podporované zaměstnávání

podporované zaměstnávání V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH Vydání informační brožury bylo financováno Moravskoslezským krajem v rámci projektu Podpora informovanosti laické a odborné veřejnosti o podporovaném zaměstnávání

podporované zaměstnávání V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH SLEZSKÁ DIAKONIE ŘÍJEN 2010

Informační brožuru je možné objednat na adresách: Slezská diakonie, středisko Rút sociální rehabilitace Český Těšín Mánesova 25, 737 01 Český Těšín tel.: 558 736 256, e-mail: rut.sp@slezskadiakonie.cz Slezská diakonie, středisko Rút sociální rehabilitace Krnov Hlubčická 18, 794 01 Krnov tel. 595 534 568, e-mail: rut.kr@sdk.cz NEPRODEJNÉ

Každý má v sobě spoustu schopností a tvůrčích sil, které stačí jen probudit a rozvíjet, aby dokázaly vyrobit ty nejkrásnější výtvory. August Bebel

možné pouze v cizině? Ve velké restauraci si povšimnete muže, který se pohybuje mezi stoly a sbírá použité nádobí, kontroluje, případně vyměňuje látkové ubrusy. Podobně jako dvě z číšnic je mentálně postižený. Pokud by vám dovolili nahlédnout do zázemí restaurace, uviděli byste dva další mentálně postižené pracovníky dávat na talíře oblohy a plnit misky salátem. Opodál pak leští a balí do ubrousků příbory žena s autismem, která potřebuje velmi stereotypní práci V době ranní rozvážky mléka se městem pohybuje dodávka, jejímž závozníkem je muž, který nemluví a má dost těžké mentální postižení. Se svým okolím komunikuje pomocí obrázků. Než získal tuto práci, vstával uprostřed noci a rušil své okolí. Moc si přál pomáhat s rozvozem mléka. A když se ukázalo, že mlékárny pro tuto časnou ranní práci obtížně shání nepříliš dobře placené závozníky, jeho sen se splnil. Škoda jen, že jej pro tu časnou dobu rozvozu při jeho oblíbené práci asi neuvidíte V přízemí administrativní budovy partnerské firmy je místnost se stolem, na který je vysypávána došlá pošta. Z dvojice žen, které poštu třídí, je jedna postižená tělesně a druhá mentálně. Potkat je můžete ve výtahu nebo na chodbách během roznášky pošty do kanceláří. Tam ještě poštu dále třídí do přihrádek jednotlivým oddělením a jednotlivým pracovníkům. Některé dopisy jim nosí přímo na stoly. V kancelářích, kam poštu nosí, je rádi vidí. Téměř vždy se usmívají a občas přidají i nějakou přátelskou poznámku. V kancelářích obchodního oddělení zpracovává na počítači objednávky muž na elektrickém vozíku, kvadruplegik. Neujde vám, že i navzdory omezené pohyblivosti rukou zachází s myší i klávesnicí velmi dobře 4

nebo možné i u nás? V hypermarketu na kraji města doplňuje muž ve firemním tričku regály zbožím. Když se jej ale na něco zeptáte, zjistíte, že nemluví. S úsměvem vytáhne z kapsy omluvnou cedulku, kterou vás odkáže na některého z kolegů. Venku na parkovišti pracuje muž s Downovým syndromem. Sváží na určené místo zapomenuté vozíky. Ve volné chvíli vám možná nabídne pomoc s odvozem plného košíku k autu. Cestou vám pravděpodobně poví, jak moc je hrdý na to, že pracuje a vydělává. Je hrdý dokonce i na to, že platí daně Obdobně postižený je také mladý muž, který každé ráno spěchá do zaměstnání v padnoucím tmavošedém obleku a diplomatkou pod paží. Pracuje v bance, třídí tam mince podle druhu a hodnoty, rovná je do formiček. Určený počet daný naplněním formičky potom vysype do sáčku (neumí totiž počítat). Tuto práci v jiných bankách obstarají nepříliš drahé stroje. Ale zaměstnávat tohoto mladého muže je pro banku součástí budování jejího image. Ve stejné pobočce ostatně zaměstnávají i dva vozíčkáře. Následným průzkumem zjistili, že jim významně stoupl počet zákazníků, kteří mají někoho postiženého v rodině, případně jimž je tento přístup banky sympatický 5

