Akční hlukový plán aglomerace Ostrava (návrh)

Akční hlukový plán aglomerace Ostrava (návrh) Závěrečná zpráva Pořizovatel: Moravskoslezský kraj 28. října 117, 702 18 Ostrava IČ: 70890692 Zhotovitel: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Partyzánské nám. 7, 702 00 Ostrava IČ: 71009396, DIČ: CZ71009396 Řešitelský tým: Ing. Jiří Michalík, Ph.D. Mgr. Ondřej Volf Spolupráce: Ing. Tomáš Hellmuth, CSc. Ing. Dana Potužníková Bc. Eduard Ježo Postupy a metody použité při vyhotovení tohoto díla jsou duševním majetkem Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě a jsou chráněny autorskými právy ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. v platném znění. Ostrava, leden 2015 2

Obsah SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 4 1. ÚVOD... 5 2. POPISNÁ ČÁST AGLOMERACE OSTRAVA... 6 2.1. CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ... 8 2.2. CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ... 9 2.3. CHARAKTERISTIKA STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ... 10 3. VÝČET PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ PRO VYPRACOVÁNÍ AKČNÍCH PLÁNŮ... 11 4. SOUHRN VÝSLEDKŮ STRATEGICKÉHO HLUKOVÉHO MAPOVÁNÍ... 14 5. VYHODNOCENÍ PROBLÉMOVÝCH FAKTORŮ... 17 5.1. SILNIČNÍ DOPRAVA... 17 5.2. INTEGROVANÁ ZAŘÍZENÍ... 17 5.3. VYMEZENÍ KRITICKÝCH MÍST... 18 5.3.1. Silniční doprava... 18 5.3.2. Integrovaná zařízení... 35 5.4. MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ HLUKOVÉ ZÁTĚŽE ZE SILNIČNÍ DOPRAVY... 35 5.4.1. Možnosti snížení hluku v kritických lokalitách... 37 5.4.2. Modelové výpočty v kritických lokalitách pro hluk ze silniční dopravy... 39 5.5. MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ HLUKOVÉ ZÁTĚŽE Z INTEGROVANÝCH ZAŘÍZENÍ... 42 5.5.1. Modelové výpočty v kritických lokalitách pro hluk z integrovaných zařízení... 43 6. TICHÉ OBLASTI V AGLOMERACI OSTRAVA... 44 6.1. VYMEZENÍ TICHÝCH OBLASTÍ... 44 6.2. NÁVRH OCHRANY TICHÝCH OBLASTÍ... 44 7. PROVEDENÁ, PROBÍHAJÍCÍ NEBO SCHVÁLENÁ PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ VČETNĚ NÁVRHŮ NA VYHLÁŠENÍ TICHÝCH OBLASTÍ V AGLOMERACI OSTRAVA... 45 8. OPATŘENÍ, KTERÁ POŘIZOVATEL PLÁNUJE PŘIJMOUT V PRŮBĚHU PŘÍŠTÍCH 5 LET VČETNĚ VŠECH NÁVRHŮ NA OCHRANU TICHÝCH OBLASTÍ... 46 9. DLOUHODOBÁ STRATEGIE OCHRANY PŘED HLUKEM... 48 10. ZÁVĚR A EKONOMICKÉ INFORMACE... 50 POUŽITÁ LITERATURA... 52 INTERNETOVÉ SERVERY... 53 SEZNAM TABULEK... 54 SEZNAM OBRÁZKŮ... 54 SEZNAM MAP... 55 3

Seznam použitých zkratek Zkratka ArcView GIS 10.2.2 ČR ČUZK DOC (doc, docx) EK (EC) END ES EU GIS IPPC LimA MK MSK NMPB NCP SHM SZÚ TO WHO XLS (xls, xlsx) ZABAGED Význam zkratky Software pro práci s geografickými daty Česká republika Český úřad zeměměřičský a katastrální Datový formát programu Microsoft Word Evropská komise Environmental Noise Directive směrnice 2002/49/ES Evropské společenství Evropská unie Geografický informační systém Integrovaná prevence a omezování znečištění Software pro akustické výpočty firmy Brüel & Kjaer Místní komunikace Moravskoslezský kraj Francouzská metodika pro výpočet hluku užívaná pro silnice Noise Control Program Strategické hlukové mapy (mapování) Státní zdravotní ústav Tichá oblast Světová zdravotnická organizace Datový formát programu Microsoft Excel Základní geografická báze dat ČR 4

1. Úvod Akční hlukový plán aglomerace Ostrava byl vypracován na základě smlouvy o dílo č. 02673/2014/KŘ ze dne 17. 10. 2014, mezi objednatelem: Moravskoslezským krajem a zhotovitelem: Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě. Akční hlukový plán (dále jen AP ) slouží k systematickému hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného zatížení životního prostředí v souladu s právem Evropského společenství. AP vypracované na základě jednotné metodiky umožní jednotný reporting a sumarizaci dat na úrovni celé EU. Akčním plánem se rozumí plán obsahující opatření, jejichž účelem je ochrana před škodlivými a obtěžujícími účinky hluku, včetně snížení hluku, a to na základě výsledků strategického hlukového mapování (dále jen SHM ). Součástí AP je návrh tichých oblastí v aglomeraci, zajišťující ochranu území nezatížených hlukem. Definice a způsob vymezení tichých oblastí je uveden v Metodickém návodu pro zpracování akčních plánů protihlukových opatření (dále jen MNAP ) podle Směrnice 2002/49/EC o snižování a řízení hluku v životním prostředí (dále jen END ). Opatření v rámci AP jsou na volném uvážení příslušných orgánů, ale měla by řešit zejména prioritní situace, které je možné zjistit podle překročení některé příslušné mezní hodnoty nebo podle dalších kritérií zvolených členskými státy, a měla by se uplatnit zejména pro nejdůležitější oblasti, které jsou vymezeny strategickým hlukovým mapováním ( hot spots, kritická místa). Kritická místa jsou v rámci SHM vymezena obydleným územím, v němž dochází k překročení příslušné mezní hodnoty hlukových ukazatelů. Konkrétní protihluková opatření, tj. Programy na snížení hluku, jsou vypracovávány pro jednotlivá kritická místa stanovená pro jednotlivé zdroje hluku, a to na základě výsledků podrobnější analýzy dané oblasti (např. podrobné akustické studie). AP pro určité území jsou tvořeny souhrnem jednotlivých NCP (Noise Control Program) řešících protihluková opatření pro jednotlivá kritická místa v daném území. Základní (minimální) požadavky na obsah akčních plánů jsou obsaženy v Příloze č. 3 vyhlášky č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování. Tyto požadavky jsou dále v souladu s čl. 13 odst. 2 směrnice END upřesňovány Evropskou komisí závaznými metodikami pro reporting výsledků SHM a AP. 5

