Změny v regulaci finančního sektoru a jejich možný dopad na dostupnost úvěru pro privátní sektor Jan Frait ředitel samostatný odbor finanční stability Prezentace pro diskusní setkání asociace pro rozvoj trhu nemovitostí Praha, 23. dubna 2012
Názory vyjádřené v této prezentaci jsou názory prezentujícího a nemusí odrážet pozici České národní banky. 2
Struktura prezentace 1. Úvod - proč je hodnocení dopadů změn v regulaci složité, 2. Jaké mohou být dopady nových regulací, 3. Proč mohou být změny v makroekonomickém prostředí podstatnější než posuny v regulaci. 3
I. Úvod 4
Hodnotit dopady nových regulací je obtížné Mění se řada příliš mnoho věcí najednou částečně se dají odhadnout izolované efekty jednotlivých změn, ale odhadnout kumulované účinky jejich interakce je těžké. Dlouhodobě mohou být nové regulace prospěšné, ale tranzitorní náklady mohou být při nepříznivých výchozích podmínkách a špatných politikách vysoké. Výchozí situace v ekonomikách může zahrnovat zbytky řady nerovnováh (např. přeinvestování do nemovitostí a předluženost) jejich odstranění může být vnímáno jako náklad, i když jde o přirozený a nezbytný proces. 5
Hodnotit dopady nových regulací je obtížné V nejbližších letech budou působit tři faktory: změny v regulaci, řešení zadluženosti vlád (finanční represe), změny v makroekonomickém prostředí jeho výrazné změny mívají mnohem větší dopad než změny v regulacích, neboť těm prvním se nedá na rozdíl od regulací vyhnout! Přístup k hodnocení dopadu nových regulací na dostupnost úvěrů k financování realitního sektoru: mikroekonomická analýza vlivu jednotlivých prvků nového regulatorního rámce (požadavky na kapitál a likviditu), makroekonomická analýza dopadů Basel III v dlouhém období a v období tranzitorním (viz Frait, 2011), hodnocení dopadu na náklady kapitálu v relaci s náklady na dluh (viz Frait, 2011). 6
II. Basel III a CRD IV/CRR jak změní strukturu aktiv u bank? 7
Kapitálové požadavky Basel III - vyšší kapitálová přiměřenost založená na kvalitnějším kapitálu: banky budou zřejmě muset držet více kvalitního kapitálu CET1 než činí nové regulatorní minimum (7 % CET1) budou snižovat rizikově vážená aktiva tím, že např. úvěry do realit nahradí nákupem kvalitních vládních dluhopisů? nebo se implikovaný pokles RoE budou snažit kompenzovat podstupováním vyššího rizika tím, že na místo do vládních dluhopisů budou financovat např. výnosnějšírealitníprojekty? Nové makroobezřetnostní prvky v CRD IV/CRR: nemovitosti jsou usual suspect - v době boomu budou zvyšovány rizikové váhy na úvěry do realitního sektoru. 8
Požadavky na likviditu Liquidity Coverage Ratio (LCR) poměr zásoby kvalitních likvidních aktiv k potenciálnímu čistému odlivu zdrojů po dobu 30 dní, smyslem LCR je zajistit, že banka má dostatek vysoce likvidních aktiv, díky kterým přežije akutní krizovou situaci alespoň po jeden měsíc. Net Stable Funding Ratio (NSFR) poměr dostupných zdrojů stabilního financování k požadovaným zdrojům stabilního financování, má zajistit, aby se banky financovaly svá aktiva dostatečným množstvím stabilních zdrojů. Mohou mít podobné efekty jako požadavky na kapitál. 9
Požadavky na likviditu LCR dvě třídy aktiv: 1. třída počítaná v plné hodnotě - vysoce likvidní aktiva: hotovost, rezervy u centrální banky a blízké substituty hotovosti jako vládní dluhopisy se špičkovým ratingem. 2. třída počítaná ve snížené hodnotě minimálně o 15 % - vládní dluhopisy s horším ratingem, HZL nebo podnikové dluhopisy s vysokým ratingem, celkově mohou tvořit maximálně 40 % celého polštáře. NSFR: dostupné stabilní financování zahrnuje kapitál a pasiva se splatností nad 1 rok, plus část depozit a emitovaných dluhopisů se splatností menší než 1 rok, u kterých se ale dá předpokládat, že zůstanou v bilanci i v krizi. požadované financování je pak funkcí struktury aktiv v bilanci i mimobilanci - čím je aktivum likvidnější, tím menší rozsah stabilnějšího financování vyžaduje. 10
