Z N A L E C K Ý P O S U D E K

V Y H O T O V E N Í. 1 2 3 4 Z N A L E C K Ý P O S U D E K. 1 1 9-1 2 / 2 0 0 5 O S T A N O V E N Í C E N Y A K C I Í S P O L E N O S T I H e b í n N a p a j e d l a a.s. Objednatel : I: 463 47 933 Zámecká 582 763 61 Napajedla Úel posudku: Odhad ceny pedmtu dražby ve smyslu ust. 13 odst.1 zák.. 26/2000 Sb., o veejných dražbách v platném znní Posudek vypracoval: Ing. Libor Buek Prmyslová 899 686 01 Uherské Hradišt Ocenní provedeno ke dni: 31. prosince 2004 Datum vyhotovení: 22. dubna 2005 Tento posudek obsahuje 33 stran textu a 30 stran píloh a pedává se ve tyech písemných vyhotoveních.

OBSAH 1. Úvod... 4 1.1. ZÁKLADNÍ POJMY... 4 1.2. ZNALECKÝ ÚKOL... 5 1.3. PEDMT OCENNÍ... 5 1.4. DRAŽBA CENNÝCH PAPÍR... 5 1.5. PRÁVNÍ RÁMEC OCE OVÁNÍ... 5 1.6. METODY OCE OVÁNÍ AKCIÍ... 6 1.6.1. Metoda úetní hodnoty... 6 1.6.2. Metoda substanní hodnoty... 6 1.6.3. Dividendové diskontní modely... 7 1.6.4. Metoda volného penžního toku pro vlastníky a vitele... 7 1.6.5. Metoda volného penžního toku pro vlastníky... 7 1.6.6. Metoda ekonomické pidané hodnoty... 8 1.6.7. Metoda minulých kapitalizovaných istých výnos... 8 1.6.8. Metoda kapitalizovaných mimoádných istých výnos... 8 1.6.9. Porovnávací metoda... 8 1.7. PEDPOKLADY... 9 1.8. VSTUPNÍ DATA... 9 1.9. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT... 9 2. Údaje o spolenosti... 10 2.1. PEDMT INNOSTI... 11 2.2. HISTORIE SPOLENOSTI... 11 2.3. STRUKTURA AKCIONÁ... 13 2.4. AKCIE... 13 3. Metodika diskontovaného volného penžního toku pro vlastníky a vitele... 14 3.1. VÝPOET PRMRNÝCH VÁŽENÝCH NÁKLAD NA KAPITÁL... 14 3.1.1. Náklady vlastního kapitálu... 14 3.1.2. Úroková míra cizího kapitálu... 16 3.1.3. Váhy jednotlivých složek kapitálu... 16 3.1.4. Prmrné vážené náklady na kapitál... 16 3.2. CELKOVÁ HODNOTA PODNIKU... 17 3.2.1. Metoda volného penžního toku pro vlastníky a vitele... 17 4. Finanní analýza a plán podniku... 19 4.1. MAKROEKONOMICKÉ PROSTEDÍ... 19 4.2. FINANNÍ ANALÝZA PODNIKU... 20 4.3. FINANNÍ PLÁN PODNIKU... 21 4.4. POUŽITÝ ZPSOB OCENNÍ... 25 5. Metoda diskontovaných penžních tok pro vlastníky a vitele... 26 5.1. DISKONTNÍ MÍRA... 26 5.1.1. Náklady vlastního kapitálu... 26 5.1.2. Cizí kapitál v explicitním období... 29 5.1.3. Prmrné vážené náklady kapitálu WACC... 29 5.2. NEPROVOZNÍ MAJETEK... 30 5.3. VÝPOET VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU... 30 5.4. URENÍ POKRAUJÍCÍ HODNOTY... 31 5.5. ZJIŠTNÍ HODNOTY AKCIE METODOU DCF... 31 6. Korekce pedbžného ocenní... 32 7. Závr... 33 Ing. Libor Buek Strana 2

PROHLÁŠENÍ Já, níže podepsaný, Ing. Libor Buek prohlašuji, že nemám v souasné dob a ani v budoucnosti nebudu mít osobní zájem na majetku, který je pedmtem tohoto posudku je vyloueno jakékoli personální propojení i jiné dvody, které by mohly zpochybnit moji nezávislost pedpokládám plný soulad se všemi zákony a pedpisy v eské republice a odpovdné vlastnictví a správu vlastnických práv podklady poskytnuté objednatelem pro úel tohoto ocenní nebyly provovány a byly považovány za správné, pravdivé a reálné veškeré zmny informací nebo základních pedpoklad, z nichž jsem pi ocenní vycházel, by mohly mít významný vliv na výslednou hodnotu ocenní v posudku byly respektovány všechny podstatné skutenosti, které mi byly v dob zpracování ocenní známé odhadnutá hodnota respektuje obecné podmínky trhu k datu ocenní toto ocenní bylo provedeno pouze pro úel stanovený v tomto posudku a nejsem odpovdný za jakékoli jiné použití tohoto posudku než pro tento úel Ing. Libor Buek Strana 3

1. ÚVOD 1.1. ZÁKLADNÍ POJMY Cena je pojem používaný pro ástku, která je požadována, nabízena nebo zaplacena za zboží nebo službu. Vzhledem k finanním možnostem, motivacím nebo zájmm kupujícího nebo prodávajícího mže nebo nemusí mít cena zaplacená za zboží i služby vztah k hodnot, kterou tomuto zboží nebo služb mohou pipisovat jiní. Cena je indikací relativní hodnoty pipisované zboží konkrétním kupujícím v konkrétních podmínkách. S touto definicí je v souladu i aktuální definice ceny, uvedená v zákon.151/97 Sb., o oceování majetku: obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena pi prodejích stejného, pípadn obdobného majetku, nebo pi poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku, ke dni ocenní. Pitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimoádných okolností trhu, osobních pomr prodávajícího, nebo kupujícího, ani vliv zvláštní obliby. Mimoádnými okolnostmi se rozumjí napíklad stav tísn prodávajícího nebo kupujícího, dsledky pírodních i jiných kalamit. Osobními pomry se rozumjí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota pikládaná majetku nebo služb, vyplývající z osobního vztahu k nim. Hodnota je ekonomický pojem, je výrazem schopnosti zboží být pedmtem smny. Hodnota není skuteností, ale odhadem ohodnocení zboží a služeb v daném ase, podle konkrétní definice hodnoty. Hodnota by mla být výsledkem stetu nabídek kupujícího a prodávajícího. Protože není tato podmínka splnna, je provádno ocenní. Výsledkem je potom stanovení tržní hodnoty, ale ta není hodnotou smnnou, již realizovanou, ale potencionálním východiskem pro cenové jednání o individuální koupi. Základem hodnoty v odhadu je objektivní (tržní) hodnota ( fair value ) vyjádená v penžních jednotkách (v eské právní terminologii cena obvyklá). Tato objektivní hodnota je definována v souladu s doporueními Evropského sdružení odhadc majetku TEGOVOFA (The European Group of Fixed Assets) jako finanní ástka, která mže být smnna mezi dobrovoln jednajícím potenciálním kupujícím a prodávajícím, aniž by byl inn nátlak na koupi nebo prodej. Pitom ob zúastnné strany si pln uvdomují a znají všechna relevantní fakta o dané vci. Podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto úelu sloužit. istým obchodním majetkem je obchodní jmní po odetení veškerých závazk vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li právnickou osobou. Obchodním majetkem právnické osoby rozumíme veškerý její majetek. Vlastní kapitál tvoí vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na stran pasiv. Ing. Libor Buek Strana 4