2. Popisná část aglomerace Ostrava Aglomerace Ostrava je definovaná vyhláškou č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. Aglomerace Ostrava leží z velké části v ostravsko-karvinské uhelné pánvi, kde se nacházejí uhlonosné vrstvy karbonského stáří a kde dlouhodobě probíhá těžba uhlí (i když postupně utlumovaná), která výrazně ovlivnila osídlení, podobu krajiny i sociální prvky. V rámci České republiky zaujímá aglomerace Ostrava zásadní místo nejen v ekonomice, ale i ve společenském životě a dalších oblastech. V území se odehrávají silné společenské, ekonomické, dopravní (zejména dojížďkové) i jiné procesy, které překračují administrativní hranice jednotlivých obcí. Diverzita jejího území proto patří k jejím přirozeným jevům, stejně jako výlučnost rozvojového potenciálu, vycházející z pevných funkčních vztahů, ovlivňovaných silou regionálních center. Aglomerace zasahuje na území těchto měst a obcí: Ostrava, Bohumín, Doubrava, Havířov, Karviná, Orlová, Petřvald, Rychvald. Základní charakteristiky aglomerace Ostrava: rozloha: 248,1 km 2 počet obyvatel: 509 290 hustota zalidnění: 2 053 obyvatel na km 2 Tab. 1 Výčet zahrnutých katastrálních území (zdroj: vyhláška č. 561/2006 Sb.) Město, obec Katastrální území Rozloha (km 2 ) Počet obyvatel Hustota zalidnění (obyv. na km 2 ) Dubina u Ostravy 1,30 23 929 18 415 Heřmanice 7,09 1 909 269 Hošťálkovice 5,30 1 511 285 Hrabůvka 4,28 33 604 7 843 Hrušov 4,21 2 267 538 Kunčičky 2,51 1 650 658 Lhotka u Ostravy 2,14 1 004 470 Mariánské Hory 5,60 11 879 2 121 Michálkovice 2,89 2 836 981 Moravská Ostrava 7,64 38 737 5 072 Muglinov 2,02 4 196 2 074 Nová Ves u Ostravy 3,07 603 197 Ostrava Petřkovice u Ostravy 3,90 2 783 713 Poruba 10,03 40 491 4 037 Poruba-sever 3,15 34 489 10 938 Přívoz 5,61 4 691 837 Pustkovec 1,07 1 115 1 043 Radvanice 8,14 4 728 581 Slezská Ostrava 11,98 7 226 603 Třebovice ve Slezsku 2,82 1 698 602 Vítkovice 5,15 5 962 1 157 Výškovice u Ostravy 3,29 15 960 4 846 Zábřeh nad Odrou 7,44 44 601 5 997 Zábřeh-Hulváky 1,75 1 119 638 Zábřeh-VŽ 1,32 1 556 1 176 Nový Bohumín 7,68 14 912 1 942 Bohumín Skřečoň 4,60 2 442 531 Záblatí u Bohumína 4,32 2 208 511 6

Město, obec Katastrální území Rozloha (km 2 ) Počet obyvatel Hustota zalidnění (obyv. na km 2 ) Doubrava Doubrava u Orlové 7,78 1 811 233 Bludovice 9,35 20 495 2 191 Dolní Suchá 4,37 635 145 Havířov Havířov-město 6,43 35 570 5 535 Prostřední Suchá 5,96 5 442 914 Šumbark 3,80 23 323 6 141 Karviná-město 9,62 45 475 4 726 Karviná Ráj 7,63 17 142 2 247 Staré Město u Karviné 8,50 855 101 Horní Lutyně 7,88 26 577 3 372 Orlová Lazy u Orlové 5,97 317 53 Orlová 5,19 2 420 466 Poruba u Orlové 5,63 5 542 985 Petřvald Petřvald u Karviné 12,63 6 811 539 Rychvald Rychvald 17,02 6 769 398 Celkem 248,06 509 290 2 053 Obr. 1 Geografické vymezení aglomerace Ostrava (zdroj: SHM aglomerace Ostrava) 7

Obr. 2 Hustota zalidnění dle katastrálních území (zdroj: SHM aglomerace Ostrava) 2.1. Charakteristika hlavních pozemních komunikací V tabulce č. 2 jsou charakterizovány hlavní pozemní komunikace v aglomeraci Ostrava podle jejich definice dle 81 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Jedná se o pozemní komunikace, po nichž projede více než 3 000 000 vozidel za rok, a jejichž vlastníkem je stát. V rámci tohoto AP jsou dle metodického návodu řešeny bez ohledu na níže uvedenou tabulku pouze silnice II. a III. třídy a místní komunikace. AP pro dálnice a silnice I. třídy jsou v gesci Ministerstva dopravy. Tab. 2 Základní charakteristika hlavních pozemních komunikací na území aglomerace Ostrava k.ú., kterými komunikace č. kom. Typ komunikace Popis komunikace v aglomeraci prochází Třebovice ve Slezsku, Hošťálkovice, čtyřpruhová, výhradně se směrově D1 dálnice Lhotka u Ostravy, Přívoz, Hrušov, rozdělenými jízdními pásy Nový Bohumín, Skřečoň I/11 silnice I. třídy I/56 silnice I. třídy dvoupruhová, směrově nerozdělená; dvoupruhová směrově rozdělená středním tramvajovým pásem; čtyřpruhová, se směrově rozdělenými jízdními pásy; čtyřpruhová, směrově nerozdělená čtyřpruhová, se směrově rozdělenými jízdními pásy; dvoupruhová směrově nerozdělená; dvoupruhová směrově rozdělená středním tramvajovým pásem Pustkovec, Poruba, Zábřeh nad Odrou, Vítkovice, Radvanice, Havířov-město, Bludovice Hrabůvka, Vítkovice, Moravská Ostrava, Přívoz, Petřkovice u Ostravy 8

č. kom. Typ komunikace Popis komunikace I/58 silnice I. třídy dvoupruhová směrově nerozdělená; dvou a čtyř pruhová směrově rozdělená středním tramvajovým pásem; I/59 silnice I. třídy čtyřpruhová směrově nerozdělená I/67 silnice I. třídy čtyřpruhová, se směrově rozdělenými jízdními pásy; čtyřpruhová, směrově nerozdělená k.ú., kterými komunikace v aglomeraci prochází Zábřeh nad Odrou Radvanice, Petřvald u Karviné, Poruba u Orlové, Orlová, Lazy u Orlové Ráj, Karviná-město, Staré Město u Karviné, Skřečoň, Nový Bohumín II/469 silnice II. třídy dvoupruhová, směrově nerozdělená Poruba, Poruba-sever, Pustkovec II/470 silnice II. třídy dvoupruhová, směrově nerozdělená Muglinovské, Heřmanice II/474 silnice II. třídy dvoupruhová, směrově nerozdělená Horní Lutyně, Orlová II/475 silnice II. třídy dvou a čtyř pruhová směrově nerozdělená Karviná-město II/477 II/479 II/647 silnice II. třídy silnice II. třídy silnice II. třídy dvoupruhová, směrově nerozdělená; čtyřpruhová, směrově nerozdělená; čtyřpruhová, se směrově rozdělenými jízdními pásy dvoupruhová, směrově nerozdělená; čtyřpruhová, směrově rozdělená středním tramvajovým pásem; dvoupruhová směrově rozdělená středním tramvajovým pásem čtyřpruhová směrově nerozdělená; čtyřpruhová, se směrově rozdělenými jízdními pásy; dvoupruhová směrově rozdělená středním tramvajovým pásem Kunčičky, Slezská Ostrava, Muglinov, Hrušov Poruba, Poruba-sever, Nová Ves u Ostravy, Zábřeh-Hulváky, Mariánské Hory, Moravská Ostrava, Slezská Ostrava, Radvanice Zábřeh nad Odrou, Zábřeh-Hulváky, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Moravská Ostrava, Muglinov, Hrušov III/0581 silnice III. třídy dvoupruhová, směrově nerozdělená Mariánské Hory, Přívoz III/4688 silnice III. třídy čtyřpruhová směrově nerozdělená; dvoupruhová, směrově nerozdělená Karviná-město III/4711 silnice III. třídy dvoupruhová, směrově nerozdělená Nový Bohumín, Záblatí u Bohumína III/4746 silnice III. třídy čtyřpruhová směrově nerozdělená Havířov-město, Prostřední Suchá III/4747 silnice III. třídy dvoupruhová, se směrově rozdělenými jízdními pásy Poruba u Orlové, Horní Lutyně dvou i čtyřpruhová, směrově III/4787 silnice III. třídy rozdělená středním tramvajovým Zábřeh nad Odrou pásem III/4793 silnice III. třídy čtyřpruhová, se směrově rozdělenými jízdními pásy; dvoupruhová, směrově nerozdělená Moravská Ostrava, Slezská Ostrava 2.2. Charakteristika hlavních železničních tratí Hlavní železniční tratě v aglomeraci Ostrava (podle jejich definice dle 81 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví) jsou uvedeny v tabulce č. 3. Jedná se o železniční tratě, po nichž projede více než 30 000 vlaků za rok. AP pro železnice na území aglomerace jsou dle metodického návodu v gesci Ministerstva dopravy. 9

