Agentura ochrany pírody a krajiny eské Republiky Správa Chránné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Husova 906/5, 784 01 Litovel Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví na období 2009 2018
AOPK R 2 2008
OBSAH 1. Úvod... 5 2. Ochrana pírody... 6 2.1. Strategie OPK... 6 2.2. CHKO... 6 2.3. Maloplošná zvlášt chránná území... 7 2.4. Lokality soustavy Natura 2000... 9 2.5. Památné stromy... 10 2.6. Rostlinná spoleenstva... 11 2.7. Významné druhy rostlin... 12 2.8. Významné druhy živoich... 13 2.9. Invazní a expanzivní druhy... 15 2.10. Neživá píroda... 16 2.11. Územní systém ekologické stability... 17 2.12. Krajinný ráz... 18 2.13. Monitoring a výzkum... 19 2.14. Práce s veejností... 21 3. Lidské innosti ovlivující stav pírody a krajiny... 24 3.1. Lesní hospodáství... 24 3.2. Zemdlství... 31 3.3. Myslivost... 32 3.4. Rybníkáství a sportovní rybáství... 34 3.5. Vodní hospodáství... 36 3.6. Výstavba... 41 3.7. Dopravní a inženýrské sít... 42 3.8. Prmysl... 43 3.9. Zacházení s odpady... 44 3.10. Tžba nerostných surovin a rašeliny... 44 3.11. Rekreace a turistika... 45 4. Závrený pehled prioritních úkol za celou CHKO... 47 5. Použitá literatura... 48 6. Seznam zkratek... 50 Pílohy. 1 Doporuená opatení k zachování populací druh pták, které jsou pedmty ochrany Ptaí oblasti Litovelské Pomoraví, v píznivém stavu v dlouhodobém asovém horizontu. 2 Modely pedpokládané pirozené skladby devin podle soubor lesních typ v CHKO Litovelské Pomoraví. 3 Rámcové smrnice pée o les. 4 Zásady pée o lesní druhy devin vyžadující zvýšenou pozornost AOPK R 3 2008
AOPK R 4 2008
1. Úvod Plán pée o CHKO je odborný a koncepní dokument ochrany pírody, který na základ údaj o dosavadním vývoji a souasném stavu zvlášt chránného území navrhuje opatení na zachování nebo zlepšení stavu pedmt ochrany ve zvlášt chránném území. Plán pée slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument a pro rozhodování orgán ochrany pírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný ( 38 odst. 1 zákona o ochran pírody). Zpracování plán pée o CHKO zajišuje Ministerstvo životního prostedí eské republiky (MŽP) prostednictvím Agentury ochrany pírody a krajiny R (AOPK R), zejména píslušné správy CHKO. Podrobnosti ke zpsobu zpracování a obsahu plán pée jsou dány vyhláškou. 60/2008 Sb. a pro CHKO jsou dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zveejnném ve Vstníku MŽP. 12/2007. Plán pée o CHKO Litovelské Pomoraví je zpracován na období 10 let a navazuje na pedchozí plán pée schválený na období 1997 2006, jehož platnost byla v roce 2005 prodloužena do roku 2011. Byl zpracován kolektivem autor složeným z pracovník Správy CHKO Litovelské Pomoraví a oddlení CHKO Agentury ochrany pírody a krajiny R Praha. AOPK R 5 2008
2. Ochrana pírody 2.1. Strategie OPK Dlouhodobé cíle Pedcházení realizaci takových zámr a koncepcí, které by mohly podle dnešních znalostí významn negativn pímo i nepímo ovlivnit stav pírodního prostedí CHKO, zvlášt pak stav pedmt ochrany EVL Litovelské Pomoraví a Ptaí oblasti Litovelské Pomoraví. Píznivý stav spoleenstev (ekosystém) z hlediska jejich další existence a vývoje, a to pedevším (a) na územích vyhlášených jako maloplošné ZCHÚ a v jejich ochranných pásmech, (b) na územích zaazených do I. a II. zóny odstupované ochrany CHKO, (c) na územích s výskytem spoleenstev (typ pírodních stanoviš), která tvoí pedmty ochrany EVL Litovelské Pomoraví, (d) na územích plnících funkci skladebných prvk ÚSES. Vodní režim povrchových i podzemních vod, píznivý zejména pro zajištní existence a vývoje pírod blízkých nivních ekosystém, jedinených v národním i stedoevropském mítku. Zlepšený stav spoleenstev (ekosystém), které byly v minulosti nežádoucím zpsobem pozmnny lidskou inností. Zachovalá rozmanitost neživé pírody, zejména zachování vodohospodásky neupravených úsek vodních tok a prostoru pro jejich korytotvornou innost a souboru podzemních a povrchových krasových jev v PP Tesín. Píznivý stav populací zvlášt chránných a jiných vzácných druh plan rostoucích rostlin a voln žijících živoich, zejména tch druh, které jsou pedmty ochrany EVL Litovelské Pomoraví a Ptaí oblasti Litovelské Pomoraví. Harmonicky utváený ráz krajiny, bez existence staveb nebo zaízení, které jej narušují. 2.2. CHKO Charakteristika problematiky CHKO Litovelské Pomoraví byla zízena vyhláškou MŽP. 464/1990 ze dne 1990 o zízení chránné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Popis hranice CHKO je uveden v píloze této vyhlášky. I když je vtšina hranic CHKO definována jednoznan, existuje nkolik úsek, kde je žádoucí prbh hranice upesnit. Významným nedostatkem zizovací vyhlášky je zakotvení zonace CHKO v píloze zizovací vyhlášky. Zonace dle vyhlášky neodpovídá pln pírodním hodnotám území, souasným poznatkm a metodickým pokynm pro vymezování zón CHKO. Problémem jsou i bližší ochranné podmínky, ásten neplatné, nebo jsou definovány jako zákazy, ásten již pekonané (nap. základními ochrannými podmínkami ze zákona). Zizovací vyhlášku je teba nahradit vládním naízením reflektujícím zmnné podmínky a zóny CHKO vymezit novou vyhláškou MŽP. V souvislosti s pípadným novým vyhlášením CHKO bude vhodné provit možnost rozšíení CHKO na plochu celé EVL Litovelské Pomoraví. Území EVL vymezené vn CHKO se vyznauje existencí pomrn dlouhého úseku toku eky Moravy s behovými porosty a zbytky nivních luk. eka Morava je v uvedeném úseku místem výskytu kriricky a siln ohrožených druh živoich. V pedmtném území se nenacházejí sídla. AOPK R 6 2008
Dlouhodobý cíl Existence CHKO Litovelské Pomoraví, nov vyhlášené naízením vlády v jednoznan a nezpochybniteln vymezených hranicích, se zónami odstupované ochrany pírody vymezenými novou vyhláškou MŽP na základ aktuálního stavu poznání pírodního prostedí CHKO. Navrhovaná opatení Návrh na zmnu zizovacího pedpisu Zpracovat a pedložit návrh naízení vlády o novém vyhlášení CHKO Litovelské Pomoraví, v nm: - stanovit bližší ochranné podmínky CHKO výtem inností vázaných na souhlas orgánu OP ( 44 odst. 3 zákona o ochran pírody), - zpesnit vymezení hranice CHKO. Návrhy na úpravy hranic Posoudit možnost rozšíení CHKO o území vymezené jako EVL Litovelské Pomoraví (podle naízení vlády. 