KATEDRA INFORMATIKY PÍRODOVDECKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO ZÁKLADY PRÁCE S PC JAN ŠÚTORA VÝVOJ TOHOTO UEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY Olomouc 2008
Abstrakt Text seznamuje na uživatelské úrovni s ovládáním textového procesoru MS-Word, operaního systému MS Windows a základního nastavení prohlížee webovských stránek MS-Internet Explorer. Tento text je koncipován jako sbírka praktických návod pro vytvoení rzných objekt a modifikace jejich vlastností nap. tabulek, ohraniení, stínování apod.rovnž se zmíníme o nabídce certifikát vhodných pro uživatele poítae, pehled historie vývoje poíta. Celý studijní text je vytvoen v aplikaci MS Word 2002 jako ukázka schopností a dovedností této aplikace. Cílem studijního textu je seznámit tenáe s požadovanými dovednostmi pro zkoušky: operaního systému (modul 2), textového procesoru (modul 3). pro získání certifikátu ECDL (http://ecdl.gopas.cz; http://www.ecdl.cz). Po získání patiných dovedností je tená pipraven k vykonání zkoušek z výše uvedených modul u ECDL certifikátu. Cílová skupina Text je uren pro studenty v prezenní form studia neinformatických uitelských studijních obor na Pírodovdecké fakult Univerzity Palackého v Olomouci. a neuitelských
Obsah 1 Certifikáty pro uživatele poíta a historie vývoje poíta...1 1.1 Certifikáty pro uživatele poíta a jeho programového vybavení...1 1.1.1 Typy certifikát a jejich vlastnosti...1 1.2 Struný pehled vývoje poíta...3 2 Základní pojmy informaních technologií...6 2.1 Hardware poítae...6 2.1.1 Zobrazování dat v poítai...6 2.1.2 Architektura poítae...8 2.2 Software poítae...8 2.2.1 Softwarové vybavení poítae...8 2.2.2 Vztah mezi uživatelem, HW, SW...8 3 Práce v operaním systému MS Windows XP...10 3.1 Nastavení vlastností...10 3.1.1 Základní systémové informace...10 3.1.2 Pracovní plocha...11 3.1.3 Hlasitost...11 3.1.4 Klávesnice, jazyky...12 3.1.5 Formátování disk...12 3.1.6 Instalování a odinstalování aplikaního SW...13 3.1.7 Otisk obsahu pracovní plochy...13 3.1.8 Nápovda operaního systému...14 3.2 Práce s okny, složkami, soubory...15 3.2.1 Okna v operaním systému MS Windows XP...15 3.2.2 Zmny vlastností oken...15 3.2.3 Vytvoení složky v operaním systému...16 3.2.4 Vlastnosti složky...17 3.2.5 Pejmenování, odstranní složky...17 3.2.6 Vytvoení zástupce na složku...18 3.2.7 Vlastnosti zástupce na složku...18 3.2.8 Pejmenování, odstranní zástupce na složku...18 3.2.9 Pesun, kopírování složky...19 3.2.10 Rzné zpsoby zobrazení, tídní složek...19 3.2.11 Hledání složek...21 3.2.12 Práce se souborem...22
4 Textový procesor MS - WORD...25 4.1 První kroky s MS-WORD...25 4.1.1 Spuštní MS-WORD...25 4.1.2 Úprava základních voleb a nastavení...25 4.1.3 Ukládání dokumentu v rzných formátech...27 4.1.4 Nápovda pro MS-Word...29 4.1.5 Pidání nebo odebrání panelu nástroj...29 4.1.6 Pidání nebo odebrání položky v panelu nástroj...30 4.1.7 Mítko, zobrazení netisknutelných znak...31 4.1.8 Zmna režimu zobrazení stránky...31 4.2 Základní operace...31 4.2.1 Vkládaní speciálních znak a symbol...31 4.2.2 Vkládaní matematických, chemických model užitím editoru rovnic...32 4.2.3 Vkládání datumu a asu...32 4.2.4 Hledání a nahrazení slova...33 4.3 Formátování...33 4.3.1 Formátování textu...34 4.3.2 Kopírování formátu textu...35 4.3.3 Ohraniení textu...35 4.3.4 Formátování odstavce...35 4.4 Vkládání obrázk, WordArt, hypertextových odkaz, záložek...37 4.4.1 Vkládání obrázk...37 4.4.2 Vkládání WordArtu...38 4.4.3 Vložení a modifikace vlastností hypertextových odkaz...39 4.4.4 Vkládání záložek do dokumentu...40 4.5 Vkládání záhlaví a zápatí...41 4.6 Vkládání seznam...42 4.6.1 Netídný seznam...42 4.6.2 Tídný seznam...44 4.6.3 Víceúrovové seznamy...47 4.7 Základní vlastnosti tabulky...48 4.7.1 Vytvoení tabulky...48 4.7.2 Vybrání ádk, sloupc, tabulky, buky...49 4.7.3 Pidání ádk a sloupc do tabulky...49 4.7.4 Slouení bunk tabulky...50 4.7.5 Rozdlení buky tabulky...51 4.7.6 Neviditelná tabulka...51
4.7.7 Horizontální zarovnání tabulky, obtékání textu...52 4.7.8 Vertikální zarovnání obsahu v buce tabulky...52 4.7.9 Pevádní textu na tabulku...53 4.7.10 Pevedení tabulky na text...54 4.8 Kreslení v MS-Wordu...54 4.8.1 Kreslení ar, šipek, popisk, vývojových diagram...55 4.8.2 Zmna vlastností nakreslených objekt...55 4.8.3 Seskupování, oddlování objekt...56 4.8.4 Zmna poadí vložených objekt...57 4.8.5 Vložení textu do nakresleného objektu...58 4.8.6 Otáení, peklápní nakreslených objekt...59 4.8.7 Stínování objektu, 3D efekt...60 4.9 Kontrola pravopisu, gramatiky...61 5 Struný pehled vlastností prohlížee MS-Internet Explorer...63 5.1 Zjištní, zmna vlastností zobrazované webovské stránky...63 5.1.1 Zjištní, modifikace kódování webovské stránky...63 5.1.2 Zmna velikosti textu na zobrazované stránce...64 5.1.3 Zobrazení zdrojového textu zobrazované webovské stránky...64 5.1.4 Tisk obrázk a barev na pozadí...65 5.1.5 Modifikace údaj v záhlaví a zápatí na webovské stránce pi tisku...65 5.1.6 Správa certifikát pro protokol SSL...66 6 Závr...68 7 Seznam literatury...69
1 Certifikáty pro uživatele poíta a historie vývoje poíta 1.1 Certifikáty pro uživatele poíta a jeho programového vybavení Studijní cíle: Po prostudování si uživatel uvdomí jaké lze získat typy certifikát a jejich význam pro praxi, vztahy mezi nimi. Klíová slova: European Computer Driving Licence, Microsoft Office Specialist. Potebný as: 45 min. Prvodce studiem Po prostudování této kapitoly získáte pehled o certifikátech vhodných pro uživatele kanceláského balíku MS-Office. 1.1.1 Typy certifikát a jejich vlastnosti Na uchazee o zamstnání na neinformatické pracovní pozice ve státní nebo soukromé sfée jsou kladeny následující požadavky: odborné prokazovány nap. maturitním vysvdením, VŠ diplomem, jazykové prokazovány nap. státní jazyková zkouška, TOËFEL, schopnost práce s poítaem prokazovány certifikáty viz. dále. Výbrové komise potebují zjistit úrove znalostí a dovedností uchaze v práci s poítaem a jeho programovým vybavením. Za tímto úelem se uživatelm nabízejí dva typy certifikátu: European Computer Driving Licence, Microsoft Office Specialist. V dalším si strun popíšeme vlastnosti jednotlivých certifikát. European Computer Driving Licence (ECDL) je souhrn praktických zkoušek z následujících modul: Modul 1: Základní pojmy informaních technologií, Modul 2: Práce s poítaem a správa soubor, Modul 3: Textový editor, Modul 4: Tabulkový kalkulátor, Modul 5: Databáze/systémy pro úschovu dat, Modul 6: Prezentace, Modul 7: Služby informaních sítí. Aktuální seznam požadovaných dovedností z jednotlivých výše uvedených modul lze nalézt nap. [http://ecdl.gopas.cz/clanek.aspx?idclanku=196gopas] ECDL Certifikát, Osvdení ECDL Start 1