Aglomerací Ostrava prochází II. tranzitní železniční koridor jakožto tranzitní spojení mezi Vídní [A] popř. Bratislavou [SK] a Varšavou [PL] a III. tranzitní koridor, který zajišťuje tranzitní spojení Žiliny [SK] s Norimberkem [D]. Tab. 3 Základní charakteristika hlavních železničních tratí na území aglomerace Ostrava č. tratě Vymezení tratě k.ú., kterými žel. trať v aglomeraci prochází 270 Praha Bohumín Třebovice ve Slezsku, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Přívoz, Hrušov, Nový Bohumín 320 Bohumín Čadca [SK] Nový Bohumín, Skřečoň, Staré Město u Karviné, Karviná-město 321 Ostrava Český Těšín Zábřeh nad Odrou, Vítkovice, Havířov-město, Prostřední Suchá 323 Ostrava Valašské Meziříčí Přívoz, Moravská Ostrava, Vítkovice, Slezská Ostrava, Kunčičky 2.3. Charakteristika stacionárních zdrojů Ostravskou aglomeraci během devadesátých let minulého století významnou měrou postihl proces deindustrializace, který se zcela určitě mimo jiné podílel i na snížení hlukové zátěže z průmyslových zdrojů. Tento proces již v menší míře pokračoval s občasnými výkyvy i v následujících letech. Mezi nejvýznamnější průmyslové obory na Ostravsku patří hutnictví, výroba kovodělných výrobků, strojírenství a chemický průmysl. Dle SHM aglomerace Ostrava byly Informace o stacionárních zdrojích hluku čerpány z předaných pokladů o zdrojích hluku z integrovaných zařízení zadavatelem SHM. Ze strany Státního zdravotního ústavu (dále jen SZÚ ) byl poskytnut soupis 43 zařízení v režimu zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (IPPC) včetně dostupné dokumentace. Informace o jednotlivých IPPC včetně příslušné dokumentace jsou prezentovány na webových stránkách a mapovém portálu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. V závěrečné zprávě o zpracování SHM aglomerace Ostrava je uvedeno, že na základě prostudované dokumentace byla z dalšího zpracování podkladů vyloučena zařízení, jejichž IPPC neobsahuje opatření ve vztahu k hluku z důvodu zanedbatelného vlivu na životní prostředí, nebo vzhledem k jinému dominantnímu zdroji hluku v blízkosti příslušného průmyslového objektu, např. silně zatížené komunikace apod. Dle SHM byly k dispozici pouze u 19 IPPC z podkladů MSK a 15 IPPC z podkladů SZÚ podklady k řešení hlukové problematiky, ať už z měření uvnitř areálu, na úrovni nejbližší obytné zástavby nebo z hlukových studií. U většiny IPPC zatěžujících životní prostředí hlukem byla stanovena opatření formou pravidelných měření v místech určených orgánem ochrany veřejného zdraví s povinností pravidelného předkládání výsledků měření KHS a MSK. K těmto zařízením byly zpracovateli SHM předány dodatečné podklady Krajskou hygienickou stanicí Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě. Informace o zdrojích hluku u těchto podkladů neobsahovaly ve většině případů akustické výkony, ale pouze informace o hodnotách akustického tlaku z předepsaných měření. V procesu IPPC jsou udány hladiny akustického tlaku zpravidla na hranici areálu integrovaného zařízení, resp. u nejbližší obytné zástavby. V případě, že byly souřadnice měřicího bodu uvedeny nebo zakresleny v situační mapce, byly tyto hodnoty použity pro stanovení akustického výkonu výpočtem metodou reverzního inženýringu. V ostatních případech byla použita databáze zdrojů SourceDB+, verze V2.02, která je součástí balíčku programů Predictor-LimA Software Suite. Na základě výše uvedených skutečností je možno konstatovat, že informace o akustických parametrech posuzovaných průmyslových zdrojů jsou pouze přibližné v rámci daných možností a proto je zapotřebí k vyhodnocení vlivu těchto zdrojů tuto skutečnost zohlednit a takto k němu přistupovat. 10

3. Výčet právních předpisů pro vypracování akčních plánů Strategické hlukové mapy a na ně navazující příslušné akční plány jsou pořizovány a zpracovávány na základě požadavků Směrnice č. 2002/49/EC o řízení a snižování hluku v životním prostředí (Environmental Noise Directive, END), která je implementována do české legislativy 78, 80 odst. 1 písm. q) až r), 81, 81a, 81b, 81c zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon ), a čl. XII zákona č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Dále pak prováděcími právními předpisy - vyhláškou č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (dále jen vyhláška o hlukovém mapování ) a vyhláškou č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. Pozemní komunikace, železnice a letiště vstupující do procesu strategického hlukového mapování jsou směrnicí END definovány pro jednotlivá kola hlukového mapování na základě intenzity dopravy. Aglomerace jsou definovány výše uvedenou vyhláškou č. 561/2006 Sb. při respektování směrnicí END stanoveného minimálního počtu obyvatel. Strategické hlukové mapy a akční plány jsou pořizovány v pětiletých cyklech, které jsou stanoveny směrnicí END. Ministerstvo zdravotnictví ČR je ze Zákona odpovědné za pořízení SHM a reporting souhrnů AP Evropské komisi. K tomuto účelu vydává závazné dokumenty a pokyny a z tohoto důvodu vystupuje i jako koordinátor pořizovatelů a zpracovatelů AP. Povinnost zpracovat akční plány aglomerací byla připsána příslušným krajským úřadům. Cílem směrnice END je na základě stanovených priorit definovat společný přístup k vyvarování se, prevenci nebo omezení škodlivých či obtěžujících účinků hluku ve venkovním prostředí. Členské státy jsou povinny: určit expozice hluku ve venkovním prostředí prostřednictvím hlukového mapování s využitím metod hodnocení, společných pro všechny členské státy; zpřístupnit informace o hluku ve venkovním prostředí a jeho účincích; na základě výsledků hlukového mapování přijmout akční plány s cílem prevence a snižování hluku ve venkovním prostředí, pokud expozice mohou mít škodlivé účinky na lidské zdraví, a pokud je to vhodné, s cílem zachovat tiché prostředí. Směrnicí definované společné ukazatele hluku jsou uvedeny v tabulce 4. Tab. 4 Společné ukazatele hluku Ukazatel pro Ukazatel směrnice Ukazatel v české legislativě celkové obtěžování hlukem L den L dvn obtěžování hlukem během dne L day L d obtěžování hlukem během večera L evening L v rušení spánku L night L n Stanovení mezních hodnot ukazatelů je v kompetenci členských států; při jejich překročení příslušné orgány zvažují nebo zavádějí opatření ke snížení hluku; mezní hodnoty se mohou lišit pro různé typy hluku (hluk ze silniční, železniční nebo letecké dopravy, průmyslové činnosti atd.), různá prostředí a různou citlivost obyvatel; mohou být také odlišné pro současné a pro nové situace. 11

