Vysoká škola ekonomická v Praze Bakalářská práce 2009 Olga Šulcová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management Název bakalářské práce: Finanční analýza společnosti Metrostav a. s. Vypracovala: Olga Šulcová Vedoucí práce: Doc. Ing. Inka Neumaierová, CSc.
P r o h l á š e n í Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Finanční analýza společnosti Metrostav a. s. jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Upřímně děkuji vedoucí mé bakalářské práce Doc. Ing. Ince Neumaierové, CSc. za obětavou pomoc a poskytnutí cenných rad při jejím zpracování. V Praze dne.května 2009 Podpis
Obsah SEZNAM GRAFŮ... 1 SEZNAM TABULEK... 1 SEZNAM OBRÁZKŮ... 1 SEZNAM PŘÍLOH... 2 ÚVOD... 3 1 METODOLOGICKÁ ČÁST PRÁCE... 4 1.1 VSTUPY DO FINANČNÍ ANALÝZY... 4 1.1.1 Rozvaha... 5 1.1.1.1 Aktiva... 5 1.1.1.2 Pasiva... 5 1.1.2 Výkaz zisků a ztrát... 6 1.1.3 Cash flow... 6 1.1.4 Příloha účetní závěrky... 7 1.2 METODY FINANČNÍ ANALÝZY... 7 1.2.1 Absolutní ukazatele... 7 1.2.1.1 Analýza vertikální struktury účetních výkazů... 8 1.2.1.2 Rozbor horizontální struktury účetních výkazů... 8 1.2.2 Pravidla financování... 8 1.2.3 Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA... 9 2 POPIS METROSTAV A. S.... 11 2.1 ÚVODNÍ INFORMACE O SPOLEČNOSTI... 11 2.2 PROFIL SPOLEČNOSTI... 11 2.3 HLAVNÍ ZÁMĚRY STRATEGIE METROSTAV A.S.... 12 2.4 STRUČNÝ HISTORICKÝ PŘEHLED... 13 2.5 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SPOLEČNOSTI... 14 2.6 VLASTNICKÁ STRUKTURA SPOLEČNOSTI... 15 2.7 KAPITÁLOVÉ ÚČASTI SPOLEČNOSTI... 16 3 PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE... 17 3.1 ANALÝZA POMOCÍ ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ... 17 3.1.1 Vertikální analýza účetních výkazů... 17 3.1.1.1 Vertikální analýza aktiv... 17 3.1.1.2 Vertikální analýza pasiv... 19 3.1.1.3 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát... 19 3.1.2 Horizontální analýza účetních výkazů... 20 3.1.2.1 Horizontální analýza aktiv... 20 3.1.2.2 Horizontální analýza pasiv... 22
3.1.2.3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát... 24 3.2 PRAVIDLA FINANCOVÁNÍ... 25 3.2.1 Zlaté bilanční pravidlo... 25 3.2.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika... 26 3.2.3 Zlaté poměrové pravidlo... 27 3.2.4 Zlaté pari pravidlo... 28 3.3 BENCHMARKINGOVÝ DIAGNOSTICKÝ SYSTÉM FINANČNÍCH INDIKÁTORŮ INFA... 29 3.3.1 Hodnocení úrovně podnikové výkonnosti... 29 3.3.2 Hodnocení úrovně rentability vlastního kapitálu (ROE)... 32 3.3.3 Hodnocení úrovně rizika (odhad r e )... 33 3.3.4 Hodnocení úrovně provozní oblasti... 34 3.3.5 Hodnocení finanční politiky (politiky kapitálové struktury)... 36 3.3.6 Hodnocení úrovně likvidity... 37 3.3.7 Trend 2003 2007... 37 4 ZÁVĚR... 39 5 LITERATURA A PRAMENY... 41 6 PŘÍLOHY... 43
Seznam grafů Graf 1 Struktura aktiv... 17 Graf 2 Struktura dlouhodobého majetku... 18 Graf 3 Struktura oběžných aktiv... 18 Graf 4 Struktura pasiv... 19 Graf 5 Absolutní změny aktiv... 21 Graf 6 Změny dlouhodobého majetku... 21 Graf 7 Absolutní změny oběžného majetku... 22 Graf 8 Absolutní změny pasiv... 23 Graf 9 Absolutní změny vlastního kaitálu... 23 Graf 10 Absolutní změny cizích zdrojů... 24 Graf 11 Zlaté bilanční pravidlo... 26 Graf 12 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika... 27 Graf 13 Zlaté poměrové pravidlo... 28 Graf 14 Zlaté pari pravidlo... 29 Seznam tabulek Tabulka 1 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát... 24 Tabulka 2 Zlaté bilanční pravidlo... 25 Tabulka 3 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika... 26 Tabulka 4 Zlaté poměrové pravidlo... 27 Tabulka 5 Zlaté pari pravidlo... 28 Tabulka 6 Trend... 38 Seznam obrázků Obrázek 1 Struktura vlivu na rozdíl Spread... 30 Obrázek 2 Spread (ROE - r e )... 30 Obrázek 3 ROE... 32 Obrázek 4 r e... 33 Obrázek 5 ROA... 34 1
Obrázek 6 Obrat aktiv (Výnosy / Aktiva)... 34 Obrázek 7 Marže (EBIT / Výnosy)... 35 Obrázek 8 Struktura úplatných zdrojů / Aktiva... 36 Obrázek 9 Struktura likvidity L3... 37 Seznam příloh Příloha 1 Aktiva... 43 Příloha 2 Pasiva... 44 Příloha 3 Výkaz zisků a ztrát... 45 Příloha 4 Horizontální analýza aktiv... 46 Příloha 5 Horizontální analýza pasiv... 47 Příloha 6 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát... 48 Příloha 7 Zjednodušený výkaz zisku a ztrát... 49 Příloha 8 Vertikální analýza aktiv... 50 Příloha 9 Vertikální analýza pasiv... 51 Příloha 10 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát... 52 Příloha 11 Vliv na rozdíl Spread 2005... 53 Příloha 12 Vliv na rozdíl Spread 2006... 53 Příloha 13 Vliv na rozdíl Spread 2007... 54 2
Úvod Práce se zabývá tématem finanční analýzy, protože právě finanční analýza je dnes velmi nepostradatelnou dovedností každého manažera. Finanční analýza představuje v dnešní době nejen oblíbený a potřebný nástroj managementu, ale její informace jsou dále cenné pro odboráře, zaměstnance daného podniku, investory, banky a jiné věřitelé, stát a jeho orgány, obchodní partnery zahrnující zákazníky a dodavatelé, konkurenční podniky a mnoho dalších. Cílem práce je za pomocí finanční analýzy zhodnotit celkové finanční zdraví v podniku Metrostav a. s. v letech 2003 2007. Veškerý potřebný metodický aparát je uvedený v první teoretické části práce, a tak připravuje živnou půdu pro provedení praktické části. Před samotným zahájením analýzy se práce zaměřuje na stručný popis společnosti Metrostav a. s. v oblasti historie, organizační struktury, vlastnické struktury, kapitálových účastí a jejího profilu. Odrazové můstky pro provedení finanční analýzy v praxi jsou reprezentovány vertikální a horizontální analýzou rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Dále je zde provedeno srovnání podniku s odvětvím pomocí Benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA. Celá praktická část práce je obohacena názornými tabulkami a grafy. Plná znění výkazů jsou uvedena zcela na konci práce v přílohách. 3