podporované zaměstnávání CO JE PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ? Podporované zaměstnávání (PZ) je časově omezenou službou podporující člověka se zdravotním postižením v hledání a udržení si zaměstnání na otevřeném trhu práce za rovných podmínek. Podpora je poskytována podle individuálních potřeb a schopností konkrétního člověka. Zároveň je to specifický pracovní program, který se od jiných programů (chráněné dílny, rekvalifikační kurz) výrazně odlišuje. Síť poskytovatelů v ČR je nerovnoměrně vyvinutá. Služba PZ je poskytována zatím výhradně nevládními organizacemi, většinou agenturami podporovaného zaměstnávání nebo středisky sociální rehabilitace. První agentura podporovaného zaměstnávání (APZ) vznikla v Praze roku 1995 na základě finančních prostředků ze zdrojů Americké vládní agentury pro mezinárodní rozvoj. Od roku 2000 dochází k rozšíření této služby do dalších regionů. V současné době je podporované zaměstnávání zastoupeno téměř ve všech krajích ČR. Největší zastoupení má hlavní město Praha, kraje Jihočeský, Ústecký a Moravskoslezský. V Moravskoslezském kraji je největším poskytovatelem podporovaného zaměstnávání Slezská diakonie, nestátní nezisková organizace poskytující sociální služby. 6

JAKÝ JE SMYSL PZ? Vyrovnání příležitostí pro pracovní uplatnění lidí, kteří z důvodu zdravotního postižení nebo jiných znevýhodňujících faktorů mají ztížený přístup na otevřený trh práce a v důsledku toho mohou být nebo jsou omezeni ve společenském uplatnění. Významná služba zaměstnavateli, kterému poskytuje potřebnou podporu, aby mohl takového člověka zaměstnat. Vzájemná oboustranná výhodnost, tzn., že nabídka uchazeče o práci odpovídá potřebám zaměstnavatele a naopak. KDO JSOU UŽIVATELÉ SLUŽBY PZ? Většina uživatelů PZ jsou lidé se zdravotním postižením (dříve se změněnou pracovní schopností). Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou podle Zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 fyzické osoby, které jsou: a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni ( osoby s těžším zdravotním postižením ), b) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni, c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými ( osoby zdravotně znevýhodněné ). Poznámka: Cílová skupina uživatelů PZ zahrnuje nejen nezaměstnané osoby se zdravotním postižením, kteří tvoří největší část uživatelů, ale také osoby se závislostí na návykových látkách, bez domova, ty, kteří se vracejí z výkonu trestu odnětí svobody a další. Uživatelé PZ patří z velké části ke skupině dlouhodobě nezaměstnaných. JAKÉ JSOU PRINCIPY PZ? Princip uplatnění práva na práci: Šanci najít vhodnou práci nemají všichni lidé rovnocennou. Ti, kteří jsou na trhu práce znevýhodněni, mohou toto právo uplatnit pouze s určitou mírou podpory. Princip občanský: Znevýhodněný člověk má na trhu práce stejná práva, ale také stejné povinnosti jako člověk bez tohoto znevýhodnění. Princip konstruktivního přístupu: Cestu k získání vhodného pracovního 7

