Masarykova Univerzita Filozofická fakulta Psychologie V. roník Psychoterapie dtí Atopický ekzém jako psychosomatické onemocnní Vypracovala: Jana Stehlíková UO:86709 3.11.2006 v Brn 1
Obsah Obsah 2 Úvod 3 Co je to atopický ekzém? 3 Píiny 3 1. genetické 3 2. imunitní 3 3. psychické 4 psychosomatické teorie 4 Psychosomatika ekzému 5 1. kže jako hranice organismu 5 2. kže jako erupce hlubokých intrapsychických konflikt 5 3. ekzém jako projev neho skrytého 5 4. kže jako vyluovací orgán 5 5. ekzém jako možný následek sebedestruktivních myšlenek a postoj 6 6. kže jako orgán komunikace problémy v oblasti vztah 6 Terapie 6 Závr 6 Literatura 6 Pílohy 7 2
Úvod Psát esej na toto téma jsem se rozhodla proto, že jsem sama atopický ekzématik a tak m toto téma nejen zajímá, ale troufám si íct, že mám i vlastní zkušenosti a povdomí o tom, co toto onemocnní obnáší. Budu tedy podávat i vlastní myšlenky, které budu konfrontovat s dosud známými teoriemi. Co je to atopický ekzém? Shoduji se s Kreslovou, která uvedla, že Ekzém je neinfekní chronické zántlivé onemocnní kže, projevující se navenek zanícenou, oteklou, podráždnou, zarudlou, vysušenou a olupující se pokožkou na rzných místech tla. Onemocnní je provázenou silným svdním, které nelze vlí kontrolovat, a které má za následek škrábání a nemocné vede k dalšímu poškození kže. Svdní a pálení kže je velmi nepíjemné a zpsobuje velký neklid a nervozitu takto postižených lidí, asto je píinou nespavosti a špatné schopnosti se soustedit a zpsobuje komplikace v sociálních vztazích, jelikož viditelné projevy nemoci pacienta zohavují. (Kreslová, 2004, s.8) Pro atopický? Jak Baštecký uvádí: jde o genotypicky fixované autosomáln ddiné onemocnní, jehož podkladem je pravdpodobn zvláštní druh vrozené alergie anafylaktického typu, oznaované jako atopie. (Baštecký, 1993, s.286) Atopici mají nedostatenou funkci lymfocyt T8 a tak ji nahrazují zvýšenou pohotovostí produkovat reaginy IgE. asto se u atopických alergik pidává astma, což se oznauje jako dermorespiraní syndrom. Kže nemocných je velmi suchá, až olupující se, se sníženou tvorbou potu a mazu, nkdy s tzv. bílým dermografismem. asto se také objevují svdivé, mokvavé zarudlé puchýky. Onemocnní má trojí období: kojenecké, dtské a období dosplých. Dlí se tak proto, že v každém období mže mít ekzém trochu jiné projevy i jeho intenzita mže být jiná. Píiny Dlení píin atopického ekzému mže být mnoho. Rozhodla jsem se pro toto: 1. genetické ada autor uvádí, že atopický ekzém má svou ddinou složku. Nicmén je to spíše ddná tendence k alergickému onemocnní a tím pádem se v rodin nemusí projevit nebo se mohou projevit jiné alergie. Pokud má nkdo z rodi i sourozenc njaké alergické onemocnní, je pravdpodobnost pro ekzém 40-60%. Jediný, kdo byl v naší rodin alergický byla moje babika, která byla alergická na Nikl, se kterým se setkala v Minerv a proto musela z této práce odejít. Jinak se u nás žádná alergie neprojevila. V mé generaci je ale atopickým exematikem také moje sestenice, která je o rok starší. Je to geneticky podmínno? Nebo jen shoda náhod? 2. imunitní Kožní lékai oznaují ekzém jako nadmrné nebo nestandardní reakce imunitního systému, jak si mžeme vyložit také podle definice dle Bašteckého, která je uvedena výše. Imunitní systém reaguje pehnan na jinak neškodné podnty. K tomu se podávají ekzematikm léky (antihistaminika) nebo hormony (kortikoidy) v podob masti nebo vnitn. Podrobila jsem se vyšetení na všechny bžné alergeny a na nic se nepišlo. Postupem asu jsem zjistila, že se nesmím dotýkat keík rajat, jinak se ekzém trochu zhorší po hodn 3
