MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Komparace zdaňování příjmů zaměstnanců v České republice a ve vybraných státech EU Diplomová práce Autor diplomové práce: Vedoucí diplomové práce: Bc. Lucie Šťastná Ing. Milena Otavová, Ph.D. Brno 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Komparace zdaňování příjmů zaměstnanců v České republice a ve vybraných státech EU vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu použité literatury. V Brně dne 28. května 2010 Podpis...

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé diplomové práce Ing. Mileně Otavové Ph. D. za odborné vedení, cenné rady, připomínky a za veškerou pomoc poskytnutou při zpracování této diplomové práce.

Abstrakt ŠŤASTNÁ, L. Komparace zdaňování příjmů zaměstnanců v České republice a ve vybraných státech EU. Diplomová práce. Brno, 2010. Tato diplomová práce se zabývá komparací zdaňování příjmů zaměstnanců se zaměřením na zaměstnanecké benefity v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Poskytování zaměstnaneckých benefitů bude posuzováno s ohledem na základ daně zaměstnance, základ daně zaměstnavatele a vyměřovací základ pro odvod pojistného. V jednotlivých částech bude popsáno zdanění příjmů zaměstnanců v dané zemi, poté budou obecně popsány poskytované benefity a některé benefity budou probrány podrobněji. V praktické části bude provedeno srovnání zdanění příjmů zaměstnance v jednotlivých zemích na modelovém příkladě. Abstract ŠŤASTNÁ, L. Comparison of income taxation of employees in the Czech Republic and in selected EU countries. Diploma thesis. Brno, 2010. This diploma thesis deals with comparison of income taxation of employees focused on employee benefits in the Czech Republic, Slovakia and Austria. Providing employee benefits will be assessed with regard to the tax base employee, the tax base employer and the assessment base for payment of premiums. In apportionable parts will be described income taxation of employees in the country, then will be generally described provided benefits and some benefits will be discussed in more detail. In the practical part will be made a model example of comparing of employee income tax in each country.

Obsah 1 Úvod...7 2 Cíl práce a metodika... 9 3 Literární rešerše...10 3.1 Zaměstnanecké benefity...10 3.2 Příjmy zaměstnanců Česká republika...12 3.2.1 Zdaňování příjmů zaměstnanců v České republice...12 3.2.2 Zaměstnanecké benefity v České republice...14 3.2.3 Nejčastěji uplatňované zaměstnanecké benefity v České republice... 17 3.3 Příjmy zaměstnanců - Slovensko... 26 3.3.1 Zdanění příjmů zaměstnanců na Slovensku... 26 3.3.2 Zaměstnanecké benefity na Slovensku... 30 3.3.3 Nejčastěji uplatňované zaměstnanecké benefity na Slovensku...35 3.4 Příjmy zaměstnanců - Rakousko... 39 3.4.1 Zdanění příjmů zaměstnanců v Rakousku... 39 3.4.2 Zaměstnanecké benefity v Rakousku... 42 3.4.3 Nejčastěji uplatňované zaměstnanecké benefity v Rakousku...45 3.5 Zaměstnanecké požitky dle mezinárodních účetních standardů... 51 4 Vlastní práce...54 4.1 Srovnání zdaňování příjmů zaměstnanců v České republice, na Slovensku a v Rakousku...54 4.1.1 Přehled rozdílů v zaměstnaneckých benefitech v České republice, na Slovensku a v Rakousku...54 4.1.2 Demonstrace zdanění příjmů zaměstnance na praktickém příkladě...57 4.2 Srovnání zaměstnaneckých benefitů v České republice a dle mezinárodních účetních standardů...75 5 Diskuze... 77 6 Závěr...79 7 Literatura...81 7.1 Publikace...81 7.2 Web... 82 8 Seznam zkratek, tabulek a grafů... 86 8.1 Zkratky... 86 8.2 Tabulky... 86 8.3 Grafy...87

1 Úvod Zdanění příjmů zaměstnanců se týká skoro každého z nás. V současné době je v České republice více než 4 miliony zaměstnanců. O problematiku daně ze závislé činnosti se tedy zajímá hodně lidí a pro většinu obyvatel České republiky je tato daň nejdůležitější. Osobní důchodové daně jsou poměrně mladé, poprvé byly zavedeny až ve Velké Británii na přelomu 18. a 19. století. Ve většině ostatních zemí byly zavedeny až na počátku 20. století. Původně měly tyto daně nízké sazby a zdaňovaly se jen vysoké příjmy. Diplomová práce je zaměřena právě na zdanění příjmů zaměstnanců s ohledem na zaměstnanecké benefity. Tyto benefity jsou určitá zvýhodnění, které poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnancům jako odměnu za jejich práci nad rámec mezd. Benefity mohou mít formu peněžních i nepeněžních zvýhodnění a označují se také jako zaměstnanecké výhody či požitky. V posledních letech je odměňování zaměstnanců nad rámec jejich mezd velmi oblíbenou činnosti zaměstnavatelů, jedná se o jednu z možností jak nalákat zaměstnance právě k němu. Tyto benefity tedy slouží i jako nástroj boje mezi zaměstnavateli o zaměstnance a jako určitý motivační faktor. Pomocí poskytovaných benefitů může zaměstnanec také odhalit, kam zaměstnavatel směřuje, co je pro něj důležité a co od svých zaměstnanců očekává. Mezi tradičně nejznámější benefity patří v České republice poskytování stravování zaměstnancům a také různé příspěvky na životní či penzijní pojištění. Škála poskytovaných benefitů je však mnohem širší. Najít však druh zaměstnanecké výhody, která by vyhovovala každému zaměstnanci, je téměř nemožné. Požadavky na benefity jsou v různých oborech velmi odlišné. Na to které benefity zaměstnanci upřednostňují, má kromě druhu povolání vliv i věk zaměstnanců, pohlaví zaměstnanci či nejvyšší dosažené vzdělání. I zaměstnaneckých benefitů se však dotkla celosvětová hospodářská krize, která hlavně v minulém roce napomohla růstu nezaměstnanosti a také finančním problémům některých společností. Z těchto důvodů některé firmy omezují poskytování těchto benefitů (hlavně různé věcné dary či jednorázové odměny), jiné zase přecházejí k benefitům daňově výhodnějším. Tato situace se však po odeznění krize nejspíše změní a vše se vrátí do původního stavu. Společnosti by však tyto benefity neměly rušit úplně, protože by si měly udržet kvalitní zaměstnance, kteří budou potřební pro budoucí růst. Dále by také měly myslet na to, že některé poskytované výhody pro ně můžou představovat daňovou úsporu. Zdanění příjmů zaměstnanců na Slovensku je v mnoha věcech podobné jako v České republice, což je jistě způsobeno tím, že po dlouhou dobu byly jedním společným státem. Ale od rozdělení států uběhlo již více než 15 let, takže se samozřejmě některé věci liší. Naopak Rakousko se po Druhé světové válce vyvíjelo v naprosto odlišných podmínkách. Tato rozdílnost měla tedy i vliv na způsob zdaňování. 7