uplatnění lze nalézt spíše na základě zjištění zájmů, přání, dovedností a možností znevýhodněného člověka. Snahou je propojit jeho potřeby a možnosti s možnostmi a potřebami zaměstnavatele. Princip individuálního přístupu: PZ respektuje jedinečnost každého člověka. Služba je vždy poskytována na základě individuálního plánu sestavovaného pro každého uživatele. Princip aktivního přístupu uživatele: Těžiště aktivit směřujících k získání a udržení si práce spočívá na uživateli, pracovník PZ poskytuje pouze takovou podporu, která vyrovnává uživatelovo znevýhodnění na trhu práce. JAKÁ JE CHARAKTERISTIKA PZ? Individuální přístup, přiměřenost podpory, přirozenost, respektování rozhodnutí uživatele, snižování podpory; aktivní přístup uživatele. Vytvoření, sestavení individuálního plánu uživatele, jehož hlavním cílem je získání pracovního místa na otevřeném trhu práce; plánování dílčích úkolů (cílů), jejich hodnocení. PZ je proces = sled činností vedoucích k tomu, aby uživatel získal a udržel si pracovní místo na otevřeném trhu práce. Proces PZ má čtyři hlavní fáze: dojednávání spolupráce; plánování kariéry uživatele; zprostředkování vhodného pracovního místa a trénink dovedností potřebných k jeho získání a udržení; podpora poskytovaná uživateli na pracovišti po uzavření pracovní smlouvy, dohody. Podporu v rámci PZ využívá především uživatel služby, ale také jeho rodina (blízké osoby) a zaměstnavatel. Může být poskytována jednotlivě a současně všem. JAKÝ JE HLAVNÍ CÍL PZ? Umožnit lidem z cílové skupiny získat a udržet si takové zaměstnání na otevřeném trhu práce, které odpovídá jejich zájmům, schopnostem, nadání i osobním možnostem, a to za rovných podmínek. Zvýšit míru jejich samostatnosti při vyhledávání, nalezení, získání a udržení si práce, posílit jejich pracovní návyky. 8

JAKÝ JE VÝSLEDEK PZ? Za pozitivní výsledek PZ je v ČR považováno ukončení poskytování služby v případě, kdy uživatel má uzavřen pracovněprávní vztah na otevřeném trhu práce (pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti) a jeho situace na pracovišti je stabilizovaná nepotřebuje pomoc druhé osoby nebo je potřebná podpora zajištěna přirozeným okolím (spolupracovníky) či prostřednictvím jiné služby (např. osobní asistence). Druhým výsledkem je zvýšení míry samostatnosti respektive zvýšení úrovně dovedností uživatelů služby. JAKÉ JSOU VÝHODY PRO ZAMĚSTNAVATELE ZAMĚSTNÁVAJÍCÍ OZP? VYTVOŘENÍ CHRÁNĚNÉHO PRACOVNÍHO MÍSTA 75 Zákona o zaměstnanosti Úřad práce může poskytnout zaměstnavateli příspěvek na vytvoření tzv. chráněného pracovního místa. Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro OZP na základě písemné dohody s úřadem práce. Musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Příspěvek může činit až 8násobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením až 12násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Úřad práce může poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo pro OZP, a to až 3násobek průměrné mzdy. SLEVA NA DANI Podle 35 Zákona o daních z příjmu č. 586/1992 se zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají OZP, snižuje daň za zdaňovací období, za které podává daňové přiznání. Pro rok 2010 se jedná: o částku 18.000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením (ZP), tj. osoby uznané invalidními v prvním nebo druhém stupni, 9

o částku 60.000 Kč za každého zaměstnance s těžším ZP, tj. osoby uznané invalidními ve třetím stupni, o polovinu daně u zaměstnavatelů zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou OZP, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců. Poznámka: Tato třetí varianta se ale již netýká oblasti PZ, kde je podmínkou zaměstnání na otevřeném trhu práce, tj. v běžném pracovním prostředí, ne na pracovišti, kde převažují zaměstnanci se ZP. Částky se počítají za přepočtené zaměstnance (dle velikosti úvazku). Aktuální výši slevy na dani pro daný rok je možné zjistit na místně příslušném finančním úřadě. PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OZP ZAMĚSTNAVATELÉ S VÍCE NEŽ 25 ZAMĚSTNANCI 81 83 Zákona o zaměstnanosti Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci jsou povinni zaměstnávat osoby se ZP ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl OZP činí 4 % z celkového počtu zaměstnanců. Přitom osoby s těžším ZP (tj. ve třetím stupni) se započítávají jako 3 OZP. Např.: Zaměstnavatel se 75 zaměstnanci má povinnost zaměstnat 3 osoby se ZP (4 % ze 75). Tuto povinnost může splnit buď zaměstnáním 3 osob se ZP nebo 1 osoby s těžším ZP. Pokud zaměstnavatel nesplní povinnost zaměstnávat OZP, má na výběr: může za každého chybějícího pracovníka odebírat výrobky nebo služby od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP, nebo odvádět do státního rozpočtu 2,5násobek průměrné měsíční mzdy (za každou OZP, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat). 10

