Z N A L E C K Ý P O S U D E K

L E N S K U P I N Y V Y H O T O V E N Í. 1 2 3 4 Z N A L E C K Ý P O S U D E K. 1 5 6-1 5 / 2 0 0 6 O S T A N O V E N Í C E N Y A K C I Í S P O L E N O S T I Z á s o b o v á n í t e p l e m V s e t í n a. s. Objednatel : I: 451 92 588 Jiráskova 1326 755 01 Vsetín Úel posudku: Odhad ceny pedmtu dražby ve smyslu ust. 13 odst.1 zák.. 26/2000 Sb., o veejných dražbách v platném znní Posudek vypracoval: Ing. Libor Buek Prmyslová 899 686 01 Uherské Hradišt Ocenní provedeno ke dni: 30. dubna 2006 Datum vyhotovení: 12. ervence 2006 Tento posudek obsahuje 61 stran textu a 42 stran píloh a pedává se ve tyech písemných vyhotoveních.

OBSAH 1. Úvod... 5 1.1. ZÁKLADNÍ POJMY... 5 1.2. ZNALECKÝ ÚKOL... 6 1.3. PEDMT OCENNÍ... 6 1.4. DRAŽBA CENNÝCH PAPÍR... 6 1.5. PRÁVNÍ RÁMEC OCE OVÁNÍ... 6 1.6. METODY OCE OVÁNÍ AKCIÍ... 7 1.6.1. Ocenní na základ analýzy majetku (majetkové metody)... 7 1.6.2. Ocenní na základ analýzy výnos (výnosové metody)... 8 1.6.3. Ocenní na základ analýzy trhu (tržní metody)... 9 1.6.4. Ocenní kombinací jednotlivých metod... 9 1.7. PEDNOSTI A NEDOSTATKY JEDNOTLIVÝCH METOD... 10 1.8. VSTUPNÍ DATA... 10 1.9. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT... 10 2. Údaje o spolenosti... 11 2.1. ZALOŽENÍ SPOLENOSTI... 12 2.2. PEDMT INNOSTI... 12 2.3. AKCIE... 12 2.4. ÚDAJE O AKCIONÁÍCH... 13 2.5. STAV ÚETNICTVÍ... 13 2.6. MAJETEK A ZÁVAZKY SPOLENOSTI... 13 3. Metodika diskontovaného volného penžního toku pro vlastníky a vitele... 15 3.1. VÝPOET PRMRNÝCH VÁŽENÝCH NÁKLAD NA KAPITÁL... 15 3.1.1. Náklady vlastního kapitálu... 15 3.1.2. Úroková míra cizího kapitálu... 17 3.1.3. Váhy jednotlivých složek kapitálu... 17 3.1.4. Prmrné vážené náklady na kapitál... 17 3.2. CELKOVÁ HODNOTA PODNIKU... 17 3.2.1. Metoda volného penžního toku pro vlastníky a vitele... 18 4. Analýza potenciálu podniku a prognóza budoucího vývoje... 21 4.1. VÝVOJOVÝ POTENCIÁL TRHU... 21 4.1.1. Makroekonomické prostedí... 21 4.1.2. Odvtví energetiky... 21 4.1.3. Citlivost na sezónní vlivy... 30 4.1.4. Emisní povolenky... 30 4.1.5. Bariéry vstupu do odvtví... 30 4.1.6. Regulace cen... 30 4.1.7. Podíl spolenosti na trhu, hlavní konkurenti, hlavní zákazníci... 30 4.2. VNITNÍ POTENCIÁL SPOLENOSTI... 32 4.2.1. Výroba a rozvod tepelné energie... 32 4.2.2. Elektina... 34 4.2.3. Telekomunikace... 36 4.2.4. Vodní hospodáství... 36 4.2.5. Zamstnanci... 38 4.2.6. Organizaní struktura... 39 Strana 2

5. Finanní analýza podniku... 40 5.1. ÚETNÍ POLITIKA... 40 5.1.1. Fiskální období... 40 5.1.2. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek... 40 5.1.3. Dlouhodobý finanní majetek... 40 5.1.4. Zásoby... 40 5.1.5. Pohledávky... 41 5.1.6. Závazky z obchodních vztah... 41 5.1.7. Úvry... 41 5.1.8. Rezervy... 41 5.1.9. Odpisové plány a použité metody pro úetní odpisy... 41 5.1.10. Ukazatel úrokového krytí... 41 5.1.11. Ukazatele likvidity... 41 5.1.12. Ukazatele rentabillity... 42 5.1.13. Ukazatele obratu... 42 5.1.14. Ukazatele produktivity... 43 5.1.15. Ukazatele kapitálového trhu... 43 5.1.16. Vlastní finanní analýza... 43 5.2. SWOT... 46 5.3. FINANNÍ PLÁN PODNIKU... 47 5.3.1. Zásady uplatnné pi modelování finanního plánu... 47 5.3.2. Plánované provozní výnosy... 48 5.3.3. Plánované provozní náklady... 49 5.3.4. Pracovní kapitál... 50 5.3.5. Investice a odpisy... 51 5.3.6. Rezervy... 51 5.4. POUŽITÝ ZPSOB OCENNÍ... 52 6. Metoda diskontovaných penžních tok pro vlastníky a vitele... 53 6.1. DISKONTNÍ MÍRA... 53 6.1.1. Náklady vlastního kapitálu... 53 6.1.3. Prmrné vážené náklady kapitálu WACC... 55 6.2. NEPROVOZNÍ MAJETEK... 56 6.3. PROVOZNÍ HOSPODÁSKÝ VÝSLEDEK PED ÚROKY A DANMI... 56 6.4. VÝPOET VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU... 56 6.5. URENÍ POKRAUJÍCÍ HODNOTY... 57 6.6. ZJIŠTNÍ HODNOTY AKCIE METODOU DCF... 58 7. Korekce pedbžného ocenní... 58 8. Závr... 60 Strana 3

PROHLÁŠENÍ Já, níže podepsaný, Ing. Libor Buek prohlašuji, že nemám v souasné dob a ani v budoucnosti nebudu mít osobní zájem na majetku, který je pedmtem tohoto posudku je vyloueno jakékoli personální propojení i jiné dvody, které by mohly zpochybnit moji nezávislost pedpokládám plný soulad se všemi zákony a pedpisy v eské republice a odpovdné vlastnictví a správu vlastnických práv podklady poskytnuté objednatelem pro úel tohoto ocenní nebyly provovány a byly považovány za správné, pravdivé a reálné veškeré zmny informací nebo základních pedpoklad, z nichž jsem pi ocenní vycházel, by mohly mít významný vliv na výslednou hodnotu ocenní v posudku byly respektovány všechny podstatné skutenosti, které mi byly v dob zpracování ocenní známé odhadnutá hodnota respektuje obecné podmínky trhu k datu ocenní toto ocenní bylo provedeno pouze pro úel stanovený v tomto posudku a nejsem odpovdný za jakékoli jiné použití tohoto posudku než pro tento úel Strana 4