V roce 2004 vstoupily Česká republika a Slovensko do Evropské unie. V Evropské unii existují snahy o sblížení jednotlivých daňových systémů, ale harmonizace systémů zdanění je spíše zaměřena na nepřímé daně. V oblasti daní přímých se harmonizace neprojevuje tak výrazně. I v poskytovaných zaměstnaneckých benefitech je Slovensko v mnohém srovnatelné s Českou republikou. A to nejen v oblíbenosti druhů benefitů, ale i ve způsobu jejich zdanění. A stejně tak se v Rakousku projevuje již výše zmíněná odlišnost. Tato rozdílnost není příliš patrná ve způsobu zdanění benefitů, ale spíše v rozmanitosti poskytovaných druhů zaměstnaneckých benefitů. 8

2 Cíl práce a metodika Hlavním cílem diplomové práce na téma Komparace zdaňování příjmů zaměstnanců v České republice a ve vybraných státech EU je srovnání zdaňování příjmů ze závislé činnosti se zaměřením na zaměstnanecké benefity v ČR a ve vybraných státech Evropské unie, a to konkrétně v Rakousku a na Slovensku. V diplomové práce bude posouzeno poskytování zaměstnaneckých benefitů s ohledem na základ daně zaměstnance, základ daně zaměstnavatele a také na vyměřovací základ pro odvod pojistného. Z výsledků práce vyplynou doporučení pro Českou republiku. Dílčím cílem je analýza zaměstnaneckých požitků dle mezinárodních účetních standardů. Zpracování diplomové práce probíhalo v těchto etapách: zadání diplomové práce: květen 2009, seznámení se s tématem: červen červenec 2009, sbírání potřebných informací: srpen září 2009, příprava podkladů pro práci: říjen listopad 2009, zpracování práce: prosinec 2009 duben 2010, odevzdání diplomové práce: květen 2010. Základem pro psaní práce bylo důkladné prostudování dostupné literatury a hlavně se seznámení se důležitými zákony, které se týkají zdanění v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Podklady pro zdanění příjmů zaměstnanců a zaměstnanecké benefity na Slovensku a v Rakousku byly získány překladem z původních textů. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První částí je literární rešerše, kde jsou nejprve popsány zaměstnanecké benefity obecně, dále je vysvětleno zdanění příjmů zaměstnanců a zaměstnanecké benefity v České republice, na Slovensku a v Rakousku a nakonec jsou uvedeny zaměstnanecké požitky dle mezinárodních účetních standardů. Druhou částí je vlastní práce, kde je provedena komparační analýza jednotlivých zdanění a vše je vysvětleno na praktickém příkladě, který byl vytvořen pomocí metody modelování. K popsání způsobů zdanění příjmů zaměstnanců a vysvětlení podstaty zaměstnaneckých benefitů byla použita metoda deskripce. Ke srovnání zdanění pak nejprve metoda analýzy, dále metoda komparace a na závěr pro vyhodnocení výsledků metoda syntézy. 9

3 Literární rešerše 3.1 Zaměstnanecké benefity Pokud chce být firma v současné době úspěšná na trhu, musí dbát o své pracovníky. Musí se o své zaměstnance dobře starat a vytvářet jim příjemné pracovní prostředí. Zaměstnavatel jim může poskytovat různé benefity (výhody). Zaměstnaneckými benefity je míněna nabídka různých peněžitých a nepeněžitých plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům. Benefity jsou dnes důležitou součástí motivace zaměstnanců (MACHÁČEK, 2008, s. 13). Zaměstnanecké benefity může zaměstnavatel poskytovat z různých zdrojů: na vrub daňově uznatelných výdajů; na vrub nedaňově uznatelných výdajů; ze sociálního či obdobného fondu tvořeného ze zisku; ze zisku po zdanění či z nerozděleného zisku minulých let (MACHÁČEK, 2008, s. 16). Sociální fond jde o účelově vytvořený fond ze zisku po zdanění. Jsou to účelově vyčleněné finanční prostředky k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců. Sociální fond je určen všem zaměstnancům. Fond by měl být obhospodařován dle zásad dohodnutých v kolektivní smlouvě (PELC, 2005, s. 7-8). Poskytované benefity mohou: být osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance; podléhat zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance; být zahrnované do daňových/nedaňových výdajů (nákladů) na straně zaměstnavatele; být zahrnované/nezahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Jako optimální lze uvést takové benefity, které jsou osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti a které se nezahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné a zároveň jsou na straně zaměstnavatele daňovým výdajem (MACHÁČEK, 2008, s. 16-17). Podle způsobu poskytnutí můžeme rozdělit zaměstnanecké benefity na: finanční (např. příspěvek na důchodové pojištění); formou cenných papírů; nepeněžní příspěvky (např. poskytnutí nápojů); zvýhodnění oproti běžným podmínkám (např. prodej zboží za zvýhodněné ceny) (ŠTEINFELD, GALUŠKA, 2004, s. 40). 10