Přílohy k této směrnici byly transponovány do vyhlášky č. 523/2006 Sb. ze dne 21. listopadu 2006, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů a jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě. Způsob výpočtu hlukového ukazatele pro den večer noc vyhláška stanoví takto: L dvn = 10 log 1 24 (12 10L d 10 + 4 10 L v+5 10 + 8 10 L n+10 10 ) Mezní hodnoty ukazatelů hluku pro různé zdroje hluku byly vyhláškou stanoveny takto: Tab. 5 Mezní hodnoty hlukových ukazatelů dle vyhl. č. 523/2006 Sb. Zdroj hluku L dvn [db] L n [db] Silniční doprava 70 60 Železniční doprava 70 65 Letecká doprava 60 50 Integrovaná zařízení 50 40 Evropská směrnice deklaruje cíl snížit počet osob obyvatel vystavených imisi hluku ve venkovním prostoru L dvn > 65 db o 10 % do roku 2010 a o 20 % do roku 2020. Nemalý význam při řešení této úlohy sehrávají i směrnice pro oblast inovací dopravních prostředků - tj postupné zavádění nových mezních hodnot hluku u osobních automobilů; mezní hodnota by měla být výsledně snížena ze současných 74 db na 68 db. Dále potom zavedení označení, která spotřebitele informují o hladině hluku, o opatřeních podobných postupům v nynějších režimech pro palivovou účinnost, o hluku u pneumatik a emisích CO 2 atd. Systém strategických hlukových map a akčních plánů se cyklicky opakuje každých 5 let, což znamená, že nové kolo strategických hlukových map by mělo být zpracováno v roce 2017 a navazující akční plány následně v roce 2018. Do dalšího kola budou, stejně jako v tomto kole, zahrnuty aglomerace s více než 100 000 trvale bydlícími obyvateli, hlavní pozemní komunikace, po kterých projede více než 3 000 000 vozidel za rok, hlavní železniční tratě, po nichž projede více než 30 000 vlaků za rok a hlavní letiště, která mají více než 50 000 vzletů a přistání za rok. Výše uvedené mezní hodnoty ukazatelů hluku byly stanoveny s cílem nalezení kritických míst s nejvyšší imisí hluku z různých zdrojů, kam by také mělo podle ducha evropské směrnice směřovat postupné úsilí k zlepšení situace. Tyto mezní hodnoty ani ukazatele hluku neodpovídají závazným národním limitům hluku v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb, které stanoví Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. ze dne 24. srpna 2011 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Přesto zde existuje určitá vazba pokud budou akčním plánem navržena určitá opatření, jako například alternativní vedení komunikací, budou již v rámci stavebního řízení posuzovány podle limitů hluku dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Mezní hodnoty pro tiché oblasti v aglomeracích nejsou vyhláškou stanoveny a očekává se, že budou citlivě podle místních podmínek zvoleny zpracovatelem akčního plánu ve spolupráci s jeho zadavatelem. Hygienický limit v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A L Aeq,T = 50 db a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. 12

Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (L Aeq,8h ), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (L Aeq,1h ). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách, a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A L Aeq,T stanoví pro celou denní (L Aeq,16h ) a celou noční dobu (L Aeq,8h ). Pro chráněný venkovní prostor obytných domů a chráněný ostatní venkovní prostor se pro hluk z hlavních pozemních komunikací v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikací je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích, stanovuje korekce +10 db. Základní požadavky na obsah akčních plánů jsou stanoveny Přílohou 3 vyhlášky č. 523/2006 Sb. takto: 1. popis aglomerace, hlavních pozemních komunikací, hlavních železničních tratí nebo hlavních letišť a integrovaných zařízení 2. označení pořizovatele 3. výčet právních předpisů, na základě nichž jsou akční plány připravovány 4. mezní hodnoty hlukových ukazatelů, 5. souhrn výsledků hlukového mapování, 6. vyhodnocení odhadu počtu osob vystavených hluku (obtěžování hlukem, rušení spánku a další účinky), vymezení problémů a situací, které je třeba zlepšit, 7. všechna schválená nebo prováděná protihluková opatření, všechny připravované projekty včetně návrhů na vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci, 8. opatření, která pořizovatele plánují přijmout v průběhu příštích 5 let včetně všech opatření na ochranu tichých oblastí, 9. dlouhodobou strategii ochrany před hlukem, 10. ekonomické informace - hodnocení efektivnosti nákladů, hodnocení nákladů a přínosů ochrany před hlukem, odhady snížení počtu osob vystavených hluku. 13

