Základní škola Jeseník, příspěvková organizace Nábřežní 413/28, Jeseník. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ŠKOLA PRO ŽIVOT

Transkript

1 Základní škla Jeseník, příspěvkvá rganizace Nábřežní 413/28, Jeseník ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pr základní vzdělávání Platnst: d Část 3. Učební snvy 2. stupeň

2 Šklní vzdělávací prgram Obsah Učební plán... 3 Učební plán pr 2. stupeň běžné třídy... 3 Učební plán pr 2. stupeň sprtvní třídy... 4 Český jazyk...5 Anglický jazyk...14 Německý jazyk jak další cizí jazyk...17 Ruský jazyk jak další cizí jazyk...21 Matematika...25 Infrmační a kmunikační technlgie...31 Dějepis...33 Občanská výchva...38 Fyzika...44 Chemie...49 Přírdpis...56 Zeměpis...61 Eklgie...65 Hudební výchva...67 Výtvarná výchva...71 Člvěk a zdraví...77 Tělesná výchva...81 Sprtvní příprava všebecná sprtvní příprava...86 Pracvní výchva...90 Vlitelný předmět Knverzace v anglickém jazyce...99 Vlitelný předmět Seminář z dějepisu Vlitelný předmět Sprtvní a phybvé aktivity Vlitelný předmět Seminář ze zeměpisu Vlitelný předmět Přírdvědná praktika Vlitelný předmět Chemická praktika Vlitelný předmět Infrmační technlgie Etická výchva Ochrana člvěka za běžných rizik a mimřádných událstí Dpravní výchva na 2. stupni Základní škla Jeseník Strana 2 z 119

3 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán Učební plán Učební plán pr 2. stupeň běžné třídy Oblast Obr RVP předmět ŠVP kntr. Dispnibilní Jazyk a jazykvá kmunikace Český jazyk a literatura Cizí jazyk Český jazyk Anglický jazyk Další cizí jazyk Matematika a její aplikace Infrmační a kmunikační technlgie Člvěk a splečnst Člvěk a přírda Umění a kultura Člvěk a zdraví Člvěk a svět práce Dispnibilní hdinvá dtace Matematika a její aplikace Infrmační a kmunikační technlgie 15 Matematika Infrmatika Dějepis Dějepis Občanská výchva Občanská výchva Fyzika Fyzika Chemie Chemie Přírdpis 21 Přírdpis Zeměpis Zeměpis Eklgie Hudební výchva Hudební výchva Výtvarná výchva Výtvarná výchva Výchva ke zdraví Člvěk a zdraví Tělesná výchva Tělesná výchva Člvěk a svět práce 3 Pracvní výchva Dispnibilní hdiny 24 Vlitelné předměty Rzdělení viz pslední slupec Celkem hdin v rčníku Rčníkvá maxima Pznámky k učebnímu plánu 2. stupně běžné třídy V nabídce Další cizí jazyk je Německý a Ruský jazyk Vlitelné předměty si žáci vybírají z aktuální nabídky viz přílha č. 3 Základní škla Jeseník Strana 3 z 119

4 Šklní vzdělávací prgram Učební plán pr 2. stupeň sprtvní třídy Oblast Obr RVP předmět ŠVP kntr. Dispnibilní Jazyk a jazykvá kmunikace Český jazyk a literatura Cizí jazyk Český jazyk Anglický jazyk Další cizí zazyk Matematika a její aplikace Infrmační a kmunikační technlgie Člvěk a splečnst Člvěk a přírda Umění a kultura Člvěk a zdraví Člvěk a svět práce Dispnibilní hdinvá dtace Matematika a její aplikace Infrmační a kmunikační technlgie 15 Matematika Infrmatika Dějepis Dějepis Občanská výchva Občanská výchva Fyzika Fyzika Chemie Chemie Přírdpis Přírdpis Zeměpis Zeměpis Hudební výchva Hudební výchva Výtvarná výchva Výtvarná výchva Výchva ke zdraví Tělesná výchva 10 Člvěk a zdraví Tělesná výchva Sprtvní příprava Člvěk a svět práce 3 Pracvní výchva Dispnibilní hdiny 24 Rzdělení viz pslední slupec Celkem hdin v rčníku Rčníkvá maxima Pznámky k učebnímu plánu 2. stupně sprtvní třídy V nabídce Další cizí jazyk je Německý a Ruský jazyk Základní škla Jeseník Strana 4 z 119

5 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán Oblast Jazyk a jazykvá kmunikace Český jazyk CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Předmět Český jazyk je vzdělávacím brem, který je splu s dalšími dvěma bry Anglický jazyk a Německý jazyk vřazen d vyššíh celku Jazyk a jazykvá kmunikace. Tím je vymezen jeh dminantní, určující akcent, a t akcent jazykvě slvesný a kmunikační. Kultivace jazykvých dvednstí a jejich využívání je nedílnu sučástí všech vzdělávacích blastí. Jazykvá výuka, jejímž cílem je zejména pdpra rzvje kmunikačních kmpetencí, vybavuje žáka znalstmi a dvednstmi, která umžňují vnímat jazykvá sdělení, rzumět jim, vhdně se vyjadřvat, uplatňvat a prsazvat výsledky svéh pznání. Jeh rzdělení d tří slžek na Jazykvu výchvu, Kmunikační a slhvu výchvu a Literární výchvu udává zřetele jazykvé, všebecně kmunikační a jeh literární slžka pak vyžaduje uplatnění zejména k suvislstem kulturním (estetickým a uměleckým). Ve slžce Literární výchva (ve všech rčnících) byly zapracvány i výstupy Etické výchvy. Základní princip charakteristiky předmětu je jeh kmplexní a vzájemně prlínající se charakter, v němž právě kmunikační aspekt je stmelující princip všech slžek. Ten by měl být záruku nvsti a prgresivnsti v bru. Slžka jazykvá vede žáky k přesnému a lgickému myšlení, které je základním předpkladem jasnéh, přehlednéh a srzumitelnéh vyjadřvání. Sučasně s tím se uplatňují a prhlubují i jejich becné intelektvé dvednsti. Prstřednictvím slžky kmunikační a slhvé se žáci učí nejen pznávat, ale i vládat a tvřivě uplatňvat mnhtvárné a rzmanité jazykvé prstředky v knkrétních kmunikačních situacích. Literární prces pmáhá nalézat splečnu řeč s textem, przumět jeh sdělení, způsbilst tent text umělecky vnímat a splupdílet se na jeh smyslu. Více než v tradičním učení pěstuje tat slžka cit, braztvrnst a představivst. Slžky jak kmplex pak nevytvářejí jen emcinální vztah k nárdní kultuře, ale výrazně vlivňují humánní cítění a pstje, sciální empatii a tleranci, všebecně uznávané mravní hdnty a chranitelský vztah k přírdě. OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Předmět Český jazyk a literatura je kncipván tak, aby dšl k rganickému prpjení učiva jedntlivých slžek předmětu český jazyk (jazykvé, kmunikativně slhvé a literární) v návaznsti na významné vazby k učivu předmětů dalších. Obsah jazykvéh vyučvání směřuje ke kultivvanému vyjadřvání žáků a jejich jazykvému chvání, které je důležitu sučástí jejich splečenskéh vystupvání a celkvéh sciálníh chvání. V literatuře je bsah předmětu zaměřen na rzvj a kultivaci čtenářské aktivity žáka, cílevědmě buduje žákvu čtenářsku zkušenst, literární a kulturní vědmí v kntextu učiva. Prstřednictvím bsahu rzvíjí představivst, fantazii a sebevyjádření-v závěrech literárních textech, uměleckém výrazném čtení, případně v pkusech vlastní literární tvrbu. Časvá dtace v rčníku je stanvena na 4 hdiny týdně, u běžných tříd v 8. rčníku 5 hdin týdně. Výuka předmětu prbíhá zčásti v kmenvých třídách, z větší části v učebně přebírající funkci šklní knihvny a v učebně s interaktivní tabulí, v letních měsících je při výuce literatury využíván i atria škly. Dle reginálních mžnstí jsu navštěvvány akce přádané Městským kulturním střediskem v Jeseníku, které suvisí s předmětem. Metdy a frmy práce dpvídají didaktické tvřivsti jedntlivých vyučujících. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V tmt předmětu jsu realizvána d prjektů. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Kmpetence k učení nacházíme způsb výuky, který vyhvuje žákům diferencujeme pdle schpnstí jedntlivých žáků, zhledňujeme rzdíly splečně s žáky frmulujeme cíl zařazujeme d výuky různé typy metd, střídáme je a vhdně kmbinujeme preferujeme metdy aktivizující žáky k vlastním řešením úklů zadáváme úkly, při kterých jsu žáci splupracují vedeme žáky k plánvání úklů vedeme žáky k vyhledávání, třídění a využívání všech infrmačních zdrjů a jejich kmbinaci tak, aby byly následně žáky využívány nejen v prcesu učení, ale ve všech tvůrčích činnstech. vedeme žáky k užívání správné terminlgie dbáme, aby jedntlivé slžky předmětu (jazykvá, kmunikační a slhvá a literární) půsbily vyváženě, navazvaly a příčinně suvisely v plné míře uplatňujeme mezipředmětvé vztahy a prpjujeme pznatky z různých vzdělávacích blastí s cílem vytvářet u žáků ucelenější phled na splečenské a kulturní jevy zajišťujeme, aby žáci nebyli přetěžváni mnžstvím faktgrafických údajů Základní škla Jeseník Strana 5 z 119

6 Šklní vzdělávací prgram Kmpetence k řešení prblémů vedeme žáky k tmu, aby rzpznali prblémy, přemýšleli nich a měli snahu prblémy řešit vedeme žáky tím, že jim klademe tevřené tázky, které jim pmhu rientvat se nejen v příčinách prblémů, ale i v různých pstupech, jak prblémy řešit následně pak pmáháme žákům naplánvat způsb řešení prblémů rzvíjíme u žáků schpnsti třídit, zpracvávat a systemizvat získané pznatky směřujeme žáky ke kmbinatrice různých infrmačních zdrjů pr řešení prblémů učíme žáky pracvat i s chybu jak s příležitstí ke správnému řešení ukazujeme, jak mají frmulvat své argumenty, ale také věnvat pzrnst argumentům statních žáků učíme žáky frmulvat hyptézy v psané i mluvené pdbě a následně také využívat při učení mtivujeme žáky k zdknalvání svých rzhdvacích schpnstí při řešení prblémů, pdprujeme jejich samstatnst a tvůrčí řešení Kmpetence kmunikativní zajímáme se názry, náměty a zkušensti žáků následně pak vybízíme žáky k tevřené kmunikaci, přičemž dbáme na t, aby se žáci nebávali tevřeně sdělit svůj názr ve vyučvacím prcesu zadáváme takvé úkly, které vyžadují kmunikaci žáků bjasňujeme na příkladech, že kmunikvat může lépe ten, kd využívá různých infrmačních a kmunikačních prstředků a technlgií vedeme žáky k přesnému a lgickému myšlení, které je základem jasnéh, přehlednéh a srzumitelnéh vyjadřvání směřujeme žáky k tmu, aby své myšlenky, názry a argumenty frmulvali věcně, suvisle a výstižně (v ústním i písemném prjevu) dbáme na úrveň kmunikace a využívání všech jejich slžek rzvíjíme u žáků pzitivní vztah k jazyku v rámci interkulturní kmunikace, uvědmění si smyslu a významu zejména mateřskéh jazyka, jeh jazykvých a slhvých vrstev, jejich specifičnsti a dlišnsti ve srvnání s cizími jazyky směřujeme svu činnst k tmu, aby žáci pznávali, ale také vládali a tvřivě uplatňvali mnhtvárné jazykvé prstředky v knkrétních kmunikačních situacích Kmpetence sciální a persnální vytváříme vhdné pdmínky pr práci umžňujeme žákům, aby si vzájemně sdělvali své pcity a názry, akceptvali dlišnsti, učili se sami řešit knflikty ve skupině, pskytnut i přijímat pmc důsledně rzlišujeme prcesy učení a hdncení sledujeme úspěšnst žáků a jejich vývj; ceňujeme jejich pkrk a snahu dcílení lepších výknů pdprujeme žáky v sebehdncení vlastních výknů, učí je zaujímat pstje k těmt výknům dáváme všem žákům tevřeně a sustavně najev, že každý z nich může být úspěšný mtivujeme žáky k tmu, že i neúspěch může být příležitstí k dalšímu vývji vytváříme u žáků takvé dvednsti a pstje, aby se knstruktivně pdíleli na dění ve splečnsti a byli schpni řešit prblémy v sbním, rdinném i veřejném kntextu Kmpetence bčanské bjasňujeme žákům, které pstupy, pužívané ve splečenské praxi, jsu v suladu s dsaženu úrvní pznávání ve výuce respektujeme splečenské dění seznamujeme žáky a v každdenní praxi uplatňujeme splečenské nrmy, jimiž jsu žáci pvinni se řídit ukazujeme žákům, jak se chvat v krizvých situacích nepmíjíme reginální živt; pdprujeme v žácích ptřebu žít v reginu a pr regin vybízíme žáky k respektvání a chraně kulturníh a histrickéh dědictví, pěstujeme v žácích vztah k literatuře a čtenářství becně; tent by se měl stát žákvým vztahem k určité živtní hdntě Kmpetence pracvní pdněcujeme žáky k tvřivé činnsti, ceňujeme jejich snahu i výkn vedeme žáky k uvědmění si významu dbrých jazykvých znalstí a schpnstí pr živt vedeme žáky k pchpení vztahu mateřštiny a cizích jazyků jak základníh předpkladu pr praktické živtní sbní a pracvní uplatnění dbáme, aby se výchvně vzdělávací prces dehrával v příjemném, útulném, čistém a zdravém prstředí; t pmáhají spluvytvářet i žáci sami Základní škla Jeseník Strana 6 z 119

7 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Očekávané výstupy z RVP JAZYKOVÁ VÝCHOVA Rčníkvé výstupy Učiv Pznámky 6. rčník rzlišuje spisvný a nespisvný jazyk rzlišuje útvary nárdníh jazyka, nářečí pužívá jazykvé příručky, rientuje se v nich přiměřeně pužívá zvukvé prstředky při čtení a mluveném prjevu spisvně vyslvuje česká a běžně užívaná cizí slva vládá základní pravpisné jevy chápe spdbu znělsti nasluchá věcně a kriticky mluvenému prjevu zvládá pravpis lexikální, mrflgický a slvtvrný rzlišuje způsby bhacvání slvní zásby chápe zásady tvření českých slv rzpzná přenesená pjmenvání správně třídí slvní druhy, tvří spisvné tvary slv svjí si pravpis jmen vlastních a jednduchých názvů zeměpisných rzpzná typy pdstatných jmen užívá rzpzná druhy příd. jmen, vzry umí sklňvat zájmena a číslvky, nezaměňuje jejich tvary, rzpzná druhy zájmen a číslvek vhdně pužívá slvesné tvary umí určit pdmět a přísudek utvrzuje si učiv shdě pdmětu s přísudkem seznamuje se s rzvíjejícími větnými členy rzlišuje větu jednduchu a suvětí 7. rčník rzlišuje slvní druhy rientuje se dle vzrů a využívá všech základních jazykvých příruček chápe rzdílné sklňvání v značení částí těla a případy, kdy jde přenesení slva na jinu skutečnst pznává pravpis v různých Obecné pučení jazyce nárdní jazyk, nářečí, becná čeština jazykvé příručky Zvukvá stránka jazyka spisvná a nespisvná výslvnst, hlásky, zdvjené suhlásky pravpis i/y p bjetných suhláskách skupiny bě,pě,vje,vě,mě,mně předlžky s, z pauzy, důraz, temp Pravpis a stavba slva slva příbuzná slvtvrný rzbr rzbr stavby slva střídání hlásek při dvzvání tvření slv dvzváním Tvarslví pdstatná jména abstraktní a knkrétní, hrmadná, pmnžná a látkvá, becná a vlastní, sbní a místní kategrie pdst. jmen, pravpis kncvek druhy přídavných jmen, jmenné tvary, stupňvání zájmena druhy a sklňvání, pravpis číslvky druhy, pravpis slvesa pdmiňvací způsb, shda pdmětu s přísudkem Skladba základní a rzvíjející větné členy shda pdmětu s přísudkem věta jednduchá suvětí, spjvací výrazy, interpunkce Tvarslví Slvní druhy Pdstatná jména-sklňvání sbních vlastních jmen a jmen zeměpisných Tvary značující části těla Víceslvné vlastní názvy Přídavná jména-pravpis Jmenné tvary přídavných jmen Zájmena-pravpis Základní škla Jeseník Strana 7 z 119

8 Šklní vzdělávací prgram typech víceslvných vlastních názvů zvládá pravpis přídavných jmen i ve stupňvaných tvarech seznamuje se s tvřením a užitím jmenných tvarů přídavných jmen upevňuje si pravpis psaní sbních a přivlastňvacích zájmen svjuje si sklňvání vztažných zájmen pmcí shdných tvarů s tvary zájmen sbních upevňuje si učiv pakváním pravidel při psaní číslvek základních a řadvých u btížnějších slvesných tvarů se rientuje v PČP vhdně využívá ve své jazykvé praxi trpný rd rzlišuje příslvce a přídavná jména, využívá příslvečné spřežky a tvří jedntlivé tvary při stupňvání správně tvří spisvné tvary slv a vědmě je pužívá ve vhdných kmunikačních situacích v písemném prjevu zvládá pravpis lexikální pznává přesný význam slv ptřebných pr rzvj jazykvých dvednstí zvyšuje si úrveň jazykvéh vyjadřvání při uvědmělé vlbě vhdných jazykvých prstředků využívá pznatků ve slhvém vyučvání chápe slvtvrný prces a má znalsti v základních způsbech tvření slv pznává frekvenci slvtvrných typů prstřednictvím kapitly Slvní zásby si upevňuje pravpisné návyky rzlišuje jedntlivé typy vět, vyhledává jednčlenné věty v suvislém textu a umí je pužívat ve vlastních slhvých pracích určuje btížnější případy vět pdle jejich frmy a uvědmuje si, že základní frmy věty mhu plnit různé funkce vyhledává základní a Vztažná zájmena Číslvky-druhy Číslvky základní a řadvé-pravpis Slvesa-btížnější tvary Slvesa-rd činný a trpný Příslvce-druhy, tvření, stupňvání Příslvečné spřežky Pravpis Psaní i/y, í/ý Předpny s-, z- Psaní suhláskvých skupin Nauka významu a tvření slv Význam slv-slv, věcný význam slv, suslví a rčení Význam slv-slva mnhznačná a jednznačná Význam slv-synnyma, antnyma, hmnyma, dbrné názvy Slvní zásba a tvření slv Slvní zásba a způsb jejíh bhacvání (dvzvání, skládání slv, zkracvání) Skladba Věty dvjčlenné, jednčlenné a větné ekvivalenty Druhy vět pdle funkce Základní větné členy Rzvíjející větné členy Znázrnění stavby věty jednduché Základní škla Jeseník Strana 8 z 119

