HYPERSENZITIVITA = PŘECITLIVĚLOST = ALERGIE alergen = antigen vyvolávající alergickou reakci



Podobné dokumenty
Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Imunopatologie. Luděk Bláha

Seminář 6: Diagnostika

Vyšetření imunoglobulinů

IMUNODEFICIENCE V JEDNOTLIVÝCH FÁZÍCH VÝVOJE BUNĚK. IMUNODEFICIENCE PRIMÁRNÍ vrozené, geneticky podmíněné poruchy imunitního systému

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Rozdělení imunologických laboratorních metod

KLINICKÁ IMUNOLOGIE - PORUCHY IMUNITNÍHO SYSTÉMU CHOROBY IMUNITNÍHO SYSTÉMU

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

- IDST (kožní test) SENZIBILIZACE K ALERGICKÉ REAKCI hypersenzitivita na krmivo

výskyt u psů poměrně častá, u koček zřídka, popsána i u koní

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ POJIVA

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Stanovení autoprotilátek Seminář 7: diagnostika

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová

MUDr Zdeněk Pospíšil

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Metody testování humorální imunity

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie

AKUTNÍ GLOMERULONEFRITIDA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

HENOCHOVA- SCHÖNLEINOVA PURPURA. MUDr. Lenka Randáková, praktický lékař, Praha

VNL. Onemocnění bílé krevní řady

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ JATER A ŽALUDKU

ALERGIE Mgr. Marie Vilánková ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Metody testování humorální imunity

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Vyšetření imunoglobulinů

Autoimunitní fenomeny u chronických zánětů jater. T. Fučíková

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

REVMATOIDNÍ ARTRITIDA. Markéta Vojtová

Likvor a jeho základní laboratorní vyšetření. Zdeňka Čermáková OKB FN Brno

JUVENILNÍ IDIOPATICKÁ ARTRITIDA. Autor: Zuzana Pytelová

JUVENILNÍ IDIOPATICKÁ ARTRITIDA. Autor: Anna Kostolányová. Výskyt, incidence, prevalence

SYSTÉMOVÝ LUPUS ERYTHEMATOSUS (LUPUS ERYTHEMATOSUS DISSEMINATUS) Autor: Martin Janošík. Výskyt

Podrobný seznam vyšetření - imunologie

Obsah. Několik slov úvodem Vít Petrů

Trombocytopenie v těhotenství

Játra a imunitní systém

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Degenerativní onemocnění kloubního aparátu. PhDr. Ivana Márová

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Bezpečnostně právní akademie Brno

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

EUC Laboratoře s.r.o. EUC Laboratoře Praha Palackého 720/5, Praha 1

Podrobný seznam vyšetření - imunologie

Imunitní systém.

Imunologické laboratorní vyšetření

Sérologie Sérologie pertusse. Sérologie tularémie. Sérologie brucelózy. Sérologie listeriózy. Sérologie yersiniózy. Sérologie H.

15. REGULACE IMUNITNÍCH DĚJŮ

15 hodin praktických cvičení

Jana Bednářová. Oddělení klinické mikrobiologické FN Brno

Alergický pochod. Alergie v dětském věku- od atopického ekzému k respirační alergii

EUC Laboratoře s.r.o. EUC Laboratoře Praha Palackého 720/5, Nové Město, Praha 1

Hypersenzitivní reakce. Experimentáln navozená anafylaktická reakce u králíka

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

Antinukleární protilátky (ANA) Protilátky proti extrahovatelným nukleárním antigenům (ENA)

Diagnostika chlamydiových infekcí. MUDr. Hana Zákoucká Odd. STI, SZÚ Dynex, Brno

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

NEPŘÍMÁ IMUNOFLUORESCENCE

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

CZ.1.07/1.5.00/

MUDr. Helena Šutová Laboratoře Mikrochem a.s.

Základní vyšetření likvoru

IMUNOFLUORESCENCE. Mgr. Petr Bejdák Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta MU

Diagnostika a příznaky mnohočetného myelomu

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Vybrané imunologické metody

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Anaplasma phagocytophilum - další z patogenů přenášených klíšťaty (kazuistika)

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Která základní onemocnění počítáme k zánětlivým revmatickým chorobám?

Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Možnosti využití hematologické léčby u MG

Hematurie u dětí v urologické ambulanci doporučený postup. Libor Luňáček, Radim Skalka (Ostrava)

Experimentáln navozená anafylaktická reakce u pokusného zví ete

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

OKRUHY OTÁZEK K ATESTAČNÍ ZKOUŠCE

Transkript:

HYPERSENZITIVITA, AUTOIMUNITA - TERMINOLOGIE ALERGICKÉ A AUTOIMUNITNÍ CHOROBY HYPERSENZITIVITA = PŘECITLIVĚLOST = ALERGIE alergen = antigen vyvolávající alergickou reakci HYPERSENZITIVITA I. typu - časná, zprostředkovaná protilátkami IgE II. typu - cytotoxická, zprostředkovaná IgG (IgM) III. typu - vyvolaná imunitními komplexy Ag-Ab IV. typu - oddálená, buněčného typu V. typu - antireceptorová (řadí se k II. typu) AUTOIMUNITA autoimunitní reakce - imunitní (protilátková, buněčná) reakce namířená proti antigenům vlastního těla autoimunitní choroba - imunitní reakce, při níž dochází k poškození tkání a klinickým projevům složky POROVNÁNÍ HYPERSENZITIVNÍCH REAKCÍ reaktivní čas I.typ IgE žírné b. minuty II.typ III.typ IgG, IgM komplex komplem. Ag-Ab Ab Ne, Mφ,NK hodiny hodiny dny IV.typ T lymfocyty makrofágy dny autoimunita - + + ± přenos možný sérem sérem sérem působení + - - - antihistaminik buňkami HYPERSENZITIVITA I. TYPU časná přecitlivělost indukovaná alergenem a modulovaná reakcí Th2 typu zprostředkovaná protilátkami IgE hlavní mediátorovou buňkou je žírná buňka po navázání molekul IgE na Fc receptory žírných buněk a jejich přemostění alergenem dochází k degranulaci žírných buněk a uvolnění mediátorů zánětu časné mediátory - histamin, serotonin, PAF pozdní mediátory, metabolity kyseliny arachidonové - prostaglaniny, leukotrieny uplatňuje se u alergických chorob atopie = geneticky podmíněná hypersenzitivita I. typu na vdechnutý nebo polknutý alergen anafylaxe = akutní celková hypersenzitivní reakce I. typu HYPERSENZITIVITA II. TYPU reakci zprostředkovávají protilátky IgG, (IgM) cytotoxická reakce vyvolaná komplementem, případně cytotoxickými buňkami (ADCC), fagocytózou apod. obdobná reakce však nastává i po transfúzi krve reagují přítomné anti-a, nebo anti-b protilátky často spojená s autoimunitou autoimunitní hemolytická anémie idiopatická trombocytopenická purpura součást systémových autoimunit (antinukleární protilátky u SLE) HYPERSENZITIVITA II. (V.) TYPU do II. typu se řadí i antireceptorová reakce, která nevyvolá lýzu buněk, ale změnu její funkce vazba na acetylcholinový receptor - inhibice aktivity myastenia gravis vazba na receptor pro inzulin - inhibice aktivity diabetes mellitus vazba na receptor pro TSH - stimulace aktivity hyperthyreóza koček

AUTOPROTILÁTKY PŘI MYASTENIA GRAVIS neuron ZDRAVÉ ZVÍŘE acetylcholinové receptory sval postsynaptická membrána spojovací záhyby neuron POSTIŽENÉ ZVÍŘE protilátka proti receptoru sval HYPERSENZITIVITA III. TYPU zprostředkovaná imunokomplexy antigenu s protilátkou protilátky mohou být namířeny proti vlastním i cizím antigenům reakce vzniká, pokud se imunokomplexy vyskytují v nadměrném množství ukládají se patologicky v cévách, ledvinách apod. vaskulitidy, glomerulonefritidy, endokarditidy, artritidy je součástí systémových autoimunitních chorob SLE, imunitní artritidy HYPERSENZITIVITA IV. TYPU oddálená přecitlivělost vzniká po indukci antigenem, modulovaná Th1 typem odpovědi - reakce buněčného typu je charakteristická pro reakci na intracelulární bakterie, ale i na některé neinfekční antigeny imunitní reakce na mykobakteriovou infekci při intradermální aplikaci - tuberkulinová reakce Th1 jsou označovány lymfocyty oddálené přecitlivělosti T DTH, které aktivují makrofágy jiný typ reakce modulované Th1 je zprostředkovaný efektorovými Tc lymfocyty transplantační reakce směsné alergie kontaktní dermatitidy SYSTÉMOVÉ AUTOIMUNITNÍ CHOROBY SYSTÉMOVÉ AUTOIMUNITNÍ CHOROBY V HUMÁNNÍ MEDICÍNĚ Multiorgánové choroby s častou manifestací v muskuloskeletárním systému - revmatické choroby Systémový lupus erythematosus Revmatoidní artritida a další formy imunitních artritid Sjögrenův syndrom Systémová sklerodermie Polymyositida dermatomyositida Smíšené onemocnění pojiva Smíšené a překryvné syndromy Vaskulitidy Antifosfolipidový syndrom Relabující polychondritida, eosinofilní fascitida, syndrom eosinofilie-myalgie SYSTÉMOVÉ AUTOIMUNITNÍ CHOROBY VE VETERINÁRNÍ MEDICÍNĚ Multiorgánové choroby s hlavní manifestací v muskuloskeletárním systému nespecifické klinické příznaky horečka neovlivnitelná antibiotiky, ovlivnitelná kortikoidy přítomnost autoprotilátek různého typu Systémový lupus erythematosus artritidy Polymyositida dermatomyositida Jiné kombinace (polyartritida/polymyositida) (Vaskulitidy)