1 Metodologická část práce Společnosti v reálné ekonomice se velmi často ocitají v situaci, kdy musí realizovat nejrůznější ekonomická rozhodnutí. Pro toto je potřebné mít správné informace o svém současném stavu a postavení vzhledem ke svému okolí. Finanční analýza je ekonomickým nástrojem, který ve své podstatě obsahuje veškeré aktivity, jenž dávají možnost získat současně na jedné straně celostní a na straně druhé detailní pohled na finanční zdraví společnosti. Hlavním úkolem finanční analýzy je prostřednictvím údajů o společnosti ve formě účetních výkazů či jiných pramenů odhalit silné i slabé stránky společnosti, a tím vybudovat silnou informační základnu pro každodenní ekonomická rozhodnutí. Všechny fáze finanční analýzy obsahují v první řadě vstupy do finanční analýzy, dále metody finanční analýzy, vlastní provedení finanční analýzy a v neposlední řadě interpretaci jejích výsledků. 1.1 Vstupy do finanční analýzy Ústředním pramenem údajů pro finanční analýzu je zpravidla účetní závěrka, která bývá společně s výroční zprávou podrobena zveřejňovací povinnosti, což vychází ze zákona o účetnictví. Mezi další zdroje finanční analýzy patří často výroční zprávy, které vznikají ve společnostech, kde zákon stanovuje povinnost audita. Účetní závěrka obsahuje následující základní účetní výkazy: rozvahu, výkaz zisků a ztrát, cash flow, přílohu účetní závěrky. 4
1.1.1 Rozvaha Rozvaha nám dává možnost dvojího pohledu na společnost. V prvé řadě poskytuje přehledný obraz majetku společnosti, v druhé řadě také zachycuje finanční zdroje, díky kterým mohlo dojít ke kumulaci tohoto jmění. Rozvaha je založena na bilančním principu, který říká, že podnik má mít jen takové množství majetku, jako má zdrojů. Tento bilanční princip je dán vztahem: Aktiva = Vlastní kapitál + Cizí kapitál + Krátkodobé závazky z obchodního styku Údaje uvedené v rozvaze vyjadřují hodnoty ekonomické veličiny stav majetku a zdrojů společnosti k určitému datu. Jedna se zde o tzv. okamžikové, stavové ukazatele. Z tohoto plyne, že rozvaha se sestavuje pokaždé ke konkrétnímu datu, aby byl vždy zachycen momentální stav aktiv i pasiv. 1.1.1.1 Aktiva Aktiva vyjadřují výsledek předchozích investičních rozhodnutí společnosti, přičemž jsou v rozvaze řazena dle funkce, kterou plní ve společnosti a současně také chronologicky podle doby trvání, po kterou jsou ve společnosti vázána. Nutné je ještě dodat, že posledním kritériem je likvidita. Aktiva se dělí do dvou velkých skupin dlouhodobý majetek a oběžná aktiva (časová hranice mezi dlouhodobým majetkem a oběžnými aktivy činí 1 rok). Dlouhodobý majetek se pak dále člení na dlouhodobý hmotný, dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek. Dlouhodobý majetek vytváří provozní kapacitu podniku. 1.1.1.2 Pasiva Pasiva se člení na dvě skupiny na vlastní kapitál a cizí zdroje. Strukturu pasiv je dána následující bilanční rovnicí: Aktiva Cizí zdroje = Vlastní kapitál Vlastní kapitál lze dále členit na: 5
základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní fondy, výsledek hospodaření minulých let, hospodářský výsledek běžného účetního období. Základní kapitál představuje velmi důležitou složku vlastního kapitálu a vytváří jej především obchodní společnosti. 1.1.2 Výkaz zisků a ztrát Úkolem výkazu zisků a ztrát (výsledovky) je zajišťovat údaje o výsledcích společnosti, o úspěšnosti jeho činnosti, jichž dosáhl svou podnikatelskou činností. Jsou zde znázorněny vztahy mezi náklady a výnosy podniku, resp. mezi jeho vstupy a výstupy. Náklady vyjadřují snížení ekonomického prospěchu během účetního období. Na druhou stranu výnosy jsou představovány zvýšením ekonomického prospěchu během účetního období. Výsledovka je vždy sestavována za konkrétní období, a proto přináší informace tokového charakteru. De facto znázorňuje detailní rozpracování položky hospodářského výsledku, která je součástí rozvahy. Výsledovka se tématicky dělí do tří částí provozní, finanční, mimořádná. Provozní část obsahuje případy související s regulérně se opakující podnikatelskou činností. Finanční část zahrnuje finanční operace, které daný podnikatelský subjekt realizoval. Do této části lze zařadit například úrokové a kursové operace, výnosy z cenných papíru atd. Do mimořádné části se zaznamenávají operace neobvyklé povahy. 1.1.3 Cash flow Výkaz cash flow (viz lit.9) doplňuje rozvahu i výsledovku, neboť zaznamenává reálný pohyb peněžních prostředků je založen na tzv. cash bázi. Rozvaha i výsledovka oproti tomu pracují na tzv. akruální bázi. Z těchto důvodů se může stát, že podnik se bude jevit jako ziskový, současně však platebně neschopný. 6
Výkaz cash flow zachycuje změny v příjmech a výdajích, neboli skutečné peněžní toky. Principem tohoto výkazu je časový nesoulad ekonomických operací a jejich peněžního vyjádření, tzn. na jedné straně rozdíly mezi náklady a výnosy a výdaji a příjmy na straně druhé. Výsledná hodnota cash flow reprezentuje rozdíl peněžních prostředků za dvě po sobě jdoucí období, které jsou uvedeny v rozvaze. Ve výkazu cash flow lze rozeznat tři druhy činností provozní, investiční, peněžní toky vztahující se k financování podniku. 1.1.4 Příloha účetní závěrky Příloha účetní závěrky doplňuje informace o rozvaze a výsledovce (viz lit.9). Jejím obsahem je zobrazení informací o vlastním kapitálu, majetku, výnosech, nákladech a hospodářském výsledku. Tato příloha má velký význam zejména pro investory či externí zájemce. Příloha účetní závěrky obsahuje obecné údaje, obecné účetní zásady a způsoby oceňování,informace o použitých účetních metodách, doplňující informace k rozvaze a výkazu cash flow. Obsahuje mimo jiné přehled o změnách ve vlastním kapitálu (viz lit.8). 1.2 Metody finanční analýzy V této finanční analýze je používaná jedna z hlavních rozborových techniky, jedná se o procentní rozbor. Vstupní údaje pro tuto techniku tvoří absolutní ukazatele, které mohou mít jak stavový, tak tokový charakter. Procentní rozbor spočívá v rozboru absolutních vstupních dat a dále ve vytvoření analýzy vertikální a horizontální struktury účetních výkazů. 1.2.1 Absolutní ukazatele Údaje v účetních výkazech tvoří nejdůležitější zdroj a je s nimi pracováno v hodnotovém vyjádření. Tyto údaje vesměs zjišťují stavy konkrétních jevů jako majetku kapitálu, peněžního toku, a to v závislosti na tom, zda jde o tokovou či stavovou charakteristiku. Toto poznání je velmi důležité pro finanční analýzu, neboť musí být zachována srovnatelnost dat. 7