9 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán rzvíjející větné členy a využívá těcht znalstí při tvrbě jazykvých prjevů pdle kmunikačních situací rzlišuje větu jednčlennu a dvjčlennu, větný ekvivalent určuje pčty vět v suvětí, věty hlavní a vedlejší ve svých jazykvých prjevech užívá různé syntaktické knstrukce s psuzením i jejich vlastnstí z hlediska stylistickéh 8. rčník vytváří si vztah k mateřskému jazyku dliší spisvný a nespisvný jazykvý prjev (nářečí, becnu češtinu) vládá základní pravpisné jevy rzpzná způsby bhacvání slvní zásby a zásady tvření nvých slv pužívá samstatně slvníky zvládá pravpis slv přejatých rzlišuje slvní druhy určuje druhy pdstatných jmen prhlubuje své znalsti v pravpise cizích becných jmen přejatých a cizích vlastních jmen rzlišuje slvesný vid zvládá pravpis kncvek jmen a slves rzlišuje základní a rzvíjející větné členy rzpzná významvý pměr v něklikanásbném větném členu rzlišuje přístavek určuje druhy vět vedlejších nahrazuje větné členy vedlejšími větami rzlišuje druh suvětí, určuje významvý pměr mezi větami hlavními zvládá interpunkci Obecné výklady českém jazyce Útvary nárdníh jazyka a jazykvá kultura Čeština jak jeden ze slvanských jazyků Nauka slvní zásbě Slvní zásba a tvření slv Slva přejatá a jejich výslvnst Pravpis slv přejatých Tvarslví Přehled slvních druhů Některé nepravidelnsti ve sklňvání pdst. jmen Sklňvání cizích becných a vlastních jmen Sklňvání zájmena týž/tentýž Slvesný vid Pravpis kncvek jmen a slves Skladba Zápr Přívlastek vlný, těsný, něklikanásbný, pstupně rzvíjející Přístavek Věta jednduchá, suvětí Stavba textvá-návaznst vět na sebe s využitím různých jazykvých prstředků Něklikanásbné větné členy Dplněk, vedlejší věta dplňkvá Suvětí pdřadné, druh vět vedlejších Suvětí suřadné, významvý pměr mezi nimi Interpunkce 9. rčník rientuje se ve vývjvých fázích jazyka českéh dliší spisvný a nespisvný Nárdní jazyk Obecné výklady jazyce Slvanské jazyky, vývj jazyka Základní škla Jeseník Strana 9 z 119

10 Šklní vzdělávací prgram jazykvý prjev (nářečí, becnu češtinu) vládá základní pravpisné jevy zvládá sklňvání becných jmen přejatých a cizích jmen vlastních pdle vzrů seznámí se se zvláštnstmi ve sklňvání některých pdstatných jmen rdu mužskéh určuje druhy zájmen a číslvek v textu Rzlišuje slvesné třídy a vzry chápe spdbu znělsti utvrdí si znalsti v rzbrvé stránce slva a věty rzpzná nejdůležitější způsby bhacvání slvní zásby a zásady tvření českých slv pužívá samstatně slvníky pr určení významu slva rientuje se ve stavbě věty jednduché rientuje se v různých typech výpvědí rzlišuje věty dvjčlenné a jednčlenné užívá větné členy ve větě určuje druhy vět vedlejších rientuje se ve slžitějších suvětích chápe vztah suřadnsti mezi jedntlivými zmnženými větnými členy (přístavek) chápe bsahvu suvislst mezi hlavními větami určuje druhy suvětí zvládá prblematiku interpunkce u vedlejších vět suřadně spjených zvládá prblematiku interpunkce Obecná čeština, nářečí Opakvání všech pravpisných jevů Opakvání základních pznatků ze skladby Tvarslví Slva přejatá, jejich výslvnst a pravpis Sklňvání becných slv přejatých a cizích jmen vlastních Klísání mezi tvary pdst.jmen Přehled sklňvání zájmen a číslvek Slvesné třídy Hláskslví shrnutí Tvarslví shrnutí Nauka významu slv Nauka tvření slv Pravpis Skladba Opakvání učiva skladby Vyjádření pdmětu a přísudku různými slvními druhy Shda přísudku s něklikanásbným pdmětem Významvý pměr mezi něklikanásbnými větnými členy Významvý pměr mezi suřadně spjenými větami Suvětí suřadné, pdřadné, interpunkce Suřadně spjené věty vedlejší Slžité suvětí Nepravidelnsti větné stavby (citslvce, slvení, samstatný větný člen, vsuvka) KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Rčníkvé výstupy Učiv Pznámky 6. rčník dlišuje spisvný a Oslvení nespisvný prjev Dpis sukrmý stylizuje dpis sukrméh Vypravvání charakteru Phádka vyjadřuje své zážitky, názry Ppis místa, sby, děje, samstatně sestavuje snvu pracvníh pstupu tvřivé psaní Práce s infrmacemi výpisky, Základní škla Jeseník Strana 10 z 119

11 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán užívá vhdné jazykvé prstředky k dsažení výstižnsti vypravvání chápe význam ppisu a jeh funkci užívá jazykvé prstředky ppisu vypracuje jednduchý pracvní pstup získané znalsti aplikuje při studiu statních předmětů vyhledá základní údaje ujasňuje si rzdíl mezi snvu, výpisky a výtahem vnímá mediální sdělení 7. rčník prpracvává se k užívání slžitějších jazykvých prstředků tvřivé psaní usiluje přesný, výstižný ppis a jeh názrnst chápe význam charakteristiky a její funkci uplatňuje specifické výrazvé prstředky využívá pznatků z vlastní četby seznamuje se úřední krespndencí, dkáže rzlišit dbrný styl d uměleckéh sestaví živtpis vlí přiměřené jazykvé prstředky 8. rčník rzvíjí kultivvaný písemný i ústní prjev využívá pznatků z vlastní četby tvřivé psaní psiluje vztah k přírdě, dmvu, místu, které zná prkazuje riginalitu myšlení bhacuje svůj prjev základní umělecké prstředky klade důraz na věcnu přesnst a terminlgicku dbrnst uplatňuje vhdné jazykvé prstředky respektuje dlišnst názrů pracuje s dbrným textem, snaží se vyhledat pdstatné myšlenky a infrmace 9. rčník frmuluje vlastní názry na aktuální prblémy zapjuje se d diskuse ddržuje bsahvu, jazykvu správnst a výtah,encyklpedické hesl pzvánka, známení Vypravvání vypravvání jak základ pvídky Ppis uměleckých děl, výrbků Charakteristika Praktické administrativní písemnsti Živtpis Charakteristika literárních pstav Líčení Výklad Úvaha Referát Práce a infrmacemi Vypravvání v běžné kmunikaci, v umělecké blasti Úvaha Prslv Média klasická a elektrnická Základní škla Jeseník Strana 11 z 119

12 Šklní vzdělávací prgram slhvu správnst pracuje s aktuálním textem uspřádá infrmace rientuje se v různých slhvých útvarech a využívá vhdné jazykvé prstředky tvřivé psaní pdle svéh výběru vnímá mediální sdělení uvědmuje si jazykvé a technické pstupy řečníků (slvvání psluchačů, schpnst argumentvat, citáty, gradace) rzpzná jedntlivé případy manipulativní kmunikace, zejména reklamy uvědmuje si pzrváním a analýzu mediálních žánrů význam jazyka, jeh úrveň či pkleslst v případě bulvárních tiskvin etika nvinářské práce (nviny časpisy, televize, rzhlas, internet) Mediální sféra a její žánry reklama, reprtáž, fejetn, rzhvr, slupek, recenze Suhrnné pučení slhu LITERÁRNÍ VÝCHOVA Český jazyk literární výchva Rčníkvé výstupy Učiv Pznámky 6. rčník Zdknaluje techniku čtení Přednáší zpaměti literární texty přiměřené věku Pdle svých schpnstí vlně reprdukuje text na dané téma Zvládá dramatizaci jednduchéh textu Frmuluje djmy ze své četby a své názry na ni Rzlišuje prózu a pezie Orientuje se v základních pjmech z literární terie (literární druhy, žánry, druhy rýmů, lidvá slvesnst, brazná pjmenvánímetafra, asciace) Orientuje se v knihvně Lidvá slvesnst Phádka Báje, mýty, pvěsti Balada Pezie Nnsensvá pezie Dbrdružná literatura Literatura pr děti a mládež Cestpis Etická výchva 7. rčník Vyjádří své pcity z přečtenéh textu a frmuluje vlastní názr na přečtený text Uceleně reprdukuje přečtený text, jednduše ppisuje strukturu literárníh díla Rzumí některým termínům vztahujícím se ke struktuře literárníh díla a využívá je Eps Bajka Rmance Židvské pvěsti Humr v literatuře Pvídka Struktura literárníh díla námět, téma, kmpzice, hlavní hrdina Etická výchva Základní škla Jeseník Strana 12 z 119

13 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán při ppisu uměleckéh díla (kmpzice, hlavní myšlenka, jazykvé figury,..) Tvří vlastní literární text jak variaci, parafrázi neb dramatizaci textu půvdníh Rzumí některým termínům vztahujícím se k druhvému a žánrvému rzrůznění literatury a dkáže je pužít při ppisu literárníh díla Zdknalí se v získávání infrmací (práce s literárními slvníky) 8.rčník Žák věcně a kultivvaně reprdukuje text umělecké literatury, jeh bsah a hlavní myšlenky Chápe Bibli jak jeden z hlavních inspiračních zdrjů pr umění jazykvé i výtvarné Orientuje se v histrickém vývji literatury d starvěku p 19. stl. a dkáže přiřadit k příslušnému bdbí hlavní jejich představitele Pkuší se literárně vyjádřit lyricku náladu Rzlišuje základní literární druhy (druhy lyriky) a žánry, uvede jejich významné představitele Prvnává různá ztvárnění téhž námětu v literárním, dramatickém i filmvém zpracvání Rzpzná základní rysy výraznéh individuálníh stylu autra Bible Antické drama Renesanční literatura Barkní literatura Literatura klasicismu Literatura rmantismu Nárdní brzení Literatura realismu Pezie - lyrika, epigramy, sciální pezie, symblismus Sci-fi Humristická literatura Humr jazykvý a situační Etická výchva 9. rčník Samstatně frmuluje djmy z četby, z divadelníh představení, filmu a vyjadřuje kritické názry na jejich bsah Vnímá názry a argumenty jiných a rzvíjí kritický dialg Rzlišuje literaturu hdntnu a knzumní Přiměřeně svým znalstem užívá při hdncení literárně tereticku terminlgii Pržívá a uvědmuje si esteticku funkci jazyka dkáže pznat a interpretvat významy brazných pjmenvání Charakterizuje literární a básnické směry 19. a 20. Literární směry stletí Petismus Surrealismus Prletářská pezie Dadaismus Literatura 20.stletí Významní představitelé české a světvé literatury Zpívaná pezie Legendy českéh divadla 20. stletí Osvbzené divadl Divadla malých frem Autrská divadla Sučasná literatury Etická výchva Základní škla Jeseník Strana 13 z 119

14 Šklní vzdělávací prgram stletí Uvádí významné autry 20. stletí české i světvé literatury Rzpzná základní rysy výraznéh individuálníh stylu autra Výrazně čte, vládá v rámci svých mžnstí vstup d rle pstavy Vyhledává infrmace z různých zdrjů (knihvna, internet) a samstatně je umí zpracvat d útvaru referátu Tvří vlastní literární text jak variaci, parafrázi, neb dramatizaci textu půvdníh Anglický jazyk CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Vzdělávací bsah předmětu získávání zájmu studium cizíh jazyka a vytváření pzitivníh vztahu k tmut předmětu svjení ptřebných jazykvých znalstí a dvednstí k aktivnímu využití účinné kmunikace v cizím jazyce získání schpnsti číst s przuměním přiměřené texty v daném cizím jazyce przumění přiměřeně (jazykvě, bsahvě, rzsahem) nárčnému ústnímu sdělení na úrvni svjených znalstí pznání kultury zemí příslušné jazykvé blasti pchpení významu znalsti cizích jazyků pr sbní živt, frmvání vzájemnéh przumění mezi zeměmi, respektu a tlerance k dlišným kulturním hdntám jiných nárdů OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Frmy realizace: Vyučvací hdina skupinvé vyučvání, dialgy, výklad, pslech, četba, reprdukce textu (písemná, ústní), samstatná práce (vyhledávání infrmací, práce se slvníkem a s autentickými materiály), hry, sutěže, recitace, dramatizace, zpěv, výukvé prgramy na PC, krátkdbé prjekty, lympiády. Časvá dtace - 3 hdiny týdně, d 6. d 9. rčníku. Základní škla Jeseník Strana 14 z 119

15 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán Míst realizace - v jazykvé učebně, v pčítačvých učebnách a v statních běžných učebnách. Dělení na skupiny v rámci rčníku. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V tmt předmětu jsu realizvána frmu integrace d předmětu a prjektů. MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Využíváme mezipředmětvých vztahů. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Kmpetence k učení pmáháme žákům vybírat a využívat vhdné způsby a metdy pr efektivní učení učíme žáky vyhledávat, zpracvávat a pužívat infrmace z různých zdrjů využíváme mezipředmětvých vztahů, dbáme na návaznst učiva využíváme prpjení učiva se skutečným živtem Kmpetence k řešení prblémů pdněcujeme žáky k tvřivému myšlení, lgickému uvažvání a k řešení prblémů pdprujeme zdravé sebevědmí, nešetříme chválu, vhdně mtivujeme učíme sebehdncení a sebekritice, učíme přijímat vnější hdncení Kmpetence kmunikativní vedeme žáky k tevřené, všestranné a účinné kmunikaci na dpvídající úrvni vedeme žáky k výstižnému a suvislému prjevu vytváříme příležitsti pr kmunikaci mezi žáky vedeme žáky k aktivitám, které mhu být vyknávány individuálně, ve dvjicích, Kmpetence sciální a persnální vedeme žáky ke splupráci ve skupině dbáme na t, aby se žáci pdíleli na utváření příjemné atmsféry v týmu hdntíme žáky způsbem, který jim umžňuje vnímat vlastní pkrk vedeme žáky k tmu, aby na základě jasných kritérií hdntili své činnsti Kmpetence bčanské pmáháme žákům zvednut sebevědmí a zažít pcit úspěchu vedeme žáky k prezentaci jejich myšlenek a názrů vedeme žáky k diskusi vedeme žáky ke vzájemnému nasluchání si Kmpetence pracvní vedeme žáky k pzitivnímu vztahu k práci, vytváříme pdnětné a tvřivé pracvní prstředí vedeme žáky ke správné rganizaci práce, dhlížíme na včasné devzdání úklů pdprujeme u žáků vlastní tvřivst a tvrbu, ceňujme snahu i výkn pdprujeme zdravu sutěživst, učíme žáky psudit své vlastní schpnsti a mžnsti VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Očekávané výstupy z RVP 6. rčník Očekávané výstupy bru Učiv Pznámky Píše jednduché, gramaticky správné věty. Čte nahlas plynule a fneticky správně texty přiměřenéh rzsahu. Rzumí infrmacím v jednduchých pslechvých textech, jsu-li prnášeny pmalu a zřetelně. Rzumí bsahu jednduché a zřetelně Pzdravy, přivítání, představvání, rzlučení. Slves have gt. Škla. Určvání času. Denní režim. Vlný čas, zájmvá činnst. Dmv, bydlení (slvní Základní škla Jeseník Strana 15 z 119

16 Šklní vzdělávací prgram vyslvvané prmluvy či knverzace, který se týká svjvaných témat. Mluví své rdině, kamarádech, škle, vlném čase a dalších svjvaných tématech. Ppíše sby, místa a věci ze svéh každdenníh živta. Napíše jednduché texty týkající se jeh samtnéh, rdiny a dalších svjvaných témat. 7. rčník zásba - ppis bytu). Měst (slvní zásba - místa ve městě). Ppis sb. Přítmný čas prstý, průběhvý. Oblečení, blékání. Mluvnice rzvíjení pužívání gramatických jevů k realizaci kmunikačníh záměru žáka (jsu tlervány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a przumění). Písemně, gramaticky správně tvří a bměňuje jednduché věty a krátké texty. Rzumí krátkým a jednduchým textům, vyhledá v nich pžadvané infrmace. Vyplní základní údaje sbě ve frmuláři. 8. rčník Napíše jednduché texty, týkající se škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat. Zeptá se na základní infrmace a adekvátně reaguje v běžných každdenních frmálních i nefrmálních situacích. Vyhledá pžadvané infrmace v jednduchých každdenních autentických materiálech. Písemně, gramaticky správně tvří a bměňuje jednduché věty a krátké texty. Vyplňvání dtazníků/ frmulářů s sbními údaji. Řadvé číslvky, datum. Přítmný čas prstý. Řadvé číslvky, datum. Ppis činnstí během dne, příslvce frekvence. Zvířata, slvní zásba, ppis. Prázdniny, dvlené, cestvání. Minulý čas prstý. Pravidelná a nepravidelná slvesa. Stravvání (stravvací návyky). Pčitatelná a nepčitatelná pdstatná jména. Svět, přírda, ppis krajiny. Pčasí. Reálie zemí příslušných jazykvých blastí (VB, USA). Přídavná jména, stupňvání. Příslvce. Kultura (televize, kin, mderní technlgie a média). Mluvnice rzvíjení pužívání gramatických jevů k realizaci kmunikačníh záměru žáka (jsu tlervány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a przumění). Minulý čas prstý. Dmv. Rdina. Buducí čas s will. Buducnst lidstva/ jedntlivce. Minulý čas průběhvý. Přírdní katastrfy. Velká Británie. Lndýn, pamětihdnsti Lndýna, Základní škla Jeseník Strana 16 z 119

17 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán Čte nahlas plynule a fneticky správně texty přiměřenéh rzsahu. 9. rčník Vyhledá pžadvané infrmace v jednduchých každdenních autentických materiálech. Reaguje na jednduché písemné sdělení. Čte nahlas plynule a fneticky správně texty přiměřenéh rzsahu. Písemně, gramaticky správně tvří a bměňuje jednduché věty a krátké texty. rientace ve městě. New Yrk. Předpřítmný čas. Živtní zkušensti a zážitky. Mluvnice rzvíjení pužívání gramatických jevů k realizaci kmunikačníh záměru žáka (jsu tlervány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a przumění). Způsbvá slvesa (must, mustn t, shuld shuldn t, dn t have t). Prblémy a jejich řešení, pcity a nálady. Vlba pvlání. Nákupy a móda. Předpřítmný čas. Trpný rd. Zdravtní prblémy, nemci, péče zdraví. Zdravé stravvací návyky Části těla. Splečnst a její prblémy (živtní prstředí). Mluvnice rzvíjení pužívání gramatických jevů k realizaci kmunikačníh záměru žáka (jsu tlervány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a przumění). Německý jazyk jak další cizí jazyk CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Vzdělávací bsah předmětu: předmět přispívá k chápání a bjevvání skutečnstí, které přesahují blast zkušenstí zprstředkvaných mateřským jazykem získávání zájmu studium cizíh jazyka a vytváření pzitivníh vztahu k němu pmáhá snižvat jazykvé bariéry umžňuje pznávat dlišnsti ve způsbu živta lidí jiných zemí i jejich kulturní tradice získání schpnsti číst s przuměním přiměřené texty v německém jazyce przumění přiměřeně nárčnému ústnímu sdělení na úrvni svjených znalstí znalst jazyka vede k pchpení cizjazyčných kultur a k jejich tleranci OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Frmy realizace: audi a videtechnika, časpisy, mapy, gramatické přehledy, slvníky, brazvý materiál recitace, zpěv, dramatizace, hry Základní škla Jeseník Strana 17 z 119