1.2. ZNALECKÝ ÚKOL Znaleckým úkolem je odhadnout cenu pedmtu dražby v míst a ase obvyklou ve smyslu ustanovení 13 odst. 1 zák.. 26/2000 Sb., o veejných dražbách v platném znní. 1.3. PEDMT OCENNÍ Pedmtem posudku je ocenní 4 830 ks akcií na jméno v jednotkové jmenovité hodnot 1000,-K vydaných spoleností, se sídlem Napajedla, Zámecká 582, I: 46347933, která byla zapsána do obchodního rejstíku, vedeného Krajským soudem v Brn, dne 30. dubna 1992, oddíl B, vložka 812 (dále též jen jako Hebín Napajedla ). Ocenní pedmtných akcií je provedeno ke dni 31.prosince 2004. 1.4. DRAŽBA CENNÝCH PAPÍR Ustanovení 214 odst. 4 zák.. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znní, upravuje postup nakládání s listinnými cennými papíry, které nejsou kótované a které nebyly pi pemn podoby akcionái pevzaty ani v dodatené pimené lht. Tyto akcie prodá pedstavenstvo prostednictvím obchodníka s cennými papíry bez zbyteného odkladu na úet dotené osoby ve veejné dražb. 1.5. PRÁVNÍ RÁMEC OCE OVÁNÍ V eské republice upravuje oceování vcí, práv a jiných majetkových hodnot pro úely stanovené zvláštními pedpisy zákon. 151/1997 Sb., o oceování majetku. Majetek a služba se oceují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný zpsob oceování. Jiným zpsobem oceování se rozumí a) nákladový zpsob, který vychází z náklad, které by bylo nutno vynaložit na poízení pedmtu ocenní v míst ocenní a podle stavu ocenní b) výnosový zpsob, který vychází z výnosu z pedmtu ocenní skuten dosahovaného nebo z výnosu, který lze z pedmtu ocenní za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu c) porovnávací zpsob, který vychází z porovnání pedmtu ocenní se stejným nebo obdobným pedmtem a cenou sjednanou pi jeho prodeji; je jím též ocenní vci odvozením z ceny jiné funkn související vci d) oceování podle jmenovité hodnoty, které vychází z ástky, na kterou pedmt ocenní zní nebo která je jinak zejmá e) oceování podle úetní hodnoty, které vychází ze zpsob oceování stanovených na základ pedpis o úetnictví f) oceování podle kurzové hodnoty, které z ceny pedmtu ocenní zaznamenané ve stanoveném období na trhu g) oceování sjednanou cenou, kterou je cena pedmtu ocenní sjednaná pi jeho prodeji, popípad cena odvozená ze sjednaných cen Oceování kótovaných cenných papír obchodovaných na regulovaném trhu upravuje 19 odst.1 písm.a) Kótované cenné papíry tuzemské nebo zahraniní, obchodované na tuzemském regulovaném trhu nebo souasn na tuzemském i zahraniním regulovaném trhu, se oceují kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v den ocenní. Pokud nebylo v den ocenní cenným papírem na tuzemské burze obchodováno, ocení se posledním kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v období pecházející 30 dn pede dnem ocenní, pokud byl v tomto dni cenný papír obchodován. Nebyl-li cenný papír Ing. Libor Buek Strana 5

obchodován na tuzemské burze v tchto posledních dnech, ocení se nejnižším dosaženým kurzem vyhlášeným ve stejném období u ostatních organizátor tuzemského mimoburzovního trhu cenných papír. Oceování kótovaných cenných papír neobchodovaných na regulovaném trhu a nekótovaných cenných papír stanovuje 20 odst.1 písm.a) Kótované cenné papíry neobchodované na regulovaném trhu a nekótované cenné papíry se oceují takto: a) akcie a podílové listy uzavených podílových fond podílem, v jehož itateli je vlastní kapitál a akciové spolenosti nebo uzaveného podílového fondu podle úetní závrky za pedchozí úetní období, pokud není prokázána jiná hodnota vlastního kapitálu, a ve jmenovateli poet vydaných akcií nebo podílových list pevedený na shodnou emisní hodnotu Oceování podniku je upraveno v 24 Podnik nebo jeho ást se oceuje soutem cen jednotlivých druh majetk zjištných podle tohoto zákona sníženým o ceny závazk. Je umožnno provést ocenní výnosovým zpsobem i v kombinaci s majetkovým ocenním. 1.6. METODY OCE OVÁNÍ AKCIÍ Finanní ocenní akcií si klade za cíl vyjádit jejich hodnotu penžitým ekvivalentem. Pi stanovování výsledné penžité hodnoty se používají v zásad ti skupiny oceovacích metod Ocenní na základ analýzy majetku (majetkové metody) Ocenní na základ analýzy výnos (výnosové metody) Ocenní na základ analýzy trhu (tržní metody) 1.6.1. METODA ÚETNÍ HODNOTY Metoda úetní hodnoty vychází z informací zjištných v úetnictví. Schopnost zobrazit reálnou hodnotu majetku ke dni ocenní je omezena platnými postupy útování, které nezobrazují reálnou hodnotu majetku ponvadž úetní hodnota aktiv je vyjádena v historických poizovacích cenách úetní hodnota zásob, materiálu a výrobk nevyjaduje aktuální nákupní i prodejní cenu o pohledávkách je útováno v nominálních hodnotách Úetní hodnota vlastního kapitálu pedstavuje rozdíl mezi úetní hodnotou celkových aktiv a úetní hodnotou všech závazk. Na úetní hodnotu vlastního kapitálu je teba pohlížet jako na výchozí hodnotu pro jednoduché zjištní hodnoty podniku. 1.6.2. METODA SUBSTANNÍ HODNOTY Substanní hodnotou podniku rozumíme souhrn relativn samostatných ocenní jednotlivých majetkových složek z pohledu jejich zapojení do fungujícího podniku (princip going concern). Tato metoda je nejbližší pojetí 24 odst.1 zákona.151/1997 Sb., o oceování majetku. U jednotlivých Ing. Libor Buek Strana 6

složek aktiv je zjišována jejich reprodukní hodnota snížená o patiné opotebení. Takto zjištná hodnota pedstavuje substanní hodnotu brutto. Náklady na znovupoízení pro ocenní substanní hodnoty je možné zjišovat nkolika zpsoby: metoda tržního porovnání (vychází z již realizovaných prodej ekvivalentního majetku) metoda výnosová (výnos pedstavuje diskontovaný budoucí finanní tok spojený s danou majetkovou ástí) metoda indexová (vychází z historických cen, které jsou upraveny cenovým indexem) pímé zjišování cen (odvozením z kalkulací a ceník) oceování podle zvolené jednotky (pepotem na zvolenou jednotku) metoda funkního zjišování cen (kombinace pedchozích metod) 1.6.3. DIVIDENDOVÉ DISKONTNÍ MODELY Výnos pro akcionáe plynoucí ve form dividendy a kapitálového zhodnocení je základem pro výpoet hodnoty akcií pomocí dividendových diskontních model. Pro aplikaci tchto model jsou nutné následující pedpoklady: ustálená struktura financování stabilní dlouhodobá dividendová politika (ustálený výplatní pomr) vysoká závislost mezi dividendou a volným penžním tokem pro akcionáe Základním dividendovým diskontním modelem je Gordonv model pro stabilní rst kde A = DIV/ (r-g) A.hodnota akcie DIV.dividenda r..požadovaná výnosová míra pro akcionáe g.pedpokládaná míra rstu dividend 1.6.4. METODA VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VITELE Metoda volného penžního toku pro vlastníky a vitele (Free Cash Flow to the Firm) vychází z penžního toku podniku financovaného pouze vlastním kapitálem a reálná struktura financování se respektuje pomocí diskontní sazby. Výsledkem této metody je stanovení hodnoty podniku. Hodnota vlastního kapitálu se stanoví následn jako rozdíl hodnoty podniku a cizího kapitálu vyvolávajícího náklady na poátku plánovacího období. Jednotlivé modifikace této metody se odlišují zpsobem stanovení pokraující hodnoty, kterou lze stanovit pomocí perpetuity, tvoené soutem diskontovaného volného penžního toku 2. fáze na základ odhadu pomru tržní ceny akcie a zisku dosaženého na akcii (P/E) tzv. likvidaní hodnoty, pedstavující odhad ocenní podniku na poátku 2. fáze pomocí úetní hodnoty podniku na konci plánovacího období modelu tvorby hodnoty (tempo rstu istého provozního zisku a rentabilita istých investic) 1.6.5. METODA VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY Metoda volného penžního toku pro vlastníky (Free Cash Flow to the Equity) vychází z istého penžního toku pro vlastníky (v podob zisku zadrženého ve firm, resp. dividend a podíl na zisku), zbývajícího po úhrad úrok a splátek cizího kapitálu, poskytnutého viteli. Hodnota 2. fáze se stanoví opt pomocí perpetuity. Tato metoda vede primárn ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu, takže Ing. Libor Buek Strana 7

