Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development 120 Vliv demografického vývoje na terciární vzdělávání v České republice The impact of demographic trends on tertiary education in the Czech Republic Dagmar Jakubcová, Libuše Páleníčková Abstrakt Terciární vzdělávání zajišťují veřejné a soukromé vysoké školy. Jejich počet za posledních dvacet let vzrostl téměř trojnásobně, vzdělání se stalo dostupné širokému počtu uchazečů o studium. V důsledku nepříznivého demografického vývoje ale dochází k poklesu počtu studentů v prezenční i kombinované formě studia, což přináší také pokles finančních prostředků univerzit. Tento stav je částečně kompenzován rozvojem dalších možností celoživotního učení, vysoké školy zřizují centra celoživotního vzdělávání, narůstá spolupráce s aplikační sférou, která pociťuje nedostatek kvalifikovaných odborníků ve vybraných oblastech. Finanční prostředky přinášejí také studenti cizího státního občanství, jejichž počet narůstá. Příspěvek analyzuje situaci vyvolanou nepříznivým demografickým vývojem a zamýšlí se nad možnými dopady na fungování vysokých škol. Summary Tertiary education is provided by public and private universities. Their number in the last twenty years has increased almost threefold, education became accessible to a wide number of applicants. However, as a result of the unfavourable demographic development, there is a decline in the number of students in full-time and part-time studies, resulting in a decrease in funding of universities. This situation is partly offset by the development of other opportunities for lifelong learning; universities establish centres for lifelong learning and increase cooperation with industry, which feels the lack of qualified specialists in selected areas. The funds also bring foreign students, whose number is slightly increasing. The paper analyses the situation caused by the unfavourable demographic development and discusses the potential impact on the functioning of universities. Klíčová slova terciární vzdělávání, kombinované studium, demografický vývoj Key words tertiary education, part-time studies, demographic trends
Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 1 Vzdělávání jako nástroj ekonomického růstu Důležitou hodnotou, která zvyšuje uplatnění každého člověka v profesním nebo společenském životě, je vzdělání. Už Listina základních práv a svobod stanoví v čl. 26, že každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, následně pak článek 33 uvádí, že každý má právo na vzdělání. V mnoha mezinárodních i národních dokumentech je učení a vzdělávání uváděno jako jeden z nástrojů ekonomického růstu. Překotný vývoj vědy a techniky znemožňuje plánovat osnovy vzdělávání s perspektivou desítek let. Dnes stojíme před otázkou, zda mají být univerzity místem, které bude produkovat absolventy s mnohostrannými znalostmi technickými a odbornými, ale i z oborů humanitních a sociálních, nebo zda mají připravovat vysoce specializované jednostranně profesně zaměřené odborníky. Pro obě varianty lze nalézt řadu důvodů. Podnikatelská sféra požaduje po vysokých školách spíše úzce specializované pracovníky, schopné okamžitě nastoupit a vykonávat náročné profese bez dlouhého zaškolování nebo specializované přípravy. Postupný přechod od informační společnosti ke společnosti vědění však předpokládá potřebu široce vzdělaných odborníků, schopných pružně reagovat na variabilní potřeby pracovního trhu. Zejména na trhu práce je dosažené vzdělání důležitým atributem zvyšujícím hodnotu a konkurenceschopnost každého uchazeče o zaměstnání. Vstup cizího kapitálu na náš trh, nástup nových technologií a s tím související nutné zvyšování kvality lidských zdrojů, otevírá velký prostor pro nabídku dalších možností vzdělávání. Univerzity pružně reagují na poptávku po vzdělání, vytvářejí nové fakulty, otevírají nové obory. Počet studentů nastupujících ke studiu na vysokých školách v posledních létech neustále narůstal. Kvantita ovšem neznamená zároveň kvalitu. Masívní přijímání maturantů na vysoké školy vede nutně ke snižování nároků na kvalitu výuky. Tento stav může ohrožovat výchovu skutečných talentů a snižovat kvalitu absolventů. Přes nárůst počtu absolventů se některé firmy, například ve strojírenství, potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. 