18 Šklní vzdělávací prgram dialgy, vyprávění, reálie Časvá dtace 2 hdiny týdně, d 7. d 9. rčníku. Míst realizace v jazykvé učebně a pčítačvé učebně. Dělení na skupiny v rámci rčníku. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA sbnstní a sciální výchva multikulturní výchva výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech výchva demkratickéh bčana VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Kmpetence k učení vedeme žáky k zdpvědnsti za své vzdělání umžňujeme žákům svjit si strategii učení a mtivujeme je pr celživtní vzdělávání vedeme žáky k prpjvání prbraných témat a jazykvých jevů učíme žáky vyhledávat, zpracvávat a pužívat infrmace z různých zdrjů využíváme mezipředmětvých vztahů, dbáme na návaznst učiva Kmpetence k řešení prblému rzvíjíme schpnst žáků řešit jednduché prblémvé situace v cizjazyčném prstředí pdprujeme zdravé sebevědmí, nešetříme chválu, vhdně mtivujeme učíme žáky sebehdncení a sebekritice vedeme žáky k prvnání stavby německéh a českéh jazyka, vyhledávání shd a dlišnstí Kmpetence kmunikativní vedeme žáky k tevřené, všestranné a účinné kmunikaci na dpvídající úrvni vedeme žáky k výstižnému a suvislému prjevu vedeme žáky k využití svjených dvednstí v německém jazyce, k navázání kntaktu či vztahu vedeme žáky k tmu, aby se nebáli pužívat i nedknale zvládnutý cizí jazyk Kmpetence sciální a persnální vedeme žáky ke splupráci ve skupině vedeme žáky k respektvání pravidel slušnéh chvání v cizjazyčném prstředí vedeme žáky ke schpnsti pžádat radu, pmc neb ji pskytnut Kmpetence bčanské vedeme žáky k pvinnsti pstavit se prti fyzickému i psychickému násilí seznamujeme žáky s jejich právy a pvinnstmi vedeme žáky k respektvání názrů statních vedeme žáky k diskusi Kmpetence pracvní Základní škla Jeseník Strana 18 z 119

19 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán vedeme žáky k pvinnsti pstavit se prti fyzickému i psychickému násilí seznamujeme žáky s jejich právy a pvinnstmi vedeme žáky k respektvání názrů statních vedeme žáky k diskusi zhledňujeme rzdíly ve znalstech a pracvním tempu žáků VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Očekávané výstupy z RVP Rčníkvé výstupy Učiv Pznámky 7. rčník Pslech s przuměním: Žák rzumí jednduchým pkynům a tázkám učitele, které jsu prnášeny pmalu a s pečlivu výslvnstí a reaguje na ně Mluvení: Žák se zapjí d jednduchých rzhvrů Čtení s przuměním: Žák rzumí jednduchým infrmačním nápisům a rientačním pkynům Psaní: Žák vyplní základní údaje sbě Úvd d německéh jazyka Zvukvá a grafická pdba jazyka: fnetické znaky (pasivně), základní výslvnstní návyky, vztah mezi zvukvu a graficku pdbu slv Výslvnst, abeceda Slvní zásba: Žáci si svjí slvní zásbu a umí ji pužívat v kmunikačních situacích prbíraných tematických kruhů pzdravy, dny v týdnu, číslvky, barvy, jména Tematické kruhy: Fnetické bdbí Představvání se Rdina Představení členů rdiny Jednduchý ppis sb Vlný čas a zájmvá činnst Škla Reálie Německ, Rakusk, Švýcarsk Mluvnice základní gramatické struktury a typy vět: Osbní zájmena Pdstatná jména Člen určitý, neurčitý Slvesa časvání Slvsled věta znamvací, tázací Zápr nicht, kein Přivlastňvací zájmena Základní škla Jeseník Strana 19 z 119

20 Šklní vzdělávací prgram 8. rčník Pslech s przuměním: Žák rzumí slvům a jednduchým větám, které jsu prnášeny pmalu a zřetelně a týkají se svjvaných témat, zejména pkud má k dispzici vizuální pru Mluvení: Žák sdělí jednduchým způsbem základní infrmace týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat Čtení s przuměním: Žák rzumí slvům a jednduchým větám, které se vztahují k běžným tématům Psaní: Žák napíše jednduché texty týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat 9. rčník Pslech s przuměním: Žák rzumí základním infrmacím v krátkých pslechvých textech Číslvky Časvé údaje Zvukvá a grafická pdba jazyka: fnetické znaky (pasivně), základní výslvnstní návyky, vztah mezi zvukvu a graficku pdbu slv Intnace slv, vět Slvní zásba: Žáci si svjí slvní zásbu a umí ji pužívat v kmunikačních situacích prbíraných tematických kruhů Tematické kruhy: Vlný čas a zájmvá činnst Média Tradice, zvyky, svátky Hdiny, dny, měsíce, rční bdbí Dmv byt, dům, pkj Prázdniny - cestvání Mluvnice základní gramatické struktury a typy vět: Pdstatná jména Slvesa časvání Zápr kein Předlžka am v časvých údajích Zájmena Číslvky Předlžky Zvukvá a grafická pdba jazyka: fnetické znaky (pasivně), základní výslvnstní návyky, vztah mezi zvukvu a graficku pdbu slv Základní škla Jeseník Strana 20 z 119

21 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán týkajících se každdenních témat Mluvení: Žák dpvídá na jednduché tázky týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a pdbné tázky pkládá Čtení s przuměním: Žák rzumí krátkému jednduchému textu zejména, pkud má k dispzici vizuální pru, a vyhledá v něm pžadvanu infrmaci Psaní: Žák stručně reaguje na jednduché písemné sdělení Slvní zásba: Žáci si svjí slvní zásbu a umí ji pužívat v kmunikačních situacích prbíraných tematických kruhů Tematické kruhy: Jednduchý ppis cesty Ppis dne, týdne vyjádření pvinnstí Lidské těl Nemc, u lékaře Měst, venkv Nakupvání Mluvnice základní gramatické struktury a typy vět: Pdstatná jména Osbní zájmena Slvesa Rzkazvací způsb Předlžky Slvsled Ruský jazyk jak další cizí jazyk CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Vzdělávací bsah předmětu předmět přispívá k chápání a bjevvání skutečnstí, které přesahují blast zkušenstí zprstředkvaných mateřským jazykem získávání zájmu studium cizíh jazyka a vytváření pzitivníh vztahu k němu pmáhá snižvat jazykvé bariéry umžňuje pznávat dlišnsti ve způsbu živta lidí jiných zemí i jejich kulturní tradice získání schpnsti číst s przuměním přiměřené texty v ruském jazyce przumění přiměřeně nárčnému ústnímu sdělení na úrvni svjených znalstí znalst jazyka vede k pchpení cizjazyčných kultur a k jejich tleranci OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Frmy realizace: audi a videtechnika, časpisy, mapy, gramatické přehledy, slvníky, brazvý materiál recitace, zpěv, dramatizace, hry dialgy, vyprávění, reálie Časvá dtace 2 hdiny týdně, d 7. d 9. rčníku Míst realizace v běžných třídách, jazykvé učebně, pčítačvé učebně Základní škla Jeseník Strana 21 z 119

22 Šklní vzdělávací prgram Dělení na skupiny v rámci rčníku PRŮŘEZOVÁ TÉMATA sbnstní a sciální výchva multikulturní výchva výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech výchva demkratickéh bčana VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Kmpetence k učení vedeme žáky k zdpvědnsti za své vzdělání umžňujeme žákům svjit si strategii učení a mtivujeme je pr celživtní vzdělávání vedeme žáky k prpjvání prbraných témat a jazykvých jevů učíme žáky vyhledávat, zpracvávat a pužívat infrmace z různých zdrjů využíváme mezipředmětvých vztahů, dbáme na návaznst učiva Kmpetence k řešení prblémů rzvíjíme schpnst žáků řešit jednduché prblémvé situace v cizjazyčném prstředí pdprujeme zdravé sebevědmí, nešetříme chválu, vhdně mtivujeme učíme žáky sebehdncení a sebekritice Kmpetence kmunikativní vedeme žáky k tevřené, všestranné a účinné kmunikaci na dpvídající úrvni vedeme žáky k výstižnému a suvislému prjevu vedeme žáky k využití svjených dvednstí v ruském jazyce, k navázání kntaktu či vztahu Kmpetence sciální a persnální vedeme žáky ke splupráci ve skupině vedeme žáky k respektvání pravidel slušnéh chvání v cizjazyčném prstředí vedeme žáky ke schpnsti pžádat radu, pmc neb ji pskytnut Kmpetence bčanské vedeme žáky k pvinnsti pstavit se prti fyzickému i psychickému násilí seznamujeme žáky s jejich právy a pvinnstmi vedeme žáky k respektvání názrů statních vedeme žáky k diskusi Kmpetence pracvní vedeme žáky k pzitivnímu vztahu k práci vedeme žáky ke správné rganizaci práce pdprujeme u žáků vlastní tvřivst učíme žáky psudit své vlastní schpnsti a mžnsti vedeme žáky k chraně svéh zdraví, statních i živtníh prstředí VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Očekávané výstupy z RVP Rčníkvé výstupy Učiv Pznámky 7. rčník Ruština úvd Pslech s przuměním Zvukvá a grafická pdba Základní škla Jeseník Strana 22 z 119

23 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán Žák rzumí jednduchým pkynům a tázkám učitele, které jsu prnášeny pmalu a s pečlivu výslvnstí a reaguje na ně Mluvení Žák se zapjí d jednduchých rzhvrů Čtení s przuměním Žák rzumí jednduchým infrmačním nápisům a rientačním pkynům Psaní Žák vyplní základní údaje sbě jazyka: fnetické znaky (pasivně), základní výslvnstní návyky, vztah mezi zvukvu a graficku pdbu slv Předazbukvé bdbí. Slvní zásba žáci si svjí slvní zásbu a umí ji pužívat v kmunikačních situacích prbíraných tematických kruhů Tematické kruhy: Rdina. Dmácí zvířata. Škla. Jídl. Azbukvé bdbí. Ruská abeceda. Nácvik čtení, psaní. Přízvučná a nepřízvučná slabika. Mluvnice základní gramatické struktury a typy vět: Jak se kd jmenuje? Kd t je? Odkud kd je? Pzdrav. Představvání. Pděkvání. Číslvky Etická výchva 8. rčník Pslech s przuměním Žák rzumí slvům a jednduchým větám, které jsu prnášeny pmalu a zřetelně a týkají se svjvaných témat, zejména pkud má k dispzici vizuální pru Mluvení Žák sdělí jednduchým způsbem základní infrmace týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat Čtení s przuměním Žák rzumí slvům a jednduchým větám, které se vztahují k běžným tématům Zvukvá a grafická pdba jazyka: fnetické znaky (pasivně), základní výslvnstní návyky, vztah mezi zvukvu a graficku pdbu slv Intnace tázací věty Psaní slabik gi, ki, chi. Slvní zásba žáci si svjí slvní zásbu a umí ji pužívat v kmunikačních situacích prbíraných tematických kruhů Tematické kruhy: Názvy dnů, měsíců. Vlný čas Lidské těl Škla Měst Mluvnice základní gramatické struktury a typy vět: Základní škla Jeseník Strana 23 z 119

24 Šklní vzdělávací prgram Psaní Žák napíše jednduché texty týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a dalších svjvaných témat 9. rčník Pslech s przuměním Žák rzumí základním infrmacím v krátkých pslechvých textech týkajících se každdenních témat Mluvení Žák dpvídá na jednduché tázky týkající se jeh samtnéh, rdiny, škly, vlnéh času a pdbné tázky pkládá Čtení s przuměním Žák rzumí krátkému jednduchému textu zejména, pkud má k dispzici vizuální pru, a vyhledá v něm pžadvanu infrmaci Psaní Žák stručně reaguje na jednduché písemné sdělení Minulý čas slves. Číslvky Časvání slves 1. a 2. časvání. Přídavná jména jaký, jaká, jaké. 7. pád pdstatných jmen čísla jedntnéh. Sklňvání tázacích zájmen kd, c Zvukvá a grafická pdba jazyka: fnetické znaky (pasivně), základní výslvnstní návyky, vztah mezi zvukvu a graficku pdbu slv Slvní zásba žáci si svjí slvní zásbu a umí ji pužívat v kmunikačních situacích prbíraných tematických kruhů Tematické kruhy: Názvy evrpských států. Pvlání Oblékání Nákupy Dpis Pčasí Vlný čas Režim dne Mluvnice základní gramatické struktury a typy vět: Slvesa: chtít, jet, vědět, být, čekat časvání. Sklňvání pdstatných jmen tvrdých, měkkých. Vyjádření času. Číslvky Zvratná slvesa. Sklňvání sbních zájmen. Buducí čas slves. Vyjádření nutnsti, pvinnsti. Základní škla Jeseník Strana 24 z 119

25 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán Oblast Matematika a její aplikace Matematika CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Vyučvací předmět MATEMATIKA rzvíjí abstraktní myšlení, lgický úsudek, paměť, představivst. Pznatky, pjmy, matematické pstupy a dvednsti získané v matematice vytváří předpklady pr rientaci v praktickém živtě a úspěšné uplatnění žáků ve většině brů buducíh studia a prfese. Matematika přispívá k vytváření dalších rysů jedince, jak je pracvitst, kritičnst, vytrvalst. V rámci předmětu (v 9. rč.) byl zapracván výstup integrvanéh předmětu Finanční gramtnst. Pznatky a dvednsti z matematiky jsu předpkladem pznávání jiných brů a předmětů, se kterými jsu úzce spjaty fyzika, zeměpis, chemie, eknmika, infrmatika. OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Vzdělávání v matematice je zaměřen na matematizaci reálných situací svjení pjmů svjení matematických pstupů rzvj abstraktníh a exaktníh myšlení lgické a kritické usuzvání získávání a zpracvání údajů, závislstí Předmět matematika se vyučuje jak samstatný předmět v 6., 7. a 9. rčníku 4 hdiny týdně v 8. rčníku 5 hdin týdně (žáci se sprtvní přípravu 4 hdiny týdně). PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V tmt předmětu jsu realizvána frmu integrace d předmětu a prjektů. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Kmpetence k učení učitel zařazuje metdy, při kterých dcházejí k řešení a závěrům žáci sami učitel vede žáky k plánvání pstupů a úklů učitel zadává úkly způsbem, který umžňuje vlbu různých pstupů učitel zadává úkly s využitím infrmačních a kmunikačních technlgií učitel vede žáky k aplikaci znalstí v statních vyuč. předmětech a v reálném živtě Kmpetence k řešení prblémů učitel s chybu žáka pracuje jak s příležitstí, jak ukázat cestu ke správnému řešení učitel vede žáky k věřvání výsledků Kmpetence kmunikativní učitel vede žáky k užívání správné terminlgie a symbliky učitel pdle ptřeby pmáhá žákům Kmpetence sciální a persnální učitel zadává úkly, při kterých žáci mhu splupracvat učitel vyžaduje ddržvání pravidel slušnéh chvání Kmpetence bčanské učitel vede žáky k tmu, aby brali hled na druhé učitel umžňuje, aby žáci na základě jasných kritérií hdntili svji činnst neb její výsledky učitel se zajímá, jak vyhvuje žákům jeh způsb výuky Kmpetence pracvní učitel pžaduje ddržvání dhdnuté kvality, termínů učitel vede žáky k věřvání výsledků Základní škla Jeseník Strana 25 z 119

26 Šklní vzdělávací prgram VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Očekávané výstupy z RVP Rčníkvé výstupy Učiv Pznámky 6. rčník Výstup 1 čte a zapisuje desetinná čísla, znázrní desetinné čísl na číselné se, prvnává čísla, zakruhluje desetinná čísla, zapíše desetinné čísl zlmkem a napak Výstup 2 sčítá a dčítá desetinná čísla (zpaměti i písemně ), násbí a dělí desetinná čísla 10,100,, prvádí dhady výsledků a prvná je s přesným výpčtem, řeší slvní úlhy z praxe, násbí desetinná čísla, prvádí dhady výsledků, řeší slvní úlhy s využitím násbení desetinných čísel, dělí desetinná čísla, prvádí dhady výsledků, zkušku Výstup 3 čte a zapisuje římské číslice Výstup 4 převádí jedntky délky, hmtnsti, vybere vhdné jedntky pr měření, výpčet Výstup 5 pužívá různé druhy čar a základní, matematické symbly), narýsuje su úsečky, zná a využívá její vlastnsti Výstup 6 - narýsuje a ppsuje úhel a měří velikst úhlu úhlměrem, dhadne přibližnu velikst úhlu, rýsuje su úhlu a využívá její vlastnsti, pzná úhel pravý, přímý, tupý, strý, dvdí velikst úhlů při průsečíku různběžných přímek, přenáší a prvnává úhly (graficky, pmcí průsvitky), graficky i pčetně sčítá a dčítá úhly, využívá v úlhách pznatků sučtu úhlů v trjúhelníku Výstup 7 - užívá znaky dělitelnsti (2, 3, 4, 5, 10, 100, 1000), rzlišuje liché, sudé čísl, prvčísla a čísla slžená (i s užitím tabulky), slžené čísl rzlží na sučin prvčísel, určí nejmenší splečný násbek a největší splečný dělitel, získané znalsti a dvednsti využívá v jednduchých úlhách Výstup 8 graficky znázrňuje zlmek, převádí zlmky na desetinná čísla a napak Výstup 9 rzliší vnější a vnitřní úhly trjúhelníku, určuje třetí vnitřní úhel trjúhelníka výpčtem, rzlišuje různé druhy trjúhelníků, charakterizuje je a užívá jejich vlastnsti, sestrjí trjúhelník pdle věty sss a zapíše pstup Desetinná čísla čtení a zápis desetinných čísel, zápis desetinných zlmků pmcí desetinných čísel, prvnávání desetinných čísel, zakruhlvání desetinných čísel Pčetní výkny s desetinnými čísly sčítání a dčítání desetinných čísel, násbení desetinných čísel 10, 100,, dělení desetinných čísel 10, 100,..., násbení des. čísel přirzeným číslem, násbení des. čísel desetinným číslem, dělení des.čísel přirzeným číslem, dělení des.čísel desetinným číslem Římské číslice Převdy jedntek délky, hmtnsti jedntky délky (mm, cm, dm, m, km), jedntky hmtnsti (g, dkg, kg, q, t) Základy rýsvání druhy čar, pravidla rýsvání, rýsvání a ppis základních gemetrických útvarů, sa úsečky Úhel úhel jak část rviny, přenášení úhlu, měření úhlu, prvnávání úhlů, sčítání a dčítání úhlů, sa úhlu, úhel strý, tupý, pravý, přímý, úhly vedlejší a vrchlvé Dělitelnst násbek, dělitel, prvčísla, čísla slžená, znaky dělitelnsti, čísla sudělná a nesudělná, rzklad čísel na sučin prvčinitelů, nejmenší splečný násbek, největší splečný dělitel Zlmky pjem zlmek, rvnst zlmků, zápis zlmků desetinnými čísly Trjúhelník úhly v trjúhelníku, trjúhelníkvá nervnst, třídění trjúhelníků, knstrukce trjúhelníku pdle věty sss, výšky a těžnice v trjúhelníku, kružnice psaná a vepsaná Jedntky bsahu, bsah, jedntky bsahu, bsah útvarů ve čtvercvé síti Kvádr a krychle pvrch kvádru a krychle, jedntky bjemu, bjem kvádru a krychle Aritmetický průměr aritmetický průměr a jeh užití Osvá suměrnst svá suměrnst, útvary svě Základní škla Jeseník Strana 26 z 119