Rozvaha sestavená ke konkrétnímu datu a v ní uvedená data o majetku mohou být příkladem stavové veličiny. Na druhou stranu veličiny tokové zobrazuje výsledovka a výkaz cash flow, kde konkrétním příkladem toku je spotřeba materiálu či tržba za prodané výkony. 1.2.1.1 Analýza vertikální struktury účetních výkazů Úkolem vertikální analýzy je zprostředkovat údaje o tom, jak se různé položky majetku podílejí na celkové bilanční sumě. V tomto případě je zapotřebí stanovit například změny v nastavení majetkového portfolia. Pokud se provádí analýza vertikální struktury výsledovky, tedy je-li zjišťováno, jak se jednotlivé položky podílely na výkonech. 1.2.1.2 Rozbor horizontální struktury účetních výkazů Rozbor horizontální struktury účetních výkazů odpovídá na následující dvě otázky. O kolik se změnila příslušná položka daného výkazu v čase? Druhou otázkou je zjištění skutečnosti procentuální změny položky, neboli o kolik procent příslušná jednotka vzrostla či poklesla? Úkolem horizontální analýzy je vyjádřit absolutní i relativní změny jednotlivých položek a změřit jejich intenzitu. 1.2.2 Pravidla financování Zlaté bilanční pravidlo financování vyžaduje, aby byl časový horizont trvání částí majetku sladěn s časovým horizontem zdrojů, ze kterých je financován. Dlouhodobý majetek by měl být totiž dle tohoto pravidla financován z vlastních či dlouhodobých cizích zdrojů, nad druhou stranu oběžná aktiva by měla být financována ze zdrojů krátkodobých (výjimkou tvoří zásoby, protože ty mohou být taktéž dlouhodobé či trvale vázané. V tomto případě by se pak měly financovat ze zdrojů dlouhodobých. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika se také jinak nazývá pravidlo vertikální kapitálové struktury. Toto pravidlo zachycuje vzájemné vztahy aktiv a pasiv a zdůrazňuje, aby vlastní zdroje převyšovaly cizí zdroje. V nejhorším případě by poměr vlastního a cizího kapitálu měl dosahovat 1. 8
Toto pravidlo hovoří také o tzv. stupni zadluženosti, což je poměr cizího kapitálu ke kapitálu vlastnímu vynásobený 100 (%). Zlaté poměrové pravidlo dává do vztahu vývoj investic a tržeb podniku. Toto pravidlo říká, že tempo růstu investic by z důvodu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy nemělo, a to ani v krátkodobém časovém horizontu, převyšovat tempo růstu tržeb. Zlaté pari pravidlo popisuje vztah dlouhodobého majetku a vlastních zdrojů. Toto pravidlo vyžaduje, aby byl dlouhodobý majetek kryt výhradně vlastním kapitálem firmy. Preferuje poměrně konzervativní a opatrný přístup. V běžné praxi se příliš nedodržuje, čímž pádem neumožňuje využití výhod financování dlouhodobým cizím kapitálem. 1.2.3 Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA 1 Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA je výsledkem spolupráce státní správy (Ministerstva průmyslu a obchodu) s akademickou sférou (Vysokou školou ekonomickou Doc. Ing. Inkou Neumaierovou a Ing. Ivanem Neumaierem autory metodiky INFA). MPO zabezpečuje datovou základnu, programátorskou kapacitu a společně s VŠE metodický rámec a analytické práce. Tento systém slouží podnikům k ověření jejich finančního zdraví a porovnání jejich výsledků nejlepšími firmami v odvětví, nebo průměrem za odvětví. Slouží k identifikaci hlavních předností firmy a nejpalčivějších problémů, které pomůže odhalit a tím představuje prvním krok k jejich řešení. Je východiskem pro formování a určení podnikové strategie. Datovou základnou pro benchmarking jsou statistická data ČSÚ, ze kterých vycházejí "Analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO", které jsou dále kombinovány s daty z resortního šetření MPO pro navazující "Finanční analýzy podnikové sféry v průmyslu a stavebnictví". Jedná se o čtvrtletní údaje šetřené ČSÚ (výkaz P 3 04 a od roku 2007 navíc P 6 1 http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/ebita/ 9
04) a resortní šetření MPO (výkaz RES MPO P 3 04). Z časového hlediska obsahuje data od roku 2002 celoroční, za poslední rok čtvrtletně. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA umožňuje trojí pohled na srovnání podniku s odvětvím: bez zohlednění vzájemných souvislostí finančních indikátorů: se zohledněním vzájemných souvislostí finančních indikátorů: se zohledněním vzájemných souvislostí finančních indikátorů a individuálním systémem kalkulace rizikové přirážky. Tento systém obsahuje následující analýzy: 1. Hodnocení úrovně podnikové výkonnosti Je podniková výkonnost dostatečná? Jaká je skutečná výnosnost (ROE) oproti alternativní (re)? 2. Hodnocení úrovně rentability vlastního kapitálu (ROE) ROE je výsledkem tvorby a dělení výstupu podniku. Je velikost ROE dostatečná? 3. Hodnocení úrovně rizika (odhad re) Jaká výnosnost odpovídá podstoupenému riziku? 4. Hodnocení úrovně provozní oblasti Je provozní výkonnost podniku v pořádku? Tvoří podnik dostatečný výstup? 5. Hodnocení finanční politiky (politiky kapitálové struktury) Je finanční páka nastavena vhodně? Jak je výstup podniku dělen? 6. Hodnocení úrovně likvidity Je likvidita podniku v pořádku? Je zachována finanční stabilita podniku? Jste důvěryhodným partnerem? 10
2 Popis Metrostav a. s. 2.1 Úvodní informace o společnosti 2 Datum zápisu 23.května 1991 Obchodní firma Metrostav a.s. Sídlo Praha 8, Koželužská 2246, PSČ 180 00 Identifikační číslo 000 14 915 DIČ CZ00014915 Právní forma Akciová společnost Akcie Základní kapitál 790 666 800,- Kč Splaceno: 100 % Rok založení 1971 Počet zaměstnanců 3515 Certifikát jakosti ČSN EN ISO 9002 Prověrka NBÚ stupeň důvěrné 7 906 668 ks akcie na majitele ve jmenovité hodnotě 100,- Kč v zaknihované podobě Roční obrat 20,9 mld. Kč za rok 2006 2.2 Profil společnosti Hlavní podnikatelskou činností společnosti je v současné době podzemní stavitelství, provádějící však i rekonstrukce historických objektů a bytů. Právě v oblasti výstavby tunelů drží až padesátiprocentní podíl na trhu, jak sama uvádí. Pro třetí tisíciletí Metrostav a.s. programově zkvalitňuje trvale vysokou úroveň v hlavních stavebních technologiích jako jsou železobetonové konstrukce, izolační systémy i různé metody ražení podzemních děl pro nejnáročnější záměry investorů. 2 www.justice.cz 11
