Velikonoční pečení. Ing. Miroslava Teichmanová

Velikonoční pečení Ing. Miroslava Teichmanová

Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Velikonoční pečení Předmět: Technologie, obor vzdělání Cukrář, Pekař V_2_2_1_ Číslo DUM: 25 Ověření materiálu ve výuce: Datum ověření: 23.7. 2013 Ověřující učitel: Ing. Miresolava Teichmanová Třída: 1 CP Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další používání podléhá autorskému zákonu.

Anotace materiálu: Prezentace seznamuje žáky s tradicemi českého pečení souvisejícím s Velikonočními svátky. Popisuje jednotlivé typické výrobky staročeské tradiční kuchyně a vysvětluje jejich symboliku. Uvádí příklady využití odkazů našich předků v současné cukrářské i pekařské praxi. Prezentace je doplněna fotografiemi výrobků, které žáci zhotovili v rámci odborného výcviku. Seznam literatury a pramenů: M. Habustová Tradiční pečivo, Grada 2004 www.cesketradice.cz vlastní archiv autora Použité obrázky: vlastní archiv autora

Tradice velikonoc Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, který připadá na neděli po prvním jarním úplňku. Velikonocům předcházelo období půstu a proto samotné Velikonoce byly příležitostí pro velké hodování. Naši předci připravovali nejčastěji pečivo z jemného kynutého těsta. Ve všech výrobcích se objevuje symbolika spjatá s křesťanskými tradicemi a symbolika spojená s návratem Slunce.

Nejznámnější výrobky Jidáše Mazance Beránci Velikonoční věnce

Jidáše Jidáše jsou a byly nejznámějším druhem sladkého velikonočního pečiva. Tvarují se z pramene, který má symbolizovat provaz podle Bible symbol Jidášovi smrti oběšením. Toto pečivo se má podle tradice jíst na Zelený čtvrtek před východem slunce, nejlépe potřené medem - má tím být užitečné našemu zdraví a chránit nás před uštknutím hada. Jidáše mají svůj nezaměnitelný tvar brejle, šnek, klíč

Mazanec Klasický mazanec se připravuje ze stejného těsta, jako vánočka. Od vánoček se liší větším podílem vajec. Podle tradice se peče na Bílou sobotu. Mazanec je u nás nejstarším doloženým velikonočním pečivem. Používal se i jako rituální pokrm nebo dar. Má se vždy naříznout křížem - památka na Ježíšovu smrt na kříži.

Symbolika mazance Během let se vzhled mazance měnil, ikdyž jeho původní kulatý tvar zůstal zachovaný. Kulatý tvar symbolizoval Slunce, které se na jaře vrací na oblohu, Slunce jako počátek života Nejdříve se mazance nařezávaly do kříže (Ježíšova smrt ukřižováním) Později se mazance zdobily stočeným pruhem těsta (opět symbolika provazu) Mazance se různě zdobily i těstovými ptáčky

Beránek

Beránek Beránek patří i dnes neodmyslitelně k Velikonočním svátkům. Naši předci pekli beránka podle tradice na Bílou sobotu a na Boží Hod ho nechávali v kostele posvětit. Beránek má symbolizovat Ježíše Krista a jeho oběť pro lid a spasení světa. Jeden z historických výkladů uvádí, že na Velikonočním stole se objevovalo v bohatých kruzích jehněčí maso. Mnoho chudých rodin si maso ovšem nemohlo dovolit a proto připravovali beránka alespoň z těsta. Beránek se připravuje z piškotového nebo třeného těsta. Může se plnit kandovaným ovocem nebo ořechy. Klasický beránek byl vždy bohatě pocukrovaný. Místo očí se používaly rozinky, do tlamičky se vkládala snítka myrty a okolo krku se vázala červená stuha.

Velikonoční věnce

Věnce Velikonoční věnce se připravují z pramenů jemného kynutého těsta (opět symbolika provazu). Věnce se doplňují živými vrbovými proutky, zelenými ratolestmi aj. K dozdobení věnců se mohou používat i barvená vejce a stuhy.

Plněné velikonoční věnce

Minulost a současnost Velikonoce v součastné době oslavují příchod jara jako počátek nového života. Všechny velikonoční výrobky využívají symboly jara květiny, kuřátka, slepice, vejce, pomlázky, mláďata V této době můžeme připravovat sladké i slané výrobky s náplněmi i bez náplní. Inspirujte se na následujících fotografiích.

Výrobky z kynutého těsta s velikonoční tématikou