Řízení provozu na vedlejší železničních tratích



Podobné dokumenty
Využití GNSS na vedlejších železničních tratích

Role a potřeby Správy železniční dopravní cesty

Zabezpečovací systém LOCOPROL

AŽD Praha s.r.o. Zabezpečení vedlejších tratí radiobloky. stav realizace, záměry. Ing. František Frýbort AŽD Praha s.r.o.

Radioblok úrovně RB1

Satelitní navigace v informačních systémech dopravce. Plzeň Seminář ZČU Plzeň 1

Petr Kolář 1. Radioblok. Klíčová slova: radioblok, zabezpečovací zařízení, radiokomunikace, bezpečnost železniční dopravy

Národní implementační plán ERTMS

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR

AŽD Praha s.r.o. Využití GNSS pro alternativní způsoby detekce a lokalizace vlaku

RADIOBLOK ÚROVNĚ 1. Ing. Karel Veselý, Ph.D. AŽD Praha s.r.o.

ETCS A JEHO VAZBY NA INFRASTRUKTURU

European Rail Traffic Management System na síti SŽDC

AŽD Praha s.r.o. Technické prostředky řízení dopravy pro zvyšování úsekové rychlosti vlaků. Ing. Vlastimil POLACH, Ph.D.

Moderní technologie pro zvýšení přepravních výkonů a bezpečnosti a plynulosti v dopravě

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Automatizované systémy v drážní dopravě. Pohled do budoucnosti 10+ let

Implementace projektu Foster Rail. Infrastruktura. Datum: Místo: ČVUT Praha. Ing. Petr Kolář

AŽD Praha s.r.o. Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení podmínka dispečerského řízení dopravy. Ing. Josef Schrötter

CCS - Řízení a zabezpečení pro vysokorychlostní železniční spojení Současnost a trendy budoucího rozvoje

Vysokorychlostní železnice v ČR - subsystém řízení a zabezpečení

PILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR

AŽD Praha s.r.o. Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici. Ing. Zdeněk Chrdle AŽD Praha. České Budějovice 2017

AŽD Praha s.r.o. ZABEZPEČOVACÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY NA ŽELEZNICI Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security

Interoperabilita v podmínkách ČR

Pilotní instalace dokrytí signálem v železničním prostředí

GSM-R A ZABEZPEČENÍ DRÁŽNÍHO PROVOZU Jaroslav Vorlíček

Aplikace rádiového standardu GSM-R Petr Vítek

Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU

Traťové rádiové systémy

Blok Možnosti zvyšování rychlosti na železniční síti Zavádění systému ETCS na tratích v ČR

AŽD Praha s.r.o. ETCS a jeho vazby na infrastrukturu

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

AŽD Praha s.r.o. Popis prací na projektu interface IRI. Milan Kunhart Jakub Marek

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR

DIAGNOSTIKA ERTMS NOVÝ DIAGNOSTICKÝ PROSTŘEDEK TÚČD

I-Železnice. Základní problematika oboru CCS. AŽD Praha. Ing. Vladimír Kampík AŽD Praha

Zkušenosti s instalacemi OBU ETCS

KLÍČOVÉ AKTIVITY ZS ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ 2014

VLIV INTEROPERABILITY NA SYSTÉMY ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY

ITS-Railway. Poziční dokument SDT k dalšímu rozvoji telematiky v železniční dopravě

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Možnosti zvyšování rychlostí

Zavedení palubních komponentů systému ERTMS / ETCS na železničních kolejových vozidlech ČD, a.s.

Pracovní skupina ATO TEN-T

Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym

Projekt RegioSAT Zvýšení bezpečnosti železničního provozu na vedlejších tratích s využitím družicových systémů (GNSS)

1 Princip a funkce systémů GPS

Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Zpráva o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události

AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z přípravy zástavby mobilní části ETCS. Jan Švíka ZTE/VP16

Mimořádné události z pohledu Drážní inspekce a předcházení jejich vzniku Mgr. Martin Drápal mluv

OBSAH OBSAH Záznam o změnách... 3 SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Úvodní ustanovení...

