdntnu a knzumní, svůj názr dlží argumenty ČJL-9-3-05.1 psudí a zdůvdní, c v literárním textu pvažuje za hdntné a prč rzlišuje základní literární druhy a žánry, prvná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele ČJL-9-3-06.1 uvede základní znaky něklika běžných žánrů, dlží svůj názr něklika příklady, nejlépe z vlastní četby uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světvé literatuře ČJL-9-3-07.1 psudí, zda je text svým pdáním spíše realistický, neb rmantický, spíše starbylý, neb mderní, spíše citvý, neb intelektuální. Ke zjištění přidá jak příklad jmén některéh autra píšícíh pdbně a uvede přibližné bdbí jeh půsbení (určí půlstletí) prvnává různá ztvárnění téhž námětu v literárním, dramatickém i filmvém zpracvání ČJL-9-3-08.1 uvede, prč upřednstňuje filmvé zpracvání díla neb literární četbu, případně prč přijímá bjí vyhledává infrmace v různých typech katalgů, v knihvně i v dalších infrmačních zdrjích ČJL-9-3-09.1 uvede vedle internetvých vyhledavačů (Ggle aj.) další zdrje, v nichž může najít určitý typ infrmace ČJL-9-3-09.2 dlišuje v médiích infrmační prameny, které mají rysy prfesinální, d těch, které jsu zřetelně sbní debrán čte s przuměním přiměřeně nárčné texty ptichu i nahlas ČJL-5-1-01.5 vystihne hlavní myšlenku textu
rzlišuje pdstatné a krajvé infrmace v textu vhdném pr daný věk, pdstatné infrmace zaznamenává ČJL-5-1-02.4 utřídí přečtené infrmace, vybere pdstatná fakta vede správně dialg, telefnický rzhvr, zanechá vzkaz na záznamníku ČJL-5-1-05.3 změní dialg na vzkaz apd. píše správně p stránce bsahvé i frmální jednduché kmunikační žánry ČJL-5-1-09.4 v ukázce dpisu dplní, c chybí určuje slvní druhy plnvýznamvých slv a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném prjevu ČJL-5-2-03.5 určí sbu, čísl, způsb (u způsbu znamvacíh čas) u slvesa, užívá slvesa ve správných tvarech mluveném i psaném prjevu ČJL-5-2-03.6 rzliší, zda věta je/není napsaná gramaticky správně vyhledává základní skladební dvjici a v neúplné základní skladební dvjici značuje základ věty ČJL-5-2-05.2 vyhledá ve větě určvací skladební dvjice (bez terminlgie) vlně reprdukuje text pdle svých schpnstí, tvří vlastní literární text na dané téma ČJL-5-3-02.3 napíše phádku, bajku rzpznává manipulativní kmunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický pstj ČJL-9-1-03.4 zaujme kritický pstj k důvdům, které vedly k manipulaci ČJL-9-1-03.5 vybere dle svéh pstje nejpravděpdbnější variantu dlišuje spisvný a nespisvný prjev a vhdně užívá spisvné jazykvé prstředky vzhledem ke svému kmunikačnímu záměru ČJL-9-1-05.4 rzhdne vhdnsti / nevhdnsti pužití nespisvnéh výrazu v textu rzlišuje a příklady v textu dkládá nejdůležitější způsby bhacvání slvní zásby a zásady tvření českých slv, rzpznává přenesená pjmenvání, zvláště ve frazérech ČJL-9-2-02.8 vládá zásady tvření slv rzlišuje významvé vztahy gramatických jedntek ve větě a v suvětí ČJL-9-2-06.5 užije uvedené slves ve větách, které vypvídají něc pvětrnstních pdmínkách jak větu jednčlennu a jak větu dvjčlennu (maximum) ČJL-9-2-06.6 vybere z nabízených mžnstí graficku stavbu suvětí a přiřadí ji k danému suvětí (lze i bráceně přiřadí ke grafu jedn z nabízených suvětí) rzpznává základní rysy výraznéh individuálníh stylu autra ČJL-9-3-02.2 seřadí úryvky z literárních děl v přadí, ve kterém vznikly frmuluje ústně i písemně djmy ze své četby, návštěvy divadelníh neb filmvéh představení a názry na umělecké díl ČJL-9-3-03.2 zfrmuluje alespň tři důvdy, prč se mu určitá kniha nelíbila ČJL-9-3-03.3 na základě návštěvy divadelníh představení v dpise kamarádvi či kamarádce sdělí djmy ze zhlédnutéh představení uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světvé literatuře ČJL-9-3-07.2 ppíše základní znaky literárníh směru na vybrané ukázce prvnává různá ztvárnění téhž námětu v literárním, dramatickém i filmvém zpracvání ČJL-9-3-08.2 prvná film a jeh literární předlhu a ppíše základní shdy a rzdíly v bsahu bu uměleckých děl