1. ÚVOD 1.1. ZÁKLADNÍ POJMY Cena je pojem používaný pro ástku, která je požadována, nabízena nebo zaplacena za zboží nebo službu. Vzhledem k finanním možnostem, motivacím nebo zájmm kupujícího nebo prodávajícího mže nebo nemusí mít cena zaplacená za zboží i služby vztah k hodnot, kterou tomuto zboží nebo služb mohou pipisovat jiní. Cena je indikací relativní hodnoty pipisované zboží konkrétním kupujícím v konkrétních podmínkách. S touto definicí je v souladu i aktuální definice ceny, uvedená v zákon.151/97 Sb., o oceování majetku: obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena pi prodejích stejného, pípadn obdobného majetku, nebo pi poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku, ke dni ocenní. Pitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimoádných okolností trhu, osobních pomr prodávajícího, nebo kupujícího, ani vliv zvláštní obliby. Mimoádnými okolnostmi se rozumjí napíklad stav tísn prodávajícího nebo kupujícího, dsledky pírodních i jiných kalamit. Osobními pomry se rozumjí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota pikládaná majetku nebo služb, vyplývající z osobního vztahu k nim. Hodnota je ekonomický pojem, je výrazem schopnosti zboží být pedmtem smny. Hodnota není skuteností, ale odhadem ohodnocení zboží a služeb v daném ase, podle konkrétní definice hodnoty. Hodnota by mla být výsledkem stetu nabídek kupujícího a prodávajícího. Protože není tato podmínka splnna, je provádno ocenní. Výsledkem je potom stanovení tržní hodnoty, ale ta není hodnotou smnnou, již realizovanou, ale potencionálním východiskem pro cenové jednání o individuální koupi. Základem hodnoty v odhadu je objektivní (tržní) hodnota ( fair value ) vyjádená v penžních jednotkách (v eské právní terminologii cena obvyklá). Tato objektivní hodnota je definována v souladu s doporueními Evropského sdružení odhadc majetku TEGOVOFA (The European Group of Fixed Assets) jako finanní ástka, která mže být smnna mezi dobrovoln jednajícím potenciálním kupujícím a prodávajícím, aniž by byl inn nátlak na koupi nebo prodej. Pitom ob zúastnné strany si pln uvdomují a znají všechna relevantní fakta o dané vci. Podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto úelu sloužit. istým obchodním majetkem je obchodní jmní po odetení veškerých závazk vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li právnickou osobou. Obchodním majetkem právnické osoby rozumíme veškerý její majetek. Vlastní kapitál tvoí vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na stran pasiv. Strana 5

1.2. ZNALECKÝ ÚKOL Znaleckým úkolem je odhadnout cenu pedmtu dražby v míst a ase obvyklou ve smyslu ustanovení 13 odst. 1 zák.. 26/2000 Sb., o veejných dražbách v platném znní. 1.3. PEDMT OCENNÍ Pedmtem posudku je ocenní 2 419 ks akcií v jednotkové jmenovité hodnot 1000,-K, na jméno vydaných spoleností, se sídlem Jiráskova 1326, 755 01 Vsetín, I: 451 92 588, která byla zapsána do obchodního rejstíku, vedeného Krajským soudem v Ostrav, dne 6. kvtna 1992, oddíl B, vložka 420 (dále též jen jako Zásobování teplem Vsetín ). Ocenní pedmtných akcií je provedeno ke dni 30.dubna 2006. 1.4. DRAŽBA CENNÝCH PAPÍR Ustanovení 214 odst. 4 zák.. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znní, upravuje postup nakládání s listinnými cennými papíry, které nejsou kótované a které nebyly pi pemn podoby akcionái pevzaty ani v dodatené pimené lht. Tyto akcie prodá pedstavenstvo prostednictvím obchodníka s cennými papíry bez zbyteného odkladu na úet dotené osoby ve veejné dražb. 1.5. PRÁVNÍ RÁMEC OCE OVÁNÍ V eské republice upravuje oceování vcí, práv a jiných majetkových hodnot pro úely stanovené zvláštními pedpisy zákon. 151/1997 Sb., o oceování majetku. Majetek a služba se oceují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný zpsob oceování. Jiným zpsobem oceování se rozumí a) nákladový zpsob, který vychází z náklad, které by bylo nutno vynaložit na poízení pedmtu ocenní v míst ocenní a podle stavu ocenní b) výnosový zpsob, který vychází z výnosu z pedmtu ocenní skuten dosahovaného nebo z výnosu, který lze z pedmtu ocenní za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu c) porovnávací zpsob, který vychází z porovnání pedmtu ocenní se stejným nebo obdobným pedmtem a cenou sjednanou pi jeho prodeji; je jím též ocenní vci odvozením z ceny jiné funkn související vci d) oceování podle jmenovité hodnoty, které vychází z ástky, na kterou pedmt ocenní zní nebo která je jinak zejmá e) oceování podle úetní hodnoty, které vychází ze zpsob oceování stanovených na základ pedpis o úetnictví f) oceování podle kurzové hodnoty, které z ceny pedmtu ocenní zaznamenané ve stanoveném období na trhu g) oceování sjednanou cenou, kterou je cena pedmtu ocenní sjednaná pi jeho prodeji, popípad cena odvozená ze sjednaných cen Oceování kótovaných cenných papír obchodovaných na regulovaném trhu upravuje 19 odst.1 písm.a) Kótované cenné papíry tuzemské nebo zahraniní, obchodované na tuzemském regulovaném trhu nebo souasn na tuzemském i zahraniním regulovaném trhu, se oceují kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v den ocenní. Pokud nebylo v den ocenní cenným papírem na tuzemské burze obchodováno, ocení se posledním kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v období pecházející 30 dn pede dnem ocenní, pokud byl v tomto dni cenný papír obchodován. Nebyl-li cenný papír obchodován na tuzemské burze v tchto posledních dnech, ocení se nejnižším dosaženým kurzem Strana 6

vyhlášeným ve stejném období u ostatních organizátor tuzemského mimoburzovního trhu cenných papír. Oceování kótovaných cenných papír neobchodovaných na regulovaném trhu a nekótovaných cenných papír stanovuje 20 odst.1 písm.a) Kótované cenné papíry neobchodované na regulovaném trhu a nekótované cenné papíry se oceují takto: a) akcie a podílové listy uzavených podílových fond podílem, v jehož itateli je vlastní kapitál a akciové spolenosti nebo uzaveného podílového fondu podle úetní závrky za pedchozí úetní období, pokud není prokázána jiná hodnota vlastního kapitálu, a ve jmenovateli poet vydaných akcií nebo podílových list pevedený na shodnou emisní hodnotu Oceování podniku je upraveno v 24 Podnik nebo jeho ást se oceuje soutem cen jednotlivých druh majetk zjištných podle tohoto zákona sníženým o ceny závazk. Je umožnno provést ocenní výnosovým zpsobem i v kombinaci s majetkovým ocenním. 1.6. METODY OCE OVÁNÍ AKCIÍ Finanní ocenní akcií si klade za cíl vyjádit jejich hodnotu penžitým ekvivalentem. Pi stanovování výsledné penžité hodnoty se používají v zásad ti skupiny oceovacích metod: majetkové metody, metody výnosové, metody porovnávací a metody kombinované 1.6.1. OCENNÍ NA ZÁKLAD ANALÝZY MAJETKU (MAJETKOVÉ METODY) 1.6.1.1. METODA ÚETNÍ HODNOTY Metoda úetní hodnoty vychází z informací zjištných v úetnictví. Schopnost zobrazit reálnou hodnotu majetku ke dni ocenní je omezena platnými postupy útování, které nezobrazují reálnou hodnotu majetku ponvadž úetní hodnota aktiv je vyjádena v historických poizovacích cenách úetní hodnota zásob, materiálu a výrobk nevyjaduje aktuální nákupní i prodejní cenu o pohledávkách je útováno v nominálních hodnotách Úetní hodnota vlastního kapitálu pedstavuje rozdíl mezi úetní hodnotou celkových aktiv a úetní hodnotou všech závazk. Na úetní hodnotu vlastního kapitálu je teba pohlížet jako na výchozí hodnotu pro jednoduché zjištní hodnoty podniku. 1.6.1.2. METODA SUBSTANNÍ HODNOTY Substanní hodnotou podniku rozumíme souhrn relativn samostatných ocenní jednotlivých majetkových složek z pohledu jejich zapojení do fungujícího podniku (princip going concern). Tato metoda je nejbližší pojetí 24 odst.1 zákona.151/1997 Sb., o oceování majetku. U jednotlivých složek aktiv je zjišována jejich reprodukní hodnota snížená o patiné opotebení. Takto zjištná Strana 7