hodnota podniku se stanoví následn jako souet zjištné hodnoty vlastního kapitálu a cizího úroeného kapitálu na poátku plánovacího období. 1.6.6. METODA EKONOMICKÉ PIDANÉ HODNOTY Metoda ekonomické pidané hodnoty vychází z výpotu veliiny, o kterou istý provozní zisk pevyšuje náklady investovaného kapitálu (tzv. Economic Value Added EVA ). Hodnotu podniku tvoí souet hodnoty 1. fáze (souhrn diskontované ekonomické pidané hodnoty za plánovací období), hodnoty 2. fáze (diskontovaná perpetuita) a celkového investovaného kapitálu na poátku plánovacího období. Podobn jako v pedchozí metod vede tato metoda primárn ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu, takže hodnota podniku se stanoví následn jako souet zjištné hodnoty vlastního kapitálu a cizího úroeného kapitálu na poátku plánovacího období. 1.6.7. METODA MINULÝCH KAPITALIZOVANÝCH ISTÝCH VÝNOS Metoda minulých kapitalizovaných istých výnos vychází z tzv. odnímatelného istého výnosu, tj. velikosti prostedk, které je možné rozdlit vlastníkm. Hodnotu podniku lze pak stanovit z odnímatelných istých výnos dosahovaných v minulosti zpravidla po období 3 až 5 let. Výsledkem je pak primárn hodnota vlastního kapitálu. 1.6.8. METODA KAPITALIZOVANÝCH MIMOÁDNÝCH ISTÝCH VÝNOS Celková hodnota podniku se zde skládá z hodnoty substance a hodnoty firmy. Hodnota firmy je v tomto pípad chápana jako rozdíl mezi výnosovou hodnotou a substanní hodnotou a pedstavuje v pípad silných podnik goodwill a v pípad slabých podnik badwill. Základem hodnoty firmy je kapitalizovaný mimoádný istý výnos, který pedstavuje rozdíl mezi celkovým istým výnosem podniku a istým výnosem, který bychom mli dostat pi normálním zúroení vloženého kapitálu. 1.6.9. POROVNÁVACÍ METODA Pi tomto pístupu k ocenní znalec odhaduje hodnotu oceovaného podniku na základ porovnání hodnot podnik srovnatelných s oceovaným podnikem na rozvinutém trhu mezi nezávislými úastníky. Základem této metody je dkladná analýza stavu a vývoje hospodáství jako celku, analýza stavu a vývoje píslušného odvtví a taktéž podrobná finanní analýza podniku. Nutným vstupním parametrem k stanovení hodnoty podniku je i dostatená databáze hodnot srovnatelných podnik. Výbrem vhodných multiplikátor, které zohledují rozdíly mezi vybranými ukazateli oceovaných a srovnávaných podnik, se zjistí výsledná hodnota. Ing. Libor Buek Strana 8

1.7. PEDPOKLADY Výchozí informace o pedmtu ocenní byly pevzaty od objednatele. Znalec považuje tyto zdroje za vrohodné a neprovádí jejich verifikaci. Veškeré zmny informací nebo základních pedpoklad, z nichž znalec pi ocenní vychází, by mohly mít významný vliv na výslednou hodnotu ocenní. 1.8. VSTUPNÍ DATA Pi vypracování posudku znalec vycházel z tchto podklad dodaných objednatelem a z veejn pístupných zdroj 1. výpis z obchodního rejstíku spolenosti 2. rozvaha, výkaz zisku a ztráty spolenosti ke dni 31.12.2004 3. pehled o pohledávkách a závazcích spolenosti ke dni 31.12.2004 4. soupis dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ke dni 31.12.2004 5. rozvaha, výkaz zisku a ztráty spolenosti ke dni 31.12.2003 6. rozvaha, výkaz zisku a ztráty spolenosti ke dni 31.12.2002 7. píloha k úetní závrce za rok 2004, 2003 a 2002 8. zpráva auditora o ovení roní úetní závrky za období roku 2004, 2003 a 2002 9. informaní materiál o spolenosti Hebín Napajedla 1.9. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT 1. MAÍK, M.: Oceování podniku. Ekopress, Praha 1998 2. KISLINGEROVÁ, E.: Oceování podniku. C.H. Beck, Praha 1999 3. MAÍK a kol.: Metody oceování podniku, Ekopress, Praha 2003 4. Databáze Ministerstva spravedlnosti R, obchodní rejstík www.justice.cz 5. Informaní agentura EKIA ARIADNA verze 3.0 6. Elektronická verze obchodního vstníku 7. Makroekonomická predikce eské republiky, Ministerstvo financí R, Praha, ervenec 2004 8. Internetové stránky spolenosti Hebín Napajedla Ing. Libor Buek Strana 9

2. ÚDAJE O SPOLENOSTI Obchodní firma: IO: 46 34 79 33 Sídlo: Napajedla, Zámecká 582 Právní forma: akciová spolenost Základní kapitál: 34,636.000,- K Datum vzniku: 30. dubna 1992 Statutární orgán pedstavenstvo: Pedstavenstvo je kolektivním statutárním orgánem spolenosti, jež ídí innost spolenosti a jedná jejím jménem pedseda pedstavenstva: Josef iháek, r.. 541122/0364 Zlín 4, Lhotka 78, okres Zlín den vzniku funkce: 26.ervna 2002 místopedseda pedstavenstva: Ing. Zdenk Hlaík, r.. 350907/446 Napajedla, Zámecká 848, okres Zlín den vzniku funkce: 26.ervna 2002 len pedstavenstva: MVDr. Libor Hlaík, r.. 690505/3958 Napajedla, Zámecká 848, okres Zlín den vzniku funkce: 26.ervna 2002 Dozorí rada: Kontrolním orgánem spolenosti je dozorí rada, která dohlíží na výkon psobnosti pedstavenstva a uskuteování podnikatelské innosti spolenosti. pedseda: JUDr. Josef Svoboda, r.. 530718/102 Praha 6, U stanice 592 den vzniku funkce: 10.ledna 2003 místopedseda: Ing. Stanislav Fojt, r.. 571231/2331 Napajedla, Nábeží 1351, okres Zlín den vzniku funkce: 10.ledna 2003 len: Ing. Jaroslav Zámeník, r.. 690608/3382 Zlín, Zálešná XI/1269 den vzniku funkce: 10.ledna 2003 lenka: Ing. Helena Pešková, r.. 526031/311 Zlín, Kostelec, Pomnnková 559 den vzniku funkce: 10.ledna 2003 len: Ing. Josef Pešek, r.. 510426/016 Zlín, Kostelec, Pomnnková 559 den vzniku funkce: 10.ledna 2003 len dozorí rady: Jana Gazdošová, r.. 535524/006 Napajedla, Jiráskova 1547, okres Zlín, PS 763 61 den vzniku funkce: 25.ervna 2004 Údaje platné ke dni 14.4.2005 byly poízeny na Internetu ( http://www.justice.cz) Ing. Libor Buek Strana 10