Cizí jazyk přidán rzumí jednduchým pkynům a tázkám učitele, které jsu sdělvány pmalu a s pečlivu výslvnstí CJ-5-1-01.1 przumí krátkým a jednduchým tázkám suvisejícím s svjvanými tématy, jsu-li mu pkládány pmalu a s pečlivu výslvnstí (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže znak neb brázek, dplní dpvěď, vykná činnst) rzumí slvům a jednduchým větám, pkud jsu prnášeny pmalu a zřetelně, a týkají se svjvaných témat, zejména pkud má k dispzici vizuální pru CJ-5-1-02.1 rzpzná známá slva a slvní spjení (např. předměty, sby, zvířata, činnsti neb číselné a časvé údaje) v pmalém a zřetelném prjevu, který se vztahuje k svjvaným tématům CJ-5-1-02.2 przumí významu slv a slvních spjení vztahujících se k svjvaným tématům v prjevu, který je prnášen pmalu a zřetelně, má-li k dispzici vizuální pru (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující význam danéh slva neb slvníh spjení, vykná činnst) CJ-5-1-02.3 przumí smyslu jednduchých vět vztahujících se k svjvaným tématům v prjevu, který je prnášen pmalu a zřetelně, má-li k dispzici vizuální pru (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující význam dané věty neb její části, vykná činnst) rzumí jednduchému pslechvému textu, pkud je prnášen pmalu a zřetelně a má k dispzici vizuální pru CJ-5-1-03.1 zachytí knkrétní infrmace (např. předmětech, sbách, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích) v krátkém jednduchém pslechvém textu, který se vztahuje k svjvaným tématům, má-li k dispzici vizuální neb zvukvu pru CJ-5-1-03.2 przumí tématu velmi krátkéh a jednduchéh pslechvéh textu, který se vztahuje k svjvaným tématům, má-li k dispzici vizuální neb zvukvu pru (např. vybere, přiřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující téma neb bsah danéh textu) se zapjí d jednduchých rzhvrů CJ-5-2-01.1 pužije základní zdvřilstní braty (např. slvení, pzdrav, rzlučení, pděkvání) ve velmi krátkých a pmalu vedených rzhvrech CJ-5-2-01.2 se účastní jednduchých a pmalu vedených rzhvrů, ve kterých pskytne knkrétní infrmace sbě, dalších sbách, zvířatech, předmětech, činnstech neb se na pdbné infrmace zeptá (např. představí sebe či druhé, sdělí věk, kde bydlí, c dělá, vlastní a umí, neb se na ttéž zeptá) za pužití jednduchých slvních spjení a tázek sdělí jednduchým způsbem základní infrmace týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat CJ-5-2-02.1 se představí, sdělí svůj věk, kde bydlí, c dělá, vlastní, umí, má rád/nerad za pužití jednduchých slvních spjení a vět CJ-5-2-02.2 sdělí infrmace členech své rdiny, kamarádech a splužácích (např. jmén, věk, kde bydlí, c dělají, vlastní, umí, mají rádi/neradi) za pužití jednduchých slvních spjení a vět
CJ-5-2-02.3 ppíše skutečnsti, se kterými se běžně setkává (např. předměty, zvířata, činnsti), za pužití jednduchých slvních spjení a vět dpvídá na jednduché tázky týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat a pdbné tázky pkládá CJ-5-2-03.1 reaguje pmcí slv, jednduchých slvních spjení a vět na tázky týkající se jeh samtnéh, členů jeh rdiny a kamarádů (např. sdělí jmén, věk, kde bydlí, c dělá, vlastní a umí, má rád/nerad) CJ-5-2-03.2 dpví a pskytne knkrétní infrmace (např. předmětech, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích), které se vztahují k svjvaným tématům, za pužití slv, jednduchých slvních spjení a vět CJ-5-2-03.3 se zeptá na knkrétní infrmace (např. předmětech, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích), které se vztahují k svjvaným tématům, za pužití slv, jednduchých slvních spjení a vět vyhledá ptřebnu infrmaci v jednduchém textu, který se vztahuje k svjvaným tématům CJ-5-3-01.1 najde knkrétní infrmace (např. předmětech, sbách, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích) v krátkém jednduchém textu, který se vztahuje k svjvaným tématům rzumí jednduchým krátkým textům z běžnéh živta, zejména pkud má k dispzici vizuální pru CJ-5-3-02.1 rzpzná známá slva a slvní spjení (např. předměty, sby, zvířata, činnsti neb číselné a časvé údaje) v krátkém textu z běžnéh živta CJ-5-3-02.2 przumí významu slv, slvních spjení a jednduchých vět, které se vztahují k tématům z běžnéh živta, má-li k dispzici vizuální pru (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující význam danéh slva neb slvníh spjení, vykná činnst) CJ-5-3-02.3 przumí tématu krátkéh textu, který se vztahuje k tématům z běžnéh živta a je pdpřen brazem (např. vybere, přiřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující téma neb bsah danéh textu) napíše krátký text s pužitím jednduchých