VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ DH. 10. Výroba pryžových a plastových výrobků - OKEČ 25

Výroba pryžových a plastových výrobků VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ DH 10. Výroba pryžových a plastových výrobků - OKEČ 25 10.1. Charakteristika odvětví Rozvoj globální ekonomiky je úzce spojen s produkcí a spotřebou pryžových a plastových produktů. Toto odvětví se přitom v posledních letech vyvíjí velmi dynamicky a jeho postavení v rámci zpracovatelského průmyslu neustále posiluje. Jeho výrobky nacházejí stále širší uplatnění ve všech sférách ekonomiky a jejich rozhodujícími odběrateli jsou automobilový a elektrotechnický průmysl, stavebnictví, strojírenství, potravinářský průmysl, zemědělství aj. Odvětví OKEČ 25 se v souladu s mezinárodní klasifikací NACE Rev.1 dělí na dva velké výrobkové obory. Ve výrobě pryžových produktů (OKEČ 25.1) má dominantní pozici výroba pneumatik a vzdušnic (v tržbách tohoto oboru to představuje zhruba dvě třetiny z celkového objemu). V oboru OKEČ 25.2 je sortimentní škála daleko širší a najdeme v ní nejrůznější plastové díly strojů, přístrojů, vozidel aj. (44 z celkových tržeb oboru) dále plastové výrobky pro stavebnictví atd. Podíl obou těchto oborů na celkových tržbách odvětví představuje graf 10.1. Rozdělení tržeb se přitom v posledních letech mění jen nepatrně a osciluje kolem poměru 40:60. 25.1 Výroba pryžových výrobků 40 25.2 Výroba zboží z plastů 60 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 10.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 10.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Z detailní analýzy vyplývá, že postavení odvětví DH v posledních letech značně posílilo. Lze to doložit na vývoji produkčních charakteristik. Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) se zvýšil z 4,5 v roce 2000 na 6,7 v roce 2005. Stejně tak vzrostl podíl na účetní přidané hodnotě (ve s.c.) ze 4,9 na 7,6. V roce 2005 se v objemu tržeb zpracovatelského průmyslu umístilo na šestém místě a v účetní přidané hodnotě na sedmém místě. Ke specifickým rysům odvětví patří již léta trvale rostoucí počet zaměstnanců. Ten v letech 2000-2005 stoupl o 22 192 osob (index 2005/2000-139,2), hlavně díky tomu, že v odvětví každoročně vznikají desítky nových podnikatelských subjektů, především v oblasti zpracování plastů. Počet pracovníků v oboru 25.2 se ve sledované době zvýšil 175

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU o 18 521, zatímco v oboru 25.1 jen o 3 671. Podíl odvětví DH na počtu zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu loni dosáhl 5,8 (v roce 2000 jen 4,1 ) a lze předpokládat, že nejméně v příštích dvou třech letech dále poroste, neboť dynamický rozvoj automobilového průmyslu vyvolá vznik dalších subjektů, hlavně subdodavatelských. V rámci programů podporujících malé a střední podnikání v ČR bylo v roce 2005 v tomto odvětví poskytnuto celkem 26 záruk v celkovém objemu téměř 170 mil. Kč. Ve všech případech šlo o záruky cenově zvýhodněné. 10.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Tabulka 10.1 a graf 10.2 naznačuje strukturu odvětví DH v členění podle počtu zaměstnanců do pěti velikostních kategorií firem Tabulka 10.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 25 (mil. Kč, osob) 0 9 10 49 50 249 250 999 Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b.c. 3 616,6 20 733,6 46 808,5 40 303,0 38 796,1 Účetní přidaná hodnota v b.c. 705,4 5 633,5 12 774,7 10 698,9 9 857,6 Počet zaměstnaných osob 3 722 13 951 26 591 16 025 12 904 40 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 10.