hodnota pedstavuje substanní hodnotu brutto. Náklady na znovupoízení pro ocenní substanní hodnoty je možné zjišovat nkolika zpsoby: metoda tržního porovnání (vychází z již realizovaných prodej ekvivalentního majetku) metoda výnosová (výnos pedstavuje diskontovaný budoucí finanní tok spojený s danou majetkovou ástí) metoda indexová (vychází z historických cen, které jsou upraveny cenovým indexem) pímé zjišování cen (odvozením z kalkulací a ceník) oceování podle zvolené jednotky (pepotem na zvolenou jednotku) metoda funkního zjišování cen (kombinace pedchozích metod) 1.6.1.3. METODA LIKVIDANÍ HODNOTY V pípad podnik v likvidaci i ztrátových podnik je kalkulována likvidaní hodnota podniku. Likvidaní hodnotou se rozumí souet prodejních cen jednotlivých majetkových složek podniku po úhrad náklad spojených s likvidací. V ocenní podniku likvidaní hodnota tvoí dolní hranici ocenní hodnoty podniku a je kritériem úvah o sanaci podniku. Pokud je likvidaní hodnota vyšší než jeho výnosová hodnota po sanaci, je neekonomické provádt revitalizaci podniku a lépe pistoupit k likvidaci podniku. 1.6.2. OCENNÍ NA ZÁKLAD ANALÝZY VÝNOS (VÝNOSOVÉ METODY) 1.6.2.1. METODA VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VITELE Metoda volného penžního toku pro vlastníky a vitele (Free Cash Flow to the Firm) vychází z penžního toku podniku financovaného pouze vlastním kapitálem a reálná struktura financování se respektuje pomocí diskontní sazby. Výsledkem této metody je stanovení hodnoty podniku. Hodnota vlastního kapitálu se stanoví následn jako rozdíl hodnoty podniku a cizího kapitálu vyvolávajícího náklady na poátku plánovacího období. Jednotlivé modifikace této metody se odlišují zpsobem stanovení pokraující hodnoty, kterou lze stanovit pomocí perpetuity, tvoené soutem diskontovaného volného penžního toku 2. fáze na základ odhadu pomru tržní ceny akcie a zisku dosaženého na akcii (P/E) tzv. likvidaní hodnoty, pedstavující odhad ocenní podniku na poátku 2. fáze pomocí úetní hodnoty podniku na konci plánovacího období modelu tvorby hodnoty (tempo rstu istého provozního zisku a rentability istých investic) 1.6.2.2. METODA VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY Metoda volného penžního toku pro vlastníky (Free Cash Flow to the Equity) vychází z istého penžního toku pro vlastníky (v podob zisku zadrženého ve firm, resp. dividend a podíl na zisku), zbývajícího po úhrad úrok a splátek cizího kapitálu, poskytnutého viteli. Hodnota 2. fáze se stanoví opt pomocí perpetuity. Tato metoda vede primárn ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu, takže hodnota podniku se stanoví následn jako souet zjištné hodnoty vlastního kapitálu a cizího úroeného kapitálu na poátku plánovacího období. 1.6.2.3. METODA EKONOMICKÉ PIDANÉ HODNOTY Metoda ekonomické pidané hodnoty vychází z výpotu veliiny, o kterou istý provozní zisk pevyšuje náklady investovaného kapitálu (tzv. Economic Value Added EVA ). Hodnotu podniku tvoí souet hodnoty 1. fáze (souhrn diskontované ekonomické pidané hodnoty za plánovací období), hodnoty 2. Strana 8

fáze (diskontovaná perpetuita) a celkového investovaného kapitálu na poátku plánovacího období. Podobn jako v pedchozí metod vede tato metoda primárn ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu, takže hodnota podniku se stanoví následn jako souet zjištné hodnoty vlastního kapitálu a cizího úroeného kapitálu na poátku plánovacího období. 1.6.2.4. METODA MINULÝCH KAPITALIZOVANÝCH ISTÝCH VÝNOS Metoda minulých kapitalizovaných istých výnos vychází z tzv. odnímatelného istého výnosu, tj. velikosti prostedk, které je možné rozdlit vlastníkm. Hodnotu podniku lze pak stanovit z odnímatelných istých výnos dosahovaných v minulosti zpravidla po období 3 až 5 let. Výsledkem je pak primárn hodnota vlastního kapitálu. 1.6.2.5. DIVIDENDOVÉ DISKONTNÍ MODELY Výnos pro akcionáe plynoucí ve form dividendy a kapitálového zhodnocení je základem pro výpoet hodnoty akcií pomocí dividendových diskontních model. Pro aplikaci tchto model jsou nutné následující pedpoklady: ustálená struktura financování stabilní dlouhodobá dividendová politika (ustálený výplatní pomr) vysoká závislost mezi dividendou a volným penžním tokem pro akcionáe Základním dividendovým diskontním modelem je Gordonv model pro stabilní rst kde A = DIV/ (r-g) A.hodnota akcie DIV.dividenda r..požadovaná výnosová míra pro akcionáe g.pedpokládaná míra rstu dividend 1.6.3. OCENNÍ NA ZÁKLAD ANALÝZY TRHU (TRŽNÍ METODY) 1.6.3.1. POROVNÁVACÍ METODA Pi tomto pístupu k ocenní znalec odhaduje hodnotu oceovaného podniku na základ porovnání hodnot podnik srovnatelných s oceovaným podnikem na rozvinutém trhu mezi nezávislými úastníky. Základem této metody je dkladná analýza stavu a vývoje hospodáství jako celku, analýza stavu a vývoje píslušného odvtví a taktéž podrobná finanní analýza podniku. Nutným vstupním parametrem k stanovení hodnoty podniku je i dostatená databáze hodnot srovnatelných podnik. Výbrem vhodných multiplikátor, které zohledují rozdíly mezi vybranými ukazateli oceovaných a srovnávaných podnik, se zjistí výsledná hodnota. 1.6.4. OCENNÍ KOMBINACÍ JEDNOTLIVÝCH METOD 1.6.4.1. METODA KAPITALIZOVANÝCH MIMOÁDNÝCH ISTÝCH VÝNOS Celková hodnota podniku se zde skládá z hodnoty substance a hodnoty firmy. Hodnota firmy je v tomto pípad chápana jako rozdíl mezi výnosovou hodnotou a substanní hodnotou a pedstavuje v pípad silných podnik goodwill a v pípad slabých podnik badwill. Základem hodnoty firmy je kapitalizovaný mimoádný istý výnos, který pedstavuje rozdíl mezi celkovým istým výnosem podniku a istým výnosem, který bychom mli dostat pi normálním zúroení vloženého kapitálu. Strana 9