132/2005 Sb.) vn souasné hranice CHKO. V rámci pípravy naízení vlády o novém vyhlášení CHKO vymezit hranici CHKO v celé délce jednoznaným zpsobem a upesnit její vedení zejména v tchto úsecích: - v k. ú. Moraviany a Mohelnice od silnice II/444 Mohelnice-Stavenice po železniní tra Olomouc-Zábeh u Moravian, - v k. ú. Doubravice od hospodáského mostu pes eku Moravu u Moravian po severní okraj obce Doubravic, - v k. ú. Palonín a imice od protipovodové hráze u Mitrovic po osadu Nové Mlýny, - v k. ú. Štpánov východn od lesního komplexu Hrubé lesy. V rámci zpesování hranice posoudit možnost rozšíení CHKO: - v k. ú. Štpánov po silnici Chomoutov-Povice (v souladu s vymezením nadregionálního biocentra ÚSES Litovelské Pomoraví-luh, - v k. ú. Moraviany o prostor ohraniený korytem vodního toku Újezdky a železniní tratí Olomouc-Zábeh (území významné pro ochranu krajinného rázu v oblasti štrkopískových jezer u Moravian). Návrhy na zmny zonace Pipravit a pedložit návrh vyhlášky o novém vymezení zón odstupované ochrany v CHKO. Návrh zonace pipravit v souladu s kritérii uvedenými v Metodickém pokynu MŽP R k vymezení zón ochrany pírody v chránných krajinných oblastech R (Vstník MŽP. 2/2006). 2.3. Maloplošná zvlášt chránná území Charakteristika problematiky Území chránné v MZCHÚ podchycuje nejvýznamnjší typy stanoviš a nejdležitjší lokality výskytu chránných rostlinných a živoišných druh. V MZCHÚ jsou významn zastoupena zejména lesní, mén vodní, mokadní a luní spoleenstva. Významná je i ochrana prvk neživé pírody (NPP a PP Tesín). Poet MZCHÚ je pomrn vysoký (27) a jejich podíl na AOPK R 7 2008
celkové ploše CHKO není malý (12,3 %). Stav pesto pln neodpovídá dochovaným pírodním hodnotám CHKO Litovelské Pomoraví, zejména v podchycení biotop vzácných a ohrožených druh rostlin a živoich. Dlouhodobý cíl Soustava MZCHÚ s dlouhodob píznivým stavem pedmt ochrany, vytvoená na základ aktuálního stavu poznání pírody CHKO, vymezená v jednoznaných a nezpochybnitelných hranicích, se zizovacími pedpisy obsahov i formáln odpovídajícími souasné právní úprav na úseku ochrany pírody. Dílí cíle Doplnní sít MZCHÚ v CHKO o vybraná území soustedných pírodních hodnot, zejména o území jedinená v národním a mezinárodním mítku. Zabezpeování nezbytné pée o všechna MZCHÚ v souladu se schválenými plány pée. Navrhovaná opatení Návrhy vyhlášení nových zvlášt chránných území Zpracovat a pedložit návrh NPR Niva eky Moravy (územní propojení NPR Ramena eky Moravy, PR Litovelské luhy, PR Kenický, PR Panenský les a PP Kurfurstovo rameno) s pedmty ochrany, tvoenými mozaikou nivních ekosystém vodohospodásky neupraveným (pirozen se vyvíjejícím) tokem eky Moravy, trvale i periodicky protékanými íními rameny, mokady odstavených íních meandr, poíními tnmi, íními náplavy v rzných fázích sukcese, pírod blízkými spoleenstvy mkkého i tvrdého luhu. Zpracovat a pedložit návrh NPR Vrapa (územní propojení NPR Vrapa, PR Hejtmanka, PP U Zámecké Moravy a fragmentu I. zóny CHKO mimo MZCHÚ) s pedmty ochrany, tvoenými mozaikou nivních ekosystém vodohospodásky neupraveným (pirozen se vyvíjejícím) tokem eky Moravy, trvale i periodicky protékanými íními rameny, mokady odstavených íních meandr, poíními tnmi, íními náplavy v rzných fázích sukcese, pírod blízkými spoleenstevy mkkého i tvrdého luhu. Pehlášení i úpravy stávajících zvlášt chránných území (u všech návrh na nová vyhlášení MZCHÚ spojit vydání nového zizovacího pedpisu s vymezením hranic MZCHÚ pomocí souadnic lomových bod a s aktualizací bližších ochranných podmínek) Zpracovat a pedložit návrh na rozšíení NPP Tesín nové vyhlášení NPP pevážn v hranicích souasné PP Tesín s pedmty ochrany: evropsky významná geologická, karsologická, paleontologická a archeologická lokalita, na významné ásti výmry pírod blízká spoleenstva smíšených listnatých les 2. a 3. lesního vegetaního stupn. Rozšíit PR Doubrava o navazující pírod blízká lesní spoleenstva (cca o 80 ha, územní propojení s PR Bradlec, jde o realizaci ásti zámru projednávaného již v 80. letech minulého století s tehdejšími státními lesy). Nov vyhlásit PR Chomoutovské jezero zmna vymezení hranice v souvislosti s rozšíením cenného mokadního biotopu (zvtšení o 10 ha), zmna kategorie ochrany z PR na PP. Nov vyhlásit PR Kaení louka zmna vymezení hranice v souvislosti s výstavbou železniního koridoru ervenka-zábeh (vypuštní trati). AOPK R 8 2008
Nov vyhlásit PR Moravianské jezero zmna vymezení hranice na základ DKM, zmna kategorie ochrany z PR na PP (nov jako PP Zátrže). Nov vyhlásit PR Novozámecké louky rozšíení (cca o 50 ha) propojením oddlených ástí, zmna kategorie ochrany z PR na PP. Nov vyhlásit PR U spálené zmna vymezení hranice PR v souvislosti s výstavbou železniního koridoru (vypuštní trati). Nov vyhlásit PP astava zmna vymezení hranice na základ DKM, nov jako PP Lešák. Rozšíit PP Hvzda o pozemky AOPK R (cca o 2 ha) mokadní spoleenstva s výskytem vzácných druh organizm). Rozšíit PP Malá Voda o navazující hodnotná mokadní a luní spoleenstva (cca o 10 ha). Poteba zajištní vybraných MZCHÚ Prbžn zajišovat zpracování ZPMZ a geodetické vytýení lomových bod hranic. 2.4. Lokality soustavy Natura 2000 Charakteristika problematiky CHKO Litovelské Pomoraví je významným územím i z pohledu soustavy Natura 2000. Území CHKO se z vtší ásti pekrývá s EVL Litovelské Pomoraví, ta ale pokrauje i mimo území CHKO severozápadním smrem. EVL je aktuáln zaazena na evropském seznamu (Pedpis. 81/2008 Sb.). V roce 2004 zde byla vyhlášena v hranicích CHKO Ptaí oblast Litovelské Pomoraví. Jelikož se ptaí oblast nachází celá uvnit CHKO, její ochrana a management jsou z velké ásti pokryty plány pée o CHKO a MZCHÚ, vhodná opatení jsou i souástí rámcových smrnic pée o lesy. Totéž platí i pro evropsky významnou lokalitu. Ochrana EVL se nedostává do konfliktu s dosavadní ochranou MZCHÚ. Dlouhodobé cíle Populace druh pták, které jsou pedmtem ochrany v ptaí oblasti, v souasném nebo lepším stavu. Zachovalý stav biotop a druh, které jsou pedmtem ochrany v EVL. Navrhovaná opatení pro ptaí oblast Zachovat lesy s pirozenou druhovou a vkovou skladbou (konkrétní opatení ešena v kap. 3.1.). Pi hospodaení v lesích využívat pírod blízké zpsoby hospodaení, podporovat, deviny pirozené druhové skladby, ponechávat v porostech i stromy trouchnivjící a odumelé a stromy doupné a vhodné pro založení hnízd. Provádt monitoring hnízd, hnízdních lokalit a stavu populací druh pták tvoících pedmt ochrany PO (viz také píloha. 1). Zachovat pirozený charakter beh vodních tok, zejména obnažených behových stn vhodných pro hnízdní ledáka íního (viz také kap. 3.5. a píloha. 1). AOPK R 9 2008