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2004 Z výše uvedené tabulky a grafu lze zjistit, že v odvětví mají významnou váhu malé a střední podniky, z nichž řada slouží jako subdodavatelé pro automobilový a elektrotechnický průmysl, vyrábějí plastové obaly aj. V roce 2004 se tyto tři kategorie MSP podílely na celkových tržbách odvětví 47,4, na účetní přidané hodnotě 48,2 a na počtu zaměstnanců 60,5. Z rozhodujících společností v oboru 25.1 nutno vzpomenout Barum Continental spol. s r.o., která je již několik let největším producentem osobních pneumatik v Evropě a Českou gumárenskou společnost a.s. (ČGS) s jejími dceřinými společnostmi Mitas a.s. a Rubena a.s. Zmíněné subjekty realizují přes 70 z tržeb oboru. V oboru 25.2 je sice počet aktivních subjektů daleko vyšší, jejich roční tržby však jsou, zvláště ve srovnání s Barum Continental s.r.o., daleko nižší. Ke klíčovým tu patří Cadence Innovation k.s. (dříve Peguform), dále Gumotex a.s., Borges CS s.r.o. a další. Do žebříčku TOP 100 za rok 2005 by se zařadily Barum Continental s.r.o., ČGS a.s. a také Cadence Innovation k.s. 176

10.4. Regionální struktura odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků Regionální strukturu v odvětví, včetně podílu krajů na produkčních charakteristikách zachycuje graf 10.3. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách 0 10 20 30 40 0 10 20 30 40 0 5 10 15 20 Graf 10.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2004 Graf 10.3 potvrzuje, že odvětví DH je nejvíce zastoupeno ve Zlínském kraji, který se v roce 2004 podílel na celkových tržbách odvětví 33, na účetní přidané hodnotě 30 a na počtu zaměstnanců 18. Daleko největší firmou tu je Barum Continental s.r.o., která byla loni vyhlášena nejúspěšnějším podnikem kraje a patří též mezi naše největší exportéry. Významnou pozici má odvětví také ve Středočeském kraji (podíl na tržbách a přidané hodnotě shodně po 11 ), dále v Plzeňském kraji (podíl na tržbách 9, na počtu zaměstnanců 11 ). Za pozornost stojí, že odvětví DH je svými výrobními podniky zastoupeno v každém ze 14 regionů minimálně dvěma procenty na celkových tržbách a přidané hodnotě a významnou měrou přispívá k řešení zaměstnanosti v regionech. 10.5. Hlavní ekonomické ukazatele 10.5.1. Cenový vývoj Cenový vývoj odvětví v letech 2000-2005 přibližuje tabulka 10.2. Z tabulky 10.2 je zřejmé, že cenový vývoj v posledních letech nedoznal větších výkyvů. Mírné zvýšení cen v roce 2004 bylo spíše výjimkou a v minulém roce v obou oborech ceny stagnovaly zhruba na úrovni předcházejícího roku. Z toho lze usoudit, že přes rostoucí ceny některých surovin (hlavně přírodního kaučuku) a energií k větším cenovým změnám nedošlo. Důvodem je hlavně velmi silná konkurence jak ve výrobě pneumatik, tak u zboží z plastů. 177

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 10.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000-2005 meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 SKP 25.1 100,7 101,5 97,7 101,1 99,4 SKP 25.2 99,5 97,5 97,3 101,1 100,1 SKP 25 99,7 98,3 97,4 101,1 100,0 10.5.2. Základní produkční charakteristiky Tendence ve vývoji hlavních produkčních charakteristik za období 2000-2005 zachycují tabulky 10.3, 10.4 a 10.5 a rovněž graf 10.4. Tabulka 10.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 25.1 28 705,1 40 337,2 47 210,8 56 018,3 61 325,1 68 193,5 OKEČ 25.2 52 391,7 64 653,6 62 071,4 74 873,9 88 932,7 102 717,3 OKEČ 25 81 096,8 104 990,8 109 282,2 130 892,2 150 257,8 170 910,8 meziroční index (b.c.) x 129,5 104,1 119,8 114,8 113,7 kumulovaný index (b.c.) 100,0 129,5 134,8 161,4 185,3 210,7 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 25.1 28 705,1 40 712,8 49 901,5 59 176,8 64 119,0 72 587,8 OKEČ 25.2 52 391,7 64 703,4 64 539,2 78 795,8 93 407,4 108 903,6 OKEČ 25 81 096,8 105 416,2 114 440,7 137 972,6 157 526,4 181 491,4 meziroční index (s.c.) x 130,0 108,6 120,6 114,2 115,2 kumulovaný index (s.c.) 100,0 130,0 141,1 170,1 194,2 223,8 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 10.