27 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán knstrukce, znázrňuje a správně užívá výšky a těžnice, sestrjí kružnici vepsanu a psanu trjúhelníku, využívá pznatků trjúhelnících v úlhách Výstup 10 pužívá pjem bsah, plcha (výměra), určuje bsah útvaru ve čtvercvé síti, dvzuje převdy jedntek, pčítá bsahy čtverce a bdélníka ve slvních úlhách Výstup 11 - charakterizuje kvádr, krychli, pčítá pvrch a bjem, znázrňuje síť kvádru a krychle, ze sítě mdeluje kvádr a krychli, užívá znalsti kvádru a krychli při řešení úlh z praxe, užívá a převádí jedntky bjemu Výstup 12 vypčítá aritmetický průměr Výstup 13- určí vlastnsti útvarů v své suměrnsti, sestrjí braz útvaru v své suměrnsti, rzpzná útvary svě suměrné a určí su suměrnsti 7. rčník Zlmky suměrné Výstup 1 - prvádí základní pčetní perace se zlmky, převádí smíšené čísl na zlmek a napak, řeší slvní úlhy z praxe Výstup 2 - využívá pznatků trjúhelnících v úlhách, vysvětlí pjem shdnst rvinných útvarů, shdnst trjúhelníků a matematicky je vyjádří, využívá vět shdnsti trjúhelníků v knstrukčních úlhách sestrjí trjúhelník pdle vět sss, sus, usu, ddržuje zásady správnéh rýsvání Výstup 3 definuje celé čísl, čísl kladné a záprné, uvádí příklady, znázrní celé čísl na číselné se a určí čísl pačné, prvná celá čísla pmcí znamének nervnsti, prvádí pčetní perace s celými čísly Výstup 4 - řeší jednduché slvní úlhy v bru celých čísel, prvádí pčetní perace s racinálními čísly, vyjadřuje racinální čísla více způsby a vzájemně je převádí, určuje abslutní hdntu a vysvětlí její gemetrický význam Výstup 5 - určuje vlastnsti útvarů ve středvé suměrnsti, sestrjuje braz útvaru ve středvé suměrnsti, rzpzná útvary suměrné pdle středu, určuje střed suměrnsti, ddržuje zásady správnéh rýsvání Výstup 6 rzlišuje přímu a rzšiřvání a krácení zlmků, uspřádání, prvnávání, splečný jmenvatel, sčítání a dčítání zlmků, násbení zlmků, dělení zlmků, smíšená čísla, slvní úlhy se zlmky Shdnst trjúhelníků knstrukce trjúhelníků shdnst gemetrických útvarů, věty shdnsti trjúhelníků, knstrukce trjúhelníků Celá čísla kladná a záprná čísla, celá čísla na číselné se, prvnávání celých čísel, čísla pačná, sčítání a dčítání celých čísel, násbení a dělení celých čísel Racinální čísla uspřádání racinálních čísel, prvnávání racinálních čísel, sčítání a dčítání racinálních čísel, násbení a dělení racinálních čísel, abslutní hdnta Středvá suměrnst středvá suměrnst, útvary středvě suměrné Úměrnst přímá úměrnst, nepřímá úměrnst, pměr Čtyřúhelníky vnitřní úhly čtyřúhelníku, rvnběžníky, druhy rvnběžníků, bsah a bvd rvnběžníku, bsah a bvd trjúhelníku, druhy lichběžníků, bsah a bvd Základní škla Jeseník Strana 27 z 119

28 Šklní vzdělávací prgram nepřímu úměrnst, řeší slvní úlhy veducí k využití přímé a nepřímé úměrnsti, seznámí se s pjmem pměr, využije pměr v praktických úlhách Výstup 7 - rzlišuje jedntlivé druhy čtyřúhelníků, rvnběžníků a lichběžníků a ppíše jejich vlastnsti, vypčítá bvd, bsah těcht útvarů pmcí vzrce, řeší slvní úlhy veducí k výpčtu bvdu, bsahu těcht brazců, matematizuje a řeší jednduché reálné situace, pužívá kalkulačku a tabulky k základním výpčtům, narýsuje čtyřúhelník, prvede náčrt, knstrukci a diskusi pčtu řešení, vypčítá bvd a bsah trjúhelníku Výstup 8 pužívá základní pjmy prcentvéh pčtu, vypčítá jedn prcent z danéh základu, matematizuje a řeší jednduché reálné situace s využitím prcentvéh pčtu, zdůvdní pstup řešení, užívá kalkulačku k zefektivnění výpčtů, prvádí rzbr slvní úlhy a stanví pstup řešení Výstup 9- charakterizuje hranly, pčítá pvrch a bjem klmých hranlů, užívá znalsti hranlech při řešení úlh z praxe, pužívá kalkulačku ke zefektivnění výpčtů, vyhledává pžadvané infrmace v tabulkách 8. rčník lichběžníku, knstrukce rvnběžníku a lichběžníku Prcenta pjem prcenta, dhady výsledků, prcentvá část a její výpčet, výpčet základu, výpčet pčtu prcent, úrk, slvní úlhy z praxe Hranly druhy a vlastnsti hranlů, výpčet bjemu a pvrchu hranlů, slvní úlhy Výstup 1 - určuje bez pužití kalkulačky či tabulek druhu mcninu některých racinálních čísel určuje druhu mcninu a dmcninu pmcí tabulek a kalkulátru, užívá druhu mcninu a dmcninu ve výpčtech, vypčítá výraz s mcninami a dmcninami, určuje jeh hdntu Výstup 2 - vyjmenuje a užívá vlastnsti pravúhléh trjúhelníku, vypčítá třetí stranu trjúhelníka pmcí Pythagrvy věty, pužívá kalkulačku a tabulky k základním výpčtům, matematizuje a řeší jednduché reálné situace, zakreslí náčrtek, matematicku symbliku zapíše řešení příkladu Výstup 3 ppíše rzdíl mezi kruhem a kružnicí, mdeluje a určuje základní plhvé vztahy mezi kružnicemi, kružnicí a přímku, narýsuje kružnici s daným středem a plměrem, sestrjí Druhá mcnina a dmcnina druhá mcnina určvání pmcí tabulek, kalkulačky, druhá mcnina racinálních čísel, druhá dmcnina, užití tabulek a kalkulaček Pythagrva věta Pythagrva věta, výpčet přepny, výpčet dvěsny, užití Pythagrvy věty Kružnice, kruh vzájemná plha přímky a kružnice, vzájemná plha dvu kružnic, bsah kruhu, délka kružnice, kružnice trjúhelníku psaná, kružnice trjúhelníku vepsaná Mcniny s přirzeným mcnitelem sčítání, dčítání, násbení, dělení a umcňvání mcnin s přirzeným mcnitelem, mcnina sučinu a pdílu Výrazy zápis výrazů, číselné výrazy, výrazy Základní škla Jeseník Strana 28 z 119

29 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán tečnu, sečnu a tětivu, vysvětlí pjem průměr a plměr a vztah mezi nimi, vypčítá bvd a bsah kruhu a délku kružnice pmcí vzrců, sestrjí kružnici psanu a vepsanu trjúhelníku, využívá pznatky kružnici v knstrukčních a pčetních úlhách Výstup 4- vypčítá mcninu s přirzeným mcnitelem (lehké zpaměti, těžší na kalkulačce), prvádí pčetní perace s mcninami, umcní sučin, pdíl a mcninu, určí mcninu s mcnitelem nula Výstup 5 - rzlišuje výraz číselný a výraz s prměnnu, jednčlen a mnhčlen, člen výrazu, vysvětlí pjem prměnná a knstanta; uvádí příklady užití v praxi, určuje hdntu danéh číselnéh výrazu, zapisuje slvní text pmcí výrazů s prměnnými, prvádí základní perace (sčítání a dčítání) s mnhčleny, rzkládá výraz na sučin (vytýkáním neb pmcí vzrců) Výstup 6 - charakterizuje pjmy: rvnst dvu výrazů, prměnná, neznámá, řešení rvnice, řeší lineární rvnice pmcí ekvivalentních úprav, prvádí zkušku řešení dsazením d rvnice, matematizuje a řeší jednduché reálné situace s využitím lineárních rvnic, zdůvdní a věří pstup řešení Výstup 7 - řeší jednduché knstrukční úlhy, při řešení úlh prvede náčrtek, rzbr, knstrukci a diskusi pčtu řešení, sestrjí trjúhelníky a čtyřúhelníky zadané něklika prvky, vysvětlí Thaletvu kružnici a využije ji ke knstrukcím, pužívá základní pravidla správnéh rýsvání s důrazem na přesnst a čisttu prjevu Výstup 8 - prvádí jednduché statistické šetření, výsledky zaznamená d tabulky a vyhdntí je, řeší jednduché reálné situace s využitím aritmetickéh průměru, užívá kalkulátr Výstup 9- vypčítá pvrch a bjem válce, užívá znalsti válci při řešení úlh z praxe, užívá kalkulačku ke zefektivnění výpčtů 9. rčník s prměnnu, hdnta výrazu, sčítání a dčítání výrazů, násbení výrazů jednčlenem, násbení mnhčlenů, rzklad výrazu na sučin, slvní úlhy s užitím výrazů, druhá mcnina dvjčlenu, rzdíl druhých mcnin Lineární rvnice rvnst, ekvivalentní úpravy rvnic, lineární rvnice s jednu neznámu, lineární rvnice se zlmky a závrkami, řešení slvních úlh pmcí rvnic Knstrukční úlhy mnžiny bdů daných vlastnstí, Thaletva kružnice, jednduché knstrukce, knstrukce kružnice s pžadvanými vlastnstmi, knstrukce tečen ke kružnici, knstrukční úlhy Základy statistiky statistický subr, aritmetický průměr Válec bjem a pvrch válce, slvní úlhy Výstup 1 - řeší rvnice s neznámu ve jmenvateli pmcí ekvivalentních úprav, prvádí zkušku a určuje pdmínky, Lineární rvnice s neznámu ve jmenvateli rvnice s neznámu ve jmenvateli, slvní úlhy ( splečné práci, Základní škla Jeseník Strana 29 z 119

30 Šklní vzdělávací prgram matematizuje a řeší jednduché reálné situace s využitím lineárních rvnic, zdůvdní a věří pstup řešení Výstup 2 - vysvětlí pjmy pdbnst trjúhelníků, správně pdbnst zapíše pmcí matematické symbliky, určuje pměr pdbnsti, na základě pměru pdbnsti určuje veliksti dalších útvarů, využívá věty pdbnsti v pčetních úlhách, matematizuje a řeší jednduché reálné situace s využitím pdbnsti, zvětšuje a zmenšuje útvary v daném měřítku, užívá pměr pdbnsti Výstup 3 - řeší jednduché sustavy rvnic se dvěma neznámými metdami numerickými, dkáže zvlit nejvhdnější pstup, matematizuje a řeší jednduché reálné situace s využitím sustav, zdůvdní a věří pstup řešení, matematizuje reálné situace, věří výsledek řešení Výstup 4 - znázrňuje bdy a najde suřadnice bdů v pravúhlé sustavě suřadnic, vyjádří danu lineární funkci tabulku, rvnicí i grafem, sestaví tabulku a zakreslí graf funkce Výstup 5 - hledá hdnty gnimetrických funkcí v tabulkách, užívá gnimetrické funkce při řešení úlh z praxe, užívá kalkulátr k zefektivnění výpčtů Výstup 6 - řeší úlhy z praxe na jednduché úrkvání, převádí měny, na příkladech bjasní rzdíly mezi debetní a kreditní platební kartu, na příkladech bjasní přednsti a rizika pužívání platebních karet, uvede mžnsti různých pjištění Výstup 7 - charakterizuje tělesa - jehlan, kužel kule, sestrjí síť jehlanu a kuželu, vypčítá pvrch a bjem těles, využívá znalsti při řešení úlh z praxe, matematizuje reálné situace phybu aj.) Pdbnst pdbnst trjúhelníků, pměr pdbnsti, věty pdbnsti trjúhelníků, dělení úseček v daném pměru, užití pdbnsti v praxi Sustavy rvnic se dvěma neznámými řešení sustav metda sčítací, dsazvací, slvní úlhy řešené sustavu rvnic Funkce sustava suřadnic v rvině, přímá a nepřímá úměrnst Gnimetrické funkce vztahy mezi stranami a úhly pravúhléh trjúhelníka, grafy gnimetrických funkcí, užívání tabulek, užití gnimetrických funkcí ve slvních úlhách Základy finanční matematiky převdy měn, jednduché úrkvání, využití matematiky v rdinném hspdaření (platební a kreditní karta, pjištění, příjem, výdej) Jehlan, kužel, kule jehlan a kužel síť, bjem, pvrch, kule- bjem a pvrch, slvní úlhy z praxe Finanční gramtnst Základní škla Jeseník Strana 30 z 119

31 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán Oblast Infrmační a kmunikační technlgie Infrmační a kmunikační technlgie CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Vyučvací předmět infrmatika je zařazen samstatně v 6. rčníku v hdinvé dtaci 2 h týdně. Výuka prbíhá ve třídách dělených na dvě skupiny. Výuka na 2. stupni navazuje na výuku 1. stupně. Žáci si prhlubují získané vědmsti a dvednsti při práci s infrmačními a kmunikačními technlgiemi, zejména při využití výpčetní techniky a internetu. Sledují vývjvé trendy v blasti hardware i sftware, učí se využívat mžnstí, které jim nabízejí textvé, tabulkvé a grafické editry. Dkáže dhadnut důležitst, věrhdnst a nezávadnst bsahu zdrjů infrmací z internetu. Internet se pr žáky stává důležitým kmunikačním prstředkem při využití příslušných prgramů a nástrjů. Z průřezvých témat, která jsu zahrnuta v předmětu infrmatika, nalezneme zejména mediální výchvu a sbnstní a sciální výchvu. Při výuce se využívají metdy a frmy práce zalžené převážně na individuálním řešení prblému, který může být sučástí většíh celku, zpracvávání infrmací a následné prezentaci vlastníh řešení. Hdncení sleduje schpnsti žáků realizvat získané dvednsti a vědmsti v praktických úlhách a jejich prezentaci OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Předmět je vyučván v 6. rčníku, dvě hdiny týdně. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V tmt předmětu jsu realizvána frmu integrace d předmětu a prjektů. VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Očekávané výstupy z RVP 6. rčník Očekávané výstupy z RVP Učiv Pznámky Vyhledávání infrmací a kmunikace Žák věřuje věrhdnst infrmací a infrmačních zdrjů, psuzuje jejich závažnst a vzájemnu návaznst. Vývjvé trendy infrmačních technlgií. Hdnta a relevance infrmací a infrmačních zdrjů, metdy a nástrje jejich věřvání. Internet. Zpracvání a využití infrmací Žák vládá práci s textvými a grafickými editry i tabulkvými editry a využívá vhdných aplikací. Uplatňuje základní estetická a typgrafická pravidla pr práci s textem a brazem. Pracuje s infrmacemi v suladu se zákny duševním vlastnictví. Pužívá infrmace z různých infrmačních zdrjů a vyhdncuje jednduché vztahy mezi údaji. Zpracuje a prezentuje na uživatelské úrvni infrmace v textvé, grafické a multimediální frmě. Aktuální dění v blasti IT. Infrmační zdrje. Využití internetu jak zdrje infrmací. Infrmační etika a bezpečnst. Ovládání techniky, psaní na klávesnici. Tvrba a úpravy brázků. Pčítačvá grafika. Textvý editr. Tabulkvý editr. Tvrba prezentací zpracvání infrmací autrská práva grafika text tabulka prezentační prgramy multimédia web Pčítačvá grafika, rastrvé a vektrvé prgramy. Tabulkvý editr, vytváření tabulek, Základní škla Jeseník Strana 31 z 119

32 Šklní vzdělávací prgram prvnávání dat, jednduché vzrce. Prezentace infrmací (webvé stránky, prezentační prgramy, multimédia). Ochrana práv k duševnímu vlastnictví, cpyright, infrmační etika. Základní škla Jeseník Strana 32 z 119

33 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán Dějepis Oblast Člvěk a splečnst CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Vyučvací předmět dějepis vychází ze vzdělávací blasti Člvěk a splečnst. Navazuje na vyučvací předmět vlastivěda na 1. stupni. Vyučvání předmětu dějepis směřuje k rzvíjení histrickéh vědmí, získávání rientace v histrickém čase, pchpení suvislstí dějinných událstí a chápání kulturní rzmanitsti světa. Větší důraz je kladen především na hlubší pznání dějin vlastníh nárda a reginu v kntextu s evrpským vývjem, dějin kultury, vědy, techniky, způsbu živta, nábženství, umění a přínsu jedntlivých států, blastí a civilizace pr další rzvj. OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Vyučvací předmět dějepis se vyučuje jak samstatný předmět ve všech rčnících 2. stupně v dtaci 2 hdiny týdně. Výuka prbíhá převážně ve třídách, někdy i mim budvu škly využití návštěvy reginálníh muzea, archivu, kulturních památek v klí. Učitel ve výuce pužívá různé názrné pmůcky histrické mapy, brazy, časvé sy. Žáci jsu vedeni k samstatnému vyhledávání a získávání infrmací z různých zdrjů. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V tmt předmětu jsu realizvána frmu integrace d prjektů. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Kmpetence k učení vedeme žáky k užívání správné terminlgie a symbliky učíme žáky zrganizvat si práci, vedeme žáky k samstatnsti vedeme žáky k samstatnému pzrvání, učíme získané pznatky prvnávat, kriticky psuzvat a vyvzvat závěry pr využití v buducnsti Kmpetence k řešení prblémů - pdněcujeme žáky k tvřivému myšlení, lgickému uvažvání - učíme žáky rzpznat příčiny prblémů - učíme žáky vyslvvat svůj názr - vhdně žáky mtivujeme, nešetříme chválu Kmpetence kmunikativní klademe důraz na kulturní úrveň kmunikace učíme žáky prezentvat své názry referáty, prezentace, diskuse, rzhvr učíme žáky nasluchat druhým, vhdně na jejich prmluvy reagujeme využíváme různých typů textů, záznamů brazvých, zvukvých Kmpetence sciální a persnální rzvíjíme u žáků schpnst splupracvat, pracvat v týmu, respektvat práci druhých učíme chápat pstavení různých lidí v histrii naší země Kmpetence bčanské vedeme žáky k pchpení základních principů demkracie, tlerance seznámíme žáky se splečenskými nrmami jiných kultur infrmujeme žáky dstupných kulturních událstech a akcích seznámíme žáky s naší histrií, památkami,vysvětlíme jejich hdntu Kmpetence pracvní pdprujeme u žáků vlastní tvřivst a tvrbu VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Očekávané výstupy z RVP Základní škla Jeseník Strana 33 z 119