2.1. PEDMT INNOSTI Pedmt podnikání zapsaný v obchodním rejstíku zahrnuje tyto innosti: - chov a odchov anglického plnokrevníka - obchodní innost tuzemská a zahraniní - zemdlská innost - odchov koní pro cizí chovatele v tuzemsku i zahranií - dostihový provoz spojený se zajišováním výkonnosti koní v dostizích - pipouštní klisen tuzemských i zahraniních majitel za úplatu 2.2. HISTORIE SPOLENOSTI Hebín Napajedla byl založen v roce 1886, jeho djiny se však fakticky zaaly psát již o dva roky díve, kdy se do rodiny majitele napajedelského panství Friedricha Stockaua piženil 31-letý Aristide Baltazzi, píslušník vlivné vídeské rodiny s eckými koeny a velký dostihový nadšenec. Po brzké Stockauov smrti pevzal rodinné panství a po velkorysých pestavbách zdejších stájí skotu na moderní boxové stáje založil plnokrevný hebín. Hebín brzy dosáhl úctyhodných úspch a stal se eským protipólem uherského Kisbéru, nejvýznamnjšího soukromého chovu podunajské monarchie. Baltazzi pi jeho budování využil svých zkušeností z Maarska a Anglie a s rozmyslem postupn rozšioval krevní základnu importy z britských ostrov, Maarska i Ruska. Jako prvního plemeníka pivezl hned vítze chovatelsky nejcennjšího dostihu - The Derby Stakes v Epsomu, hebce Kisbéra. Na vídeském závodišti dlali napajedelskému chovu reklamu kon jako dvojnásobný derby-vítz Con Amore, výborný vytrvalec Horkay, železná klisna Tovább i tídový sprinter Falb. Zlaté období skonilo smrtí Aristideho Baltazziho v roce 1914. Hebín se sice držel ješt krátkou dobu na výši, ale pak nastal jeho úpadek. Píinou byla tžká doba první svtové války a hospodáská krize poválené doby, ale ke krachu znan pispla i Baltazziova vdova Marie, která po svém muži zddila celé panství a hebín. Po válce uvila zámrn šíeným povstem, že se na pozemcích zámeckého parku a pastvin hebína nachází prameny nafty. Dala se pak snadno získat pro nákladné przkumné vrty, ale naftu se nepodailo najít a tím byl v roce 1929 definitivn dokonán finanní úpadek panství. Hebín tak koncem 20. let pežíval jen díky obtavosti editele Eduarda Gerschy. Paradoxn práv v této tžké dob však slavily napajedelské produkty velké úspchy. Po krátké pechodné dob, kdy eskoslovenskému turfu vládli rakouští a maarští plnokrevníci, nastala od roku 1925 slavná epocha domácích koní. Jen v letech 1925 1929 vyhráli napajedelští odchovanci tyikrát eskoslovenské derby a stejn úspšní byli i v ad dalších významných dostih. Nositeli slávy rodného hebína byli zejména Simson, Lissy, Valík, Blue Star a další. Obraty napajedelských dražeb rok ale již nestaily pokrýt velké ztráty v jiných oblastech hospodaení a majitelka Marie Baltazziová musela v roce 1930 prodat všechny plnokrevné kon, tedy prakticky celý hebín, ale bez budov a pastvin. Vzhledem k tomu, že hrozilo nebezpeí odchodu cenného chovného materiálu do ciziny, zasáhlo ministerstvo zemdlství a napajedelští kon pešli do majetku státu. Pozemky, budovy hebína i samotný zámek s parkem pak byly prodány veejnou dražbou v roce 1935 a jejich novým majitelem se stála zlínská továrna na obuv Baa. Teprve po roce 1937 se podailo iniciativou ing. Bohumila Tichoty a tehdejšího editele hebína ing. dr. Václava Michala od továrny získat areál hebína s pastvinami a stájemi v Pnném výmnou za otrokovické a tlumaovské pozemky. I v tomto období pokraovala série úspch napajedelských koní. Jména jako Simson, Rek, Pemysl, Tornado i Cyklon se asto objevovala v listinách vítz významných eskoslovenských, rakouských i maarských dostih, pravidelné dražby rok se vyvinuly v pozoruhodnou spoleenskou událost a napajedelský paša Simson se tšil mezi majiteli a trenéry takka posvátné úct. Od roku 1937 nesl hebín název Státní plnokrevný hebín v Napajedlích a byl zapojen do svazku státních ústav pro chov koní v rámci ministerstva zemdlství SR. Jedním z prvních tah ministerstva poté, co se stal stát majitelem hebína, bylo oživení krevní základny. V letech 1937-38 bylo importováno z Francie do Napajedel dvanáct klisen, z nichž nkolik významn ovlivnilo s. Ing. Libor Buek Strana 11

plnokrevný chov. V této skupin byla napíklad ryzka Vandoise, zakladatelka významné rodiny Danaide, podobn úspšná Lyndora a matka Panoše Pasiphae. Období druhé svtové války pekal hebín pod vedením dr. Ludvíka Ambrože. Zatímco na chuchelském závodišti vítzili Lionel, Diva a další, dr. Ambrož elil tlaku okupant o zakoupení více koní z íše pro zdejší chov. adu nevyhovujících plemeník odmítl, nakonec však souhlasil se zakoupením pedního nmeckého tíletka Gradiva. Jak šastná volba to byla se ukázalo až po válce, kdy Gradivo více než jedno desetiletí patil mezi nejúspšnjší eskoslovenské plemeníky. Pi piblížení fronty byli tém všichni napajedelští kon ukryti na rzných místech na Morav a 18 klisen spolen s Gradivem bylo pevezeno do Kladrub. Ztráty ani škody nebyly píliš velké, budovy byly zasaženy temi granáty, bylo zabaveno krmivo, prchajícím okupaním vojskem byli odvezeni jen ti plnokrevníci a osm tažných koní, tedy pi stavu 100 koní ztráta minimální. Krátce po osvobození 3. kvtna 1945 byl provoz hebína obnoven. Tsn po válce byl areál hebína rozšíen o další stáj zvanou Kamenec a rovnž byly postaveny letní stáje pro dorost u eky Moravy. Ješt za psobení dr. Ambrože byl dovezen z Francie prvotídní plemeník Deux pour Cent, který navzdory svému brzkému úhynu stihl dát nkolik kvalitních potomk. Po nm posílil sestavu napajedelských plemeník další Francouz L Amiral a v roce 1962 provedl nový editel hebína dr. František Lerche další import 11 plnokrevných klisen z Francie. Bhem let 1948 1989 mla Napajedla v našem plnokrevném chovu výsadní postavení. Akoliv se v nkterých letech objevili konkurenti (Xaverov, Motešice, Mimo, Šamorín), v dlouhodobém horizontu zstal hebín založený Aristidem Baltazziem i nadále na absolutním vrcholu. Ne náhodou byly napajedelské barvy (modrý dres, modro-bílo-ervená šerpa) zaátkem 60. let zvoleny za barvy reprezentace eskoslovenska na tehdejších Mezinárodních mítincích socialistických stát. Napajedla si pak musela zvolit nové dresy ervenobílé pruhované s ervenou apkou a pozdji i modrobílé pruhy s modrou apkou. Ješt ve staré barevné kombinaci zazáili na dráze Masis, Detvan a Korbel, z nichž prvn jmenovaný hebec se stal v následujících dvaceti letech nejvýznamnjším eskoslovenským plemeníkem a dstojným nástupcem Simsona. V té dob došlo k reorganizaci a stanovení nového názvu Státní plemenáský ústav v Napajedlích s úkolem produkovat kvalitní anglické plnokrevníky vynikajících kvalit, aby tito estn obstáli vedle plnokrevných chov v celé Evrop (F. Lerche). Již o šest let pozdji v roce 1967 se však hebín stal pi další reorganizaci tzv. stediskem Plemenáského podniku v Tlumaov a veškerá administrativa byla penesena do Tlumaova. Jedním z dsledk této zmny bylo zrušení funkce editele hebína a dr. Lerche se tak stal ze dne na den vedoucím konzultantem podléhajícímu podnikovému editeli v Tlumaov. Rok 1967 byl sezónou fenomenálního Silvera, o dva roky pozdji sbíral v kladrubských barvách mezinárodní úspchy napajedelský odchovanec Relief. Na pelomu 60. a 70. let bylo nkolik zdejších produkt pronajato do Rakouska, kde si vedli nad oekávání dobe Libanon se stal rakouským Konm roku 1970, do pamti vídeských dostihových píznivc se zapsali i klisna Gemini, Valentino i Vagram. Bhem období normalizace se s. turf nacházel v hlubokém útlumu, avšak na výsadní pozici Napajedel to nic nezmnilo. Po sláv nezapomenutelné Century se v roce 1973 podail unikátní dobh 1 2 3 koní v napajedelských barvách v s. derby, v následujících letech zvítzili v derby také Elita, Veronal a Sudan. Rok 1973 se do historie hebína zapsal angažováním nového plemenného hebce Behistouna, který na dlouhou dobu ovládl nejen napajedelský, ale celý eskoslovenský chov. V roce 1976 vystídal dr. Lercheho v ele hebína ing. Zdenk Hlaík, jenž psobí v Napajedlích dodnes. V tomto období se uplatnili další skvlí kon Latina, Nelson, Sparta, Centurie, Kleón, Arva a další, podailo se navázat cenné styky s NDR, SRN, SSSR a Polskem. Zde je nutné vyzdvihnout pedevším úspchy Redakty v Západním Nmecku i dostihové poiny Censuse na polských drahách. Od 1. 5. 1992 se zaala psát nová významná kapitola hebína. Zmny spojené s privatizací ukonily období Státního hebína a hebín byl privatizován do akciové spolenosti s názvem Hebín Napajedla a.s. a následn vstoupil do kupónové privatizace. Tímto rozhodnutím bylo zabránno jednak spekulativním snahám jednotlivc, které by pravdpodobn ohrozily i samotnou existenci chovu, jednak Ing. Libor Buek Strana 12