2.3 Hlavní záměry strategie Metrostav a.s. 3 MISE METROSTAV a.s. Metrostav a.s. je universální stavební společnost zajišťující řízení a realizaci náročných stavebních děl. Proměňuje vize veřejných i soukromých investorů pro zlepšování životního prostředí lidí ve skutečnost. VIZE METROSTAV a.s. Metrostav a.s. se zařadí mezi nadprůměrně prosperující středoevropské stavební firmy s trvalým růstem své produkce, tržní hodnoty a s úrovní řízení odpovídající standardům EU. HLAVNÍ ZÁMĚRY STRATEGIE METROSTAV a.s. Vůdčím strategickým záměrem akciové společnosti Metrostav do budoucna je dále zintenzívnit efektivní využívání všech disponibilních zdrojů k dosažení úrovně nadprůměrně prosperující evropské stavební firmy s trvalým růstem své tržní hodnoty. Firma bude i nadále působit ve všech oborech stavebnictví na celém území České republiky s těžištěm v Praze. V unikátním segmentu podzemního stavitelství bude dominovat tomuto segmentu na domácím trhu a úspěšně pronikat do zahraničí. Dále budou podporovány všechny faktory potřebné k progresivnímu růstu pozice Metrostav a.s. v segmentu dopravních staveb. Úspěchy z oblasti průmyslové výstavby a rekonstrukce historických objektů navíc otevírají cestu lídra kvality i v těchto segmentech. Dále budou rozvíjeny developerské aktivity v oborech bytové a občanské výstavby. Společnost se aktivně zapojí do významných stavebních projektů s nestandardním způsobem financování. Vytvoří rovněž podmínky pro svoji činnost v oblasti facility managementu budov. V konkurenčním boji o zakázky bude akciová společnost Metrostav jako hlavní zbraně používat seriózní cenovou politiku a vstřícnost požadavkům zákazníka založenou na plném garantování kvality, lhůt realizace stavebních děl a na dalších nadstandardních metodách, umožněných vysokou technicko-technologickou a kulturní úrovní firmy a její dlouholetou finanční stabilitou. 3 http://www.metrostav.cz/cz/profil/zakladni_informace/hlavni_zamery_strategie 12
Náročné záměry společnosti jsou podporovány vytvořením skupiny DDM Group sdružující DOAS a.s. Bratislava, Doprastav a.s. Bratislava, Metrostav a.s. Praha a jejich dceřiné společnosti. Realizace přijatého programu spolupůsobení uvedených partnerů otevírá prostor pro získání multiplikačních synergických efektů, které povedou ke zrychlení dynamického růstu uvedených společností. Klíčová pozice Metrostav a.s. na stavebním trhu České republiky bude posílena akvizicí společností Subterra a.s. a Metrostav SK a.s. Bratislava, které jsou od roku 2004 dceřinnými společnostmi Metrostav a.s. 2.4 Stručný historický přehled 4 Od 31.12.1990 je Metrostav a.s. právním nástupcem stejnojmenného národního podniku, k jehož založení došlo v roce 1971. Za dobu svého působení prodělal Metrostav a.s. proměnu od specializované firmy, jejímž hlavním úkolem byla výstavba pražského metra, ke stavební společnosti univerzálního zaměření, která dosáhla toho, že její jméno je spojováno především se seriózností, kvalitou a stabilitou. Metrostav a.s. je váženým partnerem a respektovaným konkurentem v oblasti rekonstrukce památkových objektů, průmyslové, bytové i občanské výstavby. Působí ve všech oblastech stavebnictví a svou činností pokrývá téměř polovinu trhu podzemního stavitelství, kdy jako jedna z mála firem v České republice zajišťuje vysoce specializované činnosti prováděné hornickým způsobem. Pro třetí tisíciletí Metrostav a.s. programově zkvalitňuje trvale vysokou úroveň v hlavních stavebních technologiích jako jsou železobetonové konstrukce, izolační systémy i různé metody ražení podzemních děl pro nejnáročnější záměry investorů. Od roku 1998 je Metrostav a.s. držitelem mezinárodně platného certifikátu řízení jakosti dle ISO 9001 na generální dodávku staveb, jenž uděluje BVQI se sídlem v Londýně. Může se ucházet o významné armádní zakázky a realizovat investiční záměry jiných bezpečnostních složek ČR i zemí NATO, neboť mu byl udělen certifikát NBÚ (Národního bezpečnostního úřadu). 4 http://www.metrostav.cz/cz/profil/historie 13
Postavení, síla a stabilita Metrostav a.s. byla ve druhé polovině roku 2000 posílena vstupem majoritního vlastníka - společnosti Doprastav Bratislava. Vzájemná spolupráce firem rozšiřuje na obou stranách možnosti rozvoje a přispívá k upevnění pozic na českém i slovenském stavebním trhu. 2.5 Organizační struktura společnosti 5 5 http://www.metrostav.cz/cz/profil/organizacni_struktura/schema 14
2.6 Vlastnická struktura společnosti 6 Struktura akcionářů k 31. prosinci 2007 Akcionář Počet akcií (ks) Podíl na zákl.kapitálu DDM Group a.s. 4 038 193 51,07% DOAS SK, a.s. 1 813 435 22,94% DOAS CZ a.s. 1 344 134 17,00% Ostatní právnické osoby 716 0,01% tuzemské Ostatní právnické osoby zahraniční 474 423 6,00% Fyzické osoby tuzemské 229 601 2,90% Fyzické osoby zahraniční 6 166 0,08% Celkem 7 906 668 100,00% 6 http://www.metrostav.cz/cz/profil/akcionari 15
2.7 Kapitálové účasti společnosti 7 Společnost Předmět činnosti Základní kapitál Podíl na zákl. kapitálu (v %) S u b t e r r a a.s. Stavební a inženýrská činnost 546 229 tis. Kč 100,00 Metrostav SK a.s. Stavební a inženýrská činnost 250 000 tis. Sk 100,00 Doprastav, a.s. Stavební a inženýrská činnost 1 008 294 tis. Sk 49,95 METROS, s.r.o. Prodej stavebních materiálů, 40 000 tis. Kč 100,00 skladové služby SQZ, s.r.o. Měření stavebních materiálů 3 803 tis. Kč 100,00 TBG METROSTAV s.r.o. Pražské betonpumpy a doprava s.r.o. CCE Praha, spol. s r.o Výroba a doprava betonových, maltových a anhydritových směsí včetně ukládání Výroba a doprava betonových, maltových a anhydritových směsí včetně ukládán Inženýrská činnost, zeměměřičská činnost, výzkum a vývoj 40 000 tis. Kč 50,00 33 061 tis. Kč 16,64 200 tis. Kč 50,00 M - D recyklace, a.s. Bez aktivit 1 000 tis. Kč 100,00 Metrostav Invest a.s. Developer 1 000 tis. Kč 100,00 Metrostav Rezident Developer 1 000 tis. Kč 100,00 a.s. Metrostav Krutec s.r.o. Developer 400 tis. Kč 100,00 Bydlení na Krutci s.r.o. Developer 30 650 tis. Kč 100,00 Krutec Viladům s.r.o. Developer 200 tis. Kč 100,00 Metrostav Alfa s.r.o. Developer 200 tis. Kč 100,00 Metrostav Delta s.r.o. Developer 30 000 tis. Kč 100,00 Metrostav Ypsilon Bez aktivit 200 tis. Kč 100,00 s.r.o. Metrostav Kappa s.r.o. Developer 13 100 tis. Kč 100,00 Metrostav-Navatyp a.s. Developer 41 960 tis. Kč 50,00 Metrostav Vackov a.s. Developer 231 000 tis. Kč 100,00 Metrostav Omega s r.o. Bez aktivit 100 tis. Kč 100,00 7 http://www.metrostav.cz/cz/profil/kapitalove_ucasti/dcerinne_spolecnosti 16