vět a slvních spjení sbě, rdině, činnstech a událstech z blasti svých zájmů a každdenníh živta CJ-5-4-01.1 napíše jednduchá slvní spjení a věty, ve kterých se představí, uvede svůj věk, kde bydlí, c dělá, vlastní, umí, má rád/nerad CJ-5-4-01.2 napíše jednduchá slvní spjení a věty, ve kterých představí členy své rdiny, kamarády a splužáky, uvede jejich věk, kde bydlí, c dělají, vlastní, umí, mají rádi/neradi CJ-5-4-01.3 sestaví s pužitím slv, jednduchých slvních spjení a vět krátký pzdrav, dtaz či vzkaz, ve kterém sdělí knkrétní infrmace neb se na ně zeptá (např. jak se má, kde je, c dělá, vlastní a umí, zda suhlasí, či nesuhlasí) za pužití základních zdvřilstních bratů (např. slvení, pzdrav, rzlučení, pděkvání) vyplní sbní údaje d frmuláře CJ-5-4-02.1 dplní infrmace číselné i nečíselné pvahy (např. číslice, slva, slvní spjení), které se týkají jeh sby, rdiny a kamarádů, zvířat neb předmětů, které h bezprstředně bklpují, a činnstí, které běžně vyknává rzumí infrmacím v jednduchých pslechvých textech, jsu-li prnášeny pmalu a zřetelně CJ-9-1-01.1 zachytí knkrétní infrmace číselné i nečíselné pvahy (např. sbách, prstředí, v němž žije, každdenních činnstech a ptřebách, způsbu
živta) v pmalu a zřetelně prnášeném jednduchém prjevu, který se vztahuje k svjvaným tématům rzumí bsahu jednduché a zřetelně vyslvvané prmluvy či knverzace, který se týká svjvaných témat CJ-9-1-02.1 przumí tématu/bsahu krátkéh a jednduchéh prjevu zřetelně prnášenéh jednu či více sbami, který se vztahuje k svjvaným tématům (např. vybere, přiřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující téma neb bsah danéh textu) se zeptá na základní infrmace a adekvátně reaguje v běžných frmálních i nefrmálních situacích CJ-9-2-01.1 se zapjí pmcí slvních spjení a vět d krátkéh, jasně strukturvanéh rzhvru, který se týká jeh samtnéh, dalších sb, prstředí, v němž žije, každdenních činnstí a ptřeb a způsbu živta, je-li mu partner v kmunikaci chten v případě nutnsti pmci CJ-9-2-01.2 se zapjí pmcí slvních spjení a vět d krátkých, jasně strukturvaných rzhvrů, ve kterých frmuluje pzvání a na pzvání reaguje CJ-9-2-01.3 se zapjí pmcí slvních spjení a vět d krátkých, jasně strukturvaných rzhvrů, ve kterých se dmluví na tm, c bude dělat, kam půjde, a na pdbné výpvědi reaguje CJ-9-2-01.4 se zapjí pmcí slvních spjení a vět d krátkých, jasně strukturvaných rzhvrů, ve kterých sdělí, c se mu líbí/nelíbí, c si přeje/nepřeje, a na pdbné výpvědi reaguje CJ-9-2-01.5 pskytne a zjistí infrmace týkající se běžných témat v každdenních situacích (např. kde si c kupit a klik c stjí, jakým prstředkem se dstane na určité míst, kde se c nalézá) za pužití slvních spjení a vět mluví své rdině, kamarádech, škle, vlném čase a dalších svjvaných tématech CJ-9-2-02.1 krátce phvří na svjené téma (např. pdle předem připravené snvy neb s vizuálním pru) vypráví jednduchý příběh či událst; ppíše sby, místa a věci ze svéh každdenníh živta CJ-9-2-03.1 ppíše sebe saméh, další sby, prstředí, v němž žije, každdenní činnsti a ptřeby a způsb živta za pužití jednduchých vět CJ-9-2-03.2 vypráví jednduchý příběh jak sled jedntlivých událstí za pužití vět řazených za sebu neb prpjených např. spjkami a, ale, neb, prtže a příslvci nejdříve, ptm, naknec CJ-9-2-03.3 ppíše událst za pužití vět řazených za sebu neb prpjených např. spjkami a, ale, neb, prtže a příslvci nejdříve, ptm, naknec CJ-9-2-03.4 ppíše své plány za pužití vět řazených za sebu neb prpjených např. spjkami a, ale, neb, prtže a příslvci nejdříve, ptm, naknec vyhledá pžadvané infrmace v jednduchých každdenních autentických materiálech CJ-9-3-01.1 najde knkrétní infrmace číselné i nečíselné pvahy (např. prstředí, v němž žije, každdenních činnstech a ptřebách, sbách ve svém klí, způsbu živta) v jednduchém textu vztahujícím se k tématům, se kterými se může běžně setkat ve svém živtě rzumí krátkým a jednduchým textům, vyhledá v nich pžadvané infrmace