1.7. PEDNOSTI A NEDOSTATKY JEDNOTLIVÝCH METOD Žádná z oceovacích metod není univerzální. Každá metoda má jak své pednosti, tak i omezení a záleží na situaci spolenosti, jaká z uvedených metod bude pro její ocenní optimální. Ped výbrem metody oceování je teba zvážit vypovídající schopnosti metod v podmínkách eské republiky, úel ocenní a dále specifické okolnosti úkolu znalce. Z metodického hlediska je za nejobjektivnjší ocenní považováno výnosové ocenní metodou diskontovaných penžních tok, které vychází z výnosu z pedmtu ocenní skuten dosahovaného nebo z výnosu, který lze z pedmtu ocenní za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu. Výnosový zpsob ocenní je teoreticky nejsprávnjší metodou, ponvadž pedstavuje pro akcionáe hodnoty urené oekávanými píjmy. Substanní hodnotu lze zjistit bez ohledu na podmínky na kapitálovém trhu. Korektní analýza substanní hodnoty je založena na znalosti situace na trhu a reálnými aktivy, piemž u aktiv specifických, neobchodovaných mže urování jejich reprodukních cen narážet na pomrn znané obtíže. Další nevýhodou substanní hodnoty je skutenost, že opomíjí hodnotu nehmotných složek nezahrnutých v rozvaze spolenosti. I pes tyto nedostatky je substanní hodnota jednou ze základních oceovacích metod spolenosti. Metody tržního porovnání se týkají spoleností, které jsou bžn obchodovány na burze. Pedpokládá rozvinutý kapitálový trh, trh se spolenostmi a dostatené informace o transakcích na nich probíhajících. Disponibilita tchto informací, resp. existence reprezentativní srovnávací základny je v podmínkách R zatím hlavní píinou nízké vypovídající schopnosti této metody. 1.8. VSTUPNÍ DATA Pi vypracování posudku znalec vycházel z tchto podklad dodaných objednatelem a z veejn pístupných zdroj 1. výpis z obchodního rejstíku spolenosti 2. rozvaha, výkaz zisku a ztráty spolenosti ke dni 30.4.20065 3. pehled o pohledávkách a závazcích spolenosti ke dni 30.4.2006 4. soupis dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ke dni 30.4.2006 5. rozvaha, výkaz zisku a ztráty spolenosti ke dni 30.9.2005 6. rozvaha, výkaz zisku a ztráty spolenosti ke dni 30.9.2004 7. rozvaha, výkaz zisk a ztrát spolenosti ke dni 30.9.2003 8. výroní zpráva spolenosti za fiskální rok 2004/2005, 2003/2004 a 2002/2003 9. píloha k úetní závrce za fiskální rok 2004/2005, 2003/2004 a 2002/2003 10. zpráva auditora o ovení roní úetní závrky za fiskální rok 2004/2005, 2003/2004 a 2002/2003 11. finanní plán spolenosti Zásobování teplem Vsetín na roky 2006 až 2011 12. údaje o cizích úroených zdrojích ke dni ocenní 1.9. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT 1. MAÍK, M.: Oceování podniku. Ekopress, Praha 1998 2. KISLINGEROVÁ, E.: Oceování podniku. C.H. Beck, Praha 1999 3. MAÍK a kol.: Metody oceování podniku, Ekopress, Praha 2003 4. Databáze Ministerstva spravedlnosti R, obchodní rejstík www.justice.cz 5. Informaní agentura EKIA ARIADNA verze 3.0 6. Elektronická verze obchodního vstníku 7. Makroekonomická predikce eské republiky, Ministerstvo financí R, Praha, leden 2006 Strana 10

2. ÚDAJE O SPOLENOSTI Obchodní firma: I: 451 92 588 Sídlo: Jiráskova 1326, 755 01 Vsetín Právní forma: akciová spolenost Základní kapitál: 183,437.000,- K Datum vzniku: 6. kvtna 1992 Statutární orgán pedstavenstvo: Pedstavenstvo je kolektivním statutárním orgánem spolenosti, jež ídí innost spolenosti a jedná jejím jménem pedseda pedstavenstva: Mgr. Roman Mendrygal, r.. 670927/0161 Tísek 260, PS 742 94 den vzniku funkce: 23.bezna 2006 den vzniku lenství v pedstavenstvu: 23.bezna 2006 místopedseda pedstavenstva: Petr Heincl, r.. 601203/0200 Vsetín, Rokytnice 375, PS 755 01 den vzniku funkce: 23.bezna 2006 den vzniku lenství v pedstavenstvu: 23.bezna 2006 len pedstavenstva: Ing. Michal Chmela, r.. 721211/4118 Zlín 12, Velikovská 351, PS 763 14 den vzniku lenství v pedstavenstvu: 23.bezna 2006 Dozorí rada: Kontrolním orgánem spolenosti je dozorí rada, která dohlíží na výkon psobnosti pedstavenstva a uskuteování podnikatelské innosti spolenosti. pedseda dozorí rady: Ing. Václav Hrach, Ph.D., r.. 740422/0296 Praha 6, Patokova 1632/55, PS 169 00 den vzniku funkce: 23.bezna 2006 den vzniku lenství v dozorí rad: 23.bezna 2006 místopedseda dozorí rady: Ing. Libor Žížala, r.. 740731/0570 Benešov u Prahy, Vanurova 1389, PS 256 01 den vzniku funkce: 23.bezna 2006 den vzniku lenství v dozorí rad: 23.bezna 2006 len dozorí rady: Josef Matoška, r.. 530810/099 Vsetín, Rokytnice 109, PS 755 01 den vzniku lenství v dozorí rad: 1.srpna 2005 Strana 11

2.1. ZALOŽENÍ SPOLENOSTI Akciová spolenost Zásobování teplem Vsetín byla založena podle 172 Obchodního zákoníku. Jediným zakladatelem spolenosti je Fond národního majetku eské republiky se sídlem v Praze l, Gorkého námstí 32. 2.2. PEDMT INNOSTI Pedmt podnikání zapsaný v obchodním rejstíku zahrnuje tyto innosti: - Vodoinstalatérství, topenáství - Výroba, instalace a opravy elektronických zaízení, - Výroba, instalace a opravy elektrických stroj a pístroj, - Výroba elektiny - Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zaízení - Montáž, opravy a revize vyhrazených elektrických zaízení - Provádní staveb, jejich zmn a odstraování - Poskytování telekomunikaních služeb - Montáž, údržba a servis telekomunikaních zaízení - Výroba tepelné energie - Rozvod tepelné energie - Distribuce elektiny - Poskytování technických služeb - Montáž midel - Opravy a údržba výrobních, rozvodných a pedávacích tepelných zaízení v rozsahu: vyjma inností uvedených v píloze zákona. 455/1991 Sb. - Obchodní innost v rozsahu koup zboží za úelem jeho dalšího prodeje a prodej - vyjma inností uvedených v píloze 1, 2 a 3 zák.. 455/91 Sb., o živnostenském podnikání - Obchod s elektinou - innost úetních poradc, vedení úetnictví, vedení daové evidence - innost podnikatelských, finanních, organizaních a ekonomických poradc - Služby v oblasti administrativní správy a služby organizan hospodáské povahy - Provozování vodovod a kanalizací pro veejnou potebu - Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci realizovaná ze zdroj tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kw 2.3. AKCIE Druh CP1: Forma CP1: Podoba: Registrace CP1: Poet akcií: Nominální hodnota: Celkový objem emise: Pevoditelnost akcií: akcie kmenové akcie na jméno listinná nekótovaný CP 150 ks 1 000 000,- K/akcie 150,000.000,-K není omezena Druh CP2: Forma CP2: Podoba: Registrace CP2: Poet akcií: akcie kmenové akcie na jméno listinná nekótovaný CP 33 437 ks Strana 12

