ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Vysokorychlostní tratě seminární práce David Pöschl Praha 2007/2008
Železniční doprava Nizozemska Železniční síť v Nizozemsku je relativně rozsáhlá, svou celkovou délkou přesahuje 2 800 km. Celá síť má normální rozchod 1435 mm a je téměř ze 75 % elektrifikována stejnosměrným proudem o napětí 1,5 kv. Necelých 950 km tratí je jednokolejných. Vlastníkem železniční infrastruktury je státní organizace ProRail. Největším provozovatelem drážní dopravy v Nizozemsku je státem vlastněná společnost Nederlandse Spoorwegen. 2
Vysokorychlostní trať HSL-Zuid Vysokorychlostní trať HSL-Zuid (Hogesnelheidslijn Zuid) nabízí spojení hlavního města Nizozemska Amsterdam s evropskou vysokorychlostní sítí. Společně s belgickou tratí HSL 4 vytváří nové železniční spojení v relaci Paříž Brusel Amsterdam. Nizozemskou železniční síť rozšiřuje o 85 km zcela nové tratě pro rychlost nejvýše 300 km/h. Všeobecná charakteristika Vedení trasy HSL-Zuid je ovlivněno jak hustou zástavbou Nizozemska, tak cennou krajinou s problematickými geologickými poměry v okolí četných vodních ploch. Z důvodu co nejmenšího vlivu na okolní prostředí je trať v 75 % vedena na umělých stavbách trať prochází např. čtyřmi tunely nebo přes nejdelší viadukt v Evropě dlouhý 6 km. Aby nedocházelo k další fragmentaci krajiny, bylo snahou projektantů vézt trať v souběhu se stávajícími liniovými stavbami. Vysokorychlostní vlaky budou provozovány jednak na zcela nové trati, jednak na stávajících tratích mezi Amsterdamem a Hoofddorpem (24 km) a na úsecích přilehlých k Rotterdamu (16 km). Provozovatelem dopravy bude společnost HSA (High Speed Alliance) vzniklá v roce 2001, která sdružuje NS a nizozemské aerolinie KLM (Koninklijke Luchtvaart Maatschappij). Konsorcium vlastní 15letou koncesy pro provoz linek Amsterdam Paris a linek Den Haag Breda až Brusel. Výstabou a provozovatelem dráhy HSL-Zuid je na dalších 25 pověřeno konsorcium Infraspeed. Práce na projektu začaly v roce 2000 a náklady činí přes 7 000 miliónu eur. Začátek komerčního provozu se předpokládá v roce 2008. Parametry Trať je určena jen pro provoz vlaků osobní dopravy. Nejvyšší traťová rychlost dosahuje 300 km/h (na stávajících úsecích jen 140 160 km/h). Oproti ostatním nizozemským elektrifikovaným tratím se stejnosměrnou trakční soustavou o napětí 1,5 kv používá HSL-Zuid soustavu střídavou o napětí 25 kv s frekvencí 50 Hz. Nejmenší poloměr na trati má hodnotu 4 250 m. Nejvyšší sklon na trati, použitý na mimoúrovňových křížení nebo na nájezdech do tunelů a na mosty, dosahuje hodnoty 25. V Nizozemsku se na klasických tratích používá zabezpečovací zařízení EBS. Na HSL-Zuid je 3
však použit systém ERTMS (European Rail Traffic Management System), standardní pro evropské vysokorychlostní tratě. Provoz Na trati HSL-Zuid budou provozovány dva druhy vlaků. Spojení Amsterdamu s Paříží přes Brusel, Rotterdam a Schiphol zajistí vlaky společnosti Thalys s maximální rychlostí 300 km/h, na ostatní linky budou nasazeny společností HSA nově pořízené vysokorychlostní vlaky s maximální rychlostí 250 km/h. Na nejfrekventovanějším úseku mezi Amsterdamem a Rotterdamem se předpokládá špičkový interval 10 minut. Spojení Nizozemska s Paříží zajistí 16 párů vlaků denně. Výhledový rozsah přepravy pro rok 2010 činí 23 miliónů cestujících ročně (z toho 7 miliónů cestujících ze zahraničí). Stanice HSL-Zuid: g Amsterdam g Schiphol g Rotterdam g Den Haag (klasická trať) g Breda (klasická trať) Spojení Cestovní doba klasická trať HSL-Zuid automobil Amsterdam Rotterdam 1:02 0:36 0:54 Amsterdam Breda 1:47 0:57 1:13 Amsterdam Brusel 2:39 1:46 2:41 Amsterdam Paříž 4:09 3:13 4:58 4
Stavby HSL-Zuid Nizozemí má ze stavařského hlediska velice komplikované geologické poměry. Vysoká hladina podzemní vody provázená častými výrony slané mořské vody na povrch způsobuje malou únosnost zeminy. Pro zamezení poklesu zemní pláně a následné deformace geometrické polohy koleje v nestabilních oblastech bylo nutné zkonstruovat zemní těleso sestávající z nezahloubených betonových desek spočívajících na dlouhých úzkých betonových pilotách. Dále byla pro zvýšení stability koleje na většině trati užita pevná jízdní dráha typu Rheda 2000. Celkový počet kolejových podpěr se pohybuje okolo 290 000 kusů. 5
Tunel Groene Hart Trať HZL-Zuid prochází oblastí zvanou Zelené srdce (Groene Hart). Toto relativně řídce obydlené území je charakteristické venkovským prostředím s důrazem na zemědělské a rekreační využití. Aby nedošlo k narušení cenné krajiny stavbou dráhy, rozhodlo se vézt trať v raženém tunelu. Tunel začíná u města Leiderdorp, je přes sedm kilometrů dlouhý a končí nedaleko vesnice Hazerswoude. Vlaky jej projedou přibližně za 90 sekund. Tunel v hloubce 30 m pod zemí je tvořen jedním tubusem s vnějším průměrem necelých 15 m, což jej činí z hlediska průměru největším na světě. Tubus je rozdělen 10 metrovou betonovou stěnou na dvě části pro každou kolej. Vespod je zřízena technologická šachta. Pro ražení tunelu byl ve Francii sestrojen speciální 120 metrů dlouhý a přes tři tisíce tun vážící razicí stroj pojmenovaný Aurora. Ražba probíhala rychlostí 12 až 20 metrů za den. Během 2 a půl roku bylo vytěženo 2 000 000 tun materiálu. 6
Viadukt Bleiswijk Nedaleko Bleiswijk se nachází nejdelší viadukt v Evropě dlouhý šet kilometrů. Trať zde kříží dálnicí A12, železniční trať a zemědělskou oblast s mnoha skleníky. V průměru dosahuje viadukt výšky šesti metrů. Je vystavěn na řadě trojic betonových pilířů Most Hollandsch Diep Most přes záliv Hollandsch Diep je dlouhý dva kilometry (část přímo nad vodou má délku 1,2 km). V nejvyšším místě se nachází 24 metrů nad vodní hladinou. Vede rovnoběžně s původním železničním mostem a podpírá ho 11 pilířů ve vzájemné vzdálenosti 105 metrů. Vlak o rychlosti 300 km/h projede přes most během 11 sekund. 7
8
Použité zdroje g g g http://www.hslzuid.com/ http://en.wikipedia.org/ http://www.sporenplan.nl/html_nl/sporenplan/ns/ns_normaal/start.html 9