CJ-9-3-02.1 przumí bsahu krátkéh a jednduchéh textu týkajícíh se každdenních témat (např. vybere, přiřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující bsah danéh textu) CJ-9-3-02.2 dvdí z kntextu význam neznámých slv, která se vyskytují v jednduchém textu CJ-9-3-02.3 przumí běžným značením a nápisům na veřejných místech, které se týkají např. rientace, upzrnění, varvání, zákazu, časvých údajů vyplní základní údaje sbě ve frmuláři CJ-9-4-01.1 zapíše/dplní infrmace, slvní spjení neb jednduché věty, které se týkají jeh sby, rdiny a kamarádů, předmětů neb činnstí, které běžně vyknává napíše jednduché texty týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat CJ-9-4-02.1 sestaví/napíše krátký jednduchý ppis sebe saméh, dalších sb, prstředí, v němž žije, každdenních činnstí a ptřeb, způsbu živta a minulých událstí za pužití vět prpjených např. spjkami a, ale, neb, prtže a příslvci nejdříve, ptm, naknec CJ-9-4-02.2 napíše jednduchý text (např. dpis, e-mail, vzkaz) vyjadřující např. pděkvání, pzvání, prsbu neb mluvu za pužití jednduchých vět CJ-9-4-02.3 napíše jednduchý příběh jak sled jedntlivých událstí za pužití vět řazených za sebu neb prpjených např. spjkami a, ale, neb, prtže a příslvci nejdříve, ptm, naknec CJ-9-4-02.4 ppíše událst za pužití vět řazených za sebu neb prpjených např. spjkami a, ale, neb, prtže a příslvci nejdříve, ptm, naknec CJ-9-4-02.5 ppíše své plány za pužití vět řazených za sebu neb prpjených např. spjkami a, ale, neb, prtže a příslvci nejdříve, ptm, naknec reaguje na jednduché písemné sdělení CJ-9-4-03.1 dpví písemně s pužitím jednduchých slvních spjení a vět na krátké sdělení či tázky, které se týkají např. jeh samtnéh, dalších sb, prstředí, v němž žije, každdenních činnstí a ptřeb a způsbu živta Další cizí jazyk přidán rzumí jednduchým pkynům a tázkám učitele, které jsu prnášeny pmalu a s pečlivu výslvnstí a reaguje na ně DCJ-9-1-01.1 se řídí jednduchými verbálními pkyny učitele (např. při práci s učebnicí, phybu ve třídě, řešení jazykvých úklů) DCJ-9-1-01.2 przumí jednduchým tázkám suvisejícím s svjvanými tématy, jsu-li mu pkládány pmalu a s pečlivu výslvnstí (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže znak neb brázek, dplní dpvěď, vykná činnst) rzumí slvům a jednduchým větám, které jsu prnášeny pmalu a zřetelně a týkají se svjvaných témat, zejména pkud má k dispzici vizuální pru DCJ-9-1-02.1 rzpzná známá slva a slvní spjení (např. předměty, sby, zvířata, činnsti neb číselné a časvé údaje) v pmalém a zřetelném prjevu, který se vztahuje k svjvaným tématům DCJ-9-1-02.2 przumí významu slv a slvních spjení vztahujících se k svjvaným tématům v prjevu, který je prnášen pmalu a zřetelně, má-li k
dispzici vizuální pru (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující význam danéh slva neb slvníh spjení, vykná činnst) DCJ-9-1-02.3 przumí smyslu jednduchých vět vztahujících se k svjvaným tématům v prjevu, který je prnášen pmalu a zřetelně, má-li k dispzici vizuální pru (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující význam danéh slva neb slvníh spjení, vykná činnst) rzumí základním infrmacím v krátkých pslechvých textech týkajících se každdenních témat DCJ-9-1-03.1 zachytí knkrétní infrmace (např. předmětech, sbách, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích) v krátkém jednduchém pslechvém textu, který se vztahuje ke každdenním tématům DCJ-9-1-03.2 przumí tmu, čem pjednává velmi krátký a jednduchý pslechvý text, který se vztahuje ke každdenním tématům (např. vybere, přiřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující téma neb bsah danéh textu) se zapjí d jednduchých rzhvrů DCJ-9-2-01.1 pužije základní zdvřilstní braty (např. slvení, pzdrav, rzlučení, pděkvání) ve velmi krátkých a pmalu vedených rzhvrech DCJ-9-2-01.2 se účastní jednduchých a pmalu vedených rzhvrů, ve kterých pskytne knkrétní infrmace sbě, dalších sbách, zvířatech, předmětech, činnstech neb se na pdbné infrmace zeptá (např. představí sebe či druhé, sdělí věk, kde bydlí, c dělá, vlastní, umí a má rád/nerad, neb se na ttéž zeptá) za pužití jednduchých slvních spjení a tázek sdělí jednduchým způsbem základní infrmace týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat DCJ-9-2-02.1 se představí, sdělí svůj věk, kde bydlí, c dělá, vlastní, umí, má rád/nerad, za pužití jednduchých slvních spjení a vět DCJ-9-2-02.2 sdělí infrmace členech své rdiny, kamarádech a splužácích (např. jmén, věk, kde bydlí, c dělají, vlastní, umí, mají rádi/neradi) za pužití jednduchých slvních spjení a vět DCJ-9-2-02.3 ppíše skutečnsti (např. předměty, zvířata, činnsti), se kterými se běžně setkává, za pužití jednduchých slvních spjení a vět dpvídá na jednduché tázky týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a pdbné tázky pkládá DCJ-9-2-03.1 reaguje pmcí slv, jednduchých slvních spjení a vět na tázky týkající se jeh samtnéh, členů jeh rdiny a kamarádů (např. sdělí jmén, věk, kde bydlí, c dělá, vlastní a umí, má rád/nerad) DCJ-9-2-03.2 dpví na tázky a pskytne knkrétní infrmace (např. předmětech, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích), které se vztahují k svjvaným tématům, za pužití slv, jednduchých slvních spjení a vět DCJ-9-2-03.3 se zeptá na knkrétní infrmace (např. předmětech, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích), které se vztahují k svjvaným tématům, za pužití slv, jednduchých slvních spjení a vět rzumí jednduchým infrmačním nápisům a rientačním pkynům DCJ-9-3-01.1 przumí jednduchým nápisům, ppisům, instrukcím, pkynům, příkazům, zákazům na infrmačních tabulích, s nimiž se setkává v
každdenním živtě (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže znak neb brázek, dplní dpvěď, vykná činnst) rzumí slvům a jednduchým větám, které se vztahují k běžným tématům DCJ-9-3-02.1 rzpzná známá slva a slvní spjení (např. předměty, sby, zvířata, činnsti neb číselné a časvé údaje) v krátkém textu z běžnéh živta DCJ-9-3-02.2 przumí významu slv, slvních spjení a jednduchých vět, které se vztahují k tématům z běžnéh živta, má-li k dispzici vizuální pru (např. vybere, přiřadí, seřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující význam danéh slva neb slvníh spjení, vykná činnst) rzumí krátkému jednduchému textu zejména, pkud má k dispzici vizuální pru, a vyhledá v něm pžadvanu infrmaci DCJ-9-3-03.1 przumí tématu/bsahu krátkéh textu, který se vztahuje k tématům z každdenníh živta a je pdpřen brazem (např. vybere, přiřadí, ukáže, dplní znak, brázek neb text znázrňující téma neb bsah danéh textu) DCJ-9-3-03.2 najde knkrétní infrmace (např. předmětech, sbách, zvířatech, činnstech neb číselných a časvých údajích) v krátkém jednduchém textu, který se vztahuje k tématům z každdenníh živta a je pdpřen brazem vyplní základní údaje sbě ve frmuláři DCJ-9-4-01.1 zapíše/dplní slva neb slvní spjení číselné i nečíselné pvahy týkající se jeh sby, rdiny a kamarádů, zvířat, předmětů, které h bezprstředně bklpují, a činnstí, které běžně vyknává napíše jednduché texty týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat DCJ-9-4-02.1 napíše slva, jednduchá slvní spjení a věty, ve kterých se představí, uvede svůj věk, sdělí, kde bydlí, c dělá, vlastní a umí DCJ-9-4-02.2 napíše slva, jednduchá slvní spjení a věty, ve kterých např. představí členy své rdiny a kamarády, uvede jejich věk a pvlání, sdělí, kde bydlí, c dělají, c vlastní a umí DCJ-9-4-02.3 sestaví s pužitím slv, jednduchých slvních spjení a vět krátký pzdrav, dtaz neb vzkaz, ve kterém sdělí knkrétní infrmaci neb se na ni zeptá (např. jak se má, kde je, c dělá, zda suhlasí, či nesuhlasí), za pužití základních zdvřilstních bratů (např. slvení, pzdrav, rzlučení, pděkvání) stručně reaguje na jednduché písemné sdělení DCJ-9-4-03.1 dpví písemně s pužitím jednduchých slvních spjení a vět na krátká sdělení či tázky týkající se jeh sby, rdiny a kamarádů, zvířat neb předmětů z jeh klí a činnstí, které běžně vyknává Matematika přidán mdeluje a určí část celku, pužívá zápis ve frmě zlmku M-5-1-05.1 vysvětlí a znázrní vztah mezi celkem a jeh částí vyjádřenu zlmkem na příkladech z běžnéh živta M-5-1-05.2 využívá názrné brázky k určvání 1/2, 1/4, 1/3, 1/5, 1/10 celku M-5-1-05.3 vyjádří celek z jeh dané plviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny
prvná, sčítá a dčítá zlmky se stejným základem v bru kladných čísel M-5-1-06.1 prvná zlmky se stejným jmenvatelem (plviny, čtvrtiny, třetiny,pětiny, desetiny) M-5-1-06.2 sčítá a dčítá zlmky se stejným jmenvatelem (plviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny) pmcí názrných brázků (např. čtvercvá síť, kruhvý diagram, číselná sa) a tyt pčetní perace zapisuje přečte zápis desetinnéh čísla a vyznačí na číselné se desetinné čísl dané hdnty M-5-1-07.1 vysvětlí a znázrní vztah mezi celkem a jeh částí vyjádřenu desetinným číslem na příkladech z běžnéh živta M-5-1-07.2 přečte, zapíše, znázrní desetinná čísla v řádu desetin na číselné se a jejích úsecích, ve čtvercvé síti neb v kruhvém diagramu M-5-1-07.3 prvná desetinná čísla v řádu desetin przumí významu znaku -" pr zápis celéh záprnéh čísla a tt čísl vyznačí na číselné se M-5-1-08.1 znázrní na číselné se, přečte, zapíše a prvná celá čísla v rzmezí 100 až +100 M-5-1-08.2 nalezne reprezentaci záprných čísel v běžném živtě načrtne a sestrjí braz jednduchých těles v rvině M-9-3-12.3 sestrjí krychli ve vlném rvnběžném prmítání změny využívá při pamětném i písemném pčítání kmutativnst a asciativnst sčítání a násbení M-5-1-01.3 využívá asciativnst sčítání a násbení při řešení jednduchých úlh s užitím závrek prvádí písemné pčetní perace v bru přirzených čísel M-5-1-02.2 využívá při písemném výpčtu znalst přechdu mezi číselnými řády řeší a tvří úlhy, ve kterých aplikuje svjené pčetní perace v celém bru přirzených čísel M-5-1-04.1 przumí textu jednduché úlhy (rzlišuje infrmace důležité pr řešení úlhy) a úlhu řeší M-5-1-04.2 zfrmuluje dpvěď k získanému výsledku M-5-1-04.3 vytvří jednduchu slvní úlhu pdle vzru vyhledává, sbírá a třídí data M-5-2-01.2 prvnává zadaná data pdle danéh kritéria čte a sestavuje jednduché tabulky a diagramy M-5-2-02.2 vyhledá v tabulce neb diagramu pžadvaná data M-5-2-02.3 vyhledá údaje z různých typů diagramů (slupcvý a kruhvý diagram bez pužití prcent)
M-5-2-02.4 pužívá jednduché převdy jedntek času při práci s daty (např. v jízdních řádech) narýsuje a znázrní základní rvinné útvary (čtverec, bdélník, trjúhelník a kružnici); užívá jednduché knstrukce M-5-3-01.1 rzezná základní rvinné útvary (kruh, čtverec, bdélník, trjúhelník a kružnice) nezávisle na jejich natčení, veliksti neb značení M-5-3-01.2 určí rvinné útvary pmcí pčtu vrchlů a stran, rvnběžnsti a klmsti stran M-5-3-01.3 využívá základní pjmy a značky užívané v rvinné gemetrii (čáry: křivá, lmená, přímá; bd, úsečka, plpřímka, přímka, průsečík, rvnběžky, klmice) M-5-3-01.4 rzpzná jednduchá tělesa (krychle, kvádr, válec) a určí na nich základní rvinné útvary M-5-3-01.5 narýsuje kružnici s daným plměrem M-5-3-01.6 narýsuje becný trjúhelník neb trjúhelník se třemi zadanými délkami stran M-5-3-01.7 narýsuje čtverec a bdélník s užitím knstrukce rvnběžek a klmic M-5-3-01.8 ddržuje zásady rýsvání sčítá a dčítá graficky úsečky; určí délku lmené čáry, bvd mnhúhelníku sečtením délek jeh stran M-5-3-02.2 určí s pmcí čtvercvé sítě neb měřením bvd rvinnéh útvaru (trjúhelníku, čtyřúhelníku, mnhúhelníku) M-5-3-02.3 graficky sčítá, dčítá a prvnává úsečky M-5-3-02.4 určí délku lmené čáry graficky i měřením M-5-3-02.5 převádí jedntky: kilmetry na metry, metry na centimetry, centimetry na milimetry sestrjí rvnběžky a klmice M-5-3-03.1 vyhledá dvjice klmic a rvnběžek ve čtvercvé síti M-5-3-03.2 načrtne a narýsuje klmici a rvnběžku určí bsah brazce pmcí čtvercvé sítě a užívá základní jedntky bsahu M-5-3-04.1 určí pmcí čtvercvé sítě bsah rvinnéh útvaru, který lze slžit ze čtverců a bdélníků
M-5-3-04.2 pužívá základní jedntky bsahu (cm2, m2, km2) bez vzájemnéh převádění prvádí pčetní perace v bru celých a racinálních čísel; užívá ve výpčtech druhu mcninu a dmcninu M-9-1-01.4 užívá znalsti druhých mcnin celých čísel d 1 d 20 a využívá je při výpčtech (i ke stanvení dpvídajících druhých dmcnin) M-9-1-01.6 prvádí základní úpravy zlmků (rzšiřuje a krátí zlmek, vyjádří zlmek v základním tvaru, převádí zlmek na smíšené čísl a napak) M-9-1-01.7 určí abslutní hdntu celéh čísla mdeluje a řeší situace s využitím dělitelnsti v bru přirzených čísel M-9-1-03.1 rzlišuje pjmy prvčísl a čísl slžené; splečný dělitel a splečný násbek M-9-1-03.2 využívá kritéria dělitelnsti (2, 3, 5, 10) M-9-1-03.3 rzlží dvjciferné čísl na sučin prvčísel řeší mdelváním a výpčtem situace vyjádřené pměrem; pracuje s měřítky map a plánů M-9-1-05.1 využívá daný pměr v reálných situacích M-9-1-05.3 využívá měřítk mapy neb plánu k výpčtu řeší aplikační úlhy na prcenta (i pr případ, že prcentvá část je větší než celek) M-9-1-06.1 určí pčet prcent, je-li dána prcentvá část a základ M-9-1-06.2 určí prcentvu část, je-li dán prcentvý pčet a základ M-9-1-06.3 určí základ, je-li dán prcentvý pčet a prcentvá část matematizuje jednduché reálné situace s využitím prměnných; určí hdntu výrazu, sčítá a násbí mnhčleny, prvádí rzklad mnhčlenu na sučin pmcí vzrců a vytýkáním M-9-1-07.1 vypčte hdntu výrazu pr dané hdnty prměnných M-9-1-07.2 využívá při úpravě výrazů vytýkání a vzrce (a + b)^2, (a b)^2, a^2 b^2 M-9-1-07.3 vybere dpvídající výraz, který ppisuje jednduchu reálnu situaci frmuluje a řeší reálnu situaci pmcí rvnic a jejich sustav M-9-1-08.1 vyřeší rvnici a sustavu dvu jednduchých lineárních rvnic pmcí ekvivalentních úprav