Nominální hodnota: Celkový objem emise: Pevoditelnost akcií: 1 000,- K/akcie 33,437.000,-K není omezena 2.4. ÚDAJE O AKCIONÁÍCH Ovládající osoba MVV Energie CZ s.r.o. vlastní 150 ks akcií ve jmenovité hodnot 1 000 000,-K/ks a 23 320 ks akcií ve jmenovité hodnot 1000 K/ks ovládané osoby, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota iní 173,320.000,-K a pedstavuje 94,48% podíl na základním kapitálu ovládané spolenosti. 1 2.5. STAV ÚETNICTVÍ Audit ádné úetní závrky ke dni 30. záí 2005 provedla auditorská Horwath TPA Notia Audit s.r.o., osvdení KA R. 080, konkrétn auditor Ing. Rostislav Kuneš, osvdení KA R.1307. Podle názoru auditora úetní závrka podává ve všech významných ohledech poctivý obraz aktiv, závazk, vlastního kapitálu a finanní situaci spolenosti k 30. záí 2005 a výsledku jejího hospodaení za úetní období od 1.10.2004 do 30.9.2005 je v souladu se zákonem o úetnictví a píslušnými právními pedpisy eské republiky. Výrok auditora je bez výhrad. 2.6. MAJETEK A ZÁVAZKY SPOLENOSTI Ke dni 30. dubna 2006 spolenost vykazuje ve svém úetnictví majetek a závazky takto: Brutto v tis. K Aktiva celkem 909 398 452 647 Dlouhodobý majetek 704 443 259 368 Dlouhodobý majetek tvoí dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek. Dlouhodobý majetek pedstavuje 57,3% z celkových aktiv. V úetnictví podniku je dlouhodobý majetek vykazován takto: Dlouhodobý nehmotný majetek 51 252 44 793 Pozemky 7 519 7 519 Stavby 296 957 134 031 Stroje a zaízení 398 000 97 431 Nedokonený dlouhodobý hmotný majetek 900 768 Oceovací rozdíl k nabytému majetku - 50 185-25 174 Netto 1 Zdroj: Oznámení výsledk nabídky pevzetí, Lidové noviny ze dne 23.2.2006 Strana 13

Obžná aktiva 204 248 192 572 Obžná aktiva se sestávají za zásob, krátkodobých pohledávek a krátkodobého finanního majetku. Podíl obžných aktiv na aktivech celkových iní 42,54%. V úetnictví podniku jsou obžná aktiva vykazována takto: Zásoby 19 298 19 298 Krátkodobé pohledávky 138 771 127 095 Krátkodobý finanní majetek 46 179 46 179 Ostatní aktiva 707 707 v tis. K Pasiva celkem 452 647 Vlastní kapitál 292 212 Základní kapitál 183 437 Vlastní kapitál pedstavuje 64,56% z celkových pasiv. Pomr základního kapitálu na pasivech iní 40,53%. Cizí zdroje 160 238 Cizí zdroje tvoí rezervy, odložený daový závazek, krátkodobé závazky a bankovní úvry. Cizí zdroje pedstavují 35,40% z celkových aktiv. V úetnictví podniku jsou cizí zdroje vykazovány takto: Rezervy 10 000 Odložený daový závazek 6 763 Krátkodobé závazky 131 204 Bankovní úvry a výpomoci 10 900 Ostatní pasiva 197 Majetek neuvedený v rozvaze K datu ocenní nebyl identifikován žádný mimobilanní majetek i závazky Strana 14

3. METODIKA DISKONTOVANÉHO VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VITELE 3.1. VÝPOET PRMRNÝCH VÁŽENÝCH NÁKLAD NA KAPITÁL 3.1.1. NÁKLADY VLASTNÍHO KAPITÁLU Náklady na vlastní kapitál lze stanovit stavebnicovým modelem, modelem kapitálových aktiv, modelem INFA a dividendovým modelem. Prmrné náklady na vlastní kapitál se stanovují jako prmrná vážená hodnota všech aplikovaných pístup. 3.1.1.1. STAVEBNICOVÝ MODEL Výsledná úroková míra na vlastní kapitál je dána soutem bezrizikové úrokové sazby a jednotlivých mr rizika, které zohledují obecné riziko státu, akcionáské riziko a specifické riziko podniku rvk = rf + rp + rs + re kde rvk úroková míra vlastního kapitálu rf bezriziková úroková míra rp výnosová míra tržního portfolia rs pirážka za riziko státu pirážka za riziko podniku re 3.1.1.2. MODEL KAPITÁLOVÝCH AKTIV Model oceování kapitálových aktiv obecn stanovuje náklady vlastního kapitálu ve tvaru nvk = rf + β. RP kde nvk náklady vlastního kapitálu rf výnosnost zcela nerizikových finanních aktiv (státních dluhopis) RP riziková prémie Koeficient β vyjaduje citlivost výnosnosti akcií oceovaného podniku na zmny celého trhu, mené burzovním indexem. Zobrazuje však jen systematické riziko, které je závislé na celkovém ekonomickém vývoji. Krom toho systematického rizika ovlivují podnik i specifické faktory pro tento podnik jedinené, tzv. specifické riziko. 3.1.1.3. MODEL INFA Stanovení náklad vlastního kapitálu pomocí tohoto modelu vychází z metodiky uplatované Ministerstvem prmyslu a obchodu R pi analýzách podnikové sféry orientovaných na stanovení ekonomické pidané hodnoty (EVA ). Náklady vlastního kapitálu se podle tohoto modelu stanovují jako souet bezrizikové výnosové míry a rizikové prémie, kterou tvoí tyi složky, jejichž hodnoty se urují na základ pomrových ukazatel rvk = rf + r1 + r2 + r3 + r4 kde rvk úroková míra vlastního kapitálu rf bezriziková úroková míra prémie za velikost podniku r1 Strana 15

r2 r3 r4 prémie za podnikatelské riziko prémie za riziko z finanní nestability prémie za riziko z finanní struktury a) prémie za velikost podniku; tato prémie se stanovuje v závislosti na velikosti oceovaného podniku mené velikostí jejího vlastního kapitálu. Pokud je vlastní kapitál vyšší než 3 mld. K, je tato prémie nulová a je-li vlastní kapitál nižší než 100 mil. K, má prémie za likviditu akcií hodnotu 5 %. Pro podniky s velikostí vlastního kapitálu od 100 mil. K do 3 mld. K se tato prémie poítá podle vztahu r1 = (3 VK) 2 / 1,682 kde r1 prémie za velikost podniku (%) VK vlastní kapitál oceovaného podniku (mld. K) b) prémie za podnikatelské riziko; tato prémie se uruje ve vazb na ukazatel rentability aktiv, poítané ze zisku ped úroky a zdanním. Pokud ukazatel rentability aktiv oceovaného podniku pevyšuje hodnotu tohoto ukazatele za celý prmysl, je prémie za podnikatelské riziko nulová. Je-li rentabilita aktiv oceovaného podniku záporná, je velikost prémie 10 %. Pro podniky s rentabilitou aktiv od 0 do prmru za prmysl se velikost prémie poítá podle vztahu r2 = 10. (RAp RA) 2 / RAp 2 kde r2 prémie za podnikatelské riziko (%) RA rentabilita kapitálu oceovaného podniku (%) RAp prmrná hodnota rentability kapitálu za celý prmysl (%) c) prémie za riziko z finanní nestability; stanovuje se ve vazb na ukazatel bžné likvidity. Pokud je bžná likvidita oceovaného podniku vyšší než 150, je tato prémie nulová. Pi hodnot ukazatele menší než 100 má prémie hodnotu 10 %. Pokud se bžná likvidita oceovaného podniku pohybuje v intervalu od 100 do 150, stanoví se prémie podle vztahu r3 = (150 BL) 2 / 250 kde r3 prémie za riziko z finanní nestability (%) BL bžná likvidita oceovaného podniku d) prémie za riziko z finanní struktury; základem pro urení této prémie je ukazatel úrokového krytí, poítaný jako pomr soutu zisku ped úroky a zdanním a nákladových úrok k tmto úrokm. V pípad, že hodnota tohoto ukazatele oceovaného podniku je vyšší než ti, je riziková prémie nulová. Pokud je menší než jedna, má riziková prémie hodnotu 10 %. Pokud se úrokové krytí oceovaného podniku pohybuje v intervalu od jedné do tí, poítá se prémie za riziko z finanní struktury podle vztahu r4 = 2,5. (3 ÚK) 2 kde r4 prémie za riziko z finanní struktury (%) ÚK úrokové krytí oceovaného podniku Strana 16