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 25.1 9 122,5 10 124,4 11 708,7 14 120,8 15 704,4 18 757,3 OKEČ 25.2 14 288,4 16 711,3 18 558,1 22 161,9 23 965,7 25 049,9 OKEČ 23 410,9 26 835,7 30 266,8 36 282,7 39 670,1 43 807,2 meziroční index (b.c.) x 114,6 112,8 119,9 1 09,3 110,4 kumulovaný index (b.c.) 100,0 114,6 129,3 155,0 169,5 187,1 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 25.1 9 122,5 10 125,9 11 523,5 14 217,0 16 761,1 21 377,2 OKEČ 25.2 14 288,4 16 047,6 17 197,7 21 773,5 24 972,3 27 005,9 OKEČ 25 23 410,9 26 173,5 28 721,2 35 990,5 41 733,4 48 383,1 meziroční index (s.c.) x 111,8 109,7 125,3 116,0 115,9 kumulovaný index (s.c.) 100,0 111,8 122,7 153,7 178,3 206,7 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Z výše citovaných tabulek a grafu lze zjistit následující obecnější tendence v odvětví: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c. i s.c.) rostly v celém sledovaném období velmi dynamicky. Výjimkou byl pouze rok 2002, kdy i toto odvětví zasáhly v některých regionech srpnové povodně. V letech 2000-2005 stouply tržby (ve s.c.) v oboru 25.1 o téměř 153, hlavně díky 178

Výroba pryžových a plastových výrobků Tabulka10. 5 Počet pracovníků v letech 2000-2005 (osoby) 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 25.1 16 488 18 768 18 879 19 314 19 922 20 159 OKEČ 25.2 40 085 44 831 45 248 48 587 53 270 58 606 OKEČ 25 56 573 63 599 64 127 67 901 73 192 78 765 meziroční index x 112,4 100,8 105,9 107,8 107,6 kumulovaný index 100,0 112,4 113,4 120,0 129,4 139,2 * předběžná hodnota 140 130 260 220 120 180 110 140 100 100 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 60 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Počet zaměstnaných osob OKEČ 25 Tržby za VV a S OKE 25 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP 220 180 140 100 60 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Účetní přidaná hodnota OKEČ 25 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 10.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000-2005 mimořádnému rozvoji výroby pneumatik. V oboru 25.2 bylo tempo jen mírně pomalejší - ve stejném období nárůst tržeb ve s.c. o 108, daleko nad průměrem zpracovatelského odvětví, hlavně díky vysoké poptávce v navazujících odvětvích, tedy v automobilovém, elektrotechnickém, potravinářském průmyslu a ve stavebnictví. Příznivý vývoj nepochybně akcelerovala vysoká investiční aktivita, kterou stát v řadě případů podpořil investičními pobídkami. Pozitivně lze hodnotit i vývoj účetní přidané hodnoty, která stoupla v letech 2000-2005 o více než 87 (v b.c.) a o téměř 107 (ve s.c.). Přitom v oboru 25.1 bylo tempo růstu rychlejší (ve s.c. 134,3 ), zatímco v oboru 25.2 pouze o 89. Důvodem byly především nákupy špičkových technologií, které pomohly posunout konkurenceschopnost odvětví, zvláště ve výrobě pneumatik, na úroveň světové špičky. Specifickým rysem odvětví je, že jako jedno z mála ze zpracovatelského průmyslu se významně podílí na řešení nezaměstnanosti v některých regionech. V letech 2000-2005 v odvětví stoupl počet zaměstnanců o 22,2 tisíc a jen v loňském roce jich přibylo 5 573. Většina nových míst vzniká v oboru 25.2, který se každý rok rozšíří o několik desítek podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci, většinou u subdodavatelů pro navazující odvětví. 179

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Základní tendence ve vývoji nákladů celkem a nákladů osobních (v b.c.) za posledních šest let přibližují tabulky 10.6 a 10.7. Tabulka 10.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 25.1 36 768,2 51 831,8 57 368,9 65 942,3 76 690,3 86 660,1 OKEČ 25.2 66 185,9 80 039,3 73 198,5 82 866,1 101 031,4 111 639,7 OKEČ 25 102 954,1 131 871,1 130 567,4 148 808,4 177 721,7 198 299,8 meziroční index (b.c.) x 128,1 99,0 114,0 119,4 111,6 kumulovaný index (b.c.) 100,0 128,1 126,8 144,5 172,6 192,6 * předběžná hodnota Tabulka 10.