Informovanost a připravenost matek na kojení v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem

Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta Eva Ježková DiS Informovanost a připravenost matek na kojení v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Eva Provazníková Ústí nad Labem 2007

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje. Ústí nad Labem 21. března 2007 2

Děkuji Mgr. Evě Provazníkové za cenné rady a odborné vedení bakalářské práce. Děkuji kolektivu sester novorozeneckého oddělení za vstřícný přístup při realizaci průzkumného šetření. 3

OBSAH Úvod 6 1. Charakteristika problematiky kojení. 7 1.1 Vývoj mléčné žlázy... 7 1.2 Anatomie mléčné žlázy.. 8 1.3 Fyziologie laktace.. 9 1.4 Druhy mateřského mléka... 10 1.5 Složení mateřského mléka. 11 1.5.1 Imunologické složky mateřského mléka... 11 1.5.2 Bílkoviny... 12 1.5.3 Tuky... 12 1.5.4 Sacharidy... 12 1.5.5 Vitamíny 13 1.5.6 Minerální látky a stopové prvky 13 1.6 Příprava na kojení v těhotenství. 14 1.7 Kojení. 15 1.7.1 První přiložení novorozence k prsu na porodním sále.. 15 1.8 Význam kojení... 16 1.8.1 Výhody kojení pro dítě.. 16 1.8.2 Výhody kojení pro matku.. 17 1.9 Technika kojení.. 18 1.9.1 Polohy při kojení 18 1.9.2 Technika přisátí.. 22 1.10 Alternativní způsoby krmení. 23 1.11 Odstříkávání mateřského mléka 24 1.12 Výživa kojící matky.. 25 1.13 Kontraindikace kojení... 26 1.13.1 Překážky kojení 26 1.13.2 Léky kontraindikované při kojení 27 4

2. Průzkumné šetření.. 28 2.1 Cíle práce a pracovní hypotézy... 28 2.2 Metodika průzkumného šetření... 29 2.3 Výsledky průzkumu a jejich analýza... 30 2.4 Diskuze 47 2.5 Návrh řešení zjištěných nedostatků. 48 Závěr... 50 Anotace... 51 Literatura a prameny... 52 Seznam obrázků.. 53 Seznam tabulek... 54 Seznam grafů.. 55 Seznam příloh. 56 Příloha 1.. 57 Příloha 2.. 59 5

ÚVOD Již několik let je u nás na porodnicích zaveden systém roaming in. Znamená to, že zdravé dítě je po porodu ponecháno u matky, která se o ně s pomocí dětské sestry učí starat. Tento systém funguje ve většině porodnic v ČR. Bezprostředně po porodu sestra přiloží matce dítě k prsu. Zahájí tím proces kojení, jenž se na několik měsíců stane nejintimnějším kontaktem mezi matkou a jejím dítětem. Proces, který jediný je schopen nejlépe zajistit dítěti výživu v prvních šesti měsících věku. Proces, jenž slibuje dítěti dobrý předpoklad pro vývoj do budoucnosti. Informace o kojení matka získává již v těhotenství. V porodnici v Ústí n.l. se problematikou kojení zabývají dětské sestry. Péče o prsy a odstříkávání je v kompetenci ženských sester. Je tedy velmi důležitá dobrá spolupráce. Přestože kojení je nesporně nejvýhodnější jak pro matku, tak pro dítě, mnoho matek po několika týdnech od kojení upouští a převádí své dítě na umělou výživu. Proto jsem se rozhodla ve své práci zaměřit na úroveň informovanosti a připravenosti matek ke kojení v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. 6

1. CHARAKTERISTIKA PROBLEMATIKY KOJENÍ 1.1 Vývoj mléčné žlázy Mléčná žláza se začíná vyvíjet asi v 6. týdnu nitroděložního života. Z epitelového ztluštění, které jde od axily do tříselného ohbí (tzv. mléčná lišta) se vytvářejí skupiny apokrinních žláz. Z těch se vyvinou mléčné žlázy.ve 32. týdnu jsou u plodu diferencované všechny struktury mléčné žlázy. V období okolo termínu porodu je mléčná žláza dítěte schopna produkce mléka. K tomu také u novorozence občas dochází. Děje se tak vlivem hormonů, které transplacentárně přešly do organizmu plodu a jde o přechodný jev. Po porodu jsou v mléčné žláze zřetelné všechny anatomické součásti. Až do puberty zůstává mléčná žláza v klidu. Další rozvoj je pohlavně diferencován, nastává u dívek v pubertě, kolem 12. roku. Zmnožují se tkáně tvořící žlázu, dvorec se pigmentuje, bradavka se stává zřetelnější. S nástupem cyklických hormonálních změn se žláza zdokonaluje. Největší rozvoj mléčné žlázy nastává v těhotenství. Je to způsobeno vlivem několika hormonů. Nejvýznamnější jsou estrogeny stimulují růst vývodné části žlázy. Gestageny podporují růst žlázové tkáně. Během těhotenství dochází k ukládání velkého množství tuku, hmotnost prsů vzroste až o 1 kg. 7

1.2 Anatomie mléčné žlázy Žláza je rozdělena na 15 až 25 oddílů navzájem oddělených vazivovými přepážkami. Každý oddíl je tvořen asi stovkou alveolů ve kterých se tvoří mléko. Z alveolů se formují vývodné kanálky. Postupně se jednotlivé vývody spojují směrem k bradavce ve větší vývody, kterých na ní ústí 15 až 25. Úsek vývodů pod dvorcem prsu je rozšířen (0,5 1,0 cm v průměru), mléko se zde shromažďuje v tzv. sinusech. Zásobování tkáně kyslíkem a živinami je znázorněno na obr. 1. 1 Obr. 1 - Anatomie mléčné žlázy 1 1 Laktační liga, [online], dostupné na WWW: <http://www.kojeni.cz/texty.php> 8

1.3 Fyziologie laktace Kojení je děj, který organizmus matky předpokládá a průběhu těhotenství se na něj připravuje. Řízení tvorby a regulace množství mléka závisí hlavně na dvou hormonech oxytocinu a prolaktinu. Uvolňování již vytvořeného mléka zajišťuje oxytocin. Ten způsobuje stah myoepitelových buněk tzv. let-down reflex = vypuzovací reflex. Zpočátku je tento reflex nepodmíněný. Postupně se však dostavuje jako reakce na sání dítěte a tím se stává podmíněným. Prolaktin se v menším množství tvoří již v těhotenství, zvláště v posledním trimestru působí na tvorbu mleziva. Účinek prolaktinu je v těhotenství blokován těhotenskými hormony, zvláště gestageny. Teprve po porodu placenty začne výrazně stoupat jeho hladina. Nejsilnějším podnětem pro vylučování do krve je opět sání dítěte, zvláště v první půlhodině po porodu. Proto je důležité, aby první přiložení novorozence proběhlo již v této době. Období zvýšené tvorby nastupuje obvykle druhý až třetí den po porodu, někdy již dříve, ale i později. Hormonální stimulace tvorby a uvolňování mléka má největší význam na začátku celého procesu. Později je proces laktace natolik stabilizován, že již není tolik závislý na kolísání hladin obou hormonů. Hlavním regulačním mechanismem se stává stimulace bradavky sáním dítěte. 9