Uchaze mže získat složením zkoušek: ze všech výše uvedených modul tzv. ECDL certifikát, z libovolných ty modul tzv. Osvdení ECDL Start. Jednotlivé zkoušky se konají v eském jazyce a lze je složit všechny souasn nebo jednotliv. Tempo studia si udává uchaze sám. ECDL Certifikát je v rámci stát Evropské unie doporuen a používán jako standard základní poítaové vzdlanosti. Tento certifikát deklaruje, že jeho držitel úspšn absolvoval mezinárodní testy a aktivn zvládá základní praktické dovednosti pro všestrannou a efektivní práci s poítaem. Je uren pro bžného uživatele bez hlubšího vzdlání v informatice. Získat ECDL certifikát na území R je možno pouze k tomu akreditovaných zkušebních organizací (tester) nap. Poítaová škola Gopas http://ecdl.gopas.cz, Centrum celoživotního vzdlávání PF UP Olomouc http://cdv.upol.cz. Akreditaci ke zkoušení udluje pouze eská spolenost pro kybernetiku a informatiku od 2.6.1999. Microsoft Office Specialist je certifikaní program pipravený speciáln fy Microsoft v roce 1998. Uchaze prokazuje dovednosti v efektivním využívání jednotlivých program obsažených v kanceláském balíku MS-Office (Microsoft Word, Microsoft Excel, Microsoft PowerPoint, Microsoft Access a Microsoft Outlook). Tento certifikát je náronjší než ECDL. Tento certifikát má ti úrovn náronosti: core (základní úrove; zkouška je možná i v eském jazyce), pedpokládá komplexní zvládnutí problematiky konkrétní aplikace Microsoft Office v standardním rozsahu, expert (vyšší úrove; zkouška je pouze v anglickém jazyce), pedpokládá komplexní zvládnutí problematiky konkrétní aplikace Microsoft Office v standardním rozsahu, vetn využívání jejích pokroilých vlastností. master (nejvyšší úrove; zkouška je pouze v anglickém jazyce), pedpokládá komplexní zvládnutí problematiky všech aplikací Microsoft Office v standardním rozsahu, vetn využití globáln implementovaných pokroilých vlastností. Je vyžadováno úspšné splnní všech 5-ti test (Microsoft Word Expert, Microsoft Excel Expert, Microsoft PowerPoint Core, Microsoft Access Core, Microsoft Outlook Core). Aktuální seznam požadovaných znalostí, dovedností lze nalézt [http://www.scomp.cz/ris/ris00000025st.aspx S-COMP] Výhody Microsoft Office Specialist : certifikát prokazuje schopnost rutinn a pedevším efektivn využívat schopností jednotlivých aplikací Microsoft Office, držitel certifikátu má pednost pi výbrových ízeních, celosvtová platnost certifikátu. Získání Microsoft Office Specialist na území R je podmínno vykonáním zkoušky k tomu urených testovacích organizací nap. Poítaová škola Gopas http://ecdl.gopas.cz. Akreditaci ke zkoušení udluje pouze americká fy Nivo International. Microsoft Office Specialistt 2
1.2 Struný pehled vývoje poíta Lidé hledali v prbhu vk mechanické stroje, které by ulehili jejich poítaní nap. v obchod. Tak nap. byl vynalezen Abacus ruský, ínský apod. Obr. 1 Ruský abacus V roce 1871 anglický vynálezce Charles Babagge konstruoval programovatelné tkalcovské stavy - analytical engine. V této souvislosti došlo k zavedení pojm perušení (u tkalcovského stavu bylo perušení signalizováno zvonkem), podprogramy. Myšlenka nalezení stroje, který by ešil mechanické výpoty se netýkala pouze oblasti obchodu ale, nap. na konci 1. svtové války cca. listopad 1918 sestavil Oscar Scherbius první verzi elektro-mechanického šifrovacího stroje zvaného Enigma realizující polyalfabetický substituní šifrovácí kryptosystém, v roce 1940 Alan Turing v Blatchey park nalezl tzv. bomby, které provádly kryptoanalýzu šifrovaného textu vytvoeného Enigmou. Poíta v prbhu vk Obr. 2 Enigma 3
V roce 1938 nmecký stavební inženýr Konrád Zeus sestavil reléový poíta Z1 pracující v desítkové soustav. Poíta Z4 byl znien v kvtnu 1945 pi dobývání Berlína. Uvedení konceptu tzv. von Neumannova architektura poítae bylo pedstaveno americkým matematikem ma arského pvodu John von Neumannem v roce 1946 v poítai ENIAC. Vývoj poíta lze charakterizovat pomocí tzv. generací. Jednotlivé generace s lišily jak udává následující tabulka: Generace Rok Použité souástky 0. 1940 relé 1. 1950 elektronky 2. 1958 tranzistory 3. 1964 integrované obvody 3.5 1972 LSI 4. 1981 VLSI Tab 1: generace poíta Poítae 5. generace se liší kvalitativn odlišnými prostedky s uživatelem, operaní rychlostí a prvky umlé inteligence. Další typ klasifikace poíta vychází z jejich aplikaního nasazení. Definujeme následující kategorie poíta: mikropoítae ureny ke každodennímu užívaní jednomu uživateli. Nkdy se nazývá tato kategorie osobní poítae, minipoítae vtšinou sdílí nkolik uživatel prostednictvím terminál, stediskové poítae slouží k vdeckotechnickým výpotm, hromadné zpracování dat, superpoítae využití lze nalézt nap. meteorologii, atomová fyzika apod. Generace poíta Kategorie poíta Poíta postavený na von Neumannovy architektue je elektromechanický stroj, jehož chování je popsáno tzv. Boolovou logikou. Poíta, lze konstruovat i na jiných principech: kvantové poítae využívající zvláštního chování mikroástic nap. foton popsané Kvantovou mechanikou. Koncept kvantového poítae poprvé uvedl anglický fyzik Deutch v roce 1985, DNA poítae, Kvantové poítae Shrnutí V praktickém život musí každý pracovník (neinformatik) v privátní nebo státní sfée ovládat na požadované úrovni práci s poítaem a jeho programovým vybavením. K zjištní požadované úrovn dovedností a znalostí slouží certifikáty ECDL a Microsoft Office Specialist. Poíta se v prbhu vk vyvíjel od jednoduchých poítadel pes von Neumannovu architekturu poítae až ke kvantovým poítam. Pojmy k zapamatování ECDL, Microsoft Office Specialist, von Neumannova architektura. 4
5
