Odpsy a jejch význam př hodnocení efektvnost nvestc v podmínkách České republky # Petra Oceláková * Úvod Význam odpsů z pohledu podnku se ve fnanční lteratuře zpravdla charakterzuje těmto hlavním funkcem:. odpsy vyjadřují opotřebení dlouhodobého majetku a snžují jeho hodnotu v rozvaze;. odpsy umožňují postupné přenesení hodnoty odpsovaného majetku do nákladů; 3. odpsy jsou zdrojem fnancování. V podmínkách České republky je však nezbytné odlšovat daňové a účetní odpsy, příp. ještě odpsy manažerské. Každé z těchto odpsů plní odlšné funkce ve fnančním řízení podnku a mají různý vlv na očekávaný peněžní tok z nvestce a na hodnocení její efektvnost. Tento příspěvek s klade za cíl podrobněj analyzovat význam zejména účetních a daňových odpsů př nvestčním rozhodování společnost s důrazem na respektování specfckých podmínek ČR. Hlavní pozornost př tom bude věnována následujícím oblastem: rozdílům mez účetním a daňovým odpsy v ČR; promítnutí odpsů do očekávaného peněžního toku z nvestce; posouzení výhodnost českých rovnoměrných a zrychlených daňových odpsů. Účetní a daňové odpsy v České republce. Funkce jednotlvých typů odpsů ázory fnančních teoretků na funkc a význam odpsů se lší zatímco v odborné lteratuře z oblast účetnctví obvykle převažuje názor, že hlavní funkce odpsů spočívá v postupném přenesení původní ceny aktva do provozních nákladů (na základě prncpu věcné souvslost nákladů a výnosů), v důsledku čehož by mělo docházet ke "zreálnění" hodnoty majetku vykázaného v rozvaze, autoř publkací z oblast fnančního managementu naopak zdůrazňují význam odpsů jako nterního zdroje fnancování. Podívejme se nyní podrobněj na jednotlvé funkce odpsů v závslost na typu odpsů, tj. v závslost na tom, zda se jedná o účetní, manažerské (kalkulační) nebo daňové odpsy. # * Příspěvek je zpracován jako jeden z výstupů grantového projektu Restrukturalzace a nvestce jako prostředek ke zvýšení hodnoty podnku s regstračním číslem F/37/00. Ing. Petra Oceláková nterní doktorand; Katedra fnancí a oceňování podnku, Fakulta fnancí a účetnctví, Vysoká škola ekonomcká v Praze, nám. W. Churchlla 4, 30 67 Praha 3; Emal: <petra.ocelakova@vse.cz>. Z hledska účetních odpsů příspěvek proto záměrně vychází ze stavu české účetní legslatvy, nkol z meznárodních účetních standardů. Shrnutí názorů některých autorů na funkc a význam odpsů vz Valach (006, s. 63). 75
Oceláková, P.: Odpsy a jejch význam př hodnocení efektvnost nvestc v podmínkách České republky. První z výše uvedených funkcí odpsů plní účetní odpsy, které formou korekce (oprávek) snžují účetní zůstatkovou hodnotu dlouhodobého odpsovaného majetku vykázaného v rozvaze. Míru opotřebení však účetní odpsy vyjadřují často nepřesně jednak společnost nejčastěj používají rovnoměrné účetní odpsy ve vazbě na čas, které ne vždy přesně reflektují využívání majetku, jednak jsou odpsy počítány z hstorckých cen (tj. z pořzovací ceny, z reprodukční ceny nebo z ceny ve výš vlastních nákladů) 3, které jsou znehodnoceny nflací. Míra opotřebení majetku pro nterní účely (nkol pro externí účetní výkazy) bývá proto vyjadřována spíše manažerským (kalkulačním) odpsy, které se oprot fnančním účetním odpsům snaží reálněj zachytt opotřebení majetku a je proto obvyklé je počítat spíše ve vazbě na výkony než ve vazbě na čas a navíc nkol z hstorckých, ale z reálných cen 4. V důsledku toho by měly být kalkulační odpsy stanoveny u jž účetně plně odepsaného majetku, pokud je stále využíván, a mohou v celkové sumě převýšt 00 % účetního ocenění majetku hstorckou cenou. ákladovou funkc plní v podstatě všechny skupny odpsů. Účetní odpsy by měly zabezpečt postupné přenesení výdaje na pořízení dlouhodobého majetku do účetních nákladů jednotlvých období př zachování věcné souvslost výnosů a nákladů. cméně praxe v ČR (zejm. u menších společností) je, bohužel, taková, že jejch účetní odpsová poltka spíš než věrný a poctvý obraz poskytuje nástroj pro dosažení zájmů managementu a vlastníků, kteří ve snaze vykázat (byť jen krátkodobě) lepší výsledky hospodaření často nadhodnocují dobu odpsování. Daňové odpsy jsou pak výdajem (nákladem) na dosažení, zajštění a udržení příjmů dle Zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) vyjadřují maxmální částku ze vstupní (resp. zvýšené) ceny hmotného a nehmotného majetku, o kterou podnk v daném roce může snížt základ daně. ejsou sce účetním nákladem, ale účetní zsk ovlvňují prostřednctvím splatné a odložené daně z příjmů. Manažerské odpsy plní nákladovou funkc v oblast vntropodnkového (manažerského) účetnctví a kalkulací. A které odpsy je možné považovat za zdroj fnancování? Manažerské odpsy zpravdla vstupují do kalkulace tržeb a stávají se tak součástí peněžních příjmů. Daňové odpsy umožňují realzovat daňovou úsporu formou odpsového daňového štítu, který se stává součástí peněžních příjmů. Přestože účetní odpsy jsou v lteratuře označovány za jeden z nterních zdrojů fnancování a pro účely výpočtu peněžních příjmů z čstého účetního zsku jsou k tomuto zsku přčítány, je třeba s uvědomt, že účetní odpsy nemají žádný vlv na výš nterních zdrojů fnancování an na výš peněžních příjmů, ale ovlvňují