Determinace ohavnosti /dokončení/
ohavní chromozómy Zastouení samčího a samičího ohaví v oměru 1:1 tj. Aa x aa XY, XX T. H. Morgan (drosohia) zbarvení oka (+ červené oko; ww - bíé oko) : X w X w x X + Y : X + X + x X w Y F1: X + X w F1: X + X w X w Y Neatí recirocita X + Y F2: 1 X + X w křížení F2: 2 X + X w, X + X + 1 X + Y 1 X + Y 1 X w X w 1 X w Y 1 X w Y
Znaky ohavím ovádané Znaky, jejichž geny jsou umístěny na autozomech, ae jejich rojev je odišný u jedinců rozdíného ohaví. Jsou závisé na řítomnosti ohavních hormonů a rojevují se ouze u jednoho ohaví i když geneticky jsou zaoženy u obou ohaví. sekundární ohavní znaky u čověka - geneticky zaoženy u obou ohaví - hormonáními vivy dochází k jejich rojevu ouze u jednoho z obou ohaví. tvar outví u Beta sendens, ty oeření u táků, rodukce méka u krav
Znaky ohavím ovivněné Znaky se vivem ohavních hormonů chovají u jednoho ohaví jakoby byy dominantní a u druhého ohaví jakoby byy recesivní. Znaky, jejichž geny jsou umístěny na autozómech. ředčasná ešatost (aoecie) u čověka dominantní znak u mužů, recesivní znak u žen (muž DD i Dd, ženy ouze DD) zbarvení srsti u skotu Dominantní aea se v heterozygotní konstituci rojevuje ouze u býků. V homozygotní konstituci se rojevuje i u krav. býci: MM, Mm - mahagonová barva skvrn, mm - červená barva skvrn krávy: MM - mahagonová barva, Mm a mm - červená barva skvrn
oruchy v utváření ohaví Intersex - jedinec, který sestavou heterochromozómů odovídá určitému ohaví, v růběhu ontogenetického vývoje však vznikají ohavní znaky ohaví druhého. ohavní zvrat (extrémní intersex) sestava heterochromozómů odovídá jednomu tyu ohaví, souhrn vastností jedince však odovídá ohaví oačnému Hermafroditismus/seudohermafroditismus Gynandromorfismus - vznik jedinců jejichž těa nesou znaky obou ohaví, jedinec (jeho těo) je tvořen mozaikou buněk či tkání jednak samčích, jednak samičích. Vzniká oruchou v děení zygoty, nondisjunkcí chromozómů. htt://frankandjen.fu-timers.org/gynandromorf.jg
Čověk - ohaví ohaví genetické - konfigurace ohavních chromozómů, určuje vznik určitého tyu ohavních žáz a rodukci ohavních hormonů ohaví gonádové - tvorba ohavních žáz ohaví genitání - hormony rodukované z ohavních žáz, ovivňují utváření konkrétních genitáií ohaví somatické - sekundární ohavní znaky utvářené v ubertě ohaví sychosociání - sociání (soečenské) ovivnění ohaví oměr mezi ohavími rimární - ři oození, cca 1,3 tj 130M : 100F Sekundární - ři narození, cca 1,05 Terciání se stouajícím věkem kesá očet M
Daší zůsoby determinace ohaví Hormonání ovivnění Boneia viridis
Teotní ovivnění - TSD Aromatasa Osina-Avarez N, iferrer F (2008) os ONE 3(7): e2837
Vazba genů
background Aey odovídajících si (stejných) genů eží na stejných (homoogních) chromozomech. Chromozómy se chovají ři děení buňky jako samostatné jednotky. X Genů je více než chromozómů
Hrachor tvar yu/zbarvení květů (Bateson, Sanders et unnet, 1905 ) : x F 1 : F 2 (FT): 14 : 1 : 1 : 4 Stav couing
Vysvětení T. H. Morgan Znaky octomiky se ředávají soečně ve čtyřech skuinách tj. 2n=8 roto musí být geny okaizované ohromadě na čtyřech různých chromozómech! /Morgan,Sturtevant 1909, 1910, 1921/
Vazba genů Geny ežící na stejném chromozómu se ředávají mezi generacemi soečně. rotože jsou fyzicky okaizovány dohromady na témže chromozómu, nejsou voně kombinovatené. Jediný zůsob, jakým může dojít ke vzniku nové kombinace těchto genů, je roces crossing-over (neboi rekombinace).