2 Základní pojmy informaních technologií 2.1 Hardware poítae Studijní cíle: Po prostudování uživatel rozumí základním pojmm užívaných v oblasti hardwaru poítae. Klíová slova: ASCII, dvojkov doplkový kód, procesor, RAM, ROM, EPROM, EEPROM, HDD, Byte, bit. Potebný as: 45 min. Prvodce studiem Po protení získáte hrubý pohled do vnitku poítae. 2.1.1 Zobrazování dat v poítai Data (numerická, nenumerická) se v poítai zobrazují užitím rzných kód. Dvody pro se data zobrazují užitím rzných kód jsou: teoretickým nástrojem k popisu chování poítae von Neumannovy architektury je Boolova logika (dvouhodnotová logika), poíta obsahuje elektronické souástky typu diody, tranzistory apod. u nichž existují prahové hodnoty proudu, naptí. Pod prahovou hodnotou proud neprochází a nad ní proud prochází snadná technologická realizovatelnost dvou hodnot. Z výše uvedené plyne, že je teba vstupní data pevést (zakódovat) do dvou hodnot, které si mžeme oznait nap. 0, 1; T, F apod. Následující definice ukazuje co je 1 bit. Definice: Hodnota 0 nebo 1 se nazývá 1bit. 1 B (Byte) obsahuje 8 bitu (8 znak 0 nebo 1). 1KB = 1024B, 1MB=1024KB atd. Násobek je 1024 protože pracujeme ve dvojkové soustav. V dalším si strun popíšeme jednotlivé kódy pro nenumerická a numerická data. Pro zobrazení nenumerických dat (= textových) se užívá American Standard Code for Information Interchange (ASCII). ASCII byl vytvoen v roce 1963, poprvé publikován v roce 1967, poslední modifikace byla provedena v roce 1986. ASCII každému znaku piazuje sedmici bit ( = nul a jedniek) podle definované tabulky. Odsud dostaneme, že takto mžeme zakódovat 128 (= 2 7 ) znak, nap. znak a má piazen kód 1100001. Kódování národních abeced se docílí tak, že každému znaku se piazuje osmice nul a jedniek. Odsud vidíme, že mžeme kódovat 256 ( = 2 8 ) znak. Tímto získáme tzv. rozšíený ASCII. Píkladem mže být nap. CP 1250 sloužící pro kódování eštiny v operaním systému Windows. Kódování nenumerických dat ASCII, CP 1250, Unicode 6
Rozšíeným ASCII nelze zakódovat znaky orientálních jazyk nap. japonština, korejština. Rovnž byla snaha sjednotit rzné kódovací tabulky pro jednotlivé národní abecedy nap. eština se kódovala užitím kód brati Kamenití, CP 1250, ISO Latin 2. Za tímto úelem byla vytvoena v roce 1991 jednotná tabulka tzv. Unicode. Unicode každému znaku piazuje 16 tici nul a jedniek. Neorientální jazyky užívají osm nul a jedniek, kdežto orientální jazyky používají všech 16 nul a jedniek. Jaké je užito kódování webovské stránky lze zjistit takto: 1. v prohlížei MSIE použijeme Zobrazit Zdrojový kód, 2. hledáme v sekci HEAD nepárový tag <META> s vlastností charset tedy nap. <meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=windows-1250"> užité kódovací schéma pro znaky je CP 1250. Pro zobrazení numerických dat se užije vlastnost z elementární teorie ísel: vta o dlitelnosti celých ísel, každé pirozené íslo lze jednoznan vyjádit pomocí polynomu. íselné soustavy používané ve výpoetní technice: Název íslice soustavy Základ soustavy dvojková 0, 1 2 osmiková 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 8 šestnáctková 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, A, B, C, D, E, F Tab. 2.: íselné soustavy V poítai zakódování numerické hodnoty do binární realizují kodéry. Kodéry realizují technicky algoritmus postupného dlení ( = íslo, které chci pevést do binární podoby dlím dvojkou, zbytky po jednotlivých dlení -0, 1; dlitelnost celých ísel- pedstavují íslice soustavy do které pevádím. Zbytek po prvním dlení je íslice soustavy na míst jednotek, po druhém dlení na míst desítek atd. Dlím tak dlouho dokud celá ást po dlení je rzná od nuly). Tento algoritmus lze získat v konstruktivním dkazu použitých vlastností z elementární teorie ísel viz. výše. 16 Kódování numerických dat Píklad 1: Mjme vyjádit íslo 6 ve dvojkové soustav. ešení: Realizujeme algoritmus postupného dlení takto: 11 : 2 = 5 :2 = 2 : 2 = 1 :2= 0 1 1 0 1 Odsud vidíme, že 6 v desítkové je 1011 ve dvojkové soustav. Kódování pirozených ísel se realizuje kodéry s algoritmem postupného dlení. Záporná pirozená ísla se kódují užitím tzv. dvojkov doplkového kódu z dvodu: má jen jednu nulu (oproti jinému kódu nap. pímý kód), veškeré aritmetické operace lze realizovat užitím soutu a posunu. Kódování reálných ísel (ísel s plovoucí ádovou tekou) se dje podle IEEE 754. 7
2.1.2 Architektura poítae Nyní se strun seznámíme s tzv. von Neumannovou architekturou poítae. Tuto architekturu uvedl v roce 1946 americkým matematik ma arského pvodu John von Neumann. Architektura je schématicky znázornna na následujícím obrázku. 2.2 Software poítae Studijní cíle: Po prostudování uživatel rozumí základním pojmm užívaných v oblasti software poítae. Klíová slova: Aplikaní, systémový, vztah k hardware. Potebný as: 20 min. 2.2.1 Softwarové vybavení poítae Software poítae rozlišujeme: aplikaní: systémový: o uživateli umožní realizovat jeho úkol, problém nap. napsání textu MS WORD, Notepad; získání obsahu www stránky o dané URL nap. MS- IE o operaní systém nap. MS Windows XP, MS VistaScan, Nowell NetWare o ovladae zaízení: ovladae nap. síová karta, grafická karta, tiskárna o komunikaní protokoly nap. TCP/IP, IPX/SPX, NetBui Poíta je vybaven pokud má jak hardware tak software. Aplikaní, systémový SW 2.2.2 Vztah mezi uživatelem, HW, SW Vazbu mezi uživatelem softwarem hardwarem si mžeme schématicky zobrazit takto: Uživatel Aplikaní SW Systémový SW HW Obr. 3 Vztah uživatel SW - HW 8
Z obr 3 vidíme, že uživatel pímo komunikuje s aplikaním SW, které využívá funkcí systémového SW tj. operaního systému. Systémový SW pímo pracuje s HW. Tedy uživatel pímo s HW nepracuje. Shrnutí Mezi základní znalost o poítai nap. pi jeho koupi, instalaci dalších zaízení je teba znát jeho technické a programové vybavení. Pojmy k zapamatování aplikaní SW, systémový SW 9
3 Práce v operaním systému MS Windows XP 3.1 Nastavení vlastností Studijní cíle: Po procviení bude tená schopen nastavit, zjistit nap. kapacitu operaní pamti, pevných disk, datum as. Klíová slova: Nápovda operaního systému, hlasitost, instalované jazyky. Potebný as: 45 min. Prvodce studiem Po vyzkoušení všech prezentovaných postup budete schopni spravovat své složky a dokumenty v operaním systému MS-Windows XP.Vždy se snažte uvdomit si obsah jednotlivých dialogových oken, protože jedin tak budete schopni získat pehled dovedností a schopností operaního systému MS-Windows XP 3.1.1 Základní systémové informace Pi instalování HW nebo SW potebujeme zjistit, zda poíta pro který provádíme instalaci spluje požadované vlastnosti instalovaného HW nebo SW. Informace získáme takto: 1. Klikneme pravým tlaítkem myši na ikon tento poíta, 2. Z pomocné nabídky zvolíme možnost Vlastnosti (levým tlaítkem myši), 3. Klikneme levým tlaítkem myši na názvy píslušných karet v dialogovém okn. Zobrazení kapacity RAM, verze OS Pozn.: Alternativní postup: Start Nastavení Ovládací panely ze zobrazeného okna zvolit ikonu Systém 10