příklad dobré praxe Martin je vyučený pomocný kuchař a této profesi se chtěl věnovat i po ukončení školy. Proto po úspěšném dokončení přípravy k práci v Kavárně Empatie ve Frýdku-Místku, kdy využíval službu PZ, dostal možnost v této kavárně pracovat. Bylo zřejmé, že Martina práce baví, zvládá ji a rozumí tomu, co dělá a to díky podpoře, které se mu dostalo od asistenta PZ během přípravy k práci. A protože Martin nerad zahálí, přijal nabídku na úklid v Sociálně terapeutických dílnách Slezské diakonie ve Frýdku-Místku. S podporou se naučil úklid zvládat bez problémů, dokáže zhodnotit, zda je práce udělaná dobře. Služba PZ Martinovi umožnila posunout se kupředu, rychle se začlenit do kolektivu a dokazát si, že může zvládnout dobře i nové věci. Lenka Tesarčíková, koordinátorka Sociálně terapeutických dílen Slezská diakonie, Frýdek-Místek Co v práci dělám? Pomývám nádobí, vynáším odpad, utírám prach, vysávám koberce, uklízím WC a vytírám podlahu. Co mám nejraději? Piju kafe..., ne... vážně, nejraději asi vysávám. Co se mi na práci líbí? Dobrý kolektiv, a že nemusím nikde cestovat. Jak dlouho trvalo, než jsem se práci naučil? Asi týden... nevím přesně. V čem jsem využil pomoc podporovaného zaměstnávání? Při hledání práce, pak když jsem dělal přípravu k práci v Kavárně Empatie, to byla pracovní rehabilitace. Proč jsem si chtěl najít práci? Dalo by se říct, že na přilepšení a abych zabil čas. Martin G., pracovník úklidu v Sociálně terapeutických dílnách 11

úřad práce a pz JAKÉ JSOU VYBRANÉ NÁSTROJE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI? 1. PRACOVNÍ REHABILITACE 69 74 Zákona o zaměstnanosti a 1 5 Vyhlášky č. 518/2004 Jedná se o souvislou činnost zaměřenou na získání a udržení vhodného zaměstnání OZP, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost OZP zahrnuje: a) přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů, b) přípravu k práci, c) specializované rekvalifikační kurzy. Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování OZP na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. Příprava k práci OZP probíhá: na pracovištích, kde má po pracovní rehabilitaci OZP pracovat, v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech, ve vzdělávacích zařízeních (přesná definice vzdělávacího zařízení je uvedena v Zákoně o zaměstnanosti, 72). Prostřednictvím přípravy k práci se v rámci pracovní rehabilitace mohou realizovat i cvičné praxe. Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci OZP, může úřad práce uhradit náklady na přípravu těchto osob (materiál, mzdy a odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady). O přípravě k práci prováděné na pracovišti zaměstnavatele uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem písemnou dohodu. 12

2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE 112 Zákona o zaměstnanosti Jedná se o časově omezené pracovní příležitosti ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek, a to až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů. 3. SPOLEČENSKY ÚČELNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 113 Zákona o zaměstnanosti Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek, a to až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně sociálního a zdravotního pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel na vyhrazené pracovní místo uchazeče, který je OZP, může být příspěvek poskytován až po dobu 12 měsíců. 4. PŘÍSPĚVEK NA ZAPRACOVÁNÍ 116 Zákona o zaměstnanosti Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (tj. též OZP). Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy. Obecné informace o zaměstnávání OZP naleznete na www.portal.mpsv.cz. Konkrétní podmínky vám sdělí na místně příslušném úřadu práce. 13