Zaměstnanecké výhody lze také rozčlenit do tří skupin: výhody sociální povahy (životní pojištění, penzijní připojištění, poskytování půjček, mateřské školky pro děti zaměstnanců); výhody ke vztahu k práci (stravenky, sleva na nákupy, další vzdělávání); výhody spojené s postavením zaměstnance v podniku mohou je čerpat jen určití zaměstnanci (automobil či mobil na soukromé použití) (DO PRÁCE.CZ, 2009). 11

3.2 Příjmy zaměstnanců Česká republika 3.2.1 Zdaňování příjmů zaměstnanců v České republice Příjmy zaměstnanců jsou podrobeny dani z příjmů fyzických osob. Tato daň je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (ZDPČR). Tyto příjmy jsou zde označovány jako příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky a jsou vymezeny v 6 ZDPČR. Základ daně u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Dle 6 odst. 13 ZDPČR jsou základem daně (dílčím základem daně) příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (tzv. super hrubá mzda ). Toto pojistné činí celkem 34 % (SP 25 % a ZP 9 %). Sazba daně Sazba daně je upravena 16 ZDPČR: daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně ( 15) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %. Nezdanitelné části základu daně Tyto části jsou uvedeny v 15 ZDPČR a uplatňují se u zaměstnanců až při ročním zúčtování. A patří mezi ně: poskytnutí darů; úroky z úvěrů ze stavebního spoření a úroky z hypotečního úvěru; příspěvek na penzijní připojištění; pojistné na soukromé životní pojištění; placení členských příspěvků; úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Poplatník, kterému bude výpočet daně provádět zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování, musí mít u toho zaměstnavatele podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ( 38k odst. 4 ZDPČR) a dále musí do 15. února následujícího roku požádat o zúčtování záloh. Spolu se žádostí o roční zúčtování záloh musí zaměstnavateli předložit potvrzení, kterým prokáže poskytnutí daru, potvrzení o zaplacených úrocích a potvrzení 12

o zaplaceném pojistném na penzijní připojištění a na životní pojištění (PELECH, 2010, s. 81-83). Slevy na dani Dle 35ba ZDPČR se poplatníkům daně z příjmů fyzických osob vypočtená daň snižuje o následující částky: sleva na poplatníka; sleva na manželku/manžela; sleva na invaliditu; sleva držitele průkazu ZTP/P; sleva při soustavné přípravě na povolání. Daňové zvýhodnění na dítě Poplatník má dle 35c ZDPČR nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti. Výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob z měsíčního příjmu ze závislé činnosti Tato část zákona je upravena v 38h ZDPČR: Plátce daně vypočte zálohu z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ze základu pro výpočet zálohy. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně a) snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, a b) zvýšený o povinné pojistné. Záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí 15 %. Tuto zálohu lze snížit o měsíční slevy na dani (kromě slevy na manželku). 13

3.2.2 Zaměstnanecké benefity v České republice Zaměstnanecké benefity z pohledu zaměstnance Při daňovém posouzení zaměstnaneckých benefitů na straně zaměstnance je nutné nejprve určit, zda se jedná o příjem, který je předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti. Pokud ano, je nutno zkoumat zda se jedná o příjem, který podléhá zdanění či jde o příjem který je od daně osvobozen (MACHÁČEK, 2008, s. 20). Za příjmy ze závislé činnosti se dle 6 odst. 7 ZDPČR nepovažují a nejsou tedy předmětem daně např.: náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti; hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem; náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. Naopak za příjem zaměstnance se považuje: poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, a to ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý kalendářní měsíc. Dle 6 odst. 9 ZDPČR jsou od daně např. osvobozeny tyto příjmy: částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců; hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem; hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti; nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok; hodnota nepeněžních darů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně; peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč; 14

příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti k překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav; příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a soukromé životní pojištění zaměstnance v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Zaměstnanecké benefity z pohledu zaměstnavatele Při posuzování zaměstnaneckých benefitů z pohledu zaměstnavatele je nutné posuzovat, zda jsou výdaje (náklady) na tyto benefity daňově uznatelné či nikoli. Dle 24 odst. 2 písm. 1) ZDPČR jsou daňově uznatelné z pohledu zaměstnavatele výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na: 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracoviště; 2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařské vyšetření stanovené zvláštními předpisy; 3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zvláštního právního předpisu považuje za výkon práce anebo výdaje na rekvalifikaci zaměstnanců; 4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů; 5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud zákon o dani z příjmů či jiný zvláštní zákon nestanoví jinak. Dle 25 odst. 1 ZDPČR nelze za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat např.: nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě 1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce, 2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3; výdaje nad limity stanovené zákonem o dani z příjmů; výdaje převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou 24 odst. 2 písm. j) body 1 až 3 a s výjimkou výdajů na přechodné ubytování zaměstnanců, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem 15

zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště; hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti; výdaje na reprezentaci. Zaměstnanecké benefity z pohledu pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění Vyměřovacím základem zaměstnance dle zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci. Do vyměřovacího základu se dle těchto zákonů nezahrnuje: náhrada škody dle zákoníku práce; odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů; věrnostní přídavek horníků; odměny vyplácené dle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích; jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události; plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Do vyměřovacího základu se zahrnuje např.: nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla poskytnutého zaměstnavatelem k bezplatnému používání pro služební i soukromé účely; rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou, za kterou jsou vlastní výrobky nebo služby prodány zaměstnancům; nepeněžní příjem zaměstnance ve výši ceny obvyklé, při poskytování dopravy do zaměstnání (MACHÁČEK, 2008, s. 25-26). Maximální vyměřovací základ pro zdravotní a sociální pojištění je pro rok 2010 1 707 048 Kč. 16