1.4. Druhy mateřského mléka Mlezivo (kolostrum) toto mléko se tvoří v prvních dnech po porodu. Je charakteristické vysokým obsahem bílkovin, imunoglobulinů, tuků a nižším obsahem cukrů. Energetická hodnota je vyšší než u přechodného a zralého mateřského mléka, jehož sekrece navazuje na tvorbu kolostra. Přechodné mateřské mléko se tvoří v období od 5 do 14 dne po porodu. Zralé mateřské mléko se tvoří od 14 dne po porodu. Lze rozlišovat tzv. přední zralé mateřské mléko, které obsahuje více vody, laktózy a rychle uhasí žízeň dítěte a zadní zralé mléko, jež obsahuje více tuků a dítě zasytí. 10

1.5 Složení mateřského mléka Kojené dítě nepotřebuje jinou potravu nebo nápoj před dosažením 6 měsíců věku. Mateřské mléko obsahuje všechno, co dítě potřebuje ve správném poměru. Složení mateřského mléka se mění tak, že vždy vyhovuje měnícím se potřebám dítěte. 2 Složení mleziva, které se tvoří v posledních týdnech před porodem a v prvních dnech po porodu se liší od složení zralého mléka. Množství mleziva kolísá mezi 10 a 100 ml za den. Vysoká hustota (více bílkovin a solí, méně tuků a cukrů) vyhovuje ještě nedokonalé funkci ledvin. V prvních dnech po porodu využívá novorozenec energii z prenatálního období. Je proto zbytečné ho přikrmovat. 1.5.1 Imunologické složky mateřského mléka Asi jednu čtvrtinu bílkovin mleziva tvoří obranné látky, zejména sekreční imunoglobulin A, lysozym a laktoferin. Ty tvoří významnou podporu imunity novorozence. Sekreční imunoglobulin A povléká sliznice trávicího ústrojí a chrání tak dítě před osídlením choroboplodnými bakteriemi. Laktoferin spolu s laktózou ( hlavní sacharid mateřského mléka) tvoří příznivé prostředí pro růst bakteriálního kmene Lactobacillus bifidus, nejčastější bakterie osidlující trávicí ústrojí kojených dětí. Střevo uměle živených dětí je osídleno zcela jinými kmeny. Součástí mateřského mléka jsou leukocyty. Protilátky i leukocyty jsou citlivé na fyzikální vlivy. Manipulace s mlékem var, pasterizace, dokonce i kontakt se sklem je zčásti nebo úplně ničí. Prostřednictvím bradavky dostává mléčná žláza matky informaci o osídlení úst dítěte bakteriemi a na základě této informace se v mateřském mléce tvoří protilátky. Mléko, zvláště je-li vypito přímo z prsu, poskytuje dítěti ochranu v průběhu celého období kojení. Podávání čaje nebo jiných tekutin ředí mateřské mléko a omezuje tak jeho imunologické působení. 2 Vinther, T.D., Kojení. Jak podpořit úspěch?, s. 21 11

1.5.2 Bílkoviny Obsah bílkovin v mlezivu je 1,5 2,0 g/100ml, ve zralém mléce 1,1 1,3 g/100ml. Část jsou již zmíněné imunologické složky. Obsah bílkovin v mateřském mléce je do značné míry nezávislý na příjmu bílkovin ve stravě matky. Teprve těžká podvýživa má na obsah bílkovin v mateřském mléce nepříznivý vliv. Hlavními bílkovinami jsou laktalbumin a kasein. Poměr laktalbumin : kasein je v mlezivu 90:10, ve zralém mléce 60:40. Nižší hladina kaseinu v mateřském mléce umožňuje jeho lehčí stravitelnost. V kravském mléce, které je základem většiny náhražek mateřského mléka, je poměr laktalbumin : kasein zhruba opačný. Proto u nekojeného dítěte zůstává hrubá sraženina kaseinu v žaludku déle, než jemná sraženina u kojeného dítěte. Kojené dítě chce proto jíst častěji, intervaly mezi kojením jsou kratší než při krmení umělou výživou. Jinou bílkovinou kravského mléka je betalaktoglobulin, který je často příčinou nesnášenlivosti kravského mléka u některých kojenců i dospělých. Jako náhrada mateřského mléka není vhodné ani kozí, ani sojové mléko. 1.5.3 Tuky Mlezivo obsahuje 2,0 2,2 g/100ml, zralé mléko 4,0 4,5 g/100ml. Množství tuku v mateřském mléce se mění v průběhu dne i během jednoho kojení. Na začátku kojení je tuku méně, zato více cukru (laktózy). Jak dítě saje, tuku postupně přibývá, na konci kojení je ho až 5x více. Mléko, tvořící se na začátku kojení, se nazývá přední a slouží dítěti především k uhašení žízně. Mléko, tvořící se na konci kojení, se nazývá zadní a je bohaté na tuk, poskytuje dítěti značnou část energie (30 50 %). Nelze proto délku jednotlivých kojení omezovat, dítě by mohlo být o tuto část mléka ochuzeno. 1.5.4 Sacharidy Slouží jako hlavní dodavatelé energie. Sacharidy poskytují dítěti 40 % energie. V mlezivu je sacharidů 4,0 4,2 g/100 ml, ve zralém mléce 5,0 7,0 g/100 ml. Hlavním sacharidem mateřského mléka je laktóza, ta je rozkládána enzymem laktázou. 12

Laktóza a příznivá střevní flóra usnadňují vstřebávání vápníku a železa. Vedle laktózy jsou v ženském mléce obsaženy také oligosacharidy. 1.5.5 Vitamíny Vitamíny rozpustné ve vodě jsou v mateřském mléce v potřebném množství, pokud matka přijímá jejich dostatečné množství ve stravě. Z vitamínů rozpustných v tucích obsahuje mateřské mléko dostatek vitamínu E. Vitamínu D, rozpustného v tucích, obsahuje ženské mléko málo, značnou část tohoto vitamínu však obsahuje ve formě rozpustné ve vodě. Pouze ve městech se sníženým průnikem ultrafialového záření je třeba malou dávku přidávat. Bezprostředně po porodu potřebuje novorozenec vitamín K. Při jeho nedostatku může dítě postihnout krvácivá nemoc novorozence (morbus haemorrhagicus neonati). Množství vitamínu K v mateřském mléce se podle současných znalostí považuje za nedostatečné a vitamín se dětem po porodu dodává. Možnosti podání jsou jak per os, tak i.m. nebo i.v. Obecně se preferuje i.m podání. 1.5.6 Minerální a stopové prvky Ženské mléko obsahuje asi 3krát méně minerálních látek než mléko kravské. Nižší obsah minerálních látek je pro dítě příznivý, neboť způsobuje nižší osmotickou zátěž. Pokud matka netrpí závažným nedostatkem některého prvku, je přísun minerálních látek v mateřském mléce dostačující. 13