M-9-1-08.2 věří správnst řešení slvní úlhy analyzuje a řeší jednduché prblémy, mdeluje knkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v bru celých a racinálních čísel M-9-1-09.1 řeší jednduché úlhy v bru celých čísel M-9-1-09.2 ppíše knkrétní situace s využitím racinálních čísel vyhledává, vyhdncuje a zpracvává data M-9-2-01.3 pracuje s časvu su M-9-2-01.4 převádí údaje z textu d tabulky, diagramu a grafu a napak M-9-2-01.5 samstatně vyhledává data v literatuře, denním tisku a na internetu prvnává subry dat M-9-2-02.1 prvná kvantitativní vztahy, které jsu uvedeny v různých tabulkách neb v tabulce a diagramu určuje vztah přímé aneb nepřímé úměrnsti M-9-2-03.1 vytvří tabulku pr přímu a nepřímu úměrnst na základě textu úlhy M-9-2-03.2 rzliší přímu a nepřímu úměrnst z textu úlhy vyjádří funkční vztah tabulku, rvnicí, grafem M-9-2-04.2 přiřadí funkční vztah vyjádřený tabulku k příslušnému grafu a napak M-9-2-04.3 vyčte z grafu pdstatné infrmace (např. nejmenší a největší hdnta, růst, pkles) matematizuje jednduché reálné situace s využitím funkčních vztahů M-9-2-05.1 vybere dpvídající funkční vztah, který ppisuje jednduchu reálnu situaci charakterizuje a třídí základní rvinné útvary M-9-3-02.2 rzliší typy úhlů (strý, tupý, pravý, přímý), typy trjúhelníků a čtyřúhelníků určuje velikst úhlu měřením a výpčtem M-9-3-03.2 využívá při výpčtech sučet vnitřních úhlů v trjúhelníku načrtne a sestrjí rvinné útvary M-9-3-06.1 načrtne rvinný útvar pdle slvníh zadání M-9-3-06.2 prvede jednduché knstrukce (např. sa úsečky, čtverec se zadanu stranu, trjúhelník se zadanými stranami, úhel dané veliksti, rvnběžka a klmice daným bdem)
M-9-3-06.3 věří, zda výsledný útvar dpvídá zadání užívá k argumentaci a při výpčtech věty shdnsti a pdbnsti trjúhelníků M-9-3-07.1 vyhledá z nabídky trjúhelníků dvjice shdných trjúhelníků M-9-3-07.2 vyhledá z nabídky trjúhelníků dvjice pdbných trjúhelníků dhaduje a vypčítá bjem a pvrch těles M-9-3-10.1 dhaduje a vypčítá pvrch krychle, kvádru a válce M-9-3-10.2 dhaduje a vypčítá bjem krychle, kvádru a válce načrtne a sestrjí sítě základních těles M-9-3-11.1 pužívá pjmy síť tělesa, plášť, pdstava M-9-3-11.3 načrtne a sestrjí síť krychle načrtne a sestrjí braz jednduchých těles v rvině M-9-3-12.2 načrtne krychli a kvádr ve vlném rvnběžném prmítání analyzuje a řeší aplikační gemetrické úlhy s využitím svjenéh matematickéh aparátu M-9-3-13.2 řeší matematicku úlhu M-9-3-13.3 věří výsledek úlhy užívá lgicku úvahu a kmbinační úsudek při řešení úlh a prblémů a nalézá různá řešení předkládaných neb zkumaných situací M-9-4-01.1 vyhledá v textu úlhy ptřebné údaje a vztahy M-9-4-01.2 řeší jednduchu úlhu M-9-4-01.3 věří výsledek úlhy řeší úlhy na prstrvu představivst, aplikuje a kmbinuje pznatky a dvednsti z různých tematických a vzdělávacích blastí M-9-4-02.1 určí reálnu pdbu jednduchéh trjrzměrnéh útvaru z jeh brazu v rvině M-9-4-02.2 využívá představu pdbě trjrzměrnéh útvaru při řešení jednduchých úlh z běžnéh živta debrán využívá při pamětném i písemném pčítání kmutativnst a asciativnst sčítání a násbení M-5-1-01.4 využívá výhdnéh sdružvání čísel při sčítání něklika sčítanců bez závrek