Rekombinace = crossing-over Výměna materiáu (části chromatid) mezi nesesterskými chromatidami homoogních chromozomů chiazma
Vazba genů terminoogie Geny ežící na témže chromozomu se označují jako VÁZANÉ VAZBA GENŮ = faktický roces okaizace genů na témže chromozómu = fyzická okaizace genů na témže chromozómu VAZBOVÁ SKUINA = všechny geny umístěné na témže chromozómu SÍA VAZBY = vzájemný vztah genů téže skuiny
Vztah mezi geny na chromozómu - FÁZE a b A B CIS (couing) ab/ab nese-i jeden rodič (chromozóm) aey dominantní a druhý recesivní, tj. na jednom chromozómu eží geny stejné formy a B A b TRANS (reusion) ab/ab Rodič (chromozóm) nese dominantní i recesivní aey, tj. na jednom chromozómu eží geny různé formy
ZÁKONITOSTI VAZBY GENŮ = Morganovy zákony 1. Geny jsou umístěny na chromozómech v ineárním ořadí (za sebou). 2. Geny okaizované na jednom chromozómu tvoří vazbovou skuinu. očet vazbových skuin genů každého druhu organismů se rovná jeho chromozomovému čísu, tj. očtu árů homoogních chromozómů v dioidním jádře; navýšenému o neárový heterochromozóm, okud existuje. 3. Sía vazby je neřímo-úměrná vzdáenosti genů. Vzdáenost mezi dvěma geny odovídá růměrnému očtu výměn mezi nimi. /Morgan,Sturtevant 1909, 1910, 1921/
: Gamety Crossing over F 1 : B 1 Fáze CIS
: Gamety Crossing over F 1 : B 1 Fáze CIS
: Gamety F 1 : B 1 Fáze CIS Crossing over
: F 1 : B 1 Fáze CIS Crossing over Gamety
: Gamety F 1 : Fáze CIS Crossing over F 2 :
: Gamety F 1 : Fáze CIS Crossing over F 2 : 14 1 1 4
: F 1 : Fáze CIS Crossing over B 1 : x Testovací křížení:
: F 1 : : Gamety Crossing over F 1 : Fáze CIS Fáze TRANS A b A b a B a B A b a B A b a B A B a b A b a B A B a b A b a b A B a b a b a b a b a B B 1 :
Chromozómy (Fenotyy) Rodičovské / Nerodičovské Nerekombinované /Rekombinované / A a A a b B B b
Hodnocení vazby - Testovací křížení
Hodnocení vazby - Testovací křížení B 1 : AaBb x aabb B 1 : / x /
Hodnocení vazby - Testovací křížení B 1 : AaBb x aabb (mendeismus) B 1 : / x / ab AB 1 Ab 1 ab 1 ab 1
Hodnocení vazby - Testovací křížení B 1 : AaBb x aabb (mendeismus) ab AB 1 Ab 1 ab 1 ab 1 B 1 : / x MAX min min MAX /
Hodnocení vazby = Sía vazby Hodnocení na zákadě frekvence rekombinace Stanovení oměru rodičovských a nerodičovských fenotyů
Sía vazby čísa Batesonovo číso c = Σ nerekombinovaní / Σ rekombinovaní c = <1; )
Sía vazby čísa Morganovo číso - [ centimorgan ] = [Σ rekombinovaní / Σ všichni ] *100 [cm] = (0; 50>
Sía vazby čísa Morganovo číso - [ centimorgan ] = [Σ rekombinovaní / Σ všichni ] *100 [cm] = (0; 50> - užijeme-i výsednou hodnotu a cm jako jednotku, ak můžeme stanovit vzájemnou oohu genů a určit jejich reativní vzdáenost.