1.6 Příprava na kojení v těhotenství V dnešní době je poměrně jednoduché opatřit si informace ohledně kojení. Mnoho nastávajících maminek přichází do porodnice vyzbrojeno různými informacemi. Trh dnes nabízí široké spektrum možností, jak si informace zajistit. Od knih o rodičovství, přes všemožné magazíny po internet a jiné. Každá těhotná žena by se měla poradit s odborníkem o tvaru svých prsních bradavek (viz obr. 2). Poměrně dost maminek má ploché či vpáčené bradavky, které působí problémy při přisávání dítěte. Ty lze řešit povytahováním prsních bradavek nebo nošením formovačů bradavek. Formovač tvoří dvě obvodem spojené misky z umělé hmoty, tvarem odpovídající velikosti dvorce prsu. Nosí se volně v podprsence. Délka nošení není omezena, platí zde spíše více než méně. Obr. 2 Tvary prsních bradavek, test vytažitelnosti prsních bradavek 3 3 Laktační liga, [online], dostupnost na WWW: < http://www.kojeni.cz/texty.php?id=21> 14

1.7 Kojení Novorozenec má být přiložen k prsu do 30 minut, maximálně do 2 hodin po porodu. Organizmus matky reaguje v této době na sání bradavky velmi intenzivně. Vzestup hormonů oxytocinu a prolaktinu je po prvním přiložení mnohonásobně vyšší. Správná technika kojení pomáhá indukci tvorby mléka a předchází možným komplikacím. Většinou je dítě po narození krmeno technikou on demand, kdy je dítě k prsu přikládáno dle potřeby. Většina dětí si postupně vytvoří pevný vzorec krmení. Četnost kojení s věkem dítěte klesá. Při jednom krmení může být dítě přiloženo k oběma prsům, nebo lze při jednotlivých krmeních přikládat pouze k jednomu prsu a prsy střídat. Mezi kojením není nutné bradavky omývat mýdlem či ošetřovat krémy. K prevenci postačí potřít dvorec a bradavku zbytkem mléka a mléko nechat zaschnout. Mateřské mléko obsahuje dostatek baktericidních látek a tuků, které bradavku ochrání. 1.7.1 První přiložení novorozence k prsu na porodním sále Přiložení novorozence k prsu již na porodním sále je důležité proto, že sací reflex a tvorba hormonů je v této době nejvyšší. Rychleji se odloučí placenta, zavinuje se děloha, a tím se zmenší ztráta krve matky. Časným přiložením se též posiluje citová vazba mezi matkou a dítětem. Vlastní přiložení: Nahý novorozenec, přikrytý zahřátou plenou, se přiloží na nahé tělo matky. Dítě se uvolní, odpočívá, matka na ně hovoří a hladí. Po chvíli se dítě začne pohybovat, otvírá a zavírá ústa, otáčí hlavičku, začíná lézt po těle matky a hledá bradavku. Také je možné dítě přiložit rovnou k prsu. 15

1.8 Význam kojení Kojení je přirozený způsob výživy novorozence a kojence. Plně naplňuje výživové požadavky dítěte do 6. měsíců jeho života. 1.8.1 Výhody kojení pro dítě Skladba mateřského mléka se v průběhu jednoho kojení, ale i během celého laktačního období mění a přizpůsobuje se aktuálním výživovým potřebám dítěte, což je velmi důležité pro jeho zdravý růst a tělesný vývoj. Mateřské mléko dále obsahuje celou řadu imunologických složek, které chrání dítě před vznikem různých infekcí trávicího ústrojí a dýchacích cest, středoušních zánětů a kojené děti jsou také méně často hospitalizovány. 4 Výlučně kojené dítě je chráněno před možným přívodem alergenů v potravě. Do značné míry kojení brání vzniku obezity, neboť dítě si řídí příjem potravy dle potřeb jeho organizmu. U kojených dětí se snižuje riziko vzniku diabetu, kojení rovněž přispívá k prevenci aterosklerózy. Železo obsažené v mateřském mléce je podstatně lépe využíváno než železo z kravského mléka, proto výlučné kojení zabraňuje v prvních 6ti měsících života dítěte vzniku anemií. U kojených dětí dochází méně často k výskytu syndromu náhlého úmrtí dítěte. Kojení je v podstatě prvním sociálním kontaktem matky a novorozeného dítěte, Podporuje přirozené citové pouto, které je velmi důležité pro další psychický i sociální vývoj dítěte. 4 Klimová, A., Kojení dar pro život, s. 9 16

1.8.2 Výhody kojení pro matku Kojení pozitivně ovlivňuje duševní zdraví matky. Oxytocin, který se při porodu vyplavuje, stahuje dělohu a pomáhá při zástavě krvácení po porodu. Současně napomáhá uchování železa v organizmu matky. Kojení snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků. Do určité míry funguje časté kojení jako ochrana před dalším těhotenstvím. Výhodou kojení pro matku je, že mléko je vždy přístupné a má správnou teplotu. Tím je pro ženu nejpohodlnější výživou pro její dítě. 17

1.9 Technika kojení Technika kojení je jedním ze základních předpokladů úspěšného kojení. Většina neúspěchů při kojení je spojena právě s nesprávnou technikou. 5 1.9.1 Polohy při kojení Jedním z předpokladů úspěšného a dlouhodobého kojení je správná poloha, která musí být pohodlná jak pro matku, tak pro dítě. Po porodu, dokud se ještě matka nemůže dobře pohybovat, je vhodná poloha vleže, kdy dítě leží na boku, přitisknuté k matce. Velmi oblíbená je poloha vsedě či boční, neboli fotbalové držení. Poloha tanečníka a vertikální poloha jsou vhodné pro nedonošené děti, nebo matky po císařském řezu. Poloha v leže - matka i dítě leží - matka má polštářem podloženou pouze hlavu a to tak, aby se vyrovnala poloha hlavy s výší ramene - dítě leží v ohbí paže - matka se nesmí opírat o loket, ani horní končetina nemá být zdvižena nad úroveň ramene Obr. 3 - Poloha při kojení v leže 6 5 Klimová, A., Kojení dar pro život, s. 44 6 Laktační liga, [online], dostupné na WWW: < http://www.kojeni.cz/texty.php?id=18> 18

Poloha vsedě, poloha v náručí neboli poloha Madony - hlava dítěte leží v ohbí paže matky - předloktí matky podpírá dítěti záda - prsty matky spočívají na hýždích nebo stehýnku výše umístěné dolní končetiny dítěte, druhou rukou matka přidržuje prs - spodní ruka dítěte je kolem prsu matky - chodidla matky podpírá stolička Obr. 4 - Poloha při kojení v sedě 7 Poloha boční fotbalové držení - dítě leží na předloktí matky, která rukou podpírá ramínka dítěte - prsty podpírají hlavičku dítěte - nožky dítěte jsou podél matčina boku - chodidla dítěte se nesmí o nic opírat - předloktí matky je podepřeno polštářem Obr. 5 - Fotbalová poloha kojení 8 7 Laktační liga, [online], dostupné na WWW: <http://www.kojeni.cz/texty.php?id=18> 8 Tamtéž 19

Poloha tanečníka - dítě leží na matčině předloktí - ruka podpírá prs téže strany Obr. 6 - Poloha tanečníka 9 Poloha v polosedě s podloženýma nohama - dítě leží v ohbí paže nebo na předloktí paže matky - polštář na břichu matky brání tlaku na případnou jizvu po císařském řezu - polštář pod koleny podpírá dolní končetiny matky Obr. 7 - Poloha při kojení v polosedě 10 Poloha vleže na zádech - matka může dítě k prsu přisouvat bez většího úsilí a tlaku na jizvu Obr. 8 - Kojení vleže na zádech 11 9 Laktační liga, [online], dostupné na WWW: <http://www.kojeni.cz/texty.php?id=18> 10 Tamtéž 11 Tamtéž 20