standardy a metodika pz JAKÝMI PRAVIDLY SE ŘÍDÍ PZ? PZ je metodou práce, která má svou metodiku a také standardy pro poskytování této služby. Standardy PZ byly zpracovány jako výchozí bod pro zajištění kvality poskytované služby, standardy definují minimální úroveň, které mají poskytovatelé PZ dosáhnout, aby služba byla podporovaným zaměstnáváním. Pro zpracování Standardů PZ byly výchozím bodem principy PZ, které byly dále rozpracovány do jednotlivých kritérií. Standardy PZ byly vytvořeny v roce 2004 a na jejich vzniku se podílelo občanské sdružení Rytmus a Česká unie pro podporované zaměstnávání (ČUPZ). Celkově jsou Standardy rozděleny do 15 hlavních standardů s jednotlivými kritérii. V této publikaci uvádíme základní členění standardů, bližší vysvětlení k jednotlivým kritériím je k dispozici na webových stránkách ČUPZ www.unie-pz.cz. Proces podporovaného zaměstnávání definovaný Standardy: 1. Podpora je jednotlivým uchazečům/pracovníkům poskytována podle individuálních potřeb a s respektem k jejich prioritám. Podpora je časově omezená. 2. Podpora je kontinuální, tzn. sleduje nejen získání, ale také udržení zaměstnání. 3. Podstatou podpory je osobní odborná pomoc pracovníka poskytova- 14

tele. Za běžný prvek podpory se považuje podpora poskytovaná přímo na pracovišti. 4. Cílem poskytované podpory je pomoci uchazečům/pracovníkům získat a udržet si vhodné zaměstnání na otevřeném trhu práce a zvýšit míru jejich samostatnosti. 5. Poskytovatel je schopen v případě potřeby koordinovat pomoc ze strany rodiny a dalších návazných služeb, které mohou ovlivnit získání a udržení vhodného zaměstnání. 6. Podpora na pracovišti je poskytována tak, aby působila přirozeným dojmem. 7. Podpora se orientuje na rozvoj tzv. přirozené podpory na pracovišti. 8. Poskytovatel vytváří příležitosti k aktivní účasti uchazeče/pracovníka při hledání práce, dojednávání pracovních podmínek a stanovování míry poskytované podpory. 9. Zaměstnavateli je podle potřeby poskytována odborná pomoc při přijímání pracovníka i po jeho nástupu do práce. Výsledky 10. Pracovní místo je na otevřeném trhu práce. 11. Práce, kterou pracovník získá, má stabilní charakter. 12. Nalezené pracovní místo odpovídá potřebám a dovednostem pracovníka a současně umožňuje jeho profesní rozvoj. 13. Pracovník pracuje za rovných pracovních podmínek. 14. Pracovník má na pracovišti příležitost i k sociálnímu začlenění. 15. Dovednosti a znalosti potřebné pro nalezení a udržení práce uchazeče/pracovníka se vlivem využívání poskytované podpory zvyšují. Zdroj: www.unie-pz.cz METODIKA PZ Metodika PZ, tedy proces poskytování služby PZ, je rozpracována a popsána v Souhrnné metodice PZ (2005) a v Prvním dodatku souhrnné metodiky (2007). Obě tyto publikace je možné objednat u ČUPZ e-mailem: unie@unie-pz.cz. Souhrnná metodika PZ je také k dispozici na webových stránkách občanského sdružení Rytmus www.rytmus.org, sekce PZ, podsekce Publikace. 15

příklady dobré praxe Karel pracuje v zahradnictví ve skleníku a u údržby zeleně, při nepříznivém počasí pracuje v dílně, kde se provádí přípravné práce pro uměleckou dílnu. Lepí a balí výrobky, naučil se i plést z pedigu, v zahradnictví pěstuje rostliny ve skleníku, stará se o ně od semínek, zalévá a přesazuje sazeničky až po výsledný produkt. Karel je málomluvný, ale s rostlinami si i povídá. Práce u rostlin jej vyloženě baví, je vidět, že je šťastný. I ostatní práce zvládá stejně dobře. S jeho prací jsem spokojený. Je vidět, že příprava, kterou prošel v podporovaném zaměstnávání mu velmi prospěla a nyní může pracovat bez problémů zcela samostatně. Petr Světlík, vedoucí sociálního podniku Chrpa, Hlubčická 18, Krnov Co v práci dělám? Jezdím sekat trávu, na zahradě zaléváme, plejeme, hrabeme listí. Pracuju taky ve skleníku. V dílně balím hrnky a výrobky. Co mám nejraději? Nejraději dělám venku, když je hezky. Baví mě sekání trávy. Co se mi na práci líbí? V práci je dobrý kolektiv, bývá tu sranda. V práci si někdy i zazpíváme. Jak dlouho trvalo, než jsem se práci naučil? Nevím, něco mi šlo rychle a uměl jsem to hned. Něco se učím pořád, teď třeba plést z pedigu. V čem jsem využil pomoc podporovaného zaměstnávání? Chodil jsem na různé praxe, na statek, do autodílny. Taky na Úřad práce a na pracovní 16