2 Demografický vývoj Demografický pokles je důsledkem výrazného snížení porodnosti v první polovině 90. let, kdy se průměrný počet dětí narozený ženám během jejich života snížil zhruba z 2 dětí v 80. letech až na méně než 1,15 dítěte v druhé polovině 90. let, což představovalo jednu z vůbec nejnižších hodnot v celé Evropě. Průběh tohoto demografického poklesu je charakteristický svou strmostí, neboť během pouhých pěti let poklesla velikost vysokoškolských věkových skupin na hodnoty jen málo převyšující 90 tisíc osob, tedy více než o čtvrtinu. V letech 2003-2005, odkdy dochází k velmi pozvolnému poklesu, se toto číslo pohybovalo mezi 130-140 tisíci studentů. Demografický zlom pro vysoké školy nastal mezi roky 2012-2014, 121
Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development kdy začala prudce klesat odpovídající věková kohorta nejprve pro zapsané, později i pro studenty a absolventy vysokých škol. Na nízké úrovni kolem 90-95 tisíc osob v průměrném ročníku kohort odpovídajících věku přijímaných na vysoké školy se vývoj udrží následujících zhruba deset let, které představují demografickou plošinu. Po jejím skončení, kolem roku 2023-2025, se vysokoškolské věkové kohorty začnou opět mírně zvyšovat až k hodnotám kolem 110 tisíc osob v jednom ročníku. (Koucký, Bartušek, 2011, 15-16) Ministerstvo školství na základě analýz projednalo s představiteli vysokých škol záměr udržet přijímání poprvé zapsaných do terciárního studia na úrovni 2/3, tedy 66,7 % odpovídající populace. Celkový počet poprvé zapsaných by tak měl v roce 2016 poklesnout na úroveň kolem 70 tisíc. Následující graf ukazuje prognózu situace do roku 2020, přičemž 5A odpovídá počtu studentů zapsaných na vysokých školách, 5B počtu studentů zapsaných na vyšších odborných školách. Graf 1 Demografický vývoj a zapsaní do terciárního vzdělávání v ČR 1990-2020 1 1 KOUCKÝ, Jan a BARTUŠEK, Jan. Demografický vývoj a projekce výkonů vysokých škol, 2011, s. 43 122
Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 3 Situace na českých vysokých školách V České republice bylo v roce 2014 celkem 71 vysokých škol, z toho 26 veřejných, 43 soukromých a 2 státní. Tento počet je v posledních pěti letech stabilní. Zvýšil se ale počet fakult. V roce 2005 bylo na všech vysokých školách 120 fakult, v roce 2014 vzrostl počet fakult na 148. 2 Tabulka 1- Počet vysokých škol a fakult v České republice Při stejném počtu škol dochází zhruba od roku 2010 ke snižování počtu studentů na vysokých školách, jak v prezenčním, tak v kombinovaném studium. Graf 2 - Počty studentů studujících na vysokých školách v letech 2010 až 2014 3 2 Český statistický úřad, 2015 3 Dle údajů Statistické ročenky 2014 123
Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development V roce 2010 studovalo na českých vysokých školách 396307 studentů, v roce 2014 pak klesl počet na 306188 studentů. K poklesu došlo jak na veřejných a státních, tak i na soukromých vysokých školách. Během posledních pěti let došlo na veřejných vysokých školách v denním studiu k poklesu o 18 %, v kombinovaném o 22 %. Ještě výraznější dopad demografického vývoje zaznamenaly soukromé vysoké školy. Tam činil pokles u denního studia 32 %, u kombinovaného 49 %. V roce 2014 se poprvé zapsalo na vysoké školy méně než 60 tisíc studentů. K většímu nárůstu počtu dochází pouze u studentů cizí státní příslušnosti. V roce 2005 činil podíl cizinců v magisterských a navazujících magisterských programech veřejných VŠ 8,4 % z celkového počtu studentů, v roce 2010 to již bylo 16,8 % a v roce 2014 již 22,7 % z celkového počtu studujících. Mezi studenty cizí státní příslušnosti dominují studenti slovenské národnosti. 