jejch strukturu. Výjmkou jsou účetní odpsy u daňově neodpsovaného majetku pokud jsou uznány za výdaj na dosažení, zajštění a udržení příjmů dle ZDP, ovlvňují výš odpsového daňového štítu. Přehled o struktuře nterních zdrojů fnancování vytvořených 5 v letech 008 a 009 v rámc českých nefnančních podnků (za odvětví průmyslu, stavebnctví a nefnančních služeb) poskytuje níže uvedená tabulka, a to v členění 6 na výsledek hospodaření, účetní odpsy, tvorbu rezerv a "výplatu" nterních zdrojů. Tabulka uvádí nterní zdroje vytvořené 3 4 5 6 Výjmkou je od.. 00 v českém účetnctví ocenění majetku určeného k prodej reálnou hodnotou. V případě vykazování podle meznárodních účetních standardů IAS/IFRS jsou k ocenění dlouhodobého majetku využívány další oceňovací základny blíže vz např. Krupová (009, s. 6 8). Blíže k duálnímu pojetí odpsů ve fnančním a manažerském účetnctví vz např. Král (008, s. 37 4 a 58 60). Jedná se tedy o strukturu přírůstku nterních zdrojů v daném roce, nkol o strukturu stavu celkových nterních zdrojů. Brealey Myers (000, s. 366) defnují nterně vytvořené peněžní prostředky jako "čstý zsk plus odpsy mnus dvdendy vyplacené akconářům". 76
Český fnanční a účetní časops, 00, roč. 5, č. 3, s. 75-9. (resp. čerpané) v jednotlvých letech jak v jejch absolutní výš, tak v relatvním vyjádření (jako podíl na celkovém čstém ročním přírůstku nterních zdrojů) ncméně údaje v absolutní výš nejsou mezročně zcela srovnatelné vzhledem k tomu, že počet zahrnutých podnků se v jednotlvých letech lší. I přes to je však zřejmé, že odpsy tvoří významnou část nterních zdrojů fnancování českých nefnančních podnků, a to cca 96 % čstého přírůstku nterních zdrojů v obou letech, resp. kolem 50 % nově vytvořených nterních zdrojů. Tab. : Struktura nterních zdrojů fnancování vytvořených v letech 008 009 nefnančním podnky v ČR 008 009 Interní zdroj v ts. Kč v % v ts. Kč v % Výsledek hospodaření 3 73 68 04,64% 4 895 485 87,% Tvorba rezerv 7 866 365 0,84% -6 378 8 -,59% Odpsy 8 5 684 87 96,97% 35 78 639 95,68% Výplata nterních zdrojů 9-7 86 7-0,45% -97 884 60-80,3% Čstý přírůstek nterních zdrojů 40 68 00,00% 46 44 736 00,00%. Čím se lší účetní a daňové odpsy Zdroj dat: MPO (009), MPO (00) a vlastní výpočty Vzhledem k rozdílným funkcím, které plní účetní a daňové odpsy, není (an by neměla být) jejch výše stejná 0. Shodné účetní a daňové odpsy jsou naopak známkou chybně nastavené účetní odpsové poltky, která kopíruje daňové odpsy hlavním důvodem, který k tomuto kroku zpravdla menší společnost vede, je výrazně nžší admnstratvní náročnost. Daňové odpsy upravuje v ČR Zákon o daních z příjmů (ZDP), účetní odpsy jsou upraveny českým účetním předpsy (dále jen ČÚP) Zákonem o účetnctví, prováděcím vyhláškam a Českým účetním standardy. České účetní předpsy zdůrazňují stanovení odpsů na základě prncpu věcné souvslost: "Odpsovaný nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek se odpsuje... postupně v průběhu jeho používání.". Daňové předpsy zdůrazňují nákladovou funkc odpsů a odpsování defnují následovně: "Odpsováním se pro účely 7 Tvorba rezerv je dopočtena jako mezroční změna stavu rezerv vykázaných v rámc czích zdrojů v rozvaze kladná hodnota tedy představuje tvorbu (zvýšení) rezerv, záporná hodnota pak čerpání (rozpouštění, snížení) rezerv. 8 Vzhledem k tomu, že materály Mnsterstva průmyslu a obchodu (dále jen MPO) od roku 009 neuvádějí roční částky odpsů, jsou odpsy za rok 009 dopočítány jako "stav dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ke konc roku 008 mnus stav dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ke konc roku 009 plus pořízení dlouhodobého majetku bez emsních povolenek za rok 009". V důsledku toho zahrnuje částka "odpsů" za rok 009 oprot roku 008 navíc další položky, které lze většnou zařadt rovněž mez nterní zdroje fnancování např. účetní zůstatkovou cenu vyřazeného majetku a změnu účetních opravných položek. 9 MPO tento údaj přímo nesleduje, položka je proto stanovena výpočtem jako "nerozdělený zsk a fondy ke konc roku 009 mnus nerozdělený zsk a fondy ke konc roku 008 mnus výsledek hospodaření za rok 008" v důsledku toho může vedle "výplaty" nterních zdrojů zahrnovat změny další nterních zdrojů (např. oceňovací rozdíly) a část změny externích zdrojů vykazovaných v rámc fondů ve vlastním kaptálu (např. změny emsního áža). 0 Smyslem odlšování účetních a daňových odpsů se zabývá např. Děrgel (007) a Dvořáková (008). 56, odst. vyhlášky č. 500/00 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/99 Sb., o účetnctví, ve znění pozdějších předpsů, pro účetní jednotky, které jsou podnkatel účtujícím v soustavě podvojného účetnctví. 77