Požadavky na likviditu Potenciální efekt LCR a NFSR (Gomes a Khan, 2011): banky na ně mohou reagovat způsobem, který výrazně změní způsob, jakým je vytvářen úvěr a likvidita ve finančním systému. LCR - autority musí určit, za jakých podmínek a do jaké míry mohou banky existující polštář použít, tedy čerpat. bude dostupná likvidita skutečně také použitelnou likviditou? pokud budou podmínky omezující, může regulace během krize vyvolat negativní spirálu se systémovými důsledky, nebo může vyvolat nadměrnou závislost na likviditě od centrální banky. Nakonec se může ukázat, že vysoce likvidní aktiva nejsou až tak likvidní, neboť každá banka chce držet svou regulatorní výši, ale nechce s nimi aktivně obchodovat. 11
Požadavky na likviditu První riziko zavedení LCR a NFSR: LCR: ideálním aktivem bude vládní dluh 1. třídy, který nebude vyžadovat haircuty a nebude podléhat limitům koncentrace, NSFR: držba vládních dluhopisů nebude vyžadovat velké množství stabilního financování, to vše požene banky do držby vládního dluhu namísto jiných aktiv, i když tím vznikne riziko koncentrace na straně aktiv do aktiva, které je možná jen zdánlivě kvalitní a bezrizikové, tento efekt oslabí fiskální disciplínu a sníží podnět pro vlády zrychlovat fiskální konsolidaci + může snížit dostupnost úvěru pro privátní sektor. Závěr typický případ finanční represe ve formě regulatorně vynucených dotací pro vládu ze strany držitelů jejího dluhu. 12
Požadavky na likviditu Druhé riziko zavedení LCR - nastavení čerpání příslibů a kontokorentů ze strany podniků: návrh, že při výpočtu požadavků v krizi by musely být tyto facility zahrnuty ze 100 %. to by vytvořilo silný podnět pro banky takové facility neposkytovat se všemi potenciálními důsledky, pro podniky jsou takové facility jedním z klíčových prvkůřízení likvidity pokud by je neměly k dispozici, musely by se samofinancovat a držet velkou zásobu vysoce likvidních aktiv. Důsledek: za určitých okolností by podniky nevystupovaly do smysluplných projektů, pokud by neměly dostatek likvidních zdrojů... 13
Solvency II Solvency II nová pravidla pro pojišťovny povedou pravděpodobně ke posunu k bezpečnějším, likvidnějším a méně výnosným aktivům, málo likvidní aktiva budou penalizována, výpočet solventnostního poměru bude odrážet požadavek, aby pojišťovny byly schopny ustát silný šok a vyplatit nároky během roku, ne během delšího období. bankovní dluh se stane pro pojišťovny méně atraktivní stejně jako dluh dlouhodobých infrastrukturních projektů, dopady na zdroje bank? 14
III. Finanční cyklus je mocným hybatelem 15
Globální finanční cyklus Regulace je důležitá, ale důležitější je světový finanční cyklus (zejména vývoj bilance světových úspor a investic). Žijeme ve druhé dekádě levného externího financování (viz Frait a kol., 2011 nebo Wolf, 2012): před krizí byly světové úrokové sazby velmi nízké, v krizi vyletěly nahoru, ale nyní jsou ještě níže, hlavní příčina přebytek úspor (global savings glut)? Proč byly sazby nízké před krizí? vysoká míra úspor v Asii a pokles privátních investic ve vyspělých zemích, přebytky úspor přesunovány do západních ekonomik i prostřednictvím záměrné politiky slabých měn (nákupy aktiv západních vlád do devizových rezerv v Asii). 16
Globální finanční cyklus před krizí Důsledek globálního přebytku úspor a jeho čerpání v západních ekonomikách: prudký pokles reálných úrokových sazeb. Vládám (ale nejen jim) potenciální důsledky nedošly - externě financovanou dluhovou expanzi tolerovaly a místy i podporovaly; souhrnný efekt - růst cen trvalých reálných aktiv, hlavně nemovitostí. Kombinace nízkých úrokových sazeb a růstu cen nemovitostí v období zvýšeného hospodářského růstu tradičně vytváří masivní bublinu financovanou dluhem zajištěným nemovitostmi, která skončí finanční krizí, někdy depresí, dluhovou inflací a cenovou inflací. 17
