MANUÁL MODEL ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

MANUÁL MODEL ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Model verze 14.1 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR wwww.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz, www.mzp.cz leden 2009

OSNOVA 1 ÚVOD... 4 1.1. Účel manuálu a použití modelu... 4 2 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA... 6 2.1. Stručný souhrn pojmů... 6 2.2. Oblast zpracování finanční analýzy... 9 2.3. Metodika zpracování finanční analýzy... 10 3 POPIS MODELU ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ... 12 3.1. Struktura Modelu... 12 3.2. Barevná konvence a formát vstupních dat... 12 3.3. Vyplnění modelu Model environmentálního vzdělávání... 13 4 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY... 15 4.1. List INFO... 15 4.2. List INVESTIČNÍ NÁKLADY běžné ceny... 18 4.3. List INVESTIČNÍ NÁKLADY stálé ceny... 23 4.4. List NÁKLADY A PŘÍJMY... 23 4.5. List VÝPOČET MÍRY PODPORY... 28 4.6. List ZDROJE FINANCOVÁNÍ... 33 4.7. List VÝSTUP PRO SFŽP... 43 4.8. List MAKROEKONOMICKÁ DATA... 44 5 VELKÉ PROJEKTY... 47 5.1. Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA)... 47 5.2. Zadávání dat do Modelu Velké projekty... 48 5.3. List EKONOMICKÁ ANALÝZA... 48 5.4. List VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI... 53 6 VELKÉ PROJEKTY V REŽIMU VEŘEJNÉ PODPORY... 55 6.1. Zadávání dat do Modelu Velké projekty v režimu Veřejné podpory... 55 6.2. Postup vyplňování Modelu... 56 6.3. List ZDROJE FINANCOVÁNÍ Velké projekty v režimu Veřejné podpory 57 6.4. List VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI... 59 2

7 KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ... 63 7.1. Kontrola formálních údajů... 63 7.2. Posouzení výsledků z FA ( Individuální projekty)... 63 7.3. Posouzení výsledků ( Velké projekty )... 64 8 SEZNAM ZKRATEK... 65 9 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK... 66 10 REJSTŘÍK... 68 11 PŘÍLOHY... 69 3

1 ÚVOD Obecná pravidla evropských fondů v rámci politiky soudržnosti vyžadují zpracovat analýzu nákladů a přínosů (dále jen CBA ) pro všechny projekty, které vytvářejí příjmy 1 a zároveň nepodléhají pravidlům o veřejné podpoře. 2 Nicméně pro projekty s celkovými investičními náklady nepřesahujícími 25 mil. EUR (tzv. Individuální projekt ) 3, které vytvářejí příjmy a zároveň nepodléhají pravidlům o veřejné podpoře, je vyžadováno zpracování pouze dílčí části CBA - finanční analýzy. U projektů, které vytvářejí příjmy a jejich celkové investiční náklady přesahují výši 25 mil EUR (tzv. Velký projekt ), 4 je vyžadováno zpracování CBA v plném rozsahu, tj. zpracování finanční, ekonomické a citlivostní analýzy a analýzy rizik. 5 Tyto projekty jsou přímo posuzovány Evropskou komisí (dále jen EK ). Pro usnadnění zpracování CBA v rámci dotačního titulu Operačního programu Životní prostředí 2007 2013 (dále jen OPŽP ), byl vyhotoven nástroj, tzv. Model, 6 který zpracovateli analýzy (dále jen Zpracovatel ) usnadní a zajistí zpracování povinných dílčích částí CBA (tj. finanční analýzy, ekonomické analýzy a citlivostní analýzy a analýzy rizik) v souladu s aktuálními metodickými dokumenty. Přílohou žádosti u projektů generujících příjem je vlastní vyplněný model a zpráva (viz Příloha 1). Pro dílčí části CBA je v manuálu používáno následujících označení: FA - finanční analýza a FEA - finanční, ekonomická a citlivostní analýza. V Modelech není implementována ta část CBA, která se týká zpracování analýzy rizik, jejíž zpracování je vyžadováno v rámci předložení žádosti pro velké projekty. 7 1.1. Účel manuálu a použití modelu Manuál k Modelu environmentálního vzdělávání, slouží jako vhodná pomůcka při vyplňování a zadávání dat do Modelu, ale také jako vhodná pomůcka pro posouzení a vyhodnocení relevantnosti výsledků, obdržených na základě zadaných dat do Modelu. V manuálu jsou uvedeny minimální požadavky na vstupní data pro níže uvedené typy projektů: Individuální projekt. 3 Velký projekt. 3 Velký projekt v režimu Veřejné podpory. 2 Obecně lze říci, že požadavky na základní vstupní data jsou pro všechny tři výše uvedené typy projektů shodné s tím, že v rámci tzv. velkých projektů, musí být 1 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, článek 55 odst. 1. 2 Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí, kapitola 8. 3 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, oddíl 2, článek 39, respektive Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí,. 4 Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí. 5 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 6 Model pro zpracování finanční a ekonomické analýzy a určení výše podpory u projektů generujících příjem ve smyslu Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Model je vytvořen ve standardním softwarovém prostředí MS Excel. 7 Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXII velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení (ES) č. 1083/2006. 4

zpracována CBA v plném rozsahu. Proto je rozsah vstupních dat oproti individuálním projektům, o něco větší. Tento manuál je vyhotoven pouze pro tzv. Model environmentálního vzdělávání, který je základním modelem pro zpracování finanční a ekonomické analýzy. Modelem environmentálního vzdělávání budou zpracovány pouze ty projekty, které generují příjem a svým zaměřením odpovídají požadavkům na projekty, které jsou předkládány do Operačního programu Životní prostředí 2007 2013 (dále jen OPŽP ) do prioritní osy 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu, do oblasti podpory 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací. Model environmentálního vzdělávání je Zpracovatel povinen použít v případě projektu, kdy předmětem podpory je výstavba zcela nové infrastruktury pro environmentální vzdělávání (tzv. projekt na zelené louce ). V rámci Modelu environmentálního vzdělávání není zohledněna problematika Křížového financování dle Implementačního dokumentu OPŽP v platném znění, příp. upřesňujících dokumentů. V případě nárokování příspěvku v rámci Křížového financování Žadatelem vyplňuje Zpracovatel odpovídající hodnoty přímo v elektronickém prostředí pro zpracování Žádosti BENE-FILL. Při zadávání dat do Modelu se předpokládá, že Zpracovatel CBA má základní úroveň dovedností s prací na PC a znalosti fungování programu MS Excel. Model a manuál respektují pokyny českých úřadů z hlediska podrobných národních pravidel, např. v oblasti způsobilosti nákladů k financování z Evropských fondů. Manuál také předpokládá, že Zpracovatel má základní znalosti ohledně podmínek a pravidel dotačního titulu OPŽP, respektive jeho Implementačního dokumentu v aktuálním znění a případných dalších relevantních dokumentů, vztahujících se k dotačnímu titulu OPŽP. Model a manuál vychází z aktuálního stavu následujících, níže uvedených metodických dokumentů: Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June 2008. 8 8 http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf 5