4. Souhrn výsledků strategického hlukového mapování Výsledky modelování strategické hlukové mapy aglomerace Ostrava jsou kromě mapových výstupů nejlépe patrné a kvantifikovatelné z provedených analýz hlukem dotčeného obyvatelstva, dotčených objektů budov pro bydlení, školských a nemocničních zařízení, které byly zpracovány v souladu s vyhl. č. 523/2006 Sb., vyhláška o hlukovém mapování, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů. Při vyhodnocování 5 db pásem (dle požadavků výše uvedených předpisů) byly počty obyvatel zaokrouhlovány na celé stovky. Pro hluk ze silniční dopravy je tato mezní hodnota stanovena pro ukazatel L dvn na 70 db a pro ukazatel L n na 60 db, pro hluk ze železniční dopravy L dvn na 70 db a pro ukazatel L n na 65 db a pro integrovaná zařízení L dvn na 50 db a pro ukazatel L n na 40 db. Celodenním obtěžováním hlukem ze všech zdrojů hluku ukazatele L dvn pro den, večer a noc v rozmezí 55-59 db je dotčeno 111.500 osob; 60-64 db 76.400; 65-69 db 55.200; 70-74 db 17.100 osob a na úrovni hlukové zátěže nad 75 db žije 3.600 osob. Nočním obtěžováním hlukem ze všech zdrojů hluku pro L n v rozmezí 45-49 db je dotčeno 117.200 osob; 50-54 db 78.600; 55-59 db 63.400; 60-64 db 21.600; 65-69 db 3.900 a na úrovni hlukové zátěže nad 70 db žádná osoba. Celodenním obtěžováním hlukem ze železniční dopravy ukazatele L dvn pro den, večer a noc v rozmezí 55-59 db je dotčeno 500 osob a nad toto pásmo již není obyvatelstvo dotčeno vůbec. Nad mezní hodnotou L dvn nežije žádná osoba. Nočním obtěžováním hlukem ze železniční dopravy pro L n v rozmezí 45-49 db je dotčeno 800 osob; 50-54 db 400 a nad toto pásmo již není obyvatelstvo dotčeno vůbec. Nad mezní hodnotou L n nežije žádná osoba. Celodenním obtěžováním hlukem z provozu integrovaných zařízení ukazatele L dvn pro den, večer a noc není dotčena v hodnocených pásmech žádná osoba a tím pádem není překročena mezní hodnota pro L dvn. Nočním obtěžováním hlukem z provozu průmyslových podniků pro L n v rozmezí 45-49 db je dotčeno 200 obyvatel, kteří se tím pádem nacházejí v pásmu nad mezní hodnotou pro L n. Je nutno ale upozornit, že dle vyhlášky o hlukovém mapování se hodnotí pro tento indikátor až pásmo od 45 db, přičemž mezní hodnota činí 40 db. Což je jistý rozpor v dikci této právní normy, neboť se dá očekávat, že nad mezní hodnotou se bude nacházet ještě více obyvatel. Celodenním obtěžováním hlukem ze silniční dopravy ukazatele L dvn pro den, večer a noc v rozmezí 55-59 db je dotčeno 111.400 osob; 60-64 db 73.300; 65-69 db 55.200; 70-74 db 17.000 osob a na úrovni hlukové zátěže nad 75 db žije 3.600 osob. Nad mezní hodnotou L dvn žije 20.600 osob. Nočním obtěžováním hlukem ze silniční dopravy pro L n v rozmezí 45-49 db je dotčeno 117.200 osob; 50-54 db 78.200; 55-59 db 63.300; 60-64 db 21.600; 65-69 db 3.900; 70-74 db 700 osob a na úrovni hlukové zátěže nad 75 db žádná osoba. Nad mezní hodnotou L n žije 26.200 osob. V pásmu hlukového indikátoru L dvn pro den, večer a noc v rozmezí 55-59 db se nachází 7.363 staveb pro bydlení; 60-64 db 4.898; 65-69 db 2.954; 70-74 db 1.080 a na úrovni hlukové zátěže nad 75 db 173 obydlí. V pásmu hlukového indikátoru L n v rozmezí 45-49 db se nachází 8.025 staveb pro bydlení; 50-54 db 5.279; 55-59 db 3.255; 60-64 db 1.371; 65-69 db 242; 70-74 db 18 a nad 75 db žádné obydlí. 14

Z výše uvedených výsledků je patrné, že dominantním zdrojem hlukové zátěže v aglomeraci Ostrava je silniční doprava a na území města Ostravy k tomu částečně může přispívat ještě provoz tramvajové dopravy. V následujících souhrnných tabulkách je uveden přehled výsledků dotčené populace a objektů posuzovaných staveb dle SHM aglomerace Ostrava v příslušných pásmech hlukové zátěže, které jsou definované vyhláškou č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování. Tab. 6 Hlukem dotčená populace z provozu komunikací db L dvn L n 45-49 117 200 50-54 78 200 55-59 111 400 63 300 60-64 73 300 21 600 65-69 55 200 3 900 70-74 17 000 700 75 3 600 0 Tab. 7 Hlukem dotčená populace z provozu železnic db L dvn L n 45-49 800 50-54 400 55-59 500 0 60-64 0 0 65-69 0 0 70-74 0 0 75 0 0 Tab. 8 Hlukem dotčená populace z průmyslových zdrojů db L dvn L n 45-49 200 50-54 0 55-59 0 0 60-64 0 0 65-69 0 0 70-74 0 0 75 0 0 Tab. 9 Hlukem dotčená populace ze všech zdrojů db L dvn L n 45-49 117 200 50-54 78 600 55-59 111 500 63 400 60-64 76 400 21 600 65-69 55 200 3 900 70-74 17 100 700 75 3 600 0 15

Tab. 10 Hlukem dotčené budovy škol, nemocnic a objekty staveb pro bydlení db školy nemocnice obytné stavby L dvn L n L dvn L n L dvn L n 45-49 114 37 8 025 50-54 60 21 5 279 55-59 105 37 37 12 7 363 3 255 60-64 51 32 17 6 4 898 1 371 65-69 42 3 9 0 2 954 242 70-74 19 0 5 0 1 080 18 75 1 0 0 0 173 0 16

5. Vyhodnocení problémových faktorů Metodikou zpracování akčních plánů (výstup projektu VaV 1F52B/103/520) bylo v souladu s evropskou směrnicí č. 2002/49/EC doporučeno, aby byly akční plány přednostně zpracovány pro kritická místa s překročením mezní hodnoty stanoveného hlukového ukazatele. V souladu s tím byla strategická hluková mapa analyzována a nalezeny kritické lokality, v nichž se v rámci aglomerace nachází největší počet obyvatel zasažených nadlimitním hlukem. 5.1. Silniční doprava Základním kritériem pro výběr kritických míst bylo překročení mezní hodnoty některého z ukazatelů hluku. Výsledky strategické hlukové mapy prokázaly, že v aglomeraci je výrazně nejvýznamnější hluk ze silniční dopravy. Dále se analýzou SHM ukázalo, že vzhledem k rozdělení dopravy v průběhu 24 hodin jsou závažnější překročení ukazatele L n [db], který svou definicí odpovídá ekvivalentní hladině akustického tlaku A v noční době od 22 do 6 hodin L Aeq,8h [db], což je rovněž hlukový indikátor používaný i vyhláškou č. 272/2011 Sb. pro stanovení hygienických limitů hluku. Z výše popsaných důvodů byla kritická místa vybrána na místech překročení noční mezní hodnoty L n = 60 db. Následně byla v prostředí ArcView GIS označena místa obytných domů, u nichž byla překročena výše uvedená mezní hodnota imise celkového hluku ze zdrojů silniční dopravy vymezených podmínkami zpracování AP aglomerace. Na území aglomerace Ostrava tak bylo tímto způsobem vybráno celkem 108 kritických míst představujících nejzávažnější hlukovou zátěž obytné chráněné zástavby ze silnic řešených v rámci AP aglomerace. Tato místa byla vymezena obalovou zónou kolem předmětných komunikací, a to ve vzdálenosti 100 m. Některá kritická místa se skládají z několika úseků navazujících komunikací. Místa překročení mezní hodnoty s nižšími hodnotami hlukové zátěže se nacházejí i na jiných místech komunikační sítě aglomerace, ale až na výjimky příslušejí prodloužením vybraných kritických úseků s týmiž možnostmi protihlukových opatření. Umístění a rozsah jednotlivých kritických míst je zřejmý z obrázku č. 3. Převažujícími zdroji hluku je zde silniční doprava. Hluk z železnic a průmyslových zdrojů naopak není na těchto místech zásadně významný. Jak se dalo v aglomeraci tohoto typu očekávat, kritickými místy jsou ulice s blízkou a většinou vícepodlažní obytnou zástavbou, což bohužel značně omezuje možnosti protihlukových opatření. 5.2. Integrovaná zařízení Kritická místa byla vybrána v lokalitách s překročením noční mezní hodnoty L n = 40 db. Následně byla v prostředí ArcView GIS označena místa obytných domů, u nichž byla překročena výše uvedená mezní hodnota imise celkového hluku z integrovaných zařízení vymezených podmínkami zpracování AP aglomerace. Na území aglomerace Ostrava tak bylo tímto způsobem vybráno celkem 6 kritických míst představujících významnou hlukovou zátěž obytné chráněné zástavby z integrovaných zařízení řešených v rámci AP aglomerace. Tato místa byla vymezena plochou s hlukovou zátěží vyšší než 40 db v noční době kolem předmětných integrovaných zařízení. Některá kritická místa se skládají z několika dílčích ploch a tyto byly v prostředí ArcView GIS sloučeny do plochy jediné pro danou lokalitu. 17