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ

Vybavení zkušebního centra VUZ Velim technologií pro testování ETCS

Alternativní odborná metoda dle č. B části II bodu 2 Prováděcích pokynů pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury

Aktuální informace z EU a Budoucí rozvoj CCS v železniční dopravě

Diagnostika zařízení měřicím vozem

Automatický systém metra pro Prahu 3. tisíciletí

Přechod od analogové k digitální komunikaci

AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z instalace ETCS na trati Kolín Břeclav SK/AT

Současné problémy moderních elektronických zabezpečovacích zařízení, aneb Quo Vadis současná zabezpečovací technika? (2. část)

AŽD Praha s.r.o. Měřicí vůz ETCS

Prostředky TÚDC pro testování ERTMS, záměry testování

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025

Česká železnice na křižovatce

SPOLUPRÁCE ATP A ATO

Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost

AŽD Praha s.r.o. Procesy a důsledky certifikace prvků a subsystémů interoperability

ČESKO-SLOVENSKÝ ŽELEZNIČNÍ KORIDOR

STAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

Galileo evropský navigační družicový systém

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

Modernizace železniční sítě a její kapacita

TSI CCS CR. Ing. Libor Lochman, Ph.D.

AŽD Praha s.r.o. VLAKOVÝ ZABEZPEČOVAČ LS06 Technické vlastnosti. Seminář ZČU Plzeň K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě V.

Technické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

ZABEZPEČOVACÍ ZAŘÍZENÍ Z POHLEDU STRATEGIE ROZVOJE INFRASTRUKTURY ČR I EU

Aktuální stav implementace ERTMS v ČR

INTEROPERABILITA SUBSYSTÉMU INFRASTRUKTURA Z POHLEDU PROVOZOVATELE DRÁHY. Konference: Železniční dopravní cesta 2007

ETCS změny a vývoj technických požadavků v zadávacích podmínkách

Simulace železničních sítí

Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení

Zvyšování rychlosti na konvenční síti ČR. Ing. Radim Brejcha Ph.D. SŽDC, GŘ O 26

Semestrální práce z předmětu 37MK na téma : GSM-R

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Praktické zkušenosti s projektováním nejnovějších technologií železničního zabezpečovacího zařízení v ČR

Subsystém Řízení a zabezpečení Workshop Novinky v oblasti posuzování interoperability

Palubní část systému ETCS - bezpečná instalace a integrace na vozidla

Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 1/2008

Rozvoj datově propojené a automatizované mobility v ČR

PROJEKTY ERTMS. Jiří ŠUSTR, Petr VARADINOV Ing. Jiří ŠUST, Ing. Petr VARADINOV, ČD TÚDC, Bělehradská 22, Praha 2

(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ

PŘÍLOHA TECHNICKÉ SPECIFIKACI PRO INTEROPERABILITU SUBSYSTÉMU PRO ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ TRANSEVROPSKÉHO KONVENČNÍHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017

Transkript:

Řízení provozu na vedlejší železničních tratích Ing. Petr Kolář 21. 5. 2014 ZČU Plzeň Fakulta elektrotechnická

Obsah Úvod Železniční doprava v současnosti Regionální tratě o Mimořádné události o Technické předpoklady pro rozvoj regionálních tratí Příklady řešení o Radioblok Česká republika o ERTMS Regional Švédsko o LOCOPROL Francie o 3InSat Itálie o SATLOC- Rumunsko Regionální tratě co vlastně potřebujeme? Závěr 2

Železniční doprava Bílá kniha Evropská komise vydala v roce 2011 Bílou knihu, kde stanovuje cíle a úkoly pro dopravní sektor s výhledem až do roku 2050. Stanovuje plán jednotného evropského dopravního prostoru vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívající zdroje. Mezi hlavní cíle z pohledu železnice mimo jiné patří: Udržovat hustou železniční síť ve všech členských státech, Zavést příslušné informační a řídící systémy (ERTMS, Galileo ), A další..... 3

Regionální tratě Železniční mapa ČR kategorie tratí Koridorové tratě v evropském žel. systému Celostátní tratě v evropském žel. systému Celostátní tratě - ostatní Regionální tratě Délka tratí... 9 469 km Délka regionálních tratí.. 3 600 km.. 38 % Stavební délka kolejí....15 532 km 4