3.2.3 Nejčastěji uplatňované zaměstnanecké benefity v České republice Stravování zaměstnanců Zaměstnavatel je dle zákoníku práce povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, tato povinnost se nevztahuje na pracovníky, kteří jsou vyslání na pracovní cestu. Základní povinnosti zaměstnavatele je poskytnutí přestávky v práci pro jídlo a oddech, navíc musí zajistit vhodné prostory pro stravování zaměstnanců z hlediska bezpečnosti a hygienických požadavků. Zaměstnavatel však nemusí na stravování přispívat, ani je zajišťovat (PILAŘOVÁ a kol., 2009, s. 4-5). Poskytování stravování zaměstnancům patří k nejčastějším zaměstnaneckým výhodám, nejvíce využívanou formou je poskytování stravenek. Rozhodne-li se společnost zabezpečit stravování pro své zaměstnance, může postupovat několika způsoby: společnost má vlastní zařízení pro stravování zaměstnanců, v němž sama vaří; společnost zajistila stravování nákupem a dovozem hotových jídel na pracoviště; společnost zajistila stravování u konkrétního subjektu provozujícího stravování zaměstnanců; společnost pronajala své zařízení na základě smlouvy o pronájmu jiné firmě, která vaří i pro zaměstnance společnosti; společnost poskytuje zaměstnancům stravenky v určitě hodnotě (PILAŘOVÁ a kol., 2009, s. 7). Dle 24 ZDPČR jsou daňově uznatelné: výdaje na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v 6 odst. 7 písm. a) ZDPČR při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin (toto stravné činí pro rok 2010 61 73 Kč, 70 % z horní hranice tedy činí 51,10 Kč). Výdaje na provoz vlastního stravovacího zařízení Daňovými výdaji na provoz vlastního stravovacího zařízení jsou dle pokynu Ministerstva financí D-300 výdaje, které jsou spojené s provozem kuchyně s jídelnou, popř. kantýny, a to i tehdy, je-li příprava a výdej jídel vykonáván jiným subjektem formou služby v tomto vlastním zařízení. 17

Mezi výdaje uznatelné patří např. údržba a oprava zařízení, spotřeba energií, odpisy dlouhodobého majetku, vytištění a prodej stravenek. Naopak neuznatelnými jsou výdaje vynaložené na potraviny spotřebované na zajištění stravování. Úhrada těchto výdajů je možná zaměstnancem, z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze zisku zaměstnavatele po zdanění. Tržby od zaměstnanců jsou až do výše výdajů na potraviny příjmy, které nepodléhají dani z příjmů (MACHÁČEK, 2008, s. 43). Stravování patří v současnosti mezi služby, které podléhají základní, tj. 20 % sazbě DPH (PILAŘOVÁ a kol., 2009, s. 21). Zaměstnavatel si může uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu z nakoupených potravin a i z dalších věcí a služeb sloužících pro účely provozu jídelny (MACHÁČEK, 2008, s. 43). Příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů Za stravování zajišťované jinými subjekty se dle pokynu D-300 považuje stravování smluvně zabezpečené zaměstnavatele v jiném než ve vlastním stravovacím zařízení nebo ve vlastním pronajatém zařízení. Za daňový výdaj lze brát příspěvek na jedno jídlo za jednu směnu. Tento výdaj lze uplatnit jen tehdy, je-li zaměstnanec v práci během stanovené směny alespoň 3 hodiny. Pokud je stravování zajištěno pomocí stravenek, tak se cenou jídla rozumí hodnota stravenky. Je-li stravování poskytnuto formou dovážení jídel do vlastní výdejny, tak se za daňový výdaj považují kromě příspěvku, také výdaje spojené s dovozem a výdejem jídla. Poskytování stravenek Poskytování stravenek patří k nejčastějším a nejoblíbenějším zaměstnaneckým benefitům. Podle průzkumu společnosti ING z roku 2008 poskytuje svým zaměstnanců stravenky 83 % firem (FINANCE.CZ, 2008) a dle průzkumu společnosti Factum Invenio z téhož roku 90 % zaměstnanců preferuje ze zaměstnaneckých benefitů stravenky (PODNIKATEL.CZ, 2008). Zaměstnavatelé poskytují stravenky zaměstnancům za cenu sníženou o jejich příspěvek a někdy také bezplatně (zde je částka nad uvedené limity považována za nedaňový náklad). Výše stravenky poskytnuté zaměstnanci není nijak omezena. (MACHÁČEK, 2008, s. 48). Nejvýhodnější nominální hodnota stravenky pro rok 2010 činí 92 Kč. Pohled zaměstnance Z pohledu zaměstnance se jedná o nepeněžní příjem a zmíněné možnosti stravování se projevují stejně. Zaměstnanec si zaplatí oběd nebo stravenku za cenu dotovanou zaměstnavatelem. Příspěvek zaměstnavatele je pro něj příjmem osvobozeným od daně, a to i tehdy jedná-li se o příspěvek nad rámec uvedených limitů pro daňovou uznatelnost z pohledu zaměstnavatele (ŠTEINFELD, GALUŠKA, 2004, s. 90). 18