Omezit rušivou innost v okolí hnízd pták, jež jsou pedmtem ochrany PO v dob hnízdní a vyvádní mlá at (viz také píloha. 1). V pípad poteby vhodným zpsobem usmrovat turistický ruch a chování návštvník (viz kap. 3.11.). Zvýšit informovanost veejnosti o soustav Natura 2000. Souhrnn sepsaná opatení pro pedmty ochrany PO jsou také v píloze. 1: Doporuená opatení k zachování populací druh pták, které jsou pedmty ochrany Ptaí oblasti Litovelské Pomoraví, v píznivém stavu v dlouhodobém asovém horizontu. pro Evropsky významnou lokalitu Pravidelným seením udržovat mezofilní ovsíkové louky (T1.1) a bezkolencové louky (T1.9) - viz kap. 2.6. Pi lesnickém hospodaení zajistit nezhoršování druhové skladby devin v lesních biotopech, které jsou pedmtem ochrany (viz kap. 3.1.). Zachovat píznivé hydrologické pomry na stanovištích lužních les (viz kap. 3.5.). Snížit stavy spárkaté zve na úrove, pi které bude možná obnova lesa pirozeným zmlazováním devin. Pednostn na stanovištích mkkého luhu (L2.4) odstraovat nepvodní druhy devin (Acer negundo, Populus canadensis) a likvidovat porosty nepvodních invazních bylin (zejména Helianthus tuberosus) - viz kap. 2.9. Monitorovat a podporovat populace evropsky významných druh živoich (Anisus vorticulus, Barbastella barbastellus, Bombina bombina, Castor fiber, Lutra lutra, Lycaena lycaena, Maculinea nausithous, Triturus cristatus - viz kapitola 2.8.). 2.5. Památné stromy Charakteristika problematiky Od roku 1973 bylo vyhlášeno na území CHKO Litovelské Pomoraví 37 památných strom. Nejvtší poet památných strom byl vyhlášen v roce 2000. Ve vtšin pípad se nejedná o solitéry, památné stromy jsou ponejvíce souástí lesních porost lužního lesa a tvoí jejich horní etáž. Zdravotní stav vtšiny z nich je uspokojivý. Staré aleje ani stromoadí se na území CHKO žádné nedochovaly. Nová stromoadí byla v CHKO vysázena v rámci náhradních výsadeb, zejména podél polních cest. Pro vyhledání dalších jedinc, které by svými rozmry, estetickou nebo historickou hodnotou byly vhodnými adepty na vyhlášení, byla v souasnosti vypsána diplomová práce. Dlouhodobý cíl Zachování památných strom v krajin v dobrém zdravotním stavu Navrhovaná opatení Provádt v pravidelných intervalech kontrolu zdravotního stavu památných strom. Zajistit v pípad poteby ošetení památných strom. Zajistit zachování a péi o významné jedince v rámci lesních porost na základ domluvy s lesními hospodái. AOPK R 10 2008
Zajistit zachování a péi o významné jedince v katastrech obcí ve volné krajin na základ spolupráce s obcemi. 2.6. Rostlinná spoleenstva Charakteristika problematiky CHKO Litovelské Pomoraví je unikátní rozsahem zachovalých lužních les, které pedstavují dominantní typ biotopu v jeho nivní ásti. Jen nevýznamn jsou zde nahrazeny menšími smrkovými porosty, které jsou postupn pi obnov nahrazovány listnatými devinami. Druhé nejvýznamnjší zastoupení mají v území dubohabrové lesy (hercynské a polonské dubohabiny), které na lužní lesy místy s plynulými pechody navazují. Nacházejí se v pahorkatinné ásti CHKO v lesním komplexu Doubrava a na vrchu Tesín. V menší míe jsou zde zastoupeny také kvtnaté buiny. Lesní porosty, v nichž pevažují nepvodní deviny, pedstavují v celém území pouze pibližn 12,5 % les (podle výsledk mapování biotop). Zachovalá luní spoleenstva se v rozsáhlejším komplexu se zastoupením mozaiky rzných stanoviš a tedy i spoleenstev zachovala pouze v území Planých louek. Další cenné luní lokality jsou vtšinou vícemén izolované menší fragmenty. Velká ást souasných trvalých travních porost v území jsou druhov relativn chudé porosty, které byly v minulosti negativn ovlivnny nevhodným hospodaením, pípadn byly v uplynulých osmnácti letech založeny na orné pd. ásten šlo o obnovení trvalého travního porostu na zoraných pozemcích katastráln však stále vedených v kultue TTP, ásten i o založení travních porost na orné pd (od roku 2004 v rámci programu Sapard). Významné je také zastoupení rzných typ mokadních biotop vázaných vtšinou na nivní ást CHKO, kde existenci jejich stanoviš podmiuje psobení eky Moravy a jejích boních ramen a pítok na geomorfologii území. ást mokadních spoleenstev je však vázaná také na vodní plochy vzniklé tžbou štrkopísk. Dlouhodobé cíle Pírod blízké lesní porosty s bohatým bylinným podrostem. Zachovalá polopirozená nelesní vegetace v místech jejího dnešního výskytu. Zvýšení druhové diverzity stávajících chudých luních porost. Mokadní biotopy v souasném rozsahu a kvalit. Dílí cíle Zachování a zlepšování stavu pírodních lesních stanoviš s cílem postupného zvyšování jejich pírodovdné hodnoty. Zajištní údržby travinobylinných porost se zachovalým druhovým složením nebo s výskytem ohrožených druh. Dosycení chudých luních porost (degradovaných i nov založených) regionální osevní smsí v první fázi pednostn v MZCHÚ. Navrhovaná opatení Pi obnov (a následné výchov) lesních porost zvyšovat podíl devin pirozené druhové skladby (viz kap. 3.1.), odstraovat druhy nepvodní a invazivní ( nap. dub ervený, trnovník akát, javor jasanolistý ). AOPK R 11 2008
Pi obnov lesa v MZCHÚ nevysazovat žádné stanovištn a geograficky nepvodní deviny a pípadn odstraovat (s využitím ekonomických nástroj ochrany pírody) jejich samovolné zmlazení. Zajistit péi o cenná pírodní luní stanovišt (kvtnaté a vlhké i podmáené louky); maximáln využít agroenvironmentální programy. Pro louky s nutností šetrného hospodaení (runí seení, nepravidelná se apod.) využívat managementových zdroj ochrany pírody. Zvyšovat pírodovdnou hodnotu kulturních luk (degradované a zatravnním orné pdy vzniklé louky), nap. výsevem regionální osevní smsi vytvoené pro tyto úely (pokud bude k dispozici), pípadn pomocí sebraných diaspor z druhov bohatých luních porost. Ve spolupráci s vlastníky a hospodái zavádt vhodné termíny see a další aspekty hospodaení (nap. ponechávání nedoseených pás apod.) ve vztahu k podpoe biodiverzity (flóry i fauny). Prosazovat se s odstraováním biomasy a s dsledným vylouením mulování. Sledovat a vyhodnocovat vliv agroenvironmentálních program na diverzitu pírodních stanoviš. 2.7. Významné druhy rostlin Charakteristika problematiky Z fytogeografického hlediska je na území CHKO Litovelské Pomoraví velmi významná skupina taxon, které zde dosahují hranice svého rozšíení. Jde zpravidla o severní, resp. severozápadní hranici jejich výskytu na Morav. Vtšina termofyt a subtermofyt je koncentrována na jihozápadním a západním okraji Doubravy a na Tesín, kde je jejich výskyt navíc podporován i vápencovým substrátem. Vedle výskytu mnohých teplomilných druh je píznaným rysem kvteny území také relativn vysoký poet taxon sestupujících z vyšších vegetaních stup do nížinných i pahorkatinných poloh, kde jsou nejastji vázány na spoleenstva lužních les a vlhích lipových dubohabin. V území se díky jeho geografické poloze v minulosti uplatovaly složité florogenetické vlivy, proto se tu dnes vedle pevažujícího stedoevropského kvtenného elementu, odpovídajícího svými ekologickými nároky nejlépe zonální vegetaci opadavého listnatého lesa temperátní zóny, uplatují i prvky dalších kvtenných oblastí. Základní podmínkou ochrany druh je ochrana rostlinných spoleenstev, ve kterých se vyskytují. U nkterých zdejších významných druh, jejichž populace jsou na hranici udržitelnosti, i vyžadují raná sukcesní stádia a podobn, je nutné uplatovat zvláštní postupy pi jejich aktivní ochran. Dlouhodobé cíle Souasná diverzita pvodních rostlinných druh v životaschopných populacích. Stabilní populace vzácných a ohrožených druh. Navrhovaná opatení Monitorovat populace vzácných a ohrožených druh zaazených na ervené seznamy (vetn druh zaazených na ervené seznamy pro mechorosty a makromycety) a chránných druh rostlin (dle platné vyhlášky MŽP a mezinárodních úmluv) s nízkou poetností a omezeným výskytem (prioritní druhy) viz též kap. 2.13. AOPK R 12 2008