3 Praktická část práce 3.1 Analýza pomocí absolutních ukazatelů 3.1.1 Vertikální analýza účetních výkazů Tato část práce rozebírá, jak se postupně měnil podíl jednotlivých položek na bilanční sumě rozvahy. 3.1.1.1 Vertikální analýza aktiv Nejprve se podíváme na vertikální analýzu aktiv viz Příloha 8. Největší podíl představují oběžná aktiva, ostatní aktiva tvoří velmi malou položku (1%), podíl dlouhodobého majetku na majetku celkovém po celé období tvoří přibližně stejné podíly (cca 25 26 %), jen v roce 2005 je tento podíl o něco větší (33 %) viz graf 1. Graf 1 Struktura aktiv Struktura aktiv 100% 80% 60% 40% 20% Ostatní aktiva celkem Oběžná aktiva celkem Dlouhodobý majetek celkem 0% 2003 2004 2005 2006 2007 Při zkoumání struktury dlouhodobého majetku, vidíme, že podíl dlouhodobého finančního majetku na celkovém dlouhodobém majetku je největší a postupně roste, kvůli tomu pak klesá podíl dlouhodobého hmotného majetku na celkovém dlouhodobém majetku. Podíl dlouhodobého nehmotného majetku je nepatrný viz graf 2. 17
Graf 2 Struktura dlouhodobého majetku Struktura dlouhodobého majetku 100% 80% 60% 40% 20% Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek 0% 2003 2004 2005 2006 2007 Oběžná aktiva rostou a během celého období se mění jejich vnitřní struktura. Podíl krátkodobých pohledávek je po celé období největší, podíl zásob klesá v letech 2004 a 2005 oproti roku 2003, kdy zásoby tvořily téměř 20 % oběžného majetku. Kolísá zde také podíl krátkodobého finančního majetku, který představoval v letech 2003 a 2004 téměř 40 %, později v roce 2005 klesl zhruba o polovinu, ale v letech 2006 a 2007 tento podíl znovu vykazuje rostoucí tendenci. Podíl dlouhodobých pohledávek není velký, ale postupně roste během celého sledovaného období viz graf 3. Graf 3 Struktura oběžných aktiv Struktura oběžných aktiv 100% 80% 60% 40% 20% Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky Zásoby 0% 2003 2004 2005 2006 2007 18
3.1.1.2 Vertikální analýza pasiv Jak je patrné z vertikální analýzy pasiv uvedené v příloze (viz Příloha 9), podíl vlastního kapitálu na celkovém je zhruba stejný po celé zkoumané období a tvoří okolo čtvrtiny celkových pasiv, cizí zdroje tvoří kolem 70 procent, a jejích podíl na celkových pasivech pomalu klesá. Položky časového rozlišení tvoří malou část celkových pasiv, ale je zaznamenán mírný růst podílu těchto položek na celkových pasivech viz graf 4. Graf 4 Struktura pasiv Struktura pasiv 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% Časové rozlišení celkem Cizí zdroje celkem Vlastní kapitál celkem 0,0% 2003 2004 2005 2006 2007 3.1.1.3 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Z vertikální analýzy výkazu zisku a ztrát, která je uvedena v 19
Příloha 10, je patrné, že celkové tržby tvoří hlavně tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, podíl tržeb za prodej zboží je v podstatě nulový. Podíl tržeb za vlastní výrobky a služby je trvale nejméně 98 %, a to díky skutečnosti, že jako vztažná veličina jsou použity výkony. V roce 2004 a 2007 tento podíl dokonce přesáhl 100 %. Náklady tvoří zejména výkonová spotřeba, která na konci sledovaného období 2007 tvořila 84 % na celkových výkonech, osobní náklady pak mají ve stejném roce podíl 10,5 %. Podíl ostatních složek nákladů nepřesahuje 2 %. Podíl hospodářského výsledku před zdaněním a hospodářského výsledku za účetní období rostl do roku 2006, což znamenalo, že se rentabilita tržeb zvyšovala. V roce 2007 byl zaznamenán pokles těchto ukazatelů. 3.1.2 Horizontální analýza účetních výkazů V horizontální analýze účetních výkazu jsou uvedené relativní změny sumárních položek aktiv a pasiv během zkoumaného období viz Příloha 4 a Příloha 5. 3.1.2.1 Horizontální analýza aktiv Graf 5 znázorňuje absolutní změny aktiv. Jak je patrné z Příloha 4 a z grafu 5, celková bilanční suma roste, ale stále pomalejším tempem. Oběžná aktiva během všech těchto let rostla, a stejně tak rostl i dlouhodobý majetek, u kterého ale v roce 2007 došlo k mírnému poklesu viz Graf 5. 20
Graf 5 Absolutní změny aktiv Absolutní změny aktiv 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 Dlouhodobý majetek celkem Oběžná aktiva celkem Ostatní aktiva celkem Aktiva celkem V průběhu let 2003 až 2005 dlouhodobý majetek výrazně vzrostl, a to díky patrnému růstu dlouhodobého finančního majetku a menšímu růstu dlouhodobého hmotného majetku. V roce 2006 a 2007 dlouhodobý hmotný majetek mírně klesá, oproti tomu dlouhodobý finanční majetek stále roste, avšak velmi pomalým tempem. V roce 2007 dochází již k malému poklesu celkového dlouhodobého majetku viz Graf 6. Graf 6 Změny dlouhodobého majetku Změny dlouhodobého majetku 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý majetek celkem Oběžná aktiva během celého období rostou, ale stále pomalejším tempem. To samé se týče také dlouhodobých pohledávek během všech let a krátkodobých pohledávek do roku 2007, 21
ve kterém byl zaznamenán jejích pokles. U zásob je vidět kolísající tendence prudký pokles v roce 2004 ( 69,88%), v roce 2005 pak prudký nárůst (132,88%), avšak v roce 2007 zase pokles ( 22,55%) viz Graf 7. Graf 7 Absolutní změny oběžného majetku Absolutní změny oběžného majetku 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Oběžná aktiva celkem 3.1.2.2 Horizontální analýza pasiv Dále se práce bude zabývat pasivy viz Příloha 5. Celková pasiva mají rostoucí tendenci v průběhu celého období, přičemž v posledním roce je tento růst velmi nízký (0,50%). Podobný vývoj zaznamenává i vlastní kapitál. Cizí zdroje rostou až do roku 2006, dále pak v roce 2007 se objevil jejich mírný pokles. Položky časového rozlišení rostou po celou dobu, kromě roku 2006, kde vidíme nepatrný pokles viz Graf 8. 22
Graf 8 Absolutní změny pasiv Absolutní změny pasiv 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 Vlastní kapitál celkem Cizí zdroje celkem Časové rozlišení celkem Pasiva celkem Ve vlastním kapitálu pozorujeme růst výsledků hospodaření minulých let během celého období 2003 2007, výsledek hospodaření běžného období roste až do roku 2006, v roce 2007 vidíme značný pokles ( 24,73%). Rezervní fondy rostou do roku 2005, pak v následujících letech 2005 2007 zůstávají neměnné. Kapitálové fondy klesají od roku 2004 do roku 2005, pak v letech 2006 a 2007 sledujeme naopak značný nárůst viz Graf 9. Graf 9 Absolutní změny vlastního kaitálu Absolutní změny vlastního kapitálu 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běž. úč. období Vlastní kapitál celkem U cizích zdrojů největší část tvoří právě krátkodobé závazky, které rostly až do roku 2006, avšak v roce 2007 byl zaznamenán pokles, který vyvolal později pokles celkových cizích zdrojů. 23