Poloha vzpřímená a vertikální - matka jednou rukou drží dítě, druhou prs - dítě sedí obkročmo na levé dolní končetině matky a její pravá ruka podpírá hlavu a krk spolu s tělem dítěte - levá ruka matky podpírá prs téže strany - při kojení z pravého prsu jej podpírá pravá ruka, levá podpírá dítě Obr. 9 - Vzpřímená poloha při kojení 12 Poloha při kojení dvojčat Při kojení dvou dětí lze současně volit různé polohy: boční fotbalové držení, kojení vleže, paralelní poloha. Obr. 10 - Kojení dvojčat 13 Poloha při kojení trojčat Dvě děti jsou kojené v boční fotbalové poloze a třetí leží v klíně matky a později je kojeno samostatně. 12 Laktační liga, [online], dostupné na WWW: <http://www.kojeni.cz/texty.php?id=18> 13 Tamtéž 21

1.9.2 Technika přisátí Samotná poloha nestačí, dítě se musí také správně přisát. Platí zásada DÍTĚ K PRSU, NE PRS K DÍTĚTI. Matka přidržuje prs zespodu všemi prsty kromě palce, nedotýká se bradavky. Drážděním úst bradavkou vyvolá hledací reflex. Dítě otevře zeširoka ústa a tím je připraveno uchopit bradavku i s dvorcem. Špička nosu a brada dítěte se při sání dotýkají prsu. Ucho, rameno a kyčle jsou v jedné linii. Technika kojení a sání je pěkně zobrazena v příloze č. 2 22

1.10 Alternativní způsoby krmení V případě, že z nějakého důvodu je nutné dítě přikrmovat, je dobré zvolit některou z alternativních metod. Je nevhodné krmit dítě z kojenecké lahve. Technika uchopení savičky ústy dítěte a taktéž sání je odlišné a pro dítě matoucí. Alternativní způsob krmení je také vhodný pro nedonošené děti, především při přechodu z krmení žaludeční sondou na aktivní krmení. Druhy alternativních metod: a) krmení lžičkou b) krmení kapátkem nebo stříkačkou Obr. 11 - Krmení lžičkou 14 Obr. 12 - Krmení stříkačkou 15 c) krmení po prstu d)krmení kádinkou a hrníčkem Obr. 13 - Krmení po prstu 16 Obr. 14 - Krmení kádinkou 17 e) krmení ze suplementeru Obr. 15 - Krmení ze suplementeru 18 14 Laktační liga, [online], dostupné na WWW: <http://www.kojeni.cz/texty.php?id=0> 15 Tamtéž 16 Tamtéž 17 Tamtéž 18 Tamtéž 23

1.11 Odstříkávání mateřského mléka Na začátku kojení, není-li tvorba mléka s potřebou dítěte ještě v rovnováze, je někdy nutné přebytky mléka odstříkat. Také pokud matka nemůže z různých důvodů dítě kojit, je vhodné mléko odstříkat a dítěti podat jinou formou. Správná technika odstříkávání má co nejlépe napodobit sání dítěte. Proto se dává přednost odstříkávání rukou před použitím různých typů odsávaček. Ruční odstříkávání nevyžaduje sterilizaci, je vždy k dispozici. Na rozdíl od ručního odstříkávání, kterému se matka musí naučit, je manipulace s odsávačkou snadná. Při častém odsávání mléka je určitou výhodou i rychlost odsávání v porovnání s odstříkáváním rukou. Použití odsávačky má však také několik nevýhod: zvyšuje riziko bakteriálního znečištění (mléko je v kontaktu s více povrchy); otok dvorce prsu matky (brání účinnému přisátí dítěte). Při výskytu větších trhlin na bradavkách se použití odsávačky nedoporučuje, neboť jejich stav se tím ještě zhoršuje. Není nutné, aby kojící matka odstříkávala zbylé mléko vždy po kojení. Každá matka by se však s technikou ručního odsávání měla seznámit ještě před odchodem z porodnice, aby ji v případě potřeby byla schopna použít. 24

1.12 Výživa kojící matky Pokud se kojící žena stravuje podle obecně doporučovaných zásad, nejsou nutná žádná další doporučení. 19 Nároky na přívod energie a živin jsou ve srovnání s nekojící ženou vyšší. Mylné jsou však představy, že matka musí jíst za dva. Nadměrný přísun tekutin příliš neovlivní množství mléka, ale vysoký přívod energie, tuků a cukrů vede k nežádoucímu zvýšení hmotnosti matky, kterého se pak obtížně zbavuje. Kojící matka musí dbát na přísun těch živin, jejíchž obsah v mateřském mléce je závislý na jejich množství ve stravě matky (např. Fe, Ca, J, vitamín A, skupina vitamínu B, vitamíny D a E). Obecné zásady výživy kojící ženy: Konzumace pestré a rozmanité stravy, výběr stravy s nízkým obsahem tuků, zejména živočišných. Dostatečný příjem stravy bohaté na zeleninu, ovoce, bílkovinné výrobky. Střídmý příjem cukru a sladkostí, kuchyňské soli a slaných potravin. Vyvarování se pití alkoholu, omezený příjem kávy. 19 Klimová, A., Kojit? A jak?, s. 44 25

1.13 Kontraindikace kojení Přestože je kojení ideálním způsobem výživy novorozence a kojence, v určitých případech je nutné od kojení upustit. Kontraindikace ze strany dítěte: Jsou to dědičné metabolické vady - fenylketonúrie - galaktosémie - leucinóza Kontraindikace ze strany matky: - aktivní TBC - infekce HIV - laktační psychóza Kontraindikací nejsou virové infekce matky, mastitida ani respirační onemocnění matky. Mateřské mléko obsahuje proti těmto onemocněním protilátky. 1.13.1 Překážky kojení Překážky kojení znesnadňují sání dítěte, nicméně kojení zcela nevylučují. Jsou to především rozštěpové vady. Taky ploché či vpáčené bradavky dokáží kojení znepříjemnit. 26

1.13.2 Léky kontraindikované při kojení Některá farmaka mohou přecházet do mléka a poškodit zdraví dítěte, proto jsou v období kojení kontraindikována. Jedná se obecně o některá psychofarmaka, cytostatika, antiulcerosa, radioizotopy. Také nikotin je vylučován do mléka, proto by kojící ženy neměly kouřit ani pobývat v zakouřené místnosti. Také požívání alkoholu je zcela nevhodné. Kofein není přímo kontraindikován, ale měl by být matkou přijímán uměřeně. 27

2. PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ 2.1 Cíle práce a pracovní hypotézy Cíl 1: Zjistit skutečný stav informovanosti matek o problematice kojení před odchodem z oddělení šestinedělí Cíl 2: Zhodnotit úlohu zdravotníků v otázce informovanosti a připravenosti matek na kojení Hypotézy: 1) Předpokládám, že alespoň 75% matek zná více než jednu polohu při kojení 2) Předpokládám, že nejméně 60% ví, že dítě je dobré pouze kojit (bez přikrmování) do 6ti měsíců věku 3) Předpokládám, že více než 70% dotázaných zná techniku ručního odstříkávání mléka 4) Předpokládám, že nejméně 90% matek ví jak často a jak dlouho kojit 5) Předpokládám, že více matek se spíše při problémech s kojením po propuštění z porodnice obrátí na laickou veřejnost než na odborníky 6) Předpokládám, že nejvýše 20% matek byly prsy vyšetřeny v těhotenství 28