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 25.1 4 194,7 4 896,6 5 351,3 5 778,7 6 234,8 6 530,2 OKEČ 25.2 7 890,2 9 288,8 10 314,4 11 631,8 13 887,6 16 082,8 OKEČ 25 12 084,9 14 185,4 15 665,7 17 410,5 20 122,4 22 613,0 meziroční index (b.c.) x 117,4 110,4 111,1 115,6 112,4 kumulovaný index (b.c.) 100,0 117,4 129,6 144,1 166,5 187,1 * předběžná hodnota Z tabulky 10.6 lze zjistit, že celkové náklady v odvětví rostly nejrychleji v posledních třech letech, což je dáno mimořádnou dynamikou tržeb, výkonů a účetní přidané hodnoty. V roce 2005 se sice tempo růstu mírně zpomalilo, avšak i tak bylo dvouciferné. Rychleji rostly celkové náklady v oboru 25.1 (2005/ 2000 - index 235,7) nežli v oboru 25.2 (index 168,7). Relativně vysoký nárůst nákladů je ovlivněn hlavně zvyšováním počtu zaměstnanců a částečně také rostoucími cenami surovin a hlavně energií. Tabulka 10.7 pak potvrzuje, že růst osobních nákladů byl ve sledovaných letech stabilní, kumulativně za šest let o 87, z toho v oboru 25.1 o necelých 56 a v oboru 25.2 o téměř 104, což, stejně jako u nákladů celkem, souvisí s prudkým nárůstem počtu zaměstnaných osob. 10.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulky 10.8 a 10.9, spolu s grafem 10.5 naznačují vývoj odvětví v ukazatelích produktivity práce. Tabulka 10.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 180 (tis. Kč/zam.) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 25.1 553,3 539,5 620,2 731,1 788,3 930,5 OKEČ 25.2 356,5 372,8 410,1 456,1 449,9 427,4 OKEČ 25 413,8 422,0 472,0 534,3 542,0 556,2 meziroční index (b.c.) x 102,0 111,9 113,2 101,4 102,6 kumulovaný index (b.c.) 100,0 102,0 114,1 129,1 131,0 134,4 (tis. Kč/zam.) s.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 25.1 553,3 539,5 610,4 736,1 841,3 1 060,4 OKEČ 25.2 356,5 358,0 380,1 448,1 468,8 460,8 OKEČ 25 413,8 411,5 447,9 530,0 570,2 614,3 meziroční index (s.c.) x 99,4 108,8 118,3 107,6 107,7 kumulovaný index (s.c.) 100,0 99,4 108,2 128,1 137,8 148,4 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000

Tabulka 10.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000-2005 Výroba pryžových a plastových výrobků (-) 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 25.1 0,460 0,484 0,457 0,409 0,397 0,348 OKEČ 25.2 0,552 0,556 0,556 0,525 0,579 0,642 OKEČ 25 0,516 0,529 0,518 0,480 0,507 0,516 * předběžná hodnota 150 105 130 100 110 95 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 25 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 25 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 10.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000-2005 Tabulka 10.8 potvrzuje, že produktivita práce v odvětví DH roste v obou oborech. Mnohem rychlejším tempem to však bylo v oboru 25.1 (2005/2000-168,2 v b.c. a 191,7 ve s.c.) nežli v oboru 25.2 (2005/ 2000-119,9 v b.c. a 129,3 ve s.c.). Zčásti je to vysvětlitelné tím, že výroba pneumatik je v ČR po technologické a organizační stránce na světové úrovni a jsou zde dosahovány vysoké kilogramové ceny. Loni to bylo ve vývozu cca 100 Kč/kg, což bylo více než v SRN a Rakousku. Přestože počet zaměstnanců v obou oborech odvětví roste, v úrovni ukazatele produktivity práce z účetní přidané hodnoty je odvětví nadále nad průměrem zpracovatelského průmyslu (v roce 2005-614,6 tis.kč/zam. ve s.c., zatímco zpracovatelský průmysl celkem 471,3 tis.kč/zam.). Ukazatel vyjadřující podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě se v posledních šesti letech měnil jen minimálně a v koncovém roce 2005 dosáhl identické hodnoty jako v roce výchozím, tj. 0,516, což bylo mírně pod průměrem zpracovatelského průmyslu (0,540). Materiálové vstupy do odvětví DH z části pocházejí z tuzemska (jde hlavně o velkotonážní plasty, syntetické kaučuky, saze, změkčovadla, gumárenské směsi atd.). Na dovozu jsme plně závislí hlavně v případě přírodního kaučuku, konstrukčních plastů a speciálních aditiv, což zvyšuje dovozní náročnost odvětví. Výhledově se může situace