2 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Hlavním účelem finanční je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. U ekonomické analýzy je hlavním výstupem posouzení celospolečenských přínosů projektu. Obvykle se tato analýza provádí z hlediska vlastníka. Jestliže jsou vlastníkem a provozovatelem různé subjekty je zapotřebí, aby byla taktéž FA konsolidována za oba subjekty. Pro stanovení výsledků FA je použita metodika diskontovaných peněžních toků, zpracovaná dle metodického pokynu vydaného EK. Hlavními výsledky zpracované FA jsou především následující údaje: Zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu. Stanovení příspěvku Společenství, respektive výše podpory z OPŽP. Kontrola finanční udržitelnosti projektu ve smyslu tvorby dostatečné části čistých příjmů (tj. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady), a to ve výši více než poloviny hodnoty původní investice na konci ekonomické životnosti daného prvku projektu. Finanční návratnost investice lze posoudit odhadem finanční čisté současné hodnoty (FNPV/C) a finanční míry návratnosti (FRR/C). Tyto ukazatele vyjadřují schopnost čistých příjmů zaplatit investiční náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být FNPV/C záporná a FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá ve FA. Všechny tyto zásady vycházejí z metodického pokynu EK, Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects 9. Výše příspěvku Společenství, potažmo výše dotace z OPŽP, se stanovuje v souladu s článkem 55 Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Je nutné řádně zohlednit příjmy projektu tak, aby se příspěvek Společenství upravil v závislosti na hrubém rozpětí samofinancování a aby nedošlo k nadměrnému financování. Finanční udržitelnost je v ideálním případě stav, kdy by systém výběru poplatků (jako zdroj příjmů projektu) měl vycházet ze skutečné potřeby zdrojů a ceny by měly pokrývat přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou část odpisů aktiv. 10 2.1. Stručný souhrn pojmů Projekt vytvářející příjem Je definován v prvním odstavci článku 55 Nařízení Rady 1083/2006/ES takto: Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu. To znamená, že projekty, které vytvářejí pouze úspory jako např. zateplování veřejných budov nejsou projekty, vytvářející příjmy (vyjma projektů, kde např. vlastník budovy tuto budovu pronajímá a tudíž získává příjem v podobě nájemného služba za úplatu ). Naproti tomu např. projekt, který je zaměřen na rekonstrukce 9 http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf 10 Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen 2006. Dokument Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen 2008. 6

liniových staveb (vodohospodářská infrastruktura) může být projektem, kde dochází pouze k úsporám v provozních nákladech, ale souvisí se službou za úplatu a z tohoto důvodu je nutné zpracovat CBA (projekt generující příjem). Projekty, které poskytují službu bez úplaty (jako např. výtopna pro veřejnou budovu) taktéž nejsou projekty, vytvářející příjmy. Dále je nutné zdůraznit, že relevantní příjem je příjem dané investice a nikoliv příjem celého systému, jehož je projekt součástí. Příjmy a náklady Příjmy a náklady daného projektu pro účel finanční analýzy musí být definovány jako přírůstkové příjmy a náklady, tj. jako rozdíl mezi příjmy ve scénáři s projektem a ve scénáři bez projektu, toto platí obdobně i pro položky nákladů. V případě, že scénář bez projektu nemá ani příjmy a ani náklady (projekt na tzv. zelené louce ), jsou poté příjmy a náklady daného projektu zároveň přírůstkovými příjmy a náklady. Individuální projekt 11 V Implementačním dokumentu OPŽP je individuální projekt definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 25 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 25 milionů EUR. Velký projekt 12 V Implementačním dokumentu OPŽP je velký projekt definován následovně: Operace složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 25 milionů EUR. Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů tzv. skupinový projekt, za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíly) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 25 milionů EUR. Analýza nákladů a přínosů (CBA) Je souhrnná analýza, která je využívána k prokázání, zda je z ekonomického pohledu žádoucí daný projekt realizovat a zda jeho realizace přispěje k plnění cílů regionální politiky EU. Jestliže je výsledek posuzování kladný, je následně prokazováno, zda je příspěvek Společenství (z fondů EU) nutný pro zajištění finanční realizovatelnosti projektu. Analýza CBA se povětšinou sestává z následujících analýz: finanční analýza, ekonomická analýza s analýzou citlivosti a riziková analýza. Finanční analýza (FA) Finanční analýza je jednou ze součástí CBA a musí být zpracovávána pro projekty vytvářející příjmy. Hlavním účelem FA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Mezi hlavní výsledky FA lze zařadit následující údaje: zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu, stanovení příspěvku Společenství a kontrola finanční udržitelnosti projektu. Ekonomická analýza (EA) a citlivostní analýza 11 Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí. 12 Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí,. 7