Pokud by však zaměstnavatel poskytl zaměstnancům peněžní příspěvek k úhradě stravování, jednalo by se o peněžní příjem, který by podléhal zdanění a zvýšil by tedy zaměstnanci zdanitelnou mzdu (MACHÁČEK, 2008, s. 51). Nápoje na pracovišti Pitná voda Definice pro pitnou vodu je uvedena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. A dle nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců, musí být objekty určené pro pracovní činnost zásobeny pitnou vodou v množství postačujícím pro krytí potřeby pití zaměstnanců a zajištění první pomoci. Z pohledu zaměstnavatele je pitná voda považována za daňový náklad dle 24 odst. 2 písm. j) a p) ZDPČR. Z pohledu zaměstnance jde o příjem, který není předmětem daně dle 6 odst. 7 písm. b) ZDPČR. Ochranné nápoje K ochraně zdraví před účinky tepelné zátěže či zátěže chladem se poskytují zaměstnancům ochranné nápoje. Ochranné nápoje se poskytují na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby byly snadno a bezpečně dostupné. Z pohledu daně z příjmů platí stejné ustanovení jako u pitné vody. Jiné nápoje Podle znění 25 odst. 1 písm. zn) ZDPČR daňovým nákladem není hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti. Toto platí i tehdy, je-li poskytování tohoto nepeněžního plnění sjednáno v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu. Pokud by je však zaměstnavatelem poskytoval jako peněžní plnění, půjde o daňový výdaj dle 24 odst. 2 písm. j) ZDPČR, za podmínky, že je toto plnění sjednáno v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu (MACHÁČEK, 2008, s. 148). Dle 6 odst. 9 ZDPČR je hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění nebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům osvobozena od daně z příjmů. Pokud by však šlo o peněžní příjem, jednalo by se o příjem zdanitelný. Příspěvek na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění Dle 6 odst. 9 ZDPČR jsou příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a částky pojistného, které hradí zaměstnavatel na pojištění zaměstnance pro případ dožití nebo pro případ smrti osvobozeny od daně z příjmů. Podmínkou pro životní pojištění je, že sjednaná doba pojistného plnění je až po 60 měsících a současně nejdříve v roce dosažení zaměstnancova věku 60 let. 19

V úhrnu za oba druhy pojištění je dán limit pro osvobození, a to 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění musí být poukázán na účet zaměstnance u penzijního fondu a částky pojistného musejí být hrazeny přímo pojišťovně (PŘÍHODOVÁ, SKOUMALOVÁ, 2009, s. 215). Pokud by však zaměstnavatel poskytl zaměstnanci přímo peníze, s tím aby je použil na tyto pojištění, jednalo by se o zdanitelný příjem. Daňové řešení těchto příspěvků u zaměstnavatele je podřízeno obecnému režimu daňově uznatelných nákladů dle 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDPČR. Tyto výdaje jsou tedy uznatelné tehdy, vyplývá-li na ně právo z kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu (MACHÁČEK, 2008, s. 61). Doprava zaměstnanců do zaměstnání Z pohledu zaměstnavatele jsou veškeré výdaje na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání (a to formou peněžního či nepeněžního plnění) daňovým nákladem dle 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDPČR. U zaměstnance se jedná v případě bezplatné dopravy o nepeněžitý zdanitelný příjem ve výši ceny obvyklé, a pokud by zaměstnavatel požadoval částečnou úhradu, bude výše zdanitelného příjmů rovna ceně obvyklé snížené o tuto úhradu (MACHÁČEK, 2008, s. 138). Příjem peněžitý a hodnota nepeněžitého příjmů jsou také součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Přechodné ubytování zaměstnanců Také zde se jedná o daňový náklad dle 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDPČR. U zaměstnance se použije ustanovení 6 odst. 9 písm. i) ZDPČR, kdy hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, je osvobozena od daně z příjmů, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně. Vzdělávání zaměstnanců V zákoníku práce je tato část nazvána jako odborný rozvoj zaměstnanců a věnují se tomu 227 až 235. Péče o odborný rozvoj zahrnuje: zaškolení a zaučení (zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace, je zaměstnavatel povinen zaškolit nebo zaučit; toto se považuje za výkon práce a zaměstnanci tak přísluší mzda); odbornou praxi absolventů škol (zaměstnavatelé zabezpečují absolventům přiměřenou odbornou praxi k získání praktických zkušenosti a potřebných dovedností; jde o výkon práce, za který náleží mzda); prohlubování kvalifikace (tímto se rozumí průběžné doplňování kvalifikace, kterým se nemění její podstata a také její udržování a obnovování; aktivity k prohloubení kvalifikace se považují za výkon práce a přísluší za ně mzda; 20

náklady na prohlubování hradí zaměstnavatel, v některých případech se může zaměstnanec na úhradě podílet); zvyšování kvalifikace (zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace a také též její získání nebo rozšíření; zaměstnanci přísluší při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku). K formám vzdělávání patří také rekvalifikace, ta je definována v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti jako získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Z pohledu zaměstnavatele jsou dle 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDPČR daňově uznatelné náklady na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo náklady spojené se odborným rozvojem zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zvláštního právního předpisu (zákoník práce) považuje za výkon práce anebo náklady na rekvalifikace zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu (zákon o zaměstnanosti). Při zvyšování kvalifikace je důležité, zda se jedná o překážku v práci na straně zaměstnance či nikoli. Pokud se o překážku jedná, nejsou tyto náklady daňově uznatelné. Daňovými výdaji jsou náklady související s provozem vzdělávacích zařízení, pokud tato zařízení slouží pouze ke vzdělávání vlastních pracovníků. Dle 25 odst. 1 písm. h) ZDPČR nejsou daňovými náklady nepeněžní plnění ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení s výjimkou uvedených v 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona. Od daně jsou dle 6 odst. 9 ZDPČR osvobozeny částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zvláštního předpisu vzdělávání zaměstnance považuje za výkon práce, anebo vynaložené na rekvalifikaci zaměstnanců; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, atd. Pokud by šlo o peněžní příjem, nedá se osvobození uplatnit. Poskytnutí motorového vozidla zaměstnanci ke služebním i osobním účelům V případě, že zaměstnavatel poskytuje bezplatně zaměstnanci vozidlo nejen k pracovním účelům, tak také k účelům soukromým, jedná se o nepeněžní příjem zaměstnance ( 6 odst. 6 ZDPČR). Takto poskytovaná nepeněžní výhoda se pro potřeby zákona o dani z příjmů oceňuje jako zaměstnancův příjem ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc. Tato částka musí činit minimálně 1 000 Kč. V částce ocenění nejsou zahrnuty pohonné hmoty spotřebované při soukromé jízdě. Ze vstupní ceny se vychází i tehdy, když je 21