VZÁJEMNÉ VZTAHY SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH CHOROB DIAGNOSTIKA SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH CHOROB Polymyositidy, neuritidy polyartritidy SLE anémie, trombocytopenie Anamnestické údaje Plemená predispozice, věk (střední až starší) Chronický průběh Dosavadní úspěch léčení (antibiotika x kortikoidy) přítomnost autoprotilátek různého typu Klinické vyšetření Horečka, nespecifické příznaky Polyartritida, polymyositida (polyneuritida) Postižení jiných orgánů (kůže, sliznice, krevní elementy, ledviny) choroby kůže glomerulonefritidy Paraklinické a laboratorní vyšetření Typ artritidy (imunitní x infekční, erosivní x neerosivní) Biochemický průkaz myositidy, glomerulonefritidy Hematologický průkaz anémie, změny leukogramu Průkaz autoprotilátek a další imunologické testy IMUNOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ Pomocné metody Celková hladina imunoglobulinů Hladina cirkulujících imunoglobulinů Subpopulace lymfocytů Autoprotilátky Antinukleární protilátky SLE i jiné systémové autoimunity Revmatoidní faktor FA, ale i jiné artritidy i chronické záněty Coombs (v případě regenerativních anémií) Protilátky v orgánech (kůži, ledvinách) PATOGENEZE VZNIKU SLE GENETICKÁ PREDISPOZICE INFEKČNÍ VLIVY CYTOTOXICITA PROTILÁTEK KREVNÍ ELEMENTY UV záření OLIGOKLONÁLNÍ AKTIVACE B LYMFOCYTŮ AUTOPROTILÁTKY PŮSOBENÍ IMUNOKOMPLEXŮ KLOUBY LEDVINY SVALY KŮŽE SYSTÉMOVÝ LUPUS ERYTHEMATOSUS Etiologie přesná etiologie není známa, zřejmě komplex příčin - genetická predispozice, fyzikální vlivy, možná infekce Výskyt především u psů - německý ovčák, pudl, kólie, bígl, irský setr, pohlavní predispozice u psů nepotvrzena nejčastější stáří 5-8 let Příznaky apatie, chřadnutí, horečka neovlivnitelná antibiotiky ale kortikoidy artritida, glomerulonefritida, symetrické kožní léze kolem uší, na končetinách, eroze v tlamě (u koček), méně anémie, trombocytopenie, zřídka (do 5 %) perikarditida, pleuritida, nervové příznaky, Laboratorní nález někdy leukopenie ( CD8 + Ly), anémie cirkulující imunokomplexy proteinúrie pozitivní ANA test, RF (20 %), Coombs (20%), Ig v kůži (75%)

VÝSKYT PŘÍZNAKŮ PODLE RŮZNÝCH AUTORŮ ANTINUKLEÁRNÍ PROTILÁTKY (výskyt v %) Bennett 87 Fournel 92 Day 99 počet případů 13 75 260 polyartritis 100 91 75 polymyositis? 8? renální změny / p-úrie 15 65 48 mukokutánní léze 31 60 49 hemol. anémie 38 13 43 trombocytopenie 23 4 Jaderná membrána a jaderné póry DNA, histony, nehistonové proteiny Ribonukleové kyseliny a ribunukleoproteiny Jaderná matrix fibrilární kostra jádra Jadérko (Různé součásti cytoplasmy) FREKVENCE VÝSKYTU ANTINUKLEÁRNÍCH PROTILÁTEK U ČLOVĚKA SLE 99 % SLE indukovaný léky 100 % Sklerodermie 97 % Smíšené onemocnění pojiva 93 % Polymyositida/dermatomyositida 78 % Sjögrenův syndrom 90 % ANTINUKLEÁRNÍ PROTILÁTKY U PSŮ Antinukleární protilátky se stanovují nepřímým imunofluorescenčním testem, většinou na heterologním buněčném substrátu Bližší charakteristika antinukleárních protilátek není dostatečně rozpracována pro SLE jsou významné protilátky proti histonům (60%), méně proti ENA (40%) - Sm, type 1, 2 protilátky proti dsdna (typické pro lidský SLE) jsou u psa vzácné typický je homogenní nebo zrnitý typ imunofluorescence ROZDĚLENÍ ARTROPATIÍ IMUNITNÍ ARTRITIDA nezánětlivé degenerativní, traumatické, neoplastické zánětlivé infekční neinfekční imunitně prostředkované

