Přednáška 4 B104KRM Krizový management Ing. Roman Maroušek, Ph.D.
5/Procesní charakter krize, potenciální, latentní a akutní fáze. 6/Krizové plánování, odlišnosti, metody. 7/ Struktura krizového plánu pro státní a podnikovou úroveň.
PROCESNÍ CHARAKTER KRIZE KRIZE S PROCESNÍM CHARAKTEREM JE VĚTŠINOU POMALOU KRIZÍ JE VĚTŠINOU KRIZÍ FINANČNÍ ALE TOTO JE AŽ KRIZE VE SVÉM ZÁVĚRU NEROVNOVÁHA SE POSTUPNĚ ZVĚTŠUJE, AŽ SE SYSTÉM (ORGANIZACE) DOSTANE DO NEROVNOVÁŽNÉHO STAVU PROCESNÍ KRIZE PROCHÁZÍ 4MI FÁZEMI S ODLIŠNÝM ČASOVÝM TRVÁNÍM
VZNIK KRIZE ZVĚTŠOVÁNÍM NEROVNOVÁHY FÁZE NEGATIVNÍHO VÝVOJE FÁZE KRIZE ZVLÁDNUTÍ NEGATIVNÍHO VÝVOJE ČAS
FÁZE POTENCIÁLNÍ KRIZE NEROVNOVÁHA = PERMANENTNÍ JEV NEROVNOVÁHA = POTENCIÁLNÍ KRIZE JE NEROVNOVÁHA POROVNATELNÁ SE SITUACÍ KRIZE V MINULOSTI? JE NEROVNOVÁHA NA STEJNÉ/VYŠŠÍ ÚROVNI? DOSTANE SE PODNIK Z NEROVNOVÁHY POKUD POMINOU NĚKTERÉ PŘECHODNÉ FAKTORY? JE NEROVNOVÁHA PROJEVEM CYKLU?
LATENTNÍ FÁZE KRIZE NEROVNOVÁHA SE ZVĚTŠUJE A PŘESOUVÁ SE NA DALŠÍ PODNIKOVÉ OBLASTI LZE JIŽ IDENTIFIKOVAT NĚKTERÉ KRIZOVÉ SYMPTOMY BĚŽNÉ PROJEVY: POKLES VÝKONNOSTI, NEPOŘÁDEK, PROBLÉMY V KOMUNIKACI, FLUKTUACE, VYŠŠÍ POČET REKLAMACÍ. MŮŽE TRVAT I NĚKOLIK LET V MNOHA PŘÍPADECH DOCHÁZÍ KE ZKRESLOVÁNÍ INFORMACÍ OD MANAGEMENTU
AKUTNÍ FÁZE KRIZE NEROVNOVÁHA PRONIKLA DO FINANČNÍ OBLASTI PROBLÉMY S PLATEBNÍ SCHOPNOSTÍ RŮST ZÁSOB (IN OUT) PODNIK MÁ VYŠŠÍ VÝDAJE, NEŽ PŘÍJMY OPOŽDĚNÉ PLATBY DODAAVTELŮM, VĚŘITELŮM POKLES ODBYTU OBJEVUJE SE V MÉDIÍCH ZVYŠUJE SE OBEZŘETNOST PARTNERŮ
NEZVLADATELNÁ KRIZE POKUD SE NEZVLÁDLA V PŘEDCHOZÍ ETAPĚ KRIZOVÉ ŘÍZENÍ JIŽ NEZVRÁTÍ NEGATIVNÍ VÝVOJ UKONČENÍ ČINNOSTI PODNIKU
ZÁNIK / BANKROT FÁZE PROCESU KRIZE PRVNÍ SYMPTOMY KRIZE PROJEVY V OBLASTI FINANCÍ PRVNOTNÍ PŘÍČINA
HIERARCHIE PŘÍČIN A NÁSLEDKŮ PODLE TOEPFERA INSOLVENTNOST NEEXISTENCE PRACOVIŠŤ ZABÝVAJÍCÍCH SE PRŮZKUMEM TRHU PŘEDLUŽENÍ / NESCHOPNOST SPLÁCET ABSENCE STRATEGIE / PRIORIT VRCHOLOVÉHO MANAGEMENTU POKLES ODBYTU / VÝNOSŮ KONZERVATISMUS V PROSAZOVÁNÍ DOSAVADNÍCH KONCEPCÍ PÁD CEN NEKOMPETENTNOST MAANGEMENTU / KONZERVATISMUS A BRÁNĚNÍ ZMĚNÁM SILNÝ KONKURENČNÍ TLAK VYSOKÁ NASYCENOST TRHU ZTRÁTA / NEEXISTENCE TRŽNÍ STRATEGIE PŘÍČINY NEEXISTUJE ANALÝZA ÚDAJŮ O TRHU SYMPTOMY
Vztah hrozby, scénáře a krize
Rozdíl mezi prognózou a scénářem Prognózy projekce budoucích trendů vývoj pomocí matematických modelů (většinou na základě stávajícího stavu extrapolací trendu). Scénáře formulace alternativních představ o budoucnosti prostřednictvím expertů z různých oborů. Nepredikují budoucnost, ale popis možného vývoje krizové situace.