pálivých jídlech nebo po alkoholu. Kortikoidy zabírají spolehliv. Vtšinou do nkolika málo hodin. Brzy se však na nich stane lovk závislý a pak již nepomáhají tak, jak pomáhaly ze zaátku. Také hormonální ovlivnní je riskantní. Antihistaminika jsem nepožívala a jiná imunitní opatení jsem nepodstoupila. 3. psychické Kže je orgánem, který citliv reaguje také na náš duševní stav. A stejn tak stav kže ovlivuje psychiku jedince. Klasická medicína však z mé zkušenosti s psychickými faktory píliš nepoítá. Lékai jednoduše nejsou vyškoleni na to, aby zdraznili vyrovnaný životní režim a tak se uchylují k léení orgán, které nejsou píinou onemocnní, jen se zde onemocnní projevuje. Tak u nkterých ekzematik dochází také k alternaci (ekzém-astma). Co se týe doporuovaného jídelníku, v podstat by ekzematici nemli jíst tém nic. Alespo tak to pro m vyplývalo vždy, když jsem odcházela od lékae. Nedoporuuje se: dráždivé jídla- jahody, rajata, citrusové plody, koení, ale také mléné výrobky, hlavn kravské mléko, cukr, kakao, uzeniny, bílé peivo. Toto dietní stravování k psychické pohod nepispívá. Tady se odráží má zkušenost a pístup k ekzému. Myslím si totiž, že ím více se u chronických onemocnní lovk zabývá rznými dietami a postupy, jak se vyléit a úplné vyléení nepichází, tím je na tom psychicky he. Mi osobn nejvíce pomohlo to, že mám ekzém od malika a v dob, kdy jsem mla pevzít odpovdnost za své onemocnní starat se sama o natírání, koupele apod., jsem se pestala pozorovat a zaala jsem žít tak, jako bych ho nemla. Vždy, když m svdil, jsem se snažila pevést pozornost jinam a když byla kže píliš suchá, namazala jsem ji mastí. Tak žiji s ekzémem doposud a myslím, že úspšn. Ekzém mám pouze na prstech, ale v podstat mimo akutní ataky není poznat. Bezesporu však toto onemocnní ovlivnilo moji osobnost. K psychickým faktorm, které mohou podnítit vznik psychosomatického onemocnní, se také vyjadují rzné psychosomatické teorie, které tady zmíním jen ve strunosti: psychosomatické teorie psychoanalytické a hlubinné teorie pedpokládají vtšinou velmi asn založenou patologii osobnosti. Konflikt vzbuzuje úzkost i tenzi a maladaptivním pokusem o jeho ešení je pak rozvoj konkrétního psychosomatického onemocnní. Je ovšem pedpokládaná i fyziologická / organická vulnerabilita organismu. Také psychosomatický symptom nemusí nutn nést symbolický význam. Empiricky nebyly nikdy beze zbytku potvrzeny. kortikoviscerální koncepce zejména dlouhodobé psobení intenzivních negativních emocí vede k petrvávání patologického ohniska podráždní v mozkové ke a vede k následnému útlumu, tyto korové zmny se penášejí do podkoí a vedou tak k narušení vegetativních funkcí. koncepce stresu opakování stresových situací vede k déletrvajícím metabolickým zmnám a ty se pak mohou projevit poruchou v nejzranitelnjším míst organismu. Podobn je koncipována i teorie životních událostí. teorie uení typické pro dti je uení v rodin: objevení symptomu podncuje snahu rodi dítti pomoci, pozornost rodi ovšem symptom podporuje. V pípad stresu pak dít asto jiným zpsobem nedokáže získat pozornost rodi a symptom proto dlouhodob petrvává. navyklý zpsob chování chování typu A: charakterizováno nadmrnou soutživostí, prbojností a snahou po úspchu, zvýšenou hostilitou a agresivitou a zrychlením všech aktivit s neustálým pocitem nedostatku asu. Jde o náchylnost k onemocnní 4
kardiovaskulární jako hypertenze, ischemická choroba srdení. Chování typu C: mají tendenci potlaovat své emoce, zejména negativní a vyhýbat se konfliktm, je dáváno do souvislosti s onkologickými nemocemi. koncepce alexithymie specificky disponováni jsou lidé, kteí mají obtíže uvdomovat si, popsat a zpracovat vlastní emoní prožitky pímo na vdomé úrovni. Tak je mže sdlovat tlesným zpsobem. rodinné smry tzv. psychosomatické rodiny podle Minuchina jsou rodiny s propletenými vztahy a splýváním identit a rolí, kde nejsou jasn oddleny city a poteby jednotlivých len, ale každý mluví za každého, pítomna je hyperprotektivita vi všem lenm rodiny. Další je rodina se skrytým konfliktem. V okamžiku, kdy konflikt nabývá na síle a hrozí jeho otevení, dít onemocní. konflikt tak mže být odsunut stranou a mže zstat neešen. Konflikt však nezmizí a známky stresu petrvávají. A tak jsou tyto dti v bludném kruhu. Dalším typem rodiny jsou