3.1.2 Pracovní plocha Zjištní a zmny vlastností pracovní plochy nap. spoi, vzhled, rozlišení získáme takto: 1. Klikneme pravým tlaítkem myši na pracovní plochu, 2. Z pomocné nabídky zvolíme možnost Vlastnosti, 3. Klikneme levým tlaítkem myši na názvy píslušných karet v dialogovém okn. Poznámky: Pokud klikneme levým tlaítkem myši na název karty Nastavení lze zjistit/zmnit rozlišení na monitoru, typ monitoru a vlastnosti grafické karty. Vlastnosti spoie, rozlišení, vzhledu 3.1.3 Hlasitost Informace o zmn hlasitosti (nutno HW/SW instalace zvukové karty) nalezneme takto: 1. Na stavovém ádku klikneme pravým tlaítkem myši na ikon reproduktoru, 2. Z pomocné nabídky zvolíme levým tlaítkem myši nabídku Otevít ovlada hlasitosti, 3. Ze zobrazeného dialogového okna provedeme píslušné úpravy. Hlasitost 11
3.1.4 Klávesnice, jazyky Zjištní/zmna vlastnosti klávesnice: 1. Start Nastavení Ovládací panely, 2. Z okna vybereme levým tlaítkem myši (dvakrát klikneme) ikonu Klávesnice, 3. Ze zobrazeného dialogového okna lze zjistit/zmnit vlastnosti klávesnice. Zjištní/zmna nainstalovaných jazyk: 1. Start Nastavení Ovládací panely 2. Z okna vybereme levým tlaítkem myši (dvakrát klikneme) ikonu Místní a jazykové nastavení, 3. Z dialogového okna kliknutím levým tlaítkem myši na kart Jazyky, 4. Klikneme levým tlaítkem myši na tlaítko Podrobnosti a vidíme nainstalované jazyky, 5. Pokud klikneme na tlaítka Pidat nebo Odebrat lze výše uvedené provést. 3.1.5 Formátování disk Abychom mohli s pevným diskem pracovat, je teba vytvoit prostor kde budou data na disku uložena. Tento prostor se nazývá sektor. Sektor je souástí stop na povrchu disku. Každá disk mže mít nkolik kotou. Pro vytvoení sektor je teba provést tzv. formátování. Pro formátování pevného disku je teba mít práva administrátora. Pro zjištní kapacity, potu pevných disk apod. postupujeme: 12
1. Na ikon Tento poíta dvakrát klikneme levým tlaítkem myši, 2. V okn klikneme pravým tlaítkem myši na pevném disku, 3. Z pomocné nabídky vybereme Vlastnosti 4. íslovat. Znalost volného místa na pevném disku je nutná pi instalaci SW, jaký je užit systém soubor na pevném disku je poteba znát nap. zda lze využit šifrování/dešifrování operaním systémem. 3.1.6 Instalování a odinstalování aplikaního SW Pi nainstalování rzného aplikaního SW nap. MS WORD, Mathematica, Maple apod. postupujeme takto: 1. Start Nastavení Ovládací panely, 2. Ze zobrazeného okna si vybereme klikneme levým tlaítkem na ikon Pidat nebo odebrat programy 3. V okn si klikneme levým tlaítkem na položce, 4. Kliknutím na tlaítko Zmnit nebo odebrat dojde k odinstalování daného SW Instalace, odinstalování SW V levé ásti okna Pidat nebo odebrat programy si lze vybrat z jaké oblasti SW pidat. Pokud instalujeme souásti operaního systému (tj. pidávaný SW je na instalaním CD operaního systému) je teba vybrat z levé ásti okna možnost Pidat nebo odebrat souásti systému. V opaném pípad je teba zvolit možnost Pidat nové programy. Pokud instalujeme ovladae rzných zaízení (nap. tiskárny, síové karty, zvukové karty) je teba postupovat podle návodu uvedeném na CD instalovaného zaízení. 3.1.7 Otisk obsahu pracovní plochy Pokud bychom chtli vložit obsah rzných oken (nap. výsledky mení, tabulky) na pracovní ploše do dokumentu lze postupovat takto: 13
1. Stiskneme klávesnice Alt + Print Screen, 2. Stiskem se aktivní okno umístí do schránky, 3. Toto okno lze ze schránky získat užitím nap. Úpravy Vložit v píslušné aplikaci (Notepad, MS WORD apod.) Pokud bychom chtli do schránky vložit celý obsah pracovní plochy stiskneme pouze klávesu Print Screen Otisk obsahu pracovní plochy do schránky 3.1.8 Nápovda operaního systému Nápovdu operaního systému MS-WINDOWS XP: 1. Start Nápovda a odporná pomoc, 2. Z oteveného okna si zvolíme oblast pro co chceme nápovdu Nápovda operaního systému Pozn. Pokud si zvolíme nabídku Rejstík získáme pehled jednotlivých klíových slov. Nap. instalace 14
3.2 Práce s okny, složkami, soubory Studijní cíle: Po procviení bude tená schopen pracovat s vlastnostmi okny. Klíová slova: Titulní políko, minimalizace, zavení. Potebný as: 45 min. 3.2.1 Okna v operaním systému MS Windows XP V operaním systému MS Windows XP je veškerá komunikace s uživatelem vedena prostednictvím oken. Rozeznáváme dva druhy oken: Modální (režimní, modální) : po uzavení tohoto okna mže uživatel pracovat s ostatními funkcemi Nemodální (nerežijní, nemodální): uživatele mže pracovat s ostatními funkcemi i když okno nezave Každé okno má svj název. Tento název je umístn v tzv. titulku okna viz. okna v sekci 3.1. Tento titulek je standardn napsán bílou barvou na modrém pozadí. 3.2.2 Zmny vlastností oken U oken lze zmnit: Velikost: kurzorem myši najedeme na hranu okna (šipka se musí zmnit na dv šipky proti sob), stiskneme levé tlaítko myši a pohybujeme podle našich požadavk na zmnu velikosti okna Umístní okna: kurzorem myši najedeme do titulního pole okna, stiskneme levé tlaítko myši a pohybujeme tak dlouho až okno umístíme do žádoucí pozice Minimalizace: v levém horním rohu okna klikneme levým tlaítkem myši na znak _. Okno se umístí na stavový ádek operaního systému. Zavení okna: v levém horním rohu okna klikneme levým tlaítkem myši na znak x. Rozmry okna na pedchozí velikost ped jeho zmnou: v levém horním rohu okna klikneme levým tlaítkem myši na znak dvou tverc za sebou. Mezi otevenými okny lze pepínat: Kliknout levým tlaítkem myši na názvu okna, které se má být aktivní (v operaním systému MS WINDOWS XP je aktivní pouze jedno okno je vždy na vrchu) Použít klávesy Alt+Tab, klávesou Tab pepínat mezi jednotlivými názvy oken tak dlouho až nalezneme požadované okno na tomto názvu uvolnit klávesu Alt. V operaním systému MS WINDOWS XP je aktivní pouze jedno okno, které je vždy na vrchu. 15