Krizový scénář Podklad pro zpracování krizového plánu a krizové řízení. Zvyšuje schopnost podniku obstát v případě krize. Jde pouze o popis možného průběhu krizové situace.
Vztah hrozby, scénáře, krize a krizového plánu
Krizový scénář Písemný dokument, bez určené struktury Popisuje možné krizové situace a jejich průběh (v čase a prostoru) na základě zkušeností Vychází z analýzy rizik Neřeší oblast prevence, ale reakce Sestavován formou diskuze, brainstormingu U každého pojmenovaného rizika stanovíme: Kdy? Za jakých podmínek? Pravděpodobnost, že vznikne (expertní odhad). Závažnost dopadu (finanční, následné finanční, na zdraví, atd.)
VZTAH ŘÍZENÍ RIZIK A TVORBY KRRIZOVÉHO SCÉNÁŘE A PLÁNU IDENTIFIKACE RIZIK ANALÝZA RIZIK HODNOCENÍ RIZIK IDENTIFIKACE KRIZOVÉ SITUACE TVORBA KRIZOVÉHO SCÉNÁŘE TVORBA KRIZOVÉHO PLÁNU
PRAVDĚPODOBNOST, ŽE SE STANE MATICE RIZIK
OPATŘENÍ VIZ. PŘEDNÁŠKA Č. 2, ŘÍZENÍ RIZIK
POSTUP TVORBY VARIANTNÍCH SCÉNÁŘŮ IDENTIFIKACE VŠECH MOŽNÝCH FAKTORŮ PŘI KTERÝCH MŮŽE RIZIKO VZNIKNOUT PRIORITIZACE FAKTORŮ DLE VYŠŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTI VÝSKYTU STANOVENÍ PŘEDPOKLÁDANÉHO VÝVOJE FAKTORŮ URČENÍ FAKTORŮ S NEJVYŠŠÍM DOPADEM PÍSEMNÉ ZPRACOVÁNÍ VARIANTNÍHO SCÉNÁŘE POPSÁNÍ TOHO, CO NEGATIVNÍHO DANÝ SCÉNÁŘ PŘINESE
ZPRACOVÁNÍ PODNIKOVÉHO KRIZOVÉHO PLÁNU Krok 1 Krok 2 Krok 3 Krok 4 Krok 5 IDENTIFIKACE VNITŘNÍCH / VNĚJŠÍCH RIZIK UMÍSTĚNÍ RIZIK DO MATICE RIZIK OZNAČENÍ OHNISEK KRIZE ZPŮSOBUJÍCÍCH KRIZOVÉ SITUACE TVORBA KRIZOVÉHO SCÉNÁŘE ZPRACOVÁNÍ KRIZOVÉHO PLÁNU
KRIZOVÝ PLÁN ODPOVÍDÁ NA OTÁZKY: Jaké krizové situace mohou nastat? Jaká je pravděpodobnost jejich výskytu? Jaký mohou mít dopad? Jaký může být jejich průběh? Jaká opatření mohou být provedena a kdo je může provést? Jaké jsou k opatřením přiřazeny zdroje? Jakým postupem bude krize zvládána? Jaké role jsou určeny konkrétním zaměstnancům pro zvládnutí krize?
KRIZOVÝ PLÁN Z POHLEDU ČESKÉ LEGISLATIVY ZÁKON 240 / 2000 Sb. = definice krizového plánu. PO 2405/PLA-2003 = harmonogram přípravy a zpracování krizového plánu. Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. = metodika zpracování krizového plánu (vč. nařízení vlády č. 36/2003 Sb., č.j. PO-2675/PLA-2003
Systém krizového plánování ČR
Krizové plánování - definice Kontingenční plán určitý stupeň připravenosti na nenadálou událost Krizový plán souhrnný plánovací dokument, který zpracovávají zákonem určená ministerstva a jiné správní úřady, ČNB a další určené státní orgány, orgány krajů, určené obce, a obsahuje souhrn opatření a postupů k řešení krizových situací. Mediální plán výsledek analýzy a manažerské práce v oblasti informační podpory pro proces zvládání krizových situací. Operační plán dokument krizového plánování, který upřesňuje postup řešení konkrétní krizové situace v konkrétních podmínkách.
Povinnost zpracovávat krizové plány má: Ministerstva a další správní úřady ČNB Orgány kraje Obecní úřady (rozpracovávají) Kancelář Poslanecké sněmovny, Senátu, prezidenta republiky, NKÚ, BIS
Struktura krizového plánu Popis krizové situace, krizový scénář Složení krizového týmu Rozsah mimořádných pravomocí a odpovědností Všeobecné a specifické postupy v krizové situaci Kontaktní údaje na členy krizového týmu Důležitá telefonní čísla Seznam zainteresovaných stran, kterým musí být krize hlášena Zásady krizové komunikace Další informace (o zdrojích, rezervách apod.) Formuláře důležitých protokolů (interních, externích) Data školení, nácviků Způsoby přípravy na krizové situace Rozdělovník Přílohy Označeno verzí a datem posledního a příštího přezkoumání