naopak rodiny chaotické, dezorganizované, s vysokou mírou konflikt, které neposkytují dítti dostatený pocit jistoty a bezpeí, kde chybí skutená vzájemnost. Také se mohou uplatovat i problémy spojené s pechodem rodiny do nové vývojové fáze. (voln dle Svoboda, 2001, s.543) Myslím, že psychická stránka tohoto onemocnní je podstatná, nikoli však jediná a mnohé teorie jsou zajímavé, ale ne všechny mají vdecký podklad. Sama si myslím, že klidným, pozitivn ladným životním postojem lze velmi dobe atopický ekzém zklidnit, utlumit. Psychosomatika ekzému Co bylo dív? Vejce nebo slepice? Tak bychom mohli definovat i vztah mezi ekzémem a typickými faktory i osobnostními charakteristikami nemocného. Na kži je možno dívat se z mnoha hledisek. 1. kže jako hranice organismu Kže je bezesporu hraniním orgánem tla. Chrání jedince a v pípad ekzému tedy není nco v poádku se schopností obrany. Obrany vi okolí a to jak na fyzické, tak na psychické úrovni. 2. kže jako erupce hlubokých intrapsychických konflikt Kže mže být i prostedkem, jak se projevují hluboké nevdomé konflikty. Ty jsou natolik silné, že jim jedinec není schopen elit vdom a tak se v podob erupce objeví na povrchu kže. Somatizace se pak jeví jako nejschdnjší ešení. 3. ekzém jako projev neho skrytého Ekzém mže být projevem neho, co se lovk snaží skrýt, nevyjádit, zapít. To je asté v rodinách, kde se potlaují emoce, zametají se vci pod koberec. Také se to týká dtí, které ze slepé lásky k rodim vezme na sebe nemoc. Vyjaduje nebo projevuje nco, co rodi/e nevyjadují, ale je to v rodin pítomno. 4. kže jako vyluovací orgán Psychosomatití pacienti jsou také oznaováni za ty, kteí si berou na sebe problémy druhých a pemílají je v sob. Je to nedostatené ohraniení sama sebe ve smyslu proniknutí cizích emocí a problém. 5
5. ekzém jako možný následek sebedestruktivních myšlenek a postoj Ty jsou velmi intenzivní a mohou se projevit jakoukoli autoimunitní nemocí. Také to platí i pro jedince, kteí mají tendenci obracet proti sob rzné situace a negativní emoce. 6. kže jako orgán komunikace problémy v oblasti vztah Onemocnní kže zpsobuje problémy ve vztazích, obzvlášt intimních. Vztahové potíže se dlí na: reakce nepátelstvím, vztekem, škrábáním i ústupem a ukonením vztahu v pípad, že je mu upírána role v centru dní je rozmazlený a na tuto roli zvyklý vztahy v rodin silný symbiotický vztah s matkou, silná incestní vazba na pvodní rodinu, rozmazlenost, nároky na zvláštní péi. hysterie dramatické, konfliktní vztahy v život jedince jsou na denním poádku Myslím, že mezi tmito pohledy se mže najít každý lovk a tak se dostávám k tomu, že psychosomatika je dle mého názoru vdou, která má pravdivé a podstatné jádro, ale promnných je tu stejný nespoet jako jinde v psychologii a tak i pohled na vc je nespoet. Je na zvážení zkušeného psychoterapeuta, aby posoudil, který faktor je spolupíinou tohoto psychosomatického onemocnní. Co se m týe, sama nevím, který pohled by sedl na mj pípad.. že by nevdomé intrapsychické konflikty z raného dtství? Terapie Terapie se zamuje jak na vnjší projevy, které se léí kortikoidy, bylinnými koupelemi, oleji, výrobky pro ekzématiky atd., tak na psychogenní zdroje, popípad upevování onemocnní. Úinné jsou relaxace, zacílený autogenní trénink i hypnotické sugesce. Nejdležitjším je však dynamická a rodinn zamená psychoterapie. Cílem je osvobozovat dít od neúnosných vnitních a vnjších tlak a podporovat jeho vývoj ve spoleenských vztazích. (dle Langmeier, 2000) Závr Atopický ekzém je stále se rozšiující onemocnní. Pestože není infekní uvádí se jeho rozšíení v populaci mezi 10 15%. Literatura Baštecký, J. (1993). Psychosomatická medicína. Praha. Avicenum Kreslová, V. (2004). Psychosomatika atopického ekzému. Diplomová práce, Katedra psychologie, MU FSS Langmeier, J., Balcar, K., Špitz, J. (2000). Dtská psychoterapie. Praha. Portál. Svoboda, M. (2001). Psychodiagnostika dtí a dospívajících. Praha. Portál. 6
Pílohy 7