Oceláková, P.: Odpsy a jejch význam př hodnocení efektvnost nvestc v podmínkách České republky. tohoto zákona rozumí zahrnování odpsů z hmotného majetku evdovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajštění zdantelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajštění tohoto příjmu.". V dalším textu se omezíme na účetní odpsy podnkatelů, kteří účtují v soustavě podvojného účetnctví. ásledující tabulka shrnuje hlavní legslatvní důvody rozdílné výše účetních a daňových odpsů u těchto subjektů: Tab. : Hlavní důvody rozdílné výše účetních a daňových odpsů v ČR Metoda odpsování Doba odpsování Přesnost výpočtu odpsů Odpsované samostatné movté věc a jejch soubory Odpsovaný nehmotný majetek (vyjma goodwllu) Předpokládaná zbytková hodnota Komponentní odpsování Ocenění reálnou hodnotou Účetní odpsy Ve vazbě na čas nebo na výkony (stanoví účetní jednotka) Doba používání majetku (stanoví účetní jednotka) Zpravdla s přesností na měsíce (stanoví účetní jednotka) Od ocenění stanoveného účetní jednotkou Od ocenění stanoveného účetní jednotkou Od.. 00 lze př odpsování zohlednt Od.. 00 lze použít pro vybraný dlouhodobý majetek Od..00 u vybraných účetních jednotek majetek určený k prodej Daňové odpsy HM zrychlené nebo rovnoměrné odpsy, M časové odpsy HM dle odpsových skupn (mn. 3 50 let); M dle práva užívání na dobu určtou, jnak 8 7 měsíců HM roční odps, M s přesností na měsíce Se vstupní cenou vyšší než 40 ts. Kč Se vstupní cenou vyšší než 60 ts. Kč ení upraveno ení upraveno ení upraveno Zdroj dat: ZDP, ČÚP a vlastní zhodnocení Vysvětlvky: HM hmotný majetek, M nehmotný majetek. Zatímco jsou tedy účetní odpsy z velké část na rozhodnutí účetní jednotky, daňové odpsy jsou poměrně přesně vymezeny v ZDP společnost může v podstatě jen zvolt metodu odpsování hmotného majetku a snížt základ daně případně o nžší než povolené maxmální částky odpsů hmotného majetku. Rozdíly mez účetním a daňovým odpsy vznkají nejen vzhledem k odlšnostem v použtých metodách odpsování a zvolené (resp. stanovené) době odpsování, ale v důsledku rozdílné odpsové základny. ěkterý účetně odpsovaný majetek není pro účely ZDP považován za daňově odpsovaný majetek (např. samostatné movté věc se vstupní cenou do 40 ts. Kč převyšující ocenění dlouhodobého hmotného majetku stanovené účetní jednotkou). Zavedením komponentního odpsování bude navíc docházet 6, odst. 5 zákona č. 586/99 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpsů. 78
Český fnanční a účetní časops, 00, roč. 5, č. 3, s. 75-9. k rozdílům ve výš účetního ocenění majetku a vstupní ceny majetku pro účely výpočtu daňových odpsů..3 Příklad na porovnání účetních a daňových odpsů Společnost vlastní a provozuje od.. 006 výrobní zařízení, jehož účetní pořzovací cena daňová vstupní cena je 0 ml. Kč. Zařízení je dle odpsového plánu společnost účetně odpsováno roční sazbou 0 %, tj. účetní oprávky k 3.. 009 jsou 4 ml. Kč. Z hledska daňového je výrobní zařízení zařazeno do 3. daňové odpsové skupny 3. Jak se projeví v účetních výkazech a v daňovém základu výdaje vynaložené v lednu 00 v souvslost s tímto majetkem ve výš 4 ml. Kč, pokud budou klasfkovány jako: a) oprava tohoto zařízení, b) modernzace č rekonstrukce tohoto zařízení (tj. techncké zhodnocení TZ), c) pořízení nového samostatného zařízení. V případě opravy se výdaj jednorázově uplatní jako účetní náklad (nkol však formou odpsů), sníží jž účetní zsk na úrovn EBDIT (zsk před odpsy, nákladovým úroky a daněm z příjmů, angl. earnngs before deprecatons, nterests and taxes) a nezmění hodnotu aktv vykázaných v rozvaze. Účetní náklad bude př splnění podmínek ZDP daňově uznatelným výdajem. U varanty b) a c) dojde ke zvýšení účetní hodnoty aktv v rozvaze, která bude v následujících letech postupně odepsována. Zsk ve výš EBDIT nebude uskutečněným výdajem njak ovlvněn an v roce jeho vynaložení, an pozděj. Výdaj zatíží až zsk na úrovn EBIT (zsk před nákladovým úroky a daněm z příjmů, angl. earnngs before nterests and taxes) formou účetních odpsů a daňová úspora bude realzována z daňových odpsů. Rozdíl mez technckým zhodnocením (b) a pořízením nového samostatného majetku (c) s ukažme na průběhu účetních nákladů a daňově uznatelných výdajů v jednotlvých letech, přčemž údaje v řádcích b) c) zahrnují pouze změnu dané položky vyvolanou výdajem ve výš 4 ml. Kč. Předpokládejme neměnnost sazeb (koefcentů) daňových odpsů, přčemž v rámc daňových odpsů rozlšujme pouze dvě základní stuace rovnoměrné odpsy a zrychlené odpsy. Dále předpokládejme, že majetek nebyl dosud techncky zhodnocen. 3 Pro zdůraznění rozdílu mez výší účetních a daňových odpsů v důsledku rozdílných metod odpsování je záměrně zvolena stejná doba žvotnost pro účetní odpsování jako je doba odpsování z hledska daňového tyto doby však v prax nemusí být shodné a jejch výše může být příčnou dalších rozdílů mez odpsy. 79