ještě zhoršit, pokud dále porostou světové ceny ropy, energií a některých komodit, zvláště surovinových (přírodní kaučuk, plasty). Analýza konkursů a likvidací v odvětví za období 2000-2005 ukazuje, že jich bylo uskutečněno celkem 170 (podíl 0,6 na celkovém počtu) a dotkly se 3 825 pracovníků, což je 1,3 z celkového počtu. Samotné konkursy se týkaly 95 firem a 2 817 pracovníků. Nejvíce konkursů a likvidací se uskutečnilo v roce 2001 (36 organizací, 1 732 pracovníků), nejméně v roce 2004 (20 firem a 384 pracovníků). Likvidace proběhly u 75 organizací a týkaly se 1 008 lidí. 181

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 10.6. Zahraniční obchod 10.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky gumárenského a plastikářského průmyslu v letech 2000 až 2005 je zachycen v tabulce 10.10. Tabulka 10.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000-2005 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 25.1 24 110,7 26 142,7 32 211,0 32 392,3 41 275,1 43 591,5 SKP 25.2 28 166,3 31 834,3 31 775,9 36 434,4 45 484,3 48 707,8 SKP 25 52 277,0 57 977,0 63 986,9 68 826,7 86 759,4 92 299,3 meziroční index x 110,9 110,4 107,6 126,1 106,4 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 25.1 17 390,8 19 815,2 19 754,1 21 221,2 27 387,7 27 162,8 SKP 25.2 48 940,1 52 581,3 53 427,9 59 685,8 71 436,5 73 014,6 SKP 25 66 330,9 72 396,5 73 182,0 80 907,0 98 824,2 100 177,4 meziroční index x 109,1 101,1 110,6 122,1 101,4 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 25.1 6 719,9 6 327,5 12 456,9 11 171,1 13 887,4 16 428,7 SKP 25.2-20 773,8-20 747,0-21 652,0-23 251,4-25 952,2-24 306,8 SKP 25-14 053,9-14 419,5-9 195,1-12 080,3-12 064,8-7 878,1 182 Údaje k 9.3.2006 Pramen: ČSÚ Tendence v zahraničním obchodu v odvětví DH lze shrnout do následujících závěrů: Struktura vývozu byla v roce 2005 následující: obor 25.1 - podíl 47,3 (v roce 2004 47,6 ), obor 25.2 - podíl 52,7, (v roce 2004-52,3 ). Přitom vývoz v obou oborech rostl ve sledovaném období dynamicky (index 2005/2000 v oboru 25.1-180,8; v oboru 25.2 - index 172,9; celkem SKP 25 - index 176,6). Rozhodující exportní položkou byly v roce 2005 pneumatiky a vzdušnice (26,4 mld. Kč - podíl na celkovém vývozu 28,7 ), dále subobor 25.21- desky, listy, trouby, hadice z plastů - vývoz 19,1 mld. Kč (podíl 20,7 ) a subobor 25.24 - ostatní výrobky z plastů - vývoz 18,1 mld. Kč (podíl 19,6 ). Struktura dovozu hovoří jasně ve prospěch oboru SKP 25.2, který se na celkovém objemu v roce 2005 podílel téměř 73 (v roce 2004-72,2 ), zatímco obor SKP 25.1 pouze 27 (v roce 2004-27,8 ). Pozitivně lze hodnotit, že v posledních letech roste dovoz pomalejším tempem než vývoz, takže záporné saldo se postupně snižuje (v roce 2004 dosáhlo -12,1 mld. Kč, v roce 2005 to však bylo již pouze -7,9 mld. Kč, tedy o 4,2 mld. Kč méně. Největší dovozní položkou byl subobor SKP 25.24 - ostatní výrobky z plastů, kde v roce 2005 dovoz činil 31,2 mld. Kč, (podíl na celkovém dovozu SKP 25.2-42,7 ) a subobor SKP 25.21, kde dovoz dosáhl 29,4 mld. Kč (podíl na celkovém dovozu 40,3 ). Ve většině suboborů je saldo obchodní bilance záporné. Nejvyšší bylo v uplynulém roce v SKP 25.24 (-13 mld. Kč) a v suboboru SKP 25.21 (-10,3 mld. Kč). Naopak vysoké kladné saldo v roce 2005 vykázal jediný subobor 25.11- pláště a duše z pryže (+16,4 mld. Kč). Exportní výkonnost odvětví (vyjádřeno v SKP) je silně nad průměrem zpracovatelského průmyslu a většinou se pohybovala kolem 54-55. Pouze v minulém roce klesla na 50,3. Nejvyšší hodnotu má tento ukazatel v oboru 25.1 (loni dosáhl 70,4 ), zatímco v oboru 25.2 to bylo v roce 2005 pouze 39,5, což lze vysvětlit výrazně exportní orientací ve výrobě pneumatik a vzdušnic. Ukazatel penetrace má v odvětví kolísavý charakter - maximální hodnoty zatím dosáhl v roce 2000-26,9, minima naopak v roce 2004-17, v roce 2005 se však opět zvýšil na hodnotu 22,7.