Regionální tratě - Mimořádné události Trať Číčenice Volary = Bermudský trojúhelník na české železnici 22. července 2004 MU, kdy se srazily osobní vlaky mezi Bavorovem a zastávkou Strunkovice nad Blanicí 1. září 2007 MU, kdy se srazily osobní vlaky mezi Vodňany a Bavorovem 2. února 2011 MU, kdy se srazil osobní vlak jedoucí z Volar do Číčenic s manipulačním vlakem jedoucím z Číčenic Příčiny nehod májí společný jmenovatel: Neoprávněný odjezd vlaku ze stanice do obsazeného traťového oddílu selhání lidského činitele 5

Regionální tratě - Mimořádné události Statistika MU na regionálních tratích 2008-2013 rok celkový počet MU celková škoda odpovědnost obsluhy dráhy odpovědnost dopravců odpovědnost ostatní - technika odpovědnost mimo železnici škoda z odp. mimo žel. 2008 138 28 775 956 2 10 5 121 28 385 045 2009 161 14 666 421 3 6 9 143 12 765 434 2010 216 28 087 449 4 9 27 176 26 725 429 2011 173 23 624 938 5 13 16 139 15 672 122 2012 194 23 248 570 9 10 18 157 20 948 514 2013 190 39 686 675 6 16 13 155 33 882 648 Celkem 1072 158 090 009 29 64 88 891 138 379 192 6

Regionální tratě Jaká je budoucnost regionálních tratí? Budou konkurence schopné? Jaké bude zabezpečení regionálních tratí? Najdeme ekonomicky vyvážené řešení pro zabezpečení regionálních tratí? Usilujeme o zvýšení bezpečnosti a zkvalitnění řízení provozu na vedlejších regionálních tratích 7

Technické předpoklady pro rozvoj regionálních tratí: Mobilní komunikace pro hlasovou komunikaci mezi strojvedoucím a dispečerem Mobilní sítě pro přenos dat - GSM, GSM-R (GPRS, EDGE, UMTS, HSDPA, HSUPA, HSPA, LTE) Satelitní navigace (GPS, EGNOS, Galileo, GLONASS, Beidou / Compass) 8

Technické předpoklady pro rozvoj regionálních tratí: Samovratné výhybky Zjednodušení provozu na vedlejších tratích, apod. Významná úspora pracovních sil Vysoká spolehlivost Nízké náklady na údržbu Max. rychlost při rozřezu 40 km/h Celkový přestavitelný čas. 13 až 25 s 9

Radioblok Česká republika Zařízení bylo vyvinuto firmou AŽD. Regionální trať Číčenice Volary. Jednokolejná trať v délce 56 km. Dispečerské pracoviště a RBC je umístěno ve stanici Prachatice. Uvedení do provozu bylo v roce 2010. V jednání je rozšíření RB na další trať Volary Strakonice (70 km). 10

Radioblok Česká republika Princip činnosti Do RBS (Radiobloková centrála) jsou zasílány z HV zprávy s informací o poloze vlaku na trati a z radioblokové centrály dostává vedoucí drážní vozidlo povolení k jízdě (případně k posunu). Informace o poloze vlaku, zadává strojvedoucí po příjezdu do stanice formou odhlášky (4-místný kód stanice) a satelitní navigace GPS kontroluje práci strojvedoucího tzv. na pozadí. Satelitní navigace kontroluje pohyb vozidla. Pokud je vyhodnocen pohyb vozidla mimo dovolenou oblast, je strojvedoucí varován a následně dojde i k nouzovému zastavení vlaku (Detekuje projetí návěstidla ). Polohový lokátor GPS nemusí splňovat podmínky vztahující se k bezpečnosti (ČSN EN 50129). Je doplňkovou funkcí, která je integrována do palubního zařízení RBV (Radioblokový terminál vozidla). Pro přenos informací se využívá mobilní síť veřejného operátora s využitím přenosu dat GPRS. Integrita vlaku je pod kontrolou strojvedoucího (jednoduché soupravy). 11