34 Šklní vzdělávací prgram 6. rčník Rčníkvé výstupy Učiv pznámky uvede knkrétní příklady důležitsti a ptřebnsti dějepisných pznatků uvede příklady zdrjů infrmací minulsti pjmenuje instituce, kde jsu tyt zdrje shrmaždvány rientuje se na časvé se a v histrické mapě řadí hlavní histrické epchy v chrnlgickém sledu Člvěk v dějinách Úvd d dějepisu Význam zkumání dějin Získávání infrmací dějinách Histrické prameny Histrické instituce Histrický čas a prstr charakterizuje živt pravěkých sběračů a lvců, jejich materiální a duchvní kulturu bjasní pdmínky vzniku zemědělství, zpracvání kvů, řemesel a bchdu uvede příklady archelgických kultur na našem území rzpzná suvislst mezi přírdními pdmínkami a vznikem starvěkých států uvede nejvýznamnějších typy památek, které se staly sučástí světvéh kulturníh dědictví charakterizuje příns řecké a helénistické civilizace pr rzvj evrpské kultury bjasní úlhu nábženství v živtě Řeků prvná státní zřízení ve Spartě a Athénách, vysvětlí pdstatu antické demkracie Pčátky lidské splečnsti Pravěk Dělení pravěku Starší dba kamenná Mladší dba kamenná Dba kvů Pravěk v českých zemích Nejstarší starvěké civilizace. Křeny evrpské kultury Mezptámie Egypt Indie Čína Starvěké Řeck Makednie bjasní vliv přírdních pměrů na vznik římské splečnsti ppíše s pmcí mapy územní rzsah římské říše demnstruje na příkladech příns antické kultury a uvede sbnsti antiky bjasní vznik křesťanství a suvislst s judaismem vysvětlí význam křesťanství pr vznik raně feudálních států Starvěký Řím Střední Evrpa a její styky s antickým Středmřím 7. rčník Křesťanství a středvěká Evrpa Základní škla Jeseník Strana 34 z 119

35 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán uvede peridizaci středvěku ppíše pdstatnu změnu evr. situace, která nastala v důsledku příchdu nvých etnik, christianizace a vzniku států bjasní situaci Velkmravské říše, vnitřní vývj českéh státu a pstavení těcht státních útvarů v evrpských suvislstech ppíše rganizaci církve vymezí úlhu křesťanství a víry v živtě středvěkéh člvěka uvědmí si bhacení Evrpy kulturními pdněty z Orientu uvede příklady rmánské kultury Raný středvěk Struktura středvěké splečnsti, funkce jedntlivých vrstev Utváření států a nárdů v Evrpě, jejich specifický vývj Dějiny českých zemí d rku 1085 Křesťanství, papežství, křížvé výpravy Kultura ranéh středvěku ilustruje pstavení jedntlivých vrstev středvěké splečnsti charakterizuje významné státy v Evrpě ppíše a demnstruje průběh zámřských bjevů ppíše rzmach českéh státu a jeh význam ve střední Evrpě vysvětlí nvé myšlenky žádající refrmu církve vymezí význam husitské tradice pr český plitický a kulturní živt bjasní změny v nábženských a plitických pměrech uvede příklady gtické kultury ppíše zásadní změny ve splečnsti a uvede příklady změn ve výrbě a bchdu vysvětlí reakce církve na nvé myšlenky žádající její refrmu chápe pdstatu pjmů abslutní mc bjasní pstavení českých zemí v habsburské mnarchii vysvětlí znvubjevení antickéh ideálu člvěka uvede představitele a příklady památek renesance bjasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a psudí její důsledky Vrchlný a pzdní středvěk Struktura středvěké splečnsti, funkce jedntlivých vrstev Specifický vývj významných států v Evrpě Zámřské bjevy a pčátky dbývání světa Dějiny českých zemí Kritika pměrů v církvi Husitská revluce Dba pděbradská a jagellnská Gtická kultura a živtní styl jedntlivých vrstev Nvvěk Raný nvvěk Změny v hspdářství a rzvj bchdu Nábženská refrmace Český stát d nástupu Habsburků d knce třicet. války Renesance a humanismus Třicetiletá válka Základní škla Jeseník Strana 35 z 119

36 Šklní vzdělávací prgram 8. rčník vysvětlí pjmy abslutistická mnarchie, knstituční mnarchie, parlamentarismus vysvětlí pdstatné eknmické, sciální, plitické a kulturní změny ve vybraných státech, které charakterizují mderní splečnst ppíše vznik USA Mezi třicetiletu válku a francuzsku revlucí Nvé typy mnarchií Dějiny významných evrpských států Vznik USA bjasní svícenství vysvětlí refrmní činnst Marie Terezie a Jsefa II. rzpzná základní znaky barka, uvede představitele a významné památky České země p třicetileté válce Barkní kultura bjasní suvislst mezi událstmi francuzské revluce a naplenských válek na jedné straně a rzbitím starých splečenských struktur v Evrpě na straně druhé Mdernizace splečnsti Velká francuzská revluce a naplenské bdbí Vídeňský kngres charakterizuje prudký rzvj průmyslu jak předpklad splečenských změn, dlží dpad na živ. prstředí dlží na příkladech růst emancipačních snah nárdů prvnává jedntlivé fáze utváření nvdbéh českéh nárda v suvislsti s nárdními hnutími vybraných evrpských nárdů Industrializace a její důsledky pr splečnst, sciální tázka Nárdní hnutí velkých a malých nárdů Utváření nvdbéh českéh nárda Revluce 19. stletí jak prstředek řešení plitických, sciálních a nárdnstních prblémů charakterizuje emancipační úsilí významných sciálních skupin na vybraných příkladech demnstruje základní plitické prudy charakterizuje supeření mezi velmcemi a vymezí význam klnií rientuje se v plitické, hspdářské a kulturní situaci před 1. světvu válku vysvětlí příčinu, průběh a výsledky první světvé války chápe klnsti vzniku samstatnéh Českslvenska Emancipace žen Plitické prudy, ústava, plitické strany, bčanská práva Knflikty mezi velmcemi Klnialismus České země splečenské a eknmické změny Kulturní rzrůzněnst dby Mderní dba První světvá válka a její plitické, sciální a kulturní důsledky Vznik Českslvenska, jeh vývj, sciální a nárdnstní prblémy zhdntí pstavení Českslvenska v evrpských suvislstech a jeh vnitřní sciální, plitické a Vznik naší armády Obrana státu Základní škla Jeseník Strana 36 z 119

37 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán hspdářské prstředí prkáže rientaci v histrii vzniku naší armády 9. rčník vysvětlí příčiny a důsledky hspdářské krize bjasní pstavení Českslvenska v rámci mezinárdní plitiky rzpzná klady a nedstatky demkratických systémů vysvětlí pjem klektivní brana charakterizuje jedntlivé ttalitní systémy, příčiny jejich nastlení a důsledky uvede vyznané sbnsti kultury a vědy meziválečnéh bdbí zhdntí kulturní prstředí Českslvenska vysvětlí příčiny, průběh a výsledek 2. světvé války vysvětlí základní pvinnsti bčana při braně státu a pjem branná pvinnst rientuje se v dmácím a zahraničním dbji na příkladech vylží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnst z hlediska lidských práv na příkladech demnstruje zneužití techniky ve světvých válkách a jeh důsledky Meziválečné bdbí Mezinárdně plitická situace Evrpy ve 20. a 30. letech Ttalitní systémy kmunismus, fašismus, nacismus a důsledky pr Českslvensk a svět Klektivní brana význam a smysl kl. brany Kultura, věda a technika před vypuknutím 2. světvé války Druhá světvá válka Prtektrát Čechy a Mrava Dmácí a zahraniční dbj Stav nebezpečí, stav hržení státu, válečný stav Hlcaust Plitické, mcenské a eknmické důsledky války Obrana státu Obrana státu vysvětlí pválečný vývj v Českslvensku, který vyústil v únrvé událsti 1948 vysvětlí příčiny a důsledky vzniku biplárníh světa, uvede příklady střetávání se bu blků vysvětlí vznik NATO a jeh systém ppíše rysy ttalitníh Českslvenska vysvětlí příčiny zhrucení kmunistickéh režimu psudí pstavení rzvjvých zemí prkáže základní rientaci v prblémech sučasnéh světa vysvětlí bezpečnstní plitiku EU Rzdělený a integrující svět Svět a Českslvensk p rce 1945 Studená válka Rzdělení světa d vjenských blků supeření mezi nimi Vnitřní situace v zemích výchdníh blku NATO vznik, systém fungvání, příklady činnsti Vývj Českslvenska d rku 1945 d rku 1989, vznik České republiky Rzpad klniálníh systému Prblémy sučasnsti Věda, technika a vzdělávání jak faktry vývje Obrana státu Bezpečnstní plitika EU Základní škla Jeseník Strana 37 z 119

38 Šklní vzdělávací prgram Občanská výchva CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Předmět bčanská výchva pskytuje rámec pr předání základních demkratických a sbnstních znalstí a pstjů. Čerpá svůj bsah z širkéh spektra humanitních věd (filsfie, scilgie, histrie, plitlgie, religinistika, eknmie, sciální eklgie atd.). Jejím cílem je přispět k utváření sbnsti žáka jak zdravě sebevědméh bčana s demkratickým smýšlením, s kladným, tvůrčím a zdpvědným vztahem ke svému klí a pskytnut mu základní přípravu pr nejdůležitější blasti splečenskéh živta. V rámci předmětu byly zapracvány výstupy Etické výchvy (6.-9.r.), Dpravní výchvy (6., 9. r.) a Finanční gramtnsti (8., 9. r.) a OČMU ( 6., 9. r.) OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Vzdělávací blast předmětu pstupné frmvání a rzvíjení bčanskéh prfilu žáků rientace ve významných klnstech splečenskéh živta utváření vztahů žáků ke skutečnsti frmvání vnitřních pstjů žáků k důležitým blastem lidskéh živta frmvání vědmí dpvědnsti za vlastní živt vedení k sebepznávání Časvá dtace rčník 1 vyučvací hdina týdně Pkud t umžní časvé rzvržní výuky (rzvrh), bude prefervána výuka v dvuhdinvých blcích jednkrát za dva týdny. Míst realizace třídy učebna PC knihvna veřejná prstranství mim šklu PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V tmt předmětu jsu realizvána frmu integrace d prjektů. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Kmpetence k učení učitel vede žáky k zdpvědnsti za své vzdělávání, mtivuje je pr celživtní učení učitel využívá prpjení učiva se skutečným živtem učitel vede žáky k samstatnsti a k práci s různými zdrji infrmací Kmpetence k řešení prblémů učitel učí žáky rzpznat prblémy, jejich příčiny a nalézat cesty k jejich řešení učitel pdněcuje žáky k lgickému uvažvání a tvřivému myšlení učitel učí žáky správně argumentvat, pnvat, vyslvit svůj názr, ale také tlervat dlišné názry a pstje Kmpetence kmunikativní učitel vede žáky k tevřené, všestranné a účinné kmunikaci a pdpruje různé její frmy učitel klade důraz na kulturní úrveň kmunikace učitel vytváří situace pr tevřenu kmunikaci diskuse, rzhvry, skupinvá práce atd. Kmpetence sciální a persnální učitel rzvíjí u žáků schpnst splupracvat, pracvat v týmu, respektvat a hdntit práci vlastní i práci druhých učitel vede žáky k respektvání kulturních, plitických a jiných dlišnstí učitel učí žáky hdntit splečenské jevy, událsti a prblémy z různých úhlů phledu (lkální, nárdní, evrpská, glbální dimenze) Kmpetence bčanské učitel seznamuje žáky se splečenskými nrmami jiných kultur učitel seznamuje žáky s histrií, pmáhá pchpit naše tradice a křeny učitel vede žáky k eklgickému myšlení a zachvání přírdy učitel vytváří u žáků pstje veducí k eklgicky uvědmělému jednání učitel infrmuje žáky dění v bci, reginu, státě a pdpruje zájem tt dění Kmpetence pracvní Základní škla Jeseník Strana 38 z 119

39 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán učitel vede žáky ke správné rganizaci práce, dhlíží na plnění úklů učitel vytváří pdnětné a tvřivé pracvní prstředí, pdpruje zdravu sutěživst učitel učí žáky psudit své vlastní schpnsti a mžnsti učitel vede žáky k pzitivnímu vztahu k práci a vlastní zdpvědnsti VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Očekávané výstupy z RVP Rčníkvé výstupy Učiv Průřezvá témata 6. rčník Člvěk ve splečnsti ž. psudí a na příkladech dlží příns splupráce lidí při řešení knkrétních úklů a dsahvání některých cílů ve škle, v rdině v bci ž. bjasní účel důležitých symblů našeh státu a způsby jejich pužívání ž. rzlišuje prjevy vlastenectví d prjevů nacinalismu ž. si uvědmuje své pstavení v rdině, význam rdiny a příbuzenských vztahů ž. zdůvdní nepřijatelnst vandalskéh a knfliktníh chvání a aktivně prti němu vystupuje ž.si uvědmuje svá práva a pvinnsti ve splečnsti ž. vládá pravidla bezpečnéh a hleduplnéh chvání v silničním prvzu a řídí se jimi ž. rzpzná mimřádné událsti a jejich dpady na zdraví, živty lidí, živtní prstředí vládá základní zásady a pstupy evakuace 7. rčník ž. zhdntí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které h zajímají ž. kriticky přistupuje k mediálním infrmacím, vyjádří svůj pstj k půsbení prpagandy a reklamy na veřejné mínění a chvání lidí ž. zhdntí a na příkladech dlží význam vzájemné slidarity mezi lidmi, vyjádří své mžnsti, jak může v případě ptřeby pmáhat lidem v nuzi a jak pmci v situacích hržení a brany státu naše škla živt ve škle, práva a pvinnsti žáků, význam a činnst žákvské samsprávy, splečná pravidla a nrmy; vklad vzdělání pr živt naše bec, regin, kraj důležité instituce, zajímavá a památná místa, významní rdáci, místní tradice; chrana kulturních památek, přírdních bjektů a majetku naše vlast pjem vlasti a vlastenectví; zajímavá a památná místa, c nás prslavil, významné sbnsti; státní symbly, státní svátky, významné dny rdinný živt, rdina, manželství, příbuzenské vztahy lidská práva pravidla v silničním prvzu a základy první pmci mimřádná událst, evakuace, nuzvé ukrytí Člvěk ve splečnsti kulturní živt rzmanitst kulturních prjevů, kulturní hdnty, kulturní tradice; kulturní instituce; masvá kultura, prstředky masvé kmunikace, masmédia lidská setkání přirzené a sciální rzdíly mezi lidmi, rvnst a nervnst, rvné pstavení mužů a žen; lidská slidarita, pmc lidem v nuzi, ptřební lidé ve splečnsti Etická výchva Etická výchva Etická výchva Etická výchva Dpravní výchva OČMU Etická výchva Etická výchva Základní škla Jeseník Strana 39 z 119

40 Šklní vzdělávací prgram ž. uplatňuje vhdné způsby chvání a kmunikace v různých živtních situacích, případné neshdy či knflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsbem vztahy mezi lidmi sbní a nesbní vztahy, mezilidská kmunikace; knflikty v mezilidských vztazích, prblémy lidské nesnášenlivsti Etická výchva ž. bjasní ptřebu tlerance ve splečnsti, respektuje kulturní zvláštnsti i dlišné názry, zájmy, způsby chvání a myšlení lidí, zaujímá tlerantní pstje k menšinám zásady lidskéh sužití mrálka a mravnst, svbda a vzájemná závislst, pravidla chvání; dělba práce a činnstí, výhdy splupráce lidí Etická výchva ž. rzpznává netlerantní, rasistické, xenfbní a extremistické prjevy v chvání lidí a zaujímá aktivní pstj prti všem prjevům lidské nesnášenlivsti 8. rčník Člvěk jak jedinec ž. bjasní, jak může realističtější pznání a hdncení vlastní sbnsti a ptenciálu pzitivně vlivnit jeh rzhdvání, vztahy s druhými lidmi i kvalitu živta ž. psudí vliv sbních vlastnstí na dsahvání individuálních i splečných cílů, bjasní význam vůle při dsahvání cílů a překnávání překážek ž. rzpznává prjevy záprných charaktervých vlastnstí u sebe i u druhých lidí, kriticky hdntí a vhdně kriguje své chvání a jednání ž. ppíše, jak lze usměrňvat a kultivvat charaktervé a vlní vlastnsti, rzvíjet sbní přednsti, překnávat sbní nedstatky a pěstvat zdravu sebedůvěru ž. bjasní, jak může realističtější pznání a hdncení vlastní sbnsti a ptencinálu pzitivně vlivnit jeh rzhdvání, vztahy s druhými lidmi i kvalitu živta pdbnst a dlišnst lidí prjevy chvání, rzdíly v pržívání, myšlení a jednání; sbní vlastnsti, dvednsti a schpnsti, charakter; vrzené předpklady, sbní ptenciál vnitřní svět člvěka vnímání, pržívání, pznávání a psuzvání skutečnsti, sebe i druhých lidí, systém sbních hdnt, sebehdncení; steretypy v psuzvání druhých lidí sbní rzvj živtní cíle a plány, živtní perspektiva, adaptace na živtní změny, sebezměna; význam mtivace, aktivity, vůle a sbní kázně při seberzvji Člvěk, stát a hspdářství Etická výchva Etická výchva Etická výchva ž. sestaví jednduchý rzpčet dmácnsti, uvede hlavní příjmy a výdaje, rzliší pravidelné a jednrázvé příjmy a výdaje, zváží nezbytnst jedntlivých výdajů v hspdaření dmácnsti, bjasní princip vyrvnanéh, schdkvéh a přebytkvéh rzpčtu dmácnsti majetek, vlastnictví frmy vlastnictví; hmtné a duševní vlastnictví, jejich chrana; hspdaření s penězi, majetkem a různými frmami vlastnictví peníze funkce a pdby peněz, frmy placení hspdaření rzpčet Finanční gramtnst Finanční gramtnst Základní škla Jeseník Strana 40 z 119