Ekonomická analýza s analýzou citlivosti je jednou ze součástí CBA a musí být zpracována jako součást CBA pro tzv. Velké projekty, vytvářející příjmy. Hlavním účelem EA je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Citlivostní analýza je zaměřena na zjištění kritických proměnných projektu, a to jak z hlediska finanční analýzy, tak i z hlediska ekonomické analýzy. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Referenční období Referenční období je časový horizont, ve kterém je analýza počítána. Pro projekty v oblasti environmentálního vzdělávání je časový horizont analýzy automaticky nastaven na dobu 30 - ti let od uvedení projektu do provozu. Cenová úroveň Vzhledem ke skutečnosti, že v některých částech Modelu jsou používány tzv. stálé ceny a v některých částech tzv. běžné ceny, je nezbytné tyto pojmy jednoznačně definovat. Stálé ceny jsou ceny, vyjádřené vždy k dané cenové úrovni, která je určena jako základní, např. k začátku roku 2007. Pokud pak od roku 2007 do roku 2008 dojde ke zvýšení cen výstavby o 5 % pouze z důvodu inflace cen stavebních prací, jsou náklady na tuto výstavbu v roce 2008 ve stálých cenách stejné, jako v roce 2007. Lze stručně shrnout, že stálé ceny jsou ceny vyčištěné od vlivu inflace. Běžné ceny jsou naopak ceny skutečné, platné vždy k aktuálnímu (či uvažovanému) datu. Ve výše uvedeném případě je běžná cena výstavby v roce 2008 o 5 % vyšší, než běžná cena stejné výstavby v roce 2007. Běžné ceny jsou tedy ceny, které zahrnují inflaci. Diskontování Diskontování je analytický nástroj, kterým se srovnávají náklady, přínosy a finanční toky v čase a který vyjadřuje základní skutečnost, že peníze v budoucnu mají nižší hodnotu, než peníze v současnosti. Pro každý rok, kterým je daný tok peněz posunutý do budoucna, dojde ke snížení jeho hodnoty součinem s faktorem 1/(1 + r), kde r je diskontní sazba v procentech. Diskontní sazba je koeficient pro výpočet současné hodnoty předpokládaných budoucích hotovostních toků. Pro FA je r nastaven na hodnotu navrženou EK ve výši 5 %, totéž platí pro ekonomickou analýzu, kde je ovšem diskontní sazba ve výši 5,5 %. NPV Čistá současná hodnota Součet hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů) a všech budoucích toků (cash-flow) plynoucích z investice, které jsou převedeny na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí diskontováním budoucích toků. NPV/C Čistá současná hodnota (bez podpory Společenství) Spočítán na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být NPV/C záporná (pokud projekt není v režimu veřejné podpory). Vyjadřuje celkovou návratnost projektu v korunách. NPV/K Čistá současná hodnota (s podporou Společenství) 8

Spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory, tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost národního kapitálu, investovaného do projektu v korunách. FRR Finanční míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) ve FA rovna nule. FRR/C Finanční míra návratnosti (bez podpory Společenství) Spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá pro analýzu (tedy FRR/C < 5%) tehdy, pokud projekt není v režimu veřejné podpory. Vyjadřuje celkovou návratnost projektu v procentech. FRR/K Finanční míra návratnosti (s podporou Společenství) Spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost národního kapitálu investovaného do projektu v procentech. ENPV - Ekonomická čistá současná hodnota Současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. ERR Ekonomická míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota budoucích socioekonomických nákladů a přínosů (ENPV) v ekonomické analýze rovna nule. B/C - Poměr přínosů a nákladů Podíl součtu všech přínosů plynoucích z investice, k nákladům na investici. Pokud je index větší než jedna, je následně projekt přijatelný. 2.2. Oblast zpracování finanční analýzy Finanční analýza je zpracovávána vzhledem k infrastruktuře, která bude v rámci projektu realizována (zcela nově budována nebo dobudována, dostavována, rozšiřována). V případě výstavby zcela nové infrastruktury (projekt na tzv. zelené louce ) je/bude analýza počítána pouze za infrastrukturu realizovanou v rámci projektu, tzn. dojde-li například k vybudování centra pro environmentální vzdělávání, je analýza počítána pouze vzhledem k této infrastruktuře. V případě, že Žadatel (budoucí vlastník) již v současnosti vlastní daný typ infrastruktury (environmentální centra), nesmí být náklady a ani příjmy ze stávající infrastruktury (nedotčené projektem) v rámci analýzy započítávány, a to z důvodu, že tato infrastruktura není součástí projektu je technicky a ekonomicky oddělená, samostatně provozovaná! V případě projektu, kdy je řešena dostavba, rozšíření nebo dobudování stávající infrastruktury, vztahuje se analýza k celé infrastruktuře, které se realizace projektu přímo dotýká, tzn. analýza je počítána za celé environmentální centrum (stávající a nově budovaná infrastruktura) po realizaci projektu tvoří infrastruktura jeden 9

funkční celek. V případě, že Žadatel (budoucí vlastník) již v současnosti vlastní danou infrastrukturu (environmentální centra), náklady a příjmy ze stávající infrastruktury (nedotčené projektem) mají být v rámci analýzy započítávány v podobě scénáře bez projektu. U projektů na zelené louce mají být do finanční analýzy zahrnuty pouze finanční toky, které bezprostředně souvisí s projektem. Relevantní příjmy v rámci analýzy jsou pouze ty příjmy, které jsou přímo hrazeny uživateli / zákazníky za danou službu. 13 Obdobně jsou náklady projektu chápány jako náklady, které jsou vyvolány v přímé souvislosti s projektem (provozní náklady projektu fixní a variabilní). Náklady a příjmy projektu, které jsou v analýze vyčísleny, musí být ve zprávě k FA a analýze samotné detailně stanoveny. U přírůstkových analýz je nutné zahrnout do scénáře s projektem všechny relevantní náklady a příjmy (hodnoty za stávající (rozšiřovanou) infrastrukturu a vlastní projekt (rozšíření) dohromady). Náklady a příjmy vyvolané projektem jsou pak spočítány jako rozdíl mezi scénářem s projektem a scénářem bez projektu. V rámci analýzy není v položkách nákladů a příjmů (cash-flow ) projektu počítáno s finančními toky (cash-flow), které jsou uskutečňovány mezi vlastníkem a provozovatelem podporované infrastruktury. Například nájemné, které je placeno vlastníkovi infrastruktury od provozovatele (je-li vlastník a provozovatel odlišný), není zohledňováno ani v příjmech, ani v nákladech, protože jde o tok uvnitř analyzovaného systému. 2.3. Metodika zpracování finanční analýzy V rámci Modelu je implementována metodika výpočtu FA, která je v souladu s metodickými dokumenty 14, publikovanými EK. Stručný popis výpočtu je uveden v sekci níže. Použité názvosloví je převzato z oficiálního zveřejněného překladu Přílohy XXI, Nařízení č. 1083/2006/ES. Krok 1: stanovení míry nedostatku financování (R) Nejdříve je třeba určit způsobilé výdaje (EE) v souladu s čl. 54.2 Nařízení Rady 1083/2006/ES: EE = DIC DNR Kde: EE jsou diskontované způsobilé výdaje, DIC jsou diskontované investiční náklady a DNR jsou diskontované čisté příjmy. Poté je míra nedostatku financování (R) stanovena jako: R = EE / DIC Krok 2: stanovení částky rozhodnutí (DA) Je částka, které se týká míra spolufinancování pro prioritní osu (čl. 40.2 Nařízení Rady 1083/2006/ES): DA = EC * R Kde EC jsou nediskontované způsobilé náklady. Krok 3: stanovení (maximální) výše příspěvku Společenství 13 Nařízení Rady č.1083/2006/es, článek 55 odst. 1 14 Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen 2008. 10