3.1.1.4. DIVIDENDOVÝ MODEL Tento model stanovuje náklady vlastního kapitálu jakožto oekávanou vnitní výnosnost akcie D n v = + T g kde nv náklady vlastního kapitálu (oekávaná vnitní výnosnost akcie) D oekávaná dividenda T tržní cena akcie g oekávané tempo rstu dividend Dividendový model (stejn jako stavebnicový model) stanovuje jedinou hodnotu náklad vlastního kapitálu. 3.1.2. ÚROKOVÁ MÍRA CIZÍHO KAPITÁLU Náklady na cizí kapitál rck vycházejí z váženého prmru efektivních úrokových sazeb, které oceovaná spolenost platí ze všech forem úroeného cizího kapitálu. Jako složky cizího kapitálu vyvolávajícího náklady vystupují emitované dluhopisy, dlouhodobé bankovní úvry, bžné bankovní úvry, finanní výpomoci a ostatní úroené závazky (dodavatelské úvry, pjky od spíznných subjekt aj). Predikce úrokových sazeb z erpaných úvr po dobu sestavení finanního plán vychází z makroekonomické analýzy MF R, statických dat zveejovaných NB a specifik oceovaného podniku. 3.1.3. VÁHY JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK KAPITÁLU Váhy obou složek kapitálu slouží ke kalkulaci prmrných náklad kapitálu. Pro tento úel se váhy urí podílem vlastního a cizího kapitálu ku soutu obou složek kapitálu. 3.1.4. PRMRNÉ VÁŽENÉ NÁKLADY NA KAPITÁL WACC = rvk. VK/K + rck (1 d). CK/K kde WACC prmrné vážené náklady na kapitál rvk úroková míra vlastního kapitálu VK/K pomr vlastního kapitálu ke kapitálu celkovému rck úroková míra cizího kapitálu d sazba dan z píjmu CK/K pomr cizího kapitálu ke kapitálu celkovému 3.2. CELKOVÁ HODNOTA PODNIKU Základem stanovení hodnoty podniku je budoucí penžní tok (volný penžní tok, Free Cash Flow), který bude podnik generovat. Prakticky se jedná o dv verze této metody, které se liší tvarem penžního toku, a to metoda volného penžního toku pro vlastníky a vitele (Free Cash Flow to the Firm) a metoda volného penžního toku pro vlastníky (Free Cash Flow to the Equity). Spoleným rysem obou tchto metod je, že se oceují zvláš aktiva podniku spojená s její hlavní výdlenou (provozní) inností a zvláš finanní aktiva, resp. ostatní neprovozní aktiva. Ocenní vycházející z penžních tok vede proto ke stanovení tzv. provozní hodnoty podniku, piemž výsledná hodnota podniku se stanoví jako Strana 17

souet provozní hodnoty podniku a ocenní neprovozních aktiv (pedevším finanních investic). Provozní hodnota podniku se stanovuje vždy jako souet hodnoty 1. fáze (suma diskontovaného volného penžního toku za plánovací období) hodnoty 2. fáze, pedstavující ocenní podniku za období, pro které již nebyl stanoven finanní plán Odlišnosti metody volného penžního toku pro vlastníky a vitele a metody volného penžního toku pro vlastníky spoívají pedevším v tom, že metoda volného penžního toku pro vlastníky a vitele vychází z hypotetického financování podniku pouze vlastním kapitálem jako diskontní sazbu užívá vážené prmrné náklady kapitálu primárním výsledkem této metody je stanovení provozní, resp. výsledné hodnoty podniku jako celku 3.2.1. METODA VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VITELE Východiskem pro stanovení volného penžního toku pro vlastníky a vitele (Free Cash Flow to the Firm) je zisk ped úroky a zdanním (tato veliina se chápe jako provozní hospodáský výsledek, tj.. 29 výkazu zisk a ztrát). Zisk ped úroky a zdanním se snižuje o provozn nutné finanní náklady, které zahrnují ty náklady, které úzce souvisí s provozní (hlavní výdlenou) inností podniku, úetn jsou však souástí finanních náklad. Další složky volného penžního toku pro vlastníky a vitele tvoí úpravy o nepenžní operace, zmny pracovního kapitálu, nabytí a prodej investiního majetku. 3.2.1.1. HODNOTA 1. FÁZE Hodnotu 1. fáze tvoí souet diskontovaného volného penžního toku za plánovací období H = DPT + DPT +... + DPT 1 1 2 n, kde H1 hodnota 1. fáze DPTi volný penžní tok i-tého roku plánovacího období, diskontovaný k poátku tohoto období n délka plánovacího období Veliiny DPTi se urují podle vztahu DPT i = PT i f i, kde PTi je volný penžní tok i-tého roku plánovacího a fi je diskontní faktor i-tého roku. Hodnoty diskontních faktor se stanoví podle vztahu fi = 1/[(1+r1). (1+r2)..(1 + ri)] kde ri je diskontní sazba (vážené prmrné náklady kapitálu) i-tého roku plánovacího období v desetinném vyjádení Strana 18

3.2.1.2. HODNOTA 2. FÁZE Ke stanovení hodnoty druhé fáze je zapotebí nejprve urit tzv. pokraující hodnotu, tj. ocenní podniku k poátku období, pro které již nebyl stanoven finanní plán. Pro stanovení pokraující hodnoty je teba odhadnout tempa rstu pro 2. fázi veliin, na kterých je toto ohodnocení založeno. Odhad tchto temp rstu je možné založit na znalosti prmrných temp rstu, kterých podnik dosáhla v minulosti, resp. kterých hodlá dosáhnout v plánovacím období, na jejich odvození od vnitních (tzv. fundamentálních) pedpoklad Diskontováním pokraující hodnoty k datu ocenní získáme hodnotu 2. fáze. Jako diskontní faktor se zde uvažuje diskontní faktor posledního roku plánovacího období. 3.2.1.2.1. Hodnota 2.fáze z perpetuity Perpetuita pedstavuje souet nekonen dlouhé ady volného penžního toku 2. fáze, diskontovaného k poátku této fáze. Tuto perpetuitu je pak teba diskontovat k datu ocenní (poátku plánovacího období), tj. pevést ji na souasnou hodnotu vynásobením diskontním faktorem posledního roku plánovacího období P = PTn+ 1, r g kde PTn+1 volný penžní tok v roce n+1, tj. v 1. roce 2. fáze r diskontní sazba (vážené prmrné náklady kapitálu 2. fáze) g tempo rstu volného penžního toku ve 2. fázi Hodnota 2. fáze se stanoví podle vztahu H 2 = P f, n kde P je perpetuita fn diskontní faktor posledního roku plánovacího období 3.2.1.2.1. Hodnota 2.fáze založená na faktorech tvorby hodnoty Za faktory tvorby hodnoty se považuje tempo rstu korigovaného provozního hospodáského výsledku po zdanní a rentabilita istých investic, tj. pírstk provozn nutného investovaného kapitálu. Rentabilita istých investic se stanovuje jako pomr pírstk korigovaného provozního hospodáského výsledku po zdanní v následujícím roce k istým investicím v daném roce. Pitom se pedpokládá, že míra investic (vyjádená podílem g/rci) zstává po celou druhou fázi stabilní. Hodnota 2. fáze se urí podle vztahu H 2 KPHV = r g n + 1 1 g RCI f n Strana 19