Oceláková, P.: Odpsy a jejch význam př hodnocení efektvnost nvestc v podmínkách České republky. Tab. 3: Průběh účetních odpsů (v ml. Kč) Před výdajem 006 007 008 009 Stav bez výdaje,0,0,0,0 Po výdaj 00 0 0 03 04 05 06 07 08 09 00 Stav bez výdaje,0,0,0,0,0,0 Změna oprot výchozí stuac bez zásahů b) modernzace 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4,4 0, c) samostatný majetek 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 Tab. 4: Průběh daňově uznatelných výdajů rovnoměrné (lneární) odpsy (v ml. Kč) Před výdajem 006 007 008 009 Stav bez výdaje 0,55,05,05,05 Po výdaj 00 0 0 03 04 05 06 07 08 09 00 Stav bez výdaje,05,05,05,05,05,05 Změna oprot výchozí stuac bez zásahů b) modernzace 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35,4 0,50 c) samostatný majetek 0, 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 Tab. 5: Průběh daňově uznatelných výdajů zrychlené odpsy (v ml. Kč) Před výdajem 006 007 008 009 Stav bez výdaje,00,80,60,40 Po výdaj 00 0 0 03 04 05 06 07 08 09 00 Stav bez výdaje,0,00 0,80 0,60 0,40 0,0 Změna oprot výchozí stuac bez zásahů b) modernzace 4 0,44 0,46 0,48 0,49 0,5 0,53 0,55 0,36 0,8 c) samostatný majetek 0,40 0,7 0,64 0,56 0,48 0,40 0,3 0,4 0,6 0,08 Zdroj dat: vlastní výpočet Pokud by byl výdaj ve výš 4 ml. Kč vynaložen v pozdějších letech, bude rozdíl mez průběhem účetních nákladů a daňově uznatelných výdajů v jednotlvých varantách ještě výraznější. Z tohoto důvodu je třeba př rozhodování volbě metody daňových odpsů zohlednt případná očekávaná budoucí TZ. 4 Částky těchto odpsů, resp. rozdílu odpsů oprot výchozí stuac, jsou zaokrouhlené na desettsíce. 80
Český fnanční a účetní časops, 00, roč. 5, č. 3, s. 75-9. Vlv odpsů na očekávaný peněžní tok z nvestce. Které odpsy promítnout do očekávaného peněžního toku z nvestce? Z funkcí jednotlvých typů odpsů vyplývá, že odpsy mohou v peněžním toku vystupovat jako peněžní příjem výdaj. V některých specfckých případech je možné do peněžního toku zahrnout nejen odpsy z pořzované nvestce, ale odpsy z jž exstujícího majetku. Odpsy z nově pořzovaného majetku Manažerské odpsy z tohoto majetku jsou zpravdla součástí kalkulace prodejní ceny výrobků č služeb a vstupují proto do peněžního toku jako součást příjmů. Daňové odpsy ovlvňují peněžní tok ve výš odpsového daňového štítu (opět jako příjem). Účetní odpsy jsou účetním nákladem a nemají na peněžní výdaje an peněžní příjmy žádný přímý vlv. Výjmku tvoří účetní odpsy z daňově neodpsovaného majetku, které je třeba zohlednt prostřednctvím odpsového štítu. Odpsy z exstujícího majetku využívaného v rámc nové nvestce Přestože výdaje na tento majetek jsou z pohledu hodnocení efektvnost dané nvestce jž utopené, mohou se za určtých podmínek odpsy z tohoto majetku promítnout rovněž do očekávaného peněžního toku z nvestce. Manažerské odpsy z tohoto majetku mohou ovlvnt na jedné straně kalkulac prodejní ceny a tedy příjmů z nvestce, na druhé straně mohou být vhodnou aproxmací nákladů obětovaných příležtostí z nevyužtí majetku (nebo jeho část) jným způsobem. Zohlednění odpsového daňového štítu (vypočteného z daňových odpsů a z účetních odpsů z daňově neodpsovaného majetku) je možné v případě, že tento odpsový daňový štít je možné využít až díky zskům z realzace nové nvestce. Odpsy z exstujícího majetku nevyužívaného v rámc nové nvestce Ve výjmečných případech se v peněžním toku mohou zohlednt odpsy exstujícího majetku, který s danou nvestcí přímo nesouvsí jedná se opět o příjem v podobě odpsového daňového štítu, který společnost bez realzace nvestce nemůže vůbec nebo částečně využít, protože se nachází v daňové ztrátě. Protože tento efekt není zpravdla přímo přřadtelný nově zamýšlené nvestc, je v prax poměrně problematcké odlšt, která z hodnocených nvestc je právě ta, díky které se podnk dostane z daňové ztráty do kladných čísel. Efekt nevyužtých odpsových daňových štítů z exstujícího majetku proto většnou do hodnocení efektvnost nvestce nebývá zahrnován vůbec.. Odvození peněžního příjmu z různých úrovní účetního zsku V případě odlšných účetních a daňových odpsů je třeba př odvození peněžního příjmu z účetního zsku zohlednt, že účetním nákladem snžujícím účetní zsk jsou účetní odpsy, ale daňová úspora je realzována z daňových odpsů, příp. z účetních odpsů daňově neodpsovaného majetku. Odvodt příslušnou složku očekávaného peněžního příjmu z různých úrovní účetního zsku lze pak následujícím způsoby 5 : 5 euvažujeme zde další složky očekávaného peněžního příjmu z nvestce, jako jsou např. změny čstého pracovního kaptálu, které se vlvem rozdílných účetních a daňových odpsů nezmění. 8
Oceláková, P.: Odpsy a jejch význam př hodnocení efektvnost nvestc v podmínkách České republky. a) Odvození ze zsku před odpsy, úroky a daněm (EBDIT) ( t) ( D D ) t CF EBDIT T A, () kde CF peněžní tok odvozený př odlšných účetních a daňových odpsech, EBDIT zsk před účetním odpsy, nákladovým úroky a daněm z příjmů, t sazba daně z příjmů, D T daňové odpsy (vč. daňových zůstatkových cen 6 vyřazeného majetku), účetní odpsy (vč. ZC př vyřazení) z daňově neodpsovaného majetku. D A b) Odvození ze zsku před úroky a daněm (EBIT) ( t) ( D D ) ( D D ) t CF EBIT A A A T () kde EBIT zsk před nákladovým úroky a daněm z příjmů, D A účetní odpsy (vč. ZC př vyřazení) z daňově odpsovaného majetku. c) Odvození ze zsku před daněm (EBT) ( t) ( D D ) ( D D ) t ( t) I CF EBT A A A T, (3) kde EBT zsk před daněm z příjmů (hrubý zsk), I nákladové úroky. d) Odvození z čstého zsku (EAT) V případě odvození peněžního toku z čstého účetního zsku (tj. ze zsku po účetních odpsech, nákladových úrocích a dan z příjmů) pro úplnost rozlšujme, zda. daň z příjmu je pouze ve výš "skutečné" splatné daně vypočtené na základě daňových odpsů (vč. případných daňově uznatelných účetních odpsů), tj. nezahrnuje odloženou daň, nebo zda. vycházíme z čstého zsku sníženého o daň vypočtenou na základě