Sledovat lokality vzácných a ohrožených druh a zabránit jejich možné likvidaci (nap. zavážením, odvodnním, lesní tžbou, skládkováním deva a dalšími innostmi). Na základ zjištných dat zpracovat koncepci pée o prioritní druhy, pípadn zpracovat a zajišovat koncepci jejich ochrany v regionu. Zajistit aktivní podporu populací priotních druh v souladu se zpracovanou koncepcí. Lathyrus palustris nepravidelné seení po dozrání semen. Iris sibirica mimo PP Dalibo vynechávat trsy kosatce ze seení. Equisetum variegatum na ásti lokality vyzkoušet stržení svrchní vrstvy náplavu s koenovými systémy nastupujících devin, podle výsledk provést ve vtším rozsahu. U vytipovaných prioritních druh provádt posilování populací dosadbou rostlin z kultivace (bude se týkat nap. Iris sibirica, Juncus atratus, Gentiana pneumonanthe, Gladiolus imbricatus, Lathyrus palustris, Trollius altissimus). Zajišovat podmínky pro zachování existence prioritních druh vhodnou údržbou jejich biotop (nap. u Juncus atratus, Gladiolus imbricatus, Trollius altissimus sekat místa výskytu až po vysemenní). Zajistit péi o druhy devin, vyžadující zvýšenou pozornost (viz kapitola 3.1.). Minimalizovat poškozování vzácných druh pi managementu lokalit a dalších innostech v území. 2.8. Významné druhy živoich Charakteristika problematiky CHKO Litovelské Pomoraví je typické vysokým zastoupením pirozených a pírod blízkých ekosystém, v rámci R zcela netypickým zejména pro nížinné nivní oblasti, jinde intenzivn lovkem využívané. Pahorkatinné ásti CHKO (Doubrava, Tesín) také jsou ve své pevážné ásti zalesnné devinami pvodní devinné skladby. Monokultury nepvodních druh devin i jejich píms se vyskytuje minimáln (do cca 10 12 % plochy les v CHKO). Díky charakteru území CHKO zde zstaly zachovány cenné populace vzácných a ohrožených druh živoich. Význam území pro zdejší faunu je o to vtší, že okolní krajina je intenzivn zemdlsky využívaná, a tedy znaným zpsobem izoluje populace druh žijících v CHKO (pedevším se týká druh mén mobilních). Dominantním a naprosto typickým faktorem urujícím typ biotop i na n vázaných organism v lužní ásti CHKO je eka Morava, která neustávajícím korytotvorným procesem a opakovanými záplavami utváí v lužních lesích CHKO unikátní dynamický systém zásti celoron a zásti periodicky protékaných íních ramen a tní, navazujících rzných typ lužních les a pravideln kosených nivních luk. Tato mozaika biotop vytváí pedpoklady pro rozvoj rzných typ spoleenstev organism vyžadujících práv tento, ve stedoevropském mítku již ojedinlý, typ prostedí. Pahorkatinná ást CHKO stejn tak díky rznému typu podloží (vápenec, kulmská droba ), expozici, vodnímu režimu atp. tuto pestrou mozaiku biotop, a na ni vázaných organism dotváí. Zvláštní postavení zaujímá v CHKO vápencový vrch Tesín s nkterými zvláštními typy biotop, hostícími cenná spoleenstva živoich (jeskyn, vyvraky atp.). Po celé ploše CHKO je rozprostena ada vodních ploch, od drobných lesních a luních tní, pes vtší odstavená ramena a rybníky až po štrkopísková jezírka a jezera, která díky rzné míe zástinu a typu vodního režimu nabízí pestré životní podmínky pro rzné druhy asto velmi vzácných organism. V pomrn dobrém stavu jsou populace druh vázaných na lesní prostedí, i když vzhledem k délce trvání CHKO (vyhlášena v roce 1990) není uspokojivá vková a prostorová AOPK R 13 2008
diferenciace lesa. Pomrn dobe jsou zastoupeny také organismy tekoucích vod a drobných periodických tní. V pípad mnohých druh je však teba realizovat opakovan zásahy blokující sukcesi jimi využívaných biotop (louky, vodní tn, iniciální stadia lesa). V pípad vybraných vzrostlých strom hostících vzácná spoleenstva bezobratlých stojí za zvážení individuální pístup k jejich ochran (stabilizaní ez korun atp.). Dležitým faktorem pro ochranu vybraných druh (nap. áp erný) je i usmrování turistických aktivit v CHKO tak, aby v hnízdním období nedocházelo k pílišnému rušení citlivjších druh pták. Ve vztahu k vodnímu hospodaení je nezbytné neustále dozírat na kvalitu vypouštných odpadních vod, odbry vod a manipulace na vodních dílech v CHKO. Samostatným problémem je pítomnost nkterých geograficky nepvodních druh živoich, ešení jejichž invaze je za souasného stavu poznání i legislativy velmi problematická (nap. karas stíbitý, norek americký, slávika mnohotvárná) - viz také kap. 2.9. S ohledem na pomrn dynamický vývoj populací nkterých druh, obzvlášt tch vázaných na uritá sukcesní stadia biotop, je nezbytné zavedení dlouhodobjšího zoologického przkumu oblasti se zetelem na výskyt jak druh zvlášt chránných, tak i druh významných dle ervených seznam viz také kap. 2.13. Nejvtší ohrožení fauny pedstavuje hrozba zámr narušujících vodní režim území a systém periodických záplav v lužním lese, což by se negativn odrazilo v celkové kvalit biotop nivní ásti CHKO. Zámr výstavby kanálu Dunaj-Odra-Labe v aktuální verzi sice míjí trasou území CHKO severn, nicmén s odbrem vody z eky Moravy poítá. Problematická je i plánovaná realizace nkterých protipovodových opatení nejistého efektu na horních tocích nad CHKO (zejména pehrady) nebo rizika nadmrného erpání podzemní vody, které by nerespektovalo požadavky lužních biotop na zachování urité minimální výše hladiny podzemní vody (dále viz kap. 3.5. Vodní hospodáství). Další možná rizika ohrožení i oslabení ekologicko-stabilizaní funkce biotop coby míst výskytu vzácných druh živoich jsou ešitelná úpravou hospodáského využívání lokalit (lesního, vodního i zemdlského), za pedpokladu využití legislativních nástroj OP. Dlouhodobý cíl Stabilizované a rozvíjející se populace zvlášt chránných a jiných vzácných druh voln žijících živoich, vetn druh tvoících pedmt ochrany EVL a PO Litovelské Pomoraví. Zachovalá a zlepšující se souasná rozmanitost biotop, pestrost území a krajiny jako základní pedpoklad druhové diverzity živoich. Dílí cíle Získání ucelených znalostí o zvlášt chránných druzích živoich i živoich náležejících do ervených seznam na území CHKO (vetn celoevropsky významných druh PO, EVL). Udržení vybraných typ biotop ped postupem sukcese (louky, malé vodní plochy, vybraná lesní spoleenstva atp.), píp. adekvátní náhrada lokalit sukcesí zaniklých (zejm. malé vodní plochy, iniciální lesní spoleenstva). Navrhovaná opatení Spolupracovat na managementových zásazích a ochran živoišných druh s významnými subjekty hospodaícími v CHKO. Omezování rozšiování nepvodních druh živoich, negativn se projevujících v pvodních spoleenstvech (viz kap. 2.9.). Pravidelný monitoring a výzkum (podrobnosti viz kap. 2.13.) AOPK R 14 2008