2.2 Metodika průzkumného šetření Ve své práci jsem si vytkla za cíl zjistit úroveň připravenosti a informovanosti matek o kojení na oddělení šestinedělí. Průzkum jsem realizovala pomocí anonymního dotazníku viz. příloha č.1. Dotazník obsahuje 17 položek. Ačkoliv jsem si vědoma úskalí při kladení otevřených otázek, přesto jsem čtyři takové zvolila. Tím, že maminky musely odpovídat vlastními slovy a odpovědi samy formulovat, byly nuceny se nad problematikou více zamyslet. Možná se i podívaly do informační brožury či letáku aby nalezly vhodnou odpověď a tím si zvýšily své znalosti. Zbylé otázky jsou buď zcela uzavřené, nebo polouzavřené. Dotazníky jsem distribuovala buď osobně, nebo mi pomáhala mnou poučená sestra z novorozeneckého oddělení. Během měsíců říjen, listopad a prosinec bylo rozdáno 100 dotazníků. Matky odevzdaly 92 vyplněných dotazníků, z toho 84 bylo použitelných. 8 dotazníků jsem vyřadila, protože matky u některých otázek zaškrtly více odpovědí. V případě, že matka na otázku Chcete kojit své dítě? odpověděla NE, dotazník nebyl dále hodnocen. Pokud by se ukázalo, že poměr prvorodiček a vícerodiček je značně nevyvážený, musela bych položky dotazníku hodnotit pro každou skupinu zvlášť. Do průzkumného šetření byly zařazeny matky zdravých, donošených dětí. Dotazníky jim byly předávány odpoledne, den před plánovaným propuštěním, a matky je vracely buď mně či sestře do ruky, nebo je nechávaly na nočním stolku. 29

2.3 Výsledky průzkumu a jejich analýza Položka č. 1 Chcete kojit své dítě? 83 matek odpovědělo kladně, pouze jedna zaškrtla, že kojit nechce. Tento dotazník je proto z dalšího hodnocení vyřazen. Tab. 1 Poměr matek, které chtějí a nechtějí kojit absolutní četnost relativní četnost ano 83 98,80% ne 1 1,20% celkem 84 100,00% Otázka č.1: Kojit-ANO / NE NE; 1 (1,2%) ANO; 83 (98,8%) 30

Položka č. 2 Jste prvorodička? Tato otázka pomohla zjistit poměr prvorodiček k vícerodičkám. Pokud by byl mezi oběma skupinami velký rozdíl, bylo by nutné dotazník vyhodnotit pro každou skupinu zvlášť. ANO odpovědělo 46 matek, NE odpovědělo 37. Tab. 2 Poměr prvorodiček k vícerodičkám absolutní četnost relativní četnost ano 46 55,42% ne 37 44,58% celkem 83 100,00% Graf 2 - Poměr prvorodiček k vícerodičkám Vícerodičky - 45% Prvorodičky - 55% 31

Položka č. 3 Kde jste získala nejvíce informací o kojení? Většina maminek a to 52 odpověděla, že nejvíc informací získaly po porodu od personálu. 16 matek považuje za největší zdroj informací své příbuzné, známé, kamarádky. 9 získalo informace z brožur a letáků, 3 na internetu, 2 v poradně u gynekologa a 1 jinde. Odpověď Informace jsem nezískala nezvolil nikdo. Tab. 3 - Zdroj informací o kojení absolutní četnost relativní četnost v poradně u gynekologa a 2 2,41% po porodu od personálu b 52 62,65% od rodiny, přátel c 16 19,28% z informačních brožur, letáků, knih d 9 10,84% na internetu e 3 3,61% jinde f 1 1,20% informace jsem nezískala g 0 0,00% celkem 83 100,00% Graf 3 - Zdroj informací o kojení 60 50 40 30 20 10 0 52 16 9 2 3 1 0 a b c d e f g 32

Položka č. 4 Myslíte, že máte dostatek informací ohledně kojení? 76 maminek udalo, že dle jejich názoru mají dostatek informací o kojení. 7 matek si myslí opak. Tab. 4 Dostatečné informace o kojení absolutní četnost relativní četnost ano 76 91,57% ne 7 8,43% celkem 83 100,00% Graf 4 - Dostatek informací o kojení 80 70 60 50 40 76 30 20 10 0 ano ne 7 33

Položka č. 5 Byla Vám vyšetřena prsa v těhotenství s cílem předejít problémům při kojení? Touto otázkou jsem zjišťovala, zda jsou matkám prsy vyšetřovány již v těhotenství s cílem zachytit z hlediska kojení problémové tvary bradavek. ANO odpovědělo pouze 16 maminek. Jasně se ukázalo, že tato problematika je velmi opomíjena. Ty matky, které udaly, že prsy vyšetřeny byly, uvedly, že se tak stalo v prenatální poradně, u gynekologa. 67 dotázaných prohlásilo, že prsa jim v těhotenství nikdo nevyšetřil. Tab. 5 Vyšetření prsů v těhotenství absolutní četnost relativní četnost ano 16 19,28% ne 67 80,72% celkem 83 100,00% Graf 5 - Vyšetření prsů v těhotenství 70 60 50 40 30 20 10 0 ano 16 ne 67 34

Položka č. 6 Jak je vhodné pečovat o bradavky v období kojení? Přestože 59 matek (66,27%) odpovědělo správně, tedy, že prsy stačí potřít odstříknutým mateřským mlékem, velmi mne překvapilo, že některé matky si myslí, že prsy je dobré potírat genciánovou violetí. To se dlouho nedělá. Je možné, že tyto matky rodily před mnoha lety, ale spíš si myslím, že o použití genciánové violeti slyšely třeba od svých matek a usoudily proto, že je to správná odpověď. Nicméně z celkového počtu respondentek jsou tři, které takto odpověděly, zanedbatelné množství. 21 respondentek si myslí,že po sprchování je vhodné použít kosmetický přípravek. Tab. 6 Péče o bradavky absolutní četnost relativní četnost po sprchování použít kosmetický přípravek 21 25,30% prsy potřít odstříknutým mateřským mlékem 59 71,08% prsy potřít genciánovou violetí 3 3,61% celkem 83 100,00% Graf 6 - Péče o bradavky v období kojení 70 60 50 40 30 20 10 0 21 po sprchování použít kosmetický přípravek 59 prsy potřít odstříknutým mateřským mlékem 3 prsy potřít genciánovou violetí 35