vozidlo u zaměstnavatele odepsáno. Pokud by došlo k technickému zhodnocení, vychází se ze zvýšené vstupní ceny (PELECH, 2010, s. 18-19). Pokud je v jednom měsíci poskytnuto více automobilů současně považuje se za příjem 1 % z úhrnu vstupních cen. Ale pokud je více automobilů poskytnuto postupně, je příjmem 1 % ze vstupní ceny toho nejdražšího. Pokud ale zaměstnavatel neposkytuje vozidlo bezplatně, ale např. jej pro soukromé účely dlouhodobě pronajímá za určitou částku. Tak příjmem je rozdíl, o který výše příjmů stanovená pro bezplatné poskytnutí přesahuje úhradu (nájemné) (PELECH, 2010, s. 18). Další zaměstnanecké benefity Nepeněžní plnění a nepeněžní dary Dle 6 odst. 9 písm. d) ZDPČR jsou od daně osvobozeny nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb (vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.), ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových nákladů, a to: ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení; nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance osvobozena nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Nepeněžním plněním je také dle 6 odst. 3 ZDPČR částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci (kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí) nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. Tyto uvedené plnění jsou předmětem daně. Pouze v případě výše uvedeného bytu se o zdanitelný příjem nejedná. A dle 6 odst. 9 písm. d) ZDPČR je osvobozena hodnota nepeněžních darů poskytnutých zaměstnavatelem ze stejných zdrojů jako v předcházejícím případě, a to do úhrnné výše 2 000 Kč ročně. Nepeněžní dary, které jsou do výše 2 000 Kč osvobozeny, lze poskytovat ( 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb.): při životní výročí 50 let věku a každých dalších 5 let věku; při prvním odchodu do důchodu (starobního, plného, invalidního); při pracovním výročí 20 let a každých 5 let práce; za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a v podobných mimořádných případech, za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a při péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky (PŘÍHODOVÁ, SKOUMALOVÁ, 2009, s. 212). 22

Jak vyplývá z výše zmíněného za daňové náklady zaměstnavatele nelze uznat nepeněžní plnění poskytované ve formě: příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce; možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou uvedenou v 24 odst. 2 písm. j) v bodech 1 až 3 ZDPČR. Pokud bude poskytnuto peněžní plnění a bude-li nárok na něj vyplývat z kolektivní smlouvy, půjde na straně zaměstnavatele o daňově uznatelné náklady a pro zaměstnance to bude zdanitelný příjem (MACHÁČEK, 2008, s. 121-122). Zaměstnanecké půjčky Přijetí návratné půjčky od zaměstnavatele není předmětem daně z příjmů, ale je zde třeba dávat pozor na případ bezúročné půjčky nebo půjčky s úrokem nižším než je jeho obvyklá výše. U nich je zdanitelným příjmem peněžní zvýhodnění, tj. rozdíl mezi obvyklou výší úroku a úrokem z poskytnuté půjčky (MACHÁČEK, 2008, s. 129). Ale i zde jsou výjimky. Dle 6 odst. 9 písm. l) ZDPČR je osvobozeno peněžní zvýhodnění plynoucí v souvislosti s poskytnutím bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším než je úrok obvyklý, z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo do výše 20 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 000 000 Kč na bytové účely a do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace. Případ nenávratné půjčky je řešen v 6 odst. 9 písm. o) ZDPČR, podle něhož jsou osvobozeny příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci jako sociální výpomoc v souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. Tyto příjmy musí být vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů. Za živelní pohromu se pro tento zákon považuje nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/hod, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuvy půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo kvůli průmyslovému či stavebnímu provozu, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající účinky zemětřesení (PŘÍHODOVÁ, SKOUMALOVÁ, 2009, s. 215). 23

Cestovní náhrady Zaměstnavatel je dle zákoníku práce povinen poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce. Cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci zejména při pracovní cestě. Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě náhradu: jízdních výdajů; výdajů za ubytování (dle předloženého dokladu); stravného; nutných vedlejších výdajů (dle předloženého dokladu). Stravné Tab. 1: Výše stravného na pracovních cestách Česká Republika Výše stravného Trvání cesty 2009 2010 5-12 hod 60 až 72 Kč 61 až 73 Kč 12-18 hod 92 až 110 Kč 93 až 112 Kč 18-24 hod 144 až 172 Kč 146 až 174 Kč Zdroj: vlastní práce dle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí Tyto sazby stravného platí pro zaměstnance státní správy, pro zaměstnance z podnikatelské sféry se bere v potaz pouze spodní hranice z výše uvedených, horní hranice není nijak limitována. Nárokové stravné se krátí při bezplatném poskytnutí jídla charakteru snídaně, oběda nebo večeře. Jízdné Náhradu za jízdné v hromadném dopravním prostředku proplácí zaměstnavatel v plné výši. Pokud se souhlasem zaměstnavatele zaměstnanec použije motorové vozidlo, dostane náhradu za každý kilometr jízdy a náhradu za spotřebované pohonné hmoty. Sazba základní náhrady je pro roky 2009 i 2010 3,90 Kč za 1 km jízdy. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty se určí jako násobek ceny PHM (skutečně prokázané nebo stanovené vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí) a spotřebovaného množství PHM (PODNIKATEL.CZ, 2010). 24