rehabilitaci. A taky jsem chodil do firmy Den Braven. Předtím jsem lepil cívky v Peze. Proč jsem si chtěl najít práci? Potřeboval jsem vydělat peníze. A taky bez práce by byla nuda. Karel B., pracovník sociálního podniku Chrpa Petr je dnes zcela samostatná produktivní jednotka, která v plném rozsahu zabezpečuje určenou práci lisování papírového odpadu. Ze začátku byl problém v tom, že nebyl schopen vyhodnotit, zda ho čeká moc nebo méně práce (množství odpadu po odpolední a noční směně) a tomu přizpůsobit svou výkonnost. Dnes je bez problémů a dokonce je schopen vyhodnotit, že mu bude scházet vázací drát a sám to nahlásí. V případě, že svou práci udělá, pomáhá i při balení hotové produkce pod dohledem ostatních pracovníků. Po prvotním ostychu, a asi malém sebevědomí, se dnes plně zařadil do kolektivu a i na svačinku přichází mezi své spolupracovníky. Dnes s ním nemáme žádný problém a jsme plně spokojeni s jeho činností u naší společnosti. Při Petrově nástupu jsme museli klást velký důraz na změnu chování jeho pracovních kolegů a všem jsme museli podrobně vysvětlit situaci. Po celou dobu se nevyskytl problém a všichni ho přijali. Přínos agentury podporovaného zaměstnávání vidím v tom, že bez ní by Petr u nás nepracoval. Nikdo by nebyl v dnešní uspěchané době schopen věnovat tak velkou pozornost jeho zapracování a postupnému začlenění do pracovního procesu jako asistent z agentury podporovaného zaměstnávání, který s ním a s námi v prvopočátku spolupracoval. Kdyby Petr tohoto asistenta neměl, asi bychom do toho nešli. Aleš Fischer, finanční ředitel, Segezha Packaging, s. r. o. 793 91 Úvalno 343 17

PZ-brozura:MAC 26.10.10 14:21 Stránka 18 Co v práci dělám? Lisuju tam. Když mám všechno hotové, pomáhám ve skladě. Podávám pásky přes rohy pytlů a druhý to potom zapáskuje. Co mám nejraději? Nejraději lisuju. Co se mi na práci líbí? Nejprve lis otevřu. Potom vezmu rolky nebo nějakou krabici něco tvrdého, aby se tam dal dát ten drát dobře a vozíčkář to potom mohl vytáhnout tou destou. A potom tam hážu ty pytle a slisuju to. A potom to zadrátuju. Jak dlouho trvalo, než jsem se práci naučil? Týden asi. Není to tak těžké. Teď už to ale dělám i jinak. Co jsem ještě neřekl? Mám tam i dobrého kamaráda, můžu si s ním popovídat skoro o všem. Chodíme spolu na svačinu. Petr B., dělník ve firmě Segezha Packaging, s. r. o. a pracují i další... 18