bylo umožnno chovatelm a píznivcm získat akcie a podílet se pímo na dalším vývoji hebína. Stát si zachoval vliv na nejdležitjší chov v R jako majitel akcie se zvláštními právy (zlatá akcie). Z chovatelského hlediska získal hebín pístup k nejmodernjším svtovým liniím. Byl angažován irský klasický vítz Dara Monarch, jeden z vbec nejúspšnjších plemeník v historii eského chovu, Mill Reefv syn Mill Pond a celá ada dalších. V roce 2000 byl hebínem angažován Lyphardv syn Rainbows for Life, hebec s vynikající kariérou, rodokmenem i nespornými úspchy v chovu, který je dnes jednikou mezi napajedelskými plemeníky. V kvalit rodokmenu za ním nezaostávají ani House Rules i Beccari, jimž úspšn bhají první potomci, i Security Risk, jehož první roník se pedstaví v roce 2004. 2.3. STRUKTURA AKCIONÁ Ke dni 31.12.2004 byl majoritním akcionáem spolenosti Ing. Vítzslav Gazdoš, který vlastnil 25 583 ks akcií. Tento podíl pedstavuje 73,86% podíl na základním kapitálu i hlasovacích právech. Akcie se zvláštními právy je ve vlastnictví Fondu národního majetku R, piemž výkonem hlasovacích práv je poveno Ministerstvo zemdlství R 2.4. AKCIE Druh CP: Forma CP: Podoba: Registrace CP: Poet akcií: Nominální hodnota: Pevoditelnost akcií: Druh CP: Forma CP: Podoba: Registrace CP: Poet akcií: Nominální hodnota: Zvláštní práva: akcie kmenové akcie na jméno listinná nekótovaný CP 34 635 ks 1000,- K/akcie není omezena akcie kmenové akcie na jméno zaknihovaná nekótovaný CP 1 ks 1000,- K/akcie ano S akcií se zvláštními právy je spojeno právo veta pi rozhodování o : a) záruce o užívání hebína a majetku akciové spolenosti ke stávajícímu úelu, tj. domácí chov anglického plnokrevníka b) udržení kvalitativn nejlepší ásti stáda v minimálním potu 20 hebínských matek plemene anglický plnokrevník v majetku akciové spolenosti, jako jádro genofondu aklimatizovaného napajedelského plnokrevníka Zvláštní práva této akcie mohou být zrušena valnou hromadou pouze s písemným souhlasem jejího držitele. Ing. Libor Buek Strana 13

3. METODIKA DISKONTOVANÉHO VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VITELE 3.1. VÝPOET PRMRNÝCH VÁŽENÝCH NÁKLAD NA KAPITÁL 3.1.1. NÁKLADY VLASTNÍHO KAPITÁLU Náklady na vlastní kapitál lze stanovit stavebnicovým modelem, modelem kapitálových aktiv, modelem INFA a dividendovým modelem. Prmrné náklady na vlastní kapitál se stanovují jako prmrná vážená hodnota všech aplikovaných pístup. 3.1.1.1. STAVEBNICOVÝ MODEL Výsledná úroková míra na vlastní kapitál je dána soutem bezrizikové úrokové sazby a jednotlivých mr rizika, které zohledují obecné riziko státu, akcionáské riziko a specifické riziko podniku rvk = rf + rp + rs + re kde rvk úroková míra vlastního kapitálu rf bezriziková úroková míra rp výnosová míra tržního portfolia rs pirážka za riziko státu pirážka za riziko podniku re 3.1.1.2. MODEL KAPITÁLOVÝCH AKTIV Model oceování kapitálových aktiv obecn stanovuje náklady vlastního kapitálu ve tvaru nvk = rf + β. RP kde nvk náklady vlastního kapitálu rf výnosnost zcela nerizikových finanních aktiv (státních dluhopis) RP riziková prémie Koeficient β vyjaduje citlivost výnosnosti akcií oceovaného podniku na zmny celého trhu, mené burzovním indexem. Zobrazuje však jen systematické riziko, které je závislé na celkovém ekonomickém vývoji. Krom toho systematického rizika ovlivují podnik i specifické faktory pro tento podnik jedinené, tzv. specifické riziko. 3.1.1.3. MODEL INFA Stanovení náklad vlastního kapitálu pomocí tohoto modelu vychází z metodiky uplatované Ministerstvem prmyslu a obchodu R pi analýzách podnikové sféry orientovaných na stanovení ekonomické pidané hodnoty (EVA ). Náklady vlastního kapitálu se podle tohoto modelu stanovují jako souet bezrizikové výnosové míry a rizikové prémie, kterou tvoí tyi složky, jejichž hodnoty se urují na základ pomrových ukazatel rvk = rf + r1 + r2 + r3 + r4 Ing. Libor Buek Strana 14