Výroba pryžových a plastových výrobků Výsledky za leden - březen 2006 naznačují, že obchodní výměna v odvětví DH se bude i letos rozvíjet. Export z odvětví 25 totiž meziročně stoupl o 6 na 24,2 mld. Kč, z toho v oboru 25.1 o 1,5 na 11,7 mld. Kč a v oboru 25.2 o 10,6 na 12,5 mld. Kč. Protože však tempo růstu dovozu bylo tentokrát vyšší (+10,2, z toho v oboru 25.1 +9,1 a v oboru 25.2 +10,6 ), záporné saldo odvětví se ve sledovaném období zvýšilo o více než 1 mld. Kč. Z dosavadního vývoje lze zatím usuzovat, že případný pokles záporného salda nebude tak výrazný jako v minulém roce. 10.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky gumárenského a plastikářského průmyslu je zachycena v grafu 10.6 (zvláště vývoz a dovoz). Vývozní teritoria v roce 2005 Rakousko 4 V. Británie 5 Francie 5 Polsko 6 Slovensko 7 USA 3 Itálie 3 Ostatní 30 Německo 37 Dovozní teritoria v roce 2005 Rakousko 5 Polsko Slovensko 5 5 Itálie 6 Francie 6 Španělsko 3 Belgie 3 Ostatní 20 Německo 47 Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO Graf 10.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2005 - SKP 25 Z grafu 10.6 je patrné, že naším suverénně největším obchodním partnerem v odvětví DH je SRN (ve vývozu 37, v dovozu 47 ). V roce 2005 s Německem dosáhl obrat hodnoty 81,1 mld. Kč (snížení proti 2004 o 2,3 ) při vysokém záporném saldu, téměř 14 mld. Kč. Druhé místo ve výši obratu si udrželo Slovensko (v roce 2005-11,9 mld. Kč, z toho dovoz 5,1 mld. Kč a vývoz 6,8 mld. Kč), s nímž však náš obrat meziročně stoupl jen o 1,1. Na třetím místě figurovala Francie (obrat 10,9 mld. Kč, dovoz 6 mld. Kč, vývoz 4,9 mld. Kč) Vysoké záporné saldo máme také s Itálií (obrat 8,8 mld. Kč, záporné saldo 2,7 mld. Kč) a s Rakouskem (obrat 8,4 mld. Kč, záporné saldo 1,7 mld. Kč). Naopak kladné saldo jsme loni vykázali kromě Slovenska také s Polskem (+ 762 mil. Kč), s Velkou Británií (+ 2,2 mld. Kč), s USA (+ 1,2 mld. Kč) a s Maďarskem (+ 989 mil. Kč). Z teritoriálního hlediska je naším jasně největším partnerem EU - 25, na kterou z našeho vývozu v roce 2005 připadlo 83 (76,6 mld. Kč) a v dovozu dokonce 88,7, tj. 88,9 mld. Kč. Celkový obrat 183

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU ČR s EU - 25 dosáhl v loňském roce hodnoty 165,5 mld. Kč, avšak v porovnání s rokem 2004 vzrostl jen o 0,7, takže růst obchodní výměny byl zajišťován většinou ze zemí a teritorií mimo EU. 10.6.3. Tuzemská spotřeba 10.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Vývoj tuzemské spotřeby odvětví DH za léta 2000-2005 dokládá tabulka 10.11. Tabulka 10.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* SKP 25.1 18 089,6 18 177,7 20 468,0 21 979,5 24 167,8 26 847,5 SKP 25.2 72 700,5 69 676,0 73 986,3 83 302,0 94 887,4 102 699,5 SKP 25 90 790,1 87 853,7 94 454,3 105 281,5 119 055,2 129 547,0 meziroční index (b.c.) x 96,8 107,5 111,5 113,1 108,8 kumulovaný index (b.c.) 100,0 96,8 104,0 116,0 131,1 142,7, pozn.: změna metodiky výpočtu Tabulka 10.11 ukazuje, že tuzemská spotřeba výrobků vzrostla v letech 2000 až 2005 o 42,7, z toho v oboru 25.1 o 48,4 a v oboru 25.2 o 41,3. Po stagnaci či mírném nárůstu v období 2000-2002 se v dalších letech ukazatel dynamicky zvyšoval, díky vysoké poptávce po výrobcích z pryže i plastů. Vysoké tempo se udrželo i v minulém roce, hlavně zásluhou rozvoje automobilového průmyslu a pro finální potřebu (nárůst o 11,1 v oboru 25.1, v oboru 25.2 nárůst o 8,2 ). Protože sortimentní nabídka se neustále rozšiřuje a možností aplikace přibývá, lze očekávat, že tuzemská spotřeba výrobků v odvětví DH poroste i v nejbližších letech. 