cvičná praxe CO JE CVIČNÁ PRAXE? Cvičná praxe je doplňkovým nástrojem PZ. Je to časově omezená služba lidem, kteří si chtějí vyzkoušet, jaké to je pracovat v opravdové firmě na otevřeném trhu práce. Často může metodě PZ předcházet. Zájemce o službu, který by si rád našel zaměstnání, ale z různých důvodů, např. zdravotních, ještě nikde nepracoval nebo měl dlouhou pauzu (nemoc, hospitalizace ), dochází na pracoviště s asistencí za účelem nácviku či upevňování a rozvíjení pracovních návyků. Účelem pracovní asistence je zejména to, aby uživatel uměl: dojít na pracoviště, převléci se a pracovat v pracovním oděvu, po ukončení zadané práce si říci o přidělení další, vykonávat svědomitě přidělenou práci, řešit vzniklé pracovní problémy, dodržovat dobu práce a dobu odpočinku, omlouvat se při předpokládaných absencích i při pozdním příchodu, orientovat se na pracovišti, rozlišovat mezi vztahy k blízkým spolupracovníkům, vztahy k přímým nadřízeným, vyšším nadřízeným a ostatním pracovníkům zaměstnavatele; navázat kontakty s ostatními pracovníky. Cvičné praxe se konají na dohodnutých pracovních místech zpravidla jeden den v týdnu, 3 5 hodin dle domluvy s uživatelem a firmou, na jejímž pracovišti uživatel praxi vykonává. Cvičná praxe se provádí bez nároku na odměnu za vykonanou práci. Pracovní asistent přebírá zodpovědnost za působení uživatele na pracovišti a ten tedy nezatěžuje ostatní pracovníky. 19

průběh pz V ČEM POMÁHÁ PZ ZAMĚSTNAVATELI? Poskytuje poradenství v oblasti legislativy pro zaměstnávání lidí se zdravotním znevýhodněním. Podporuje při vyřizování formalit souvisejících s nástupem uživatele do zaměstnání. Pomáhá při vytváření vhodné pracovní náplně pro uživatele. Pomáhá při komunikaci s uživatelem. Pomáhá řešit možné problémy se zapracováním uživatele a s jeho začleněním do kolektivu spolupracovníků, např. přímá asistence na pracovišti, kdy je pracovník PZ průvodcem uživatele a ten nezatěžuje (nemusí se tolik ptát) ostatní pracovníky. I po osamostatnění se uživatele na pracovním místě má zaměstnavatel v pracovníkovi PZ partnera, na kterého se může kdykoli obrátit v případě ohrožení již vzniklého pracovního místa. Činnosti vedoucí k osamostatnění se uživatele na pracovním místě se mohou prolínat, podpora může být více či méně intenzivní i méně častá podle potřeb uživatele i zaměstnavatele. V ČEM POMÁHÁ PZ UŽIVATELI? Zjištění míry motivace uživatelů pracovat a její další rozvíjení (chci pracovat, protože je to běžné, chci být prospěšný, chci si vydělat apod.). Zjištění dovedností, schopností, vzdělání a také jeho možností (co umím, co jsem se naučil, vystudoval, co mohu zvládnout se naučit apod.). 20

Naplánování procesu vyhledání, udržení si a osamostatnění se na pracovním místě (pracuje se dle individuálních plánů, kde jsou cíle a postupy rozděleny do jednotlivých kroků). Podpora při vytvoření představy o pracovním místě (uživatel ještě nikde nepracoval, zrovna ukončil školu, dlouhá doba bez zaměstnání; např. vyučil jsem se pomocným kuchařem, práce mne baví, zkusíme tedy kuchyň; mám rád práci na zahradě, budeme se zajímat o zahradnictví apod.). Podpora při vyhledávání vhodného pracovního místa (běžně dostupné zdroje, inzerce, webové stránky ÚP ). Oslovení firmy a první pohovor (dle domluvy s uživatelem je možná příprava na jednání se zaměstnavatelem, doprovod a podpora při jednání, zástup pracovníkem PZ při jednání). Podpora při dojednávání pracovních podmínek (pracovní doba, úprava pracoviště, náplň práce ). Podpora při vyřizování formalit (uzavírání pracovní smlouvy). Asistence přímo na pracovišti (pomoc při zvládnutí pracovních úkolů ve stanoveném čase, kvalitě, množství, orientace na pracovišti, vedení k rozlišování mezi vztahy k blízkým spolupracovníkům, vztahy k přímým nadřízeným, vyšším nadřízeným a ostatním pracovníkům zaměstnavatele; navázání kontaktů s ostatními pracovníky apod.). Po osamostatnění se na pracovišti je pracovník PZ stále nápomocen při řešení jakýchkoli problémů spojených s udržením si pracovního místa a uživatel se na něj může kdykoli obrátit s žádostí o podporu Pracovník PZ je prostředníkem při dojednávání všech úmluv mezi uživatelem a zaměstnavatelem. Podporuje obě strany, usnadňuje jejich domluvu při dojednávání pracovních podmínek, vyřizování formalit a všeho dalšího spojeného s nástupem do zaměstnání a udržení si pracovního místa. 21