Položka č. 7 Víte jak dlouho během jednoho kojení dítě kojit? Touto otázkou jsem především chtěla zjistit do jaké míry se stále vyskytuje dříve prosazovaný názor, že dítě se má kojit jen omezeně dlouho. Ukázalo se, že většina maminek (63) ví, že není nutné dítě při sání omezovat. Některé z žen, které již měly zkušenosti s kojením odpověděly buď, že kojit se má 10 15 minut (celkem 8 maminek), nebo 30 minut (12 maminek). Tyto ženy mohly být ovlivněny předchozí zkušeností z dob, kdy se délka kojení omezovala. Tab. 7 Délka jednoho kojení absolutní četnost relativní četnost 10-15 minut 8 9,64% 30 minut 12 14,46% neomezeně, dle chuti dítěte 63 75,90% celkem 83 100,00% Graf 7 - Délka jednoho kojení 10-15 minut 9,64% 30 minut 14,46% neomezeně, dle chuti dítěte 75,90% 36

Položka č. 8 Napište tři výhody kojení. Pouze 42 maminek napsalo tři odpovědi. 36 matek napsalo dvě odpovědi a 5 neodpovědělo vůbec. Matky uváděly následující odpovědi: mateřské mléko je zadarmo, je vždy po ruce, kojení je přirozené, zdravé, hygienické. Četnost těchto odpovědí je uvedena v tabulce č. 8. Navzdory tomu, že několik respondentek neodpovědělo vůbec, považuji tuto položku za celkem úspěšnou, protože více než polovina dotázaných uvedla tři odpovědi. Položka byla zvolena s cílem zjistit zda matky znají přednosti kojení. Zajímalo mne především, zda jsou schopny uvést pravdivé odpovědi. Tabulka 8 a graf 8 jsou zařazeny pro zajímavost. Tab. 8 Výhody kojení absolutní četnost relativní četnost mateřské mléko je zadarmo 46 23,23% mateřské mléko je vždy po ruce 74 37,37% kojení je přirozené 3 1,52% kojení je zdravé 68 34,34% kojení je hygienické 7 3,54% celkem 198 100,00% 80 Graf 8 - Výhody kojení 70 60 50 40 30 20 46 74 68 10 0 3 7 mateřské mléko j e mateřské mléko j e koj ení j e přirozené koj ení j e zdrav é koj ení j e hygienické zadarmo v ždy po ruce 37

Položka č. 9 Proč je mateřské mléko pro dítě důležité? Pouze 15 maminek vymyslelo tři odpovědi, 48 napsalo dvě, 18 jen jednu a 2 neodpověděly vůbec. Nejčastěji matky uváděly, že mateřské mléko je přirozený způsob výživy (29.56%), že je zdravé (24,53%), a že je důležité pro vývoj dítěte (18.87%). Další odpovědi byly: bližší kontakt s matkou (10,69%), ochrana dítěte před infekcemi (7,55%), dítě méně trpí průjmy (6,29%), snižuje riziko vzniku alergie (2,52%). Tab. 9 Význam mateřského mléka pro dítě absolutní četnost relativní četnost chrání dítě proti infekcím 12 7,55% dítě méně trpí průjmy 10 6,29% snižuje riziko vzniku alergie 4 2,52% je to přirozený způsob výživy 47 29,56% je důležité pro vývoj dítěte 30 18,87% bližší kontakt s matkou 17 10,69% je zdravé 39 24,53% celkem 159 100,00% Graf 9 - Význam mateřského mléka pro dítě 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 12 10 4 47 30 17 39 chrání dítě proti infekcím dítě méně trpí průjmy snižuje riziko vzniku alergie je to přirozený způsob výživy je důležité pro vývoj dítěte bližší kontakt s matkou je zdravé 38

Položka č. 10 Máte nějaké obavy spojené s kojením? Položením této otázky jsem chtěla získat představu o tom, jak jisté jsou si maminky před odchodem z porodnice. I když třeba neznají správné odpovědi na všechny otázky, důležité je jak se samy cítí. Bylo milé zjištění (viz tabulka 10), že 90,36% dotázaných maminek nemělo obavy spojené s kojením. Pouze 8 matek (9,64%) opovědělo kladně. Tyto se obávaly, že nebudou mít dostatek mléka, že se jim bude mléko hromadit v prsech, že budou mít záněty prsů, že dítě nebude dobře jíst. Tab. 10 Obavy z kojení absolutní četnost relativní četnost ano 8 9,64% ne 75 90,36% celkem 83 100,00% Graf 10 - Obavy spojené s kojením ano 10% ne 90% 39

Položka č. 11 Na koho se obrátíte při problémech s kojením po odchodu z porodnice? Tuto otázku jsem kladla s cílem zjistit, zda se maminky při problémech s kojením obrátí spíše na odborníky nebo na laiky. Z celkového počtu 83 matek se 39 obrátí na dětského obvodního lékaře, 24 na novorozenecké oddělení, 17 na rodinu či kamarádku a 3 jinam. Na odborníky se tedy obrátí 63 maminek. Tab. 11 Vyhledání pomoci při problémech s kojením absolutní četnost relativní četnost na dětského obvodního lékaře 39 46,99% na novorozenecké oddělení 24 28,92% na rodinu, kamarádku 17 20,48% jinam 3 3,61% celkem 83 100,00% Graf 11 - Vyhledání pomoci při problémech s kojením 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 39 na dětského obvodního lékaře 24 na novorozenecké oddělení 17 na rodinu, kamarádku 3 jinam 40

Položka č. 12 Víte jak často dítě kojit? Opět se pravděpodobně projevil vliv předchozích zkušeností z dob, kdy převládaly jiné názory na problematiku kojení. 19 maminek odpovědělo, že dítě se má kojit v pravidelných intervalech, 4 zvolily kojení nejvýš 6krát denně. Správnou odpověď, tedy dle chuti a potřeb dítěte označilo 60 matek ( 72,29%). Tab. 12 Četnost kojení absolutní četnost relativní četnost dle chuti a potřeb dítěte 60 72,29% v pravidelných intervalech 19 22,89% nanejvýš 6krát denně 4 4,82% celkem 83 100,00% Graf 12 - Četnost kojení 60 50 40 30 60 20 10 19 0 dle chuti a potřeb dítěte v pravidelných intervalech 4 nanejvýš 6krát denně 41

Položka č. 13 Do jakého věku je vhodné dítě plně kojit (tzn. nepřikrmovat)? Odpověď do tří měsíců zvolily 4 matky. Čím déle tím lépe 7 matek. Naprostá většina 72 maminek - odpověděla správně, tedy že plně kojit dítě je vhodné do 6 měsíců věku dítěte. Tab. 13 Období plného kojení absolutní četnost relativní četnost do 3 měsíců 4 4,82% do 6 měsíců 72 86,75% čím déle, tím lépe 7 8,43% celkem 83 100,00% Graf 13 - Období plného kojení 80 70 60 50 40 30 20 10 0 72 4 7 do 3 měsíců do 6 měsíců čím déle, tím lépe 42

Položka č. 14 V jaké poloze kojíte? 70 maminek uvedlo, že kojí v poloze vleže na boku. 9 kojilo v sedě a 4 používaly fotbalovou polohu. Tab. 14 Poloha při kojení absolutní četnost relativní četnost vleže na boku 70 84,34% v sedě 9 10,84% ve fotbalové poloze 4 4,82% celkem 83 100,00% Graf 14 - Poloha při kojení 70 60 50 40 70 30 20 10 0 vleže na boku v sedě ve fotbalové poloze 9 4 43