Podíl dlouhodobých závazků na celkovém cizím kapitálu je výrazně menší než podíl krátkodobých dluhů. Dlouhodobé závazky mají po celé období rostoucí tendenci, stejně jako i rezervy, které však mají zpomalující se tempo růstu. Bankovní úvěry v roce 2003 byly nulové, dále pak v roce 2004 vznikly, ale v letech 2005 2007 jejích výše klesá viz Graf 10. Graf 10 Absolutní změny cizích zdrojů Absolutní změny cizích zdrojů 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Cizí zdroje celkem Horizontální analýza rozvahy nám ukazuje, že vývoj aktiv podniku má rostoucí tendenci, ale vykazuje pomalejší tempo růstu. Dlouhodobá aktiva do roku 2006 mají rostoucí trend, avšak rok 2007 přináší pokles dlouhodobého majetku. Oběžná aktiva rostou taktéž s klesající tendencí. Relativní pokles zaznamenaly ostatní aktiva v průběhu let 2003 2005, ale v roce 2006 a 2007 nabírají opačný směr, tedy růst. 3.1.2.3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Horizontální analýzu výkazu zisků a ztrát práce uskutečňuje opět prostřednictvím absolutních i relativních změn jednotlivých položek v čase, začíná rozborem daného výkazu u položek základní úrovně a dále se zaměřuje na jednotlivé detaily pomocí Tabulka 1, která je uvedená níže (celé verze výkazu zisku a ztrát a jeho horizontální analýzy viz Příloha 6). Tabulka 1 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 Obchodní marže 0,0% 231,3% -92,5% -75,0% 24
Přidaná hodnota 35,4% 8,1% 9,3% 0,5% *Provozní výsledek hospodaření 20,3% 55,7% 33,1% -32,2% *Finanční výsledek hospodaření 1057,1% -33,8% 231,0% 45,1% **Výsledek hospodaření za běžnou činnost 19,1% 54,7% 54,1% -24,7% ***Výsledek hospodaření za účetní období 19,1% 54,7% 54,1% -24,7% Výsledek hospodaření před zdaněním 35,9% 46,6% 42,2% -23,9% Výsledek hospodaření roste během období 2003 2006, kdežto v posledním roce 2007 byl zaznamenám významný pokles. Obdobnou tendenci má i vývoj výsledku hospodaření za běžnou činnost, výsledku hospodaření za účetní období a provozního výsledku hospodaření. Obchodní marže výrazně vzrostla v roce 2005, avšak během let 2006 a 2007 znovu výrazně poklesla. Přidaná hodnota roste po celé období, ale stále pomalejším tempem. V této chvíli je důležité zaměřit se na provozní výsledek hospodaření složku daného výkazu, nesoucí zásadní význam pro společnost. Provozní výsledek rostl během období 2003 2006, dále v roce 2007 prudce poklesl. Dále se bude probírat oblast finanční. Pří porovnání finančního a provozního výsledku hospodaření je patrné, že tyto dvě položky mají zcela odlišný vývoj. Finanční výsledek hospodaření v roce 2003 má zápornou hodnotu, pak v roce 2004 prudce vzrostl přibližně o 1057 %, pak v roce 2005 znovu vidíme pokles, dále však v letech 2006 a 2007 byl zaznamenán výrazný růst. Po celé sledované období podnik hospodaří se ziskem, i když v posledním roce byl menší než v předchozím. 3.2 Pravidla financování 3.2.1 Zlaté bilanční pravidlo Zlaté bilanční pravidlo sleduje sladění životnosti aktiv se splatností pasiv. V případě společností Metrostav a.s. podnik zlaté bilanční pravidlo splňuje po celou sledovanou dobu viz Tabulka 2 a Graf 11. Tabulka 2 Zlaté bilanční pravidlo Zlaté bilanční pravidlo 2003 2004 2005 2006 2007 Dlouhodobý majetek 2 098 388 2 639 154 3 556 195 3 604 487 3 542 146 Dlouhodobé zdroje 2 524 618 3 286 367 4 048 491 5 090 685 5 666 041 Převaha zdrojů +426 230 +647 213 +492 296 +1 486 198 +2 123 895 25
Převaha zdrojů v % 16,88% 19,69% 12,16% 29,19% 37,48% Graf 11 Zlaté bilanční pravidlo Zlaté bilanční pravidlo 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 Dlouhodobý majetek Dlouhodobé zdroje 1 000 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 3.2.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Zlaté pravidlo vyrovnání rizika podnik silně nesplňuje, navíc po celé období existuje silná převaha cizích zdrojů nad vlastními, což pak vyvolává téměř 300% zadluženost během celého období jak je patrně z Tabulka 2 a Graf 12. Tabulka 3 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Vyrovnání rizika 2003 2004 2005 2006 2007 Vlastní zdroje 2 016 809 2 346 223 2 833 587 3 696 091 3 903 248 Cizí zdroje 5 893 641 7 551 197 8 143 989 10 028 921 9 692 903 Převaha vlast. zdrojů -3 876 832-5 204 974-5 310 402-6 332 830-5 789 655 Převaha vlast. zdrojů -65,78% -68,93% -65,21% -63,15% -59,73% Stupeň zadluženosti 292,23% 321,84% 287,41% 271,34% 248,33% 26
Graf 12 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Zlaté pravidlo vyrovnání rizika 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 Vlastní zdroje Cizí zdroje 2 000 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 3.2.3 Zlaté poměrové pravidlo Zlaté poměrové pravidlo bylo splňováno do roku 2005, ale od roku 2005 tempo růstu investic značně převýšilo tempo růstu tržeb a stále ho překračuje, což znamená silné porušování tohoto pravidla viz Tabulka 4 a Graf 13. Tabulka 4 Zlaté poměrové pravidlo 2004 2005 2006 2007 Investice celkem 350 046 324 782 1 989 062 2 462 722 Růst investic -56,28% -7,22% 512,43% 23,81% Tržby 18 358 645 21 056 556 22 234 434 22 182 034 Růst tržeb 29,64% 14,70% 5,59% -0,24% Plnění 27
Graf 13 Zlaté poměrové pravidlo Zlaté poměrové pravidlo 600,00% 500,00% 400,00% 300,00% 200,00% Růst investic Růst tržeb 100,00% 0,00% -100,00% 2004 2005 2006 2007 3.2.4 Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo nebylo splněno během let 2003 2005, z toho v roce 2005 vlastní kapitál nebyl schopen pokrýt dlouhodobý majetek v hodnotě 722,6 mil Kč. Jak je patrné z níže uvedeného grafu, existuje zde tendence sbližování velikosti dlouhodobého majetku a vlastního kapitálu, což může znamenat například jistý pečlivý přístup managementu, který začíná dávat přednost samofinancování z vlastních zdrojů. V průběhu let 2006 a 2007 je pari pravidlo již splněno viz Tabulka 5 a Graf 14. Tabulka 5 Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo 2003 2004 2005 2006 2007 Dlouhodobý majetek 2 098 388 2 639 154 3 556 195 3 604 487 3 542 146 Vlastní kapitál 2 016 809 2 346 223 2 833 587 3 696 091 3 903 248 Převaha vl. Kapitálu -81 579-292 931-722 608 91 604 361 102 Převaha vl. Kapitálu -4,04% -12,49% -25,50% 2,48% 9,25% 28