41 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán a vyhýbá se rizikům při hspdařená s penězi ž. na příkladech ukáže vhdné využití různých nástrjů htvstníh a bezhtvstníh placení, uvede příklady pužití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich mezení ž. vysvětlí, jaku funkci plní banky a jaké služby bčanům nabízejí, vysvětlí význam úrku placenéh a přijatéh, uvede nejčastější druhy pjištění a navrhne, kdy je využít ž. uvede a prvná nakládání s vlnými prstředky a způsby krytí deficitu nejbvyklejší způsby dmácnsti, úspry, investice, úvěry, splátkvý prdej, leasing; rzpčet státu, typy rzpčtu a jejich dlišnsti; význam daní banky a jejich služby aktivní a pasivní perace, úrčení, pjištění, prdukty finančníh trhu pr investvání a pr získávání prstředků výrba, bchd, služby jejich funkce a návaznst principy tržníh hspdářství nabídka, pptávka, trh; tvrba ceny, inflace; pdstata fungvání trhu; nejčastější právní frmy pdnikání Finanční gramtnst Finanční gramtnst ž. na příkladu chvání kupujících a prdávajících vylží pdstatu fungvání trhu, bjasní vliv nabídky a pptávky na tvrbu ceny a její změny, na příkladu ukáže tvrbu ceny jak sučet nákladů, zisku a DPH, ppíše vliv inflace na hdntu peněz ž. rzlišuje a prvnává úlhu výrby, bchdu a služeb, uvede příklady jejich sučinnsti 9. rčník Člvěk, stát a práv ž. rzlišuje nejčastější typy a frmy států a na příkladech prvná jejich znaky ž. rzlišuje a prvnává úkly jedntlivých slžek státní mci ČR i jejich rgánů a institucí, uvede příklady institucí a rgánů, které se pdílejí na správě bcí, krajů a státu ž. bjasní výhdy demkratickéh způsbu řízení státu pr každdenní živt bčanů ž. vylží smysl vleb d zastupitelstev v demkratických státech a uvede příklady, jak mhu výsledky vleb vlivňvat každdenní živt bčanů ž. přiměřeně uplatňuje svá práva včetně práv sptřebitele a respektuje práva a právněné zájmy druhých lidí, psudí význam chrany lidských práv a svbd, rzumí pvinnstem bčana při zajišťváni brany státu ž. bjasní význam právní úpravy frmální a nefrmální skupiny, právní základy státu znaky státu, typy a frmy státu; státní bčanství ČR; Ústava ČR; slžky státní mci, jejich rgány a instituce, brana státu státní správa a samspráva rgány a instituce státní správy a samsprávy, jejich úkly principy demkracie znaky demkratickéh způsbu rzhdvání a řízení státu; plitický pluralismus, sciální dialg a jejich význam; význam a frmy vleb d zastupitelstev lidská práva základní lidská práva, práva dítěte, jejich chrana; úprava lidských práv a práv dětí v dkumentech; pškzvání lidských práv, šikana, diskriminace právní řád České republiky význam a funkce právníh řádu, rgány právní chrany bčanů, Etická výchva Etická výchva Základní škla Jeseník Strana 41 z 119

42 Šklní vzdělávací prgram důležitých vztahů vlastnictví, pracvní pměr, manželství ž. prvádí jednduché právní úkny a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících bčanskprávní vztahy sbní přeprava; kupě, prava či prnájem věci ž. ddržuje právní ustanvení, která se na něj vztahují a uvědmuje si rizika jejich prušvání rientuje se v základní legislativě suvisející s tématem dprava ž. rzlišuje a prvnává úkly rgánů právní chrany bčanů, uvede příklady jejich činnsti a splupráce při pstihvání trestných činů sustava sudů; právní nrma, předpis, publikvání právních předpisů prtiprávní jednání druhy a pstihy prtiprávníh jednání včetně krupce, trestní pstižitelnst; prušvání předpisů v silničním prvzu, prušvání práv k duševnímu vlastnictví práv v každdenním živtě význam právních vztahů; důležité právní vztahy a závazky z nich vyplývající; základní práva sptřebitele; styk s úřady eknmika státu (státní rzpčet, rzpčet bcí a krajů) Etická výchva Dpravní výchva ž. rzpzná prtiprávní jednání, rzliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady ž. diskutuje příčinách a důsledcích krupčníh jednání ž. rzlišuje, ze kterých zdrjů pcházejí příjmy státu a d kterých blastí stát směruje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státníh rzpčtu získávají bčané Mezinárdní vztahy, glbální svět ž. ppíše vliv začlenění ČR d EU na každdenní živt bčanů, uvede příklady práv bčanů ČR v rámci EU i mžných způsbů jejich uplatňvání ž. uvede některé významné mezinárdní rganizace a splečenství, k nimž má vztah ČR, psudí jejich význam ve světvém dění a ppíše výhdy splupráce mezi státy, včetně zajišťvání brany státu a účasti v zahraničních misích ž. uvede příklady některých prjevů glbalizace, prvná jejich klady a zápry evrpská integrace pdstata, význam, výhdy; Evrpská unie a ČR mezinárdní splupráce eknmická, plitická a bezpečnstní splupráce mezi státy, její výhdy; významné mezinárdní rganizace ( Rada Evrpy, NATO, OSN aj.) glbalizace prjevy, klady a zápry; významné glbální prblémy způsby včetně válek a terrismu, mžnsti jejich řešení OČMU ž. uvede některé glbální prblémy sučasnsti, vyjádří na ně svůj sbní názr a ppíše jejich hlavní příčiny i mžné důsledky pr živt lidstva ž. bjasní suvislsti glbálních a lkálních prblémů, uvede příklady mžných prjevů a způsbů řešení Základní škla Jeseník Strana 42 z 119

43 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán glbálních prblémů na lkální úrvni v bci, reginu ž. uvede příklady mezinárdníh terrismu a zaujme vlastní pstj ke způsbům jeh ptírání, bjasní rli zbrjených sil ČR při zajišťvání brany státu a při řešení krizí nevjenskéh charakteru Základní škla Jeseník Strana 43 z 119

44 Šklní vzdělávací prgram Fyzika Oblast Člvěk a přírda CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Předmět Fyzika úzce suvisí s statními předměty vzdělávací blasti Člvěka přírda: chemie: jaderné reakce, radiaktivita, skupenství a vlastnsti látek, atmy, atmvé terie přírdpis: světelná energie (ftsyntéza), ptika (zrak), zvuk (sluch), přens elektrmagnetických signálů zeměpis: magnetické póly Země, kmpas, sluneční sustava v rámci předmětu js zapracvány výstupy z OČMU. OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Předmět fyzika je vyučván jak samstatný předmět v 6. rčníku jednu hdinu týdně a v 7., 8. a 9. rčníku dvě hdiny týdně, převážně ve speciálně vybavené pracvně fyziky. Vzdělávání v předmětu fyzika: směřuje k pdpře hledání a pznávání fyzikálních faktů a jejich vzájemných suvislstí vede k rzvíjení a upevňvání dvednstí bjektivně pzrvat a měřit fyzikální vlastnsti a prcesy vede k vytváření a věřvání hyptéz učí žáky zkumat příčiny přírdních prcesů, suvislsti a vztahy mezi nimi směřuje k svjení základních fyzikálních pjmů a dbrné terminlgie pdpruje vytváření tevřenéh myšlení, kritickéh myšlení a lgickéh uvažvání PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V tmt předmětu jsu realizvána frmu integrace d předmětu. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Kmpetence k učení Vedeme žáky: k vyhledávání, třídění a prpjvání infrmací k pužívání dbrné terminlgie k samstatnému měření, experimentvání a prvnávání získaných infrmací k nalézání suvislstí mezi získanými daty Kmpetence k řešení prblémů zadáváme takvé úkly, při kterých se žáci učí využívat základní pstupy badatelské práce, tj. nalezení prblému, frmulace, hledání a zvlení pstupu jeh řešení, vyhdncení získaných dat Kmpetence kmunikativní práce ve skupinách je zalžena na kmunikaci mezi žáky, respektvání názrů druhých, na diskusi vedeme žáky k frmulvání svých myšlenek v písemné i mluvené frmě Kmpetence sciální a persnální využíváme skupinvéh vyučvání, vedeme žáky ke splupráci při řešení prblémů navzujeme situace veducí k psílení sebedůvěry žáků, pcitu zdpvědnsti vedeme žáky k chtě pmci Kmpetence bčanské vedeme žáky k šetrnému využívání elektrické energie, k psuzvání efektivity jedntlivých energetických zdrjů pdněcujeme žáky k upřednstňvání bnvitelných zdrjů ve svém buducím živtě Kmpetence pracvní vedeme žáky k ddržvání a upevňvání bezpečnéh chvání při práci s fyzikálními přístrji a zařízeními VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Očekávané výstupy z RVP Základní škla Jeseník Strana 44 z 119

45 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán Rčníkvé výstupy Učiv Pznámky 6. rčník rzlišuje látku a těles, dvede uvést příklady látek a těles změří délku tělesa, výsledek zapíše a vyjádří v různých jedntkách změří bjem kapalnéh a pevnéh tělesa pmcí dměrnéh válce a zapíše výsledek změří tepltu pmcí teplměrů, určí rzdíl teplt z naměřených hdnt předpví, jak se změní délka či bjem tělesa při dané změně jeh teplty změří časvý úsek pmcí stpek a rientuje se na ciferníku hdin rzpzná, zda na dané těles půsbí síla a pmcí prdlužené pružiny prvná pdle veliksti dvě půsbící síly změří sílu silměrem užívá s przuměním vztah mezi gravitační silu půsbící na těles a hmtnstí tělesa G=m.g při řešení jednduchých úlh 7. rčník fyzikální veličiny dkáže vyjádřit v různých jedntkách (d, V, m, t, t) látka a těles délka bjem teplta čas síla půsbící na těles gravitační síla, gravitační ple fyzikální veličiny ppíše rzdíl mezi látku pevnu, kapalnu a plynnu a vlastnsti, kterými se d sebe liší ppíše mdel atmu, mlekulu a vznik intu z hmtnsti a bjemu vypčítá husttu, s przuměním pužívá vztah ρ=m:v, pracuje s tabulkami rzdělení látek na pevné, kapalné a plynné stavba atmu hustta rzeznává jedntlivé druhy sil síla změří třecí sílu třecí síla užívá s przuměním pznatek, že třecí síla závisí na druhu materiálu a drsnsti třecích plch, ale nikli na jejich bsahu navrhne způsb zvětšení neb zmenšení třecí síly určí výpčtem i graficky velikst a směr výslednice dvu sil stejných či skládání sil pačných směrů výslednice sil využívá Newtnvy zákny k vysvětlení neb předvídání změn phybu tělesa při půsbení sil Newtnvy phybvé zákny (první, druhý a třetí) využívá pznatky pdmínkách rvnvážné plhy na páce a pevné kladce pr vysvětlení praktických situací zjistí, zda na těles půsbí magnetická síla táčivé účinky síly páka pevná kladka magnetické vlastnsti látek magnetické ple Základní škla Jeseník Strana 45 z 119

46 Šklní vzdělávací prgram věří existenci magnetickéh ple rzhdne, zda je dané těles v klidu či v phybu vzhledem k jinému phyb a klid tělesa, jejich relativnst tělesu dráha a čas změří dráhu uraženu tělesem a dpvídající čas kamžitá a průměrná rychlst rvnměrnéh phybu určí průměrnu rychlst z dráhy uražené tělesem za určitý čas pužívá s przuměním vztah v=s:t pr rychlst rvnměrnéh phybu tělesa při řešení úlh 8. rčník v jednduchých případech určí tlakvá síla velikst a směr tlak půsbící tlakvé síly užívá s przuměním vztah mezi tlakem, tlakvu silu a bsahem plchy, na níž síla půsbí užívá Pascalův zákn k vysvětlení Pascalův zákn funkce hydraulických zařízení vysvětlí vznik hydrstatickéh tlaku hydrstatický tlak a s przuměním pužívá vztah p=h.ρ.g k řešení prblémů a úlh bjasní vznik vztlakvé síly a určí její velikst a směr v knkrétní situaci Archimédův zákn-vztlakvá síla půsbící na tělesa v kapalině prvnáním vztlakvé a gravitační síly předpví, zda se těles ptpí plvání, vznášení se a ptápění těles v kapalině v kapalině, zda se v ní bude vznášet neb zda bude plvat na hladině vysvětlí vznik atmsférickéh tlaku atmsférický tlak tlak plynu v uzavřené nádbě určí v jednduchých případech práci mechanická práce vyknanu silu a z ní určí změnu výkn energie tělesa využívá s przuměním vztah mezi výknem, vyknanu prací a časem využívá pznatky vzájemných plhvá a phybvá energie přeměnách různých frem energie vnitřní energie tělesa a jejich přensu při řešení knkrétních prblémů a úlh určí v jednduchých případech tepelná výměna tepl přijaté či devzdané tělesem tepl přijaté a devzdané tělesem šíření tepla rzpzná jedntlivé skupenské přeměny a bude schpen uvést praktický příklad změny skupenství vysvětlí základní meterlgické děje bjasní pmcí pznatků gravitačních silách phyb planet klem Slunce a měsíců planet klem planet dliší hvězdu d planety na základě jejich vlastnstí ppíše hlavní sučásti Sluneční sustavy bjasní střídání dne a Vesmír Sluneční sustava Hvězdy Základní škla Jeseník Strana 46 z 119

47 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán nci, rčních bdbí a vznik jedntlivých měsíčních fází 9. rčník rzpzná ve svém klí zdrje zvuku, pzná, že k šíření zvuku je nezbytnu pdmínku látkvé prstředí chápe draz zvuku jak draz zvukvéh vzruchu d překážky a dvede bjasnit vznik zvěny využívá s przuměním pznatek, že rychlst zvuku závisí na prstředí, kterým se zvuk šíří rzumí pjmu hlasitst zvuku a má představu, jak hlasité jsu různé zdrje zvuku v jeh klí určí mžnsti, jak mezit nepříznivý vliv nadměrně hlasitéh zvuku na člvěka využívá zákna přímčarém šíření světla ve stejnrdém ptickém prstředí a zákna drazu světla při řešení prblémů a úlh rzhdne ze znalsti rychlsti světla ve dvu různých prstředích, zda se světl bude lámat ke klmici či d klmice a využívá tét skutečnsti při analýze průchdu světla ččkami na základě znalsti druhu nábje rzhdne, zda se budu dvě tělesa elektricky přitahvat či dpuzvat pkusně věří, za jakých pdmínek prchází bvdem elektrický prud bjasní účinky elektrickéh prudu (tepelné, světelné, phybvé) změří elektrický prud ampérmetrem a elektrické napětí vltmetrem ddržuje pravidla bezpečné práce při zacházení s elektrickými zařízeními, bjasní nebezpečí vzniku zkratu a ppíše mžnsti chrany před zkratem pužívá s przuměním Ohmův zákn pr kvy v úlhách (R=U:I) správně sestaví jednduchý a rzvětvený elektrický bvd pdle schématu dliší zapjení sptřebičů v bvdu za sebu a vedle sebe a určí výsledné elektrické napětí, výsledný elektrický prud a výsledný dpr sptřebičů rzliší pkusně vdič d izlantu rzliší stejnsměrný prud d střídavéh na základě jejich časvéh průběhu věří pkusem, na čem závisí velikst indukvanéh prudu v cívce a bjasní vznik střídavéh akustika zvuk, zdrj zvuku šíření zvuku draz zvuku tón, výška tónu hlasitst zvuku světl, zdrj světla rychlst světla ve vakuu a v různých prstředích stín, zatmění Slunce a Měsíce zbrazení drazem na rvinném, dutém a vypuklém zrcadle zbrazení lmem tenku spjku a rzptylku rzklad bíléh světla hranlem prtn, neutrn, elektrn, int elektrický nábj elektrická síla elektrické ple elektrický prud elektrické napětí pravidla bezpečné práce zkrat pjistka Ohmův zákn dpr vdiče jednduchý a rzvětvený elektrický bvd vedení elektrickéh prudu v kapalinách a v plynech elektrmagnetická indukce střídavý prud transfrmátr výrba a přens elektrické energie stejnsměrný elektrmtr OČMU (Ochrana před úrazem elektrickým prudem) Základní škla Jeseník Strana 47 z 119

48 Šklní vzdělávací prgram prudu ppíše funkci transfrmátru a jeh využití při přensu elektrické energie dkáže ppsat způsb výrby a přensu elektrické energie ppíše některé nepříznivé vlivy při výrbě elektrické energie v elektrárnách na živtní prstředí vysvětlí, jak se štěpí atmvé jádr, pjem řetězvá reakce a ppíše, na jakém principu funguje jaderný reaktr przumí, jak je zajištěn bezpečný prvz v jaderné elektrárně dkáže ppsat nepříznivý vliv radiaktivníh a ultrafialvéh záření na lidský rganismus štěpení atmvéh jádra řetězvá reakce jaderný reaktr využití jadernéh záření OČMU (Radiační havárie jaderných zařízení) Základní škla Jeseník Strana 48 z 119

49 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán Chemie CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Vzdělávání v předmětu chemie směřuje k: pdchycení a rzvíjení zájmu br uvědmění si významu chemie pr splečnst, pznávání mnhstrannéh využití chemie v nejrůznějších blastech lidské činnsti; získávání základních pznatků z různých brů chemie; pznávání vybraných chemických látek a chemických reakcí, které jsu sučástí přírdy neb každdenníh živta; svjvání si dvednstí spjených s pzrváním látek a s prváděním jednduchých chemických pkusů; přecházení d zkušenstníh pznávání přírdních faktů k jejich pznávání pjmvému; plánvání a prvádění pzrvání, měření a experimentvání; zpracvání dat, jejich hdncení, nalézání suvislstí, vyhledávání infrmací, vyvzvání závěrů, uplatňvání pracvních dvednstí v živtě; uvědmění si a předvídání vlivu různých praktických aktivit člvěka na živtní prstředí využití v každdenním živtě; získávání infrmací bezpečném, účelném a eknmickém zacházení s chemickými látkami a k získávání dvednsti pskytnut první pmc při úrazech a travách nebezpečnými chemickými látkami a přípravky a při ppáleninách. rzvíjení schpnsti žáků aplikvat v praxi zásady bezpečnéh chvání při mimřádných událstech (havárie s únikem škdlivých látek, jaderná havárie, pžár). Frmy a metdy práce se užívají pdle charakteru učiva a cílů vzdělávání: frntální výuka je spjvána s demnstračními pkusy praktická cvičení práce ve skupinách Předmět chemie je úzce spjat s předměty: chemická praktika praktický nácvik základních labratrních metd a pstupů, věřvání vlastnstí vybraných chemických látek atd. fyzika vlastnsti látek, výpčty, převdy jedntek atd. přírdpis ftsyntéza, živtní prstředí, výživa, zdraví atd. zeměpis survinvé zdrje chemickéh průmyslu matematika chemické výpčty. v rámci předmětu js zapracvány výstupy z OČMU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Předmět chemie je vyučván jak samstatný předmět v 8. a 9. rčníku v časvé dtaci 2 vyučvací hdiny týdně PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V tmt předmětu jsu realizvána frmu integrace d prjektů. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Kmpetence k učení Učitel: vede žáky k svjení a správnému pužívání chemických termínů, symblů, značek a vzrců učí žáky vyhledávat v zadání slvních úlh relevantní údaje vede žáky k systematickému pzrvání při experimentální činnsti jak základnímu způsbu získávání pznatků chemických látkách a jejich přeměnách vede žáky k vytváření kmplexníh phledu na přírdní vědy vede žáky k dplňvání a rzšiřvání pznatků získaných pzrváním (z literatury, internetu, televize ) vede žáky k pznání smyslu svjených pznatků pr praktické využití Kmpetence k řešení prblémů Učitel: Základní škla Jeseník Strana 49 z 119