řeší a tvří úlhy, ve kterých aplikuje svjené pčetní perace v celém bru přirzených čísel M-5-1-04.4 přiřadí k zadanému jednduchému matematickému vyjádření smysluplnu slvní úlhu (situaci ze živta) M-5-1-04.5 tvří slvní úlhu k matematickému vyjádření čte a sestavuje jednduché tabulky a diagramy M-5-2-02.5 pužívá jednduchých převdů jedntek času při práci s daty v jízdních řádech narýsuje a znázrní základní rvinné útvary (čtverec, bdélník, trjúhelník a kružnici); užívá jednduché knstrukce M-5-3-01.9 ddržuje zásady rýsvání sčítá a dčítá graficky úsečky; určí délku lmené čáry, bvd mnhúhelníku sečtením délek jeh stran M-5-3-02.6 převádí jedntky délky (mm, cm, dm, m, km) sestrjí rvnběžky a klmice M-5-3-03.3 narýsuje k zadané přímce rvnběžku a klmici veducí daným bdem pmcí trjúhelníku s rysku určí bsah brazce pmcí čtvercvé sítě a užívá základní jedntky bsahu M-5-3-04.3 pužívá základní jedntky bsahu (cm2, m2, km2) bez vzájemnéh převádění rzpzná a znázrní ve čtvercvé síti jednduché svě suměrné útvary a určí su suměrnsti útvaru překládáním papíru M-5-3-05.3 vytvří ve čtvercvé síti svě suměrný útvar pdle sy v lince mřížky mdeluje a řeší situace s využitím dělitelnsti v bru přirzených čísel M-9-1-03.4 řeší slvní úlhu s využitím dělitelnsti M-9-1-03.5 vytvří slvní úlhu na využití dělitelnsti užívá různé způsby kvantitativníh vyjádření vztahu celek - část (přirzeným číslem, pměrem, zlmkem, desetinným číslem, prcentem) M-9-1-04.2 navzájem převádí různá vyjádření vztahu celek část řeší mdelváním a výpčtem situace vyjádřené pměrem; pracuje s měřítky map a plánů M-9-1-05.4 umí dvdit měřítk mapy, plánu ze zadaných údajů M-9-1-05.5 pužívá při řešení úlh úměru a trjčlenku M-9-1-05.6 řeší mdelváním situace vyjádřené pměrem řeší aplikační úlhy na prcenta (i pr případ, že prcentvá část je větší než celek) M-9-1-06.4 určí základ, je-li dán prcentvý pčet a prcentvá část M-9-1-06.5 pužívá prcentvéh pčtu při řešení úlh z jednduchéh úrkvání M-9-1-06.6 věří správnst výsledku aplikační úlhy na prcenta matematizuje jednduché reálné situace s využitím prměnných; určí hdntu výrazu, sčítá a násbí mnhčleny, prvádí rzklad mnhčlenu na sučin pmcí vzrců a vytýkáním M-9-1-07.4 vypčte hdntu výrazu pr dané hdnty prměnných M-9-1-07.5 využívá při úpravě výrazů vytýkání a vzrců (a + b)^2, (a b)^2, a^2 b^2 M-9-1-07.6 sestaví číselný výraz pdle slvníh zadání frmuluje a řeší reálnu situaci pmcí rvnic a jejich sustav M-9-1-08.3 prvádí zkušku rvnice neb sustavy dvu rvnic dvu neznámých
M-9-1-08.4 věří správnst řešení slvní úlhy M-9-1-08.5 přiřadí k rvnici dpvídající slvní úlhu M-9-1-08.6 rzhdne, zda rvnice neb sustava rvnic má řešení a věří, zda řešení patří d zadanéh číselnéh bru analyzuje a řeší jednduché prblémy, mdeluje knkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v bru celých a racinálních čísel M-9-1-09.3 vyhdntí výsledek řešení úlhy vyhledává, vyhdncuje a zpracvává data M-9-2-01.6 převádí údaje mezi tabulku, diagramem a grafem M-9-2-01.7 samstatně vyhledává data v literatuře, denním tisku a na internetu a kriticky hdntí jejich reálnst prvnává subry dat M-9-2-02.2 interpretuje výsledky získané prvnáváním subrů dat určuje vztah přímé aneb nepřímé úměrnsti M-9-2-03.3 využívá při řešení úlh přímu a nepřímu úměrnst vyjádří funkční vztah tabulku, rvnicí, grafem M-9-2-04.4 přiřadí lineární funkci vyjádřenu rvnicí k příslušnému grafu neb tabulce a napak M-9-2-04.5 vyčte z grafu význačné hdnty na základě przumění vzájemným vztahům mezi prměnnými matematizuje jednduché reálné situace s využitím funkčních vztahů M-9-2-05.2 řeší úlhu s využitím funkčních vztahů M-9-2-05.3 vyjádří výsledek řešení úlhy v kntextu reálné situace charakterizuje a třídí základní rvinné útvary M-9-3-02.3 využívá vlastnstí základních rvinných útvarů (vlastnstí úhlpříček, velikst úhlů, suměrnst) využívá pjem mnžina všech bdů dané vlastnsti k charakteristice útvaru a k řešení plhvých a neplhvých knstrukčních úlh M-9-3-05.2 využívá mnžiny všech bdů dané vlastnsti při řešení úlh načrtne a sestrjí rvinné útvary M-9-3-06.4 věří, zda výsledný útvar dpvídá zadání užívá k argumentaci a při výpčtech věty shdnsti a pdbnsti trjúhelníků M-9-3-07.3 určí pměr pdbnsti z rzměrů útvarů a napak určuje a charakterizuje základní prstrvé útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnsti M-9-3-09.3 využívá při řešení úlh metrické a plhvé vlastnsti v mnhstěnech a rtačních tělesech M-9-3-09.4 pracuje s půdrysem a nárysem mnhstěnů a rtačních těles užívá lgicku úvahu a kmbinační úsudek při řešení úlh a prblémů a nalézá různá řešení předkládaných neb zkumaných situací M-9-4-01.4 zfrmuluje dpvěď na zadaný prblém řeší úlhy na prstrvu představivst, aplikuje a kmbinuje pznatky a dvednsti z různých tematických a vzdělávacích blastí M-9-4-02.3 využívá získané pznatky a dvednsti při řešení úlh z běžnéh živta