Zdanění cestovních náhrad Dle 6 odst. 7 písm. a) ZDPČR se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují náhrady cestovních výdajů do výše stanovené právním předpisem pro zaměstnance státní správy. Jiné a vyšší náhrady jsou zdanitelným příjmem. Daňová znatelnost nákladů u zaměstnavatele je řešena v 24 odst. 2 písm. k) a zh) ZDPČR. Jelikož u zaměstnavatelů v podnikatelské sféře není stanovena horní hranice těchto výdajů, může si tak tento zaměstnavatel uplatnit výdaje v té výši, v jaké je zaměstnanci vyplatil (MACHÁČEK, 2008, s. 115). 25

3.3 Příjmy zaměstnanců - Slovensko 3.3.1 Zdanění příjmů zaměstnanců na Slovensku Příjmy zaměstnanců na Slovensku jsou zdaňovány daní z příjmů fyzických osob. Zákon upravující tuto daň je Zákon o dani z příjmů č. 595/2003, ve znění pozdějších předpisů (ZDPSK). Příjmy zaměstnanců jsou v tomto zákoně označeny jako příjmy ze závislé činnosti a jsou vymezeny 5 ZDPSK. Základ daně Základem daně jsou zdanitelné příjmy ze závislé činnosti snížené o pojistné a příspěvky, které je zaměstnanec povinný platit (ZP 4 % a SP 9,4 %) anebo příspěvky na zahraniční pojištění zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu. Při výpočtu základu daně zaměstnanec, který vykonává povolání lékaře, zubního lékaře, sestry anebo porodní asistentky si po odečtení pojistného může snížit příjmy ze závislé činnosti i o úhrady zdravotního pracovníka za jeho další vzdělávání prokazatelně zaplacené ve zdaňovacím období, a to do výše dané zvláštním předpisem. Sazba daně Dle 15 ZDPSK je sazba daně 19 % ze základu daně, který je u zaměstnanců snížen o nezdanitelné části základu daně. Nezdanitelná části základu daně Nezdanitelná částka na poplatníka Částky, které platí dočasně pro roky 2009 a 2010 nejsou uvedeny v 11 odst. 2 a 3, ale použije se pro ně následující ustanovení: Jestliže poplatníkův základ daně: a) se rovná anebo je nižší než 86-násobek životního minima, nezdanitelná část základu daně na poplatníka je ročně částka, která odpovídá 22,5-násobku životního minima; b) je vyšší než 86-násobek životního minima, nezdanitelná část základu daně na poplatníka je ročně částka, která odpovídá rozdílu 44-násobku životního minima a jedné čtvrtiny základu daně, když je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část základu daně na poplatníka se rovná nule. 26

Tab. 2: Nezdanitelná částka na poplatníka Slovensko Když je základ daně poplatníka Nezdanitelná část na poplatníka = < 15 387,12 EUR 4 025,70 EUR > 15 387,12 EUR 7 872,48 EUR mínus (základ daně / 4) Zdroj: vlastní práce dle zákona o daních z příjmů Tuto nezdanitelnou částku nelze použít, pokud poplatník na začátku období pobíral starobní či jiný důchod dle zákona. Nezdanitelná částka na manželku (manžela) Jestliže poplatníkův základ daně je: a) roven anebo nižší než 176-násobek životního minima a jeho manželka (manžel) žijící s ním v domácnosti v tomto zdaňovacím období 1. nemá vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je částka odpovídající 22,5-násobku životního minima; 2. má vlastní příjem nepřesahující částku 22,5-násobku životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je rozdíl mezi částkou odpovídající 22,5-násobku životního minima a vlastním příjmem manželky (manžela); 3. má vlastní příjem přesahující částku 22,5-násobku životního minima, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) se rovná nule. b) vyšší než 176-násobek životního minima a jeho manželka (manžel) žijící s ním v domácnosti v tomto zdaňovacím období 1. nemá vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je částka odpovídající rozdílu 66,5-násobku životního minima a jedné čtvrtiny základu daně tohoto poplatníka, když je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část na manželku (manžela) se rovná nule; 2. má vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je částka vypočítaná podle prvního bodu, snížená o vlastní příjem manželky (manžela), když je tato částka nižší než nula, nezdanitelná částka se rovná nule. Tab. 3: Nezdanitelná částka na manželku I Slovensko Když je základ poplatníka = < 31 489,92 EUR a příjmy manželky (manžela) jsou nezdanit. částka na manželku (manžela) 0 4 025,70 EUR < 4 025,70 EUR 4 025,70 EUR mínus příjmy manželky > 4 025,70 EUR 0 Zdroj: vlastní práce dle zákona o daních z příjmů 27

