IV. Dovoz zboží
Dovoz zboží je definován v 20 ZDPH jako vstup zboží z třetí země na území Společenství. Zboží, které vstupuje na území Společenství se nachází v režimu tranzit. Jestliže je režim tranzit ukončen v tuzemsku, je ukončen také dovoz zboží. Při dovozu zboží vzniká daňová povinnost podle 23 ZDPH. Daňovým dokladem při dovozu zboží je rozhodnutí celního úřadu. Za dovoz zboží se také považuje vrácení zboží do tuzemska, které bylo před tím umístěno za účelem vývozu do svobodného skladu nebo pásma a vývoz nebyl uskutečněn. Zboží může být při dovozu propuštěno do těchto režimů: 1) režim tranzit, 2) režim uskladnění zboží v celních skladech, 3) režim aktivního zušlechťovacího styku v systému: podmíněném, navracení, 4) režim dočasného použití, 5) přepracování zboží pod celním dohledem. Zboží při dovozu je také možné: dočasně uskladnit, umístit ve svobodném skladu nebo pásmu.
Daňová povinnost při dovozu nevzniká: v režimu tranzit, který je určen k dodání zboží pod celním dohledem od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení, přičemž může jít o celní úřady různých členských států. Prodej zboží v režimu tranzit však je předmětem daně, pokud k němu dochází na území Společenství, v režimu uskladnění zboží v celních skladech, přičemž může být zboží uskladněno v celním skladu soukromém nebo veřejném, přičemž prodej zboží mezi celními sklady nebo v jednom celním skladu je předmětem daně, v režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému podmíněném, kde je stanovena podmínka, že zboží musí být po zušlechtění vyvezeno zpět z tuzemska do třetí země, v režimu dočasného použití, kdy je daňová povinnost odložena až do ukončení tohoto režimu propuštěním do volného oběhu. U zboží propuštěného do režimu dočasného použití vzniká daňová povinnost dnem, kdy je zboží do tohoto režimu propuštěno, jestliže je zboží ukončením režimu tranzit přidělen statut dočasně uskladněného, umístěním do svobodného skladu nebo pásma, přičemž prodej zboží ve svobodném skladu nebo pásmu je osvobozen od daně podle 68 odst. 15 ZDPH, propuštěním zboží do volného oběhu podle 71g, kdy dochází k osvobození od daně.
Daňová povinnost při dovozu vzniká: propuštěním zboží do režimu volný oběh, zejména z režimů tranzit, z režimu uskladnění zboží v celním skladu, dočasně uskladněného a ukončením umístění ve svobodném skladu nebo pásmu, propuštěním zboží v režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, kdy při dovozu do tohoto režimu vzniká daňová povinnost, daňová povinnost vzniká dnem, kdy bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití, bez ohledu na dobu, po kterou je zboží v tomto režimu a bez ohledu na to, jaký režim bude ukončením režimu dočasného použití následovat. ukončením režimu přepracováním pod celním dohledem, a to propuštěním zboží do režimu volný oběh, podle zařazení zboží do celního sazebníku, které odpovídá přepracovanému zboží, vrácením zboží umístěného do svobodného skladu nebo pásma a určeného k vývozu, který se však neuskutečnil a zboží je tak vráceno zpět do tuzemska, porušením celních předpisů nezákonným dovozem zboží, porušením podmínek dočasného uskladnění nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný celní režim. Ve všech těchto případech, jestliže dojde ke vzniku daňové povinnosti je správcem daně celní orgán, i když je zboží dovezeno plátcem daně.
Základ daně při dovozu zboží podle 38 ZDPH: Do základu daně se započítává: a) základ pro vyměření cla, který je tvořen cenou fakturovanou zahraničním prodávajícím, přepočteným na českou měnu podle celního kurzu, cenou za část přepravy z místa nakládky v třetí zemi do místa vstupu na území Společenství, b) cla skutečně splatného, c) spotřební daně, vyjma propuštění zboží do volného oběhu, ale do daňového skladu v rámci podmíněného osvobození od spotřební daně, d) vedlejší výdaje vzniklé při dovozu do prvního místa určení, pokud již nejsou započteny do základu pro vyměření cla. Za tyto výdaje je nutné považovat část přepravy z místa vstupu na území Společenství do místa prvního určení uvedeného na přepravním dokladu, cenu za zajištění celního řízení, vystavení daňového dokladu, cenu za vykládku apod., které se považují za služby přímo vázané na dovoz, které jsou jako samostatná plnění osvobozená podle 69 ZDPH.
V 38 odst. 4 dochází k 1. lednu 2015 ke změně stanovení základu daně, jestliže je zpět dováženo zboží, které bylo vyvezeno v režimu pasivního zušlechťovacího styku. Do základu daně se nezapočítá hodnota fakturované služby, kterou na zboží poskytuje zahraniční osoba. Z fakturované služby tak musí plátce přiznat daň podle 108 odst. 1.
Správcem daně při dovozu zboží je podle 4 odst. 1 písm. r) ZDPH finanční úřad, jestliže vzniká daňová povinnost podle 23 odst. 3-5 ZDPH. Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká dnem propuštění do celních režimů podle 23, a to i v případě, že dovezené zboží je prosté cla. V praxi se jedná o zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do režimu, ve kterém vznikla daňová povinnost. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží může plátce podle 73 odst. 1 písm. c) ZDPH uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém vznikla daňová povinnost. V praxi to znamená, že plátce musí sám stanovit základ daně a vypočítat daň a přiznat ji v daňovém přiznání nejpozději do 25. následujícího měsíce. Nárok na odpočet daně uplatňuje za stejné zdaňovací období, takže daňovou povinnost i nárok uplatňuje ve stejném daňovém přiznání. Pro uplatnění nároku je podmínkou mít v držení daňový doklad.