EU příspěvek = DA * CR pa Kde CR pa je maximální míra spolufinancování z fondů EU, určená pro prioritní osu dle rozhodnutí Komise, kterým byl přijat operační program (čl. 51.7 Nařízení Rady 1083/2006/ES). 11

3 POPIS MODELU ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Model environmentálního vzdělávání je vytvořen v softwarovém prostředí MS Excel, jeho struktura i způsob vyplnění jsou tak srozumitelné všem uživatelům se základní znalostí softwarového balíku MS Office, verzí 2003, resp. 2007. V podkapitolách níže je přiblížena struktura Modelu a vysvětleno použití Barevné konvence, která významně usnadňuje správné vyplnění Modelu a jeho kontrolu. 3.1. Struktura Modelu Model je rozdělen do několika tématických listů, kde jsou shromažďována data, která jsou si svojí povahou podobná. Model environmentálního vzdělávání obsahuje následující listy: List INFO List INVESTIČNÍ NÁKLADY běžné ceny List INVESTIČNÍ NÁKLADY stálé ceny List NÁKLADY A PŘÍJMY List VÝPOČET MÍRY PODPORY List ZDROJE FINANCOVÁNÍ List VÝSTUP PRO SFŽP List EKONOMICKÁ ANALÝZA List VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI List MAKROEKONOMICKÁ DATA Klad listů představuje kompromis mezi postupem Zpracovatele (Žadatele) při vyplňování Modelu a koncepcí Modelu vzhledem k výpočtové provázanosti jeho částí. V kapitole č. 3.3 - Vyplnění modelu Model environmentálního vzdělávání - je popsán způsob vyplnění Modelu, respektující výše uvedenou strukturu a pořadí kladu listů. 3.2. Barevná konvence a formát vstupních dat Barevná konvence byla zavedena s cílem usnadnit Zpracovateli (Žadateli) orientaci a vyplnění Modelu, vč. následné kontroly vyplnění Modelu. Při její dodržení je minimalizováno riziko, že Zpracovatel (Žadatel) vyplní Model nesprávným způsobem, příp. opomene zadat důležitá data. Tmavě žluté buňky označují vstupní data, která musí Zpracovatel Modelu povinně vyplnit. Tyto buňky nejsou uzamčeny, tzn. že Zpracovatel FA může položky v buňkách kopírovat nebo mohou být tyto buňky propojeny s jiným souborem MS Excel. Data, která se zadávají do tmavě žlutých buněk, slouží ke kontrole ostatních zadaných vstupních dat nebo jsou nezbytná k zajištění správné funkce a výpočtu Modelu. Zpracovatel musí vyplnit všechny žlutě podbarvené položky i v případě, kdy je jejich hodnota nulová (tzn. Zpracovatel musí zadat hodnotu rovnu 0 ). Světle žluté buňky jsou v Modelu počítány automaticky na základě zadaných vstupních dat (vyplněných v tmavě žlutých buňkách) nebo představují užitečné doplňující informace o charakteru daného projektu. Buňky nejsou uzamčeny, proto do nich lze vkládat, kopírovat nebo lze propojovat konkrétní data (případně text). Je 12

zapotřebí upozornit, že jestliže Zpracovatel změní předdefinované nebo vypočtené hodnoty, musí tyto změny detailně zdůvodnit ve zprávě k FA předkládaného projektu. Šedivé buňky v Modelu vesměs označují dílčí záhlaví tabulek nebo takové buňky, které jsou vždy prázdné (nejsou relevantní) nebo obsahují hodnotu 0. Tyto buňky Zpracovatel FA nemůže nijak měnit ani upravovat. Buňky, které nejsou vybarveny (bílé buňky), jsou v rámci Modelu dopočítávány automaticky. Buňky jsou uzamčeny a není možné je měnit. V některých případech se barva buněk mění, a to v závislosti na Zpracovatelem vyplněných vstupních datech, např. dle typu Žadatele (soukromý nebo veřejný subjekt) nebo délky výstavby (závisí na položce Předpokládané datum zahájení realizace projektu a Předpokládané datum ukončení realizace projektu ). Záporná čísla jsou v Modelu znázorňována dle účetního zvyku, tedy v závorkách. Hodnoty, které jsou v Modelu počítány, ale jejich hodnota je rovna = 0, jsou znázorněny -. 3.3. Vyplnění modelu Model environmentálního vzdělávání Pro zajištění korektního výpočtu a následného obdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracovatel (Žadatel) při vyplňování postupoval v souladu s tímto Manuálem. Pouze při správném vyplnění všech údajů je model funkční. To především znamená, aby Zpracovatel FA vkládal do Modelu nezbytná minimálně požadovaná data (blíže viz kap. 3.2 Barevná konvence). Kromě toho formuluje SFŽP ČR následující doporučený postup při vyplňování modelů Finanční a ekonomické analýzy. S cílem maximálně zjednodušit a usnadnit zpracování Modelu environmentálního vzdělávání, doporučuje SFŽP Zpracovatelům (Žadatelům) následující postup: Zpracovatel přistoupí ke zpracování Modelu poté, co se seznámil se základními dokumenty pro podávání žádostí o podporu z OPŽP, především Implementačním dokumentem OPŽP v aktuálním znění, částmi obecně platnými pro všechny prioritní osy a dále specificky platnými pro relevantní prioritní osu. Zpracovatel se nejdříve seznámí s tímto manuálem, závaznou osnovou Zprávy k Modelu environmentálního vzdělávání (Příloha č. 1), příp. vypracovaným příkladem (Příloha č. 2). Na základě těchto informací Zpracovatel (Žadatel) obstará podkladové materiály, potřebné pro řádné zpracování Modelu environmentálního vzdělávání, příp. bude konzultovat problémové okruhy s odpovědnými pracovníky SFŽP. Následně Zpracovatel přistoupí k vyplnění Modelu a sestavení Zprávy. Zpracovatel ukončí zpracování Modelu kontrolou relevance, úplnosti a správnosti dat zadaných do Modelu, a dále kontrolou formální, věcné i obsahové správnosti a úplnosti Zprávy, vč. požadovaných příloh. Zpracovatel/Žadatel v rámci zpracování Finanční analýzy pro Individuální projekt vyplňuje následující listy: List INFO 13