Graf 14 Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál 3.3 Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA V této části práce budeme se zabývat porovnáním podniku Metrostav a.s. s odvětvím Stavebnictví v roce 2007 pomocí Benchmarkingového diagnostického systému, který je k využití na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), dále pak zachycením trendu rozvoje podniku během období 2003 2007 taktéž pomocí výše uvedeného systému. 3.3.1 Hodnocení úrovně podnikové výkonnosti V roce 2007 podnik tvoří přidanou hodnotu v rozsahu přibližně 350 mil. Kč. Příčinou této skutečnosti je zřejmě vysoká hodnota Spreadu viz Příloha 13. 29
Obrázek 1 Struktura vlivu na rozdíl Spread Obrázek 2 Spread (ROE - r e ) 30
Na dostatečnou výkonnost podniku ukazuje kladná ekonomická hodnota ve výši 350 mil. Kč. Ze srovnání spreadu na Obrázek 2 je patrné, že podnik je lepší než odvětví, avšak nedosahuje výsledku nejlepších v odvětví. Obrázek 1 ukazuje, že podnik má slabinu v tvorbě outputu. Srovnání s nastaveným benchmarkem: Podnik má lepší Spread než benchmark. Dobrý je díky jeho síle v takových ukazatelích jako jsou daňové zatížení, úroková míra, obrat aktiv, odpisová nákladovost, jiné vlivy na r e, nákladovost osobních nákladů, podíl vlastního kapitálu na aktivech. Naopak problémy má v oblastech jako jsou podíl úročených zdrojů na aktivech, podíl rozdílu ostatních výnosů a ostatních nákladů na výnosech, podíl přidané hodnoty na výnosech. Tvorby EBIT. Síla podniku je v oblasti Dělení EBIT, Jiných vlivů. Naopak problémy má v oblasti 31
3.3.2 Hodnocení úrovně rentability vlastního kapitálu (ROE) Obrázek 3 ROE Hodnota ROE podniku je dobrá, protože se nachází mezi hodnotou u nejlepších podniků v odvětví a charakteristickou hodnotou za odvětví viz Obrázek 3. Srovnání s nastaveným benchmarkem: Podnik má lepší ROE než nastavený benchmark. Dobrý je díky jeho síle v následujících ukazatelích: daňové zatížení, úroková míra, obrat aktiv, odpisová nákladovost, podíl vlastního kapitálu na aktivech, nákladovost osobních nákladů. Naopak problémy má v těchto oblastech: podíl úročených zdrojů na aktivech, podíl rozdílu ostatních výnosů a ostatních nákladů na výnosech, podíl přidané hodnoty na výnosech. 32
3.3.3 Hodnocení úrovně rizika (odhad r e ) Obrázek 4 r e viz Obrázek 4. Hodnota r e podniku je slabší, protože je vyšší než charakteristická hodnota za odvětví Srovnání s nastaveným benchmarkem: U daného podniku r e je vyšší než nastavený benchmark. Dobrý je díky jeho síle v ukazatelích jako jsou jiné vlivy na r e, úroková míra. Naopak problémy má v následujících oblastech: podíl vlastního kapitálu na aktivech, podíl úročených zdrojů na aktivech. 33
3.3.4 Hodnocení úrovně provozní oblasti Obrázek 5 ROA Obrázek 6 Obrat aktiv (Výnosy / Aktiva) 34
Obrázek 7 Marže (EBIT / Výnosy) Provozní výkonnost je slabá. Hodnota produkční síly podniku je nižší než charakteristická hodnota za odvětví viz Obrázek 5. Hodnota obratu aktiv podniku je vynikající a je vyšší než hodnota u nejlepších podniků odvětví viz Obrázek 6. Hodnota marže podniku je slabá, přičemž je nižší než charakteristická hodnota za odvětví viz Obrázek 7. Podíl přidané hodnoty na výnosech podniku je slabší protože je nižší než charakteristická hodnota za odvětví. Podíl osobních nákladů na výnosech podniku je nižší než hodnota u nejlepších podniků odvětví a u odvětví celkem. Podíl Odpisů na výnosech nelze jednoznačně vyhodnotit. Vyžaduje další informace. Podíl rozdílu ostatních výnosů a ostatních nákladů na výnosech nelze jednoznačně vyhodnotit. Toto vyžaduje analytičtější pohled. Srovnání s nastaveným benchmarkem: Provozní výkonnost podniku je horší než nastavený benchmark. Dolů podnik táhnou následující ukazatelé: podíl rozdílu ostatních výnosů a ostatních nákladů na výnosech, podíl přidané hodnoty na výnosech. Je ovšem dobrý v obratech aktiv, odpisové nákladovosti a nákladovosti osobních nákladů. 35
3.3.5 Hodnocení finanční politiky (politiky kapitálové struktury) Obrázek 8 Struktura úplatných zdrojů / Aktiva Podíl úročených zdrojů na aktivech podniku je příliš vysoký, protože je vyšší než charakteristická hodnota za odvětví a u nejlepších podniků viz Obrázek 8. Má výrazně nižší podíl vlastního kapitálu. Hodnota úrokové míry podniku je příznivá, jelikož je nižší než hodnota u nejlepších podniků odvětví i u odvětví celkem. Kapitálová struktura podniku je vzhledem k provozní výkonnosti zcela vhodná viz Obrázek 8. Problém je zde především v provozní výkonnosti. Podíl úročených zdrojů na aktivech je příliš vysoký, avšak hodnota úrokové míry příznivá. 36
3.3.6 Hodnocení úrovně likvidity Obrázek 9 Struktura likvidity L3 Likvidita L3 podniku je také vyšší než hodnota u nejlepších podniků odvětví. Likvidita L2 podniku je vyšší než hodnota u nejlepších podniků odvětví. Likvidita L1 podniku je opět vyšší než hodnota u nejlepších podniků odvětví viz Obrázek 9. 3.3.7 Trend 2003 2007 Pomoci benchmarkingového diagnostického systému ukazatelů INFA se ukázalo, že podnik, ve srovnávání s odvětvím má dobrou hodnotu Spread, neboť se nachází mezi hodnotou u nejlepších podniků v odvětví a charakteristickou hodnotou za odvětví. Dále veličina ROE je lepší než u benchmarku, ale provozní výkonnost neboli ROA je nižší než charakteristická hodnota za odvětví. Kapitálová struktura podniku je vzhledem k provozní výkonnosti vhodná. Hodnoty 37