kde rvk úroková míra vlastního kapitálu rf bezriziková úroková míra r1 prémie za velikost podniku r2 prémie za podnikatelské riziko r3 prémie za riziko z finanní nestability prémie za riziko z finanní struktury r4 a) prémie za velikost podniku; tato prémie se stanovuje v závislosti na velikosti oceovaného podniku mené velikostí jejího vlastního kapitálu. Pokud je vlastní kapitál vyšší než 3 mld. K, je tato prémie nulová a je-li vlastní kapitál nižší než 100 mil. K, má prémie za likviditu akcií hodnotu 5 %. Pro podniky s velikostí vlastního kapitálu od 100 mil. K do 3 mld. K se tato prémie poítá podle vztahu r1 = (3 VK) 2 / 1,682 kde r1 prémie za velikost podniku (%) VK vlastní kapitál oceovaného podniku (mld. K) b) prémie za podnikatelské riziko; tato prémie se uruje ve vazb na ukazatel rentability aktiv, poítané ze zisku ped úroky a zdanním. Pokud ukazatel rentability aktiv oceovaného podniku pevyšuje hodnotu tohoto ukazatele za celý prmysl, je prémie za podnikatelské riziko nulová. Je-li rentabilita aktiv oceovaného podniku záporná, je velikost prémie 10 %. Pro podniky s rentabilitou aktiv od 0 do prmru za prmysl se velikost prémie poítá podle vztahu r2 = 10. (RAp RA) 2 / RAp 2 kde r2 prémie za podnikatelské riziko (%) RA rentabilita kapitálu oceovaného podniku (%) RAp prmrná hodnota rentability kapitálu za celý prmysl (%) c) prémie za riziko z finanní nestability; stanovuje se ve vazb na ukazatel bžné likvidity. Pokud je bžná likvidita oceovaného podniku vyšší než 150, je tato prémie nulová. Pi hodnot ukazatele menší než 100 má prémie hodnotu 10 %. Pokud se bžná likvidita oceovaného podniku pohybuje v intervalu od 100 do 150, stanoví se prémie podle vztahu r3 = (150 BL) 2 / 250 kde r3 prémie za riziko z finanní nestability (%) BL bžná likvidita oceovaného podniku d) prémie za riziko z finanní struktury; základem pro urení této prémie je ukazatel úrokového krytí, poítaný jako pomr soutu zisku ped úroky a zdanním a nákladových úrok k tmto úrokm. V pípad, že hodnota tohoto ukazatele oceovaného podniku je vyšší než ti, je riziková prémie nulová. Pokud je menší než jedna, má riziková prémie hodnotu 10 %. Pokud se úrokové krytí oceovaného podniku pohybuje v intervalu od jedné do tí, poítá se prémie za riziko z finanní struktury podle vztahu r4 = 2,5. (3 ÚK) 2 Ing. Libor Buek Strana 15

kde r4 prémie za riziko z finanní struktury (%) ÚK úrokové krytí oceovaného podniku 3.1.1.4. DIVIDENDOVÝ MODEL Tento model stanovuje náklady vlastního kapitálu jakožto oekávanou vnitní výnosnost akcie D n v = + T g kde nv náklady vlastního kapitálu (oekávaná vnitní výnosnost akcie) D oekávaná dividenda T tržní cena akcie g oekávané tempo rstu dividend Dividendový model (stejn jako stavebnicový model) stanovuje jedinou hodnotu náklad vlastního kapitálu. 3.1.2. ÚROKOVÁ MÍRA CIZÍHO KAPITÁLU Náklady na cizí kapitál rck vycházejí z váženého prmru efektivních úrokových sazeb, které oceovaná spolenost platí ze všech forem úroeného cizího kapitálu. Jako složky cizího kapitálu vyvolávajícího náklady vystupují emitované dluhopisy, dlouhodobé bankovní úvry, bžné bankovní úvry, finanní výpomoci a ostatní úroené závazky (dodavatelské úvry, pjky od spíznných subjekt aj). Predikce úrokových sazeb z erpaných úvr po dobu sestavení finanního plán vychází z makroekonomické analýzy MF R, statických dat zveejovaných NB a specifik oceovaného podniku. 3.1.3. VÁHY JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK KAPITÁLU Váhy obou složek kapitálu slouží ke kalkulaci prmrných náklad kapitálu. Pro tento úel se váhy urí podílem vlastního a cizího kapitálu ku soutu obou složek kapitálu. 3.1.4. PRMRNÉ VÁŽENÉ NÁKLADY NA KAPITÁL WACC = rvk. VK/K + rck (1 d). CK/K kde WACC prmrné vážené náklady na kapitál rvk úroková míra vlastního kapitálu VK/K pomr vlastního kapitálu ke kapitálu celkovému rck úroková míra cizího kapitálu d sazba dan z píjmu CK/K pomr cizího kapitálu ke kapitálu celkovému Ing. Libor Buek Strana 16

3.2. CELKOVÁ HODNOTA PODNIKU Základem stanovení hodnoty podniku je budoucí penžní tok (volný penžní tok, Free Cash Flow), který bude podnik generovat. Prakticky se jedná o dv verze této metody, které se liší tvarem penžního toku, a to metoda volného penžního toku pro vlastníky a vitele (Free Cash Flow to the Firm) a metoda volného penžního toku pro vlastníky (Free Cash Flow to the Equity). Spoleným rysem obou tchto metod je, že se oceují zvláš aktiva podniku spojená s její hlavní výdlenou (provozní) inností a zvláš finanní aktiva, resp. ostatní neprovozní aktiva. Ocenní vycházející z penžních tok vede proto ke stanovení tzv. provozní hodnoty podniku, piemž výsledná hodnota podniku se stanoví jako souet provozní hodnoty podniku a ocenní neprovozních aktiv (pedevším finanních investic). Provozní hodnota podniku se stanovuje vždy jako souet hodnoty 1. fáze (suma diskontovaného volného penžního toku za plánovací období) hodnoty 2. fáze, pedstavující ocenní podniku za období, pro které již nebyl stanoven finanní plán Odlišnosti metody volného penžního toku pro vlastníky a vitele a metody volného penžního toku pro vlastníky spoívají pedevším v tom, že metoda volného penžního toku pro vlastníky a vitele vychází z hypotetického financování podniku pouze vlastním kapitálem jako diskontní sazbu užívá vážené prmrné náklady kapitálu primárním výsledkem této metody je stanovení provozní, resp. výsledné hodnoty podniku jako celku 3.2.1. METODA VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VITELE Východiskem pro stanovení volného penžního toku pro vlastníky a vitele (Free Cash Flow to the Firm) je zisk ped úroky a zdanním (tato veliina se chápe jako provozní hospodáský výsledek, tj.. 29 výkazu zisk a ztrát). Zisk ped úroky a zdanním se snižuje o provozn nutné finanní náklady, které zahrnují ty náklady, které úzce souvisí s provozní (hlavní výdlenou) inností podniku, úetn jsou však souástí finanních náklad. Další složky volného penžního toku pro vlastníky a vitele tvoí úpravy o nepenžní operace, zmny pracovního kapitálu, nabytí a prodej investiního majetku. 3.2.1.1. HODNOTA 1. FÁZE Hodnotu 1. fáze tvoí souet diskontovaného volného penžního toku za plánovací období H = DPT + DPT +... + DPT 1 1 2 n, kde H1 hodnota 1. fáze DPTi volný penžní tok i-tého roku plánovacího období, diskontovaný k poátku tohoto období n délka plánovacího období Veliiny DPTi se urují podle vztahu DPT i = PT i f i, kde PTi je volný penžní tok i-tého roku plánovacího a fi je diskontní faktor i-tého roku. Ing. Libor Buek Strana 17