kde KPHVn+1 korigovaný provozní hospodáský výsledek po zdanní v 1. roce 2. fáze RCI rentabilita istých investic g tempo rstu korigovaného provozního hospodáského výsledku po zdanní ve 2. fázi r diskontní míra (vážené prmrné náklady kapitálu) ve 2. fázi diskontní faktor posledního roku plánovacího období fn Pro pípad trvalého rstu v terminálním období, kdy rentabilita istých investic konverguje k váženým nákladm kapitálu lze z parametrického vzorce odvodit souasnou hodnotu tzv. vné renty z korigovaného provozního hospodáského výsledku hospodaení po upravených daních H 2 = KPHV r n + 1 f n Výsledné výstupy zahrnující jednotlivé složky hodnoty podniku, resp. její celkovou hodnotu tvoí: hodnota 1. fáze hodnota 2. fáze provozní hodnota podniku (souet hodnoty 1. a 2. fáze) výsledná hodnota podniku (souet provozní hodnoty podniku a celkové hodnoty neprovozních aktiv k datu ocenní) hodnota vlastního kapitálu (výsledná hodnota podniku snížená o úroený cizí kapitál k datu ocenní) hodnota akcie (hodnota vlastního jmní pipadající na jednu akcii) Strana 20

4. ANALÝZA POTENCIÁLU PODNIKU A PROGNÓZA BUDOUCÍHO VÝVOJE 4.1. VÝVOJOVÝ POTENCIÁL TRHU 4.1.1. MAKROEKONOMICKÉ PROSTEDÍ Vývoj hlavních makroekonomických indikátor eské republiky od roku 1993 do roku 2005 je uveden vetn metodických vysvtlivek v píloze.2 tohoto znaleckého posudku. 4.1.2. ODVTVÍ ENERGETIKY V energetickém sektoru R klesá využívání tuhých a kapalných paliv (tuzemských uhlí a topných olej), naopak vzrstá užití jaderné energie (pro výrobu elektiny), zemního plynu (pro decentralizované teplo) a obnovitelných zdroj energie (zejména biomasy). Jsou reálné pedpoklady, že tyto trendy budou pokraovat. V odvtví teplárenství došlo k významnému snížení spoteby tepla, a to z dvodu racionalizace výroby, distribuce a zejména spoteby tepla. I když potenciál pro úspory tepla na stran spoteby není dosud vyerpán, trend poklesu se již zastavil. V oblasti spoteby elektrické energie zaznamenáváme pozvolný rst v posledních nkolika letech, tento trend bude zejm pokraovat. Obecné cíle národní energetické politiky proklamují podporu kombinované výroby elektiny a tepla (dále také jen KVET ). Konkretizované cíle pedpokládají využití všech pozitivních energetických i ekologických efekt, které sebou KVET nese. V kombinovaném cyklu je v souasnosti vyrábno cca 12 TWh elektrické energie a cca 156 PJ tepla, což pedstavuje asi 15 % podíl v celkové výrob elektiny a asi 39 % podíl v celkové výrob tepla. Vtšina této výroby je realizována ve starších uhelných zdrojích s parními protitlakovými a odbrovými turbosoustrojími. Podle souasné eské legislativy se jedná o vysokoúinnou KVET, která dosahuje minimáln 10 % úspor spoteby primárních energetických zdroj ve srovnání se souasnými eskými zdroji oddlené výroby tepla a elektrické energie. Potenciál rstu bude pravdpodobn spoívat ve zvyšování potu malých a stedních zdroj KVET na bázi zemního plynu a v kvalitativním zlepšení využívání parních turbín (protitlakových a odbrových) ve velkých zdrojích. Hlavní technologií KVET ve velkých zdrojích zstanou odbrové parní turbíny, v malých a stedních zdrojích se budou nadále prosazovat plynové motory. 4.1.2.1. NÁRODNÍ STRATEGIE ROZVOJE KVET Souasná situace eské republiky je v oblasti možnosti využití a rozvoje KVET vcelku dobrá. Lze ji charakterizovat následujícími atributy: Zdroje KVET a centralizované zásobování teplem mají v R dlouholetou tradici. Zejména aplikace kondenzaních odbrových a protitlakových parních turbín byla podporována a rozvíjena již v období centrálního plánování. Jsou dostupné moderní technologie, funguje sí finanních služeb, existuje dostatek provozních zkušeností a know-how pro pípravu a realizaci nových projekt KVET. Podpora KVET je zakotvena v zákon. 458/2000 Sb. (novela. 670/2004 Sb.), o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvtvích a o zmn nkterých zákon (energetický zákon). Tímto zákonem již je implementována Smrnice 2004/8/ES. Podpora KVET je zakotvena v zákon. 406/2000 Sb.o hospodaení energií, respektive v jeho pipravované novelizaci. Podpora KVET je deklarovaná ve Státní energetické koncepci, rovnž tak i ve Státní politice životního prostedí. Strana 21

Je uzákonn postup pi vydávání osvdení o pvodu elektiny z KVET a stanoven zpsob urení množství elektiny z kombinované výroby elektiny a tepla Vyhláška MPO R. 439/2005 Sb. Je zaveden systém podpory výkupu elektiny z KVET formou píspvk k tržním cenám elektiny (cenová rozhodnutí ERÚ). Projekty investiní podpory KVET se objevují v dotaních programech EA a SFŽP pouze však v omezené míe. 4.1.2.2. VÝVOJOVÉ TRENDY A CÍLE 4.1.2.2.1. Trendy ve struktue užití paliv v energetice V energetickém sektoru klesá využívání tuhých a kapalných paliv (tuzemských uhlí a topných olej), naopak vzrstá užití jaderné energie (pro výrobu elektiny), zemního plynu (pro decentralizované teplo) a obnovitelných zdroj energie (zejména biomasy). Jsou reálné pedpoklady, že tyto trendy budou pokraovat. Tab. Trendy ve struktue užití paliv pro výrobu tepla a elektrické energie Obr. Vývoj struktury užití paliv v energetice 4.1.2.2.1. Trendy v objemech energetické výroby a spoteby V oblasti centralizovaného i decentralizovaného tepla byl zaznamenán výrazný pokles spoteby primárních paliv i konené spoteby, a to v dsledku náhrady uhelných zdroj za plynové, restrukturalizace prmyslu, racionalizaních opatení ve výrob i v distribuci tepla a ve znané míe i úsporami na stran spoteby. Trend poklesu konené spoteby se již zastavil, a i když potenciál úspor ješt není zdaleka vyerpán, výrazn se zaínají prosazovat poteby nové výstavby. Strana 22

Tab. Trendy v objemech výroby a spoteby tepla a elektrické energie Obr. Vývoj konené spoteby tepla a elektrické energie 4.1.2.2.1. Trendy ve výstavb a využívání technologií výroby elektrické energie Tab. Trendy ve využívání technologií výroby elektrické energie Obr. Vývoj výroby elektrické energie ve zdrojích Strana 23