Vypracování lokálních managementových opatení pro vybrané druhy živoich (ZCHD i S), které povedou k udržení a zlepšení stavu biotop tchto druh, k posílení a stabilizaci jejich populací; týká se zejm. druh lesních svtlin (nap. jaso dymnivkový Parnassius mnemosyne), druh drobných vodních ploch (nap. obojživelníci, svinutec tenký Anisus vorticulus, škeblovka zobcovitá Lynceus brachyurus), druh zachovalých luních spoleenstev (nap. modrásek bahenní Maculinea nausithous) a druh vázaných na staré stromy nap. lesklec Rhizophagus cribratus nebo rohá obecný (Lucanus cervus). Provádní cíleného managementu lokalit zájmových druh živoich s cílem stabilizace jejich populací, v pípad konfliktu dvou i více pedmt ochrany konkrétní lokality nutná volba kompromisního ešení (nap. v pípad luních biotop mozaikovitá se, ponechávání neposekaných ástí atp.). Stálá ochrana významných zimoviš letoun zejm. zimovišt v jeskyni Podkova (nutno nadále jeskyni v zimním období uzavírat a zajistit tak tomuto i ostatním druhm letoun nerušenou hibernaci) a Mladeské jeskyn (pes zimní období jsou uzavené). Možná úprava managementu lokalit na základ nových informací o potebách jednotlivých druh živoich: úprava lesního hospodaení (nap. ponechání vybraných ástí porost pirozenému rozpadu i naopak udržování iniciálních stadií sukcese), hospodaení na loukách (nap. mozaikovitá se i posun termínu see), hospodaení s vodou (nap. schvalování provozn-manipulaních ád a kontrola jejich dodržování) a dále i hospodaení rybáského (viz kap. 3.4.), mysliveckého (viz kap. 3.3.) atp. Realizace speciálních inností, nevyplývajících z bžného hospodaení na lokalitách výskytu zájmových druh živoich (obnova tní, vyezávání devin, regulace turistických aktivit ). Osvta zvyšování povdomí veejnosti o ochran pvodních spoleenstev živoich. Zpracování koncepce možností turistického využití CHKO (viz také kap. 3.11.). 2.9. Invazní a expanzivní druhy Charakteristika problematiky Invazními druhy rozumíme geograficky nepvodní taxony, které se v území nekontrolovan šíí. asto mají sklony vytváet celé porosty a negativn tak ovlivují pvodní vegetaci. Na území CHKO Litovelské Pomoraví je v souasnosti nejvíce invadována nivní ást, a to zejména bezprostední okolí tok (slunenice topinambur, bolševník velkolepý, kídlatky, šttinec lalonatý netýkavka žláznatá a další). Nepíznivý vliv na cenná spoleenstva mohou mít také pvodní, masivn se šíící druhy, oznaované jako expanzivní (nap. ttina kovištní). Ze živoich mají nepíznivý vliv na pvodní spoleenstva zejména karas stíbitý (zejména na zbytkové populace karase obecného) a slávika mnohotvárná (ve vztahu k velkým druhm mlž zvlášt v PR Chomoutovské jezero). Z nepvodních druh spárkaté zve se zejména v severní polovin CHKO vyskytuje dank skvrnitý a muflon. Výskyt tchto druh je problematický zejména ve vztahu k lesnímu hospodaení (škody na zmlazení devin), je nutno jej ešit úpravou mysliveckého hospodaení a doasn úpravou hospodaení lesního (instalace oplocenek atp., viz píslušné kapitoly). AOPK R 15 2008
Dlouhodobý cíl Cenné lokality bez vybraných invazních druh (se schopností výrazn negativn ovlivovat biodiverzitu pvodních spoleenstev nebo blokovat v nich probíhající pirozené procesy, nap. sukcese vegetace na štrkopískových náplavech). Dílí cíle Likvidace ohnisek i všech výskyt u nejproblematitjších invazních druh rostlin v území (zejm. Acer negundo, Heracleum mantegazzianum, Reynoutria sp. div.). Potlaování výskytu všech invazních a expanzivních druh rostlin na lokalitách, kde mohou negativn ovlivovat vzácná a ohrožená spoleenstva a druhy. Identifikace rozsahu výskytu, intenzity a typu vlivu populací geograficky nepvodních druh živoich na pvodní spoleenstva. Minimalizace vlivu nepvodních druh na nejcennjší populace pvodních druh živoich. Navrhovaná opatení Pokraovat v prbžné likvidaci výskytu bolševníku a kídlatek na celém území CHKO možná je kombinace postiku herbicidem a kosení; bolševníku je teba zabránit v kvtu, u kídlatky je vhodný postik ke konci vegetaní sezóny. Dokonit zmapování výskytu javoru jasnolistého a pokraovat v jeho odstraování. Zmapovat výskyt topinamburu hlíznatého, pokraovat v jeho potlaování pednostn na cenných lokalitách. Sledování vlivu nepvodních druh živoich na druhy pvodní, vetn zhodnocení efektivity možných nápravných opatení. Potlaování výskytu nepvodních a invazních druh živoich v CHKO, pedevším v lokalitách cenných z hlediska ochrany pírody, na základ zjištných dat. Prosazovat likvidaci norka amerického. Ve spolupráci se subjekty vykonávajícími právo rybáství minimalizovat rizika vysazování/zavlékání nepvodních, invazních druh ryb. Sledovat pípadný výskyt a šíení nepvodních druh rak a raího moru, v pípad poteby pijmout vhodná preventivní opatení (budou-li v nivních polohách reálná). Osvtová innost seznamování veejnosti s riziky plynoucími pro naše pvodní druhy zavlékáním druh nepvodních, zapojení veejnosti (samospráva, uživatelé území v CHKO) do monitoringu výskytu nepvodních druh. Spolupracovat s obcemi, krajem a dalšími možnými partnery na systematickém potlaování výskytu invazních druh (zejména kídlatek, bolševníku velkolepého, slunenice topinamburu) na území povodí eky Moravy nad vlastním územím CHKO. 2.10. Neživá píroda Charakteristika problematiky Výjimeným fenoménem neživé pírody je tok Moravy, tvoící zde tzv. vnitrozemskou deltu (anastomozní sí). Pirozen meandrující eka se vtví na adu boních stálých i periodických koryt, na nkterých místech dochází k protržení meandr a pekládání koryta hlavního toku. AOPK R 16 2008