50 Šklní vzdělávací prgram předkládá prblémvé situace a dává žákům mžnst vlit různé způsby řešení a bhajvat svá rzhdnutí vede žáky k hledání příkladů chemických dějů a jevů z běžné praxe a vysvětlení jejich chemické pdstaty učí žáky získávat infrmace, které jsu ptřebné k dsažení cíle vede žáky k prmýšlení pracvních pstupů praktických cvičení, k rganizaci práce klade důraz na aplikaci pznatků v praxi Kmpetence kmunikativní Učitel: vede žáky ke stručnému, ale výstižnému vyjadřvání s využitím dbrných termínů, znaků a symblů pdněcuje žáky k lgické argumentaci dává žákům mžnst splupracvat při řešení slžitějších chemických úlh ve dvjici, menší skupině vede žáky k prezentaci získaných pznatků a výsledků své práce vede žáky ke správné frmulaci věřených závěrů a jejich bhajbě Kmpetence sciální a persnální Učitel: umžňuje, aby žáci samstatným řešením přiměřeně nárčných úklů dsahvali pcitu sebeuspkjení a sebeúcty vede žáky ke splupráci při práci ve skupině pdněcuje žáky ke smysluplné diskusi vede žáky k respektvání názrů druhých Kmpetence bčanské Učitel: vede žáky k uvědmění si svých šklních pvinnstí a zdpvědnsti za svu dmácí přípravu vyžaduje respektvání pravidel pr práci s chemickými látkami, řád učebny a labratrní řád vyžaduje ddržvání pravidel slušnéh chvání vede žáky k pchpení základních eklgických suvislstí a k chraně přírdy a vlastníh zdraví učí žáky pskytvat pdle svých mžnstí účinnu pmc a chvat se zdpvědně v krizvých situacích pdněcuje žáky k ddržvání pravidel zdravéh živtníh stylu Kmpetence pracvní Učitel: rzvíjí u žáků dvednsti a návyky v zacházení s labratrním zařízením a chemikáliemi vede žáky k bezpečnému a účelnému zacházení s chemickými látkami, ke zhdncení rizikvsti při práci s dstupnými a běžně pužívanými látkami pdněcuje žáky ddržvat vymezená pravidla a pvinnsti z hlediska chrany svéh zdraví i zdraví druhých a chrany živtníh prstředí vede žáky k využití získaných pznatků v běžné praxi, učí žáky kriticky hdntit vlastní práci a pučit se z chyb VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Očekávané výstupy z RVP Rčníkvé výstupy Učiv Pznámky 8. rčník žák uvede zásady bezpečné práce v labratři, při práci v labratři je ddržuje pracuje bezpečně s vybranými i běžně dstupnými látkami a hdntí jejich rizikvst, psudí nebezpečnst vybraných dstupných látek, se kterými zatím pracvat nesmí aktivně předchází rizikům úrazů či trav chemickými látkami, vládá zásady první pmci Bezpečnst práce v labratři, bezpečnst práce s běžně dstupnými chemikáliemi, mimřádné událsti havárie, úniky nebezpečných látek. OČMU Základní škla Jeseník Strana 50 z 119

51 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán bjasní nejefektivnější jednání při havárii s únikem nebezpečných látek rzliší pjmy látka a těles rzliší, které z dějů prbíhajících v přírdě jsu chemické reakce rzezná skupenství látek a jejich přeměny ppíše splečné a rzdílné vlastnsti vybraných látek vyhledá hdnty fyzikálních veličin v tabulkách vysvětlí na příkladech význam chemie pr živt Látky a jejich vlastnsti. Pzrvání, pkus, měření. - rzliší a pjmenuje druhy směsí - pužívá správně pjmy chemicky čistá látka a směs - vypčítá slžení rztků, připraví rztk danéh slžení - ppíše princip ddělvání slžek směsí metdu usazvání, filtrace, destilace, krystalizace - navrhne pstup a prakticky ddělí slžky běžných směsí v labratrních pdmínkách, uvede příklady ddělvání slžek směsí v praxi - vysvětlí vliv základních faktrů vlivňujících rzpuštění pevných látek Směsi a látky. Slžení rztků. Oddělvání slžek směsí. rzliší druhy vd pdle užití a bsahu minerálních látek, uvede jejich výskyt a pužití ppíše pstup výrby pitné vdy uvede slžení vzduchu vysvětlí význam vzduchu jak průmyslvé surviny uvede příklady znečišťvání vdy a vzduchu v pracvním prstředí a v dmácnsti, navrhne nejvhdnější preventivní patření a způsby likvidace znečištění ppíše vznik smgu a tepltní inverze rzliší heň a pžár, vysvětlí příčiny vzniku pžárů ppíše pdmínky hření i hašení plamene uvede využití vhdných metd hašení pžáru, rzliší typy a užití hasících přístrjů jedná správně při hržení pžárem (evakuace, přivlání pmci), dkáže pskytnut první pmc v případě ppálení neb travy zpldinami hření uvede příklady vlně dstupných hřlavin,vládá principy bezpečnéh nakládání s běžnými hřlavinami Vda. Vzduch. Oheň. OČMU ppíše slžení atmu Atm. Základní škla Jeseník Strana 51 z 119

52 Šklní vzdělávací prgram rzliší základní pjmy (atm, mlekula, prvek, slučenina) a pužívá je ve správných suvislstech vládá a pužívá značky a názvy nejznámějších prvků vyhledá údaje prvcích v tabulkách charakterizuje princip uspřádání prvků v peridické sustavě chemických prvků, rientuje se v ní vysvětlí vznik chemické vazby dvdí vznik intů Prvek, mlekula, slučenina. PSP. Chemická vazba. uvede vlastnsti a pužití důležitých kvů, nekvů a plkvů, uvede jejich značky a napak ze značek jejich název rzliší kvy a nekvy pužívá pjmy hustta, teplta tání, teplta varu, skupenství, vedení tepla a elektrickéh prudu při ppisu vlastnstí prvků Chemické prvky. rzliší výchzí látky a prdukty Chemické reakce. uvede příklady prakticky důležitých chemických reakcí, prvede jejich klasifikaci a zhdntí jejich využití přečte chemicku rvnici a s využitím zákna zachvání hmtnsti vypčítá hmtnst reaktantu neb prduktu uvede faktry vlivňující průběh reakce a pznatky aplikuje při předcházení jejich nebezpečnéh průběhu určí xidační čísla atmů prvků v halgenidech, xidech a sulfidech, vládá pravidla názvslví dkáže vytvřit vzrec z názvu a napak uvede význam, vlastnsti a pužití vybraných halgenidů, xidů a sulfidů a psudí vliv těcht látek na živtní prstředí a zdraví člvěka Halgenidy, xidy, sulfidy. zapíše vzrec a uvede vlastnsti a užití důležitých kyselin a hydrxidů ppíše způsb bezpečné práce s kyselinami a hydrxidy a psudí jejich vliv na živtní prstředí vysvětlí pjmy kyselintvrný a zásadtvrný xid charakterizuje pdstatu vzniku kyselých dešťů a uvede jejich vliv na živtní prstředí rientuje se na stupnici ph rzlišuje kyselé a zásadité rztky pmcí indikátrů Kyseliny a hydrxidy. Kyselst a zásaditst rztků, ph. OČMU Základní škla Jeseník Strana 52 z 119

53 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán prakticky měří ph rztků pmcí univerzálních indikátrvých papírků rzezná neutralizaci mezi statními reakcemi zapíše neutralizaci chemicku rvnicí vysvětlí pjem sůl vládá pravidla názvslví slí, využívá je k vytvření vzrce z názvu a napak rzliší vybrané metdy přípravy slí a zapíše je chemicku rvnicí uvede příklady pužití slí z praxe (průmyslvá hnjiva, stavební pjiva, keramika ) ppíše výrbu stavebních pjiv (sádra, vápn, cement) a keramiky Neutralizace. Sli. 9. rčník žák uvede zásady bezpečné práce v labratři, při práci v labratři je ddržuje pracuje bezpečně s vybranými i běžně dstupnými látkami a hdntí jejich rizikvst, psudí nebezpečnst vybraných dstupných látek, se kterými zatím pracvat nesmí aktivně předchází rizikům úrazů či trav chemickými látkami, vládá zásady první pmci bjasní nejefektivnější jednání při havárii s únikem nebezpečných látek Bezpečnst práce v labratři, bezpečnst práce s běžně dstupnými chemikáliemi, mimřádné událsti-havárie, úniky nebezpečných látek. OČMU rzhdne, která z reakcí je redxní rzliší xidaci a redukci ppíše princip výrby survéh železa a celi uvede průmyslvé využití elektrlýzy uvede pužití chemických článků v praxi, diskutuje správný způsb nakládání s vyčerpanými články uvede faktry způsbující a pdprující krzi a ppíše způsb chrany kvů před krzí Redxní reakce. Oxidace a redukce. Výrba železa a celi. Elektrlýza. Chemické zdrje elektrické energie. Krze. vyjmenuje příklady fsilních a vyráběných paliv zhdntí pužití rpy, uhlí a zemníh plynu jak surviny pr chemický průmysl a jak paliva uvede rpné frakce a jejich pužití rzliší bnvitelné a nebnvitelné zdrje energie a zhdntí jejich pužívání z hlediska dpadu na Paliva. Uhlí, rpa, zemní plyn. Obnvitelné a nebnvitelné zdrje energie. Základní škla Jeseník Strana 53 z 119

54 Šklní vzdělávací prgram živtní prstředí zhdntí z hlediska dpadu na živtní prstředí pužití fsilních a vyráběných paliv diskutuje výhdy a nevýhdy alternativních zdrjů energie ppíše zásady bezpečné práce s palivy a tpnými plyny v dmácnsti i v labratři OČMU zapíše vzrec, uvede zdrje, vlastnsti a pužití základních uhlvdíků vysvětlí princip autmbilvých katalyzátrů zhdntí využití phnných látek a paliv z eklgickéh hlediska Uhlvdíky. Uhlvdíky jak mtrvá paliva. rzliší vybrané deriváty uhlvdíků, uvede jejich vzrce, zdrje, vlastnsti a pužití vysvětlí princip alkhlvéh kvašení, diskutuje důsledky půsbení ethanlu na člvěka aktivně předchází rizikům zneužití a trav chemikálií rzezná esterifikaci mezi statními reakcemi vyjmenuje příklady běžných plastů a syntetických vláken, uvede jejich vlastnsti a pužití diskutuje výhdy a nevýhdy pužití plastů a syntetických vláken, zdůrazní význam recyklace plastů Deriváty uhlvdíků. Halgenderiváty, alkhly, karbnylvé slučeniny, karbxylvé kyseliny, estery. Plasty a syntetická vlákna. OČMU uvede výchzí látky, prdukty a pdmínky ftsyntézy uvede zdrje, vlastnsti a pužití základních sacharidů prakticky prvede důkaz gluksy a škrbu ppíše výrbu řepnéh cukru uvede zdrje a vlastnsti tuků a diskutuje jejich vhdný bsah ve stravě uvede zdrje a vlastnsti bílkvin a jejich důležitst ve stravě zhdntí výhdy a nevýhdy pužití mýdel a statních detergentů v dmácnsti a jejich vliv na živtní prstředí uvede princip a příklady bitechnlgií hdntí ptraviny z hlediska zásad zdravé výživy ppíše vliv vybraných vitamínů a hrmnů na člvěka Přírdní látky. Cukry, tuky, bílkviny, enzymy, vitamíny, hrmny. ppíše fáze chemické výrby Chemie a splečnst. Chemický průmysl v ČR. Základní škla Jeseník Strana 54 z 119

55 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán zhdntí využívání prvtních a druhtných survin z hlediska péče živtní prstředí diskutuje význam látek prspěšných člvěku- léčiv, pesticidů, detergentů i nebezpečnst látek škdícíchdrg, dpingu, travných látek uplatňuje pravidla bezpečné práce s chemickými látkami běžně užívanými v dmácnsti ( lepidla, barvy, laky, čistící prstředky, ředidla atd.) aktivně předchází rizikům úrazů či trav alkhlem, léky, drgami, hubami, rstlinami, závadným jídlem a v případě nebezpečí vládá zásady pskytnutí první pmci na knkrétních příkladech psuzuje aktivity člvěka z hlediska jejich dpadu na zdraví člvěka a na stav živtníh prstředí aktivně chraňuje živtní prstředí a své zdraví uvede zásady chvání při havárii s únikem nebezpečných látek, uvede prstředky individuální prtichemické chrany a zásady evakuace Látky prspěšné a látky škdící člvěku. Chemie a živtní prstředí. Ochrana přírdy. OČMU Základní škla Jeseník Strana 55 z 119

56 Šklní vzdělávací prgram Přírdpis CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Přírdpis má žáky především mtivvat k zájmu přírdu a zárveň jim pskytnut základní infrmace pestrsti přírdy, rzmanitsti rganismů a slžitsti jejich vzájemných vztahů, způsbu živta jedntlivých druhů resp. skupin rganismů, jejich nárků na přírdní prstředí, rzšíření na Zemi. V rámci předmětu byly zapracvány výstupy Dpravní výchvy (8.r.) a Envirnmentální výchvy (9.r.) a OČMU (8.r., 9.r.) OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Předmět přírdpis je vyučván jak samstatný předmět v 6,7,8 a 9. rčníku. V rčníku dvě hdiny týdně, v 9. rčníku jednu hdinu týdně. Vzdělávání v předmětu přírdpis: směřuje k pdchycení a rzvíjení zájmu přírdu a přírdniny pskytuje žákům prstředky a metdy pr hlubší przumění přírdním faktům umžňuje pznat přírdu jak systém, jehž sučásti jsu vzájemně prpjeny, půsbí na sebe a vlivňují se pdpruje vytváření tevřenéh myšlení, kritickéh myšlení a lgickéh uvažvání učí aplikvat přírdvědné pznatky v praktickém živtě vede k chápání pdstatných suvislstí mezi stavem přírdy a lidsku činnstí, závislsti člvěka na přírdních zdrjích seznamuje žáka se stavbu živých rganismů Frmy a metdy práce se užívají pdle charakteru učiva a cílů vzdělávání: frntální výuka s demnstračními pmůckami skupinvá práce (s využitím přírdnin, pracvních listů, dbrné literatury) přírdvědné vycházky s pzrváním krátkdbé prjekty PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V tmt předmětu jsu realizvána frmu integrace d předmětu a prjektů. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Kmpetence k učení Učitel vede žáky: k vyhledávání, třídění a prpjvání infrmací ke správnému pužívání dbrné terminlgie k samstatnému pzrvání a prvnávání získaných infrmací k nalézání suvislstí Kmpetence k řešení prblémů učitel zadává úkly způsbem, který umžňuje více pstupů učitel zařazuje metdy, při kterých žáci sami navrhují řešení, dcházejí k závěrům a vyhdncují získaná fakta Kmpetence kmunikativní práce ve skupinách je zalžena na kmunikaci mezi žáky, respektvání názrů druhých, na diskusi učitel vede žáky k frmulvání svých myšlenek v písemné i mluvené frmě učitel umžňuje prezentaci práce žáků, žáci mají mžnst sami zhdntit výsledky své práce a reagvat na hdncení statních, argumentvat, přijmut kritiku Kmpetence sciální a persnální využívání skupinvéh vyučvání vede žáky ke splupráci při řešení prblémů učitel navzuje situace veducí k psílení sebedůvěry žáků, pcitu zdpvědnsti Kmpetence bčanské učitel vyžaduje ddržvání pravidel slušnéh chvání učitel vede žáky k pchpení práv a pvinnstí v suvislsti s chranu živtníh prstředí, chranu vlastníh zdraví i zdraví svých blízkých Kmpetence pracvní v rámci labratrních cvičení učitel umžní žákům pracvat s přístrji a pmůckami pr zkumání přírdy a živých rganismů učitel zadává úkly tak, aby měli žáci mžnst si práci sami rganizvat, navrhnut pstup a časvý rzvrh učitel vede žáky k ddržvání bezpečnstních a hygienických pravidel při práci s mikrskpickými preparáty a s živými přírdninami Základní škla Jeseník Strana 56 z 119

57 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Očekávané výstupy z RVP Rčníkvé výstupy Učiv Pznámky 6. rčník Žák rzlišuje základní prjevy a pdmínky živta, rientuje se v daném přehledu vývje rganismů ppíše základní rzdíly mezi buňku rstlin, živčichů a bakterií a bjasní funkci základních rganel rzpzná, prvná a bjasní funkci základních rgánů (rgánvých sustav) rstlin i živčichů třídí rganismy a zařadí vybrané rganismy d říší a nižších taxnmických jedntek uvede na příkladech z běžnéh živta význam virů a bakterií v přírdě i pr člvěka rzpzná naše nejznámější jedlé a jedvaté huby s pldnicemi a prvná je pdle charakteristických znaků vysvětlí různé způsby výživy hub a jejich význam v eksystémech a míst v ptravních řetězcích bjasní funkci dvu rganismů ve stélce lišejníků prvná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živčichů a vysvětlí funkci jedntlivých rgánů rzlišuje a prvná jedntlivé skupiny živčichů, určuje vybrané živčichy, zařazuje je d hlavních taxnmických skupin dvdí na základě pzrvání základní prjevy chvání živčichů v přírdě, na příkladech bjasní jejich způsb živta a přizpůsbení danému prstředí zhdntí význam živčichů v přírdě i pr člvěka uplatňuje zásady bezpečnéh chvání ve styku se živčichy 7. rčník prvná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živčichů a vysvětlí funkci jedntlivých rgánů rzlišuje a prvná jedntlivé skupiny živčichů, určuje vybrané živčichy, zařazuje je d hlavních taxnmických skupin dvdí na základě pzrvání Země a živt Planeta Země a vznik živta na Zemi. Živt na Zemi (prjevy živta, pdmínky živta, rzmanitst přírdy, vztahy mezi rganismy) Základní struktura živta (buňka, rstlinná a živčišná buňka srvnání, jednbuněčné a mnhbuněčné rganismy). Organismy Přehled rganismů Sustava rganismů Viry Bakterie Huby huby bez pldnic huby s pldnicemi lišejníky Jednbuněčné a mnhbuněčné nižší rstliny Jednbuněční a mnhbuněční živčichvébezbratlí Prvci Žahavci Plštěnci Hlísti Měkkýši Kružkvci Členvci Krýši Vzdušnicvci Hmyz Hmyz s prměnu nedknalu Hmyz s prměnu dknalu Ostnkžci Člvěk a přírda Strunatci bratlvci Mihule Paryby Ryby Objživelníci Plazi Ptáci Chránění bratlvci Základní škla Jeseník Strana 57 z 119