Hodnoty diskontních faktor se stanoví podle vztahu fi = 1/[(1+r1). (1+r2)..(1 + ri)] kde ri je diskontní sazba (vážené prmrné náklady kapitálu) i-tého roku plánovacího období v desetinném vyjádení 3.2.1.2. HODNOTA 2. FÁZE Z PERPETUITY Ke stanovení hodnoty druhé fáze je zapotebí nejprve urit tzv. pokraující hodnotu, tj. ocenní podniku k poátku období, pro které již nebyl stanoven finanní plán. Pro stanovení pokraující hodnoty je teba odhadnout tempa rstu pro 2. fázi veliin, na kterých je toto ohodnocení založeno. Odhad tchto temp rstu je možné založit na znalosti prmrných temp rstu, kterých podnik dosáhla v minulosti, resp. kterých hodlá dosáhnout v plánovacím období, na jejich odvození od vnitních (tzv. fundamentálních) pedpoklad Diskontováním pokraující hodnoty k datu ocenní získáme hodnotu 2. fáze. Jako diskontní faktor se zde uvažuje diskontní faktor posledního roku plánovacího období. Perpetuita pedstavuje souet nekonen dlouhé ady volného penžního toku 2. fáze, diskontovaného k poátku této fáze. Tuto perpetuitu je pak teba diskontovat k datu ocenní (poátku plánovacího období), tj. pevést ji na souasnou hodnotu vynásobením diskontním faktorem posledního roku plánovacího období P = PTn+ 1, r g kde PTn+1 volný penžní tok v roce n+1, tj. v 1. roce 2. fáze r diskontní sazba (vážené prmrné náklady kapitálu 2. fáze) g tempo rstu volného penžního toku ve 2. fázi Hodnota 2. fáze se stanoví podle vztahu H 2 = P f, n kde P je perpetuita fn diskontní faktor posledního roku plánovacího období Výsledné výstupy zahrnující jednotlivé složky hodnoty podniku, resp. její celkovou hodnotu tvoí: hodnota 1. fáze hodnota 2. fáze provozní hodnota podniku (souet hodnoty 1. a 2. fáze) výsledná hodnota podniku (souet provozní hodnoty podniku a celkové hodnoty neprovozních aktiv k datu ocenní) hodnota vlastního kapitálu (výsledná hodnota podniku snížená o úroený cizí kapitál k datu ocenní) hodnota akcie (hodnota vlastního jmní pipadající na jednu akcii) Ing. Libor Buek Strana 18

4. FINANNÍ ANALÝZA A PLÁN PODNIKU 4.1. MAKROEKONOMICKÉ PROSTEDÍ Vývoj hlavních makroekonomických indikátor eské ekonomiky a jejich predikce vycházejí z Makroekonomické predikce eské republiky, vydávané MF R a jsou shrnuty v následující tabulce: 199 9 20 00 20 01 2 002 2 00 3 200 4 20 05 P red ikce P red ikce Hrubý domácí produk t r st v %, s.c.. 3,9 2,6 1,5 3,1 3,1 3,2 S poteba domácnos tí r st v %, s.c.. 2,9 2,6 2,8 4,9 3,5 3,4 S poteba vlády r st v %, s.c.. 0,2 3,8 4,5 2,2-0,5-0,2 Hrubá tvorba fixního k apitálu r st v %, s.c.. 4,9 5,4 3,4 7,4 7,7 5,5 Deflátor HDP r st v %. 1,4 4,9 2,8 1,7 3,7 3,2 Prmrná míra inflace % 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,9 2,8 Zamstnanos t ( VŠPS) r st v % -2,1-0,7 0,4 (0,8 ) -0,7-0,9-0,1 Míra reg.nezams tnanos ti (M PS V) p r mr v % 8,5 9,0 8,5 9,2 9,9 1 0,3 10,4 O bjem mezd a plat r st v %, b.c.. 2,6 6,9 8,5 5,6 6,1 6,2 Podíl B Ú na HDP % -2,5-4,9-5,4-5,6-6,2-6,4-6,0 zdroj: Makroekonomická predikce eské republiky, MF R, ervenec 2004 4.1.1. EKONOMICKÝ VÝVOJ V roce 2003 HDP vzrostl na 3,1 % pro rok 2004 je oekáván rst HDP na stejné úrovni. V roce 2004 vzhledem k pedpokládanému obnovení inflace a efektm reformy veejných financí se oekává pomrn razantní zpomalení dynamiky spoteby domácností na 3,5%. V následujících letech se oekává obnovení aktivity nefinanních institucí i domácností s celkových pírstkem o 7,7%. 4.1.2. CENY ZBOŽÍ A SLUŽEB Hladina spotebitelských cen zaala na poátku roku 2004 po více než dvou letech relativní stability opt výraznji rst. K této zmn pispl vývoj nkterých nákladových faktor, nap. smnného kurzu a svtových cen potravin a surovin. Dalším faktorem je dopad zvýšení nepímých daní v dsledku zavádní harmonizaních úprav v souvislosti se vstupem do EU. Pro rok 2004 je odhadována prmrná míra inflace 2,9%. Pro rok 2005 se pedpokládá zpomalení cenového rstu a snížení prmrné míry inflace na 2,8%. 4.1.3. NEZAMSTNANOST Poet registrovaných nezamstnaných dále mírn roste, nebo ekonomický tlak na rst produktivity práce bude nadále zvyšovat nároky na kvalifikaci a pizpsobivost stávajících i nov pijímaných zamstnanc. V roce 2004 se pedpokládá zvýšení míry nezamstnanosti na prmr 10,3%. 4.1.4. VZTAHY K ZAHRANIÍ V roce 2004 se pedpokládá podíl schodku bžného útu na HDP 6,4%. Tato úrove by zatím nemla pedstavovat makroekonomické riziko vzhledem k tomu, že deficit je z podstatné ásti tvoen reinvestovaným ziskem. 4.1.5. ÚROKOVÉ SAZBY K 25. ervnu 2004 NB zvýšila své ti základní sazby o 0,25 proc. bodu, tj. zvýšila 2T repo sazbu na 2,25 %, diskontní sazbu na 1,25 % a lombardní sazbu na 3,25 %. V roce 2004 je prmrná odhadovaná hodnota tímsíní sazby PRIBOR na úrovni 2,3%. Výnos do doby splatnosti 10letých státních dluhopis je odhadován na 4,8%. Ing. Libor Buek Strana 19

4.2. FINANNÍ ANALÝZA PODNIKU Finanní analýza podniku byla provedena po dobu historického období let 2000 až 2004 a taktéž vzhledem k aplikaci výnosového zpsobu ocenní i po období let finanního plánu pro roky 2005 až 2009. Ve finanní analýze byly provedeny výpoty: I. Ukazatele zadluženosti 1 Stupe finanní nezávislosti 100*VK/K 2 Stupe zadlužení 100*CK/K 3 Úrokové krytí 100*(HZ+Ú)/Ú 4 Stupe samofinancování 100*(NZ+FZ)/(ZK+KF) II. Ukazatele krytí stálých aktiv 5 I.stupe krytí stálých aktiv 100*VK/SA 6 II.stupe krytí stálých aktiv 100*DK/SA III. Likvidita 7 Okamžitá likvidita 100*FM/KCK 8 Rychlá likvidita 100*(FM+POHLK)/KCK 9 Bžná likvidita 100*OA/KCK IV. Ukazatelé obratu 10 Obrat zásob T/ZÁS 11 Obrat pohledávek T/POHL 12 Obrat vlastního kapitálu T/VK 13 Obrat celkového kapitálu T/K V. Ukazatelé rentability 14 Rentabilita tržeb 100*Z/T 15 Rentabilita vlastního kapitálu 100*Z/VK 16 Rentabilita celkového kapitálu 100*(Z+Ú(1-Sdp))/K 17 Rentabilita celkového kapitálu 100*(HZ+Ú)/K VI. Ukazatelé produktivity 18 Produktivita z výkon (tis.k/prac) V/poet prac. 19 Produktivita z pidané hodnoty (tis.k/prac) PH/poet prac. VII. Ukazatelé kapitálového trhu 20 Zisk na 1 000 K akciového kap. Z/(AK/1000) 21 Dividendy na 1 000 K akciového kap. DIV/(AK/1000) 22 Podíl dividend ze zisku 100*DIV/Z Finanní analýza je pílohou znaleckého posudku. 6 Ing. Libor Buek Strana 20