účetních odpsů, resp. z čstého zsku sníženého o splatnou odloženou daň. V prvním případě by vztah pro odvození peněžního toku z čstého účetního zsku byl následující: ( D D ) ( t) I CF EATT A A, (4) kde EAT T čstý účetní zsk po odečtení skutečné daně z příjmů vypočtené na základě daňových odpsů, tj. EAT EBT ( EBT D D ) t. Ve druhém případě bychom musel vztah upravt následovně: ( D D ) ( D D ) t ( t) I CF EATA A A A T, (5) kde EAT A čstý účetní zsk po odečtení daně z příjmů vypočtené na základě účetních odpsů, tj. EAT A EBT ( t). T A T 6 Abstrahujeme zde od skutečnost, že daňová zůstatková cena vyřazeného majetku nemusí být vždy v plné výš výdajem na dosažení, udržení a zajštění příjmů z hledska ZDP, podobně účetní zůstatková cena z vyřazeného daňově neodpsovaného majetku. 8
Český fnanční a účetní časops, 00, roč. 5, č. 3, s. 75-9. Z výše uvedeného je zřejmé, že vztah mez peněžním tokem odvozeným za předpokladu shodných účetních a daňových odpsů 7, resp. pouze př uvažování účetních odpsů (CF*), a peněžním tokem odvozeným př zohlednění odlšných účetních a daňových odpsů (CF) je: CF ( D D ) t CF * A T (6) 3 Které daňové odpsy hmotného majetku jsou pro podnk výhodnější? Vzhledem k tomu, že hlavní vlv odpsů na očekávaný peněžní tok z nvestce je v podobě odpsového daňového štítu, věnujme se nyní podrobněj problematce daňových odpsů hmotného majetku v ČR. Pokusme se kvantfkovat, za jakých podmínek jsou pro podnk výhodné rovnoměrné a za jakých podmínek zrychlené daňové odpsy hmotného majetku. Za hlavní faktory, které frmu ovlvňují př tomto rozhodování, je možné považovat: budoucí očekávaní ohledně zsku (ztráty) společnost, budoucí očekávaný vývoj sazby daně z příjmů, budoucí možná techncká zhodnocení 8 majetku. Je zřejmé, že jnak se bude rozhodovat společnost, která očekává v nejblžších letech ztrátu, jnak podnk, která je trvale v zsku. Pro další výklad ncméně předpokládejme společnost, která je trvale v zsku, tj. má dostatečný daňový základ pro uplatnění daňové úspory z maxmálních možných částek daňových odpsů stanovených dle ZDP. Výhodnost rovnoměrných, resp. zrychlených odpsů s proto ukažme pouze v závslost na zbývajících dvou faktorech. Společnost obecně preferuje takovou metodu odpsování, která jí umožní realzovat co nejvyšší současnou hodnotu daňových úspor z těchto odpsů, kterou můžeme vyjádřt jako: ( DT ) DT t ( r), (7) kde (DT) současná hodnota odpsových daňových štítů, D T výše daňového odpsu v -tém roce, doba odpsování (v počtu let) dle odpsových skupn, tj. od 3 do 50 let, t sazba daně z příjmu v -tém roce (v desetnném vyjádření), r úroková sazba (požadovaná výnosová míra). Vztah můžeme dále upravt na: ( DT ) D T t0 ( k ) ( r), (8) kde t 0 daňová sazba v předcházejícím roce (před zařazením majetku do užívání), k koefcent očekávané mezroční změny daňové sazby: t t ( ) 0 k. 7 Odvození peněžního příjmu za předpokladu shodných účetních a daňových odpsů vz např. Valach (005, s. 47 49). 8 Dle 33 ZDP se technckým zhodnocením rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernzace majetku, pokud převýšly zákonem stanovenou částku nebo pokud je poplatník neuplatnl jako výdaj. 83
Oceláková, P.: Odpsy a jejch význam př hodnocení efektvnost nvestc v podmínkách České republky. Pokud budeme navíc pro zjednodušení uvažovat, že koefcent očekávané mezroční změny sazby daně z příjmu (k) bude po dobu odpsování konstantní, lze vztah upravt následovně: kde ( DT ) D T t0 ( k) ( r) D T t 0 ndex vyjadřující vztah mez k a r, tj. ( k) / ( r), přčemž uvažujme následující základní omezení:, (9) r > 0, (0) 0 <, 0 () ( k) 0 < t 0 <, () tj. pravdelná mezroční změna daňové sazby k je v takové výš, že daňová sazba v posledním roce odpsování je kladná (větší než nula) a zároveň menší než 00 %. Pro k r (tj. ) pak, bez ohledu na metodu odpsování, platí: T 0 0 T 0, (3) ( DT ) D t t D t P kde P vstupní cena majetku. Pokud tedy očekávaná mezroční změna sazby daně odpovídá požadované výnosnost, jsou obě metody odpsování z hledska současné hodnoty odpsových daňových štítů rovnocenné. V případě, že k <> r (tj. kr <> ), je třeba už odvodt vztah pro každou metodu odpsování zvlášť. Přestože se dá předpokládat, že výhodnější jsou zrychlené daňové odpsy, pokusme se nyní přesně kvantfkovat, zda jsou výhodnější vždy, příp. za jakých podmínek mohou být výhodnější odpsy rovnoměrné. 3. Majetek bez technckého zhodnocení Rovnoměrné (lneární) daňové odpsy Rovnoměrné daňové odpsy nejsou v České republce zcela rovnoměrné, ale jsou defnovány tak, že v prvním roce je roční daňový odps (přblžně) polovna ročního daňového odpsu následujících let protože ZDP nerozlšuje, v jakém období roku je majetek zařazen do užívání. Roční odpsovou sazbu v případě rovnoměrných daňových odpsů lze tedy defnovat jako: d L, resp. d L, (4) kde d L (d L ) sazba rovnoměrných (lneárních) daňových odpsů v. roce (ve. až -tém roce). Vypočtené roční sazby odpsů pro jednotlvé daňové odpsové skupny ve srovnání se zaokrouhleným sazbam uvedeným v ZDP poskytuje následující tabulka: 84