Obr. 4 Aktivní okno Ovládací panely Aktivní okno 3.2.3 Vytvoení složky v operaním systému Složky v operaním systému lze vytvoit, mnit jejich vlastnosti rznými zpsoby. V zájmu jednoduchosti si ukážeme nejjednodušší možnost: 1. Oteveme okno s obsahem složky do které chceme vytvoit složku 2. Klikneme pravým tlaítkem myši mimo její obsah tj. ne na žádný existující soubor, složku 3. Z pomocné nabídky zvolíme možnost Nový Složka. 4. Napíšeme jméno nové složky 5. Stiskneme klávesu Enter Vytvoení nové složky Pokud chceme vytváet vnoené složky do námi vytvoené složky výše uvedený postup opakujeme pro tyto vnoené složky. Jméno složky má následující vlastnosti: použité znaky alfanumerické tj. {a,,z, 0, 9} píp. znaky {_, -} poet znak maximáln 8 hodnota jména vystihující obsah složky Výše uvedené vlastnosti jména složky je teba dodržovat zejména s ohledem na nap. penositelnost složek mezi rznými operaními systémy Pracovní složka: složka ve které se práv nacházíme 16
3.2.4 Vlastnosti složky Vlastnosti složek zjistíme takto: 1. Klikneme pravým tlaítkem myši na názvy složky, 2. Z pomocné nabídky vybereme možnost Vlastnosti, 3. Ze zobrazeného dialogového okna zjistíme rzné informace nap. velikost, poet obsažených dokument, složek. Na názvu karty Zabezpeení lze nastavovat rzné oprávnní pro rzné uživatele pro zacházení se složkou. Na názvu karty Vlastní nastavení lze modifikovat nap. který obrázek se použije pro zobrazení složky. Tlaítko Upesnit umožuje zvolit zda bude daná složka šifrována, komprimována. Vlastnosti složky Obr. 5 Okno pro nastavení šifrování, komprimování složky 3.2.5 Pejmenování, odstranní složky 1. Klikneme pravým tlaítkem myši na názvu složky, 2. Z pomocné nabídky vybereme (klikneme levým tlaítkem myši) možnost Odstranit,; Pejmenovat Pejmenování, odstranní složky 17
3.2.6 Vytvoení zástupce na složku Vytvoení zástupce na složku 1. Stiskneme pravé tlaítko myši na jmén složce, pro kterou chceme vytvoit zástupce, 2. Pesuneme složku na pracovní plochu operaního systému, 3. Uvolníme pravé tlaítko myši 4. Z pomocné nabídky si vybereme možnost (klikneme levým tlaítkem myši) Vytvoit zde zástupce Pozn.: Pokud užijeme postupu uvedeném v 3.2.5 s tím, že z pomocné nabídky vybereme Vytvoit zástupce vytvoíme zástupce ve stejném míst, kde se nachází pvodní složka na njž vytváíme zástupce. 3.2.7 Vlastnosti zástupce na složku 1. Klikneme pravým tlaítkem myši na názvy zástupce složky, 2. Z pomocné nabídky vybereme možnost Vlastnosti, 3. Ze zobrazeného dialogového okna zjistíme rzné informace nap. velikost, poet obsažených dokument, složek. Vlastnosti zástupce na složku Obsah karet Obecné a Zabezpeení je stejné jako pro složky. V kart s názvem Zástupce obsahuje absolutní cestu ke složce pro kterou jsme vytvoili zástupce. 3.2.8 Pejmenování, odstranní zástupce na složku Pi pejmenování, odstranní zástupce na složku postupujeme stejn jako pro složku viz. sekce 3.2.5. 18
3.2.9 Pesun, kopírování složky Postup pro pesun, kopírování složek mžeme využít postupu pro tvoru zástupce na složku viz. 3.2.6 s následujícími rozdílem: místo kde posouváme složku není jen pracovní plocha ale i další složky. Za tímto úelem si oteveme dv okna se složkami: levé okno (odkud), pravé okno (kam) mezi tmito dvmi okny s užitím postupu v 3.2.6 pesuneme, zkopírujeme složku. Pokud pracujeme s více složkami je teba je oznait. Jednou z možností oznaení více složek 1. První složku oznaíme jako obvykle (klikneme levým tlaítkem myši na názvu složky), 2. Pi oznaení druhé a dalších složek spolu s levým tlaítkem myši pidržíme klávesnici CTRL, 3.2.10 Rzné zpsoby zobrazení, tídní složek Pro danou složku mžeme její obsah tídit: 1. Oteveme okno složky, pro kterou chceme mnit její obsah tídit, 2. Klikneme pravým tlaítkem myši mimo její obsah (tj. mimo složky, dokumenty) 3. Z pomocné nabídky se zobrazí obsah Seadit ikony. 4. Vybereme (kliknutím levým tlaítkem myši) jedno kritérium podle eho bude obsah složky azen Tídní obsahu složky Alternativní postup: 1. Oteveme okno složky, pro kterou chceme mnit její obsah tídit také, 2. Z hlavní nabídky vybereme Zobrazit 3. Z obsahu k této nabídce po najetí kurzorem myši na nabídku Seadit ikony se zobrazí její obsah 19
Zmna zpsobu zobrazení obsahu dané složky: 1. Oteveme okno složky, pro kterou chceme mnit její obsah tídit také, 2. Klikneme pravým tlaítkem myši mimo její obsah (tj. mimo složky, dokumenty) 3. Z pomocné nabídky se zobrazí obsah Zobrazit. 4. Vybereme (kliknutím levým tlaítkem myši) jedno kritérium podle eho bude obsah složky zobrazen Zmna zpsobu zobrazení obsahu složky Alternativní postup: 1. Oteveme okno složky, pro kterou chceme mnit její obsah tídit také, 2. Z hlavní nabídky vybereme Zobrazit 3. Z obsahu k této nabídce zvolíme jedno kritérium podle eho bude obsah složky zobrazen Pokud potebujeme zjistit vlastnosti složky nap. dobu vytvoení, vlastník, šifrována apod. postupujeme takto: Nastavení vlastností složky nap. as vytvoení 20
1. Oteveme okno složky, pro kterou chceme nastavit rzné vlastnosti, 2. Z hlavní nabídky vybereme Zobrazit 3. Z obsahu k této nabídce zvolíme Zvolit podrobnosti 4. Z dialogového okna vybereme požadované vlastnosti Pozn.: pro zobrazení zvolených atribut obsahu dané složky je teba, aby zobrazení obsahu této složky bylo nastaveno na Podrobnosti. 3.2.11 Hledání složek 1. Start Hledat Soubory i složky, 2. V okn hledání lze zadat jméno, datum, typ, velikost apod. 3. Kliknout levým tlaítkem myši na tlaítku Hledat Hledání složek podle rzných kritérií Pi hledání složek lze s výhodou užít zástupné znaky: znak? : zastupuje práv jeden znak, znak *: zastupuje alespo žádný znak 21
3.2.12 Práce se souborem Základní postupy pro práci se souborem jako kopírovaní, pesun, zástupce na soubor, vlastnosti souboru apod. jsou stejné jako postupy uvedené pro složky. Jediná odlišnost se týká tvorby souboru. Pipomeme si, že složku vytvoíme užitím operaního systému (v našem pípad MS WINDOWS XP), ale pro tvorbu dokumentu musíme užít aplikaní SW nap. Notepad, Adobe PhotoShop, Mathematica apod. Soubor je uren svým názvem a píponou. Mezi názvem souboru a píponou je znak. (teka). Vlastnosti kladené na jméno souboru jsou totožné s vlastmi na jméno složky. Pípona je tvoena temi znaky. Píponu dodává ke jménu souboru aplikaní SW, který je užit pro tvorbu daného souboru. Pípony souboru doc Obsahuje formátovaný text, obrázky, tabulky, vytvoeno aplikací MS - WORD txt ppt htm, html xls pdf jpg, gif Obsahuje pouze neformátovaný text, vytvoeno aplikací Poznámkový blok Obsahuje prezentaci vytvoenou v aplikaci MS-PowerPoint Obsahuje popisovae jazyka HTML, vytvoeno nap. v aplikaci MS- FrontPage Obsahuje tabulky, z tabulky grafy v aplikaci MS-Excel Soubor vytvoen v