Priorita I. 5.3. Vymezení kritických míst V další fázi analýzy kritických míst bylo zapotřebí tyto rozčlenit do kategorií s různou mírou priorit. V každé lokalitě byl z objektů obytných budov stanoven celkový počet obyvatel a průměrná hodnota hlukové zátěže indikátoru L n. V našem případě bylo pro zatřídění vymezených lokalit zvoleno zdravotní hledisko a následně byl dle metodiky pro hodnocení zdravotních rizik pro každou lokalitu stanoven ukazatel HSD (Highly Sleep Disturbed), který oceňuje míru rušení spánku. Hodnota tohoto vypočteného ukazatele udává počet obyvatel s pravděpodobně vysoce rušeným spánkem. Dle hodnoty HSD byly stanoveny tři kategorie oblastí s prioritou I, II a III. 5.3.1. Silniční doprava V případě silniční dopravy Prioritu I tvoří oblasti s hodnotou HSD nad 50 (celkem 13 oblastí), Prioritu II oblasti s hodnotou HSD v intervalu 20 50 (celkem 13 oblastí) a Prioritu III oblasti s hodnotou HSD pod 20 (celkem 82 oblastí). Rozdělení oblastí do jednotlivých prioritních kategorií je patrné z následujícího obrázku č. 3, který je i součástí mapových příloh (mapová příloha č. 1) a tabulky č. 11. Obr. 3 Lokalizace všech vymezených kritických míst ze silniční dopravy (mapový podklad: ČUZK) Tab. 11 - Seznam kritických míst podle úrovně nočního obtěžování hlukem poř. č. lok. katastrální území název č. kom. 1 Horní Lutyně Masarykova tř. I III/4747 2 Zábřeh nad Odrou Výškovická I III/4787 3 Horní Lutyně Masarykova tř. II III/4747 4 Poruba, Poruba-sever Opavská I II/479 5 Zábřeh nad Odrou Čujkovova MK 6 Poruba, Poruba-sever Opavská II II/479 18

Priorita III. Priorita II. Priorita I. poř. č. lok. katastrální území název č. kom. 7 Moravská Ostrava Sokolská tř. I MK 8 Moravská Ostrava Českobratrská II/479 9 Zábřeh-Hulv., Mariánské Hory 28. října I II/479 10 Hrabůvka Horní I MK 11 Zábřeh nad Odrou Výškovická II III/4787 12 Poruba Hl. třída MK 13 Mariánské Hory Přemyslovců MK 14 Slezská Ostrava Bohumínská I II/477 15 Moravská Ostrava Nádražní I MK 16 Moravská Ostrava Nádražní II MK 17 Moravská Ostrava Sokolská tř. II MK 18 Muglinov Bohumínská II II/477 19 Zábřeh nad Odrou, Zábřeh-VŽ Ruská I MK 20 Muglinov Muglinovská I II/647 21 Zábřeh nad Odrou Čujkovova II MK 22 Moravská Ostrava Poděbradova I MK 23 Michálkovice Československé armády I III/4721 24 Moravská Ostrava, Přívoz Mariánskohorská II/647 25 Moravská Ostrava, Mar. Hory Výstavní I MK 26 Moravská Ostrava Sládkova MK 27 Vítkovice Lidická-Halasova MK 28 Kunčičky Vratimovská MK 29 Poruba Porubská MK 30 Moravská Ostrava Sokolská tř.- Biskupská MK 31 Moravská Ostrava Nádražní III MK 32 Vítkovice Mírové nám. MK 33 Přívoz Nádražní IV MK 34 Slezská Ostrava, Radvanice Těšínská I II/479 35 Zábřeh nad Odrou, Zábřeh-VŽ Plzeňská I II/647 36 Moravská Ostrava, Mar. Hory 28. října II II/479 37 Hrušov, Heřmanice Orlovská I II/470 38 Radvanice, Bartovice Těšínská II II/479 39 Moravská Ostrava 28. října III II/479 40 Hrabůvka Závodní I MK 41 Vítkovice Jeremenkova MK 42 Nový Bohumín Čs. Armády-Štefánikova II/471 43 Mariánské Hory Novoveská I MK 44 Moravská Ostrava 28. října IV II/479 45 Poruba, Třebovice ve Slezsku Opavská III II/479 46 Třebovice ve Slezsku Třebovická I MK 47 Nový Bohumín, Záblatí u B. Bezručova II/471 48 Moravská Ostrava 28. října V II/479 49 Vítkovice Lidická MK 50 Moravská Ostrava, Přívoz Jirská MK 51 Moravská Ostrava 28. října VI III/4793 52 Moravská Ostrava, Přívoz Muglinovská II II/647 53 Moravská Ostrava Sokolská tř. III MK 54 Třebovice ve Slezsku 5. května MK 55 Slezská Ostrava Michálkovická I III/4721 56 Moravská Ostrava Hornopolní MK 57 Radvanice Těšínská III II/479 58 Třebovice ve Slezsku Třebovická II MK 19

Priorita III. poř. č. lok. katastrální území název č. kom. 59 Moravská Ostrava Sokolská tř. IV MK 60 Horní Lutyně Na Olmovci II/474 61 Poruba Vřesinská III/4692 62 Vítkovice Ruská II MK 63 Vítkovice Halasova MK 64 Moravská Ostrava Hrušovská MK 65 Moravská Ostrava Poděbradova II MK 66 Petřkovice u Ostravy Koblovská III/01135 67 Heřmanice, Rychvald Orlovská II II/470 68 Moravská Ostrava 30. dubna MK 69 Petřkovice u Ostravy Hlučínská I III/46611 70 Třebovice ve Slezsku Martinovská I III/46620 71 Moravská Ostrava 1. máje I MK 72 Hošťálkovice Hlavní MK 73 Petřkovice u Ostravy Hlučínská II III/46611 74 Dubina u Ostravy Horní II MK 75 Hrabůvka Provaznická MK 76 Petřkovice u Ostravy Hlučínská III III/46611 77 Zábřeh-VŽ, Vítkovice Štramberská MK 78 Hrabůvka, Vítkovice Moravská MK 79 Slezská Ostrava Michálkovická II III/4721 80 Vítkovice Výstavní II MK 81 Třebovice ve Slezsku Třebovická III MK 82 Slezská Ostrava Bohumínská III II/477 83 Moravská Ostrava Vítkovická MK 84 Vítkovice Ruská III MK 85 Zábřeh nad Odrou Plzeňská II II/647 86 Kunčičky Frýdecká II/477 87 Zábřeh nad Odrou, Zábřeh-VŽ Závodní II MK 88 Poruba Vřesinská-Nad Porubkou III/4692-MK 89 Dolní Suchá Orlovská III II/475 90 Třebovice ve Slezsku Martinovská II III/46620 91 Nová Ves u Ostravy Fričova MK 92 Slezská Ostrava Michálkovická III II//4721 93 Prostřední Suchá Dělnická III/4746 94 Výškovice u Ostravy Proskovická III/4787 95 Mariánské Hory 1. máje II MK 96 Slezská Ostrava Československé armády II III/4721 97 Moravská Ostrava Hollarova MK 98 Radvanice Radvanická MK 99 Nová Ves u Ostravy Plzeňská III II/647 100 Karviná-město Rudé armády II/475 101 Zábřeh nad Odrou U Hrůbků I MK 102 Slezská Ostrava Těšínská IV II/479 103 Prostřední Suchá Vodní II/475 104 Mariánské Hory Novoveská II MK 105 Nová Ves u Ostravy U Hrůbků II MK 106 Zábřeh nad Odrou Výškovická III III/4787 107 Moravská Ostrava Pohraniční MK 108 Zábřeh-Hulváky Plzeňská IV II/647 20