Hodnocení vazby B 1 AaBb x aabb 4032 AB 149 Ab 152 ab 4035 ab c (nerekombinovaní / rekombinovaní) (rekombinovaní / všichni * 100)
Hodnocení vazby B 1 AaBb x aabb CIS 4032 AB 149 Ab 152 ab 4035 ab c (nerekombinovaní / rekombinovaní) = (4032+4035)/(149+152)= 26,8 (rekombinovaní / všichni * 100) = (149+152)/(4032+ 149+152+4035) * 100 = 3,5 cm
Hodnocení vazby B 1 CcDd x ccdd 56 CD 5780 Cd 5720 cd 58 cd
Hodnocení vazby B 1 CcDd x ccdd TRANS 56 CD 5780 Cd 5720 cd 58 cd c (nerekombinovaní / rekombinovaní) = (5780+5720)/(56+58)= 100 (rekombinovaní / všichni * 100) = (56+58)/(56 +5780+5720+58) * 100 = 0,98 cm
Konstrukce ma Tříbodový test B 1 : ABC abc x abc abc (AaBbCc x aabbcc) FT: ABC ABc AbC abc Abc abc abc abc 33 8 1 10 12 5 1 30 (AB)= (Ab + ab)/ všichni * 100 (BC)= (Bc + bc)/ všichni * 100 => (1+10+12+1)/100 * 100= 24 cm => (8+1+5+1)/100 * 100= 15 cm (AC)= (Ac + ac)/ všichni * 100 => (8+10+12+5)/100 * 100= 35 cm B -24 A 24 C -15 B 15 C 35
Konstrukce ma Tříbodový test B 1 : ABC abc x abc abc FT: ABC ABc AbC abc Abc abc abc abc 33 8 1 10 12 5 1 30 (AB)= (Ab + ab)/ všichni * 100 (BC)= (Bc + bc)/ všichni * 100 => (1+10+12+1)/100 * 100= 24 cm => (8+1+5+1)/100 * 100= 15 cm (AC)= (Ac + ac)/ všichni * 100 => (8+10+12+5)/100 * 100= 35 cm A 24 B 15 C 35
Konstrukce ma Tříbodový test B 1 : ABC abc x abc abc FT: ABC ABc AbC abc Abc abc abc abc 33 8 1 10 12 5 1 30 (AB)= (Ab + ab)/ všichni * 100 (BC)= (Bc + bc)/ všichni * 100 => (1+10+12+1)/100 * 100= 24 cm => (8+1+5+1)/100 * 100= 15 cm (AC)= (Ac + ac)/ všichni * 100 => (8+10+12+5)/100 * 100= 35 cm C -15 B -24 A 24 B 15 C -35 35
Cytogenetické may Cytoogická (chromozómová) maa - vyjadřuje skutečný vztah genů na chromozómu, jejich mikroskoicky zjistitenou oohu a vzdáenost Vazbová (genetická) maa - vyjadřuje vzájemnou oohu a reativní vzdáenost jednotivých genů (genových okusů), vyjádřenou frekvencí rekombinací, v cm Fyzická maa - vyjadřuje skutečnou vzdáenost a oohu genů na chromozómu vyjádřenou v nukeotidech
Cytogenetické may
Faktory modifikující vyjádření vazby 1. někoikanásobný crossing-over reciroký c.o. - ostihuje ouze dvě ze 4 nesesterských chromatid komementární c.o. - jeden c.o. ostihne jednu dvojici nesesterských chromatid a druhý c.o. druhou dvojici nesesterských chromatid diagonání c.o. - 3 chromatidy, z nichž jedna roděá dvě výměny, zbývající dvě chromatidy ouze o jedné výměně dvouchromatidový, tříchromatidový a čtyřchromatidový
Někoikanásobný c.o. B 1 : ABC abc x abc abc ABC ABc AbC abc Abc abc abc abc FT: 33 8 1 10 12 5 1 30 (AB)= 24cM (BC)= 15cM (AC)= 35cM 0 33 30 100 1 8 10 12 5 100 1 1 2 100 0 0,35 0,02 0,37
Faktory modifikující vyjádření vazby 2. Interference - vznik c.o. v určitém místě chromozómu více nebo méně znemožňuje vznik druhého c.o. Je/i A-B =0,2 a B-C =0,2, ak d dvojitého c.o. je 0,2x0,2, ve skutečnosti je tato frekvence ještě nižší. koeficient koincidence: vzájemný oměr mezi skutečným a teoretickým očtem dvojitých rekombinant 3. Absoutní vazba - situace, kdy je vzniku c.o. zabráněno nebo vznikají rekombinanti neschoní existence. 4. seudoaeismus situace, kdy geny vykazující sinou vazbu jsou vzájemně rekombinovatené. hot sots
Mimojaderná dědičnost
Mimojaderná dědičnost azmon - soubor genetické informace okaizované mimo jádro - azmidy - astidy - mitochondrie
Matrokinita ředávání znaků výhradně od matky všem otomkům, tj. obou ohaví Homoasmie x heteroasmie
Mimojaderná dědičnost astidová (choroastová) cdna anašování rezistence Mitochondriání mtdna oruchy oxidativní fosforyace azmidová Rezistence (antibiotika)
mtdna 7 dcer Evinných
Mimojaderná dědičnost Cytoazmatická dědičnost maternání efekt rodukty obsažené v cytoazmě vajíčka určují FT Zavíječ rodukce kynureninu