Zcela odlišný charakter má bradlo Tesína, tvoené siln zkrasovlými devonskými vápenci. Jsou zde vyvinuty závrty, škrapy, vyvraky i rozsáhlý systém jeskyní. Mladeské jeskyn mají ti patra a celkovou délku 1080 m. Pod pilehlou nivou Moravy (10 a více metr pod povrchem) se nachází pohbený kras s jeskynní soustavou vyplnnou vodou, souástí je i zakrytý krasový pramen erlinky. Dlouhodobý cíl Existence objekt neživé pírody v nezmenšeném rozsahu a s režimem ochrany vyluujícím jejich poškození. Navrhovaná opatení Zajišovat ochranu pirozené morfologie koryt vodohospodásky neupravených vodních tok a podporovat provádní opatení k její obnov (viz též kap. 3.5.). Spolupracovat se Správou jeskyní R na ochran i monitoringu Mladeských jeskyní, zejména: prbžn sledovat vliv návštvnosti na prostedí zpístupnných jeskyní, prbžn sledovat vliv provozu speleoterapie na prostedí jeskyní, stanovit podmínky k provádní speleologických výzkumných prací. Zajišovat sezónní uzávru jeskyn Podkovy (k. ú. Mlade) jako zimovišt vrápenc a netopýr). Zajišovat péi o významnou geologickou lokalitu (podle evidence eské geologické služby) - opuštný lom u Stavenice (k. ú. Stavenice). Zajišovat péi o pírodní prostedí starých lom v majetku R AOPK R v k. ú. Mník (v souladu s plánem pée o PP Tesín). 2.11. Územní systém ekologické stability Charakteristika problematiky Kostru ekologické stability ÚSES na území CHKO tvoí 2 nadregionální biocentra: Litovelské Pomoraví luh tvoená komplexem lužních les a Litovelské Pomoraví sever, kombinace lesa lužního a lesního komplexu Doubravy, která má charakter lesa chlumního. Celou sít dotváejí biocentra regionální a lokální úrovn, která jsou vícemén propojena hlavním tokem celé oblasti Litovelského Pomoraví ekou Moravou a jejími pítoky. Již existující a funkní biocentra regionálního a lokálního charakteru jsou vtšinou tvoena uritým typem vodní plochy (nap. odstavená íní ramena, rybníky, zamokené, podmáené plochy, jezerem vzniklým po tžb štrkopísku atd.). Nov navržené prvky ÚSES lokální biocentra a lokální biokoridory doplují sít funkních prvk zejména v zemdlsky využívané krajin podél vodoteí nebo jako remíz napí zemdlsky využívanou plochou. Dokumentace ÚSES je zpracována pro všechna katastrální území na území CHKO Litovelské Pomoraví v rámci Plánu ÚSES CHKO Litovelské Pomoraví. ÚSES je zapracován do územních plán všech obcí na území CHKO s výjimkou územního plánu msta Litovle, který nebyl dosud schválen. Vymezení prvk ÚSES na parcely je provádno v rámci územních plán obcí. Nadregionální a regionální ÚSES byl na území CHKO v souinnosti se SCHKO LP vymezen v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (2008). AOPK R 17 2008
Dlouhodobý cíl Pln funkní ÚSES, tvoený vzájemn propojeným souborem pírod blízkých ekosystém (spoleenstev), schválený v územn plánovacích dokumentacích všech úrovní. Navrhovaná opatení Dosáhnout správného zapracování hranic prvk nadregionálního a regionálního ÚSES, schválených v dokumentu Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008), do územních plán všech obcí na území CHKO. Dosáhnout vymezení lokálního ÚSES v územním plánu msta Litovle (jde o poslední územní plán na území CHKO LP, v nmž není USES zapracován). Zajistit provázanost vymezení ÚSES mezi územními plány jednotlivých obcí na území CHKO a v jejím okolí. Pravidelná aktualizace digitalizované vrstvy ÚSES pro území CHKO (v souvislosti se zmnami vymezení ÚSES v územn plánovacích dokumentacích, územních rozhodnutích nebo v plánech spolených zaízení v rámci komplexních pozemkových úprav). Prbžn hodnotit stav ÚSES a jeho jednotlivých prvk, podle výsledk hodnocení navrhovat opatení k zachování a zlepšování stavu pírodního prostedí prvk ÚSES, pípadn k obnov i doplnní tchto prvk (vetn stanovení priorit). Podporovat, pípadn realizovat (na pozemcích ve vlastnictví R s právem hospodaení AOPK R), opatení k zachování a zlepšování stavu pírodního prostedí prvk ÚSES. Podporovat, pípadn realizovat (na pozemcích ve vlastnictví R s právem hospodaení AOPK R), zakládání nových prvk ÚSES v souladu s platnými územn plánovacími dokumentacemi nebo plány komplexních pozemkových úprav, zvláštní pozornost vnovat realizaci vtve nadregionálního biokoridoru k propojení NRBC Litovelské Pomoraví sever a NRBC Litovelské Pomoraví luh podél toku erlinky (k. ú. ervenka). Podporovat, pípadn realizovat (na pozemcích ve vlastnictví R s právem hospodaení AOPK R), vytváení tzv. interakních prvk ÚSES v krajin (nap. výsadby devin pirozené druhové skladby jendotlivých strom, stromoadí, alejí nebo remíz, výsadby ovocných devin, zakládání trvalých travních porost, zakládání drobných mokad aj.). Podporovat realizaci komplexních pozemkových úprav v katastrálních územích všech obcí na území CHKO za úelem zajištní vhodného vymezení prvk ÚSES v rámci plánu spolených zaízení KPÚ. Podporovat smny soukromých pozemk za pozemky ve vlastnictví státu za úelem vymezení prvk ÚSES v plánech spolených zaízení v rámci komplexních pozemkových úprav (v pípadech, kdy vlastník nesouhlasí se zmnou hospodaení vyvolanou ÚSES). 2.12. Krajinný ráz Charakteristika problematiky Území CHKO bylo vymezeno tak, aby nezahrnovalo velké plochy zemdlské krajiny a aby se pouze ásten dotýkalo obcí, které leží na pomezí íní nivy a mírn stoupajících ploch orné pdy a luk. Krajinné scenérie tak pevážn tvoí okraje a plochy lesních porost, íních meandr, vodních ploch, ramen a tní, kontrast roviny nivních luk a hradbami doprovodné zelen vodoteí. V pohledech z rzných smr se též uplatují siluety mst a obcí, ponejvíce AOPK R 18 2008
Mlade, Litovle, Sten, Chomoutova a Horky nad Moravou. Práv na styku urbanizovaného prostedí a volné krajiny je nutné ve zvýšené míe uplatnit citlivé zalenní staveb do svého okolí. Rizikem mohou být (a jsou) prmyslové haly, stožáry mobilních operátor, novodobé rozptýlené stavby a satelitní msteka. Liniové stavby (rychlostní silnice, železniní koridor) pedstavují spíše problém z hlediska migraní propustnosti krajiny než z hlediska krajinného rázu. Výchozím podkladem pi posuzování vliv konkrétních zámr je studie Hodnocení území CHKO z hlediska krajinného rázu (autor: firma Atelier V.), která byla pro území CHKO zpracována v roce 2001. Dlouhodobý cíl Krajina s pírodními a kulturními hodnotami a harmonickým mítkem v dosud zachovalých ástech a obnovená hodnota krajiny v místech díve narušených. Navrhovaná opatení Smrovat výstavbu do urbanizovaných ploch, v územích s vysokou hodnotou krajinného rázu dbát na používání tradiních architektonických prvk. Zajistit, aby nedošlo ke snížení estetického hodnoty krajiny, zejména v pohledov exponovaných lokalitách (nap. výstavbou plošných areál) V pípadech umísování dalších bodových a liniových prvk technického charakteru (nadzemní vedení vysokého naptí, vysílae apod.) prefetovat jejich umístní na stávajících stavbách a v zastavných ástech obcích prosazovat umisování rozvodných energetických a telekomunikaních vedení pod zem. Udržovat a doplovat nelesní zele ve volné krajin, v sídlech i podél komunikací. Ve spolupráci se stavebními úady usilovat o odstranní nepovolených negativních dominant v krajin. Spolupracovat s obcemi i vlastníky (LR) na obnov nkterých prvk Novozámeckého areálu. Na základ vypracované studie podporovat obce v provedení navržených opatení k obnov estetické hodnoty areálu. Podporovat zlepšení prostupnosti krajiny, zejména v okolí mst a obcí, nap. vhodným využitím pozemk nevyžadujícího jejich oplocování. 