aplikaci Adobe Writer, obsahuje text, tabulky, apod. Formát používaný pro penositelnost souboru mezi rznými operaními systémy, platformami. Další možnost tvorby pdf souboru nap. Konverze z jiného formátu dat nap. doc -> pdf, xls -> pdf apod. CutePdf http://www.cutepdf.com. ps->pdf http://www.ps2pdf.com Soubor obrázku, vytvoeno aplikaci nap. Corel, Malování. Jpg ztrátová, gif bezeztrátový Operaní systém MS Windows XP obsahuje v sekci Start Programy Píslušenství aplikaní SW nap. Poznámkový blok, WordPad, Malování, které mžeme požít pro tvorbu souboru. Nebudeme se seznamovat detailn s postupy jak vytvoit soubor ( Soubor Uložit jako ), ale ukážeme si s užitím tchto aplikací komunikaci mezi nimi, užitím schránky. Funkce na práci se schránkou: umístní objektu (nap. textu, obrázku) do schránky o kopírovat o vyjmout umístní obsahu schránky na námi urené místo v dokumentu: o vložit Výše uvedené funkce vždy nalezneme v hlavní nabídce Úpravy Aplikaní SW v sekci Píslušenství Práce se schránkou 22
Postup pi komunikaci mezi aplikacemi užitím schránky: 1. oteveme aplikaci ze které budeme chtít umístit objekt (text, odstavec, obrázek apod.) do schránky 2. objekt si vybereme nap. v pípad pro text najedeme kurzorem myši ped první písmeno, které má být ve výbru. Pak stiskneme levé tlaítko myši a pohubujeme se pes vybíraný text až jej vybereme. Po posledním písmenu,které má být ve výbru uvolníme levé tlaítko myši. Zvolíme Úpravy Kopírovat 3. oteveme aplikaci do které budeme chtít umístit objekt ze schránky (nebo se jen pesuneme na jiné místo v téže aplikaci kde je vybíraný objekt) 4. na míst, kde budeme chtít vložit objekt ze schránky klikneme levým tlaítkem myši 5. zvolíme Úpravy Vložit Složky a souboru vytváejí hierarchickou strukturu. Tato struktura je vyjádena pomocí stromu. Zobrazení stromu složek a soubor: Start Programy Píslušenství Przkumník Windows Hierarchická struktura složek, soubor Dokument je v této stromové struktue uren jednoznan užitím tzv. absolutní cesty. Absolutní cesta má strukturu: 1. oznaení pamové jednotky nap. C:, D:, Q:, A: 2. symbol pro koenový adresá \ 3. posloupnost složek oddlené symbolem \ 4. jméno a pípona dokumentu. Píklad: D:\klienti\cr\2007\katalog.pdf Absolutní cesta k dokumentu Z výše uvedeného plyne: Soubor o stejném jmén a pípon mže být umístn v rzných složkách, ale nemohou být dva soubory o stejném jmén pípon v jedné složce. Stejná hierarchie složek mže být na rzných pamových jednotkách nap. klienti\cr\2007\ na jednotce D: ale také nap. H: 23
Shrnutí Jako základní dovednost pro práci s poítaem je teba si rutinn osvojit tvorbu složek, soubor. Rovnž je teba znát (rutinn) jejich vlastnosti, vazby mezi nimi, identifikace. Pojmy k zapamatování složka, soubor, jména, pípony stromová struktura složek a soubor absolutní cesta Úkoly k textu Vytvote složku o jmén test. Ve složce test vytvote dokument odpovedi.txt, kraj.txt, itinerar.txt Ve složce test vytvote dv podsložky o jménech turistika a plachteni Použijte funkci nápovdu k operanímu systému a vyhledejte informace o modemech. Vložte dva ádky odpovdi do souboru odpovedi.txt Popište identifikaci souboru. Odpov napište do souboru odpovedi.txt Vytvote následující strukturu složek ve složce turistika Pesute soubory kraj.txt, intinerar.txt do podložky turistika 24
4 Textový procesor MS - WORD 4.1 První kroky s MS-WORD Studijní cíle: Po vyzkoušení bude tená schopen ukládat dokument v MS WORD v rzných formátech, využívat nápovdu MS-WORD, modifikovat panely nástroj. Klíová slova: Panel nástroj, vytvoení HTML, rtf Potebný as: 45 min. Prvodce studiem Po vyzkoušení všech prezentovaný postup budete schopni sestavovat dokumenty v aplikaci MS-Word a pihlásit se na zkoušku z modulu 3 certifikátu ECDL.Vždy se snažte uvdomit si obsah jednotlivých dialogových oken. Jedin tak budete schopni získat pehled o dovednostech a schopnostech aplikace MS-Word. 4.1.1 Spuštní MS-WORD Aplikaci MS-WORD lze spustit rznými zpsoby. Možnosti jsou: Start Programy MS - WORD Start Spustit a napsat text winword.exe Pokud je na pracovní ploše operaního systému zástupce na soubor winword.exe tak užitím tohoto zástupce. Spuštní MS - WORD 4.1.2 Úprava základních voleb a nastavení Zmna uživatele: 1. Položka hlavního menu Nástroje Možnosti 2. Karta Informace o uživateli Zmna jména uživatele 25
Zmna umístní soubor: 1. Položka hlavního menu Nástroje Možnosti 2. Karta Umístní soubor 3. Po kliknutí na tlaítko Zmnit lze zmnit místo pro uložení (vybrání jiné absolutní cesty) Zmna místa ukládání soubor Zmna vlastnosti pro ukládaní: 1. Položka hlavního menu Nástroje Možnosti 2. Karta Ukládaní 3. Z obsahu lze vybrat požadované zmny Zmna místa ukládání soubor 26
Zabezpeení dokumentu 1. Položka hlavního menu Nástroje Možnosti 2. Karta Zabezpeení 3. Lze nastavit nap. certifikát pro digitální podpis, dokument jen pro tení 4.1.3 Ukládání dokumentu v rzných formátech Pro uložení dokumentu je dležité si uvdomit, že nastavujeme: 1. umístní ukládaného souboru ve tvaru absolutní cesty, 2. jméno souboru, 3. volba pípony Výše uvedené innosti ukazuje následující postup: 1. Položka hlavního menu Soubor Uložit jako 2. Z dialogového okna volíme jednotlivé vlastnosti pro uložení 3. Po výbru kliknout na tlaítko Uložit 27
Rovnž je možné v tomto dialogovém okn: vytvoit adresá pohybovat se o jednu úrove nahoru ve stromové struktue složek a soubor daného pamového média mnit zpsoby pohledu na složku Uložení dokumentu 28
4.1.4 Nápovda pro MS-Word 1. Položka hlavního menu Nápovda Nápovda pro Microsoft Word 2. Z dialogového okna zvolíme jednotlivé karty Obsah rejstík, vyhledávání Marginalie 4.1.5 Pidání nebo odebrání panelu nástroj Pro pidání nebo odebrání panelu nástroj lze užít následujících dvou postup. Tyto postupy jsou odlišné co se týká zpsobu zobrazení ale vždy zobrazí stejný panel nástroj. Panely nástroj jsou identifikovány svými jmény. Nyní si ukážeme oba dva postupy pro pidání nebo odebrání panelu nástroj: 29
1. Položka hlavního menu Zobrazit Panely nástroj 2. Z menu kliknout na píslušném jménu panelu nástroj jak pro pidání tak odebrání nebo také takto: 1. Položka hlavního menu Nástroje Vlastní 2. Zvolit kartu Panely nástroj 3. Kliknout na výbrovém tlaítku a tak pidat nebo odebrat panel nástroj 4.1.6 Pidání nebo odebrání položky v panelu nástroj 1. Odpovídající panel nástroj musí být pidán viz. 4.1.5 2. Kliknout na trojúhelník v levém horním rohu panelu nástroj 3. Zvolit Pidat nebo odebrat tlaítka NPN, kde NPN je zkratkou zastupující jméno píslušného panelu nástroj nap. Formát modifikace panelu nástroj Formát. 4. Z nabízeného menu kliknout na názvu položky, kterou chceme pidat nebo odebrat panelu nástroj 30