Tab. 4: Nezdanitelná částka na manželku II Slovensko Když je základ poplatníka > 31 489,92 EUR a příjmy manželky (manžela) jsou nezdanit. část na manželku (manžela) 0 11 89818 mínus (ZD poplatníka / 4) 11 898,18 mínus (ZD poplatníka / 4) mínus > 0 příjmy manželky Zdroj: vlastní práce dle zákona o daních z příjmů Příspěvky poplatníka na doplňkové důchodové spoření, Finanční prostředky na účelové spoření a Pojistné na životní pojištění Tyto položky je možné odečíst od základu daně ve výšce, kterou poplatník prokazatelně zaplatil ve zdaňovacím období, maximálně však do celkové výšky 398,33 EUR. Pro uplatnění nezdanitelné části základu daně při příspěvku na doplňkové důchodové spoření musí být splněny podmínky dle zvláštního předpisu (zákon č. 650/2004, o doplňkovém důchodovém spoření) a pro uplatnění částky při finančním příspěvku na účelové spoření musí být splněno následující: sjednané doba placení účelového spoření je nejméně 10 let, přičemž poplatníkovi není vyplaceno plnění před uplynutím této lhůty, a plnění z účelového spoření nastane až při dosažení věku 55 let. Pro uplatnění nezdanitelné části základu daně u pojistného na životní pojištění, musí být splněny tyto podmínky: sjednaná pojistná doba je nejméně 10 let, přičemž výplata pojistného plnění pro případ dožitý se konce pojistné doby je sjednána v pojistné smlouvě nejdříve pro rok, ve které se poplatník dožije 55 let, a nebo pojistná doba je dohodnutá na dobu neurčitou, přičemž výplata pojistného plnění nastane nejdříve po uplynutí doby 10 let od uzavření životního pojištění a nejdříve v roce, ve které se poplatník dožije 55 let. Nezdanitelná částka na poplatníka se uplatňuje i při výpočtu měsíční zálohy na daň, ostatní nezdanitelné částky se uplatňují až při ročním zúčtování daně. Daňový bonus Dle 33 ZDPSK si poplatník, který měl příjmy dle 5 ZDPSK alespoň ve výšce 6- násobku minimální mzdy, může nově od června 2009 uplatnit daňový bonus ve výšce 20 EUR měsíčně (do června 2009 to bylo 19,32 EUR měsíčně). O částku daňového bonusu se snižuje daň. Za vyživované dítě poplatníka, a to vlastní, osvojené, dítě převzaté do péče nahrazující rodičovskou péči na základě příslušného orgánu a dítě druhého 28

z manželů, se považuje nezaopatřené dítě dle zvláštního právního předpisu (zákon č. 600/2003, o přídavku na dítě a o změně a doplnění zákona č. 461/2003, o sociálním pojištění). Nezaopatřené dítě je dítě: do skončení povinné školní docházky; po skončení povinné školní docházky, nejpozději do věku 25 let, jestliže se o soustavně připravuje na povolání studiem anebo o nemůže soustavně připravovat na povolání studiem, anebo nemůže vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc či úraz. Daňový bonus je možné uplatnit nejvýše do výšky daně vypočítané za příslušné zdaňovací období. Když je částka daně vypočítané za dané období nižší než částka uplatňovaného daňového bonusu, tak je bonus vyplacen poplatníkovi s příjmy dle 5 zaměstnavatelem. Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů ze závislé činnosti Tato problematika je řešena v 35 ZDPSK. Zaměstnavatel, který je plátce daně, vybere zálohu na daň ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou je úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných a vyplacených zaměstnanci za kalendářní měsíc anebo zdaňovací období, snížený o a) částky sražené na pojistné a příspěvky, které je povinen platit zaměstnanec, b) nezdanitelnou část základu daně na poplatníka; základ daně na výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o částku odpovídající 1/12 nezdanitelné části základu daně na poplatníka; k ostatním nezdanitelným částím základu daně se přihlíží až při ročním zúčtování daně. Záloha na daň ze zdanitelné mzdy zaokrouhlená na eurocenty dolů, zúčtované a vyplacené za kalendářní měsíc nebo zdaňovací období je 19 %. Tato záloha se sníží o případný daňový bonus. 29

3.3.2 Zaměstnanecké benefity na Slovensku Zaměstnanecké benefity z pohledu zaměstnance Podobně jako v České republice je v této souvislosti nutno určit, zda se u jednotlivých příjmů jedná o zdanitelný příjem či nikoliv, nebo zda není tento příjem od daně osvobozený. Dle 5 odst. 3 ZDPSK je příjmem zaměstnance i: suma ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla podle 25 ZDPSK za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatele na služební a soukromé účely; rozdíl mezi vyšší tržní cenou zaměstnanecké akcie a cenou této akcie garantovanou zaměstnaneckou opcí v den skutečné realizace zaměstnanecké opce, snížený o částku zaplacenou zaměstnancem za nákup zaměstnanecké opce; cena anebo výhra přijatá zaměstnancem, který se zúčastnil soutěže vyhlášené zaměstnavatelem. Dle odst. 4 nejsou předmětem daně: cestovní náhrada poskytovaná v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše, na kterou vznikne zaměstnanci nárok podle zvláštních předpisů; nepeněžní plnění ve výši hodnoty poskytovaných osobních ochranných pracovních prostředků podle zvláštních předpisů, osobních hygienických prostředků a pracovního oblečení; částka do výše ustanovené zvláštním předpisem (zákon o cestovních náhradách č. 283/2002) na úhradu některých výdajů zaměstnance; hodnota poskytovaných rekondičních pobytů, rehabilitačních pobytů, kondičních rehabilitací a preventivní zdravotní péče v případech a za podmínek stanovených zvláštním předpisem; náhrada za používání vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, jestliže je výše náhrady určená na základě kalkulace skutečných výdajů. Dle odst. 7 jsou od daně osvobozeny: částka vynaložená zaměstnavatelem na doškolování zaměstnance, které souvisí s činností nebo s podnikáním zaměstnavatele; hodnota stravy poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci ke spotřebě na pracovišti anebo v rámci stravování zabezpečovaného prostřednictví jiných subjektů, a finanční příspěvek na stravování, když zaměstnanec na základě lékařského potvrzení od specializovaného lékaře ze zdravotních důvodů nemůže využít žádný ze způsobů stravování zaměstnanců zabezpečených zaměstnavatelem; 30