Radioblok Česká republika RBA-10 Základní technické parametry Instalace systému..jednokolejné tratě Max. traťová rychlost. l00 km/h Max. počet dopraven / vlaků řízených 1 centrálou...35 dopraven / 16 vlaků Max. počet dopravních kolejí v 1 dopravně 4 koleje Přestavování a kontrola výhybek a výkolejek.samovratné výhybky (elektrické přestavníky i elektrické zámky) Min. pokrytí signálem GSM v dopravnách a cca 300 m tratě před a za dopravou Princip je přenositelný i na síť GSM-R. Umožňuje napojení na vyšší systém řízení. 12

Radioblok Česká republika RBA-10 Obslužném pracoviště dispečera Provedení DMI pro stanoviště strojvedoucího 13

Radioblok Česká republika RBA-10 Stanoviště strojvedoucího Pracoviště dispečera v Prachaticích 14

ERTMS Regional - Švédsko Zařízení bylo vyvinuto ve spolupráci UIC, švédské dopravní správy (Swedish Transport Administration, Trafikverket) a firmy Bombardier Trať Västerdalsbanan z Repbäcken do Malung, Švédsko Jednokolejná trať 143 km, 5 stanic, hustota provozu max. 16 vlaků za den Zařízení bylo certifikováno pro komerční provoz a uvedeno bylo do provozu v roce 2012 Trafikverket plánují rozšíření systému na dalších 6 tratí (Bastuträsk Skelleftea, Dannemora Hargshamm, ), které představují celkem 565 km 15

ERTMS Regional - Švédsko Princip činnosti: Do TCC (Train Control Centrer - Rádiobloková centrála) jsou každých 6s zasílány zprávy s informací o poloze vlaku na trati a z TCC dostává povolení k jízdě. Informace o poloze vlaku je získávána na HV z odometru a zpřesňování polohy je na základě balíz, které jsou instalovány ve stanicích a trati v rozmezí přibližně každých 5 km. Pro přenos informací se využívá mobilní síť GSM-R a veřejného operátora, GPRS. Uvádí, že se jedná o první instalaci ETCS Level 3??? Integrita vlaku je zatím pod kontrolou strojvedoucího a na vývoji detektoru se pracuje??? 16

ERTMS Regional - Švédsko DMI na stanovišti strojvedoucího Balízy v kolejišti Zobrazení na stanovišti dispečera 17

LOCOPROL - Francie LOCOPROL - Low Cost Satellite based train location system for signalling and train Protection for Lowdensity traffic railway lines Zařízení bylo vyvinuto pod vedením firmy ALSTOM s několika dalšími belgickými, německými a francouzskými partnery a za podpory EC (5FP). Regionální trať Chemins de Fer de Provence z Nice do Plandu Var, Francie. Jednokolejná trať 35 km. Projekt byl dokončen a v roce 2005. 18

LOCOPROL - Francie Princip činnosti Do TCC (Train Control Centrer - Rádiobloková centrála) jsou zasílány z HV zprávy s informací o poloze vlaku na trati a z radioblokové centrály dostává povolení k jízdě. Informace o poloze vlaku je získávána na HV pomocí satelitní navigace (GPS, Glonass, v budoucnosti i Galileo) a odometru a zpřesňování polohy je na základě balíz, které jsou instalovány v kritických místech, zpravidla ve stanicích na zhlaví. Polohový lokátor je integrován do palubního zařízení ETCS. Pro přenos informací se využívá mobilní síť veřejného operátora, konkrétně síť Orange s přenosem GPRS. Integrita vlaku je pod kontrolou strojvedoucího. 19

LOCOPROL - Francie Funkční princip polohového lokátoru 20

LOCOPROL - Francie Funkce palubního systému v reálné aplikaci 21

LOCOPROL - Francie Vybavení hnacího vozidla DMI na stanovišti strojvedoucího Palubní zařízení systému LOCOPOL 22

3InSat Itálie 3InSat Train Integrated Safety Satellite System Zařízení je vyvíjeno pod vedením firmy Ansaldo STS a partnery projektu jsou RFI, AŽD, Italcertifer, DLR German Aerospace Agency, atd. za podpory EC a ESA. Regionální trať na Sardinii Gagliari S. Govino, Itálie Jednokolejná trať v délce 50 km. Projekt by měl být dokončen a v roce 2014. 23