IMUNITNĚ ZPROSTŘEDKOVANÉ ARTRITIDY typ artritidy onemocnění Revmatoidní artritida frekvence (Bennett 1987) erozivní revmatoidní artritida 30 idiopatická polyartritida I 34 idiopatická polyartritida II 19 idiopatická polyartritida III 8 idiopatická polyartritida IV 6 polyartritis / polymyositis SLE ± erozivní Sjögrenův syndrom 6 13 REVMATOIDNÍ ARTRITIDA Výskyt u psa, bez plemenné predispozice, častěji malá a trpasličí plemena méně u kočky, (popsáno i u kozy, prasete) Příznaky využívá se klasifikace lidské RA - 11 kritérií hlavní příznak - symetrická erozivní artritida u psů nejčastěji karpální, tarzální a meziprstní klouby rozsah postižení se postupně zvyšuje u postižených kloubů bolestivost, zduření, krepitace, laxita až luxace větší obtíže ráno, zlepšení během dne u akutních případů i systémové příznaky Diagnostika klinická kriteria (7, resp. 5 kriterií) + rentgenografie revmatoidní faktor - málo specifický zánětlivé změny v kloubu ( buňky, exudát), mikrobiologie negativní REVMATOIDNÍ ARTRITIDA DIAGNOSTICKÁ KRITERIA RA Strnulost po odpočinku Bolestivost a citlivost na tlak přinejmenším v jednom kloubu Otok alespoň jednoho kloubu Otok nejméně jednoho dalšího kloubu v průběhu 3 měsíců Symetrický otok kloubů Podkožní uzlíky nad výstupky kostí Destruktivní RTG změny typické pro revmatoidní artritidu Pozitivní aglutinační test séra na revmatoidní faktor Špatná precipitace mucinu ze synoviální tekutiny Charakteristické histologické změny v synoviální membráně Charakteristické histologické změny v podkožních uzlících IDIOPATICKÁ POLYARTRITIDA Výskyt u psa, méně u kočky, častěji velká plemena od 1,5 do 3 let výskyt častější než R.A. Formy I. nekomplikovaná II. Reaktivní (zánětlivá reakce mimo klouby) III. Enteropatická IV. Spojená s nádorovým bujením (mimo klouby) Příznaky Horečka, inapetence, anorexie Kulhání, ztuhlost (prohnutá záda), bolestivost kloubů Neerozivní artritida Další příznaky podle typu Diagnostika Klinická, rentgenologická, laboratorní

JINÉ TYPY IMUNITNÍCH ARTRITID JINÉ TYPY IMUNITNÍCH ARTRITID POLYARTRITIDA / POLYMYOSITIDA Podobná SLE (ANA neg.) Bolestivý postoj (těžko odlišit bolest kloubní od svalové) Neerozivní artritida Degenerativní svalová atrofie Zánětlivý infiltrát (neutrofilní) v kloubech i svalech POLYARTRITDA / MENINGITIDA Popsána u výmarských ohařů, pointrů, boxerů, bernardýnů, newfoundlandů, akita-inu Neerosivní symetrická artritida (ANA neg.) Zánět CNS (proteiny v cerebrálním moku, zvýšená kreatinfosfatáza) AMYLOIDÓZA ŠARPEJŮ Artritida hleznových kloubů (nejčastěji) Amyloidóza jater a ledvin (nwejčastěji) POLYARTRITIDA GREYHOUNDŮ typ erozivní artritidy s negativním mikrobiologickým i sérologickým vyšetřením JUVENILNÍ ARTRITIDA vzácné onemocnění u štěňat CHRONICKÁ PROGRESIVNÍ POLYARTRITIDA KOČEK postihuje téměř výhradně kocoury na vzniku se uplatňuje (asi) virová expozice FeLV / FIV buď jako artritida s periostální proliferací u mladých kocourů (1 až 5 let) nebo jako deformační (erozivní) artritida starších kocourů SJÖGRENŮV SYNDROM vzácná choroba u psů artritida konjunktivitida nedostatek tvorby slz a slin IMUNITNÍ MYOSITIDY Polymyositida onemocnění středních kategorií psů velkých plemen Strnulá chůze až svalová slabost Zvýšené hladiny kreatinkinázy a AST Biopsie svalů buněčná infiltrace, nekróza svalových vláken Dermatomyositida Závažné onemocnění kólií, šetlandských ovčáckých psů Myositida žvýkacích svalů Rekurentní bolestivé onemocnění temporálních a maseterových svalů Postihuje mladší kategorie velkých plemen (N.O), retrívři Myastenia gravis