58 Šklní vzdělávací prgram základní prjevy chvání živčichů v přírdě, na příkladech bjasní jejich způsb živta a přizpůsbení danému prstředí zhdntí význam živčichů v přírdě i pr člvěka uplatňuje zásady bezpečnéh chvání ve styku se živčichy dvdí na základě pzrvání uspřádání rstlinnéh těla d buňky přes pletiva až k jedntlivým rgánům prvná vnější a vnitřní stavbu jedntlivých rgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rstlině jak celku vysvětlí princip základních rstlinných fyzilgických prcesů a jejich využití při pěstvání rstlin rzlišuje základní systematické skupiny rstlin a určuje jejich význačné zástupce pmcí klíčů a atlasů dvdí na základě pzrvání přírdy závislst a přizpůsbení některých rstlin pdmínkám 8. rčník prvná základní vnější a vnitřní stavbu savců a vysvětlí funkci jedntlivých rgánů rzlišuje a prvná jedntlivé skupiny savců, určuje vybrané savce, zařazuje je d taxnmických skupin dvdí na základě pzrvání základní prjevy chvání savců v přírdě, na příkladech bjasní jejich způsb živta a přizpůsbení danému prstředí zhdntí význam savců v přírdě i pr člvěka uplatňuje zásady bezpečnéh chvání ve styku se živčichy rientuje se v názrech na vznik člvěka zařadí člvěka d systému charakterizuje hlavní vývjvé etapy zná lidské rasy vyjmenuje a ppíše jedntlivé rgány, vysvětlí jejich funkci, určí plhu uvědmuje si suvislst uvědmuje si příčiny pškzení vysvětlí rzvj civilizačních nemcí a bjasní význam zdravéh způsbu živta uplatňuje v rámci svých mžnstí zásady zdravéh žák určí plhu a bjasní stavbu a Rstliny Přechd rstlin na suš Přehled systému rstlin Výtrusné rstliny Mechrsty Kapraďrsty Semenné rstliny Nahsemenné rstliny Krytsemenné rstliny Rstliny a prstředí Chráněné rstliny Splečenstva rstlin a živčichů Savci Vývj savců Vnější stavba těla savců Vnitřní stavba těla savců rgánvé sustavy Tělní pkryv Opěrná a phybvá sustava Trávicí sustava Dýchací sustava Cévní sustava Vylučvací sustava Nervvá sustava Smyslvá sustava Rzmnžvací sustava Přehled hlavních skupin savců Vejcrdí Živrdí vačnatci Živrdí placentálvé Hmyzžravci Letuni Chudzubí Hldavci Šelmy Plutvnžci Kytvci Chbtnatci Lichkpytníci Sudkpytníci Primáti Savci bimů světa Etlgie Člvěk Splečné a dlišné znaky člvěka a statních Základní škla Jeseník Strana 58 z 119

59 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán funkci rgánů a rgánvých sustav lidskéh těla, vysvětlí jejich vztahy rientuje se v základních vývjvých stupních fylgeneze člvěka bjasní vznik a vývin nvéh jedince d pčetí až d stáří rzlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemcí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby aplikuje první pmc při pranění a jiném pškzení těla vysvětlí pdstatu phlavníh a nephlavníh rzmnžvání a jeh význam z hlediska dědičnsti uvede příklady dědičnsti v praktickém živtě a příklady vlivu prstředí na utváření rganismů 9. rčník bjasní vliv jedntlivých sfér Země na vznik a trvání živta rzpzná vybrané nersty a hrniny s pužitím určvacích pmůcek rzlišuje důsledky vnitřních a vnějších gelgických dějů, včetně gelgickéh běhu hrnin i běhu vdy prvnává význam půdtvrných činitelů pr vznik půdy, rzlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy rzlišuje jedntlivá gelgická bdbí pdle charakteristických znaků bjasňuje význam vlivu pdnebí a pčasí na rzvj a udržení živta na Zemi, různých eksystémů a charakterizuje mimřádné událsti způsbené výkyvy pčasí a dalšími přírdními jevy, jejich dprvdné jevy a mžné dpady i chranu před nimi bjasňuje příklady výskytu rganismů v určitém prstředí a vztahy mezi nimi uvádí příklady systémů rganismů ppulace, splečenstva, eksystémy a bjasní základní princip existence živých a neživých slžek eksystému bjasňuje pdstatu jednduchých ptravních řetězců savců Vývj člvěka Stavba a funkce lidskéh těla Opěrná a phybvá sustava Oběhvá sustava Dýchací sustava Trávicí sustava Vylučvací sustava Kůže Nervvá sustava Smyslvé rgány Žlázy s vnitřním vyměšváním Phlavní ústrjí Nitrdělžní vývj Od narzení p dspělst Pškzení lidskéh rganismu - nemci, úrazy a prevence příčiny, příznaky, praktické zásady a pstupy při léčení běžných nemcí; závažná pranění a živt hržující stavy, epidemie Zásady pskytvání první pmci Živtní styl-pzitivní a negativní dpad prstředí a živtníh stylu na zdraví člvěka Genetika Země, vznik, stavba Nersty Hrniny Utváření zemskéh pvrchu - vnější a vnitřní gelgické prcesy příčiny a důsledky Přirzené změny v přírdě Změny v přírdě vyvlané činnstí člvěka Pedlgie slžení, vlastnsti a význam půdy pr výživu rstlin, její hspdářský význam pr splečnst, nebezpečí a příklady její devastace, mžnsti a příklady rekultivace Gelgická bdbí Země - vývj zemské kůry a rganismů na Zemi, gelgické změny, vznik živta, výskyt typických rganismů a jejich přizpůsbvání prstředí Gelgický vývj a stavba území ČR Český masiv, Karpaty Pdnebí a pčasí ve vztahu k živtu význam vdy a teplty prstředí pr živt, chrana a využití přírdních zdrjů, význam jedntlivých vrstev vzduší pr živt, vlivy znečištěnéh vzduší a klimatických změn na živé rganismy a na člvěka Mimřádné událsti způsbené přírdními vlivy příčiny vzniku mimřádných událstí, přírdní světvé katastrfy, nejčastější mimřádné přírdní událsti v ČR (pvdně, větrné buře, sněhvé kalamity, laviny, náledí) a chrana před nimi Organismy a prstředí vzájemné vztahy mezi rganismy, mezi rganismy a prstředím; ppulace, splečenstva, přirzené a umělé eksystémy, ptravní řetězce, rvnváha v eksystému chrana přírdy a živtníh prstředí glbální prblémy a jejich řešení, chráněná území OČMU Dpravní výchva OOČMU Základní škla Jeseník Strana 59 z 119

60 Šklní vzdělávací prgram uvádí příklady kladných i záprných vlivů člvěka na živtní prstředí a příklady narušení rvnváhy eksystému Základní škla Jeseník Strana 60 z 119

61 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán Zeměpis CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Vzdělávání v blasti směřuje k: získávání a rzvíjení dvednstí pracvat se zdrji gegrafických infrmací zkumání přírdních faktů a jejich suvislstí s využitím různých empirických metd pznávání (pzrvání, měření, experiment) i různých metd racinálníh uvažvání rientaci v sučasném světě a v prblémech sučasnéh lidstva rzvíjení kritickéh myšlení a lgickéh uvažvání ptřebě klást si tázky průběhu a příčinách různých přírdních prcesů, správně tyt tázky frmulvat a hledat na ně adekvátní dpvědi przumění suvislstí mezi činnstmi lidí a stavem přírdníh a živtníh prstředí respektvání přírdních hdnt, lidských výtvrů a k pdpře chrany živtníh prstředí psuzvání důležitsti, splehlivsti a správnsti získaných přírdvědných dat pr ptvrzení neb vyvrácení vyslvvaných hyptéz či závěrů aplikvání gegrafických pznatků v praktickém živtě Frmy a metdy práce pdle charakteru učiva a cílů vzdělávání: frntální výuka s demnstračními pmůckami, brazvým materiálem skupinvá práce (s využitím map, pracvních listů, dbrné literatury, časpisů, internetu) zeměpisné vycházky s pzrváním prjekty Předmět zeměpis úzce suvisí s statními předměty vzdělávací blasti Člvěka přírda: chemie: znečištění atmsféry, hydrsféry, bisféry, fyzika: sluneční sustava, vesmír, přírdpis: rzšíření živčichů a rstlin, bitpy, CHKO, nárdní parky, bčanská výchva: nárdy, lidské rasy, rasismus, nábženství, Mezipředmětvé vztahy jsu aplikvány i na předměty z statních vzdělávacích blastí: využíváme mezipředmětvé vztahy V rámci předmětu jsu zapracvány výstupy z OČMU ( 6.r., 9.r.) a Etické výchvy OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Předmět zeměpis je vyučván jak samstatný předmět v 6., 7., 8. a 9. rčníku. V 6., 7, 8. rčníku dvě hdiny týdně, v 9. rčníku jednu hdinu týdně. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V tmt předmětu jsu realizvána frmu prjektů. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Kmpetence k učení Vedeme žáky: k vyhledávání, shrmažďvání, třídění, prvnávání infrmací k pužívání dbrné terminlgie k nalézání suvislstí mezi získanými pznatky a využití v praxi k využívání vlastních zkušenstí a pznatků z jiných předmětů Kmpetence kmunikativní Vedeme žáky: ke kmunikaci mezi sebu a učitelem a k ddržvání předem stanvených pravidel vzájemné kmunikace k nasluchání a respektvání názrů druhých k interpretaci či prezentaci různých textů, brazvých materiálů, grafů a jiných frem záznamů v písemné i mluvené pdbě Kmpetence k řešení prblémů Vedeme žáky: k vyhledávání a kmbinvání infrmací z různých infrmačních zdrjů k využívání metd, při kterých dcházejí k bjevům, řešením a závěrům sami žáci k argumentaci, k diskusi na dané téma, k bhajvání svých výrků k dpvědím na tevřené tázky k práci s chybu Kmpetence sciální a persnální Základní škla Jeseník Strana 61 z 119

62 Šklní vzdělávací prgram Vedeme žáky: k využívání skupinvéh a inkluzivníh vyučvání k utváření pcitu zdpvědnsti za svá jednání k chtě pmci a pmc pžádat k spluúčasti na vytváření kritérií hdncení a k následnému hdncení svých výsledků k ddržvání dhdnuté kvality, pstupů, termínů k bčanské dpvědnsti za vytváření pdmínek pr udržitelný rzvj v lkálním a glbálním měřítku Kmpetence bčanské Vedeme žáky: k ddržvání pravidel slušnéh chvání k pchpení práv a pvinnstí v suvislsti s principem trvale udržitelnéh rzvje k tmu, aby brali hled na druhé k vytváření sbních představ gegrafickém a živtním prstředí Kmpetence pracvní Vedeme žáky: k ddržvání pravidel bezpečnéh chvání v terénu k vyhledávání a využívání různých zdrjů infrmací VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Očekávané výstupy z RVP Rčníkvé výstupy Učiv Pznámky 6. rčník Výstup 1, zhdntí Zemi jak vesmírné těles, chápe její pstavení ve Sluneční sustavě, zná důkazy pdprující tut skutečnst Země, jak vesmírné těles, tvar, rzměry, phyby a jejich důsledky Výstup 2, prvnává a rzlišuje slžky a Přírdní krajinná sféra a její slžky, litsféra, atmsféra, hydrsféra, pedsféra, bisféra prvky, přírdní sféry a jejich vzájemnu suvislst pvdně, zátpvé blasti, zásady chvání vládá základní zásady a pstupy chvání a jednání spjené s pvdněmi, atmsférickými pruchami Výstup 3, pužívá a Kartgrafie, pjmy glóbus, mapa, plán rzeznává základní měřítk, výškpis, plhpis, určvání kartgrafické pjmy, zeměpisné plhy, časvá pásma tvří jednduché plány Terénní gegrafie, cvičení a pzrvání a mapy, v terénu místní krajiny vládá základy praktické tpgrafie a rientace v terénu, aplikuje v terénu praktické pstupy při pzrvání, zbrazvání a hdncení krajiny, uplatňuje v praxi zásady bezpečnéh phybu a pbytu ve vlné přírdě v krajině Výstup 4, znalsti Reginální gegrafie OČMU OČMU Základní škla Jeseník Strana 62 z 119

63 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán získané z kartgrafie a fyzické gegrafie aplikuje v knkrétních reginech, lkalizuje na mapách světadíly, ceány a makrreginy světa 7. rčník Výstup 1, znalsti získané z kartgrafie a fyzické gegrafie aplikuje v knkrétních reginech, lkalizuje na mapách světadíly, ceány a makrreginy světa 8. rčník Výstup 1, znalsti získané z kartgrafie a fyzické gegrafie aplikuje v knkrétních reginech, lkalizuje na mapách světadíly, ceány a makrreginy světa Výstup 2, hdntí fyzick-gegrafické a scieknmické pměry ČR Výstup 3, uvádí a psuzuje půsbnst ČR, v mezinárdních rganizacích Výstup 4, vymezuje a lkalizuje místní regin a analyzuje jeh pstavení a význam v rámci ČR 9. rčník Výstup 1, rientuje se v rzmístění, pčtu, migraci lidí na Zemi, rzděluje byvatelstv pdle ras, jazyků, věku a nábženství, uvádí typy sídel a jejich funkci, hdntí strukturu světvéh hspdářství a lkalizuje na mapě naleziště Plární blasti, Antarktida, Arktida Austrálie a Oceánie, fyzický zeměpisplha, hrizntální členitst, pvrch, vdstv, pdnebí, bita, scieknmický zeměpis-byvatelstv, plitické rzdělení, hspdářství Reginální zeměpis Afrika, fyzický zeměpis-plha, hrizntální členitst, pvrch, vdstv, pdnebí, bita scieknmický zeměpis byvatelstv, plitické rzdělení, hspdářství Amerika, fyzický zeměpis plha, hrizntální členitst, pvrch, vdstv, pdnebí, bita, scieknmický zeměpis byvatelstv, plitické rzdělení, hspdářství Asie, fyzický zeměpis plha, hrizntální členitst, pvrch, vdstv, pdnebí, bita, scieknmický zeměpis byvatelstv, plitické rzdělení, hspdářství Evrpa, fyzický zeměpis plha, hrizntální členitst, pvrch, vdstv, pdnebí, bita, scieknmický zeměpis byvatelstv, plitické rzdělení, hspdářství Česká republika, základní údaje, fyzický zeměpis pvrch, vdstv, pdnebí, bita, chrana přírdy, scieknmický zeměpisbyvatelstv, sídla, hspdářství, správní členění 8. Integrace v mezinárdních rganizacích EU, NATO, OSN 9. Regin Jesenick, Jesenick přírdní a scieknmické pměry, specifika a prblémy reginu histrie sídlvání, cestvní ruch, lázeňství Splečnst a hspdářství v krajině, lidé na Zemi, světvé hspdářství EGS 1-3 Obrana státu Etická výchva Základní škla Jeseník Strana 63 z 119

64 Šklní vzdělávací prgram strategických survin, prvnává předpklady pr územní rzmístění hspdářských aktivit Výstup 2, rzděluje státy pdle plhy, rzlhy, lidnatsti a eknmické vyspělsti, vysvětluje znaky státu, bjasňuje význam plitických a hspdářských rganizací a uvádí jejich příklady, zdůvdňuje příčiny napětí a knfliktů ve světě Výstup 3, pužívá a przumí pjmům suvisejících s živtním prstředím, prvnává různé krajiny jak sučásti krajinné sféry, bjasňuje rzdíl mezi kulturní a přírdní krajinu, chápe a analyzuje glbální prblémy Země Výstup 4, uplatňuje v mdelvých situacích zásady bezpečnéh chvání a jednání při mimřádných událstech Plitický zeměpis, znaky států (plha, rzlha, svrchvanst, průběh a tvar státních hranic, správní členění, státní zřízení, frmy vlády a plitické mci, plitická a hspdářská seskupení, stupně eknmickéh rzvje státu, napětí a knflikty ve světě Krajina a živtní prstředí, eksystémy Země, přírdní a kulturní krajina, glbální eklgické prblémy, chrana přírdy a krajiny Ochrana člvěka při hržení zdraví a živta při živelních phrmách a jiných mimřádných událstech Etická výchva OČMU Základní škla Jeseník Strana 64 z 119

65 Základní škla Jeseník Šklní vzdělávací plán Eklgie CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Hlavním cílem je rzvíjet aktivní, samstatné a tvůrčí činnsti žáků. Přináší žákům základní pznatky významných přírdních, hspdářských, splečenských, kulturních a histrických klnstech živta lidí. V rámci předmětu byly zapracvány výstupy Envirnmentální výchvy a OČMU Předmět směřuje k tmu, aby se žáci naučili rientvat se prblematice eklgie pznat význam, přírdní bhatství místníh reginu pužívat údaje z různých pramenů a interpretvat získané údaje umět využívat brazvé a audivizuální materiály rzvíjet vědmsti a dvednsti a řešit prblémvé a mdelvé úlhy pmcí prjektů výsledky své práce umět bhajvat a využívat k rientaci v běžném živtě OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Předmět eklgie je zařazen v 9. rčníku a v učebním plánu je vymezen hdinu týdně. je zaměřen na kmplexním rzšiřvání a prhlubvání vzdělávacíh bru Člvěk a přírda klade důraz na pržitkvé pznávání přírdy (přírdvědné vycházky, práce s přírdninami, vlastní práce) je zaměřen na budvání a rzvíjení pzitivníh vztahu k přírdě a vytváření pstjů, které jsu v suladu s principem trvale udržitelnéh rzvje Frmy realizace předmětu: přírdvědné vycházky pzrvání krátkdbé prjekty práce s internetem skupinvá práce pržitkvé hry Předmět eklgie úzce suvisí se všemi předměty vzdělávacíh bru Člvěk a přírda a zejména s přírdpisem. Shrnuje výstupy tht předmětu d glbálníh phledu na přírdu jak celek a rli člvěka v zachvání trvale udržitelnéh rzvje. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V tmt předmětu jsu realizvána frmu integrace d předmětu a prjektů. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Učitel vede žáky: učitel vlí takvé strategie, které umžňují rzvj všech klíčvých kmpetencí žákům je umžněn samstatně či v týmech pzrvat, experimentvat učitel předkládá učebních texty, dbrných články, umžňuje žákům pracvat s dbrnu literaturu, encyklpediemi, internetem učitel zařazuje metdy, při kterých jsu žáci vedeni k samstatným řešením prblémů žáci jsu vedeni k plánvání pstupů a úklů učitel zadává úkly, při kterých mhu žáci splupracvat učitel vede žáky k ddržvání pravidel bezpečnéh a hleduplnéh chvání v přírdě. Kmpetence k učení k vyhledávání, třídění a prpjvání infrmací ke správnému pužívání dbrné terminlgie k samstatnému pzrvání a prvnávání získaných infrmací k nalézání suvislstí Kmpetence k řešení prblémů učitel zadává úkly způsbem, který umžňuje více pstupů učitel zařazuje metdy, při kterých žáci sami navrhují řešení, dcházejí k závěrům a vyhdncují získaná fakta Kmpetence kmunikativní práce ve skupinách je zalžena na kmunikaci mezi žáky, respektvání názrů druhých, na diskusi učitel vede žáky k frmulvání svých myšlenek v písemné i mluvené frmě učitel umžňuje prezentaci práce žáků, žáci mají mžnst sami zhdntit výsledky své práce a reagvat na hdncení statních, argumentvat, přijmut kritiku Kmpetence sciální a persnální využívání skupinvéh vyučvání vede žáky ke splupráci při řešení prblémů Základní škla Jeseník Strana 65 z 119