V uplynulém desetiletí nastal v oblasti klasických parních zdroj posun k preferenci využívání odbrových turbosoustrojí. Objevují se i nové, do roku 1993 v R prakticky nevyužívané technologie, a to jsou plynové turbíny (u vtších jednotek v kombinaci s parními turbínami - paroplynové cykly) a plynové motory. Trendy v preferencích odbrových parních turbosoustrojí budou zejm petrvávat i nadále v souvislosti s širším využíváním biomasy. K instalacím dalších plynových turbín pro teplárenské úely již zejm nedojde, jelikož velké soustavy CZT na bázi zemního plynu jsou tmito zaízeními již osazeny, nové soustavy budovány pravdpodobn nebudou. Zemní plyn je svými parametry peduren k decentralizovanému využití, proto lze oekávat postupné nasazování plynových motor. Tempo bude odvislé od cenových relacích mezi plynem a elektinou. 4.1.2.2.1. Obecné cíle národní politiky v sektoru energetiky Strategickým cílem národní politiky R v sektoru energetiky je vytváet podmínky pro spolehlivé a dlouhodob bezpené dodávky energie za pijatelné ceny a vytváet podmínky pro jejich efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostedí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. 4.1.2.2.1. Obecné cíle národní politiky v oblasti KVET maximalizace energetické efektivnosti zajištní efektivní výše a struktury spoteby prvotních energetických zdroj zajištní maximální šetrnosti k životnímu prostedí dokonení transformace a liberalizace energetického hospodáství 4.1.2.2.1. Shrnutí hlavních trend a cíl Na základ poznatk uvedených výše lze souhrnn konstatovat, že : zmny ve využívání primárních energetických zdroj jsou itelné a stabilní. Klesá podíl tuzemských uhlí, toto palivo je nahrazováno jadernou energií pi výrob elektiny a zemním plynem pi výrob decentralizovaného tepla v oblasti zásobování teplem došlo k významnému snížení spoteby, a to z dvodu racionalizace výroby, distribuce a zejména spoteby tepla. I když potenciál pro úspory tepla na stran spoteby není dosud vyerpán, trend poklesu se již zastavil. V oblasti spoteby elektrické energie zaznamenáváme pozvolný rst v posledních nkolika letech, tento trend bude zejm pokraovat tradiními a nejvýznamnjšími zdroji elektrické energie byly a jsou parní turbosoustrojí v uhelných elektrárnách a teplárnách. V posledních desetiletích se nov objevily technologie plynových turbín a plynových motor, jejich podíl na trhu je stále relativn malý obecné cíle národní energetické politiky proklamují podporu KVET. Konkretizované cíle pedpokládají využití všech pozitivních energetických i ekologických efekt, které sebou KVET nese. Stát si uvdomuje význam a pínosy KVET, což se projevuje pi tvorb a pijímání základních hospodáských dokument. Strana 24

4.1.2.3. HLAVNÍ PEDPOKLADY A VÝCHODISKA ANALÝZY 4.1.2.2.1. Situace na trhu tepla a elektrické energie Podíly jednotlivých typ zdroj na celkových výrobách elektrické energie a tepla v R v roce 2003 jsou uvedeny na obrázcích Obr. Podíl zdroj na celkové výrob elektrické energie v roce 2003 Obr. Podíl zdroj na celkové výrob tepla v roce 2003 4.1.2.2.1. Situace v kombinované výrob elektrické energie a tepla (KVET) Objem výroby elektrické energie a tepla ve zdrojích KVET je odvozen z výsledk jednorázového statistického šetení SÚ z roku 2003 a sumarizovaných hodnot výkaz povinného výkupu elektiny z OZE a KVET, které zaevidoval ERÚ v roce 2003. Tab. Struktura výroby elektiny a tepla ve zdrojích KVET Strana 25

Obr. Struktura výroby elektiny ve zdrojích KVET Obr. Struktura výroby tepla ve zdrojích KVET Tab. Základní bilance výroby, dodávky a spoteby energií ze zdroj KVET Z uvedeného pehledu je zejmé, že dominantními zdroji KVET v R jsou parní odbrové a protitlakové turbíny instalované v uhelných teplárnách a elektrárnách, relativn významnými zdroji jsou rovnž paroplynové cykly. Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla v plynových turbínách a plynových motorech s rekuperací tepla je zatím minimální. Strana 26

4.1.2.2.1. Pedpokládaný vývoj poptávky po elektin a teple dle SEK Vývoj poptávky po elektrické energii a teple vychází z pedpoklad Státní energetické koncepce. Poptávka po energii v jednotlivých sektorech zde byla odvozena od temp rstu HDP a mrných spoteb tepla. Tab. Pedpokládaný vývoj výroby elektrické energie Tab. Pedpokládaný vývoj výroby tepla Obr. Pedpokládaný vývoj výroby elektrické energie a tepla ve zdrojích Technologie KVET ve velkých zdrojích budou i v budoucnu založeny na využívání klasických tuhých, popípad plynných paliv, a dostane-li se adekvátní podpory naplnní cíl státní energetické koncepce, zane se prosazovat i využití biomasy. Ve velkých teplárenských zdrojích se bude pravdpodobn prosazovat výstavba tzv. Integrovaných multifunkních a flexibilních zdroj než výstavba speciálních jednoúelových vysoce úinných zaízení. Tzv. integrované multifunkní a flexibilní zdroje budou umožovat: Využití více druh paliv s možností jejich spoluspalování Zmnu podílu vyrábné elektrické energie, tepla, popípad dalších produkt Využití synergických efekt pi poskytování širokého spektra služeb Ekonomické podmínky pro uplatnní zdroj KVET budou závislé zejména na: Investiní náronosti jednotlivých typ technologií KVET Pomru mezi cenami paliv, elektrické energie a tepla Provozních parametrech, provozních zvyklostech a provozních omezeních Dalších souvisejících specifických nákladech jednotlivých technologií Strana 27

Obr. Porovnání cenových relací investic, paliv, tepla a elektrické energie v letech 2005 a 2020 Z údaj je zejmé, že zatímco u vývoje mrné investiní náronosti se rst mrných investic v letech neuvažuje, vývoj mrných cen paliv a energií poítá s uritým mezironím rstem, který však pedpokládá znanou proporcionalitu a linearitu v období do roku 2020. 4.1.2.2.1. Shrnutí hlavních pedpoklad a východisek analýzy Mezi hlavní pedpoklady a východiska analýzy potenciálu KVET v R lze zaadit: Tém veškerá elektrická energie je v R vyrábna v parních cyklech jaderných a uhelných elektráren i tepláren, podíl plynových zdroj a obnovitelných zdroj elektrické energie je relativn nízký. Teplo je z 55 % z celkové spoteby vyrábno v centrálních zdrojích, z ehož více jak 2/3 v kombinovaném cyklu spolu s elektrickou energií a necelá 1/3 pouze výtopensky. V kombinovaném cyklu je vyrábno cca 12 TWh elektrické energie a cca 156 PJ tepla, což pedstavuje asi 15 % podíl v celkové výrob elektiny a asi 39 % podíl v celkové výrob tepla. Dominantními technologiemi KVET v R jsou parní odbrové a parní protitlakové turbíny. Podíl paroplynových cykl je nízký, podíl plynových motor tém zanedbatelný. Státní energetická koncepce pedpokládá nárst využívání biomasy v centrálních zdrojích tepla, jaderné energie v elektrárnách a zemního plynu pi lokálním decentralizovaném vytápní. Spoteba tuzemských uhlí by mla nadále klesat, stále se však bude jednat o nejvýznamnjší palivo využívané v naší energetice. Dlouhodob se pedpokládá stabilní poptávka po dálkovém teple (CZT), plynulý nárst poptávky po elektrické energii a relativn nejstrmjší nárst po teple z decentralizovaných zdroj. Strana 28