4 Závěr Klesající počet studentů vysokých škol má dopad na příjmy vysokých škol, protože jedním z kritérií pro poskytnutí příspěvku ze státního rozpočtu, podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, je počet studentů. Zákon o vysokých školách v 20 stanoví, že vysoká škola užívá majetek k plnění úkolů ve vzdělávací a výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a může jej užívat v souladu s tímto zákonem i k doplňkové činnosti. V této oblasti může tedy vysoká škola za úplatu vykonávat činnost, která navazuje na její činnost vzdělávací a výzkumnou. Příjem z doplňkové činnosti by mohl alespoň částečně kompenzovat nižší příspěvek ze státního rozpočtu. Řešením nedostatku financí pro veřejné vysoké školy může být také zavedení školného, jako nástroje regulace poptávky po vzdělávání i jako zdroje příjmu vysokých škol. Školné bylo v minulosti široce diskutované a za fungování pravicových vlád preferované. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že je potřeba takový krok promyslet velmi důkladně. Zavedení školného vedlo často ke snížení veřejných výdajů na vysoké školství, takže se příjmy vysokých škol nezvýšily. Školné také může snížit zájem o vzdělávání a zhoršit jeho dostupnost pro sociálně znevýhodněné studenty. Zdrojem financí vysokých škol jsou také rozvojové operační programy MŠMT a nejrůznější granty. Proces získávání těchto financí ovšem není vždy zcela transparentní a předvídatelný. Vzhledem k tomu, že MŠMT chce do budoucna posilovat podíl financování vysokých škol založený na výkonu, na úkor financování založeném na počtu studentů, je otázka transparentnosti a spolehlivosti indikátorů kvality pro vysoké školy klíčová. Kvantitativní nárůst vysokoškolských institucí i počtu studentů z posledních let skončil. Pokud nedojde k výraznému snížení finančních prostředků, může být nahrazen růstem kvalitativním. Sníží se počet studentů připadajících na jednoho 124
Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje vyučujícího, což pomůže zvýšit kvalitu vzdělávání, udržet vysoké nároky na studenty a přiblížit vysokoškolské vzdělávání tolik požadované praxi. Literatura [1] KOUCKÝ, Jan a BARTUŠEK, Jan. Demografický vývoj a projekce výkonů vysokých škol, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2011. ISBN 978-80-7290-524 9 [2] PRŮCHA, Jan. Česká vzdělanost. Multidisciplinární pohled na fenomén národní kultury. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2015. ISBN 978-807478675-4 [3] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Školy a školská zařízení v České republice. Praha, 2015. Kód publikace: 230042-15, Č. j.: 1491 /2015 63 [4] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Statistická ročenka České republiky 2014. Praha: Český statistický úřad, 2014. ISBN 978-80-250-2580-2 [5] MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, Vysoké školství, MŠMT, 2015 [cit. 29. 9. 2015] Dostupné z: http://www.msmt.cz/ vzdelavani/vysoke-skolstvi [6] MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, Analytické materiály, MŠMT, 2015 [cit. 29. 9. 2015] Dostupné z: http://www.msmt.cz/ vzdelavani/vysoke-skolstvi/analyticke-materialy [7] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) Ing. Dagmar Jakubcová Vysoká škola báňská Technická univerzita 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava-Poruba e-mail: dagmar.jakubcova@vsb.cz Mgr. Libuše Páleníčková, Ph.D. Vysoká škola báňská Technická univerzita 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava-Poruba e-mail: libuse.palenickova@vsb.cz 125