4.1.7 Mítko, zobrazení netisknutelných znak 1. Musí být pidán panel nástroj Standardní 2. Položky Mítko a Zobrazit vše musí být pidány panelu nástroj Standardní. 4.1.8 Zmna režimu zobrazení stránky 1. Položka hlavního menu Zobrazit 2. Doporuená volba Rozvržení pi tisku zachovávající dostupnost funkcí (pi zmn režimu zobrazení nkteré funkce nejsou dostupné) 4.2 Základní operace Studijní cíle: Po vyzkoušení bude tená schopen nap. vkládat speciální znaky, matematické, chemické modely proces. Klíová slova: Editor rovnic, webdings, winddigns. Potebný as: 45 min. 4.2.1 Vkládaní speciálních znak a symbol 1. Položka hlavního menu Vložit Symbol 2. Z dialogového okna vybrat kartu Symboly 3. Seznam Písmo hodnotu Symbol nebo Webdings apod. 4. Kliknutím vybrat znak a pak kliknout na tlaítko Vložit (vybraný znak se vloží na míst kurzoru) 31
Touto cestou lze vložit symboly pro základní množinové operace, rzné obrázky telefon, dopis apod. které lze užít nap. na vizitky, letáky apod. 4.2.2 Vkládaní matematických, chemických model užitím editoru rovnic 1. Položka hlavního menu Vložit Objekt 2. Zvolit kartu Vytvoit nový 3. Ze seznamu vybrat Editor rovnic 3.0 4. Kliknout na tlaítko OK 5. Získáme panel nástroj Rovnice. Užitím položek tohoto panelu nástroj lze vkládat matematické, chemické modely proces 4.2.3 Vkládání datumu a asu 1. Položka hlavního menu Vložit Datum a as 2. Z dialogového okna lze pro daný jazyk si vybrat ze seznamu vhodný formát datumu a asu 3. Kliknout na tlaítko OK 4. Zvolený datum (as) se vloží na míst kurzoru Je-li zvoleno výbrové tlaítko Aktualizovat automaticky pak je datum a as synchronizován s aktuálním datumem a asem v okamžiku dalšího otevení dokumentu 32
4.2.4 Hledání a nahrazení slova 1. Položka hlavního menu Úpravy Najít 2. V dialogovém okn vybrat kartu Najít 3. Kliknutím na tlaítko Více lze stanovit vlastnosti hledání 4. Do textového pole Najít napsat hledaný text 5. Kliknout na tlaítko Najít další 6. Pípadným dalším kliknutím na tlaítko Najít další lze projít dokument 1. Položka hlavního menu Úpravy Nahradit 2. V dialogovém okn vybrat kartu Nahradit 3. Kliknutím na tlaítko Více lze stanovit vlastnosti hledání textu, který chceme nahradit 4. Do textového pole Najít a Nahradit za napíšeme hledaný a nahrazovaný text 5. Kliknout na tlaítko Najít další a kliknutím na tlaítko Nahradit píp. Nahradit vše 6. Pípadným dalším kliknutím na tlaítko Najít další a Nahradit lze projít a nahradit v dokumentu text 4.3 Formátování Studijní cíle: Po vyzkoušení bude tená schopen zmnit základní vlastnosti textu, odstavc. Klíová slova: Odstavec Potebný as: 20 min. 33
4.3.1 Formátování textu Zmnu vlastností textu lze provádt: dialogovým oknem, užitím panel nástroj. 1. Položka hlavního menu Formát Písmo 2. V dialogovém okn vybrat kartu Písmo 3. Vybráním rzných vlastností písma lze zmnit stávající vlastnosti vybraného textu nebo nastavit parametru textu nového 4. Veškeré nastavované parametry lze sledovat v okn Náhled 5. Kliknutím na tlaítko OK se zmny parametr stanou platné 1. Položka hlavního menu Formát Písmo 2. V dialogovém okn vybrat kartu Proložení znak 3. Vybráním seznamu Mezery nebo Umístní lze zmnit mezery mezi jednotlivými znaky vybraného textu, nebo umístní vybraného textu 4. Veškeré nastavované parametry lze sledovat v okn Náhled 5. Kliknutím na tlaítko OK se zmny parametr stanou platné V pípad užití panel nástroj je teba užít panel nástroj Formát 1. Panel nástroj Formát musí být pidán 34
4.3.2 Kopírování formátu textu 1. Panel nástroj Standardní musí být pidán 2. Vybereme text, jehož formát (NE vlastní text) chceme kopírovat 3. Na panelu nástroj vybereme nástroj Šttec 4. Vybereme text, jehož formát má být zmnn 4.3.3 Ohraniení textu 1. Vybrat text, jehož ohraniení chceme zmnit 2. Položka hlavního menu Formát Ohraniení a stínování 3. V dialogovém okn nastavíme vlastnosti rámeku nap. barvu, tloušku. Nastavované parametry rámeku sledujeme v Náhledu 4. Vybrané vlastnosti rámeku budeme aplikovat na text 5. Kliknutím na tlaítko OK se nastavené vlastnosti rámeku stanou aktuální. Pozn.: protože vlastnosti rámeku aplikujeme na text tak kliknutím na tlaítka v náhledu by došlo k odstranní celého rámeku, aplikujeme-li vlastnosti rámeku na odstavec, tak kliknutím na tlaítka náhledu nedojde k odstranní celého rámeku, ale se pouze odstraní hrana odpovídající obrázku na tlaítku. 4.3.4 Formátování odstavce Odstavcem rozumíme písmeno, slovo, obrázek, vtu apod. mezi dvmi úhozy na klávesu Enter U odstavce je typické: odsazení prvního ádku z leva je vtší než odsazení druhého, tetího atd. ádku odstavce z leva, 35
stejné odsazení prvního, druhého atd. ádku odstavce zprava. Výše uvedené odsazení ádk odstavc se efektivn sestaví užitím tzv. pravítka. Pravítko si zviditelníme: 1. Položka hlavního menu Zobrazit Pravítko 2. Horním jezdcem nastavujeme odsazení prvního ádku odstavce zleva 3. Levým spodním jezdcem nastavujeme odsazení druhého, tetího apod. ádku odstavce zleva. 4. Pravým spodním jezdcem nastavujeme odsazení prvního, druhého atd. ádku odstavce zprava. Celkov lze vlastnosti odstavce nastavit, zmnit k tomu ureném dialogovém okn: 1. Položka hlavního menu Formát Odstavec 2. Zvolit kartu Odsazení a mezery 3. Mžeme nastavit vlastnosti odstavce nap. mezery ped a za odstavcem, ádkování, pesazení/odsazení prvního ádku odstavce apod. 4. Veškeré zmny vlastností odstavce sledujeme v náhledu. 5. Kliknutím na tlaítko OK se zmny vlastností odstavce stanou platnými. Další vlastnosti odstavce lze zmnit: 36