10.7. Investice Odvětví DH patří v rámci zpracovatelského průmyslu k investičně nejaktivnějším a přes pokles v minulém roce tu bylo loni proinvestováno 8,9 mld. Kč, což představovalo 6,2 z celkových investic do zpracovatelského průmyslu. Strojní investice dosáhly hodnoty 6,3 mld. Kč a stavební 2,4 mld. Kč, přičemž většina směřovala do výstavby nových a modernizace stávajících kapacit, hlavně pro potřeby automobilového a elektrotechnického průmyslu. V současné době působí v ČR již několik desítek podniků, které se specializují na výrobu automobilových plastových dílů a tento počet není konečný, ale lze očekávat jejich růst, s tím jak se bude dále rozvíjet automobilový průmysl. Do konce roku 2005 vydalo MPO celkem 15 rozhodnutí o příslibu investičních pobídek a další případy jsou rozpracovány. 10.7.1. Přímé zahraniční investice Vývoj v oblasti přímých zahraničních investic (PZI) nabízí tabulka 10.12 a graf 10.7. Tabulka 10.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 25 (v mil. CZK) k 31.12.2000 k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 Zahr. investice v ČR 19 207,8 22 717,9 26 540,4 29 394,3 34 139,3 Tuzem. investice v zahraničí 82,3 75,7 84,7 1 016,2 621,8 Pramen: ČNB 184

Výroba pryžových a plastových výrobků 180 160 1 280 880 140 120 480 100 2000 2001 2002 2003 2004 80 2000 2001 2002 2003 2004 Přímé zahraniční investice OKEČ 25 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 25 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 10.7 Tuzemské a zahraniční investice Tabulka 10.12 potvrzuje, že zájem investovat v ČR v tomto odvětví je trvale vysoký. Objem investic za sledované období 2000-2004 vzrostl o téměř 78 a celkově byl vyšší než v příbuzném chemickém a farmaceutickém průmyslu (DG). Důvodem je silně se rozvíjející automobilový a elektrotechnický průmysl, solidní infrastruktura a blízkost východních trhů, což činí ČR přitažlivou destinací pro zahraniční investory. Své filiálky zde založily a provozují velké nadnárodní skupiny a společnosti (např. Siemens, Bosch, Wilden AG, Valeo, IVG Colbachini, SAI Automotive, HP Pelzer Gruppe atd.). Vzhledem k tomu, že již byla potvrzena výstavba nové obří automobilky firmy Hyundai v Nošovicích a také další automobilky v ČR postupně zvyšují svoji výrobu, lze předpokládat, že příliv zahraničních investic do ČR bude pokračovat nejméně další dva až tři roky. Slabší je zatím zájem o investování českých firem v zahraničí. Některé naše firmy sice založily v cizině své filiálky, většinou však jde o obchodní zastoupení, zatímco zájem o výrobní závody je dosud slabý. 10.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Výroba zboží z pryže a plastů již několik let patří ke štikám mezi odvětvími zpracovatelského průmyslu. Jen v EU - 25 zaměstnává na 1,5 milionu lidí a jeho produkce podle studie sdružení Plastics Europe poroste i v příštích letech. Poptávka by se měla výrazněji zvyšovat především v zemích střední a východní Evropy, kde v roce 2003 průměrná spotřeba plastů na obyvatele dosahovala jen 42 kilogramů za rok, zatímco v EU - 15 se v té době blížila 100 kilogramům. V roce 2003 se nejvíce plastů v Evropě spotřebovalo k výrobě obalových materiálů (37,2 ), dále ve stavebnictví (18,5 ) a v elektrotechnickém průmyslu (8,5 ). Struktura spotřeby se však mezitím změnila, neboť v poslední době roste nejdynamičtěji spotřeba plastů v automobilovém průmyslu a ve strojírenství. Díky trvale vysoké investiční aktivitě a trvalému zájmu domácích a zahraničních investorů již dnes lze konstatovat, že odvětví je konkurenčně srovnatelné s vyspělými státy v rámci EU - 25. Svědčí o tom kupříkladu to, že ČR je v současné době evropskou jedničkou v počtu vstřikovacích a zpracovatelských strojů na obyvatele a naše výrobní závody dokáží flexibilně a pohotově reagovat na vývojové trendy a bez problémů zásobovat navazující zpracovatelská odvětví. To je také jeden z hlavních důvodů, proč řada zahraničních