3InSat Itálie Princip činnosti Do TCC (Train Control Centrer - Rádiobloková centrála) jsou zasílány zprávy s informací o poloze vlaku na trati a z TCC dostává povolení k jízdě. Informace o poloze vlaku je získávána na HV pomocí satelitní navigace (GPS EGNOS,Galileo) a odometru - uvádějí, že tato informace splňuje SIL 4. Pro přenos informací se využívá tzv. alternativní TLC síťové řešení (mobilní síť GSM-3G, Tetra a satelitní komunikace validace argumentace sítí). Architektura řešení vychází ze základu ETCS L2. 24

SATLOC- Rumunsko Projekt je koordinován UIC a 11 organizací ze 6 zemí, za podpory EC (7FP) a Evropské kosmické agentury (ESA). Regionální trať Brasov - Zarnesti, Rumunsko. Jednokolejná trať v délce 27 km. Projekt by měl být dokončen a v roce 2014. Poloha je získávána pomocí satelitní navigace GPS. 25

Regionální tratě - Nová řešení přinášejí výhody Přenos signalizace na hnací vozidla. Přenos varovných hlášení na hnací vozidla týkající se aktuální situace na trati. Možnost měnit dočasné omezení rychlosti na trati. Souvislá kontrola rychlosti s vymezením povoleného rychlostního profilu. Zvýšení bezpečnosti železničního provozu. Zvýšení propustnosti trati bez dodatečného vybavení infrastruktury. Zlepšení operativního řízení a možnost vyhodnocení dopravních procesů. Minimalizace udržovacích prací na trati. V budoucnu lze k již vybudované řídící radioblokové centrále snadno doplňovat i další regionální traťové úseky. 26

Regionální tratě co vlastně potřebujeme? Otázky a problémy při hledání optimálního řešení pro zabezpečovací zařízení na vedlejších tratích: Pro které subsystémy požadujeme bezpečné řešení, které splňuje požadavky na zabezpečovací zařízení (SIL4, ČSN EN 50 129). Nalezneme spolehlivé zařízení pro kontrolu integrity vlaku? U jakých jednotek nebo vlaků je to efektivní? Najdeme interoperabilní řešení? TSI pro ETCS Regional? Potřebujeme opravdu plnohodnotné ETCS na HV? Co je efektivní pro vybavení HV? Postačí pro přenos dat veřejné sítě GSM nebo musíme mít GSM-R? Nalezneme přiměřenou rovnováhu mezi cenou zařízení a technickým řešením? Jaké je rozložení nákladů na zařízení mezi manažera infrastruktury a dopravce. Infrastruktura můžeme dosáhnout až 50% úspory, ale na HV jsou náklady stále značně vysoké. 27

Úloha SŽDC při vývoji nových zařízení Specifikace provozních a technických požadavků na zařízení. Analýza mimořádných událostí k získání potřebných informací o příčinách nehod. Poskytnutí informací a zkušeností z praktického provozu. V průběhu vývoje připomínkování a konzultační činnost. Vytvoření podmínek pro testování a ověřování nových zařízení. Cílem je dosažení optimálního řešení, které bude bezpečné a ekonomicky přijatelné a to jak pro manažera infrastruktury tak i pro dopravce. 28

Závěr Na regionálních tratích se snažíme zvýšit bezpečnost minimalizováním vlivu lidského činitele při řízení železniční dopravy. Pro vyvíjená řešení se využívají nově nabízené možnosti satelitní navigace, komunikace a přenosu dat v mobilních sítích. Výsledky realizovaných projektů nám ukazují, že snahou je minimalizovat použití prvků na infrastrukturní straně a využívat zařízení na HV, která prostřednictvím mobilních sítí datově komunikuji s radioblokovou centrálou. Řešení by mělo být bezpečné, spolehlivé a zároveň ekonomicky přijatelné. Na řešení projektů lze využívat finanční podpory, která je poskytována (EC, ESA, TAČR,.). Česká republika se aktivně podílí na vývoji a realizaci projektů, které se snaží řešit zabezpečení vedlejších regionálních tratí. 29

http://www.szdc.cz/ Děkuji za pozornost