Položka č. 15 Jakou znáte jinou polohu při kojení? Z celkového počtu 83 použitých dotazníků ve 3 nebyla uvedena žádná odpověď. 46 maminek jako další polohu kterou znají uvedlo polohu v sedě, 21 fotbalovou polohu a 13 polohu vleže na boku. Tab. 15 Jiné polohy při kojení absolutní četnost relativní četnost vleže na boku 13 16,25% v sedě 46 57,50% ve fotbalové poloze 21 26,25% celkem 80 100,00% Graf 15 - Jiné polohy při kojení ve fotbalové poloze 21 v sedě 46 vleže na boku 13 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 44

Položka č. 16 Víte jak odstříkat mléko z prsu rukou? Na tuto otázku 72 maminek odpovědělo kladně, tedy, že ví jak odstříkat mléko z prsu rukou. Pouze 11 matek se vyjádřilo záporně. Tab. 16 Znalost odstříkávání absolutní četnost relativní četnost ano 72 86,75% ne 11 13,25% celkem 83 100,00% Graf 16 - Znalost odstříkávání ne 13,25% ano 86,75% 45

Položka č. 17 Kdy je třeba mléko odstříkat? Stejně jako v předchozí otázce i zde se ukázalo, že matky jsou velmi dobře informovány o odstříkávání. 76 respondentek vybralo správnou odpověď. Odpověď Po každém kojení označilo pouze 7 dotázaných. Třetí možnost nevybral nikdo. Tab. 17 Potřeba odstříkávání absolutní četnost relativní četnost po každém kojení 7 8,43% při nadbytku mléka v prsu 76 91,57% alespoň jednou denně 0 0,00% celkem 83 100,00% Graf 17 - Potřeba odstříkávání 80 76 70 60 50 40 30 20 10 7 0 0 po každém kojení při nadbytku mléka v prsu alespoň jednou denně 46

2.4 Diskuse Ve své práci jsem se zabývala otázkou informovanosti matek o kojení a také úlohou zdravotníků při poskytování informací a přípravě maminek na kojení. Chtěla jsem zjistit jaká je úroveň znalostí maminek před propuštěním z porodnice. Kladla jsem jim otázky spíše jednoduché, neboť jsem chtěla zjistit jejich orientaci v dané problematice. Neočekávala jsem, že by maminky měly učebnicové znalosti, ale na druhou stranu jsem předpokládala určitou úroveň znalostí všeobecného charakteru. Velkou motivací mého průzkumu bylo i vědomí, že mnou utříděné informace se mohou využít v praxi na konkrétním oddělení. Výsledky šetření se mohou stát novým impulsem pro personál. Zcela se mi potvrdila hypotéza č. 1, že alespoň 75% matek zná více jak jednu polohu při kojení. Více jak 96% dotázaných bylo schopno uvést další než nyní používanou polohu. Více než 86% matek odpovědělo v souladu s hypotézou č. 2, že dítě je dobré plně kojit do 6ti měsíců věku dítěte. Ukázalo se, že jsem matky poměrně dost podcenila, neboť správných odpovědí bylo o 26% více než jsem předpokládala. Také hypotéza č. 3 se potvrdila. Jak v případě potřeby odstříkat mléko z prsů ví 86% tázaných žen. To je opět o 16% víc, než byl můj předpoklad. Naopak v otázce délky a četnosti kojení byla informovanost maminek horší než jsem předpokládala. Domnívala jsem se, že téměř všechny maminky (nejméně 90%) budou vědět, že dítě je dobré kojit dle jeho potřeb a chuti. Tak jsem také formulovala hypotézu č. 4. Pouze 72% matek vědělo jak často dítě kojit, 75% jak dlouho kojit během jednoho krmení. Podle mého názoru je důvodem dřívější direktivní přístup ke kojení. Určitou roli zde také mohou sehrát například matky našich respondentek, které mohou radit dle svých zkušeností. Na tom samozřejmě není nic špatného, ale je třeba si uvědomit, že v dřívějších dobách (např. v 70.letech) málokdo kojil 6 měsíců a déle. Velmi mne potěšilo, že většina maminek by se při problémech s kojením po propuštění z porodnic obrátila na odborníky. Tím se naprosto vyvrátila má hypotéza č.5 ve které předpokládám opak. Bohužel úplně se potvrdila hypotéza č. 6, ve které jsem předpokládala, že množství žen, kterým byla prsa vyšetřena v těhotenství nepřesáhne 20%. Myslím, že toto je nejvýznamnější zjištění v mé práci. Pravděpodobně jde o systémový nedostatek. 47

Buď není přesně určeno, kdo se má vyšetřováním prsů těhotných zabývat, nebo je toto všeobecně opomíjeno. Je nutné se zamyslet proč nejsou prsy matkám v těhotenství častěji vyšetřovány, přestože ploché či vpáčené bradavky mohou být překážkou úspěšného kojení. Celkově bych hodnotila všeobecné znalosti matek jako dobré. Matky mají poměrně dobrý přehled. Také to, že většina maminek by se při potížích s kojením obrátila na odborníky je potěšující. Úlohu zdravotníků bych zhodnotila takto: zdravotníci se těší důvěře maminek (při potížích s kojením budou osloveni), jsou největším zdrojem informací pro matky, ale nevyužívají dostatečně svých možností v předporodní přípravě (kontrola a příprava bradavek). 2.5 Návrh řešení zjištěných nedostatků Informovat matky o tom jak často a jak dlouho kojit, je zcela jistě v kompetenci sester porodnického oddělení. Navrhuji překontrolovat zavedený systém edukace matek po porodu. Je třeba zdůraznit, kdo a kdy matce informaci o četnosti a délce kojení předá. Dále by bylo vhodné zajistit kontrolu edukace matek. Je možné provádět pravidelné kontroly znalostí maminek formou vedeného rozhovoru. Tuto kontrolu může provádět pověřená sestra. Ráda bych zdůraznila, že cílem kontrol nesmí být hledání chybiček a pozdější obviňování personálu, ale potvrzení kvality edukačního procesu, případně nalezení ideí co je možné vylepšit. K problému kontrolování stavu prsních bradavek těhotným ženám je třeba komplexní přístup. Největší prostor k takové kontrole je pravděpodobně v prenatální poradně. Chvilka na prohlídku by se mohla najít třeba během natáčení tochografického záznamu plodu. Dle mého názoru je zcela dostačující, pokud toto vyšetření provede ženská sestra. Ta může také budoucí mamince poradit jak bradavky tvarovat. Také firmy vyrábějící formovače bradavek by mohly distribuovat více letáků a tím oslovit ženy, které si mohou v případě pochybností o tvaru svých bradavek prohlídku vyžádat. 48

Pokud se stane, že se na poporodním oddělení objeví matka s některým z problémových typů bradavek, je vždy potřeba ji motivovat k tvarování prsních bradavek při dalším těhotenství. 49