Finanční cyklus v britském podání Dlouhodobé úrokové sazby mohou mít silný efekt, Wolf (2012)... Pramen: Martin Wolf, Financial Times (What is the real rate of interest telling us?) 18
Globální finanční cyklus po krizi úrokové sazby stále nízké Ještě větší přebytek úspor! nízká poptávka po privátních investicích doprovázená zvýšením míry úspor (opatrnostní motiv), Honba za kvalitou poptávka po velmi omezeném množství skutečně kvalitních aktiv. Deleveraging: předlužené subjekty nemají zájem čerpat nové úvěry ani při velmi nízkých nominálních úrokových sazbách a soustředí se především na splacení starých úvěrů (bilanční recese). Stlačené výnosy investic: nízká míra výnosnosti vyžaduje nízké reálné úrokové sazby. v řadě zemí jsou na trhu nemovitostí přebytečné kapacity, nové investice nabízí tak nízký výnos, že by byly smysluplné pouze při výrazně negativních reálných úrokových sazbách, 19
Globální finanční cyklus po krizi Lze situaci řešit dalším uvolněním měnových politik? měnová politika není všemocná mj. ji může omezovat past likvidity a zero bound. Nemohou si přebytečné úspory půjčit vlády? mohou, ale ty, které by to nejvíce potřebovaly, jsou již předlužené a chystají se proto snižovat deficity veřejných financí. Krize tak přispěla k ještě většímu globálnímu přebytku úspor: jediný, kdo si pro ně chodí na trh ve větším rozsahu, jsou vlády, ale i ty mají své limity. 20
Závěry I: zdroje jsou, ale Globální finance po krizi a s novými regulacemi: zdrojů může dlouhodobě být i přes přísnější regulaci dostatek, úrokové sazby mohou zůstat po dlouhou dobu nízké, pokud nedojde k výraznému globálnímu posunu v mírách úspor a investic, pokud nebudou vlády stahovat z trhu veškeré přebytky úspor nebo pokud (v případě jednotlivých ekonomik) nedojde ke ztráty důvěry v udržitelnost veřejného dluhu. Bublina na trzích nemovitostí hnaná snadno dostupným úvěrem byla stejnou historkou jako bublina vládních výdajů financovaná na dluh ale až jednou přebytek úspor zmizí, kdo asi bude mít lepší přístup k levným zdrojům? 21
Závěry II: dopad na české banky bude nepřímý Český bankovní sektor vchází do nového regulatorního prostředí v dobrém výchozím stavu: banky již nyní mají v převážné většině kapitál i likviditu v souladu s novými požadavky, dopady tak mohou být spíše nepřímé přes dopad nových regulací na v evropském bankovnictví a přes reakce mateřských společností. Banky si při financování realitního sektoru obvykle s regulacemi poradí neporadí si s nepříznivým ekonomickým vývojem, přičemž od vývoje v eurozóně a ve vyspělých západních ekonomikách si nelze moc slibovat. 22
References BCBS (2012): Results of the Basel III monitoring exercise as of 30 June 2011. Bank for International Settlements, April 2012 Gomes, T., Khan, N. (2011): Strengthening Bank Management of Liquidity Risk: The Basel III Liquidity Standards. Bank of Canada Financial System Review, December 2011 Frait, J. (2011): Basel III dopady na náklady financování a ekonomickou aktivitu. http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konfere nce_projevy/vystoupeni_projevy/download/frait_20110920_baseliii.pdf Frait, J., Komárková, Z., Kolárek, L. (2011): Monetary Policy in a Small Economy after Tsunami: A New Consensus on the Horizon? Czech Journal of Economics and Finance - Finance a úvěr. Vol. 61, Issue 1, 5-33. Wolf, M. (2012): What is the real rate of interest telling us?. Financial Times, 2012 23
Děkuji za pozornost Kontakt na prezentujícího: E-mail: jan.frait(at)cnb.cz Kontakt na tým finanční stability: E-mail: financial.stability(at)cnb.cz http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/ 24