Český fnanční a účetní časops, 00, roč. 5, č. 3, s. 75-9. Daňová odpsová skupna Tab. 6: Maxmální roční sazby rovnoměrných daňových odpsů v ČR Mn. doba odpsování: (v počtu let) Sazba v. roce (v %) V dalších letech (v %) vypočtená dle ZDP vypočtená dle ZDP 3 0,0000 0,00 40,0000 40,00 5,,00,,5 3 0 5,63 5,50 0,563 0,50 4 0,564,5 5,8 5,5 5 30,6949,40 3,3898 3,40 6 50,00,0,00,0 Zdroj dat: Valouch (00), Zákon o daních z příjmů a vlastní výpočet Pokud pomneme poměrně malé rozdíly vznklé zaokrouhlením sazeb v ZDP a vyjdeme z odpsových sazeb stanovených výpočtem, pak pro k <> r (tj. <> ) můžeme odvodt současnou hodnotu odpsových daňových štítů v případě rovnoměrné metody odpsování (DT L ) ze součtu současné hodnoty odpsového daňového štítu v prvním roce a současné hodnoty odpsového daňového štítu ve. až -tém roce: P ( DTL ) t0 P t 0, (5) kde (DT L ) současná hodnota odpsových daňových štítů u rovnoměrných (lneárních) odpsů. Pokud upravíme výraz Σ pro,..., na základě součtu geometrcké řady jako:, (6) lze současnou hodnotu odpsových daňových štítů (DT L ) defnovat následovně: ( DT ) P t Zrychlené daňové odpsy L 0 (7) ZDP defnuje nkol roční sazby zrychlených odpsů, ale koefcenty, na základě kterých je roční odps vypočítán z daňové zůstatkové ceny. V prvním roce odpsování je odps stanoven jako podíl vstupní ceny a koefcentu odpovídajícího době žvotnost, ve druhém roce a letech následujících jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny a rozdílu mez dobou žvotnost () zvýšenou o jednotku a mez počtem let, po které byl už majetek odpsován. Z této defnce se dají odvodt následující roční sazby daňových zrychlených odpsů: d Z d Z,, resp. ( ) ( ) (8) 85
Oceláková, P.: Odpsy a jejch význam př hodnocení efektvnost nvestc v podmínkách České republky. 86 kde d Z přepočtená roční sazba zrychlených daňových odpsů v. roce, d Z přepočtená roční sazba zrychlených odpsů v -tém roce (,..., ). Pro k <> r (tj. <> ) pak platí: ( ) ( ) Z t P t P DT 0 0, (9) kde (DT Z ) současná hodnota odpsových daňových štítů u zrychlených odpsů. Protože výraz Σ ι. pro,..., lze upravt jako součet geometrckých řad: ( ), (0) lze pak následně výraz Σ ι. pro,..., vyjádřt jako:, () a vztah pro současnou hodnotu odpsových daňových štítů po dosazení dále upravt takto: ( ) ( ) 0 t P DT Z. () Index výhodnost rovnoměrných (lneárních) odpsů Defnujme nyní ndex výhodnost rovnoměrných odpsů (oprot zrychleným odpsům) A L jako podíl mez současnou hodnotou odpsových daňových štítů z rovnoměrných odpsů a současnou hodnotou odpsových daňových štítů ze zrychlených odpsů: ( ) ( ) Z L L DT DT A, (3) kde A L ndex výhodnost rovnoměrných (lneárních) daňových odpsů oprot zrychleným. Pro je (DT L ) (DT Z ) a ndex A L. Pro <> můžeme po dosazení a úpravách pro A L odvodt následující vztah: ( ) ( ) ( )( ) ( )( ) 4 A L (4)
Český fnanční a účetní časops, 00, roč. 5, č. 3, s. 75-9. Závslost ndexu výhodnost rovnoměrných daňových odpsů (A L ) na ndexu relatvní mezroční změny sazby daně z příjmů vzhledem k požadované výnosnost () znázorňuje následující graf. Data jsou zpracována pro r 0 % a t 0 9 % 9. Obr. : Index výhodnost rovnoměrných (lneárních) odpsů,0,00 Index výhodnost rovnoměrných odpsů [A] 0,90 0,80 0,70 Hrance výhodnost (A ). odpsová skupna ( 3). odpsová skupna ( 5) 3. odpsová skupna ( 0) 4. odpsová skupna ( 0) 5. odpsová skupna ( 30) 6. odpsová skupna ( 50) r k ( ) 0,60 (k)/(r) 0,50 0,80 0,85 0,90 0,95,00,05,0,5 Zdroj dat: vlastní výpočet Pro k r (tj. ), tj. v případě, že očekávaná mezroční změna daňové sazby z příjmů (k) je stejná jako požadovaná míra výnosnost (r), je A L a obě metody daňových odpsů jsou z hledska současné hodnoty odpsových daňových štítů rovnocenné. Pro k < r (tj. < ) je A L < a výhodnější jsou daňové odpsy zrychlené; pro k > r (tj. > ) je A L > a výhodnější jsou daňové odpsy rovnoměrné. Je zřejmé, že u majetku, který není techncky zhodnocován, jsou výhodnější ve většně případů zrychlené daňové odpsy, přčemž u vyšších odpsových skupn (s delší dobou odpsování) je efekt zrychleného odpsování výraznější. Pouze př očekávaném výrazném mezročním nárůstu daňové sazby, který by převýšl požadovanou výnosovou míru, se stávají výhodnější odpsy rovnoměrné. U vyšších daňových odpsových skupn by však takovýto dlouhodobý trvalý růst daňových sazeb v podstatě vedl ke 00% zdanění reálně tak nejsou rovnoměrné odpsy u vyšších odpsových skupn výhodné v podstatě nkdy (neuvažujeme-l TZ). 9 Zvolená výše parametrů neovlvní průběh (tvar) křvek, ale pouze omezí defnční obor pro jednotlvé odpsové skupny tak, aby pro daňovou sazbu v posledním roce odpsování platlo 0 < t < 00 %. 87