Závěr Tato práce měla za cíl zjistit, na jaké úrovni jsou vědomosti matek o kojení před propuštěním z novorozeneckého oddělení. Dalším cílem bylo zhodnotit úlohu zdravotníků v problematice informovanosti a připravenosti matek na kojení. Edukace matek po porodu je vedena standardizovaně a je na velmi dobré úrovni. Cílem průzkumu nebylo hledání chyb, ale buď potvrzení dobře fungujícího systému edukace matek, nebo nalezení možných rezerv. Úvodní část práce je věnována teoretickému přehledu problematiky kojení. V několika kapitolách je nastíněn význam mateřského mléka a kojení pro dítě i jeho matku a jak efektivního kojení docílit. V průzkumné části je vysvětlena metodika průzkumu, který proběhl formou dotazníku, a dále jeho analýza. Z té vyplynulo, že matky jsou o problematice kojení převážně dobře informovány, ale lze najít oblasti ve kterých nemají zcela jasno. Také se ukázalo, že zdravotníci hrají v otázce informovanosti a připravenosti matek na kojení důležitou roli. Dle mého názoru zásadní zjištění je, že matkám nejsou rutině vyšetřovány prsy v těhotenství. Pak se není čemu divit, že se některé maminky po porodu musí potýkat nejen s běžnými starostmi s péčí o novorozeně, ale i s komplikacemi při kojení, kterým by v mnoha případech bylo možno předejít. Myslím, že téma screeningu netypických tvarů bradavek přímo vyzývá k dalšímu, již podrobnějšímu průzkumu, zaměřenému jen na tuto problematiku. 50

Anotace Příjmení a jméno autora: Ježková Eva Instituce: Lékařská fakulta MU v Brně Název práce: Informovanost a připravenost matek na kojení v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem Vedoucí práce: Mgr. Eva Provazníková Počet stran: 60 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2007 Klíčová slova: kojení informovanost připravenost Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem Bakalářská práce hodnotí úroveň znalostí a připravenost matek na kojení v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Dále se snaží zhodnotit úlohu zdravotníků v otázce informovanosti a připravenosti matek na kojení. Práce vychází z analýzy dotazníků a interpretace výsledků. Tato práce je příspěvkem ke zlepšení procesu edukace matek po porodu, dále upozorňuje na rezervy v předporodní přípravě těhotných žen. The level of knowledge, attitude and practice regarding breastfeeding of mothers at the Masaryk`s Hospital in Usti nad Labem is investigated in this dissertation. The analysis is also focused on the medical staff s role in the task of mother`s knowledge and skills of breastfeeding. To collect the most valid and reliable data, the quantitative research method in this thesis is carried out via distribution of questionnaires. The aim of this study is to contribute to the improvement of education systems concerning mothers during the postpartum period, and to highlight the lack of prenatal care and development of pregnant women. 51

Použitá literatura ČIHÁK, R.; Anatomie 3. Praha: Grada Publishing, 1997. 679 s. ISBN 80-7169-140-2. HRONEK, Miloslav. Výživa ženy v období těhotenství a kojení. Praha: Maxdorf s.r.o., 2004. 309 s. ISBN 80-7345-013-5. HRSTKOVÁ, Hana. Výživa kojenců a mladších batolat. 1.vydání. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2003. 77 s. ISBN 80-7013-385-6. IVANOVÁ, K.; JURÍČKOVÁ, L. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 98 s.isbn 80-244-0992-5 KAMENÍKOVÁ, Miloslava. Důležitost prvního přiložení novorozence k prsu na porodním sále. Sestra, 2004. r. XIV. č. 11. s. 68. ISSN 1210-0404 KLIMOVÁ, A. Kojení dar pro život. Praha: Grada Publishing, 1998 KLIMOVÁ, A. Kojit? A jak? 1.vydání. Brno: Národní program podpory zdraví, 1996 LIŠKA, K.; PAULOVÁ, M.; PYCHL, I. Neonatologický edukační program. Modul V. Výživa novorozenců. Třinec: T-PRINT, 1996. 173 s. PAVLÍČKOVÁ, Jaroslava. Těhotenství, laktace a výživa. Sestra, 2003. r. XIII. č. 10. s. 44. ISSN 1210-0404. SCHNEIDROVÁ, D. Kojení. Nejčastější problémy a jejich řešení. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2002. 117 s. ISBN: 80-247-0112 VINTHER, Tine, Dige. Kojení. Jak podpořit úspěch. Praha: Anima, 1993. 64 s. AVENT NATURALLY.[online] dostupné na WWW: <http://www.avent.com> LAKTAČNÍ LIGA.[online] dostupné na WWW: < http://www.kojení.cz> 52

Seznam obrázků Obr. 1 - Anatomie mléčné žlázy 8 Obr. 2 - Tvary prsních bradavek, test vytažitelnosti prsních bradavek.. 14 Obr. 3 - Poloha při kojení v leže 17 Obr. 4 - Poloha při kojení v sedě. 18 Obr. 5 - Fotbalová poloha kojení. 18 Obr. 6 - Poloha tanečníka 19 Obr. 7 - Poloha při kojení v polosedě. 19 Obr. 8 - Kojení vleže na zádech 20 Obr. 9 - Vzpřímená poloha při kojení.. 21 Obr. 10 - Kojení dvojčat... 21 Obr. 11 - Krmení lžičkou. 23 Obr. 12 - Krmení stříkačkou. 23 Obr. 13 - Krmení po prstu. 23 Obr. 14 - Krmení kádinkou 23 Obr. 15 - Krmení ze suplementeru 23 53

Seznam tabulek Tab. 1 - Poměr matek, které chtějí a nechtějí kojit 30 Tab. 2 - Poměr prvorodiček k vícerodičkám. 31 Tab. 3 - Zdroj informací o kojení 32 Tab. 4 - Dostatečné informace o kojení.. 33 Tab. 5 - Vyšetření prsů v těhotenství. 34 Tab. 6 - Péče o bradavky 35 Tab. 7 - Délka jednoho kojení 36 Tab. 8 - Výhody kojení.. 37 Tab. 9 - Význam mateřského mléka pro dítě. 38 Tab. 10 - Obavy z kojení. 39 Tab. 11 - Vyhledání pomoci při problémech s kojením 40 Tab. 12 - Četnost kojení.. 41 Tab. 13 - Období plného kojení... 42 Tab. 14 - Poloha při kojení.. 43 Tab. 15 - Jiné polohy při kojení... 44 Tab. 16 - Znalost odstříkávání. 45 Tab. 17 - Potřeba odstříkávání. 46 54

Seznam grafů Graf 1 - Znázornění poměru matek, které chtějí a nechtějí kojit 30 Graf 2 - Poměr prvorodiček k vícerodičkám.. 31 Graf 3 - Zdroj informací o kojení... 32 Graf 4 - Dostatek informací o kojení.. 33 Graf 5 - Vyšetření prsů v těhotenství.. 34 Graf 6 - Péče o bradavky v období kojení...... 35 Graf 7 - Délka jednoho kojení 36 Graf 8 - Výhody kojení.. 37 Graf 9 - Význam mateřského mléka pro dítě. 38 Graf 10 - Obavy spojené s kojením. 39 Graf 11 - Vyhledání pomoci při problémech s kojením.. 40 Graf 12 - Četnost kojení.. 41 Graf 13 - Období plného kojení.. 42 Graf 14 - Poloha při kojení.. 43 Graf 15 - Jiné polohy při kojení... 44 Graf 16 - Znalost odstříkávání. 45 Graf 17 - Potřeba odstříkávání. 46 55

Seznam příloh Příloha 1 Dotazník 57 Příloha 2 Technika kojení a sání. 59 56