2.13. Monitoring a výzkum Charakteristika problematiky Pestože z území Litovelského Pomoraví existuje velké množství pírodopisných prací, zpracovávajících i opakovan rzné skupiny organism a dalších jev, ucelená studie pro území CHKO nebyla dosud zpracována pro žádnou skupinu objekt živé nebo neživé pírody. Výjimkou je zpracované hodnocení území CHKO Litovelské Pomoraví z hlediska krajinného rázu (Vorel 2001). Pozornost byla vnována rostlinným spoleenstvm lesních i nelesních biotop a floristice, a to zejména v nkterých územích jako je Vrapa, Hejtmanka, Tesín, Doubrava a Plané louky. Do obdobných lokalit a také NPR Ramena eky Moravy se soustedil také zájem zoolog. Díky blízkosti msta Olomouce je Litovelské Pomoraví využíváno jako vhodný objekt pro zpracování diplomových prací pevážn biologických smr. Potenciál Univerzity Palackého AOPK R 19 2008
je teba v budoucnu správou CHKO lépe využít a mimo jiné také iniciovat konkrétní potebné výzkumy. Pro další zajištní následné pée o druhy, stanovišt i krajinu je nutné sledovat a vyhodnocovat provádné managementové zásahy, stejn jako vliv dalších initel na cílovou biotu (hospodaení, tlak zve, sukcese apod.). Dlouhodobé cíle Získání uceleného pehledu znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živoišných druh i jejich spoleenstev, o jejich vývoji a dlouhodobjších zmnách. Definování významných ohrožujících faktor a stanovení vhodných managementových opatení pro jednotlivé druhy i celá spoleenstva (jako základní podklad pro praktickou ochranu pírody v území). Získání aktuálních odborných podklad ke stavu podzemních a povrchových vod v území a k aktuálnímu geomorfologickému vývoji íní krajiny v CHKO. Dílí cíle Provedení komplexní a detailní analýzy souasného stavu flóry a vegetace Litovelského Pomoraví. Zpracování inventarizaních przkum pro MZCHÚ a taxonomické skupiny, které nebyly dosavadními výzkumy pokryty nebo pro nž jsou údaje již zastaralé Monitoring výskytu ohrožených a vzácných druh v CHKO. Vyhodnocování vlivu managementových opatení na cílové druhy i spoleenstva. Navrhovaná opatení Doplnit przkumy bezobratlých (indikaní skupiny), makromycet a pták v lesních MZCHÚ (pedevším PR Bradlec a PR Doubrava, PR Panenský les, PR Kenický, PR Templ, PP U pejezdu, PP U senné cesty, PP U spálené). Zpracovat malakologické przkumy ve vybraných MZCHÚ (pedevším PP Tesín) a na dalších potenciáln zajímavých lokalitách. Provést ichtyologické a hydrobiologické przkumy ve vybraných MZCHÚ (PR Moravianské jezero, PP Malá Voda) - viz také kap. 3.4. Provést herpetologické przkumy v mokadních MZCHÚ (PR Kaení louka, PP astava, PR Moravianské jezero, PR Chomoutovské jezero, PP Za mlýnem, PP V Boukalovém). Provést przkumy bezobratlých (indikaní skupiny) a botanické przkumy v PR Moravianské jezero a PR Novozámecké louky). Provést botanický przkum PR Kenický a PR Panenský les. Aktualizovat przkum brouk v NPR Vrapa a PR Hejtmanka (údaje jsou 30 let staré). Vytvoit a doplovat botanickou a zoologickou databázi CHKO zamenou pedevším na chránné a ohrožené druhy, vetn odpovídající GIS vrstvy lokalit. Ve všech MZCHÚ periodicky opakovat inventarizaní przkumy pro skupiny organizm s významným zastoupením zvlášt chránných nebo bioindikan významných druh. Inventarizaní przkumy pro skupiny organizm s významným zastoupením zvlášt chránných nebo bioindikan významných druh provádt také v územích pipravovaných k vyhlášení MZCHÚ. Sledovat výskyt významných druh v rozsahu celé CHKO i mimo MZCHÚ (druhy zvlášt chránné a druhy uvedené v ervených seznamech). AOPK R 20 2008
Zhotovení inventarizaních przkum u vybraných bioindikaních skupin organism zadávat s cílem zhodnotit vliv provádného managementu a navrhnout jeho pípadné zmny. Ped zadáním úzce specializovaných przkum vyhodnotit jejich pínos pro ochranu pírody. Zjistit a monitorovat výskyt invazních druh rostlin i živoich (viz kap. 2.9.). Podílet se na monitoringu druh a typ pírodních stanoviš EVL Litovelské Pomoraví a Ptaí oblasti Litovelské Pomoraví. Podporovat projekty smující ke komplexní a detailní analýze souasného stavu flóry a vegetace Litovelského Pomoraví. Monitorovat populaci bobra evropského a jeho vliv na vodní toky v CHKO. Monitorovat stav poškození pirozeného zmlazení devin býložravou zví na celém území CHKO, pednostn monitorovat škody zví v lesích I. zóny a MZCHÚ. Monitorovat stav a vývoj lesa na trvalých výzkumných plochách, pednostn v lesích I. zóny a v MZCHÚ; optimáln v rozsahu cca 1 3 plochy (o velikosti 1 ha) pro každý typ lesního spoleenstva. Provádt monitoring les ponechaných trvale samovolnému vývoji. Zajistit sledování stability naplaveného deva v tocích. Zajistit sledování nivelety dna eky Moravy ve vybraných profilech eky Moravy. Provést výzkum erozního ohrožení pozemk v dsledku jarních záplav, porovnání erozního smyvu, objemu povrchového odtoku a rychlosti po povrchu stékající vody v lokalitách obhospodaovaných rzným zpsobem (lesy, louky, orná pda). Zajistit hydrologický a hydrogeologický przkum nedostaten zvodnlých tok na území CHKO Benkovský potok, Kobylník, Zámecká Morava a erlinka s cílem navrhnout konkrétní opatení k náprav nedostateného zvodnní (nap. stanovení minimálního prtoku, jež je nezbytný pro zachování ekologické funkce toku, úprava jez). Zajistit výzkum území smující k navržení revitalizaních zásah pro ramena eky Moravy (Revitalizaní program pro ramena eky Moravy). Zajistit zpracování bilanní studie podzemních vod na území CHKO pro prameništ Litovel-erlinka a Povice-Bezové do konce roku 2009, pro ostatní prameništ do konce roku 2015. Zajistit výzkumný projekt zamený na ochranu podzemních vod v území CHKO. Zajistit studii zhodnocení vlivu vodní turistiky na pedmty ochrany CHKO, EVL a Ptaí oblasti Litovelské Pomoraví. Spolupracovat s univerzitami (UP Olomouc, MZLÚ Brno, MU Brno a další) a vybranými ústavy AV na diplomových, disertaních pracech, inventarizaních przkumech apod. Monitorovat úinnost vybraných agroenvironmentálních opatení. Prbžn monitorovat opatení hrazená z prostedk resortu životního prostedí. Pebírat vdecké údaje a informace získávané na území CHKO jinými institucemi. Aplikovat výsledky výzkumu i monitoringu pi odborné péi o CHKO. 2.14. Práce s veejností Charakteristika problematiky Ekologická výchova a práce s veejností je jednou z významných inností Správy CHKO, která je v souasné dob zajišována výhradn jejími pracovníky. Správa CHKO poádá AOPK R 21 2008