Oceláková, P.: Odpsy a jejch význam př hodnocení efektvnost nvestc v podmínkách České republky. Očekávaný vývoj sazby daně Tab. 7: Výhodnost metod daňových odpsů (bez TZ) ( k) / ( r) A L (ndex výhodnost) Výhodnější metoda odpsů pokles sazby daně (k < 0) < A L < zrychlené stagnace (k 0) / ( r) < A L < zrychlené mírný růst (0 < k < r) < A L < zrychlené střední růst (0 < k r) A L rovnocenné výrazný růst (0 < r < k) > A L > rovnoměrné Zdroj dat: vlastní zhodnocení 3. Techncky zhodnocovaný majetek Posoudt (ne)výhodnost obou metod daňových odpsů v případě techncky zhodnocovaného majetku na obecné úrovn je problematcké je možné v podstatě posoudt vždy jen konkrétní případ, protože výhodnost dané metody odpsování závsí na řadě faktorů. Rozdílnost obou metod spočívá v mechansmu, jak je majetek po provedení TZ odpsován. V případě rovnoměrných odpsů se majetek odpsuje stále ze vstupní ceny, resp. ze zvýšené vstupní ceny, a to procentem odpovídajícím převrácené době odpsování 0 stanovené dle ZDP. S ohledem na skutečnost, že majetek je před provedením TZ jž částečně odepsán, tak může poněkud paradoxně dojít k stuac, že rovnoměrný odps vypočtený ze zvýšené vstupní ceny zabezpečí odepsání částky TZ výrazně rychlej než je doba odpsování stanovená pro danou daňovou odpsovou skupnu. Uvažujeme-l majetek mn. ve. roce odpsování, pak počet let, po které bude majetek odpsován po provedení TZ, defnujeme takto: Y L zůstatková cena po TZ max. roční odps po TZ ZC TZ ( VC TZ ) L, d L ( ZC TZ ) L, ( VC TZ ), (5) kde Y L VC - ZC L,- TZ d L počet let (včetně roku provedení TZ), po které bude majetek ještě odpsován po provedení TZ př rovnoměrných odpsech, vstupní cena majetku k 3.. předchozího roku, zůstatková cena př rovnoměrných odpsech k 3. předchozího roku, rok provedení TZ, max. doba odpsování pro danou odpsovou skupnu, TZ provedené v -tém roce, sazba rovnoměrných daňových odpsů po technckém zhodnocení. V krajním případě, kdy jž byl majetek dříve techncky zhodnocen a před provedením dalšího TZ je jž z velké část (nebo dokonce úplně) daňově odepsán, může být částka přpadající na nově provedené TZ daňově odepsána dokonce jednorázově, během jednoho roku. 0 V důsledku zaokrouhlení se pouze u 5. odpsové skupny tato sazba stanovená Zákonem o daních z příjmů (3,40 %) lší od sazby stanovené výpočtem jako / (/30 3,33 %). Z hledska Zákona o daních z příjmů nemá an význam uvažovat techncké zhodnocení v. roce odpsování majetku. 88
Český fnanční a účetní časops, 00, roč. 5, č. 3, s. 75-9. Konkrétním příkladem může být majetek zařazený ve 4. odpsové skupně, jehož zvýšená vstupní cena k 3.. 009 byla 0 ml. Kč a daňová zůstatková cena 0, ml. Kč po provedení TZ v roce 00 ve výš 0,3 ml. Kč bude maxmální roční daňový rovnoměrný odps ve výš 0,55 ml. Kč ( (0 0,3) / 0), což umožní v roce 00 daňově odepsat celou zvýšenou zůstatkovou cenu (0, 0,3). aprot tomu u zrychlených odpsů se daňově odpsuje ze zůstatkové ceny, přčemž př výpočtu je zohledňován rok posledního TZ, nkol rok zařazení majetku do užívání. Roční odps se stanoví jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny zvýšené o TZ a rozdílu mez přřazeným koefcentem (který odpovídá stanovené mn. době odpsování v dané odpsové skupně) a počtem let, po které byl majetek odpsován z naposledy zvýšené zůstatkové ceny. Jestlže s uvědomíme, že poslední odps je v roce, kdy je roční odps roven zůstatkové ceně, pak lze odvodt počet let zrychleného odpsování po provedení TZ takto: ZCZ roční odps zůstatková cena ZCZ YZ, (6) ( Y ) Z kde Y Z počet let (včetně roku provedení TZ), po které bude majetek ještě odpsován po provedení TZ př zrychlených odpsech. Zůstatková cena majetku se po provedení TZ daňově odpsuje tedy dalších let bez ohledu na to, jak dlouho je jž majetek daňově odpsován. Pokud bychom použl předchozí příklad majetku ve 4. odpsové skupně, pak po provedení TZ v roce 00 bude majetek odpsován až do roku 08, a to bez ohledu na výš TZ předchozí zůstatkovou cenu. Shrňme zde faktory, které u techncky zhodnocovaného majetku zvýhodňují rovnoměrné odpsy (resp. prohlubují rozdíl mez zbývající dobou odpsování rovnoměrným odpsy, která je po provedení TZ až, a zrychleným odpsy, která je po provedení TZ vždy ): nžší částka TZ vzhledem ke vstupní (resp. zvýšené vstupní) ceně majetku, TZ v pozdějších letech, resp. u majetku s nžší daňovou zůstatkovou cenou, opakovaně prováděná TZ (TZ ve více letech), vyšší daňová odpsová skupna (tj. delší doba standardního odpsování ). Závěr V České republce je nezbytné př hodnocení efektvnost nvestc odlšovat účetní a daňové odpsy. Shrňme zde nyní základní poznatky o vlvu těchto odpsů na nvestční rozhodování:. Účetní odpsy z pořzované nvestce snžují vykázaný účetní zsk, ale nejsou peněžním výdajem. Pro účely odvození očekávaného peněžního příjmu z nvestce z účetního zsku po odpsech je třeba je proto přčíst zpět k zsku, což znamená, že jejch výše na peněžní tok nemá vlv.. Výjmkou jsou účetní odpsy z daňově neodpsovaného majetku, které se stávají z pohledu ZDP výdajem na dosažení, zajštění a udržení příjmů a ovlvňují tak výš daňové úspory. 3. Pokud společnost nevyužívá specální manažerské odpsy, mohou jejch úlohu plnt odpsy účetní a stát se tak zprostředkovaně součástí peněžních příjmů (pokud jsou použty jako jedna ze složek kalkulace tržeb) nebo peněžních výdajů (pokud slouží např. k aproxmac nákladů obětovaných příležtost). 89