List INVESTIČNÍ NÁKLADY běžné ceny List NÁKLADY A PŘÍJMY List ZDROJE FINANCOVÁNÍ Zpracovatel/Žadatel v rámci zpracování Finanční a ekonomické analýzy pro Velký projekt vyplňuje, kromě listů pro Individuální projekt, rovněž následující listy: List EKONOMICKÁ ANALÝZA List VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI Nedílnou součástí zpracování finanční a ekonomické analýzy je, vedle vyplnění Modelu, též zpracování Zprávy k FA/FEA (viz Příloha 1). Ve zprávě k FA/FEA musí zpracovatel analýzy popsat zadané hodnoty nákladů a příjmů včetně jejich stanovení či odkazů na zdroj/e těchto hodnot. Případné úpravy přednastavených prognóz 15 budou ve zprávě nejen popsány, ale i zdůvodněny! 15 Přednastavené prognózy slouží k výpočtu hodnot v průběhu celého období analýzy. V přednastavených prognózách jsou používána buď Zpracovatelem zadaná data nebo Model vypočtená data, nicméně přednastavené prognózy, které jsou umístěny v tmavě nebo světle žlutých buňkách mohou být Zpracovatelem upraveny. 14

4 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY V Implementačním dokumentu OPŽP je individuální projekt definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 25 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 25 milionů EUR. V kapitolách níže jsou detailně popsány jednotlivé listy Modelu, které jsou relevantní pro tzv. Individuální projekt. 4.1. List INFO Základní data, která musí Zpracovatel analýzy na listu Info vyplnit, jsou souhrnné údaje o Žadateli a samotném projektu, ke kterému je Model environmentálního vzdělávání zpracováván. Údaje uvedené v tomto listu musí odpovídat údajům, uvedeným v elektronické žádosti BENE-FILL. V rámci listu Info je uvedeno v rámečku znění textu o seznámení se Zpracovatele, resp. Žadatele se zpracovávaným Modelem environmentálního vzdělávání dle příslušného Manuálu, vč. dokumentů s tím souvisejících. List Info musí být podepsán a stvrzen Žadatelem o dotaci z OPŽP a Zpracovatelem Modelu. Obrázek 1: List Info Tabulková část Identifikace Žadatele a projektu V rámci tohoto listu musí Zpracovatel vyplnit následující údaje: Žadatel [buňka F6]: Uvést jméno/název Žadatele, který předkládá Žádost na projekt. 15

Název projektu [buňka F7]: Uvést přesný název projektu, který je/bude uváděn ve všech souvisejících dokumentech k Žádosti na projekt. ID projektu [buňka F8]: Uvést identifikační číslo projektu (ID projektu), které odpovídá číslu, vygenerovaném z elektronické žádosti BENE-FILL. Kontaktní osoba Žadatele [buňka F9]: Zpracovatel uvede jméno osoby, která je kontaktní osobou Žadatele v rámci předložené žádosti na projekt (příloha žádosti Doklad, kterým je určena osoba pověřená jednáním se SFŽP ČR ). Sídlo Žadatele [buňka F10]: Zpracovatel uvede adresu Žadatele, který předkládá žádost do OPŽP, adresa musí být shodná s údajem v elektronické žádosti BENE-FILL. Telefon [buňka F11]: Zpracovatel vyplní telefonní číslo na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9. E-mail [buňka F12]: Zpracovatel vyplní kontaktní e-mail na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9, nebo e-mail na žádající subjekt. Prioritní osa (číslo) [buňka F14]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na číslo prioritní osy 7, které odpovídá Prioritní ose, do které svým zaměřením projekt spadá a pro kterou je Model vytvořen. Zařazení projektu do uvedené prioritní osy musí být v souladu s Implementačním dokumentem OPŽP. Prioritní osa (text) [buňka K14]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována s přesným zněním textu prioritní osy (Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu), která je uvedena v buňce F14. Přesné znění zadané prioritní osy odpovídá Implementačnímu dokumentu OPŽP. Oblast podpory (číslo) [buňka F15]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na číslo relevantní oblasti podpory (7.1), která vychází ze zadaného čísla prioritní osy v buňce F14. V rámci Modelu environmentálního vzdělávání a dle Implementačního dokumentu OPŽP se jedná pouze o jednu oblast podpory. Oblast podpory (text) [buňka K15]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na přesné znění textu oblasti podpory (Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací), odpovídající číslu oblasti podpory, zadaném do buňky F15. Přesné znění textu oblasti podpory zadané prioritní osy je definováno v Implementačním dokumentu OPŽP. Míra spolufinancování prioritní osy [buňka F16]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na hodnotu 85 %. 16 Zahájení finanční analýzy (rok) [buňka I19]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na zahájení výpočtu FA v roce 2007 z důvodu zohlednění vzniku způsobilosti některých nákladů projektu. 16 Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí, podpora bude poskytována z prostředků Fondu soudržnosti s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů. 16