4.3. FINANNÍ PLÁN PODNIKU Východiskem pro aplikaci metody diskontovaných penžních tok pro vlastníky a vitele je finanní plán podniku. Finanní plán spolenosti byl zpracován s výhledem do roku 2009. Finanní plán podniku nenahrazuje standardní finanní a obchodní plán, který spolenost vyhotovuje pro vlastní obchodní a finanní potebu. Znalci je známo, že eské úetní standardy byly v období od prvního roku historického období finanního plánu do dne zpracování znaleckého posudku revidovány. Avšak v zájmu zachování kontinuity byl finanní plán sestaven v návaznosti na historické úetní výkazy. Cílem finanní projekce je zjistit hodnotu istého obchodního majetku spolenosti. Pedložená finanní projekce spoleností byla znalcem korigována v návaznosti na vlastní zkušenosti a zjištní. Plánovaná tempa rstu byla stanovena po provedení horizontální analýzy výnos, náklad a rozvahy. Procentní struktura výnos, náklad a rozvahy byla stanovena na základ vertikální analýzy. Zásady uplatnné pi modelování finanního plánu plán tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb vychází pedevším z tržeb za prodej koní základního stáda (dostihoví kon, klisny) a mladých koní (roci a híbata), penze koní, veterinární pée a pipouštcích poplatk výkonová spoteba je plánována ve vazb na pedpokládaný objem výkon plánovaný objem mzdových prostedk vychází z pedpokládaného stavu zamstnanc a tempa rstu pidané hodnoty plánování odpis vychází z odhadu asové ady odpis stávajícího majetku a odpis z nov plánovaných investic plán krátkodobých pohledávek kalkulován ve vazb k odpovídajícím výnosm s pihlédnutím k dob obratu pohledávek plán zásob kalkulován ve vazb k odpovídajícím výnosm s pihlédnutím k dob obratu zásob plánování finanního majetku výsledná veliina plánu urena ve výkaze penžních tok v dsledku vybilancovatelnosti rozvahy plánování krátkodobých závazk plánováno a) s ohledem na dobu splatnosti b) ve vazb na obžná aktiva tak, aby hodnota pracovního kapitálu byla vždy kladná plánování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a) pi respektování stavu majetku v posledním historickém vývoji b) zvyšování o plánovanou obnovu, rekonstrukce a investice c) snižování o plánované odpisy d) snižování o plánované odprodeje plánované investice jsou plánovány v souladu s dlouhodobým zámrem plánování stálých pasiv financování vlastním kapitálem, s využitím cizích úroených zdroj se nepoítá Ing. Libor Buek Strana 21

4.3.1. PLÁNOVANÉ PROVOZNÍ VÝNOSY 6.4.1.1. TRŽBY ZA PRODEJ VLASTNÍCH VÝROBK A SLUŽEB Plán tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb vychází pedevším z pedpokládaných tržeb za prodej koní základního stáda (dostihoví kon, klisny) a mladých koní (roci a híbata), penze koní, veterinární pée a pipouštcích poplatk. Tab. Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb a jejich tempo rstu v letech 2001 až 2004 Rok 2001 2002 2003 2004 Tempo rstu tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb - 20,71% -27,15% 13,38% Tržby za prodej vlastních výrobk a služeb v tis. K 10 913 13 173 9 596 10 880 Tab. Predikce tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb a jejich tempa rstu v letech 2004 až 2009 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Tempo rstu tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb 10,29% 9,54% 4,53% 6,99% 8,10% Tržby za prodej vlastních výrobk a služeb v tis.k 12 000 13 145 13 740 14 700 15 890 4.3.2. PLÁNOVANÉ PROVOZNÍ NÁKLADY 6.4.2.1. SPOTEBA MATERIÁLU A ENERGIE Tab. Vývoj spoteby materiálu a energie a jejich relace k tržbám v letech 2001 až 2004 Rok 2001 2002 2003 2004 Spoteba materiálu a energie / Tržby - 20,36% 22,43% 18,48% Spoteba materiálu a energie v tis. K 2 984 2 682 2 152 2 011 Tab. Predikce spoteby materiálu a energie a jejich relace k tržbám v letech 2005 až 2009 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Spoteba materiálu a energie / Tržby 22,57% 22,75% 22,79% 22,89% 22,94% Spoteba materiálu a energie v tis. K 2 708 2 991 3 131 3 365 3 645 Ing. Libor Buek Strana 22

6.4.2.2. NÁKLADY NA SLUŽBY Tab. Vývoj náklad na služby a jejich relace k tržbám v letech 2001 až 2004 Rok 2001 2002 2003 2004 Náklady na služby / Tržby - 31,31% 46,28% 43,37% Náklady na služby v tis. K 4 710 4 125 4 441 4 719 Tab. Predikce náklad na služby a jejich relace k tržbám v letech 2005 až 2009 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Náklady na služby / Tržby 36,83% 37,13% 37,18% 37,35% 37,42% Náklady na služby v tis. K 4 419 4 880 5 109 5 490 5 947 6.4.1.2. NÁKLADY NA MZDY Pi stabilizovaném potu zamstnanc je kalkulováno ve finanním plánu s navyšováním mzdy zamstnanc ve výši cca 3-4 %. Tab. Vývoj náklad na mzdy a jejich tempo rstu v letech 2001 až 2004 Rok 2001 2002 2003 2004 Tempo rstu mezd - 1,27% -4,52% 1,72% Mzdy v tis. K 4 019 4 070 3 886 3 953 Tab. Predikce náklad na mzdy a jejich tempa rstu v letech 2005 až 2009 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Tempo rstu mezd 2,85% 3,31% 4,00% 3,85% 3,70% Mzdy v tis. K 4 066 4 200 4 368 4 536 4 704 Ing. Libor Buek Strana 23

4.3.3. PRACOVNÍ KAPITÁL Pracovní kapitál zahrnuje krátkodobý finanní majetek, zásoby, pohledávky a krátkodobé závazky vyjma krátkodobých bankovních úvr. V projekci je provedeno zapotení pouze v provozn nutném rozsahu, tzn. krátkodobý finanní majetek dle okamžité likvidity a ostatní položky pracovního kapitálu dle potu obrátek Tab. Vývoj potu obrátek složek pracovního kapitálu v letech 2001 až 2004 Rok 2001 2002 2003 2004 Poet obrátek krátkodobých pohledávek z obchodního styku 4 5 8 5 Poet obrátek zásob 4 5 4 4 Poet obrátek krátkodobých závazk z obchodního styku 6 9 11 5 Tab. Predikce potu obrátek složek pracovního kapitálu v letech 2005 až 2009 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Poet obrátek krátkodobých pohledávek z obchodního styku 9 9 7 7 7 Poet obrátek zásob 4 4 4 4 4 Poet obrátek krátkodobých závazk z obchodního styku 10 6 7 6 6 Tab. Predikce složek pracovního kapitálu v letech 2005 až 2009 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Krátkodobé pohledávky z obchodního styku 1 300 1 400 1 963 2 100 2 270 Zásoby 2 963 3 469 3 362 3 684 3 917 Krátkodobé závazky z obchodního styku 1 200 2 050 2 100 2 500 2 700 4.3.4. INVESTICE A ODPISY Plánování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je založeno na e) respektování stavu majetku v posledním historickém vývoji f) zvyšování o plánovanou obnovu, rekonstrukce a investice g) snižování o plánované odpisy Tab. Predikce investic a odpis v letech 2005 až 2009 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Investice v tis. K 2 017 1 557 556 970 1 131 Odpisy v tis. K 1 170 1 200 1 230 1 250 1 280 Ing. Libor Buek Strana 24