Oceláková, P.: Odpsy a jejch význam př hodnocení efektvnost nvestc v podmínkách České republky. 4. Daňové odpsy z pořzované nvestce vytvářejí odpsový daňový štít, který je třeba zohlednt jako peněžní příjem. 5. Ve specfckých případech je možné zohlednt v očekávaném peněžním toku z nvestce odpsový daňový štít z jž exstujícího majetku (vytvořený z účetních odpsů daňově neodpsovaného majetku a z daňových odpsů), a to tehdy, pokud podnk může tuto daňovou úsporu využít až díky zskům z nové nvestce. V prax je však tento efekt obtížně přřadtelný ke konkrétní nvestc. 6. Výhodnost jednotlvých metod daňových odpsů hmotného majetku závsí na současné hodnotě odpsových daňových štítů. Pokud se očekává pokles, stagnace nebo růst sazby daně z příjmů nžší než je požadovaná výnosová míra, je výhodnější majetek bez technckých zhodnocení odepsovat zrychleně; rovnoměrné daňové odpsy takovéhoto majetku jsou výhodné jen př vyšším mezročním růstu daňové sazby. 7. V případě, že bude majetek techncky zhodnocován, mohou se stát výhodnější rovnoměrné odpsy, a to zejména u vyšších daňových odpsových skupn s delší dobou odpsování. Přestože z teoretckého hledska je metodcky správné odpsy v očekávaném peněžním toku z nvestce zohlednt a odlšovat př tom odpsy účetní a daňové, je třeba na závěr zmínt, že v prax některé společnost tyto odpsy od sebe neodlšují nebo dokonce odpsy (an daňové) nezohledňují v očekávaném peněžním toku vůbec. Vedou je k tomu zpravdla následující důvody: legslatva v oblast daňových odpsů je poměrně složtá a navíc se často mění, takže výpočet přesných daňových odpsů je s ohledem na výsledný efekt někdy až zbytečně pracný a frma se tak často spokojí jen s určtou aproxmací daňových odpsů (např. ve výš odpsů účetních); v případě, že se frma z hledska daňového základu pohybuje kolem nuly (nebo dokonce ve ztrátě), je obtížné určt, zda bude v daném roce možné vůbec realzovat naplánované daňové úspory, a proto tyto frmy posuzují nvestce prmárně bez daňových efektů. Lteratura [] Brealey, R. A. Myers, S. C. (000): Teore a praxe fremních fnancí. Praha, Computer Press, 000. [] Děrgel, M. (007): Účetní a daňové odpsy smysl odlšování. Daně a účetnctví bez chyb, pokut a penále, 007, roč. 8, č., s. 4-47. [3] Dvořáková, D. (008): Účetní versus daňové odpsy. Český fnanční a účetní časops, 008, roč. 3, č., s. 95-98. [4] Král, B. (008): Manažerské účetnctví. Praha, Management Press, 008. [5] Krupová, L. (009): IFRS. Meznárodní standardy účetního výkaznctví. Praha, VO, 009. [6] MPO (009): Fnanční analýza podnkové sféry za rok 008. [on-lne], Praha, Mnsterstvo průmyslu a obchodu, c009. [ct. 30. 9. 00], <http://download.mpo.cz/get/40066/4457/54087/prloha00.pdf> 90
Český fnanční a účetní časops, 00, roč. 5, č. 3, s. 75-9. [7] MPO (00): Fnanční analýza podnkové sféry za rok 009. [on-lne], Praha, Mnsterstvo průmyslu a obchodu ČR, c00. [ct. 30. 9. 00], <http://download.mpo.cz/get/4946/46844/5657/prloha00.pdf> [8] Valach, J. (005): Investční rozhodování a dlouhodobé fnancování. Praha, Ekopress, 005. [9] Valach, J. (006): Interní zdroje a některé nové přístupy k fnancování podnkových nvestc. Český fnanční a účetní časops, 006, roč., č., s. 6-73. [0] Valouch, P. (00): Účetní a daňové odpsy 00. Praha, Grada, 00. 9
Oceláková, P.: Odpsy a jejch význam př hodnocení efektvnost nvestc v podmínkách České republky. Odpsy a jejch význam př hodnocení efektvnost nvestc v podmínkách České republky Petra Oceláková ABSTRAKT Odpsy vyjadřují trvalé znehodnocení majetku a snžují jeho zůstatkovou cenu vykázanou v rozvaze, umožňují postupné přenesení výdaje na jeho pořízení do nákladů a jsou zdrojem fnancování. V teor prax nvestčního rozhodování v ČR je třeba od sebe odlšovat odpsy účetní, manažerské a daňové a zohlednt př tom specfka vyplývající z české účetní a daňové legslatvy. Očekávaný peněžní tok z nvestce ovlvňují odpsy nejen z nově pořzovaného majetku, ale ve specfckých případech odpsy z jž exstujícího majetku, přestože výdaje na něj jsou jž z pohledu hodnocení efektvnost nvestce utopené. Za hlavní vlv odpsů na peněžní tok z nvestce je možné považovat příjem v podobě odpsového daňového štítu. Součástí nvestčního rozhodování by měl být výběr metody daňových odpsů hmotného majetku, která zabezpečí maxmalzac současné hodnoty odpsových daňových štítů. Klíčová slova: Investce; Účetní odpsy; Daňové odpsy; Odpsový daňový štít; Peněžní tok. Deprecaton and Its Importance to Investment Decson n the Czech Republc ABSTRACT Deprecaton expresses mparment of an asset and decreases ts net book value stated n the balance sheet. It allows attrbutng purchase cost of an asset across ts useful lfe and t s consdered to be a fnancal resource. In the captal budgetng theory and practce n the Czech Republc t s necessary to dstngush accountng, manageral, and tax deprecaton and take nto account specfcs resultng from Czech accountng and tax legslaton. Expected nvestment cash flows are nfluenced not only by deprecaton of new purchased assets, but also by deprecaton of present assets, even thought the asset purchased cost has been "sunk". Cash nflows resultng from the deprecaton tax sheld can be consdered as the man mpact of deprecaton on nvestment cash flows. Captal decson should nclude selecton of an approprate method of tangble assets tax deprecaton, whch ensures maxmzaton of present value of deprecaton tax shelds. Key words: Investment; Accountng deprecaton; Tax deprecaton; Deprecaton tax sheld; Cash flow. JEL classfcaton: G3. 9