exkurze, pednášky, besedy a osvtové akce zejména pro základní a stední školy, ale i laickou veejnost. Správa CHKO vydává píležitostn tištné informaní materiály (obecné i tematicky zamené fauna, flóra, stavební innost, Natura 2000 apod.). Nedílnou souástí propagace Chránné krajinné oblasti je i její prezentace prostednictvím médií. Významným osvtovým nástrojem je terénní informaní systém, sestávající pedevším z cedulí u MZCHÚ a nauných stezek. Problémem je udržování systému ve funkním stavu, nebo asto dochází k poškozování tabulí. Stráž pírody plní svou funkci pedevším v místech s vysokou koncentrací návštvník a s nimi spojenou automobilovou dopravou (pírodní koupališt Podbrady, PR Moravianské jezero). V Chránné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví v souasné dob chybí návštvnické i informaní stedisko, které by sloužilo ke zvýšení povdomí o zvlášt chránném území z hlediska ochrany pírody a krajiny, pírodního a kulturního ddictví místa, vetn uspokojení základních poteb návštvníka, a poskytovalo by tak komplexní informace o území (v podob tištných materiál, trvalé expozice i ústn od kvalifikovaného pracovníka). Dlouhodobé cíle Trvalý zájem veejnosti o ochranu pírodních hodnot na území CHKO, podpora veejnosti aktivitám Správy CHKO. Funkní a kvalifikovaná stráž ochrany pírody plnící funkci informaní, kontrolní, pípadn i v nezbytném rozsahu represivní. Navrhovaná opatení Prbžn udržovat nauné stezky zízené správou CHKO, informaní panely a zaízení usmrující pohyb návštvník v MZCHÚ, pípadn aktivní spolupráce na vytváení nauných stezek jiných subjekt v regionu. Zídit novou naunou stezku v severní ásti CHKO (Moraviany Úsov v trase modré turistické znaky). Zajistit vybavení všech MZCHÚ tabulkami s informaními texty o daném území a provádt jejich údržbu. Zídit v terénu tématické informaní panely týkající se rybáství v lokalitách se zvýšeným výskytem rybá a panely informující o principech udržitelného hospodaení v lesních kulturách. Zrekonstruovat pístupovou cestu k "Rytíské síni", která je souástí Nauné stezky Tesín. Podporovat a spolupracovat s jinými subjekty zizující objekty informaního charakteru. Zajišovat odbornou úrove podávaných informací (ekocentrum Sluákov, Správa jeskyní). Personáln posilovat stráž pírody CHKO LP a podporovat vážné zájemce o innost stráže pírody všech vkových kategorií. Organizovat dvakrát ron pravidelná setkání stráže pírody spojená se školením len, se zkvalitováním jejich informovanosti a vlastní práce v terénu podle aktuálních poteb. Materiáln a finann podporovat innost dobrovolných strážc. Spolupracovat s lokálními zájmovými a vzdlávacími organizacemi (ZŠ, SŠ, VŠ, KT, rybáská stráž, myslivecká stráž, NNO psobící v regionu) pi sledování stavu pírody a pi prevenci jejího poškozování. AOPK R 22 2008
Zídit návštvnické stedisko (Dm pírody Litovelského Pomoraví) v lokalit Šargoun (stávající terénní stanice) a v areálu u SEV Sluákov vytvoení uceleného venkovního areálu doplnného o vnitní expozici. Podporovat a zajistit materiály, pípadn finanní prostedky pro stávající informaní body (Lovecká chata v Horce nad Moravou, Mladeské jeskyn spolupráce se Správou jeskyní R). Spolupracovat s regionálními i celostátními médii a pravideln poskytovat informace o innosti Správy CHKO. Koncepn vydávat tématicky zamené informaní materiály o CHKO. Zpracovat a vydat publikaci o CHKO pi píležitosti 20. výroí vyhlášení CHKO (v roce 2010). Pravideln poádat exkurze a osvtové akce pro školy a veejnost. AOPK R 23 2008
3. Lidské innosti ovlivující stav pírody a krajiny 3.1. Lesní hospodáství Charakteristika problematiky Hospodaení v lesích je jednou z nejvýznamnjších inností ovlivujících stav pírodního prostedí CHKO. Lesy tvoí 57 % rozlohy území CHKO. Naprostá vtšina les je souástí II. zóny odstupované ochrany CHKO, EVL Litovelské Pomoraví, Ptaí oblasti Litovelské Pomoraví a biocenter nadregionálního a regionálního ÚSES. Zcela pevažují smíšené lesy s vysokým zastoupením devin pirozené druhové skladby. Lužní lesy (cca 2 500 ha) vázané na pevážn vodohospodásky neupravený tok eky Moravy a jejích ramen patí k pírodním unikátm mezinárodního významu. Rozhodující ást les je ve vlastnictví státu, vtšími vlastníky lesa jsou i Statutární msto Olomouc a Msto Litovel. Za hlavní problémy lze z hlediska ochrany pírody oznait zejména nízký podíl pirozené obnovy devin PDS a požadavky vlastník lesa na rychlý postup obnovy místy souvislých komplex dosud obnovn nerozpracovaných mýtn zralých porost. Dlouhodobé cíle Cílový stav lesa je popisován v asovém horizontu jednoho obmýtí (cca 100 let). Lesy CHKO obecn Lesy o výme odpovídající souasnému stavu nebo o výme vyšší. Lesy uchovávající v celé šíi pirozenou biologickou rozmanitost lesní pírody na zastoupených typech stanoviš. I. zóna (souasná i cílová) Lesy: - tvoené výhradn devinami pirozené druhové skladby, vtšinou smíšené (s výjimkou olšin), - pirozen se obnovující, - s dostaten poetnými populacemi jednotlivých druh devin (vetn druh vzácných), - s vývojov píznivou vkovou skladbou a maloplošn rozrznnou prostorovou strukturou (texturou) rstových fází (vývojových stádií) devinné složky lesa, - s trvalou pítomností rozhodujícího podílu odumelého a tlejícího díví, - schopné (za pedpokladu udržování pimených stav býložravé zve a provádní opatení proti šíení invazních geograficky nepvodních druh rostlin) samovolného vývoje bez rizika vymizení vzácných druh devin PDS nebo vzniku situací plošn významného nesouladu mezi fyzickým dožíváním, obnovou a dorstáním devinné složky lesního ekosystému, (tento cíl se nevztahuje na lesy zóny s pedpokládaným trvale ízeným vývojem) - s plochami pirozen vzniklých bezlesí (nap. mladých íních náplav, mokad, skalních výchoz aj.). II. zóna (souasná i cílová) Lesy: - s výhradním nebo výrazn pevažujícím zastoupením devin pirozené druhové skladby (tzn. pevážn bez zastoupení geograficky i stanovištn nepvodních AOPK R 24 2008