V následující tabulce č. 12 jsou uvedeny hodnoty hlukových indikátorů, počty obyvatel a indexu HSD, které charakterizují všech 13 kritických míst Priority I. Hodnoty ukazatele L n jsou brány z maximálních hodnot na obytných objektech v jednotlivých kritických místech. Tab. 12 - Charakteristiky kritických míst Priority I. poř. č. lok. L n min L n prum L n max Počet index [db] [db] [db] obyvatel HSD 1 60,2 65,7 74,5 1838 297 2 60,3 61,4 62,7 1223 149 3 60,3 61,3 63,7 1035 125 4 61,7 61,9 62,3 946 119 5 60,9 61,3 63,3 842 102 6 60,6 61,0 62,1 850 100 7 61,7 62,9 63,4 606 81 8 61,1 65,1 66,3 465 72 9 62,5 65,2 66,4 433 68 10 60,1 61,7 62,6 528 65 11 60,1 60,3 61,7 542 61 12 60,1 60,6 61,7 501 58 13 60,1 62,8 64,1 405 54 Přesněji jsou kritická místa Priority I (všech 13 oblastí) vymezena na následujících obrázcích č. 4-29. Na těchto obrázcích je v každé lokalitě zobrazena hluková zátěž indikátoru L n formou semaforových barev, kdy červená barva vymezuje území nad mezní hodnotou 60 db. Pro každou lokalitu jsou pro lepší orientaci vždy uvedeny dva obrázky, jednou s digitálním mapovým podkladem a jednou s podkladem leteckého snímku. 21

Obr. 4 lokalita č. 1; Masarykova tř. I, Orlová (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) Obr. 5 lokalita č. 1; Masarykova tř. I, Orlová (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) 22

Obr. 6 lokalita č. 2; ul. Výškovická I, Ostrava-Jih (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) Obr. 7 lokalita č. 2; ul. Výškovická I, Ostrava-Jih (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) 23

Obr. 8 lokalita č. 3; Masarykova tř. II, Orlová (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) Obr. 9 lokalita č. 3; Masarykova tř. II, Orlová (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) 24

Obr. 10 lokalita č. 4; ul. Opavská I, Ostrava-Poruba (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) Obr. 11 lokalita č. 4; ul. Opavská I, Ostrava-Poruba (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) 25

Obr. 12 lokalita č. 5; ul. Čujkovova, Ostrava-Jih (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) Obr. 13 lokalita č. 5; ul. Čujkovova, Ostrava-Jih (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) 26

Obr. 14 lokalita č. 6; ul. Opavská II, Ostrava-Poruba (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) Obr. 15 lokalita č. 6; ul. Opavská II, Ostrava-Poruba (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) 27

Obr. 16 lokalita č. 7; Sokolská tř. I, Moravská Ostrava (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) Obr. 17 lokalita č. 7; Sokolská tř. I, Moravská Ostrava (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) 28

Obr. 18 lokalita č. 8; ul. Českobratrská, Moravská Ostrava (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) Obr. 19 lokalita č. 8; ul. Českobratrská, Moravská Ostrava (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) 29

Obr. 20 lokalita č. 9; ul. 28. Října I, Mariánské Hory a Hulváky (mapový podklad: ČÚZK) Obr. 21 lokalita č. 9; ul. 28. Října I, Mariánské Hory a Hulváky (mapový podklad: ČÚZK) 30

Obr. 22 lokalita č. 10; ul. Horní I, Ostrava-Jih (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) Obr. 23 lokalita č. 10; ul. Horní I, Ostrava-Jih (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) 31

Obr. 24 lokalita č. 11; ul. Výškovická II, Ostrava-Jih (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) Obr. 25 lokalita č. 11; ul. Výškovická II, Ostrava-Jih (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) 32

Obr. 26 lokalita č. 12; Hlavní tř., Ostrava-Poruba (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) Obr. 27 lokalita č. 12; Hlavní tř., Ostrava-Poruba (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) 33

Obr. 28 lokalita č. 13; ul. Přemyslovců, Mariánské Hory (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) Obr. 29 lokalita č. 13; ul. Přemyslovců, Mariánské Hory (mapový podklad: Český úřad zeměměřičský a katastrální) 34

5.3.2. Integrovaná zařízení V případě integrovaných zařízení nebylo žádné kritické místo vyhodnoceno jako Priorita I, což je i plně v souladu s výsledky SHM. Je patrné, že integrovaná zařízení mají na celkovou akustickou situaci v aglomeraci Ostrava jen minimální vliv. Lokalizace jednotlivých průmyslových lokalit s integrovanými zařízeními a jejich přehled jsou patrné z následujícího obrázku č. 30, který je i součástí mapových příloh (mapová příloha č. 2) a tabulky č. 13. Tab. 13 Přehled integrovaných zařízení v aglomeraci Ostrava poř. č. lokality provozovatel integrovaných zařízení Areál bývalých MCHZ 1 SITA CZ a.s. 2 VÍTKOVICE STEEL, a.s. 3 ArcelorMittal Ostrava a.s. ČEZ, a.s. 5 Třinecké železárny a.s. 4 VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s. 6 Bochemie a.s. Obr. 30 Lokalizace všech vymezených kritických míst z integrovaných zařízení (mapový podklad: ČÚZK) 5.4. Možnosti snižování hlukové zátěže ze silniční dopravy Směrnice č. 2000/49/EC definuje, že stav akustické situace popisovaný ve SHM musí odpovídat roku, který předchází termínu dokončení SHM. Tímto rokem je ve druhém kole SHM rok 2011. V krátkodobé strategii byl plánovaný 5 letý cyklus pro návrhy a realizace protihlukových opatření vzat od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017. Je zde sice jistá časová disproporce, neboť data pro zpracování SHM 35