Referenční období finanční analýzy (let) [buňka I20]: Zpracovatel vyplní délku referenčního období analýzy. V rámci Modelu environmentálního vzdělávání je standardně přednastavena délka referenčního období na 30 let. Předpokládané datum zahájení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I22]: Zpracovatel vyplní v této položce předpokládané datum zahájení stavebních a montážních prací v požadovaném formátu. Předpokládané datum ukončení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I23]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum ukončení realizace projektu v požadovaném formátu. Datum ovlivňuje proporcionální přiřazení provozních nákladů, respektive provozních příjmů projektu v prvním roce provozu projektu (více viz listy Náklady a příjmy ). Tzn. délka výstavby (měsíců) [buňka I24]: Zpracovatel položku nevyplňuje, hodnota je dopočítána automaticky. Cenová úroveň nákladů a výnosů (rok) [buňka I26]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Cenová úroveň je standardně nastavena na cenovou úroveň roku, kdy je vyhlášena daná výzva do OPŽP. Kurz CZK / EUR pro případný převod výpočtů do EUR [buňka I27]: Zpracovatel vyplní hodnotu kurzu CZK/EUR dle podmínek, uvedených ve Směrnici MŽP č. 5/2008. Na základě zadaného kurzu je orientačně stanoveno, zda je projekt tzv. Individuální nebo Velký (List Výstup pro SFŽP [Buňka D69]). Tyto údaje mají pouze informativní charakter. Má Žadatel nárok na vrácení DPH? (ANO/NE/částečně) [buňka I29]: Zpracovatel vyplní položku v závislosti na charakteru žádajícího subjektu. V případě, že žádající subjekt je plátcem DPH, vybere v této buňce Zpracovatel možnost ANO, což znamená, že Žadatel má nárok na vrácení DPH (DPH je nezpůsobilý náklad projektu). V případě, že žádající subjekt není plátcem DPH, vybere Zpracovatel možnost NE, čímž nemá Žadatel nárok na vrácení DPH (DPH je způsobilým nákladem projektu). V případě že Žadatel má nárok na vrácení DPH pouze u vybraných položek uvedených na Listu Investiční náklady-běžné ceny, musí Zpracovatel vybrat možnost částečně (na listu Investiční náklady-běžné ceny následně určí položky, u kterých nemá nárok na odpočet DPH). Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? (ANO/NE) [buňka I31]: Zpracovatel vybere možnost NE v případě, že Žadatel nemá nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory. V jiném případě vybere Zpracovatel možnost ANO. Jestliže je vyplněna možnost ANO, musí být splněny všechny následující podmínky: o Finanční analýza zahrnuje pouze jeden subjekt, nikoliv více subjektů (například u analýzy kde je rozdílný provozovatel a vlastník, nesmí být uplatněna daň z příjmů). o Projekt zahrnuje podstatný rozsah činností daného subjektu projekt nesmí představovat pouze malou dílčí část obchodních činností daného subjektu. o Žadatel je komerční subjekt s povinností platit daň z příjmů. Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt? (veřejný/soukromý) [buňka I33]: Zpracovatel vybere v položce jednu z možností, a to dle charakteru 17

žádajícího subjektu. Při výběru Zpracovatel postupuje v souladu s Implementačním dokumentem OPŽP v platném znění, příp. upřesňujícími dokumenty. Pokud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? (obec/kraj/ostatní veřejný) [buňka I34]: V případě, že Žadatelem je město nebo obec, vybere Zpracovatel možnost obec, pokud je Žadatelem kraj, vybere možnost kraj a pokud je žadatelem např. příspěvková organizace nebo jiný veřejný subjekt, vybere možnost ostatní veřejný. 4.2. List INVESTIČNÍ NÁKLADY běžné ceny V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje investiční náklady projektu v běžných cenách, které odpovídají cenové úrovni roku, kdy byly/budou jednotlivé náklady vynaloženy. To znamená, že např. projektové náklady ve zpracovaném položkovém rozpočtu, by měly být zpracovány v cenových úrovních dle předpokládaného období realizace projektu. Investiční náklady zadané do Modelu (v běžných cenách ), musí odpovídat investičním nákladům, uvedeným v položkovém rozpočtu, který je součástí projektové dokumentace a položkovému rozpočtu, který Žadatel vyplnil v elektronické žádosti BENE-FILL (záložka J, resp. J2). Údaje týkající se investičních nákladů se do Modelu zadávají v tisících Kč s přesností na 3 desetinná místa (tzn., je-li náklad 20 825 Kč, do Modelu Zpracovatel zadá číslo 20.825!!!). Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících Kč, tj. 21 tis. Kč, přesto však Model počítá s přesnými částkami zadanými Zpracovatelem. Jsou - li investiční náklady projektu zpracovány například v c.ú. roku 2009, ovšem předpokládaná realizace projektu je plánována na roky 2010 a 2011, lze následně pro aktualizaci položkového rozpočtu využít předdefinovaných indexů, které jsou uvedeny v Modelu na listu Makroekonomická data. Pro přepočet investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položky Výstavba, lze pro finanční částku odpovídající danému roku využít indexu index cen stavebních prací - list Makroekonomická data,[řádek 30]. Pro položky investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položek Projekce, Nákup pozemků, Stroje a zařízení, Rezerva, Propagace, Dozor v průběhu výstavby, lze pro finanční částky odpovídající danému roku, využít indexu index měnověpolitických cen,- list Makroekonomická data, [řádek 29]. Takto aktualizovaný položkový rozpočet musí být následně vydán zpracovatelem projektové dokumentace jako položkový rozpočet předkládaného projektu. List Investiční náklady běžné ceny je rozdělen do 3 hlavních oblastí: Celkové investiční náklady. Nezpůsobilé investiční náklady. Způsobilé investiční náklady. Úprava DPH, částečné plátcovství DPH Zpracovatel analýzy může upravit přednastavenou výši DPH, která odpovídá jednotlivým položkám investičních nákladů. K úpravě výše DPH může dojít v tom případě, že Žadatel je na některé položky uvedené v investičních nákladech plátcem DPH a na některé položky plátcem není. Pro korektní zajištění výpočtu je v tomto případě zapotřebí postupovat následovně: 18

Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH? na ČÁSTEČNĚ. V listu Investiční náklady běžné ceny u položky, kde Žadatel není plátcem DPH zadat ve sloupci U 0 % místo původních 100 %. Takto nastavené DPH pro danou položku je v rámci výpočtu definováno jako součást nezpůsobilých nákladů projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že je DPH zahrnuto do celkových nákladů projektu, a to i v případě, má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně částka, odpovídající vratnému DPH, samostatně uvedena na listu Zdroje financování - [Buňka H44], více viz Kapitola 4.6 V případě, že Žadatel nakoupí službu nebo dílo (vyhotovené posudky, analýzy) od neplátce DPH, tzn. faktura je vystavena bez DPH, není poté DPH součástí nákladů projektu (Žadatel jej nemůže nárokovat). Zpracovatel analýzy musí nastavit sazbu DPH [sloupec T] pro danou položku jako rovnu 0, tzn. že DPH pro danou položku nebude vůbec vypočteno a tudíž nebude ani počítáno do celkových nákladů projektu. Nicméně je zapotřebí si uvědomit, že tato skutečnost může nastávat pro všechny tři výše uvedené případy plátce, neplátce nebo částečný plátce DPH. Obrázek 2: List Investiční náklady běžné ceny Celkové náklady projektu Celkové investiční náklady Vyplní - li Zpracovatel korektně na listu Info položku Předpokládané datum zahájení realizace projektu a položku Předpokládané datum ukončení realizace projektu, automaticky se žlutě podbarví položky investičních nákladů, které odpovídají období dle předpokládané realizace projektu. Některé položky jsou automaticky žlutě podbarveny v letech, které odpovídají ještě rokům před zadaným předpokládaným počátkem realizace projektu (projekce, nákup pozemků a staveb, viz body níže). Nicméně i tyto náklady mohou být náklady projektu, a to jak způsobilými, tak i nezpůsobilými (více viz Implementační dokument OPŽP 17 ). V rámci standardního položkového rozpočtu jsou většinou uvedeny také položky Příprava 17 Implementační dokument OPŽP v platném znění, kapitola 5. 19

staveniště, Kompletační činnost či Vedlejší rozpočtové náklady. Hodnota těchto položek bude přičtena do části Výstavba. Projekce a příprava (poplatky za plány/stavební projekt) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 6]: Jelikož počátek způsobilosti nákladů přípravných prací projektu je nastaven k datu 1.1.2007, je možné vyplnit investiční náklady již od roku 2007. V rámci těchto položek Zpracovatel vyplní náklady související s projektem, které Žadatel vydal/vydá v jednotlivých letech přípravy a realizace projektu. Projektové náklady jsou definovány v Implementačním dokumentu OPŽP (jedná se například o projektové dokumentace, zpracování žádosti, zadávací dokumentace dle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění - pouze zadávací dokumentace na realizaci daného opatření, nikoliv na přípravu projektu a odborný dozor či správce stavby, a to včetně organizace zadávacího řízení, atd.). Zpracovatel má v rámci této položky většinu druhů nákladů předdefinovanou, má však možnost v rámci položek Volitelná položka zadat další možné druhy činností. Zpracovatel musí vyplnit název do buňky Volitelná položka, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno zadání investičních nákladů k dané činnosti v jednotlivých letech předpokládané realizace projektu. Nákup pozemků a staveb (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 17]: Jelikož počátek obecné způsobilosti nákladů projektu je nastaven k datu 1.1.2007, je možné vyplnit investiční náklady již od roku 2007. V rámci této položky Zpracovatel vyplní náklady za nákup pozemků, souvisejících s realizací projektu. Jestliže v rámci projektu dochází k nákupu více pozemků, měly by být částky uvedeny samostatně. Zpracovateli je dále umožněno vyplnění několika činností do buněk Volitelná položka. Zpracovatel musí vyplnit název do buňky Volitelná položka, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno zadání investičních nákladů k dané činnosti v jednotlivých letech předpokládané realizace projektu. Do buňky Volitelná položka Zpracovatel vyplní rovněž případný věcný příspěvek, a uvede jeho hodnotu do roku zahájení realizace projektu. Výstavba (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 28]: Zpracovateli je umožněno vyplnění několika činností v rámci položky do buněk Volitelná položka. Zpracovatel musí opět vyplnit název do buňky Volitelná položka, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno zadání investičních nákladů k dané činnosti v jednotlivých letech realizace projektu. V rámci této položky musí dále Zpracovatel ve sloupci V (pravý okraj listu) vyplnit hodnotu, která odpovídá životnosti položky. Stanovení délky životnosti by mělo být definováno na základě typu objektu, kterého se výstavba týká. Vyplnění doby životnosti je nezbytné pro následný výpočet reinvestice položky, respektive stanovení případné zbytkové hodnoty položky v listu Přírůstkové náklady a příjmy, jestliže životnost je delší než referenční období analýzy. Tzn. je-li životnost 40 let, měla by být tato položka po 40-ti letech reinvestována, nicméně maximální délka referenčního období analýzy v rámci Modelu je 30 let, tudíž v rámci Modelu nedojde k reinvestici této položky, ale dojde pouze k výpočtu její zbytkové hodnoty. Stroje, zařízení a vybavení environmentálního centra (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 39]: V rámci položky jsou předdefinovány některé činnosti, které může Zpracovatel využít pro zadání investičních nákladů. 20