likvidity jsou v normě. Nyní se podíváme jak se vyvíjela finanční situace v čase (v časovém rámci 2003 2007) viz Tabulka 6 a Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. Příloha 11. Tabulka 6 Trend 2003 2004 2005 2006 2007 EVA 528 mil.kč 392 mil.kč 260 mil.kč 550 mil.kč 350 mil.kč Spread Síla je v oblasti Problémy jsou v oblasti horší než benchmark Tvorby EBIT, Jiných vlivů Dělení EBIT, Stability lepší než benchmark Tvorby EBIT, Jiných vlivů Dělení EBIT, Stability lepší než benchmark Tvorby EBIT, Jiných vlivů Dělení EBIT, Stability lepší než benchmark Tvorby EBIT, Jiných vlivů Dělení EBIT, Stability lepší než benchmark Dělení EBIT, Jiných vlivů Tvorby EBIT Jak je patrné z Tabulka 6 a Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. Příloha 11 (Vlivy na rozdíl Spread) během celého sledovaného období podnik vytváří přidanou hodnotu EVA, což je velmi vhodné, protože to znamená, že jeho existence má smysl. Hodnota Spread je lepší než benchmark, výjimkou je rok 2003 kdy tato veličina byla horší než hodnota odvětví. Sílu podniku vidíme v oblastech tvorby EBIT a jiných vlivů v letech 2003 2006, v posledním roce 2007 se tento trend změnil na sílu v oblasti dělení EBIT, které v předchozích letech mělo v této oblastí problémy, naopak zase tvorba EBIT v roce 2007 se stala pro podnik slabou stránkou. 38
4 Závěr Na základě všech výše provedených analýz lze nyní stanovit souhrnné zhodnocení finančního zdraví společnosti Metrostav a.s. Na základě aplikace finančního benchmarkingu je zřetelné, že podnik se těší dobrému finančnímu zdraví, přičemž se neustále rozvíjí. Kromě vysoké zadluženosti, která je typická pro toto odvětví, jsou všechny hodnoty vesměs v normě (normou jsou myšleny odvětvové hodnoty ukazatelů). Společnost, podle mého názoru, musí mít velmi silný finanční management, jelikož struktura cizích zdrojů je velmi dobře nastavena, tedy společnost velmi intenzivně využívá neúplatné krátkodobé zdroje, čímž si dlouhodobě zajišťuje vysokou finanční stabilitu. Nejen akcionáři jistě ocení smysl takto velkého zadlužení podniku, neboť toto velmi pozitivně ovlivňuje rentabilitu vlastního kapitálu. Na druhou stranu je nutné podívat se na tento podnik v kontextu sílící globální finanční krize. V této souvislosti je naopak vysoké zadlužení podniku spíše nežádoucí a společně s dalšími hrozivými dopady této finanční krize by mohlo později dojít k silnému narušení, v dnešní době, stále silné finanční stability podniku. V závěrečné části práce je finanční analýza doplněna Benchmarkingovým diagnostickým systémem finančních indikátorů INFA, jenž vhodně poukázal na to, že společnost Metrostav a.s. má poměrně dobré postavení vůči celému odvětví stavebnictví. Přestože podnik cítí své slabé místo při tvorbě výstupu, patří mezi nejlepší podniky v odvětví, neboť tvoří ve sledovaném období průměrnou ekonomickou hodnotu ve výši 350 mil. Kč, z čehož jednoznačně plyne smysluplnost existence tohoto podniku. Diagnostický systém INFA dále vyzdvihl ROE podniku, která sice předstihuje odvětví, na druhou stranu však odhalil stinné stránky podniku, mezi které patří oproti odvětví vysoký podíl úročených zdrojů na aktivech, podíl rozdílu ostatních výnosů a ostatních nákladů na výnosech a v neposlední řadě podíl přidané hodnoty na výnosech. Z předchozího zjištění dále plyne úroveň rizika v podniku, která přesahuje hodnotu v odvětví. Konkrétně zde jde o výrazně nižší podíl 39
vlastních zdrojů, neboť pro snížení přítomnosti současného rizika pod úroveň odvětví by se spíše očekávalo zvýšení podílu těchto vlastních zdrojů. V dalším kroku diagnostický systém INFA umně zhodnocuje výkonnost podniku, která, jak je patrné ze srovnání hodnoty spreadu (viz příloha 11 až 13), ve všech analyzovaných letech převyšuje zdaleka nedosahuje hodnoty odvětví. Podniku by se dalo vytknout, že se mu v roce 2007 zhoršila produkční síla (ROA). Toto je dáno více příčinami. Přestože obratovost aktiv je na nejlepší úrovni v porovnání s odvětvím, klíčovou roli zde hrají faktory jako jsou nízká hodnota marže podniku a nízký podíl přidané hodnoty podniku na výnosech. Nahlédneme-li dále na kapitálovou strukturu očima diagnostického systému INFA, je nutné opětovně vyzdvihnout, již zmiňovaný, nízký podíl vlastního kapitálu (naopak vysoký podíl úročených zdrojů na aktivech) a dále také velmi příznivou podnikovou úrokovou míru. Lze tedy konstatovat, že kapitálová struktura podniku je zcela adekvátní jeho současné provozní výkonnosti. Vzhledem k dané struktuře zdrojů je nutné podotknout, že likvidita L1 i L2 i L3 jsou na skvělé úrovni ve srovnání s odvětvím, tedy podnik si v této oblasti drží výsadní postavení. Závěrem chci ocenit skutečnost, že podnik dosahuje opravdu velmi dobrého finančního zdraví, přesto zde vidím prostor pro jeho dodatečně zlepšení, a to prostřednictvím vhodné restrukturalizace zdrojů ve prospěch vlastního kapitálu snížení míry rizika, dále přiměřeného navýšení marže podniku, která by, podle mého názoru, jistě příznivě podpořila, za jinak neměnných okolností, provozní výkonnost podniku. 40
5 Literatura a prameny 1. BREALEY, R. A., MYERS, S. C. Teorie a praxe firemních financí. Praha (překlad), Victoria Publishing, 1992, EAST Publishing, 1999, ISBN 80-85605-24-4. 2. ELMAN, J. Anglicko-český ekonomický slovník. Praha, Victoria Publishing, 1994. 80-8560-577-5. 3. FIBÍROVÁ, J. a kol. Nákladové účetnictví. 3. přepracované vydání. Praha, Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0746-3. 4. HOLMAN, R. Základy ekonomie. 1. vydání, Praha, C. H. Beck, 2000. ISBN 80-7179-434-1. 5. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9. 6. JINDŘICHOVSKÁ, I., BLAHA, Z. S. Podnikové finance. 1. vydání, Praha, Management Press, 2001. ISBN 80-7261-025-2. 7. KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 10. vydání. Praha, Polygon, 2000. ISBN 80-7273-003-7. 8. KOVANICOVÁ, D. a kol. Finanční účetnictví v kontextu současného vývoje. 1. vydání. Praha, Polygon, 1997. ISBN 80-85967-51-0. 9. KOVANICOVÁ, D. a kol. Jak porozumět světovým, evropským, českým účetním výkazům. 1. vydání. Praha, Bova Polygon, 2004. 80-7273-059-9. 10. KUBÁLEK, T. Manažerská informatika Tabulkový program Microsoft Excel verze 2002 CZ. Praha, VŠE 1995. ISBN 80-7079-654-5. 11. KUBÁLEK, T. Manažerská informatika Textový procesor Microsoft Word verze 2002 CZ Praha, VŠE 1996. ISBN 80-7079-858-0. 12. NEUMAIER, I. - NEUMAIEROVÁ, I. : Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha, Grada 2002. 215 s. ISBN 80-247-0125-1 13. SCHOLLEOVÁ HANA a kol. Podniková ekonomika 2 sbírka příkladů. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2005. ISBN 80-245-0869-9. 14. SYNEK, M. a kol. Jak psát diplomové a jiné písemné práce. Praha, VŠE, 2002. ISBN 80-7079-131-4. 15. SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-736-7. 41