JAKÁ ORGANIZACE ZASTŘEŠUJE V ČESKÉ REPUBLICE PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ? V České republice byla v roce 2000 za účelem podpory rozvoje podporovaného zaměstnávání založena Česká unie pro podporované zaměstnávání. Jejím posláním je formulovat, šířit a podporovat myšlenku PZ v České republice. V souladu se stanovami patří ke konkrétním cílům ČUPZ: 1. sdružovat poskytovatele a obhájce služeb PZ, 2. vytvořit metodiku PZ v souladu s požadavky European Union of Supported Employment a tuto metodiku průběžně aktualizovat na základě nových poznatků a zkušeností, 3. podporovat vznik a rozvoj nových poskytovatelů služeb PZ, 4. prosazovat a obhajovat PZ jako soubor služeb, bez kterých se otevřená společnost neobejde, 5. být aktivním členem European Union of Supported Emloyment, 6. šířit vzdělanost v tomto oboru se zvláštním důrazem na potřeby členů, 7. jednat s ústředními státními institucemi ČR, s reprezentanty nestátního sektoru, podnikatelské sféry atd. ČUPZ zastupuje na národní úrovni zájmy poskytovatelů PZ a pomáhá tuto službu prosadit do každodenní praxe. Více informací o činnosti ČUPZ lze získat na www.unie-pz.cz. KDO JSOU POSKYTOVATELI SLUŽBY PZ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI? Asociace TRIGON Skautská 1045, 708 00 Ostrava-Poruba, tel.: 596 630 246 e-mail: info@asociacetrigon.eu, www.asociacetrigon.eu Slezská diakonie, středisko Rút sociální rehabilitace Český Těšín ul. Mánesova 25, 737 01 Český Těšín, tel. 558 736 256 e-mail: rut.ct@slezskadiakonie.cz, www.slezskadiakonie.cz Slezská diakonie, středisko Rút sociální rehabilitace Frýdek-Místek tř. T. G. Masaryka 1101, 738 01 Frýdek-Místek, tel.: 558 639 463 e-mail: rut.fm@slezskadiakonie.cz, www.slezskadiakonie.cz 22

Slezská diakonie, středisko Rút sociální rehabilitace Třinec ul. Frýdecká 136, 739 61 Třinec, tel.: 558 990 403 e-mail: rut.tr@slezskadiakonie.cz, www.slezskadiakonie.cz Slezská diakonie, středisko Rút sociální rehabilitace Krnov Hlubčická 18, 794 01 Krnov, tel.: 595 534 568 e-mail: rut.kr@sdk.cz, www.slezskadiakonie.cz Slezská diakonie, středisko Rút sociální rehabilitace Bruntál ul. Kavalcova 7, 792 01 Bruntál, tel.: 737 204 721 e-mail: rut.br@sdk.cz, www.slezskadiakonie.cz KDE MŮŽETE ZÍSKAT VÍCE INFORMACÍ O PZ? u jednotlivých poskytovatelů PZ, www.unie-pz.cz, Souhrnná metodika PZ přístupná na www.rytmus.org v sekci PZ. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK APZ Agentura podporovaného zaměstnávání ČUPZ Česká unie pro podporované zaměstnávání OZP osoba se zdravotním postižením PZ podporované zaměstnávání ÚP úřad práce ZP zdravotní postižení 23

obsah Možné pouze v cizině nebo možné i u nás?... 4 Podporované zaměstnávání... 6 Příklad dobré praxe Martin... 11 Úřad práce a podporované zaměstnávání... 12 Standardy a metodika podporovaného zaměstnávání... 14 Příklady dobré praxe Karel, Petr... 16 Cvičná praxe... 19 Průběh podporovného zaměstnávání... 20 Seznam použitých zkratek... 23 24