Zpracovatel může v rámci analýzy vyplnit několik činností v rámci položky (technologie, vybavení) a to do buněk předdefinovaných jako Volitelná položka. Zpracovatel v tomto případě musí vyplnit název technologie nebo vybavení do buňky Volitelná položka, čímž dojde ke žlutému podbarvení relevantních řádků (roků) a následně je umožněno vyplnění investičních nákladů k dané technologii v jednotlivých letech realizace projektu. V rámci položky dále musí Zpracovatel ve sloupci V (pravý okraj listu) vyplnit položku, která odpovídá životnosti dané položky. Stanovení délky životnosti by mělo být definováno na základě typu stroje/zařízení, kterého se daná technologie nebo zařízení týká. Vyplnění doby životnosti je nezbytné pro následný výpočet reinvestice výstavby v listu Náklady a příjmy, tzn. je-li životnost 10 let, je tato technologie po 10-ti letech reinvestována. Dále je nutné v rámci celkových investičních nákladů projektu zadat ostatní investiční náklady, které musí Zpracovatel vypočítat z celkových přímých způsobilých realizačních nákladů projektu 18. Určení výše způsobilosti investičních nákladů pro danou položku je detailně uveden v Implementačním dokumentu OPŽP. Rezerva (nepředvídatelné události) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 55]: Rezervu může Žadatel nárokovat pouze v případech, kdy se jedná o objektivní, věcně správné a nepředvídatelné náklady vzešlé na straně příjemce podpory. Výše rezervy je stanovena odlišně dle specifik oblastí podpory jednotlivých prioritních os. V případě PO 7 je způsobilá výše rezervy 5 % z celkových přímých realizačních výdajů na projekt. Technická pomoc (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 56]: Do nákladů na technickou pomoc mohou být zahrnuty např. náklady na obecného poradce projektu a činnosti související s komunikací se SFŽP v rámci projektu, realizovaného z OPŽP (fakturace, monitorovací zprávy, apod.). Zpracovatel rozdělí vypočítané náklady na technickou pomoc do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto náklady nejsou svým charakterem v Implementačním dokumentu OPŽP definovány jako způsobilé náklady, je proto celková výše těchto nákladů specifikována jako nezpůsobilé náklady projektu (viz. Tabulka Nezpůsobilé náklady projektu položka Technická pomoc ). Propagace (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 57]: Z důvodu spolufinancování projektu z finančních prostředků EU musí být Žadatelem alokovány prostředky na propagaci projektu (billboard, novinová inzerce, pamětní deska). Zpracovatel vyplní vypočítané náklady na propagaci do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu, více viz Implementační dokument OPŽP, případně upřesňující dokumenty. Dozor v průběhu výstavby (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 58]: Zpracovatel vyplní náklady na dozor v průběhu výstavby do let, které odpovídají předpokládanému období realizace projektu. Výše způsobilých nákladů je uvedena v Implementačním dokumentu OPŽP. 18 Přímé realizační výdaje jsou výdaje dle jednotlivých prioritních os přímo přispívající ke splnění cílů příslušného projektu. Do přímých realizačních výdajů lze zahrnout i náklady na dokumentaci skutečného provedení. Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí v platném znění. 21

Celkem (tis. Kč) [řádek 59]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové náklady se automaticky dopočítají dle zadaných hodnot investičních nákladů projektu v jednotlivých letech. DPH (tis. Kč) [řádek 60]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. DPH se automaticky dopočítá v jednotlivých letech dle zadaných investičních nákladů projektu. Celkem vč. DPH (tis. Kč) [řádek 61]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové investiční náklady vč. DPH se automaticky dopočítají v jednotlivých letech jako součet investičních nákladů v řádku 59 a vypočítané výše DPH v řádku 60. Nezpůsobilé investiční náklady Tato tabulková část, resp. jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí Celkové investiční náklady. V položkách jsou uvedeny náklady spojené s předkládaným projektem, které jsou svojí povahou nebo výší definovány jako nezpůsobilé náklady projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou opět vyplňovány v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaném v listu Info. Nezpůsobilé náklady projektu musí být také vyplněny s přesností na 3 desetinná místa. Investiční náklady, které svým charakterem přímo nesouvisí s realizovaným projektem, nemohou být zařazeny do nákladů projektu, a tudíž nemohou být zařazeny ani do nezpůsobilých nákladů projektu. Obrázek 3: List Investiční náklady běžné ceny Nezpůsobilé náklady projektu Způsobilé investiční náklady Tato tabulková část, resp. jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí Celkové investiční náklady a Nezpůsobilé investiční náklady s tím rozdílem, že zde nejsou náklady vyplňovány, ale jsou automaticky dopočítávány jako rozdíl celkových nákladů a nezpůsobilých nákladů projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou vypočteny v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaným v listu Info. 22

Obrázek 4: List Investiční náklady běžné ceny způsobilé náklady projektu 4.3. List INVESTIČNÍ NÁKLADY stálé ceny V rámci tohoto listu Zpracovatel nevyplňuje žádné položky, buňky jsou uzamčeny. Tento list se dopočítá automaticky a slouží k přepočtu z běžných cen na ceny stálé, a to dle zadaných investičních nákladů projektu v listu Investiční náklady běžné ceny a předvyplněných parametrů na listu Makroekonomická data. Investiční náklady jsou přepočítány na c.ú. roku uvedeného na listu Info, [buňka I26] Cenová úroveň nákladů a výnosů. Struktura listu, respektive jednotlivých položek, je shodná se strukturou listu Investiční náklady běžné ceny. 4.4. List NÁKLADY A PŘÍJMY V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje položky, které se týkají fixních a variabilních nákladů projektu. Položky musí Zpracovatel vyplňovat ve stálých cenách (tis. Kč), a to v cenové úrovni roku předložení žádosti. Analýza je počítána za projekt jako celek, tzn. vstupní data, která se týkají nákladů a příjmů musí být konsolidována jak za vlastníka, tak i provozovatele (je-li provozovatelem infrastruktury jiný subjekt než-li vlastník). Tzn. v rámci projektu nejsou řešeny finanční toky mezi vlastníkem a provozovatelem. Roky pro vyplnění hodnot nákladů a příjmů jsou automaticky nastaveny na základě dat, vyplněných do položky Předpokládané datum zahájení realizace projektu a Předpokládané datum ukončení realizace projektu na listu Info ([buňka I22] a [buňka I23]. Nemá - li Žadatel nárok na vrácení DPH (na listu "Info" v položce Má Žadatel nárok na vrácení DPH? [buňka I29] zadána možnost Ne ), musí být následně všechny náklady zadávány včetně (nevratné) DPH. Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být náklady a příjmy projektu vyplňovány bez (vratné) DPH. Má - li Žadatel částečně nárok na vrácení DPH, musí být vyplňovány pouze ty hodnoty nákladů vč. DPH, u kterých nemá Žadatel nárok na vrácení DPH. Zpracovatel vyplňuje hodnoty nákladů a příjmů vždy do prvního celého roku analýzy, tzn. je- li projekt uveden do provozu 01.07.2010, budou poté data vyplňována do roku 2011. Data pro rok 2010 jsou automaticky vypočtena následovně: (náklady rok 2011 /365)*(počet dnů provozu rok 2010 ) List je rozdělen do následujících částí: 23