firem umísťuje do ČR nejen výrobu a zpracování plastů, ale také vývoj, nástrojárny a výrobu forem. Pozitivně možno též hodnotit, že tuzemské i zahraniční firmy s českým managementem se trvale snaží přicházet na trh s novými výrobky, technologiemi, nápaditým designem apod. Vzhledem k dynamickému rozvoji obou výrobkových oborů odvětví DH lze konstatovat, že český gumárenský průmysl je již dnes konkurenčně srovnatelný i s těmi vyspělými evropskými státy, kde je vysoce rozvinutý automobilový a elektrotechnický průmysl (SRN, Francie, Itálie) a kilogramové ceny našeho vývozu se v roce 2005 pohybovaly v obou oborech kolem 95-100 Kč, takže byly v rámci oboru 25.1 srovnatelné s cenami dovozními a v oboru 25.2 je dokonce převyšovaly. Příznivě vyznívá také naše srovnání se státy CEFTA a to i přesto, že hlavně plastikářský sektor v zemích 185

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU střední a východní Evropy zaznamenal v posledních letech mimořádný rozmach. Názorně to dokumentují tabulky 10.13 a 10.14. Tabulka 10.13 Vývoj exportu výrobků SKP 25 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, ) 2000 2001 2002 2003 1. - 4. 2004 z CEFTA 2 466 288 3 189 307 3 807 179 4 408 143 1 668 785 meziroční index x 129,3 119,4 115,8 116,9 z toho z ČR 904 272 1 134 837 1 323 941 1 462 978 546 280 meziroční index x 125,5 116,7 110,5 115,0 Pramen: EUROSTAT Tabulka 10.14 Vývoj exportu výrobků SKP 25 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) 5.- 12. 2004 z ČR 1 223 087 z nově přistoupivších zemí 3 696 199 z vyspělých zemí EU (15) 38 484 877 ze zemí OECD (mimo členy EU) 5 941 725 Pramen: EUROSTAT Z tabulek 10.13 a 10.14 lze zjistit, že podíl ČR na exportu odvětví DH ze zemí CEFTA do EU se stabilně pohybuje kolem 33 a tato relace se fakticky nezměnila ani po rozšíření Evropské unie o deset nových členských států od května 2004. Potvrzují to i výsledky obchodní výměny v odvětví DH, kde z našeho vývozu připadlo na EU - 25 celkem 83, a v dovozu dokonce 89. 10.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Gumárenský a plastikářský průmysl má řadu dobrých předpokladů pro další úspěšný rozvoj a jeho pozice by měla v rámci zpracovatelských odvětví dále posilovat: disponuje solidní surovinovou základnou, v rámci zpracovatelského průmyslu patří ve většině oblastí ke konkurenceschopným díky masivnímu vstupu zahraničního kapitálu, který do ČR přinesl moderní technologie a výrobní techniku, plastikářský i gumárenský průmysl se stal významným faktorem v naší ekonomice díky těsným vazbám na navazující zpracovatelská odvětví jako automobilový, elektrotechnický a potravinářský průmysl, strojírenství, stavebnictví apod. Díky těmto vazbám patří k exportně orientovaným odvětvím se zajištěným odbytem a obchodní výměna roste v posledních letech vysokým tempem, roste absolutně počet zaměstnanců v odvětví a každoročně vzniká několik desítek většinou malých a středních podniků. Důležitým faktorem je i rostoucí objem přidané hodnoty, kterou přináší odvětví do naší ekonomiky, spotřeba plastů v ČR je v porovnání s vyspělým průmyslovým světem nadále relativně nízká, lze však očekávat, že poptávka po zboží z plastů dynamicky poroste i v příštích letech, plasty se navíc staly významnou hnací silou pro inovaci výrobků a výrobních zařízení, neboť jejich unikátní vlastnosti mohou lépe naplňovat požadavky uživatelů na výrobky, problémy v oblasti životního prostředí (recyklace plastů, problém ojetých pneumatik a jejich zhodnocení) v odvětví sice existují, ale jsou v zásadě řešitelné. Z výše uvedených důvodů lze budoucí vyhlídky odvětví hodnotit jako příznivé, a to v obou výrobních oborech a lze proto předpokládat, že i v nejbližších letech bude jeho postavení v našem zpracovatelském průmyslu dále posilovat. 186