reflektují rok 2011, ale takto je systém legislativně nastaven a proto se má v AP vyhodnotit i předchozí 5 letý cyklus. V případě tohoto AP je časová disproporce ještě větší, neboť SHM aglomerace Ostrava nebyla dle legislativního termínu dokončena k datu 30. 6. 2012, ale až k datu 31. 7. 2013. Toto zpoždění bylo způsobeno především problémy s prodlužováním výběrového řízení na jejich zpracovatele a s poskytnutím relevantních dat na zpracování SHM. Řada protihlukových opatření, která jsou preferována i v ostatních státech Evropské unie, vyžadují nejen systémové přístupy, ale i zásahy státu resp. vlády a odpovědných úřadů a institucí. Jedná se např. o zásahy do územního plánování obcí, systémy nadregionálního i regionálního dopravního řešení, regulace dopravy, tlak na používání vozidel s nižšími emisními hlukovými parametry apod. Problémem u silniční dopravy však zůstává fakt, že zodpovědným za zdroj hluku ze silniční dopravy dle platné legislativy je vlastník, resp. správce komunikace, i když skutečným zdrojem hluku není vlastník komunikace, ale vozidla na komunikacích provozovaná. Vlastník komunikace jako takový nemá možnost jakkoliv negativní vlivy hlukové zátěže ovlivnit. Správce komunikace je schopen ovlivnit pouze technický stav povrchu a trasování, případně dopravní opatření na komunikaci. Není však již schopen ovlivnit technický stav vozidel využívajících komunikaci. Jedním z dále popisovaných nástrojů snižování hluku mohou být omezování silniční dopravy např. omezením jízdy nákladních vozidel, snižování nejvyšší povolené rychlosti apod. Tyto pravomoci jsou rovněž pouze v rukou státu, resp. obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které tzv. stanoví místní úpravu provozu na silnicích II. a III. třídy popř. místních komunikacích ( 77 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). V návrhovém období (od 1. 1.2016) se předpokládá, že státní orgány budou na základě změny 24 zákona o pozemních komunikacích oprávněny zakázat nákladní dopravu na silnicích II. a III. třídy. V této otázce by se měla uplatnit především úloha státu v oblasti kontroly vozidel, jak ve stanicích technických kontrol (kontrola vnější hlučnosti vozidel), tak i kontroly hlučnosti vozidel v rámci silničních kontrol. Ne všechna opatření však může realizovat a ovlivňovat provozovatel zdroje hluku, resp. vlastník nebo správce komunikace ( 30, zák. č. 258/2000 Sb.), kterým v případě hlavních pozemních komunikací (silnic II. a III. tříd) je Moravskoslezský kraj pořizovatel AP. Řadu opatření je třeba řešit systémově a ovlivňovat je v rámci dalších legislativních kroků a to v rámci různých rezortů, např. Ministerstva dopravy, Ministerstva pro místní rozvoj zásady územního plánování, Ministerstva životního prostředí hodnocení záměrů na ŽP apod. Akční plán se především zabývá možnostmi snížení hluku v kritických místech nejzávažnějších překročení mezních hodnot zasahujících nejvyšší počet obyvatel. V existujících situacích nevhodného vztahu frekventované komunikace a obytné zástavby připadají v úvahu hlavně následující protihluková opatření: protihlukové clony nebo valy; snížení intenzity dopravy všech vozidel; vyloučení nebo omezení provozu těžkých vozidel; snížení rychlosti; o opravy špatného stavu vozovky nebo tramvajové trati; náhrada hlučného povrchu vozovky tišším ; omezení provozu starých a hlučných vozidel; dosažení plynulosti provozu. Při projektování nových komunikací a okolní zástavby je třeba dbát hlavně následujících zásad: koncepční řešení výhledové dopravy s důrazem na omezení tranzitní dopravy a provozu těžkých vozidel v blízkosti sídelních útvarů; 36

regulace dopravy všech nebo pouze těžkých vozidel pomocí zákazů vjezdu nebo vhodného systému zpoplatnění vjezdu; vedení frekventovaných silnic v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby; vedení frekventovaných silnic trasami umožňujícími účinná protihluková opatření (například tunely, galerie, zářezy, clony, valy nebo nechráněná bariérová zástavba); vhodná orientace a vnitřní disposice obytných domů vůči zdrojům hluku; podpora a zvýšení atraktivity městské hromadné dopravy. Existuje několik možnosti snížení hluku různými opatřeními, například snížením rychlosti běžného dopravního proudu (většinou z vyšších hodnot rychlosti dopravního proudu), snížení podílu nebo vyloučení těžkých nákladních vozidel z dopravního proudu; a při každém snížení dopravní zátěže na polovinu se dosáhne snížení hluku cca o 3 db. Avšak nepodstatné změny parametrů silniční dopravy nemohou přinést významné snížení hluku, například při snížení intenzity dopravy o 10 %, což je často hranice možností bez zásadní regulace, dosáhneme snížení hluku pouze v řádu jen několika desetin db. Všechna tato opatření závisí především na tom, jaká je stávající rychlost dopravního proudu a hlavně na celkovém podílu nákladní dopravy. 5.4.1. Možnosti snížení hluku v kritických lokalitách Ve vybraných kritických místech není významné působení jiných zdrojů hluku, než je silniční a popřípadě tramvajová doprava. Na základě analýzy jednotlivých lokalit jsou v dalších částech textu uvedeny hlavní možnosti snížení hluku, protože jsou pro většinu lokalit obdobné. Hluk, který je v kritických lokalitách emitován silniční dopravou, je tvořen hlukem motorů a interakcí kol automobilů s jízdním povrchem (obrusnou vrstvou) vozovek dotčených komunikací a s defekty tohoto povrchu. Z tohoto pohledu jsou nejhlučnější komunikace s povrchem tvořeným dlažbou, která se ale v námi posuzovaných lokalitách nenachází. S ohledem na intenzitu emitovaného hluku jsou na druhém místě komunikace, u nichž osobní automobily jedou jednou nebo oběma stopami po tramvajovém svršku tvořeném obvykle BKV panely. Tato situace se v námi posuzovaných 13 lokalitách Priority I rovněž nevyskytuje. Jako třetí zdroj lokálního impulsního hluku lze označit přejezd častých vad a defektů na povrchu jízdní dráhy vozovek. Jedná se zejména o přejezd povrchových znaků (většina krytů kanalizace, vstupů do šachet apod. je díky výškovým rozdílům, chybějícím částem obrusné vrstvy, provedením vík a obrub vstupů atd. zdrojem impulsního hluku), záplaty po opravách obrusné vrstvy vozovky, přechody mezi původním krytem vozovky a krytem, který na vozovce vytvořila organizace, která do ní vstupovala (například při řešení havarijních situací plynových přípojek a vodovodních řadů, výstavbě stavebních přípojek medií aj.), výtluky a praskliny na obrusné vrstvě (které jsou obvykle dopadem technologické nekázně při pokládání ložné či obrusné vrstvy krytu komunikace), vymačkané koleje či zvrásnění v oblasti míst s výrazným podílem brzdění automobilů (které jsou obvykle způsobeny přetěžováním komunikace těžkou nákladní dopravou, na kterou není vozovka dimenzována, a použitím nevhodných technologií výroby krytu vozovky u míst, kde se dá předpokládat opakované brzdění automobilů) aj. Posledním zdrojem hluku patřícím do této skupiny zdrojů je samotné valení kola automobilu po povrchu vozovky. Tento vliv je zcela patrný na komunikacích, které mají nový povrch a rozdíl je markantní při přejezdu ze starého povrchu na nový a naopak. Pozitivní vliv nového povrchu vozovky má ovšem pouze dočasný charakter. Mezi systémová technická opatření vedoucí ke snížení hluku ze silniční dopravy je nutné zařadit ucelený komplex opatření vedoucí k odstranění výše popsaných negativních jevů. Pro nově rekonstruované či nově stavěné vozovky je třeba vyvinout nové obrusné vrstvy s nižší emisí hluku 37