1. Položka hlavního menu Formát Odstavec 2. Zvolit kartu Tok textu 3. Volbou výbrového tlaítka Svázat ádky zamezíme rozdlení jednoho odstavce na dv stránky (na konec pedešlé a na zaátek následující stránky) 4. Volbou výbrového tlaítka Svázat s následujícím zamezíme rozdlení dvou po sob jdoucích odstavc na dv stránky (jeden na pedešlou stránku a druhý na následující stránku) 5. Kliknutím na tlaítko OK se zmny vlastností odstavce stanou platnými. 4.4 Vkládání obrázk, WordArt, hypertextových odkaz, záložek Studijní cíle: Po vyzkoušení bude tená schopen nap. vkládat hypertextové odkazy, modifikovat jejich vlastnosti, umt užívat pi ešení praktických problém. Klíová slova: Propojení objektu, vložení objektu, hypertextový odkaz Potebný as: 45 min. 4.4.1 Vkládání obrázk 1. Kliknutím vybereme místo, kde obrázek bude vložen 2. Položka hlavního menu Vložit Obrázek Ze souboru 3. V dialogovém okn identifikujeme obrázek, který chceme vložit tedy uríme nap. absolutní cestu k obrázku 4. Lze zvolit zpsob vložení do dokumentu tj. Vložit, Propojit 5. Kliknutím na tlaítko Vložit obrázek se umístí do dokumentu 6. Vlastnosti vloženého obrázku modifikujeme užitím panelu nástroj Obrázek. Užitím tohoto panelu nástroj získáme 37
dialogové okno Formát obrázku, kde nastavíme rzné vlastnosti podle užitím jednotlivých jeho karet. 4.4.2 Vkládání WordArtu 1. Kliknutím vybereme místo, kde WordArt bude vložen 2. Položka hlavního menu Vložit Obrázek WordArt 3. V dialogovém okn zvolíme styl WordArtu 4. Klikneme na tlaítko OK 5. V dialogovém okn napíšeme hodnotu WordArtu, rovnž lze zmnit nap. velikost písma apod. 6. Klikneme na tlaítko OK 7. Vlastnosti vloženého WordArtu modifikujeme užitím panelu nástroj WordArt. Užitím tohoto panelu nástroj získáme dialogové okno Formát WordArtu, kde nastavíme rzné vlastnosti podle užitím 38
jednotlivých jeho karet. 4.4.3 Vložení a modifikace vlastností hypertextových odkaz Hypertextovým odkazem rozumíme nap. písmeno, vtu, položku seznamu (nebo celý seznam), obrázek na který, když klikneme levým tlaítkem myši dojde k otevení jiného dokumentu. 1. Vybereme objekt nap. slovo, obrázek, který má mít vlastnost hypertextového odkazu 2. Položka hlavního menu Vložit Hypertextový odkaz 3. V dialogovém okn lze nastavit cílovou URL adresu, mnit hodnotu hypertextového odkazu, pidat vysvtlující text k hypertextovému odkazu tlaítkem Komentá 4. Klikneme na tlaítko OK 5. Najetím myší nad hypertextový odkaz vidíme námi nastavené hodnoty 6. Vlastnosti hypertextového odkazu zmníme takto: 39
a. Vybereme objekt mající vlastnost hypertextového odkazu b. Položka hlavního menu Vložit Hypertextový odkaz c. V dialogovém okn zmníme vlastnosti hypertextového odkazu 4.4.4 Vkládání záložek do dokumentu Záložkou se rozumí vlastnost objektu, která tento objekt intern pojmenovává jednoznaným identifikátorem. Jestliže vytvoíme záložku v dokumentu, tak lze na toto pojmenované místo provést skok z objektu mající vlastnost hypertextového odkazu. Tedy užitím záložek, lze na toto místo v dokumentu skoit z jiného objektu. 1. Oznaíme nap. písmeno, slovo, obrázek ke kterému chceme pidat vlastnost záložky tj. chceme jej pojmenovat, 2. Položka hlavního menu Vložit Záložka, 3. V dialogovém okn napíšeme jednoznanou identifikaci nap. WordArtu. Tato hodnota neobsahuje diakritiku a mezery 4. Klikneme na tlaítko Pidat a pak na tlaítko Zavít 5. Na takto pojmenované místo vytvoíme skok z jiného objektu v dokumentu užitím hypertextového odkazu. Postup je stejný, jen rozdíl je u zadání adresy (nutno použít tlaítko Záložka ) 6. Klikneme na tlaítko OK 7. Dialogové okno Vložit 40
hypertextový odkaz v sekci adresa obsahuje jméno záložky. 8. Klikneme na tlaítko OK 4.5 Vkládání záhlaví a zápatí Studijní cíle: Po vyzkoušení bude tená schopen vložit a zmnit vlastnosti záhlaví a zápatí dokumentu. Klíová slova: Záhlaví, zápatí. Potebný as: 30 min. Záhlavím/zápatím se rozumí místo na stránce dokumentu, které je obsaženo nahoe/dole mimo oblast, kde sdlujeme informace. 41
Do záhlaví lze umístit nap. logo firmy (užitím WordArt), kontaktní údaje (užitím tabulek). Do zápatí lze umístit nap. ísla stránek, informace o zpracovateli faktury (e-mail; jméno a píjmení užitím tabulek). 1. Položka hlavního menu Zobrazit Záhlaví a zápatí, 2. Veškeré zmny vlastností záhlaví a zápatí realizujeme panelem nástroj Záhlaví a zápatí, Do záhlaví a zápatí lze vkládat rzné objekty nap. text, obrázek, hypertextové odkazy. S tmito objekty pracujeme stejným zpsobem (mníme jejich vlastnosti) jako v hlavním dokumentu. 4.6 Vkládání seznam Studijní cíle: Po vyzkoušení bude tená schopen nap. vkládat tídné, netídné, jednoúrovové, víceúrovové seznamy a modifikovat jejich základní vlastnosti. Klíová slova: Tídný, netídný seznam. Potebný as: 45 min. 4.6.1 Netídný seznam Netídným seznamem rozumíme množinu prvk (urena výtem prvk), kde nemáme stanoveno kriterium urující který prvek je menší (vtší) než jiný prvek dané množiny. Tedy netídný seznam je množina, která je daná výtem svých prvk. Seznam vytvoíme takto: 42
1. Umístit kurzor do místa, kde chceme vložit netídný seznam 2. Položka hlavního menu Formát Odrážky a íslování 3. Zvolit kartu Odrážky 4. Z nabízených možností grafického oznaení položek seznamu si kliknutím vybere jednu a pak klikneme na tlaítko OK. 5. V míst kurzoru došlo k vložení námi vybraného grafického symbolu oznaující položku seznamu 6. Nyní napíšeme jednotlivé položky seznamu za napsanou položku seznamu klikneme na klávesu Enter 7. Po napsání všech položek seznamu klikneme na klávesu Enter Modifikace vlastností grafického symbolu dosáhneme takto: 1. Umístit kurzor do místa, kde chceme vložit netídný seznam 2. Položka hlavního menu Formát Odrážky a íslování 3. Zvolit kartu Odrážky 4. Z nabízených možností grafického oznaení položek seznamu si kliknutím vybere jednu a pak klikneme na tlaítko Vlastní. 5. V dialogovém okn lze zmnit: vymnit grafický symbol za jiný (dialogovým oknem jako u vkládaní symbolu) tlaítko Znak ; zmnit velikost, barvu vybraného grafického symbolu apod. (dialogovým oknem jako u vlastností textu) tlaítko Písmo ; grafický symbol je obrázek tlaítkem Obrázek 6. Veškeré zmny sledujeme 43
v náhledu 7. Dvakrát klikneme na tlaítko OK Netídný seznam bez možnosti modifikace vlastnosti grafického symbolu oznaující položku netídného seznamu je možné vložit užitím panelu nástroj Formát Pozn.: vzhledem k tomu, že pi tvorb netídného seznamu byla každá jeho položka ukonena klávesou Enter lze pevádt odstavec na netídný seznam a naopak, na položky seznamu lze aplikovat modifikace vlastností jako u nap. písma, na jednoúrovový netídný seznam lze aplikovat ohraniení, barevný podklad. 4.6.2 Tídný seznam Tídným seznam rozumíme množinu prvk (urena výtem svých prvk) mezi kterými je stanoveno kritérium (pravidlo) urující který prvek je menší než jiný (tj. je stanoveno poadí prvk). Seznam vytvoíme takto 44